ROZHODNUTÍ

ÚOHS S0013/2024/VZ – Výstavba (dodávka

ÚOHS · 17. 1. 2024

O co šlo

Výstavba (dodávka, montáž) veřejného osvětlení v obci Kutrovice

Číslo jednací: ÚOHS-00702/2024/500

Brno 5. 1. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání

přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

•

obec Kutrovice, IČO 00640506, se sídlem Neprobylice 26, 273 75 Třebíz,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 001-2022 uzavřené dne 17. 3. 2022 s vybraným

dodavatelem – JM OPTIK s.r.o., IČO 07868804, se sídlem Vackova 1345, 271 01 Nové Strašecí – na

realizaci veřejné zakázky „Výstavba (dodávka, montáž) veřejného osvětlení v obci Kutrovice“

zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele

uveřejněna pod systémovým číslem P22V00218151,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení

o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

Obviněný – obec Kutrovice, IČO 00640506, se sídlem Neprobylice 26, 273 75 Třebíz – se dopustil

přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných

zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 0012022 na realizaci veřejné zakázky „Výstavba (dodávka, montáž) veřejného osvětlení v obci

Kutrovice“, kterou uzavřel dne 17. 3. 2022 s vybraným dodavatelem – JM OPTIK s.r.o.,

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

IČO 07868804, se sídlem Vackova 1345, 271 01 Nové Strašecí – nesplnil povinnost uveřejnění podle

§ 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovanou smlouvu řádně neuveřejnil na profilu zadavatele

ve lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 19. 4. 2022, neboť citovanou smlouvu

uveřejnil na profilu zadavatele až dne 9. 5. 2022, avšak v neúplném znění, bez „přílohy č. 1 – Cenová

nabídka Zakázka 2 22“, přičemž přílohu předmětné Smlouvy o dílo obviněný na profilu zadavatele

dosud neuveřejnil.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kutrovice,

IČO 00640506, se sídlem Neprobylice 26, 273 75 Třebíz – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Obviněný – obec Kutrovice, IČO 00640506, se sídlem Neprobylice 26, 273 75 Třebíz (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 3. 2022 Smlouvu o dílo č. 001-2022 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – JM OPTIK s.r.o., IČO 07868804, se sídlem Vackova

1345, 271 01 Nové Strašecí (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky

„Výstavba (dodávka, montáž) veřejného osvětlení v obci Kutrovice“ která byla zadávána jako

veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele

uveřejněna pod systémovým číslem P22V00218151 (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem smlouvy je dle jejího čl. I. „Předmět smlouvy“ je realizace díla „VO v obci

Kutrovice“ dle cenové nabídky Zakázka 2 22, jež tvoří přílohu smlouvy.

Obviněný uveřejnil dne 9. 5. 2022 na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese na

profilu

zadavatele

dostupném

internetové

adrese

https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001645 (dále jen

„profil zadavatele“) smlouvu v neúplném znění bez „přílohy č. 1 – Cenová nabídka

Zakázka 2 22“ (dále jen „příloha č. 1“). Přílohu č. 1 obviněný na profilu zadavatele dosud

neuveřejnil.

II.

POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro

Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb.,

o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro

obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné

novely.

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto

zákona, obdržel dne 29. 9. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené

veřejné zakázky.

III.

ZÁVĚRY ÚŘADU

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

Obviněný uzavřel dne 17. 3. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Dle čl. II. „Cena za dílo a záruka“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 548 731,30 Kč bez

DPH.

Bod 1. čl. II „Cena za dílo a záruka“ smlouvy stanoví, že „(…) dle cenové nabídky Zákazka 2 22, která je přílohou č. 1 této smlouvy a tvoří její nedílnou součást“.

Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 9. 5. 2022, avšak pouze v částečném znění, konkrétně samotný text smlouvy bez přílohy č. 1. Přílohu č. 1 obviněný na profilu zadavatele dosud neuveřejnil.

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

Právní posouzení

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku (a to celé znění smlouvy, tedy samotný text smlouvy a rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy2) včetně všech jejích změn a dodatků, a to do

30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona

ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku

včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní

úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění

zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou

došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv,

mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti,

až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním,

o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen

aplikovat.

Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 17. 3. 2022, byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit včetně všech jejích příloh nejpozději

Srov. k tomu rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož

vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen

je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

dne 19. 4. 2022 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na sobotu 16. 4. 2022 a v pondělí

18. 4. 2022 byl svátek, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání

času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, úterý

19. 4. 2022). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy

včetně všech jejích příloh do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, jelikož předmětnou smlouvu

na profilu zadavatele uveřejnil až dne 9. 5. 2022, avšak bez její přílohy č. 1. Přílohu č. 1

obviněný na profilu zadavatele dosud neuveřejnil. Tímto postupem obviněný naplnil

skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak,

jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

20. 4. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kompletní

smlouvy na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu.

Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula

a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata,

ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot

a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek

Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě,

Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu

spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany

veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této

souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné

zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku

malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná

kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí částku 548 713,30 Kč bez DPH.

V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných

prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její

hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu (bez její přílohy č. 1) na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 9. 5. 2022, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu, avšak v neúplném znění, bez přílohy č. 1 na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena. Jako přitěžující okolnost pak Úřad shledal právě absenci uveřejnění přílohy č. 1.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As

245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání

správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh

trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít

ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde

vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou

výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě

jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např.

ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být

aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani

k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále

pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel

dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem

prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci

a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon.

Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“

Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně

nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují

sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil přestupku, který by byl s právě prošetřovaným přestupkem v souběhu. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 20233 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023

hospodaří s příjmy ve výši 2 200 901 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze

vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně

zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne

jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta

pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se

příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní

Dostupný na http://www.kutrovice.cz/obecni-urad/rozpocty-obce

Č.j.: ÚOHS-00702/2024/500

orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání

rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti

němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Kutrovice, Neprobylice 26, 273 75 Třebíz

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy