ROZHODNUTÍ

ÚOHS S0026/2026/VZ – Dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní sta

ÚOHS · 21. 1. 2026

O co šlo

Dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní stadion

Číslo jednací: ÚOHS-01098/2026/500

Brno 9. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání

přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

•

město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad

Jizerou,

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 5. 9. 2024 s vybraným dodavatelem –

NISASPORT-ELEKTRONIK, s.r.o., IČO 47311452, se sídlem Maršovice 100, 468 01 Maršovice – na

realizaci veřejné zakázky „Dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní stadion“

zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení

o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

Obviněný – město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad

Jizerou – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,

o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci

veřejné zakázky „Dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní stadion“, kterou

uzavřel dne 5. 9. 2024 s vybraným dodavatelem – NISASPORT-ELEKTRONIK, s.r.o., IČO 47311452, se

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

sídlem Maršovice 100, 468 01 Maršovice, řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona

na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 7. 10. 2024, ale

učinil tak až dne 19. 12. 2024.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Benátky

nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou – podle § 269 odst. 3

písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Zadavatel – město Benátky nad Jizerou, IČO 00237442, se sídlem Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 5. 9. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – NISASPORT-ELEKTRONIK, s.r.o.,

IČO 47311452, se sídlem Maršovice 100, 468 01 Maršovice (dále jen „vybraný dodavatel“) –

na realizaci veřejné zakázky „Dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní

stadion“ zadávána jako zakázka malého rozsahu (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem veřejné zakázky je dle článku I. smlouvy „dodání obrazovky a časomíry do sportovní haly a na zimní stadion“.

II.

POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)1, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem

Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne

1. 10. 2025 podnět ze dne 30. 9. 2025 mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění

výše uvedené smlouvy.

III.

ZÁVĚRY ÚŘADU

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti,

Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě

některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony. Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť

nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota

přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do dne 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv,

jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může

správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být

prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti

pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv, e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

Obviněný uzavřel dne 5. 9. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Podle čl. III. smlouvy činila celková cena plnění 1 250 000 Kč bez DPH, resp. 1 512 500 Kč vč. DPH.

Z profilu zadavatele2 vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 19. 12. 2024.

Právní posouzení

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Pod písm. a) až e) téhož ustanovení zákona je

Dostupného z: https://benatkynj.profilzadavatelevz.cz/profil/action/show_priloha/priloha/144962/organizace/e3e9a833b0f18600b08bb6bf0845e8ae (dále jen „profil

zadavatele“).

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

potom taxativně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv

(resp. jejich dodatků a změn) na profilu zadavatele nevztahuje.

Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 5. 9. 2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne

7. 10. 20243. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou

smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil dne 19. 12. 2024, tj. po uplynutí lhůty stanovené

zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při

uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

8. 10. 2024 tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu

zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku

neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby

nezanikla.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále

Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže

následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na sobotu 5. 10. 2024,

byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí dne 7. 10. 2024.

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí

pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní

ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata,

ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot

a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen,

jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek

Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení a dočasnému omezení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

Ve prospěch obviněného Úřad především zohlednil skutečnost, že smlouvu zadavatel na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, a to dne 19. 12. 2024.. Nelze tudíž konstatovat, že by obviněný na svou povinnost rezignoval; negativní dopady jeho jednání tedy byly do určité míry eliminovány a kontrola ze strany veřejnosti nebyla zmařena.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 1 250 000 Kč bez DPH, resp. 1 512 500 Kč vč. DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, příp. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam,

kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu

nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny

v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud

vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož „použití

analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co

má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení

a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem“«. NSS dále

uvedl, že »trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil

dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně

odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm

neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl.

6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).«. Současně je

v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení

společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se

správní delikty (resp. přestupky).Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě

není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty)

obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému

uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 20264 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026

hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 408 737 362 Kč. Na základě uvedeného

Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými

obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného

(a v tomto smyslu nespravedlivou).

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne

jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta

Dostupného z: https://www.benatky.cz/e_download.php?file=/data/uredni_deska/obsah3954_2.pdf&original=schva

leny_rozpocet_2026_vyveska_prijmy.pdf

Č.j.: ÚOHS-01098/2026/500

pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu

se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní

orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání

rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti

němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

město Benátky nad Jizerou, Zámek 49/1, 294 71 Benátky nad Jizerou

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy