ÚOHS S0103/2026/VZ – Nákup kolového traktoru STEYER 4075 Kompakt S

Zadavatel – obec Víska, IČO 00179671, se sídlem Víska 50, 583 01 Víska (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 7. 5. 2025 Kupní smlouvu č. 35/2025 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Cerea, a.s., IČO 46504940, se sídlem Dělnická 384,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 14. 1. 2026 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.

Přípisem ze dne 19. 1. 2026 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh a příp. dodatků.

Dne 9. 2. 2026 Úřad obdržel podání, jehož přílohou byly požadované dokumenty.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DPH, b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv, e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 7. 5. 2025 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle čl. IV. smlouvy činila celková cena plnění ze smlouvy 1 400 000 Kč bez DPH, resp.

Z profilu zadavatele1 vyplývá, že smlouva na něm nebyla uveřejněna ani ke dni vydání tohoto příkazu.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn,

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 7. 5. 2025, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 6. 6. 2025. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkazu. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 7. 6. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž celková hodnota činí

V neprospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení

Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v