ÚOHS S0011/2022/VZ – Odvoz a odstranění/využití odpadu katalogové č. 19 13 05

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 10. 1. 2022 návrh navrhovatele – Chemická bezpečnost, s.r.o., IČO 25890069, se sídlem nábřeží Svazu protifašistických bojovníků 457/30, Poruba, 708 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – DIAMO, státní podnik, IČO 00002739, se sídlem Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odvoz a odstranění/využití odpadu katalogové č. 19 13 05“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-018234 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 104-251293 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

Dnem 10. 1. 2022, kdy Úřad obdržel shora uvedený návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel, vybraný dodavatel – Kaiser servis, spol. s r.o., IČO 26274906, se sídlem Bezručova 608/36, 678 01 Blansko (dále jen „vybraný dodavatel“).

Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel se dle názoru navrhovatele při opětovném hodnocení a posouzení nabídky vybraného dodavatele dostatečně nezabýval závěry vyplývajícími ze znaleckých posudků, které navrhovatel předložil a které dle navrhovatele jasně prokazují, že odpad z kalolisu nelze zpracovávat v zařízení k odstraňování odpadu v k. ú. Líšeň, IČZ: CZB 00061 – Chemická deemulgační a neutralizační stanice (dále jen „Zařízení Líšeň“), jehož prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval příslušnou část technické kvalifikace a hodlal plnit část veřejné zakázky. Dle názoru navrhovatele byl naplněn důvod vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 5 písm. a) zákona, a to i přesto, že vybraný dodavatel doložil k příjmu a zpracování odpadu z kalolisu nové zařízení, avšak plnění prostřednictvím Zařízení Líšeň ze své nabídky nevyřadil.

Zahájení správního řízení Úřad oznámil jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-01211/2022/524 ze dne 11. 1. 2022.

Ve dnech 20. a 21. 1. 2022 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele ze dne 20. 1. 2022 (dále jen „vyjádření zadavatele“). Zadavatel ve svém vyjádření mj. uvádí, že „[a]ni k dnešnímu dni však Navrhovatelem Návrh ve stejnopisu Zadavateli doručen nebyl.“.

Vzhledem k tomu, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné ověřit skutečnost, resp. datum doručení stejnopisu návrhu zadavateli, s přihlédnutím ke skutečnostem vyplývajícím z vyjádření zadavatele stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-02659/2022/524 ze dne 24. 1. 2022 navrhovateli lhůtu 3 dny ode dne doručení tohoto usnesení k předložení dokladu, ze kterého bude vyplývat, kdy byl zadavateli doručen stejnopis návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení (dále jen „usnesení ze dne 24. 1. 2022“). Usnesení ze dne 24. 1. 2022 bylo navrhovateli doručeno dne 27. 1. 2022.

Dne 2. 2. 2022 Úřad telefonicky kontaktoval navrhovatele za účelem ověření, zda bude reagovat na usnesení ze dne 24. 1. 2022. Obsah telefonního hovoru je zachycen v záznamu o telefonním hovoru č. j. ÚOHS-04009/2022/524 ze dne 2. 2. 2022.

Navrhovatel ve lhůtě určené usnesením ze dne 24. 1. 2022 ani později nepředložil doklad, ze kterého by vyplývala skutečnost, resp. datum doručení stejnopisu návrhu na zahájení správního řízení zadavateli a ani Úřadu v této věci neposkytl jakékoliv vyjádření.

Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k úkonu podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad konstatuje, že navrhovatel nenaplnil požadavky stanovené v ustanovení § 251 odst. 2 zákona, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel dne 14. 12. 2021 zaslal zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel rozhodnutím o námitkách, které bylo odesláno navrhovateli dne 29. 12. 2021, námitky odmítl. Úřad tak má za prokázané, že zadavatel rozhodl o námitkách ve lhůtě stanovené zákonem.

S ohledem na § 251 odst. 2 zákona byl navrhovatel povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o námitkách. Vzhledem k tomu, že poslední den zákonné lhůty připadl na sobotu 8. 1. 2022, byl navrhovatel s ohledem na obecná pravidla pro počítání času povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 10. 1. 2022. Neobsahuje-li totiž právní předpis (zde zákon o zadávání veřejných zakázek) speciální úpravu počítání času, je třeba za stavu, kdy konec lhůty připadne na den pracovního klidu (státní svátek, sobota, neděle), vycházet právě z obecných pravidel pro počítání času, které platí jak pro lhůty hmotněprávní, tak pro lhůty procesní (k tomu srov. ustálenou rozhodovací praxi Úřadu – např. rozhodnutí ve věci sp. zn. S554/2013/VZ, S0553/2016/VZ apod.).

Ačkoliv navrhovatel není dle zákona povinen podat Úřadu společně s návrhem doklad, kterým by prokázal splnění povinnosti dle § 251 odst. 2 zákona, tedy doručení stejnopisu návrhu zadavateli ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení odmítavého rozhodnutí o námitkách, v případě pochybnosti leží důkazní břemeno ohledně splnění této povinnosti právě na navrhovateli.

Jak konstatoval předseda Úřadu ve skutkově obdobném případě v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0020/2021/VZ, č. j. ÚOHS-09263/2021/162/PJe ze dne 15. 3. 2021, v daném případě je podstatné, že existují proti sobě stojící princip dobré správy a právo přístupu ke správnímu orgánu na straně jedné a zásada, podle níž „práva náležejí bdělým“, jakož i zásada procesní ekonomie správního řízení na straně druhé. V posuzovaném případě je na účastníkovi řízení, aby naplnil všechny požadavky stanovené zákonem v souvislosti s podáním návrhu, který k Úřadu podává, a to s tím důsledkem, že pokud tyto požadavky nesplní, dojde k zastavení správního řízení. Úřad v usnesení ze dne 24. 1. 2022 navrhovatele poučil o následcích spojených s nedoložením dokladu potvrzujícího doručení stejnopisu návrhu zadavateli. Tím, že při podání návrhu navrhovatel nepostupoval s veškerou pečlivostí, promarnil možnost úspěšně se bránit návrhem proti tvrzenému nezákonnému výběru dodavatele a docílit meritorního přezkumu dané věci. Navrhovatelova nečinnost v dané věci nemůže jít k tíži zadavatele, neboť např. kvůli bezdůvodnému prodlužování lhůty k provedení úkonu by bylo také bezdůvodně blokováno zadávací řízení.

Dlužno dodat, že k prokázání či vyvrácení zadavatelem tvrzenému nedoručení stejnopisu návrhu by v předmětném případě postačoval jednoduchý, administrativně nikterak nenáročný úkon navrhovatele spočívající v doložení dokladu (např. doručenky z datové schránky) či sdělení, že takovým dokladem nedisponuje.

Za situace, kdy zadavatel tvrdí, že mu předmětný stejnopis návrhu nebyl doručen a doručení stejnopisu návrhu nevyplývá ani z předložené dokumentace o zadávacím řízení, přičemž současně navrhovatel nedoložil ve lhůtě určené usnesením ze dne 24. 1. 2022 a ani později v průběhu správního řízení žádný doklad, který by prokazoval doručení stejnopisu návrhu zadavateli, lze uzavřít, že navrhovatel neusnesl důkazní břemeno ohledně toho, zda splnil svoji zákonnou povinnost plynoucí z § 251 odst. 2 zákona.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nesplnil veškeré zákonné požadavky vážící se k úkonu podání návrhu, když stejnopis návrhu nedoručil zadavateli ve lhůtě stanovené v § 251 odst. 2 zákona, tj. nejpozději dne 10. 1. 2022, proto Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Úřad pro úplnost poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

DIAMO, státní podnik, Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem

Chemická bezpečnost, s.r.o., nábřeží Svazu protifašistických bojovníků 457/30, Poruba, 708 00 Ostrava

Kaiser servis, spol. s r.o., Bezručova 608/36, 678 01 Blansko