ÚOHS S0032/2025/VZ – Opava – telematika

Zadavatel – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 16. 1. 2025 návrh navrhovatele – PATRIOT, spol. s r.o., IČO 15546501, se sídlem Tuřanka 383/92, Slatina, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 1. 2025 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem

Navrhovatel v návrhu ze dne 16. 1. 2025 poukazuje na zadání veřejné zakázky bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nově zadávaná veřejná zakázka souvisí s veřejnou zakázkou „Opava – telematika“, ev. č. Z2020-035246. Navrhovatel požaduje, aby

V úvodu návrhu navrhovatel shrnuje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Opava – telematika“, jehož se účastnil navrhovatel jako poddodavatel dodavatelů CROSS Zlín, a.s., IČO

Navrhovatel uvádí, že dne 23. 5. 2023 vybraný dodavatel předal dílo zadavateli, avšak s vadami a nedodělky (povolenými Smlouvou o dílo). Vady dle navrhovatele byly způsobeny neodbornými zásahy vybraného dodavatele do stávajících technologií zadavatele. Zadavatel následně nechal provést audit plnění Smlouvy o dílo, poté zadavatel uplatnil u vybraného dodavatele náhradu škody a smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla a s odstraněním vad (celkem za 40 175 000 Kč).

Navrhovatel z registru smluv dne 8. 1. 2025 zjistil, že mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem byla dne 17. 12. 2024 uzavřena Dohoda o narovnání. Z Dohody o narovnání plyne, že vybraný dodavatel má zadavateli uhradit 6 000 000 Kč a má vyměnit technologie

Uzavření Dohody o narovnání představuje podle navrhovatele zadání nové veřejné zakázky a dodání jiného díla. Tato nová veřejná zakázka byla zadána, aniž zadavatel provedl zadávací řízení. Navrhovatel proto v souladu s § 254 odst. 1 písm. a) zákona žádá o uložení zákazu plnění

V další části návrhu navrhovatel specifikuje újmu, která mu vznikla tím, že brání jeho zapojení jako partnera výrobce řadičů zn. CROSS do plnění veřejné zakázky. Pokud by zadavatel řešení situace poptával v zadávacím řízení, mohl se do něj přihlásit i navrhovatel, resp. mohl by poskytnout poddodávku společnosti CROSS Zlín.

Ze zadávacích podmínek veřejné zakázky podle navrhovatele vyplývalo, že stávající řadiče bude nutné upravit či doplnit. Zadavatel avizoval, že k tomuto účelu zajistí součinnost.

Z Dohody o narovnání podle navrhovatele plyne, že místo původně zamýšlené úpravy řadičů

Takřka celý předmět plnění dle Dohody o narovnání představuje podle navrhovatele novou veřejnou zakázku. Z Dohody o narovnání vyplývá povinnost vybraného dodavatele poskytnout zadavateli dodávky a služby ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH. Jde navíc i o úplatnou smlouvu, protože oproti plnění vybraného dodavatele ve výši 9 244 276,03 Kč a úhradě 6 000 000 Kč bez DPH za sankční nároky přistoupil zadavatel k redukci vlastních nároků z původních

Další část návrhu se týká namítané podstatné změny závazku ze Smlouvy o dílo (kapitola IV. návrhu); tuto část návrhu navrhovatel označuje jako podnět k zahájení řízení z moci úřední.

Navrhovatel konstatuje, že v Dohodě o narovnání se uvádí, že tato dohoda byla uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona, avšak podle jeho názoru závazek ze Smlouvy o dílo již zanikl, neboť dílo bylo zadavatelem převzato 23. 5. 2023 s výhradami (dle odst. 11.1 Smlouvy o dílo). Pokud je však předmětem nové veřejné zakázky de facto opětovné zhotovení části díla, nemůže se dle jeho názoru jednat o změnu závazku ze smlouvy podle § 222 zákona, protože původní závazek zhotovení díla již byl konzumován a zanikl (změnu závazku lze provést pouze po dobu jeho trvání). Navrhovatel posléze v dalším textu rozebírá přípustnost změny závazku ze smlouvy podle jednotlivých odstavců § 222 zákona a dospívá k závěru, že plnění dle Dohody o narovnání přesahuje limit změny de minimis podle § 222 odst. 4 zákona. Ohledně podmínky nepředvídatelnosti má navrhovatel za to, že povinnost zajištění kompatibility byla zadavatelem předvídána a vyžadována.

Ke znaleckému posudku (pozn. Úřadu: zpracovanému na objednávku zadavatele a vybraného dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky) navrhovatel tvrdí, že znalec se k otázce předvídatelnosti nemohl vyjádřit, neboť jde o otázku právní a její posouzení náleží Úřadu. Proti znaleckému posudku vznáší navrhovatel námitky, a to, pokud jde o účel a předmět posudku, nedostatek podkladů (nepřizvání výrobce CROSS Zlín), absenci konkrétních závěrů, neobjektivnost a neúplnost posudku. Navrhovatel proto dospívá k závěru, že nelze hovořit o naplnění podmínky nepředvídatelnosti a nemožnosti vybraného dodavatele splnit Smlouvu o dílo, když ve skutečnosti jde jen o neschopnost vybraného dodavatele zajistit odborné plnění pro řadiče CROSS. Podle navrhovatele je znalecký posudek nepoužitelný a nevhodný jako podklad pro rozhodnutí. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad ustanovil znalce, který by osvědčil původ vad díla, avšak zároveň navrhovatel tento postup ve vztahu k otázce předvídatelnosti nepovažuje za nezbytný a z hlediska procesní ekonomie ani za vhodný.

Plnění dle Dohody o narovnání nepředstavuje podle navrhovatele ani dodatečné dodávky či služby dle § 222 odst. 5 zákona, neboť vady díla lze odstranit i jiným způsobem. Navrhovatel považuje Dohodu o narovnání za podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, neboť změna by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by ovlivnila výběr dodavatele v původním zadávacím řízení; změna závazku změnila ekonomickou rovnováhu ve prospěch vybraného dodavatele a změna závazku představuje významné rozšíření předmětu veřejné zakázky. Dohoda o narovnání proto nevyhovuje podmínkám pro přípustnost změny závazku dle § 222 zákona; nejedná se o změnu závazku ze Smlouvy o dílo, ale o novou veřejnou zakázku.

Tuto (IV.) kapitolu navrhovatel uzavírá žádostí, aby Úřad zahájil řízení z moci úřední, jehož předmětem bude posouzení zákonnosti podstatných změn závazku dle § 222 zákona.

V další části návrhu navrhovatel podotýká, že plnění dle Dohody o narovnání má být poskytnuto vybraným dodavatelem v horizontu 4 až 5 měsíců, proto žádá o přednostní vyřízení návrhu a vyloučení odkladného účinku rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně.

Na závěr navrhovatel doplňuje, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem ve smyslu § 264 odst. 3 zákona nejsou dány, a proto uložení zákazu plnění Dohody o narovnání nic nebrání.

Navrhovatel k návrhu přiložil mj. potvrzení spol. CROSS Zlín, že navrhovatel měl být jejím poddodavatelem při plnění veřejné zakázky, dopis spol. CROSS Zlín ze dne 19. 7. 2022 s varováním při poškození technologie této společnosti a jejích oprávněných zájmů, výzvy zadavatele vybranému dodavateli k úhradě smluvních pokut, právní analýzu advokátní kanceláře zastupující zadavatele k souladu dohody o narovnání s pravidly změny závazku dle zákona ze dne 18. 10. 2024, vyjádření spol. CROSS Zlín ze dne 15. 1. 2025 ke znaleckému posudku, protokol o kontrole zakázky provedené navrhovatelem ve dnech 11. 7. až 25. 7.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ zahájeno dne 16. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Podle dodejky datové zprávy přiložené k návrhu byl stejnopis návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy dodán do datové schránky zadavatele rovněž dne

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou • navrhovatel, • strany smlouvy o zadavatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 1. 2025, jehož přílohou byla kopie návrhu.

Dne 27. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a dne 6. 2. 2025 vyjádření vybraného dodavatele. Další vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 Úřad obdržel téhož dne.

Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 1. 2025 k podstatě sporu uvádí, že v celém rozsahu popírá skutková a právní tvrzení navrhovatele, která by měla prokazovat porušení zákona a odůvodňovat uložení zákazu plnění smlouvy. Návrh vnímá jako účelovou snahu navrhovatele využít své postavení dané historickou instalací řadičů CROSS a jako nástroj obchodního boje proti vybranému dodavateli.

Zadavatel nejprve upozorňuje, že neeviduje doručení stejnopisu návrhu ve smyslu § 254 odst.

V další části vyjádření zadavatel shrnuje skutkový stav: Zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli

Důvodem pro uzavření Dohody o narovnání bylo dle zadavatele nejisté postavení smluvních stran v případném soudním sporu. Kdyby nedošlo k Dohodě o narovnání na podkladě závěrů znaleckého posudku, zadavatel by musel přistoupit k soudnímu vymáhání nároků.

V pasáži věnované znaleckému posudku zadavatel vyzdvihuje znalcem navrhované vhodné způsoby řešení situace, a to buď výměnou řadičů CROSS za řadiče jiného výrobce nebo změnou chování stávajícího řadiče, přičemž znalec by zvolil první alternativu. Zadavatel má za to, že závěry znaleckého posudku jasně prokazují, že řadiče CROSS představují při napojení na novou technologii překážku v užívání díla a že uvedené nebylo možné předpokládat.

K uzavření Dohody o narovnání jako nové veřejné zakázce zadavatel nejprve odkazuje na otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku, kterým se zadavatel snažil zabránit stavu vendor lock-in, který u něj existoval. Dohoda o narovnání pak podle zadavatele nepředstavuje přímé zadání zakázky zcela mimo zákon, ale jde o úpravu vztahů vzniklých ze smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení. Dohoda o narovnání nepředstavuje ani podstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 3 zákona. Jednak by podle zadavatele nemohla přispět ke změně okruhu dodavatelů a jednak počítá s náklady vynaloženými vybraným dodavatelem ve výši cca 9 mil. Kč za výměnu řadičů a úhradou cca 6 mil. Kč ze strany vybraného dodavatele zadavateli. Dále sice dochází k úpravě rozsahu plnění, ale jen v nezbytné míře k sanaci vzniklých vad. Zadavatel má za to, že i pokud by došlo k naplnění znaků podstatné změny závazku, jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona. Zadavatel jako řádný hospodář počítal se zachováním stávajících technologií v co největší míře. Chyby řadičů CROSS nebyly předvídatelné, což potvrdil i znalecký posudek.

Tento případ je podle zadavatele příkladem nezbytných dodatečných dodávek a prací dle § 222 odst. 5 zákona. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že je nezbytné provést zásah do stávajících řadičů nebo je vyměnit, tudíž jsou zapotřebí doplňující dodávky a služby.

Zadavatel považuje Dohodu o narovnání jako nejrychlejší a nejvýhodnější možnost pro všechny zúčastněné strany, kdy dochází k pokračování plnění. Zde zadavatel znovu opakuje,

Dohoda o narovnání tak podle zadavatele nepředstavuje zadání nové zakázky a nejsou dány okolnosti nedovolené změny závazku.

Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na zákaz plnění smlouvy zamítl jako neopodstatněný. Pokud by Úřad však konstatoval nezákonnost uzavření Dohody o narovnání, zadavatel má za to, že by měla být ponechána v platnosti podle § 264 odst. 3 a 4 zákona, neboť jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele. Tyto důvody shledává ve skutečnosti, že světelná signalizační zařízení nyní nedokážou zajistit plynulý silniční provoz a jejich řádné a bezporuchové fungování má zásadní vliv na obec i její občany. Případný zákaz plnění by vedl k zastavení prací a nefunkčnosti telematiky na území zadavatele. Smlouva by proto měla být ponechána v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu. V případě, že Úřad rozhodne o zákazu plnění smlouvy, zadavatel žádá o přechodné období min. 2 měsíců, ve kterých by bylo možné dokončit realizační etapu a částečné testování, které by umožnilo provoz dopravní telematiky v nevyhnutelném rozsahu.

Vybraný dodavatel se vyjádřil k návrhu dne 6. 2. 2025. Nejprve rekapituluje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku, v němž byla vybrána jeho nabídka. Na druhém místě se umístila spol. CROSS Zlín, jejímž poddodavatelem měla být spol. PATRIOT, spol. s r.o. (navrhovatel).

Vybraný dodavatel uvádí, že celá záležitost je důsledkem konkurenčního boje, kdy navrhovatel vnímá území Opavy jako svoji sféru a nehodlá se smířit s odstraněním stavu vendor lock-in.

V rámci veřejné zakázky zadavatel preferoval zachování řadičů CROSS (jež jsou ve vlastnictví zadavatele), avšak tyto řadiče oproti předpokladu zadavatele i vybraného dodavatele začaly po připojení na dopravní ústřednu dodanou vybraným dodavatelem vykazovat neočekávané vady, které se vybraný dodavatel snažil odstranit ve spolupráci s CROSS Zlín či navrhovatelem.

Podle vybraného dodavatele výměna řadičů nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo a jde tak o změnu povolenou. Stěžejní je, že v průběhu plnění díla nastaly

Dohoda o narovnání nepředstavuje podle vybraného dodavatele samostatnou veřejnou zakázku, neboť je to vybraný dodavatel, který zadavateli poskytuje nejen věcné, ale i finanční plnění ve výši 6 mil. Kč. Z hlediska ekonomických toků tak plnění poskytuje vybraný dodavatel ve prospěch zadavatele, nikoli naopak. Dohoda o narovnání představuje podle názoru vybraného dodavatele přijetí daru, a to jak věcného (řadiče), tak finančního (6 mil. Kč). Otázka případných sankcí pak s tímto plněním nijak nesouvisí – nejde o žádnou protihodnotu sankcí uplatněných zadavatelem.

Vybraný dodavatel tvrdí, že nemůže jít o samostatnou veřejnou zakázku, protože Dohoda o narovnání je součástí téhož závazku, jako je Smlouva o dílo. Smlouva o dílo nezanikla splněním na základě akceptace díla zadavatelem. Přestože odst. 11.1 Smlouvy o dílo hovoří o způsobilosti díla k převzetí zadavatelem po jeho dokončení, z povahy věci nelze považovat

V další části vyjádření vybraný dodavatel konstatuje, že Dohoda o narovnání (pokud by ji Úřad shledal za samostatnou veřejnou zakázku) je podle § 64 písm. b) zákona zakázkou zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění.

K souladu Dohody o narovnání s § 222 zákona vybraný dodavatel uvádí, že jí dochází k úpravě závazků plynoucích ze Smlouvy o dílo, která v době uzavření Dohody o narovnání nebyla splněna a bylo ji tak možné měnit. Dohoda o narovnání je pro zadavatele bezúplatná a nenaplňuje znaky veřejné zakázky ve smyslu § 2 zákona. Podle vybraného dodavatele je

Dohoda o narovnání dle vybraného dodavatele nepředstavuje změnu celkové povahy veřejné zakázky, neboť účelem díla je provést modernizaci dopravně-telematického systému pro řízení dopravy v Opavě.

Stejně tak je podle vybraného dodavatele naplněna podmínka dle § 222 odst. 9 zákona, neboť v rámci Dohody o narovnání nedochází k žádnému cenovému nárůstu. Jsou tedy naplněny všechny podmínky pro postup dle § 222 odst. 6 zákona a zadavatel byl oprávněn Dohodu o narovnání uzavřít.

Vybraný dodavatel se následně ve svém vyjádření zabývá souladem Dohody o narovnání s § 222 odst. 5 a odst. 3 zákona. Zdůrazňuje, že bezplatně poskytne zadavateli plnění v hodnotě více než 9 mil. Kč a dále doplatí částku 6 mil. Kč. Naproti tomu navrhovatel nabízel zadavateli vlastní řešení, za které však požadoval cca 16,5 mil. Kč s DPH. Zadavatel proto z ekonomických důvodů preferoval Dohodu o narovnání. Tato dohoda podle vybraného dodavatele přitom nevede k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky; plnění poskytnuté vybraným dodavatelem je de facto darem. Přitom platí, že plnění dle Dohody o narovnání je poskytováno vedle původního plnění veřejné zakázky, nikoli nad jeho rámec, a to s cílem naplnění původního účelu veřejné zakázky. Vybraný dodavatel uzavírá, že zadavatel uzavřením Dohody o narovnání postupoval v souladu s § 222 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona.

V závěru svého vyjádření se vybraný dodavatel vyjadřuje k procesním návrhům navrhovatele.

Dne 2. 5. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-16242/2025/500 (dále jen „rozhodnutí z 2. 5.

Výrokem II. rozhodnutí z 2. 5. 2025 Úřad rozhodl, že odkladný účinek rozkladu proti tomuto rozhodnutí se nevylučuje.

Výrokem III. rozhodnutí z 2. 5. 2025 uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Proti rozhodnutí z 2. 5. 2025 podal dne 20. 5. 2025 rozklad zadavatel. Zadavatel tvrdí, že jím uváděné důvody jsou dostatečné pro ponechání uzavřené Dohody o narovnání v platnosti, neboť osvědčují existenci důvodů zvláštního zřetele hodných i existenci veřejného zájmu na pokračování plnění, tudíž je třeba dokončit práce dle Dohody o narovnání. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad proti rozhodnutí z 2. 5. 2025 blanketní rozklad vybraného dodavatele, který byl na základě výzvy Úřadu doplněn dne 27. 5. 2025. Vybraný dodavatel má za to, že nedošlo ke změně celkové povahy veřejné zakázky, že došlo k naplnění podmínek stanovených v § 222 odst. 5, příp. 6 zákona a že provedená změna je změnou nepodstatnou.

K podaným rozkladům se dne 3. 6. 2025 vyjádřil navrhovatel. Podle jeho vyjádření nejsou námitky zadavatele ani vybraného dodavatele důvodné a Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, pokud uložil zákaz plnění smlouvy. Proto navrhuje, aby oba podané rozklady byly zamítnuty a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Předseda Úřadu rozhodl o podaných rozkladech rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0062/2025/VZ, č. j. ÚOHS-25643/2025/162, ze dne 14. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí předsedy“).

Předseda Úřadu vytknul ve svém rozhodnutí procesní vadu v postupu Úřadu, a sice, že do správního spisu nezařadil vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025, které zaslal ke dvěma spisům, a to sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ, vedeném o podaném podnětu navrhovatele (jež byl součástí návrhu na uložení zákazu plnění Dohody o narovnání), a pod sp. zn. ÚOHSS0032/2025/VZ (řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy). Úřad toto vyjádření zařadil pouze do spisu podnětu, ačkoli zadavatel toto vyjádření činil nejen k podanému podnětu, ale rovněž i k podanému návrhu.

Podle rozhodnutí předsedy Úřadu se daný dokument týká projednávané věci, neboť jeho obsahem jsou tvrzení, která zčásti doplňují vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 a zčásti obsahují nová tvrzení vč. příloh. Lze proto dospět k závěru, že Úřad při rozhodování dané věci nevycházel z úplného a řádně vedeného správního spisu, když daný dokument do spisu sp. zn.

Předseda Úřadu se v další části svého rozhodnutí vyjadřuje k namítanému nesprávnému posouzení celkové povahy veřejné zakázky. Předseda Úřadu odmítl závěr Úřadu, že celková povaha veřejné zakázky je spjata s původní potřebou zadavatele na zachování stávajících řadičů. Takový závěr neodpovídá tomu, jaké základní potřeby zadavatele je možné ve veřejné zakázce „Opava – Telematika“ identifikovat. Pro správné vymezení toho, co je základní potřebou zadavatele, a co tedy tvoří povahu veřejné zakázky, lze vyjít z obecného závěru, který ve svém rozsudku č. j. 62 Af 15/2023-197 ze dne 4. 4. 2024 prezentoval Krajský soud v Brně.

Z rozhodnutí předsedy dále vyplývá, že pojem celková povaha veřejné zakázky a předmět veřejné zakázky nejsou pojmy totožné. Pro určení celkové povahy veřejné zakázky je možné v prvé řadě vycházet z toho, co je jejím předmětem. U toho však nesmí taková úvaha skončit, ale naopak je nutno z předmětu plnění učinit obecnější závěr o tom, naplnění jakých potřeb zadavatel sleduje. Předseda Úřadu dospívá k závěru, že základní potřeba zadavatele, kterou chtěl zadávanou veřejnou zakázkou uspokojovat, je modernizace křižovatek. Úprava řadičů není základní potřebou zadavatele, tou je primárně dosažení takového stavu, kdy bude mít „řádně fungující“ modernizované křižovatky. Úprava řadičů je pouze prostředek, kterým původně zadavatel plánoval této potřeby dosáhnout. Zadavatel potřebuje, aby řadiče fungovaly a komunikovaly s celým systémem řízení křižovatek. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že změna provedená zadavatelem a vybraným dodavatelem prostřednictvím

Rozhodnutí předsedy se dále věnuje vysvětlení rozdílů mezi § 222 odst. 5 a § 222 odst. 6 zákona. Zásadní rozdíl je v tom, že první z uvedených ustanovení umožňuje činit změny nezbytné, druhé i změny potřebné (tedy nikoliv nutně nezbytné). První kategorie má úzkou vazbu na již sjednaný předmět plnění a rozumí se tím změny, kterou jsou nutné pro úspěšnou realizaci toho, co již bylo sjednáno. To však nikoliv s nutností absolutního zachování všeho, co bylo sjednáno, neboť to by vedlo k nemožnosti provádět jakékoliv změny a § 222 odst. 5 zákona by se stal obsoletní. Jde tak o změny, které jsou nezbytné nejen k samotnému dokončení veřejné zakázky, ale i o změny, které zadavateli umožní další užívání a údržbu předmětu veřejné zakázky a změna dodavatele by vedla k ekonomické nákladnosti nebo technické neslučitelnosti. Druhá kategorie pak představuje změny, které zadavatel potřebuje učinit, aby ve světle nově vyvstalých okolností uspokojil potřebu, za účelem jejíhož uspokojení veřejnou zakázku původně zadal. Zatímco odstavec pátý sleduje účel umožnit zadavateli přijmout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již sjednal, odstavec šestý umožňuje zadavateli provést i jiné než nezbytné změny, pokud vycházejí z okolností, které nemohl s náležitou péčí předvídat, přičemž se může jednat i o takové, které umožní zadavateli konkrétní podobu předmětu plnění ještě přehodnotit, pokud zůstane zachována celková povaha veřejné zakázky. Ustanovení § 222 odst. 6 zákona podle předsedy Úřadu počítá i se

Úřad podle předsedy Úřadu nesprávně posoudil otázku, zda provedená změna mění celkovou povahu veřejné zakázky, což naplňuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost. Je zřejmé, že Úřad neshledal naplnění jedné z vícera zákonných podmínek, které je nutné splnit kumulativně, a proto nezkoumal, zda jsou či nejsou naplněny další podmínky (stanovené v § 222 odst. 5 a 6 zákona). Úřad při novém posouzení věci musí vyjít ze závazného právního názoru, vysloveného v rozhodnutí předsedy, a bude povinen se zabývat tím, zda jsou či nejsou naplněny i další podmínky stanovené v § 222 odst. 5 zákona, případně zda je podle § 222 odst. 6 zákona naplněna podmínka, že potřeba změny vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.

V případě změn závazku ze smlouvy podle rozhodnutí předsedy bude muset Úřad nejprve posoudit, zda je taková změna nepodstatná či povolená na základě výjimky dle § 222 odst. 4,

K námitce nedostatečného a nesprávného posouzení veřejného zájmu na trvání smlouvy předseda Úřadu shledal, že tato námitka je důvodná. Učiněný závěr Úřadu považuje předseda za nedostatečný, a to jednak proto, že Úřad se nezabýval tím, jaké jsou důsledky obou tvrzených důvodů pro pokračování smlouvy, a jednak proto, že z obsahu vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 a dále z vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 (které nebylo do správního spisu zařazeno), vyplývá další konkretizace negativních následků v případě uložení zákazu plnění smlouvy.

Předseda Úřadu má za to, že nefunkčnost dopravní signalizace nemusí být předmětem rozsáhlého dokazování, neboť je zřejmé, že tímto dochází k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jakož i zdraví, života a majetku. Úřad musí znovu posoudit, zda dopravní signalizace nefungovala řádně. Pokud bude prokázána nesprávná funkce řadičů (a nemusí jít o absolutní nefunkčnost, s ohledem na povahu předmětu plnění, neboť i občasné vady

Předseda své rozhodnutí uzavírá konstatováním, že Úřad se dopustil nesprávného posouzení právních otázek. Současně zatížil postup v řízení procesní vadou, která má vliv na zákonnost celého procesu i napadeného rozhodnutí. Úřadu bylo jeho předsedou uloženo, aby při novém projednání znovu přezkoumal, zda byly naplněny podmínky § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona. Tedy, zda se v daném případě nejedná o tzv. nepodstatnou změnu smlouvy. Pokud dospěje k závěru, že některé z těchto ustanovení je naplněno, pak bude muset posoudit, zda jde o změnu, která naplňuje limity § 222 odst. 9 zákona. V případě, že obojí shledá za splněné, pak nemůže uložit zákaz plnění smlouvy, pokud však shledá některou z podmínek zákona za nesplněnou, pak je třeba posoudit naplnění podmínek podle § 222 odst. 3 zákona a následně to, zda v daném případě došlo či nedošlo k naplnění důvodu hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy.

Oznámením ze dne 22. 7. 2025 Úřad seznámil účastníky správního řízení s tím, že se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ pokračuje.

Dne 1. 8. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k otázce veřejného zájmu (viz dále) a dne 5. 8. 2025 vyjádření vybraného dodavatele k obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu (viz dále).

Úřad dle pokynu, který je obsažen v rozhodnutí předsedy, zařadil do správního spisu vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 (včetně příloh).

Usnesením ze dne 18. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Na žádost vybraného dodavatele byla tato lhůta všem účastníkům prodloužena na celkem 14 dnů. Dne 1. 9. 2025 doručil své vyjádření vybraný dodavatel a dne

Následně ještě Úřad přistoupil k oslovení zadavatele, kdy mu usnesením ze dne 5. 9. 2025 stanovil lhůtu pro poskytnutí informací a důkazů ohledně provedení nezbytných prací dle

Úřad poté usnesením z 11. 9. 2025 stanovil účastníkům řízení novou lhůtu pro vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Všichni účastníci správního řízení se k podkladům rozhodnutí opětovně vyjádřili dne 18. 9. 2025 (viz dále).

Toto vyjádření původně Úřad do spisu správního řízení nezařadil, i když zadavatel avizoval, že dané vyjádření činí jak ke sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ (podnět), tak ke spisové značce ÚOHSS0032/2025/VZ (správní řízení). Podání bylo Úřadu doručeno 31. 1. 2025. Úřad shrnuje obsah tohoto vyjádření a jeho příloh nyní, při novém projednání věci.

V úvodu zadavatel uvádí zákonná ustanovení dle zákona a správního řádu, která se vztahují k projednávané věci. V další části se vyjadřuje k údajným nedostatkům návrhu navrhovatele,

V další části vyjádření zadavatel analyzuje znalecký posudek a zdůrazňuje jeho závěr, že vznik nesrovnalostí má původ v řadičích CROSS, přičemž znalec doporučil výměnu řadičů za řadiče jiného výrobce. Zadavatel z posudku vyzdvihuje závěr, že negativní vlastnosti řadičů CROSS nebylo možné předvídat při tvorbě zadávací dokumentace a k seznámení se s jejich vlastnostmi mohlo dojít až v průběhu realizace díla, kdy již nebylo možné učinit adekvátní smluvní nebo technické opatření.

K Dohodě o narovnání zadavatel uvádí, že nepředstavuje zadání nové veřejné zakázky a nepředstavuje ani podstatnou změnu zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Naopak jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona.

Ohledně vyčíslení nároků zadavatele ve výši 40 175 000 Kč v určitém stadiu podle zadavatele neznamená, že šlo o nárok absolutní a nezpochybnitelný, který by ve 100 % uspěl u soudu.

V poslední části svého vyjádření se zadavatel zabývá důvody pro ponechání smlouvy v platnosti dle § 264 odst. 3 a 4 zákona. Zadavatel za okolnosti hodné zvláštního zřetele označuje zabezpečení plynulého silničního provozu, bezpečnost jeho účastníků a plynulý průjezd vozidel MHD a záchranných složek, což bylo cílem uzavření Dohody o narovnání.

Zadavatel podotýká, že zákaz plnění Dohody o narovnání by vedl k zastavení prací ve své rozpracované podobě, čímž by došlo k úplné nefunkčnosti telematiky v Opavě. Z toho důvodu by měla být smlouva ponechána v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu, ale také proto, že smlouva bude již z převážné části splněna.

K vyjádření zadavatel přiložil rozpočet – rekapitulace stavby „Opava – telematika – dodávky a práce pro uvedení do souladu se ZD“ z 28. 7. 2023 zpracovaný projektantem navrhovatele s cenou 13 684 578 Kč bez DPH. Dalšími přílohami jsou stanoviska zadavatele k převzetí díla, upozornění na prodlení s předáním díla, korespondence mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, reklamace vad díla.

Zadavatel v tomto vyjádření podle svého sdělení reagoval na body 64. až 68. odůvodnění rozhodnutí předsedy, podle kterých Úřad nedostatečně posoudil otázku veřejného zájmu na trvání Dohody o narovnání, tj. zda došlo či nedošlo k naplnění důvodu hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy. Zadavatel dovozuje, že při novém projednání bude Úřad zkoumat, zda řadiče fungovaly správně. V této souvislosti předně odkazuje na závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že řadiče správně nefungovaly. To dokládá i soubor stížností a negativních incidentů předložených spolu s podaným rozkladem a nahlášené výpadky světelných signalizačních zařízení ze strany Policie

Zadavatel má vzhledem k výše uvedenému za to, že jsou naplněny důvody obecného zájmu, pro které by měla být smlouva ponechána v platnosti podle § 264 odst. 3 a 4 zákona. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že jsou dány důvody zvláštního zřetele a pokračováním plnění smlouvy bude zabezpečen řádný chod světelných signalizačních zařízení i do budoucna.

Vybraný dodavatel se vyjadřuje nejprve k právním závěrům vyplývajícím z rozhodnutí předsedy. Předseda Úřadu potvrdil, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, jež je tak v dané věci aplikovatelný. Vybraný dodavatel uvádí, že v průběhu realizace veřejné zakázky zjistil, že stávající řadiče vyrobené společností

Vybraný dodavatel dále shrnuje důvody, pro které Dohoda o narovnání je souladná s § 222 odst. 6 zákona, tedy nemění celkovou povahu veřejné zakázky za současné existence okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Splnění první z uvedených podmínek vyplývá z právních závěrů předsedy Úřadu. Ohledně splnění druhé

Podle vybraného dodavatele chyby v komunikaci mezi původními řadiči a nově zbudovanou ústřednou představovaly okolnosti, které nešlo před uzavřením Smlouvy o dílo racionálně předvídat a současně okolnosti bránící dopracování veřejné zakázky do stavu, který bude souladný se Smlouvou o dílo. Zadavatel tak v této souvislosti musel řešit situaci, kterou v době uzavření Smlouvy o dílo ani při vynaložení náležité péče nemohl předvídat, přičemž Dohoda o narovnání byla jedinou možnou cestou k dokončení díla.

Vybraný dodavatel navrhuje zpracování revizního znaleckého posudku, pokud by Úřad měl nadále pochybnosti o dopadech nefunkčnosti řadičů CROSS na dokončení díla.

V další části svého vyjádření se vybraný dodavatel věnuje naplnění podmínek pro postup podle § 222 odst. 5 zákona. Dohodu o narovnání je třeba podle vybraného dodavatele považovat za souladnou taktéž s § 222 odst. 5 ZZVZ, neboť k dosažení původního cíle zadavatele, a to disponovat moderní a funkční dopravní telematikou v Opavě, byla výměna nefunkčních řadičů

Vybraný dodavatel připomíná, že na základě Dohody o narovnání vybraný dodavatel bezplatně poskytne zadavateli plnění v hodnotě více než 9 mil. Kč bez DPH a dále doplatí částku ve výši

Ke splnění podmínek dle § 222 odst. 9 zákona vybraný dodavatel uvedl, že ani po uzavření dohody o narovnání nedochází k cenovému nárůstu hodnoty veřejné zakázky, neboť zadavatel nebude hradit vybranému dodavateli jakékoli finanční plnění. Bude platit stav, kdy se i po splnění Dohody o narovnání majetkové účty zadavatele nijak nezmění. Vybraný dodavatel dospívá k závěru, že podmínky dle § 222 odst. 9 zákona jsou ve vztahu k Dohodě o narovnání naplněny, neboť v rámci Dohody o narovnání nedochází k žádnému cenovému nárůstu, vybraný dodavatel poskytuje sjednaná plnění ve prospěch zadavatele bezúplatně. Platí, že cenový nárůst původní hodnoty závazku ze Smlouvy o dílo dle § 222 odst. 9 ZZVZ (finanční výdej zadavatele nad rámec původně sjednané ceny) nesmí přesáhnout 30 %. Tento

Dohoda o narovnání byla podle vybraného dodavatele splněna rovněž v souladu s generální klauzulí podle § 222 odst. 3 zákona. Vybraný dodavatel následně shrnuje, že i přestože pro zamítnutí návrhu postačuje naplnění hypotézy § 222 odst. 5 nebo 6 zákona (ve spojení s odst.

V poslední části svého vyjádření se vybraný dodavatel věnuje důvodům pro neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 a 4 zákona. Podle jeho názoru představuje nefunkční telematika v Opavě důvod hodný zvláštního zřetele spojený s veřejným zájmem.

Vybraný dodavatel v závěru navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Podle vyjádření vybraného dodavatele předseda Úřadu potvrdil, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 6 zákona. Je rovněž naplněna podmínka existence okolnosti, kterou zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl ve smyslu § 222 odst. 6 zákona při uzavírání Smlouvy o dílo předvídat, neboť nemohl předpokládat, že řadiče CROSS nebudou schopny řádně komunikovat s dalšími prvky telematiky v Opavě. Toto potvrzuje i Znalecký posudek, z něhož plyne, že potřeba výměny řadičů nemohla být zadavateli známa před uzavřením Smlouvy o dílo.

Dohoda o narovnání byla podle vybraného dodavatele uzavřena v souladu s § 222 odst. 5 zákona, což potvrzuje i Znalecký posudek a rozhodnutí předsedy. Výměna řadičů byla nezbytná pro dosažení cíle zadavatele, a to disponovat moderní a plně funkční dopravní telematikou.

Vybraný dodavatel má rovněž za to, že naplnil podmínky § 222 odst. 9 a že Dohoda o narovnání byla uzavřena v souladu s generální klauzulí podle § 222 odst. 3 zákona.

Závěrem se vybraný dodavatel vyjadřuje k důvodu hodnému zvláštního zřetele spojenému s veřejným zájmem, jež odůvodňuje neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 a 4 zákona. I v kontextu rozhodnutí předsedy a vyjádření zadavatele ze dne 27. 1.

Vybraný dodavatel tudíž navrhuje zamítnutí návrhu v plném rozsahu.

Zadavatel má nadále za to, že sankční nároky, o nichž tvrdí navrhovatel, že měly být uplatněny vůči vybranému dodavateli soudní cestou, jsou významně sporné co do jejich existence a výše.

Zadavatel poukazuje na bod 68. rozhodnutí předsedy, jež se týká naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele a řádného fungování řadičů. V této souvislosti zadavatel odkazuje na závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že řadiče správně nefungovaly, a na soubor dokumentů doložených spolu s podaným rozkladem, kde jsou zaznamenány stížnosti a negativní incidenty řadičů. Snahou zadavatele jako řádného hospodáře bylo uvést v co nejkratším čase do řádného stavu řízení dopravy v Opavě na nejvyšší možné technické úrovni. Přijaté řešení bylo v souladu se zájmy občanů s ohledem na jejich bezpečnost.

Zadavatel tvrdí, že v řízení bylo prokázáno naplnění podmínek § 222 odst. 5 a 6 zákona (a rovněž tak § 222 odst. 3 a 9 zákona) a zadavatel byl tudíž oprávněn Dohodu o narovnání uzavřít.

Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Navrhovatel se nejprve zabývá některými pasážemi rozhodnutí předsedy a sděluje své nesouhlasné stanovisko k údajnému procesnímu pochybení Úřadu (nezařazení vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 do správního spisu). Navrhovatel tvrdí, že toto vyjádření bylo předloženo opožděně, tedy Úřad k němu nemohl přihlížet. Poslední den lhůty podle § 254 odst. 5 zákona připadl na pondělí 27. 1. 2025, kdy zadavatel doručil své vyjádření včetně stručných tvrzení ohledně důvodů hodných zvláštního zřetele, avšak bez důkazních návrhů.

K meritorním úvahám vysloveným v rozhodnutí předsedy navrhovatel nesouhlasí s posouzením, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podle navrhovatele rozhodně není splněna podmínka nepředvídatelnosti dané potřeby, neboť ta by musela být objektivní, nikoli způsobená dodavatelem předmětu plnění. Řadiče CROSS a Yunex spolu fungují např. v Brně. Pokud řadiče CROSS vykazují vady a poruchy, rozhodně se nejedná o nepředvídatelnou okolnost ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, ale je to výsledek nekompetentního provádění prací ze strany vybraného dodavatele. Navrhovatel je tak přesvědčen, že pro aplikaci § 222 odst. 6 zákona není splněna podmínka nepředvídatelnosti prací, které jsou předmětem Dohody o narovnání.

Není splněna ani podmínka dle § 222 odst. 9 zákona, neboť cenový nárůst vytvořený dle

Navrhovatel v další části vyjádření opětovně žádá o vyloučení odkladného účinku rozkladu, neboť bez vyloučení tohoto odkladného účinku bude jakýkoli budoucí výrok o uložení zákazu plnění smlouvy pouze výsměchem spravedlnosti. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na odůvodnění předběžného opatření Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2025-107 ze dne 12.

Vyjádření dalších účastníků správního řízení po vydání rozhodnutí předsedy, jež mají dokládat důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy, navrhovatel považuje za opožděná a v případě vybraného dodavatele za irelevantní. Prokazovat důvody musí výhradně zadavatel a nikdo jiný. Zadavatel ve stanovené 10denní lhůtě poskytl jen obecná a neurčitá tvrzení, přičemž nedokazoval vůbec nic. Na pozdější návrhy není možno brát zřetel.

Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby Úřad konstatoval porušení § 222 zákona a uložil zadavateli zákaz plnění Dohody o narovnání a aby současně vyloučil odkladný účinek rozkladu.

Úřad v uvedeném usnesení stanovil zadavateli lhůtu k zaslání vyjádření ke 3 dotazům.

K žádosti Úřadu o „zaslání vyjádření a důkazů, co konkrétně citovaný zadavatel považuje za nezbytný rozsah plnění, aby bylo zajištěno spolehlivé fungování dopravní telematiky, a proč“ zadavatel odkázal na přiložený Dodatek č. 1 k Dohodě o narovnání, který zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 28. 4. 2025. Z tohoto dodatku podle zadavatele vyplývá, že z důvodu živelné pohromy na území města Opavy probíhá více rekonstrukcí a po návratu dopravní situace do běžného stavu proběhne opakované směrové sčítání intenzit na křižovatkách a na jejich základě bude provedena úprava a aktualizace dopravního řešení.

K žádosti Úřadu o „zaslání vyjádření, co konkrétně by z Dohody o narovnání zůstalo ještě nesplněno, kdyby bylo splněno to, co je nezbytné“ zadavatel odkázal na výše zmíněné provedení sčítání intenzit dopravy a dále sdělil, že z Dohody o narovnání by zůstalo nesplněno ustanovení o závazku vybraného dodavatele uhradit zadavateli částku ve výši 6 mil. Kč.

Zadavatel nejprve uvádí svoje stanovisko k předchozím vyjádřením dalších účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí. Zadavatel poukazuje na to, že již dne 27. 1. 2025 předložil tvrzení týkající se prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele a tato tvrzení pokládá za dostačující, což nepřímo potvrdil i předseda Úřadu.

Toto vyjádření navrhovatele obsahuje především stanovisko k informacím poskytnutým zadavatelem dne 10. 9. 2025 týkající se provedení nezbytných prací dle Dohody o narovnání.

Vybraný dodavatel odmítá argumentaci navrhovatele ohledně údajně nedostatečného tvrzení veřejného zájmu na plnění Dohody o narovnání. Dále tvrdí, že došlo k naplnění podmínky nepředvídatelnosti změny okolností (tj. potřeba výměny řadičů CROSS) dle § 222 odst. 6 zákona a vyjadřuje se rovněž k návrhu navrhovatele na vyloučení odkladného účinku rozkladu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, na základě vlastních zjištění a s přihlédnutím k závaznému právnímu názoru vyslovenému v rozhodnutí předsedy rozhodl o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání, neboť zadavatel uzavřením této dohody umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že zadavatel nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 Dohody o narovnání ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle zákona a Dohoda o narovnání tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.

Současně Úřad podle § 264 odst. 3 zákona stanovil lhůtu 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím se zakazuje plnění Dohody o narovnání.

Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

Dle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.

Dle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

Dle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a b) nižší než

Dle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

Podle § 222 odst. 6 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

Dle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení.

Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst.

120. Podle § 254 odst. 5 zákona (věta první) zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení.

Podle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.

Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.

Z oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Opava – telematika“ uveřejněného dne 12. 10. 2020 vyplývá, že jde o veřejnou zakázku na dodávky s předpokládanou hodnotou cca 36 mil. Kč (částečně financovanou z prostředků Evropské unie), která byla zadávána v otevřeném řízení.

Podle čl. 10.4. zadávacích podmínek veřejné zakázky mělo být plnění ukončeno nejpozději do

Jednou z příloh zadávacích podmínek byl dokument s názvem „A. Průvodní zpráva,

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace I ze dne 3. 11. 2020 k dotazu dodavatele následujícího znění: „Zadavatel požaduje v technické specifikaci zadávací dokumentace doplnění stávající technologie SSZ. Uchazeč poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí provést HW doplnění řadičů a provést SW úpravy na straně řadiče. Toto však může zajistit pouze sám výrobce stávající technologie, nebo jím vybraní obchodní partneři. Zajistí Zadavatel součinnost společnosti\výrobce, který byl dodavatelem stávajících řadičů SSZ a tím tak umožnil potencionálním Uchazečům podat nabídku do této veřejné zakázky?“ zadavatel odpověděl, že zajistí součinnost prostřednictvím správce Technických služeb Opava s.r.o.

Zadavatel na veřejnou zakázku uzavřel dne 25. 3. 2021 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem. Dle čl. 4.1. Smlouvy o dílo činila cena díla 28 469 969,64 Kč bez DPH.

V čl. 5.2. jsou platební podmínky stanoveny mj. takto: „… zhotovitel je oprávněn takto vyúčtovat cenu skutečně a řádně provedených prací až do výše

Ohledně předání díla je v čl. 7.6. stanoveno: „Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo, jeho řádným zhotovením, předáním objednateli bez jakýchkoliv vad a nedodělků a dnem, kdy bude možno dílo (stavbu) v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), legálně užívat.“ a v čl. 11.1. stanoveno: „Objednatel je povinen dílo (část díla) převzít po jeho dokončení, jen jeli bez jakýchkoliv vad a nedodělků s výjimkou ojedinělých drobných vad, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.“.

Ke Smlouvě o dílo byly následně uzavřeny dva dodatky, jejichž předmětem byla částečná změna předmětu díla, změna lhůty plnění části díla a úprava ceny. Nová celková cena díla podle Dodatku č. 2 činila 26 820 560,17 Kč bez DPH.

Znalecký posudek č. 046251/2024 ze dne 1. 6. 2024 byl vypracován Znaleckou kanceláří

Znalec odpovídal na 3 otázky položené zadavatelem posudku. Na první otázku znalec odpověděl tak, že „Zaznamenané chyby komunikace na stávajících řadičích, které nebyly fyzicky nahrazovány jinými řadiči ze strany společnosti AŽD Praha s.r.o., jsou překážkou pro užívání díla.“. K otázce č. 2 znalec uvedl, že „Objektivní překážky nešlo ze strany zadavatele či dodavatele při znalosti všech objektivně dostupných informací předvídat.“. Na otázku č. 3 znalec odpověděl následovně: „Znalcem zjištěné objektivní překážky lze řešit úpravou SW řadičů ze strany jejich výrobce s pravděpodobně nejistým výsledkem, kdy dosavadní úkony úpravy firmware neodstranily spolehlivě všechny zjištěné anomální stavy nebo formou výměny řadičů za zařízení jiného výrobce. Znalec by zvolil výměnu řadičů, neboť neexistence dokumentace a znalcem zjištěné anomální stavy mají dlouhodobý průběh a symptomy anomálního chování řadičů SSZ se projevují po dlouhou dobu, v důsledku čehož by jiná forma řešení nemusela vést k odstranění objektivních překážek.“.

V úvodu Dohody o narovnání se deklaruje, že je uzavřená dle § 1903 a násl. zákona č. 89/2012

V bodě 5. preambule se mj. uvádí: „Objednatel vytýká Zhotoviteli vady Díla a prodlení s provedením Díla, v důsledku čehož se Objednatel domnívá, že mu vůči Zhotoviteli vznikly sankční nároky na zaplacení smluvních sankcí a nárok na náhradu škody. Zhotovitel se domnívá, že nedošlo ke zpoždění s provedením Díla, Dílo není vadné a případné nesrovnalosti ve funkčnosti Díla jsou způsobeny nedostatečnou spoluprací Objednatele nebo nedostatečnou technickou připraveností místa realizace Díla a dosavadní technickou infrastrukturou, ke které je Dílo technologicky připojeno. … Objednatel zároveň potvrzuje, že kvantifikovaná suma sporných nároků, na které Objednatel (také vzhledem k výsledkům znaleckého dokazování dle odstavce 6 preambule této Dohody) trvá, nepřevyšuje částku 15.200.000,- Kč. Zhotovitel potvrzuje, že hodnota náhradního plnění dle této Dohody není nižší než částka 15.200.000,Kč.“.

V Dohodě o narovnání se dále odkazuje na závěry znaleckého posudku vypracovaného

Podle čl. I, bodu 1. Dohody o narovnání se zhotovitel zavazuje „provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 této Dohody. … Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo. Hodnota těchto prací je Zhotovitelem vyčíslena na částku ve výši 9.244.276,03 Kč bez DPH, tj. 11.185.574, - Kč vč. DPH.“. Podle bodu 2. tohoto článku se zhotovitel zavazuje zaplatit objednateli částku ve výši 6 000 000 Kč do 30 dnů od převzetí plnění objednatelem bez výhrad. V bodě 3. je mj. stanoveno, že „Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany vyhlašují, že Smlouva o dílo jako taková nezaniká a tato

V příloze č. 1 Dohody o narovnání se v úvodu konstatuje, že problémy se týkají 7 stávajících řadičů CROSS, ke kterým nemá vlastník žádnou podporu a nevlastní potřebný SW. Navrhované řešení je rozděleno na 3 fáze, a to přípravnou, realizační a fázi zkušebního provozu. V rámci realizační fáze má být u PS 452, 453, 454, 455, 456, 457 provedena výměna stávajících řadičů za nové zn. Siemens/Yunex (pozn.: u PS 451 již byl řadič vyměněn). U křižovatky Rolnická –

Na tomto místě Úřad pro přehlednost stručně shrne skutkový stav, ze kterého bude následně vycházet při právním posouzení.

Zadavatel v roce 2020 zahájil otevřené zadávací řízení na modernizaci světelných signalizačních zařízení na křižovatkách v Opavě. V projektové dokumentaci (jako součásti zadávací dokumentace) a následné Smlouvě o dílo zadavatel požadoval dodání 1 kusu nového řadiče, úpravu 4 stávajících řadičů zn. CROSS a ponechání a připojení dalších 5 kusů řadičů

Před uzavřením Dohody o narovnání se zadavatel a vybraný dodavatel dohodli na vypracování znaleckého posudku, který se měl vyjádřit mj. k předvídatelnosti chyb v komunikaci řadičů a k možnostem řešení nastalé situace. Podle tohoto znaleckého posudku chyby komunikace na stávajících řadičích CROSS jsou překážkou pro užívání díla, přičemž tyto překážky nešlo předvídat. Znalec se jako k jedné z možností řešení situace přiklonil k provedení výměny řadičů

Zadavatel a vybraný dodavatel dne 17. 12. 2024 uzavřeli Dohodu o narovnání (s přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku), na základě níž vypořádali své vzájemně sporné nároky tak, že vybraný dodavatel na své náklady realizuje práce, dodávky a postupy v hodnotě 9 244 276,03

Lze tedy shrnout a je nepochybné, že původně požadovaná část plnění veřejné zakázky „Opava – telematika“ spočívající v ponechání celkem 9 řadičů zn. CROSS byla změněna Dohodou o narovnání tak, že těchto 9 řadičů má být vyměněno za nové řadiče zn. SIEMENS, a to za účelem zprovoznění a správného fungování celého systému řízení křižovatek.

Úřad nejprve v souladu s rozhodnutím předsedy zařadil do správního spisu sp. zn. ÚOHSS0032/2025/VZ vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025, které bylo původně zařazeno jen do souvisejícího spisu podnětu sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ. Obsahem podaného vyjádření jsou tvrzení, která zčásti opakují, zčásti doplňují vyjádření, které zadavatel zaslal Úřadu dne

Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uložil, aby Úřad daný dokument posoudil v souladu se zásadami správního řízení a pravidly dokazování, zejména koncentrační lhůtou.

Úřad dané vyjádření zadavatele obdržel dne 31. 1. 2025. Vyjádření k podanému návrhu bylo

K vlastnímu návrhu Úřad shrnuje, že navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož má za to, že zadavatel Dohodu o narovnání uzavřel v rozporu se zákonem, neboť jako novou veřejnou zakázku ji uzavřel bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadavatel naopak tvrdí, že Dohoda o narovnání není nezákonným zadáním zakázky mimo zadávací řízení, ale jde o úpravu vztahů vzniklých ze smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení. Dohoda o narovnání podle zadavatele nepředstavuje ani podstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 3 zákona. I pokud by došlo k naplnění znaků podstatné změny závazku, jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona. Zároveň v důsledku

Vybraný dodavatel tvrdí, že výměna řadičů nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo a jde tak o změnu povolenou. Dohoda o narovnání je dle vybraného dodavatele souladná s § 222 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona. Vybraný dodavatel nepovažuje Dohodu o narovnání za samostatnou veřejnou zakázkou, neboť Smlouva o dílo nezanikla.

Úřad v souladu s návrhem musí posoudit, zda zadavatel byl při uzavírání Dohody o narovnání, resp. před jejím uzavřením, povinen postupovat podle zákona. Rozhodnými právními otázkami tedy je, zda jde o veřejnou zakázku, a pokud ano, tak zda jde o veřejnou zakázku, kterou bylo třeba zadat v zadávacím řízení, případně v jiném postupu aprobovaném v zákoně a zda zadavateli vznikla i povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, pokud neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

Nejprve je tedy třeba zodpovědět základní otázku, zda Dohoda o narovnání vůbec představuje zadání veřejné zakázky. Zadání veřejné zakázky je v § 2 odst. 1 zákona definováno tak, že se jedná o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Znak úplatnosti ze strany zadavatele za plnění realizované vybraným dodavatelem je v projednávaném případě podle

Pro další posouzení bude rozhodné, zda Smlouva o dílo již byla splněna (v tom případě by

Jak plyne ze Zápisu o předání a převzetí stavby (díla), na díle ke dni 23. 5. 2023 přetrvávaly drobné vady a nedodělky. Do odstranění těchto drobných vad a nedodělků a neuhrazení celé smluvní ceny tedy dle Úřadu nelze považovat předmět Smlouvy o dílo za splněný. Na splnění závazků ze smlouvy Úřad ve své rozhodovací praxi obecně dlouhodobě nahlíží tak, že pokud bylo celé plnění již dodáno a bylo plně uhrazeno, pak závazky ze smlouvy jsou již splněny.

Sama uzavřená Dohoda o narovnání navíc odkazuje na více místech na Smlouvu o dílo, např. v čl. I. bod 1 („Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní

Ze skutečnosti, že zadavatel vybranému dodavateli ke dni uzavření Dohody o narovnání stále nezaplatil částku ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH, která měla být vybranému dodavateli uhrazena dle Smlouvy o dílo, dle posouzení Úřadu plyne, že Smlouva o dílo není dosud naplněna, trvá, resp. trvala v době uzavření Dohody o narovnání, a původní závazek ze Smlouvy o dílo ještě nezanikl.

Na základě výše uvedených zjištění může Úřad učinit závěr, že původní závazek ze Smlouvy o dílo trvá a na zadavatele tak dopadá regulace dle § 222 odst. 1 zákona, tj. zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení (s dále uvedenými výjimkami).

Úřad v daném konkrétním případě musel zohlednit účel veřejnoprávní regulace zákona, který dovoluje měnit práva a povinnosti sjednané mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, která vzešla ze zadávacího řízení, pouze za určitých podmínek. Úřad na danou věc tedy nemůže pohlížet izolovaně a pouze úzce právně teoreticky, že by snad uzavřením Dohody o narovnání došlo k zániku původního závazku ustaveného Smlouvou o dílo, ale k naplnění účelu právní úpravy, kterým je i ochrana práv dodavatelů před možným nesprávným postupem zadavatele po uzavření smlouvy. Proto je nezbytné zohlednit zjištěný skutkový stav v šetřené věci, tedy, že Smlouva o dílo není stále naplněna (důvody viz výše). Pokud Smlouva o dílo není splněna, pak je možné měnit i závazky z ní vzniklé, pokud jsou pro to naplněny podmínky stanovené v § 222 zákona. Není tedy rozhodné, že smlouva je nazvána jako Dohoda o narovnání a že z čistě právně teoretického pohledu by bylo možno na věc úzce nahlížet tak, že uzavřením

Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2018-259 ze dne 3. 6. 2021 (jenž aprobuje praxi zadavatelů, kteří změní původní závazek novou smlouvou, nikoliv dodatkem k původní smlouvě), je-li účelem navazující smlouvy upravit (změnit) závazek z původní smlouvy, přichází v úvahu aplikace § 222 zákona, kde jsou stanoveny podmínky, za kterých může být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku dodatečně měněn, aniž by šlo o podstatnou změnu smlouvy, a aniž by tato změna musela být výsledkem samostatného zadávacího řízení podle § 222 odst. 1 zákona. Změní-li tedy zadavatel původní závazek dodatkem ke smlouvě nebo uzavře další samostatnou smlouvu v zadávacím řízení či mimo něj, je v případech, kdy jde o plnění v rámci jedné veřejné zakázky, nutné posoudit i možnost aplikovat na postup zadavatele § 222 zákona, a to i v situacích, kdy zadavatel podle tohoto ustanovení nepostupoval. Povaha změny závazku se totiž z materiálního hlediska nemění, ať už nastává v důsledku uzavření dodatku k původní smlouvě či uzavřením nové smlouvy. Z uvedeného rozsudku totiž vyplývá, že výsledek je v obou případech stejný – jde o související plnění, zadavatel navazující plnění nesoutěží a zadá je témuž dodavateli.

V nyní projednávaném případě lze na postup zadavatele pohlížet tak, že fakticky změnil závazek ze Smlouvy o dílo prostřednictvím (byť samostatné) Dohody o narovnání týkající se úpravy/změny předmětu původního plnění. Proto je třeba Dohodu o narovnání posoudit z hlediska § 222 zákona, tj. určit, zda jde o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku či změnu nepodstatnou.

Ustanovení § 222 zákona upravuje meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy v návaznosti na závěry učiněné již dříve judikaturou

Podobně rozhodl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 2. 12. 2014 ve věci C-549/14 Finn Frogne A/S v. Rigspolitiet ved Center for Beredskabskommunikation, kde v bodě 32 uvedl, že „skutečnost, že k podstatné změně podmínek smlouvy o veřejné zakázce vedl nikoli úmysl veřejného zadavatele a úspěšného uchazeče znovu sjednat podmínky této smlouvy, nýbrž jejich vůle nalézt formou narovnání řešení objektivních obtíží, které vyvstaly při plnění uvedené smlouvy, ani objektivně nepředvídatelná povaha některých plnění nemůže odůvodnit skutečnost, že o této změně bylo rozhodnuto, aniž byla dodržena zásada rovného zacházení, která musí být uplatněna na všechny subjekty, které mohou mít potenciálně zájem o veřejnou zakázku.“. Z toho vyplývá, že ani případná ekonomická racionalita jednání zadavatele neznamená, že neporušil svoje povinnosti vést o změně zadávací řízení.

Pokud tedy zadavatel potřebuje učinit změnu podmínek smlouvy, musí vyhodnotit, zda naplňuje definici podstatné změny, a pokud ano, je povinen realizovat nové zadávací řízení, neboť v rámci stávajícího smluvního vztahu takovou změnu učinit nemůže. Dle § 222 odst. 3 zákona lze považovat za podstatnou změnu smluvních podmínek takovou, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje o jakékoli plnění, které původně nebylo předpokládáno.

Pokud by mělo jít o nepodstatnou, tedy dovolenou změnu závazku ze smlouvy, muselo by se jednat o aplikaci § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona. V těchto ustanoveních jsou vymezeny podmínky, za kterých může být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku dodatečně měněn, aniž by se jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy, a aniž by tato změna musela být výsledkem samostatného zadávacího řízení (§ 222 odst. 1 zákona). Ve všech případech změn závazků, které se nepovažují za podstatné, se jedná o výjimky z pravidla (kterým je zákaz podstatných změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku). Naplní-li zadavatel zamýšlenou změnou závazku kumulativně podmínky některé z definovaných výjimek z obecného zákazu podstatných změn závazku, není povinen zkoumat, zda jím plánovaná změna současně je či není změnou podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Je však nutné upozornit, že přípustné změny podle § 222 zákona jsou vymezeny taxativně, to znamená, že jejich okruh nelze dále rozšiřovat a jejich použití je podmíněno kumulativním naplněním všech zákonem stanovených podmínek. Přípustné změny tedy představují určité výjimky z obecného pravidla a jako takové je třeba je vykládat restriktivně.

Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji umožnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.

Pokud zadavatel provedl změnu závazku ze smlouvy bez provedení zadávacího řízení, měl zároveň vědět a určit, na základě kterého odstavce § 222 zákona tuto změnu provádí.

Až ve správním řízení zadavatel i vybraný dodavatel podřazují provedenou změnu závazku pod § 222 odst. 5 nebo 6 zákona. Úřad se proto nejprve bude zabývat tím, zda byly naplněny podmínky uvedené v § 222 odst. 5, resp. 6 zákona, a poté i naplněním podmínek obsažených v dalších odstavcích tohoto ustanovení.

Za podstatou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 5 zákona (ve znění účinném ode dne 16. 7. 2023) se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

Zároveň se uplatní § 222 odst. 9 zákona, který stanoví, že cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

Ustanovení § 222 odst. 5 zákona umožňuje činit změny nezbytné, tj. má úzkou vazbu na již sjednaný předmět plnění. Rozumí se tím změny, kterou jsou nutné pro úspěšnou realizaci toho, co již bylo sjednáno, avšak nikoliv s nutností absolutního zachování všeho, co bylo sjednáno, neboť to by vedlo k nemožnosti provádět jakékoliv změny. Jde tak o změny, které zadavateli umožní další užívání a údržbu předmětu veřejné zakázky. Odstavec pátý sleduje účel umožnit zadavateli přijmout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již sjednal.

Zadavatel i vybraný dodavatel se domnívají, že změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je příkladem nezbytných dodatečných dodávek a prací dle § 222 odst. 5 zákona. Zadavatel s odkazem na znalecký posudek uvádí, že pro dosažení plné funkčnosti telematiky je nezbytné provést zásah do stávajících řadičů nebo je vyměnit, tudíž jsou zapotřebí doplňující dodávky a služby, popř. i stavební práce; je tak dle jejich názoru splněn předpoklad nezbytnosti.

K § 222 odst. 5 zákona Úřad uvádí, že k naplnění hypotézy § 222 odst. 5 zákona je zapotřebí splnit kumulativně následující znaky: dodatečnost plnění, které nebylo zahrnuto v původním závazku; nezbytnost plnění; nemožnost změny dodavatele z ekonomických nebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním

Jak plyne z rozhodnutí předsedy Úřadu, pod výjimku uvedenou v § 222 odst. 5 zákona lze zahrnout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již zadavatel sjednal. Z tohoto pohledu lze považovat výměnu řadičů za nezbytnou, protože jedině tak lze zajistit bezproblémové fungování celého systému řízení křižovatek. Navíc toto řešení doporučil i znalecký posudek, který rovněž označil výměnu řadičů jako vhodnější formu pro odstranění překážek pro užívání díla. Možnost úpravy SW řadičů považoval znalec za sice možnou, ale nejistou variantu odstranění chyb komunikace řadičů.

Zároveň není pochyb o tom, že plnění na základě Dohody o narovnání představuje dodatečné plnění, které nebylo zahrnuto ve Smlouvě o dílo.

Pokud jde o změnu v osobě dodavatele, podle písm. b) tohoto ustanovení platí, že pokud by tato změna způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů, potom jde o změnu nepodstatnou. V daném případě však Úřad dospěl k závěru, že zadavatel neprokázal, že by mu změna v osobě dodavatele způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

Vzhledem ke skutečnosti, že k naplnění hypotézy § 222 odst. 5 zákona je zapotřebí splnit kumulativně všechny znaky, je vzhledem k výše uvedeným závěrům nadbytečné zkoumat naplnění dalších znaků (tj. písm. a), odstavce 5, § 222 zákona), tj. zabývat se ekonomickými anebo technickými důvody změny v osobě dodavatele.

Úřad dále přistoupil ke zjištění, zda jsou naplněny podmínky pro nepodstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 6 zákona, jak ve správním řízení tvrdí zadavatel. Ze zákona vyplývá, že musí jít o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Při kumulativním splnění uvedených podmínek lze tedy dodatečnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku považovat za nepodstatnou a lze ji uskutečnit bez zahájení nového zadávacího řízení.

Primární potřebou zadavatele, kvůli které zadávací řízení vyhlásil, je modernizace světelných signalizačních zařízení na určitých křižovatkách v Opavě. Zadavatel tedy chtěl dosáhnout stavu, aby v Opavě byly modernizovány světelná signalizační zařízení (tj. semafory) na křižovatkách a tyto spolu s řídícím systémem řádně fungovaly.

Z posouzení Úřadu a na základě důkazů provedených ve správním řízení vyplynulo, že k naplnění této základní potřeby zadavatele nedošlo, neboť předmět veřejné zakázky byl předán s vadami, které se ani následně nedařilo odstranit. Dle závěrů znaleckého posudku jsou příčinou závad řadiče, které nesprávně komunikují s dalšími instalovanými technologickými prvky pro řízení křižovatek.

Z rozhodnutí předsedy Úřadu vyplývá, že celkovou povahu veřejné zakázky tvoří nejen předmět plnění, ale především to, naplnění jakých potřeb zadavatel sleduje. Podle čl. 10.6 zadávacích podmínek jde o veřejnou zakázku, jejíž část spočívá ve stavebních pracích, část ve službách a část v dodávkách, jejímž předmětem je modernizace světelných signalizačních zařízení a stožárů na stávajících křižovatkách, včetně kabeláže a nového dispečinku. Základní potřebou zadavatele je tedy modernizace křižovatek, přičemž k naplnění této základní potřeby zadavatele nedošlo. Předseda Úřadu činí závěr, že změna provedená zadavatelem a vybraným dodavatelem prostřednictvím Dohody o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Jedna z podmínek pro aplikaci § 222 odst. 6 zákona je tedy naplněna, neboť v této věci Úřad musí respektovat právní názor vyslovený nadřízeným správním orgánem.

Úřad následně posoudil splnění další podmínky stanovené v § 222 odst. 6 zákona, a to podmínku, zda změna vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Tento odstavec umožňuje zadavateli provést i jiné než nezbytné změny, pokud vycházejí z okolností, které nemohl s náležitou péčí předvídat, přičemž se může jednat i o takové změny, které umožní zadavateli konkrétní podobu předmětu plnění ještě přehodnotit, pokud zůstane zachována celková povaha veřejné zakázky. Odstavec šestý počítá i se změnami, které vybočují z již sjednaného předmětu plnění, avšak původ potřeby změny musí ležet v nepředvídatelných okolnostech. Objektivním měřítkem nepředvídatelnosti je dle tohoto ustanovení náležitá péče.

Pokud potřeba změn vychází z takových okolností, které vzniknou bez ohledu na to, že zadavatel učinil vše, co po něm lze požadovat, aby nutnosti změny zabránil, pak jde o změny podřaditelné pod § 222 odst. 6 zákona. O nepodstatnou změnu se pak bude jednat při naplnění obou kumulativních podmínek § 222 odst. 6 zákona.

Zadavatel i vybraný dodavatel po celou dobu správního řízení shodně uvádějí, že nemohli předpokládat, že původní řadiče zn. CROSS budou nekompatibilní s dalšími nově instalovanými prvky telematiky. Zadavatel podle svého vyjádření tyto řadiče řádně servisoval a aktualizoval (u navrhovatele), tudíž vynaložil náležitou péči, aby byly i nadále provozuschopné. Pokud by předpokládal, že jejich napojení bude působit komplikace v dopravě, netrval by na jejich zachování.

Úřad uvádí, že zadávací podmínky veřejné zakázky předpokládaly využití stávajících řadičů zn.

Úřad se v průběhu správního řízení dotázal zadavatele, jakým způsobem byla zajištěna součinnost při předpokládaných úpravách řadičů. Zadavatel sdělil a doložil, že součinnost byla zajištěna prostřednictvím správce Technických služeb Opava s.r.o.; součinnost samotného výrobce řadičů, resp. navrhovatele jako distributora řadičů CROSS, však nebyla nijak zvláštně zajištěna. Toto vyplývá dle zadavatele z textu zadávací dokumentace, kde se uvádí, že „zhotovitel je povinen intenzivně spolupracovat se správcem SSZ, kterým jsou Technické služby

Vybraný dodavatel k dotazu Úřadu ze dne 24. 3. 2025 potvrdil, že o součinnost žádal jak

Úřad uvádí, že pojem „nepředvídatelné okolnosti“ znamená okolnosti, jež zadavatel nemohl předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků. Jde o situaci, kdy v průběhu plnění zakázky nastanou nové okolnosti, které zadavatel ani při vynaložení náležité péče nemohl rozumně předem očekávat či předvídat. Obecně jde o výjimečné situace, což mohou být například živelní události nebo jiné zásadní vnější vlivy. Tyto okolnosti vedou k potřebě změnit smlouvu (například prodloužit termín, něco upravit v předmětu plnění), avšak že jde o nepředvídatelné okolnosti, však musí doložit zadavatel.

Úřad na základě výše uvedených zjištění konstatuje, že zadavatel „dopředu“ (před zahájením zadávacího řízení) nepřipravil a nezajistil řádně a komplexně součinnost výrobce instalovaných řadičů, které požadoval ponechat, tj. spol. CROSS Zlín, či jejich distributora (tj. navrhovatele) pro spolupráci s novým dodavatelem, který bude vybrán v zadávacím řízení. Zadavatel tuto součinnost neměl nijak smluvně zajištěnu a pouze spoléhal na svoji městskou společnost jako správce signalizačních zařízení, jež měla součinnost poskytnout, což se však ukázalo jako nesprávný předpoklad. Z vyjádření vybraného dodavatele totiž vyplynulo, že byla nutná součinnost výrobce nebo distributora řadičů zn. CROSS, kterou však zadavatel podle svých vlastních slov zcela vědomě z obav o možnou netransparentnost původního zadávacího řízení nezajistil a na přímou poptávku vybraného dodavatele mu byla odmítnuta.

Zadavatel tedy měl či mohl předvídat, že nový dodavatel (pokud jím nebude předchozí dodavatel) bude potřebovat zajistit spolupráci s původním dodavatelem řadičů, a to zvláště za situace, kdy zadavatel chce část původní technologie ponechat. Zadavatel mohl předpokládat, že technologie různých výrobců nemusí být zcela kompatibilní a tomu měl přizpůsobit svůj postup před zahájením zadávacího řízení, tj. zajistit součinnost původního dodavatele.