ÚOHS S0011/2025/VZ – Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa

Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a,

Podle čl. 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.

Podle téhož čl. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem částku ve výši 74 900 000 Kč bez DPH.

Dne 12. 12. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele – YUCON CZ, s.r.o., IČO 29184771, se sídlem Tuřanka 1222/115, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 1. 2025 Mgr. Martinem Horákem, advokátem, ev. č. ČAK 13970, se sídlem

Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel podané námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 1. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 6. 1. 2025.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž navrhovatel uvádí, že tyto jsou nedůvodné, nepřiměřené, netransparentní, s diskriminačním charakterem, a dále

V úvodu návrhu se navrhovatel vyjadřuje k pasáži rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel vyjádřil k námitce navrhovatele týkající se stanovení jedné ze zadávacích podmínek, a to „vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek). Navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nevypořádal s námitkou navrhovatele, když tento neuvedl žádný technologický či jiný důvod potřeby stanovení přezkoumávaného požadavku. Zadavatel dle navrhovatele „předkládá prostý nic neříkající odkaz na ČSN EN 545 a ISO 2531 avšak zcela ignoruje skutečnost, že uvedené požadavky odkazované normy/ISO naplňují i odlišné materiály a technologie, které zadavatel nově stanovenou (upravenou/změněnou) podmínkou zcela nedůvodně a nepřípustně vylučuje z použití.“ Navrhovatel dále uvádí, že uvedeným postupem zadavatel „podané námitky vůbec nevypořádal, resp. je vypořádal toliko formálně, zcela bezobsažně, což činí Rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným bez dalšího.“

Navrhovatel se dále v návrhu vyjadřuje k situaci, kdy se již v námitkách zadavatele dotazoval na předchozí etapy realizace projektu obnovy přivaděče, přičemž chtěl znát důvod, proč v těchto přechozích etapách byl přezkoumávaný požadavek zadavatel nastaven pouze jako „doplňující, alternativní a preferenční“, což pro účastníky řízení znamenalo oprávnění dodat jakékoliv plnění, materiály či výrobky v rozsahu ČSN normy uvedené zadavatelem.

V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje ke změně druhu zadávacího řízení, resp. kdy se z otevřeného řízení v rámci předchozího zrušeného zadávacího řízení stalo řízení užší, či nedůvodné změně hodnotícího kritéria (vypuštění podkritéria doby plnění), k čemuž uvádí, že nikterak nezpochybňuje právo zadavatele stanovit si zadávací podmínky dle svých potřeb, avšak dle navrhovatele takto nastavené zadávací podmínky připouští účast pouze těch dodavatelů, kteří odebírají výrobky od společnosti Saint Gobain PAM, a tím pádem diskriminuje ostatní dodavatele, kteří ačkoliv odebírají materiály či výrobky od jiného výrobce, jsou tyto, minimálně v případě navrhovatele schopné naplnit podstatu předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. Zadavatel se tak dle názoru navrhovatele „snaží zbavit ekonomicky ve všech směrech výhodné nabídky stěžovatele, resp. na základě veškerých doposud získaných vědomostí a informací znemožnit stěžovateli účast v zadávacím řízení.“

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 6. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 1. 2025.

Usnesením ze dne 7. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace

Dne 16. 1. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel se ve vyjádření k návrhu předně vyjadřuje k názoru navrhovatele, že přezkoumávaný požadavek zadavatele směřuje pouze k jedinému výrobci, resp. dodavateli příslušného potrubí na českém trhu. Zadavatel uvádí, že s tímto názorem nesouhlasí, neboť přezkoumávaný požadavek „nemá přímý dopad na dodavatelský trh (tj. nedochází k výslovnému omezení dodavatelů, kteří by se mohli o danou veřejnou zakázku ucházet), nýbrž případně na poddodavatelský trh, resp. trh dodavatelů komponent nezbytných pro realizaci veřejné zakázky.“ Zadavatel dále uvádí, že kromě navrhovatelem zmiňovaného výrobce SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., nabízí výrobky vyhovující požadavkům zadavatele další dva výrobci, a to společnost Jindal Saw Ltd., která má zastoupení v České republice prostřednictvím společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, se sídlem Nad Jezerem 581,

K tvrzení navrhovatele ohledně použití výrobků společnosti SAMSUN MAKINA SANAYI AS pro plnění předmětu veřejné zakázky zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že nelze mít postaveno na jisto, že by tyto výrobky splňovaly požadavky předešlých zadávacích řízení (tj. předchozích etap obnovy přivaděče) pouze na základě toho, že navrhovatel z předmětných zadávacím řízení nebyl vyloučen, zejména v případě, kdy navrhovatelem uváděné zadávací řízení bylo zrušeno podle § 127 odst. 2 písm. h) zákona. Zadavatel dále nemá postaveno na jisto, zda výrobky společnosti SAMSUM MAKINA SANAYI AS splňují všechny podmínky, které zadavatel stanovil v rámci zadávacích podmínek již v rámci obnovy předchozích etap přivaděče.

V další části jeho vyjádření se zadavatel vyjadřuje k samotným důvodům, které vedly ke stanovení přezkoumávaného požadavku, coby taxativní podmínky pro účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že za velmi důležitý aspekt považuje svou negativní zkušenost s instalací potrubí s nedostatečnou odolností, což vedlo k mnohým haváriím spočívajících v poškození potrubí a souvisejících únicích vody. Zadavatel tak s ohledem na výše uvedené dodává, že přezkoumávaný požadavek stanovil právě z důvodu, aby předešel situaci případných havárií a s nimi spojenými výpadky pitné vody pro širokou oblast. Z uvedeného důvodu tak zadavatel zvolil nejvyšší možnou úroveň ochrany, tj. mimo jiné právě i vnitřní povrchovou ochranu s maximální mírou odolnosti vůči vnějším vlivům.

V další části vyjádření zadavatel uvádí, že ačkoliv souhlasí s navrhovatelem, když tento odkazuje na nízké hodnoty síranů v pitné vodě, tak nelze zcela vyloučit, že v průběhu poměrně vysoké životnosti přivaděče (100-150 let), mohou nastat změny, např. v důsledku živelných katastrof, války či jiných obdobných negativních okolností, které navodí změnu kvality pitné vody či dlouhodobou poruchu či poškození úpravny vody, což může vést až do situace, kdy se z pitné vody stane voda surová, která je svými vlastnostmi schopná zatížit vnitřní povrchovou úpravu potrubí. Zadavatel zde dále popisuje situaci, kterou nazývá tzv. síranovou expanzí, což je dle slov zadavatele jev, při kterém „dochází ke vzniku tzv. ettringitu (hydratovaný sulfoaluminát vápenatý), který se vyznačuje výrazným objemovým nárůstem oproti jednotlivým složkám, ze kterých je tvořen.“ Zadavatel tak dále dodává, že pokud vnitřní povrchová vrstva potrubí nedokáže takovou objemovou expanzi pojmout, může docházet k popraskání této úpravy, což zadavatel považuje za vysoce negativní situaci, které se stanovením přezkoumávaného požadavku snaží vyhnout. K výše uvedenému zadavatel dále uvádí, co je hlavní složkou pro vznik ettringitu (tzv. slínek), a v jakém množství je tento obsažen ve vysokopecním cementu (preferovaná varianta navrhovatele) a ve vysokopecním síranovzdorném cementu (požadovaná varianta zadavatelem), což uzavírá tím, že rizika poškození vnitřní povrchové vrstvy potrubí jsou výrazně vyšší pro použití vysokopecního cementu, který obsahuje vyšší množství slínku. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že přezkoumávaný požadavek považuje za odůvodněný, racionální a nikterak neomezující hospodářskou soutěž, pročež dotčenou námitku navrhovatele považuje za nedůvodnou.

K námitce navrhovatele, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, které předcházely podání návrhu, zadavatel v další části vyjádření uvádí, že „v rozhodnutí o námitkám (stejně jako ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2) odkazoval především na technické normy, které popisují technické vlastnosti materiálů použitelných při transportu pitné vody a které popisují rozdíly mezi jednotlivými typy cementu.“ Zadavatel dále uvádí, že odkaz na příslušné normy považoval za dostatečné zdůvodnění, jelikož tyto obsahují technické vlastnosti jednotlivých materiálů použitelných při vedení pitné vody, stejně jako rozdíly mezi jednotlivými druhy cementů, a tudíž navrhovatel, coby odborný dodavatel se zkušenostmi v dané problematice, bude s těmito informace obeznámen a schopen je využít při úvaze, zda se zadávacího řízení účastnit, či nikoliv. Zadavatel tak v závětu této části vyjádření dodává, že rovněž v rámci rozhodnutí o námitkách, které není adresováno široké veřejnosti, nýbrž právě odbornému dodavateli, který se pohybuje na relevantním trhu a má s danou problematikou zkušenosti, postupoval tak, že nevypořádal všechny detaily námitek navrhovatele, nýbrž odkázal na příslušné normy a předpokládal znalost jejich využití na daný případ. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že byť se k navrhovatelem uváděným námitkám v rámci rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně, tak stále platí, že se vyjádřil k meritu věci, a to k odůvodněnosti přezkoumávaného požadavku.

Zadavatel se dále vyjadřuje k předešlému zrušenému zadávacímu řízení, na které navrhovatel odkazuje již v námitkách a rovněž poté v návrhu, přičemž uvádí, že toto není relevantním pro výklad aktuálních zadávacích podmínek, jelikož toto zadávací bylo zrušeno řádně dle zákona a zadavatel má právo na změnu či úpravu zadávacích podmínek.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Usnesením ze dne 20. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž tuto lhůtu Úřad účastníkům prodloužil usnesením ze dne

Dne 3. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v prvé řadě sděluje, že nosná část argumentace zadavatele ve vyjádření k návrhu nebyla uvedena v rozhodnutí o námitkách a navrhovatel se tak neměl možnost seznámit s odůvodněním zadavatele a kvalifikovaně se k nim vyjádřit.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k míře omezení hospodářské soutěže, kdy uvádí, že ačkoliv zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl další dva potenciální výrobce, jejichž výrobky a používané materiály dle názoru zadavatele vyhoví přezkoumávanému požadavku, tito dle navrhovatele nepůsobí na evropském trhu, tudíž je nelze považovat za dodavatele na relevantním trhu, a zároveň zadavatel dle navrhovatele nepředložil žádné důkazy svědčící pro jeho tvrzení, že zmiňovaní výrobci, resp. jejich výrobky vyhoví přezkoumávanému požadavku.

V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel zaměřuje na odůvodnění požadavku na vnitřní povrchovou úpravu, kdy uvádí, že ačkoliv zadavatel ve vyjádření k návrhu, oproti rozhodnutí o námitkách, přezkoumávaný požadavek zdůvodnil, tyto důvody nejsou dle navrhovatele podložené reálnými situacemi, nýbrž pouze hypotetickými okolnostmi, které mohou, ale nemusí nastat, a věcně se nevztahují ke konkrétními potrubí, které je předmětem plnění veřejné zakázky.

Závěrem se navrhovatel vyjadřuje k argumentům zadavatele ohledem rozhodnutí o námitkách, kdy uvádí, že prostým uvedením odkazů na zadávací dokumentaci a příslušné technické normy zadavatel nevypořádal konkrétní námitky navrhovatele. Navrhovatel dále dodává, že až prostřednictvím vyjádření zadavatele k návrhu adresovanému Úřadu se navrhovatel dozvěděl o důvodných obavách zadavatele vedoucím ke specifikaci obsahu přezkoumávaného požadavku, stejně jako o „spekulacích chemické povahy“, které jsou dle navrhovatele ničím nepodložené a v rozporu se zadávací dokumentací.

Na podporu svých tvrzení navrhovatel navrhuje provedení důkazu, a to tak, aby byl zadavatelem ve vyjádření k návrhu uvedený výrobce Jindal Saw Ltd., prostřednictvím jeho českého zastoupení společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, Úřadem dotázán, zda „nějaký jeho konkrétní výrobek splňuje veškeré zadávací podmínky nadepsané veřejné zakázky, a aby k tomuto svému případnému tvrzení předložil veškeré doklady zadávací dokumentací požadované ve vztahu k výrobku (konkrétní potrubí) a následné zpřístupnění této odpovědi a dokladů navrhovateli.“ Dále navrhovatel navrhuje provedení důkazu „kompletním spisem zadavatele k předchozímu zadávacímu řízení (e.č.z. Z2024-025303) a jeho následné zpřístupnění navrhovateli.“

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky muže podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládání nápravného opatření.

Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající tolik ve zrušení rozhodnutí námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle čl. 11. zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín

Podle čl. 11.6. zadávací dokumentace je předmět díla specifikován projektem a zahrnuje provedení stavby podle stavebního povolení a projektu, dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování stavby, a provedení souvisejících prací, dodávek a činností.

V dokumentu s názvem „Soupis prací“ na který odkazuje zadávací dokumentace, pod položkou

Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 2“ ze dne

Dne 12. 12. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám.

O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 27. 12. 2024 rozhodnutím o námitkách tak, že je odmítl. Zadavatel po shrnutí obsahu námitek a zkonstatování splnění formálních náležitostí podaných námitek uvedl v rozhodnutí o námitkách následující. K těm částem námitek navrhovatele (které zadavatel v rozhodnutí o námitkách cituje), v nichž navrhovatel předestřel svůj názor o neexistenci okolností svědčících pro potřebu síranuvzdorných trub, resp. že k tomuto požadavku není žádný důvod, zadavatel uvádí, že: „odmítá tvrzení stěžovatele v této části Námitky uváděná s tím, že požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel

Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Protokolu o předložených žádostech o účast“, dále plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel v rámci zadávacího řízení

Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně.

Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní – přičemž nelze přehlížet, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. S ohledem na uvedené konstruoval zákonodárce takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se

Navrhovatel se v námitkách mj. vyjadřuje tak, že zadavatel přezkoumávaným požadavkem eliminuje možnost využití jiných materiálů či výrobků, aniž by tomuto svědčily jakékoliv důvody, přičemž konkrétně poukazuje na to, že dle zadavatelem uváděné normy ČSN EN 545 je odolnost vůči síranům pro všechny zde uváděné vysokopecní cementy stejná, tudíž zadavatel neměl žádný technologický důvod pro požadování velmi specifického síranovzdorného vysokopecního cementu. Obdobně navrhovatel odkazuje na alternativně požadovanou vnitřní vrstvu ochrany potrubí prostřednictvím vyložení polyuretanem, kdy dodává, že ani tento požadavek zadavatele nemůže mít technologické zdůvodnění, jelikož z hlediska transportu pitné vody nelze dosáhnout takových hodnot síranu, pro které by nestačil kterýkoliv z vysokopecních cementů dle příslušné normy. Navrhovatel rovněž v námitkách konkrétně sděluje, že chemické složení pitné vody umožňuje využití veškerých cementů dle příslušné zadavatelem uváděné normy. Podle navrhovatele zadavatel stanovil danou zadávací podmínku za účelem zajištění realizace předmětu plnění dodavatelem napojeným na jediného konkrétního výrobce trub.

K těmto tvrzením navrhovatele se však zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil buď vůbec, nebo se vyjádřil pouze obecným způsobem, kdy konstatoval, že tvrzení navrhovatele odmítá, jelikož přezkoumávaný požadavek stanovil zcela konzistentně, objektivně a transparentně, jak v souladu s požadavky předmětných norem (ČSN EN 545 a ISO 2531), tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky, resp. pouze uvedl, že požadavek na vypuštění přezkoumávaného požadavku odmítá. Pokud jde o otázku napojení dodavatelů na jednotlivé výrobce, zadavatel uvedené označil za nespadající do jeho kompetence.

K argumentaci navrhovatele ohledem předchozích zadávacích řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze konstatoval, že v každé z přechozích etap obnovy takováto podmínka existovala (zde odkázal na příslušný dokument ze zadávací dokumentace), a že námitky navrhovatele vztahující se ke zrušenému zadávacímu řízení považuje zadavatel ve vztahu k přezkoumávanému zadávacímu řízení za irelevantní. Nad rámec uvedeného zadavatel v příslušné pasáži rozhodnutí o námitkách pouze uvedl důvody, které ho vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel, mimo uvedení odkazu na příslušné pasáže zadávací dokumentace a příslušné normy, nikterak nereagoval, resp. nezodpověděl otázku navrhovatele týkající se uvedení důvodu, z kterého zadavatel striktně požaduje tento dle navrhovatele velmi specifický typ vnitřní povrchové ochrany potrubí (viz přezkoumávaný požadavek) jako jediný použitelný pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se přitom svou námitku dále rozvedl polemikou, proč nemůže být užito jiných cementů dle zadavatelem uváděných norem, které jsou v souladu s uvedenými normami také akceptovány pro vodovodní přivaděče. Navrhovatel také předestřel svůj názor ohledně stejné odolnosti vysokopecních cementů a vysokopecních síranuvzdorných cementů do hodnoty 3000 mg/l, tudíž síranovzdornost jakéhokoli vysokopecního cementu nemůže být nedostatečná pro užití v potrubí na vody určené k lidské spotřebě (obdobně podle navrhovatele není z technologického hlediska nutné ani vyložení vrstvou polyuretanu). Zadavatel na konkrétní argumenty navrhovatele poskytl toliko obecná konstatování o souladu požadavku

Úřad akcentuje, že řádné odůvodnění přezkoumávaného požadavku ze strany zadavatele, tedy proč a z jakých důvodů zadavatel shledal přezkoumávaný požadavek jako jediný vhodný a nezbytný pro plnění předmětu veřejné zakázky, představuje pro navrhovatele naprosto stěžejní informaci, na jejímž základě bude v případě jakýchkoliv nesrovnalostí schopen lépe zvážit podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu podle § 250 zákona, neboť co se týče zvažování možnosti účastníků zadávacího řízení podat návrh k přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu, je tato značně ovlivněna faktem, zda tito účastníci mají dostatek informací od zadavatele týkajících se namítaných skutečností. Z výše uvedeného je však zřejmé, že navrhovateli nebyly poskytnuty dostatečné informace, resp. odůvodnění zadávacích podmínek ze strany zadavatele, proto v případě, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal námitky navrhovatele, nemohl mít tento postaveno na jisto, zda jsou jeho námitky relevantní a zda tedy podat návrh k Úřadu či nikoliv. Naopak v případě, kdy by se

Úřad se pak neztotožňuje s názorem zadavatele, že jeho postup v případě vypořádání námitek navrhovatele pomocí odkazu na příslušné ČSN a ISO normy byl dostačující, jelikož je třeba považovat navrhovatele a další dodavatele účastnící se zadávacího řízení na veřejnou zakázku za odborníky na relevantním trhu, kteří jsou se skutečnostmi týkajícími se poskytovaného plnění obeznámeni a tyto tak není třeba dále ze strany zadavatele rozvádět. Úřad sice nerozporuje, že dodavatelé jsou či mohou být skutečnými odborníky na relevantním trhu, avšak institut rozhodnutí o námitkách má sloužit k tomu, aby se účastníkům zadávacího řízení dostalo co možná nejkonkrétnějších informací od zadavatele, a to pomocí konkrétních a přezkoumatelných odpovědí zadavatele. Úřad tak nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jelikož rozhodnutí o námitkách není určeno široké veřejnosti či správnímu úřadu, kteří jakožto „neodborníci“ v daném odvětví nemají dostatek potřebných informací, a potřebují tak komplexní vysvětlení postupu zadavatele, není proto nutné toto rozhodnutí o námitkách odůvodnit do detailu. Úřad k danému tvrzení zadavatele dodává, že zákon nikde neuvádí situaci, kdy by rozhodnutí o námitkách nemuselo být ze strany zadavatele komplexně odůvodněno, naopak zákon výslovně v § 245 odst. 1 zákona apeluje na zadavatele, aby se srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Nadto je třeba opakovaně uvést, že zadavatel sice v daném případě uvedl v rozhodnutí o námitkách odkaz na příslušné normy, tedy nejedná se o situaci, kdy by se k námitce navrhovatele nevyjádřil vůbec, avšak tento odkaz nemůže být považován za dostatečný, když i z tohoto odkazu na normy lze dle navrhovatele vyvozovat odlišné závěry (které navrhovatel prezentoval ve svých námitkách prostřednictvím rozsáhlé argumentace), přičemž rozhodnutí o námitkách postrádá konkrétní zdůvodnění, proč byla daná argumentace navrhovatele, resp. jeho námitky odmítnuty.

Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu rozvádí výše uvedené tak, že pokud není jeho povinností do detailu popisovat technické nuance požadavků v rámci zadávacích podmínek (protože dodavatelům jakožto odborníkům v dané oblasti, mají být tyto skutečnosti známy), nemůže mu tato povinnost vznikat ani u vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, jelikož jak rozhodnutí o námitkách, tak zadávací podmínky jsou adresovány právě těmto odborným dodavatelům. K tomu Úřad uvádí, že tyto dva instituty (zadávací podmínky a potažmo rozhodnutí o námitkách) nelze v kontextu míry detailu zdůvodnění srovnávat, jelikož každý má jiné uplatnění v rámci zadávacího řízení. Na rozdíl od zadávacích podmínek má v rozhodnutí o námitkách zadavatel povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách účastníka, kdy tato povinnost vyplývá přímo ze zákona (viz § 245 odst. 1 zákona), tudíž zadavatel nemůže v případě konkrétní a relevantní argumentace účastníka řízení uvedené v námitkách polemizovat o tom, zda se jedná či nejedná o odborníka v daném oboru, tudíž bude postačovat vyjádřit se k jeho námitkám pouze „úsporně“, jak uvádí sám zadavatel.

Lze tedy uzavřít, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení je důvodný, resp. zákonný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, příp. se k ní vyjádřit pouze velmi obecným způsobem, jak to učinil zadavatel v právě posuzovaném případě. Uvedená povinnost rezonuje zejména v případě, že zadavatel potřebné argumenty má k dispozici, když je schopen je rozsáhle popsat

Úřad uzavírá, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, nebylo v šetřeném případě dosaženo. Za této situace se Úřadu jeví jako krajně nespravedlivé a pro navrhovatele značně omezující, aby se tento musel spokojit se strohým zdůvodněním svých námitek ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, když tento zjevně komplexní odpovědi na námitky navrhovatele, a to včetně zdůvodnění přezkoumávaného požadavku, měl, jen je neuvedl v rozhodnutí o námitkách, nýbrž až ve vyjádření k návrhu. V případě, že by zadavatel výše uvedené důvody a další informace uváděné ve vyjádření k návrhu uvedl již v rámci rozhodnutí o námitkách, měl by navrhovatel jasnější představu o situaci zadavatele a mohl by se tak kvalifikovaně rozhodnout o svém dalším postupu v zadávacím řízení (případně i o tom, zda se dále bránit proti rozhodnutí o námitkách podáním návrhu u Úřadu či nikoliv).

S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí podaných námitek navrhovatelem, obsahujících argumentaci k nepřiměřenosti a nediskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu nebo polyuretanu (viz přezkoumávaný požadavek).

Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele.

S ohledem na výše uvedené Úřad dodává, že neprovedl další navrhovatelem navržené důkazy týkající se otázky zákonnosti stanovení přezkoumávaného požadavku, jelikož již z podkladů

Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

Mgr. Martin Horák, advokát, Jandova 208/8, 190 00 Praha