ÚOHS S0130/2024/VZ – Rámcová dohoda na pořizování produktů Cisco 2024

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3,

Z čl. 1.2. „Základní informace o postavení Centrálního zadavatele“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel plní v rámci tohoto zadávacího řízení funkci centrálního zadavatele ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) zákona a § 9 odst. 7 zákona a provádí jménem svým a pověřujících zadavatelů na účet svůj a na účet pověřujících zadavatelů zadávací řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody.

V čl. 3.1. „Základní popis předmětu plnění“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Centrální zadavatel, stejně tak i Pověřující zadavatelé, jsou stávajícími či budoucími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems.

Dle čl. 4.1. „Doba plnění“ zadávací dokumentace bude rámcová dohoda uzavřena se 6 vybranými dodavateli, a to na dobu 4 let.

Dle čl. 4.3. „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota zadávacího řízení 6 000 000 000 Kč bez DPH.

Dne 15. 1. 2024 doručil dodavatel HEWLETT-PACKARD s.r.o., IČO 17048851, se sídlem

Dále dne 19. 1. 2024 doručil dodavatel Exclusive Networks Czechia s.r.o., IČO 28321561, se sídlem Argentinská 1610/4, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel č. 2“) zadavateli „Námitky proti zadávacím podmínkám“ z téhož dne (dále jen „námitky navrhovatele č. 2“). „Rozhodnutím zadavatele o námitce stěžovatele proti zadávacím podmínkám“ ze dne 1. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), které bylo navrhovateli č. 2 doručeno téhož dne, zadavatel uvedené námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel č. 1 nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách č. 1, podal dne 9. 2. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“). Návrh č. 1 byl rovněž dne 9. 2. 2024 ve stejnopise doručen zadavateli.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel č. 2 nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách č. 2, podal dne 12. 2. 2024 k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“). Návrh č. 2 byl rovněž dne 12. 2. 2024 ve stejnopise doručen zadavateli.

Navrhovatel č. 1 ve svém návrhu ze dne 9. 2. 2024 namítá, že dle jeho názoru zadavatel v předmětném zadávacím řízení v rozporu s § 6 a § 89 odst. 5 zákona zvýhodnil výrobce Cisco

Navrhovatel č. 1 nezpochybňuje systém centrálního nákupu státu (dále i jen „CNS“), jehož je řešené zadávací řízení součástí a na nějž zadavatel odkazuje s tím, že aktuálně má uzavřeno

Navrhovatel č. 1 uvádí, že není certifikovaným partnerem společnosti Cisco Systems, avšak společnost Hewlett Packard Enterprise s výrobky Aruba, kterou v České republice

Navrhovatel č. 1 zdůrazňuje, že hardwarové a programové prostředky Cisco vyráběné výrobcem Cisco Systems mají povahu aktivních síťových prvků, z nichž telekomunikační operátoři, provideři připojení internetu, systémoví integrátoři, ale i koncoví uživatelé (tj. zde zadavatel i pověřující zadavatelé) vytvářejí prostředí počítačových sítí.

K argumentu zadavatele, že navrhovatel č. 1 si může zajistit certifikaci pro prodej produktů

Dle navrhovatele č. 1 není ani možné, aby byl soutěžen ceník tohoto konkrétního výrobce.

Navrhovatel č. 1 tedy zpochybňuje způsob vymezení předmětu zadávacího řízení. Navrhovatel č. 1 zdůrazňuje, že zadavatel odpovídá za vymezení předmětu rámcové dohody a podmínek, za kterých bude tato uzavřena. V daném případě dle navrhovatele č. 1 jediným místem zadávací dokumentace specifikujícím blíže předmět plnění veřejné zakázky je tabulka pro účely kalkulace a hodnocení nabídek, v níž jsou uvedeny pouze kategorie předem neurčitých výrobků a služeb, avšak bez jakékoliv vazby na existující vybavení zadavatelů.

Navrhovatel č. 1 dále připouští, že rámcová dohoda sice není formálně uzavřením závazkového vztahu a sama o sobě ani nezavazuje zadavatele k odběru poptávaných služeb. Byť tedy není veřejnou zakázkou ve smyslu zákona, jimiž jsou až následné minitendry, odmítá navrhovatel č. 1 možnost, že by i tak mohla být rámcová dohoda uzavřena v rozporu se zákonem, neboť vytváří závazný rámec pro následné veřejné zakázky a vymezuje jejich podmínky.

Za situace, kdy zadavatel předpokládá uzavření rámcové dohody se 6 dodavateli, jimiž mohou být pouze prodejci sítě Cisco Systems disponující příslušným certifikátem od společnosti Cisco

Rovněž navrhovatel č. 1 tvrdí, že neobstojí argument zadavatele obsažený v rozhodnutí o námitkách č. 1, že produkty Cisco by měly být nakupovány pouze pro řešení stávajících, již existujících provozních potřeb produktů SW a HW Cisco. Dle navrhovatele č. 1 zároveň vyplývá z rozhodnutí o námitkách č. 1 to, že rámcová dohoda by měla být použita také pro případy, kdy omezení nákupu na produkty Cisco nemá žádné opodstatnění (např. v rámci projektu „Modernizace a zabezpečení komunikační infrastruktury Policie ČR“ v hodnotě až 1,8 mld. Kč, tedy u projektu na vybudování komunikační infrastruktury „na zelené louce“).

Dle navrhovatele č. 1 zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 přímo uvádí, že nemá k dispozici údaje o konkrétních potřebách pověřujících zadavatelů, tj. zda tito zadavatelé produkty Cisco již mají, z čehož dle navrhovatele č. 1 plyne, že zadavatel nemá elementární informaci, na jejímž základě by mohl požadavek na výhradní dodání produktů Cisco odůvodnit.

Navrhovatel č. 1 tak shrnuje, že zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, avšak současně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazoval na konkrétní dodavatele. Zadavatel je dle navrhovatele č. 1 povinen vymezit předmět plnění veřejné zakázky primárně pomocí obecných specifikací, např. prostřednictvím popisu výrobku, požadavku na jeho výkon, funkci atd., když pouze ve výjimečné situaci, kdy nelze obecným způsobem předmět plnění dostatečně specifikovat, může odkázat na určitý konkrétní typ výrobku nebo značku pro bližší určení standardu jakosti a dalších vlastností výrobků, avšak za splnění zákonných podmínek dle § 85 odst. 5 zákona.

Navrhovatel č. 1 tak považuje za prokázané, že zadavatel nedodržel při stanovení zadávacích podmínek pravidla stanovená pro zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona ve spojení s § 89 odst. 5 zákona, když přímým odkazem na konkrétní výrobky a služby Cisco znevýhodnil navrhovatele č. 1 a další potenciální dodavatele, a dále porušil § 36 odst. 1 zákona, když stanovil zadávací podmínky tak, že dodavatelům produktů společnosti Cisco Systems bezdůvodně přímo zaručují konkurenční výhodu a vytvářejí tak bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

S ohledem na uvedené navrhovatel č. 1 navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Navrhovatel č. 2 ve svém návrhu ze dne 12. 2. 2024 napadá rovněž to, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení poptává výhradně produkty Cisco. Byť zákon dle navrhovatele č. 2 zadavateli neukládá povinnost odůvodňovat své požadavky v zadávacích podmínkách, měl dle jeho názoru zadavatel v situaci, kdy poptávka výhradně produktů Cisco je minimálně sporná, takové odůvodnění součástí zadávacích podmínek učinit. Pokud tak zadavatel neučinil, měl poptávku produktů Cisco dle navrhovatele č. 2 odůvodnit alespoň v rozhodnutí o námitkách č. 2 zpochybňujících zákonnost takového postupu, což však rovněž neučinil.

Navrhovatel č. 2 uvádí, že dle jeho názoru zadavatel svým postupem neodůvodněně uzamkl zadávací řízení jen pro privilegovanou skupinu dodavatelů disponujících certifikátem pro prodej produktů Cisco a žádný jiný dodavatel nemá možnost zadávacího řízení se zúčastnit, aniž by však zadavatel osvětlil, z jakého důvodu koncipoval zadávací řízení takovým způsobem. K tomu navrhovatel č. 2 podotýká, že v důsledku tohoto postupu zadavatele navazující dílčí veřejné zakázky již nebudou soutěženy na volném trhu, ale budou přístupny pouze těm subjektům, s nimiž zadavatel nyní uzavře rámcovou dohodu. V důsledku tohoto postupu pak dle navrhovatele č. 2 již nebude pro jiné dodavatele než ty, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda, šance navazujících minitendrů se zúčastnit, ani napadnout jejich zadání. Navrhovatel č. 2 připomíná, že byť není rámcová dohoda sama o sobě považována za veřejnou zakázku, fixuje do budoucna rámec a stanoví pravidla pro navazující soutěže.

Pokud dle navrhovatele č. 2 zadavatel staví svoje oprávnění k nákupu produktů Cisco na tom, že on a pověřující zadavatelé jsou nejen jejich stávajícími, nýbrž i budoucími odběrateli, je dle navrhovatele č. 2 zřejmé, že výhradní poptávka po produktech Cisco neobstojí. Zadavatel přitom dle navrhovatele č. 2 neuvádí, proč konkrétně by obdobných či lepších výsledků z hlediska optimalizace nákladů, zjednodušené správy a zajištění transparentnosti využívání licencí a podpory softwarových produktů a pořizování hardwarových produktů (jimiž odůvodňuje poptávku Cisco produktů) nemohl dosáhnout i při pořízení produktů od jiného výrobce. Navrhovatel č. 2 je tak přesvědčen, že zadavatel nevymezil konkrétní okolnosti, které by měly zakládat existenci specifických požadavků zadavatele, a tedy není zřejmé, proč by se zadávacího řízení nemohli zúčastnit i dodavatelé produktů jiných výrobců.

Navrhovatel č. 2 podotýká, že byť realizace minitendrů je plně v režii pověřujících zadavatelů, kteří si musí vyhodnotit oprávněnost využití rámcové dohody, nese za uzavření rámcové dohody plnou odpovědnost zadavatel, a tedy jen on musí dle navrhovatele č. 2 vyhodnotit, jak vymezí její předmět a další podmínky pro navazující minitendry. Tato odpovědnost dle navrhovatele č. 2 výslovně vyplývá i z usnesení vlády o CNS, přičemž toto usnesení zadavateli nijak nepředepisuje, že by byl oprávněn soutěžit produkty konkrétních výrobců.

I když modelové příklady, které zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 uvádí jako odůvodňující nákup produktů Cisco, by mohly být dle navrhovatele č. 2 v praxi relevantní, má zároveň navrhovatel č. 2 za to, že zadavatel nemá existenci takových důvodů nijak podloženou a jde tak o pouhou spekulaci. Navrhovatel č. 2 podotýká, že zadavatel výslovně uvádí, že nemá konkrétní data o tom, zda pověřující zadavatelé již produkty Cisco disponují či nikoliv, a tedy může dle navrhovatele č. 2 důvody pro jejich poptávku pouze odhadovat.

Navrhovatel č. 2 uvádí, že je distributorem IT produktů převážně v oblasti síťové bezpečnosti, infrastruktury a open source software, na českém trhu zastupuje a uvádí do prodeje výrobky, které by mohly plnit požadavky zadavatele, pokud by zadavatel netrval na produktech Cisco.

Způsob vymezení zadávacích podmínek tak dle navrhovatele č. 2 vytváří stav, kdy se zadávacího řízení může zúčastnit pouze výrobce produktů Cisco nebo jeho smluvní partneři, čímž dle navrhovatele č. 2 zadavatel tyto osoby bezdůvodně zvýhodnil na úkor jiných dodavatelů.

Navrhovatel č. 2 zásadně odmítá to, že zadavatel fakticky přesouvá odpovědnost na pověřující zadavatele, neboť je to dle jeho názoru pouze zadavatel, který nese za zadání veřejné zakázky odpovědnost, přičemž to, že pověřující zadavatelé si musí nechat své nákupy schvalovat a podléhají i následné kontrole, nemůže být dle navrhovatele č. 2 pro přezkum zákonnosti postupu zadavatele relevantní.

Navrhovatel č. 2 dále odmítá, že by předmět plnění rámcové dohody mohl být vymezen prostřednictvím ceníku společnosti Cisco Systems. Dle názoru navrhovatele č. 2 ceník výrobce

Navrhovatel č. 2 podotýká, že je v konkurenčním postavení vůči výrobci produktů Cisco, a tedy snaha získat certifikaci pro prodej těchto výrobků, jak argumentuje v rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel, by byla proti jeho obchodním zájmům a strategii.

Navrhovatel č. 2 uznává argument zadavatele, že v rámci CNS je možné dosáhnout výrazných úspor při vynakládání veřejných prostředků, nicméně i v této souvislosti podotýká, že i při použití CNS je nutné postupovat v souladu se zákonem.

Navrhovatel č. 2 tak shrnuje, že dle jeho názoru zadavatel jednal v rozporu s § 89 odst. 5 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, když zvýhodnil určité dodavatele a produkty tím, že stanovil technické podmínky prostřednictvím odkazů na určité výrobky a výrobce, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a aniž by stanovení technických podmínek veřejné zakázky podle § 89 odst. 1 zákona nemohlo být jinak dostatečně přesné nebo srozumitelné.

S ohledem na uvedené navrhovatel č. 2 navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHSS0130/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 9. 2. 2024, kdy Úřad obdržel návrh č. 1 navrhovatele č. 1.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 1.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-06699/2024/536 ze dne 13. 2. 2024.

Dne 19. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 1, v němž zadavatel plně odkázal na rozhodnutí o námitkách č. 1, k čemuž shrnul následující.

Zadavatel uvádí, že v rámci CNS nakupuje nejčastější a nejběžnější technologie, které jsou využívány napříč státní správou a které jsou ze strany pověřujících zadavatelů poptávány, což si zadavatel dle svého tvrzení ověřuje čerpáním z předcházejících rámcových dohod na stejný nebo obdobný předmět plnění.

Zavedení CNS v oblasti SW a HW produktů přitom dle zadavatele vyplývá z usnesení vlády o CNS, dle něhož je zadavatel odborným garantem a centrálním zadavatelem pro stát pro SW produkty v kategorii NIPEZ 07 a ICT komodity v kategorii NIPEZ 06. Na základě uvedeného má zadavatel, jak uvádí, rámcovou dohodu uzavřenou jak na produkty Cisco, tak na produkty dalších konkrétních výrobců. Zadavatel k tomu zdůrazňuje, že tento způsob rámcového zasmluvnění dodávky licencí a výrobků konkrétních výrobců je dlouhodobou zavedenou a všeobecně akceptovanou praxi a příklad dobré správy, neboť je tímto způsobem dosahováno mimořádně výhodných podmínek, zejména výrazných množstevních slev. Zadavatel doplňuje, že předmětem přezkumu Úřadu již byly některé z takto uzavřených rámcových dohod, když se Úřad nevymezil proti základní koncepci tohoto způsobu nákupů, a sám Úřad pořizuje produkty z těchto rámcových dohod v rámci CNS.

K výběru konkrétních výrobců, jejichž produkty bude v rámci rámcových dohod poptávat, zadavatel uvádí, že na základě požadavků obdržených především ze strany pověřujících zadavatelů na soutěžení určité technologie provede sběr požadavků napříč státní správou a detekuje tak objem požadavků a zájem o novou komoditu, na základě čehož rozhodne, zda bude tento produkt soutěžit centrálně. Zadavatel odmítá, že by byli upřednostňováni či zvýhodňováni pouze někteří výrobci, jak naznačuje navrhovatel.

Zadavatel shrnuje, že fakticky působí jako servisní organizace státní správy, kdy CNS přináší úspory z většího rozsahu získaného agregací a dosažení výrazných množstevních slev, garanci dodržení závazných minimálních slev z ceníkových cen výrobce a tím i možnost přesnějšího plánování nákladů na pořizované produkty, zvýšení odbornosti pracovníků zadavatele díky centralizaci znalostí, snížení administrativní zátěže pověřujících zadavatelů, zefektivnění

Dále zadavatel tvrdí, že nákup produktů výrobce Cisco Systems je souladný se zákonem, neboť je odůvodněn předmětem řešené veřejné zakázky – zadavatel má poptávku ze strany pověřujících zadavatelů přímo na výrobky výrobce Cisco Systems. Důvody, proč pověřující zadavatelé poptávají konkrétní produkty Cisco, zadavatel dle svého tvrzení nezkoumá, neboť k tomu není oprávněn, a ani nemá odborné kapacity, aby konkrétní potřeby pověřujících zadavatelů posuzoval, protože nezná jejich IT architekturu ani jejich potřeby a záměry. Své konkrétní potřeby si tak musí dle zadavatele odůvodnit pověřující zadavatelé v rámci realizovaných minitendrů.

Zadavatel popisuje modelové situace, proč dle jeho názoru mohou pověřující zadavatelé poptávat právě produkty Cisco – v situaci, kdy expirují licence k SW výbavě již existujících HW prvků Cisco, které má pověřující zadavatel v úmyslu nadále používat a k nimž potřebuje obnovit licence; v situaci, kdy síťová infrastruktura pověřujícího zadavatele je od svého vzniku koncipována na produktech Cisco, přičemž jde o komplexní soubor síťových prvků, který propojuje veškeré jednotky navzájem a kdy je nutná obnova či upgrade části takové infrastruktury z důvodu živnosti či zastaralosti prvků z hlediska kybernetické bezpečnosti.

Zadavatel však zdůrazňuje, že naplnění těchto důvodů je třeba zkoumat nikoliv při uzavírání rámcové dohody, nýbrž až na úrovni dílčích veřejných zakázek, které jsou soutěženy na základě této rámcové dohody. Pakliže tedy dle zadavatele lze důvodně očekávat, že v oblasti licenčních vybavení i HW prvků může u pověřujících zadavatelů i u zadavatele samotného vyvstat potřeba pořízení produktů Cisco, stačí pro uzavření rámcové dohody tento předpoklad. Soulad požadavků na pořízení produktů právě od výrobce Cisco Systems se zákonem je pak dle zadavatele na místě zkoumat až při uzavírání dílčích veřejných zakázek.

Zadavatel tedy odmítá názor navrhovatele č. 1, že prvky Cisco lze jednoduše nahradit prvky jiného výrobce, když současně dle něj platí, že zda je skutečně nutné a odůvodněné požadovat právě produkty Cisco vyplyne až z konkrétních okolností daného systému a dílčí veřejné zakázky.

Zadavatel zdůrazňuje, že na základě předmětného zadávacího řízení bude uzavřena rámcová dohoda, která představuje pouze vymezení základních smluvních podmínek, na základě

Dle zadavatele rámcová dohoda na produkty Cisco neklade žádné překážky hospodářské soutěže. K tomu zadavatel uvádí, že prodej produktů v České republice probíhá nepřímo přes partnerskou síť prodejců, přičemž šanci kvalifikovat se jako partner Cisco má dle zadavatele kdokoliv, kdo podá přihlášku do partnerského programu, splní partnerské podmínky, prokáže schopnost produkty Cisco nabízet a vyplní dotazník hloubkové kontroly pro ověření důvěryhodnosti. Partneři přitom mohou dle zadavatele dosáhnout různých stupňů certifikace dle technických dovedností, počtu vyškolených zaměstnanců a znalosti předprodejní a poprodejní podpory. Dle zadavatele je tedy program Cisco otevřen každému dodavateli, který má zájem do systému vstoupit, přičemž sám výrobce Cisco Systems své výrobky samostatně neprodává. Zadavatel má za to, že v České republice jenom nejvyšších

K projektu „Modernizace a zabezpečení komunikační infrastruktury“ zadavatel uvádí, že v jeho případě jde o modernizaci stávajícího řešení, nikoliv o jeho nahrazení, a tedy nejde o projekt „na zelené louce“, jak se domnívá navrhovatel č. 1. I v této souvislosti však zadavatel uvádí, že k posouzení souladu předmětu plnění veřejné zakázky týkající se tohoto projektu musí dojít až v okamžiku zadání takové veřejné zakázky, nikoliv nyní.

Zadavatel tak uzavírá, že předmět plnění zadávacího řízení dle jeho názoru odůvodňuje použití přímých odkazů na konkrétního výrobce, a je tedy přesvědčen, že jeho postup je v souladu s § 89 odst. 5 zákona. I pokud by u některé dílčí veřejné zakázky realizované na základě rámcové dohody nebyly splněny podmínky pro poptávání konkrétního produktu Cisco, bylo by dle zadavatele nutné soulad tohoto postupu se zákonem posuzovat až při zadání dané dílčí

S ohledem na uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh č. 1 zamítl.

Usnesením č. j. ÚOHS-10180/2024/536 ze dne 6. 3. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k poskytnutí stanoviska k následující otázce:

Usnesením č. j. ÚOHS-11369/2024/536 ze dne 13. 3. 2024 Úřad na základě žádosti zadavatele o prodloužení lhůty ze dne 12. 3. 2024 prodloužil lhůtu k poskytnutí stanoviska dle usnesení č. j. ÚOHS-10180/2024/536 ze dne 6. 3. 2024 do dne 20. 3. 2024.

Dne 19. 3. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k předmětnému usnesení, v němž zadavatel uvedl následující.

Zadavatel zopakoval, že soutěžená rámcová dohoda představuje pouze vymezení podmínek, na základě nichž budou teprve následně zadávány veřejné zakázky na prováděcí smlouvy, a to dle konkrétních budoucích potřeb konkrétních pověřujících zadavatelů. Rámcová dohoda tak není dle zadavatele uzavírána pro potřeby konkrétního projektu či systému, ale pověřující zadavatelé ji využijí pouze tehdy, pokud k tomu na jejich straně v konkrétním případě bude existovat odůvodněná potřeba. Zadavatel odkazuje na to, že připravovaná rámcová dohoda vytváří pouze rámec pro zajištění budoucí oprávněné potřeby pověřujících zadavatelů, když bude zcela na odpovědnosti pověřujících zadavatelů, aby vyhodnotili a následně obhájili (např. před Úřadem), že jejich potřeba je opravdu oprávněná. Dle zadavatele je tak tímto způsobem zajištěno, aby k pořízení produktů Cisco nedocházelo pro projekty bez řádného opodstatnění. Dle zadavatele tedy uzavření rámcové dohody poskytuje pouze nástroj k odůvodněným nákupům a uzavření rámcové dohody je zcela zákonné.

Zadavatel znovu zdůrazňuje, že v souladu s usnesením vlády o CNS vytváří coby garant systém centrálního zadávání pro nákup softwarových produktů určených pro pověřující zadavatele.

Současně zadavatel uvádí, že pověřujícím zadavatelům dal možnost tohoto centrálního nákupu (a z něho vyplývajících výhod) využít, avšak pověřující zadavatelé nemají povinnost rámcových dohod využít – dle zadavatele tak pověřující zadavatel může realizovat i samostatné zadávací řízení na ICT komodity, i pokud je na jejich poptávku uzavřena rámcová dohoda.

Opětovně pak zadavatel zdůrazňuje, že pověřující zadavatel musí sám vzít v úvahu, jaké plnění a na základě jakých svých potřeb chce poptávat, a následně zvolit nejvhodnější zákonné řešení.

K tomu zadavatele uvádí, že zavedl dále „Dynamický nákupní systém pro centrální nákup státu na dodávky ICT komodit pro roky 2019-2027“, do něhož se může přihlásit jakýkoliv dodavatel splňující stanovenou kvalifikaci, a to po celou dobu jeho trvání. Dle zadavatele tento dynamický nákupní systém není omezen na konkrétní ICT produkty, a tedy pověřující zadavatelé v jeho rámci mohou poptávat různé ICT komodity dle svých potřeb, a to rovněž s přínosem snížení administrativní zátěže, zjednodušení nákupního procesu a ekonomické výhodnosti. Dle svých slov zadavatel zavedl tento dynamický nákupní systém u kategorie produktů – obecných ICT komodit – jako nejvhodnější z důvodu, že tento typ plnění může být různorodý a bylo by pro něj problematické realizovat zadávací řízení na uzavření rámcové dohody a v něm nastavit objektivní hodnocení nabídek.

Zadavatel je tak přesvědčen, že zajistil vícero možností pro poptávku ICT produktů, přičemž je dle jeho názoru pouze na pověřujících zadavatelích, zda a případně kterou možnost využijí, aby byl jejich postup v souladu se zákonem.

Dále zadavatel uvádí, že k naplnění cílů centrálního zadávání je smysluplné jej realizovat pouze tak, kde je to ekonomicky efektivní. U komodit, které jsou ve veřejné správě používány „roztříštěně či v menším počtu“, nepřináší dle zadavatele využití institutu centrálního zadávání jakékoliv úspory, které by vyvažovaly administrativní náročnost zadávacího procesu. Zároveň dle zadavatele však není jeho povinností vytvářet centrální nástroje ve vztahu k nákupu jakýchkoliv komodit, tedy i těch, u nichž centrální zadávání nepřináší žádnou úsporu či výhodu.

Zadavatel opakuje, že rámcová dohoda bude uzavřena za účelem poptávky po nákupu Cisco produktů v případech, kdy tato poptávka bude odůvodněna předmětem dílčí veřejné zakázky, přičemž hlavním účelem rámcové dohody má být umožnit nákup licencí a případně

S ohledem na uvedené je tak zadavatel přesvědčen, že nelze zadávací podmínky na uzavření rámcové dohody vymezit technologicky neutrálně bez přímého odkazu na Cisco produkty.

Zadavatel tak uzavírá, že daná rámcová dohoda představuje pro pověřující zadavatele možnost poptávat Cisco produkty, nikoliv povinnost, tj. pověřujícímu zadavateli tak uzavřením rámcové dohody nevzniká povinnost rámcovou dohodu využít, a ani mu není upíráno právo nakupovat ICT produkty odpovídající jeho potřebám a postupovat tak v tomto ohledu v souladu se zákonem.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0131/2024/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 12. 2. 2024, kdy Úřad obdržel návrh č. 2 navrhovatele č. 2.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel č. 2.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-06737/2024/536 ze dne 13. 2. 2024.

Dne 22. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 2, v němž zadavatel plně odkázal na rozhodnutí o námitkách č. 2, k čemuž shrnul následující.

Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele č. 2, že by mu byl odepřen přístup k předmětnému zadávacímu řízení, neboť dle zadavatele sám navrhovatel č. 2 uvádí, že je distributorem produktů 20 výrobců, a tudíž je dle zadavatele jen jeho obchodním rozhodnutím, pokud nechce distribuovat i produkty Cisco.

Rovněž zadavatel uvádí, že mu zákon neukládá povinnost odůvodnit v zadávacích podmínkách, proč požaduje produkty konkrétního výrobce, k čemuž zdůrazňuje, že dle svého přesvědčení konkrétní objektivní důvody sdělil navrhovateli č. 2 v rozhodnutí o jeho námitkách. Trvá tak na tom, že poptávání produktů Cisco je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, k čemuž uvedl konkrétní případy, kdy k nákupu produktů Cisco mohou pověřující zadavatelé na základě rámcové dohody přistoupit.

Zadavatel opakuje, že účelem a smyslem předmětného zadávacího řízení je sjednání výhradně základních smluvních podmínek pro pořizování produktů Cisco cestou uzavření rámcové dohody, kterou pak budou oprávněni využívat pověřující zadavatelé formou dílčích veřejných zakázek.

Zadavatel připomíná, že jde o běžný způsob poptávání konkrétních produktů od konkrétního výrobce, k čemuž uvádí, že obdobnou rámcovou dohodu má uzavřenou jak na produkty Cisco, tak na produkty dalších konkrétních výrobců. Zadavatel uvádí, že takový způsob rámcového zasmluvnění dodávky licencí a výrobků konkrétních výrobců je dlouhodobou zavedenou a všeobecně akceptovanou praxi a příklad dobré správy, neboť je tímto způsobem dosahováno mimořádně výhodných podmínek, zejména výrazných množstevních slev. Zadavatel doplňuje, že předmětem přezkumu Úřadu již byly některé z takto uzavřených rámcových dohod, když se Úřad nevymezil proti základní koncepci tohoto způsobu nákupů, a sám Úřad pořizuje produkty z těchto rámcových dohod v rámci CNS.

Zavedení CNS v oblasti SW a HW produktů přitom dle zadavatele vyplývá z usnesení vlády o CNS, dle něhož je zadavatel odborným garantem a centrálním zadavatelem pro stát pro SW produkty v kategorii NIPEZ 07 a ICT komodity v kategorii NIPEZ 06.

Zadavatel je přesvědčen, že navzdory poptávání produktů od jediného výrobce Cisco je v rámci zadávacího řízení zajištěna funkční hospodářská soutěž, protože výrobce Cisco Systems má vytvořenou partnerskou síť distributorů. Zadavatel k tomu zdůrazňuje, že tato síť je otevřená, a tedy se k ní mohou připojit všichni potenciální zájemci po splnění konkrétních podmínek souvisejících výhradně s jejich kvalifikací (dle zadavatele tak nejde o nepřípustné podmínky ve smyslu např. požadavků na minimální odběr produktů Cisco, teritoriální omezení atd.).

Zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že v situaci, kdy by vymezení obecných požadavků na předmět plnění bylo mimořádně obtížné a možná řešení by nebylo možné považovat za rovnocenná poptávanému produktu, lze použít při vymezení předmětu plnění odkazy na konkrétní produkty. Současně dle zadavatele tak lze dovodit, že za situace, kdy partnerská síť je postavena na principu otevřenosti, záleží na vůli dodavatele vstoupit do partnerského programu a soutěžit o veřejnou zakázku.

Dle tvrzení zadavatele není rozhodné, že navrhovatel č. 2 nemá jako přímý konkurent zájem o partnerství s výrobcem Cisco Systems, ale to, že účastníkem tohoto partnerství by být mohl.

Zadavatel připomíná, že pro účely ověření stavu trhu provedl předběžné tržní konzultace, které právě uvedené závěry potvrdily.

Zadavatel uvádí, že navrhovateli č. 2 v rozhodnutí o námitkách č. 2 uvedl konkrétní situace, v nichž jsou pověřující zadavatelé oprávněni rámcovou dohodu na nákup Cisco produktů využít, k čemuž zdůrazňuje, že jiné využití řešené rámcové dohody již nelze přikládat k tíži centrálního zadavatele, neboť je na odpovědnosti pověřujících zadavatelů obhájit si soulad jejich postupu v rámci minitendrů se zákonem. Zadavatel nyní, jak zdůrazňuje, realizuje pouze rámcovou dohodu, přičemž budoucí prováděcí smlouvy musí být soutěženy pouze po splnění všech zákonných podmínky, tj. i podmínky existence objektivních důvodů pro pořízení produktů Cisco.

Zadavatel tak shrnuje, že omezení poptávky zadavatele pouze na produkty Cisco je ve smyslu § 89 odst. 5 zákona odůvodněno předmětem veřejné zakázky a zadavatel tak byl dle svého přesvědčení oprávněn užít přímého odkazu na konkrétního dodavatele.

Jak zadavatel dále tvrdí, není dán důvod ani není objektivně možné, aby centrální zadavatel již nyní ověřoval či zkoumal, zda konkrétní pověřující zadavatelé mají oprávněnou potřebu pořizovat produkty Cisco. Bude tedy dle zadavatele zcela na odpovědnosti pověřujících zadavatelů, aby vyhodnotili a následně obhájili, že jejich potřeba je opravdu oprávněná a že tedy nákup produktů Cisco na základě rámcové dohody je v souladu se zákonem.

Zadavatel dále uvádí, že aby obdržel porovnatelné nabídky, musí mít stejný výchozí bod pro všechny potenciální dodavatele rámcové dohody, což je dle jeho názoru ceník, který je pro všechny certifikované partnery Cisco stejný. Tento ceník je tak pro zadavatele, jak tvrdí, prostředkem k uchopení různorodých potřeb pověřujících zadavatelů, přičemž ceník slouží i ke kontrole minimálních slev, k nimž se účastníci rámcového dohody zavázali.

Zadavatel tak uzavírá, že předmět plnění zadávacího řízení dle jeho názoru odůvodňuje použití přímých odkazů na konkrétního výrobce, a je tedy přesvědčen, že jeho postup je v souladu s § 89 odst. 5 zákona. I pokud by u některé dílčí veřejné zakázky realizované na základě rámcové dohody nebyly splněny podmínky pro poptávání konkrétního produktu Cisco, bylo by dle zadavatele nutné soulad tohoto postupu se zákonem posuzovat až při zadání dané dílčí veřejné zakázky, když dle zadavatele toto posouzení nyní před uzavřením rámcové dohody je předčasné a bezpředmětné.

S ohledem na uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh č. 2 zamítl.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13454/2024/500 ze dne 28. 3. 2024 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít rámcovou dohodu v daném zadávacím řízení.

Dne 28. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele č. 1, v němž navrhovatel č. 1 uvedl následující.

Navrhovatel č. 1 je přesvědčen, že na nezákonnost šetřené rámcové dohody nemá žádný vliv hypotetická existence jiných alternativ obdobně zvýhodněného systému nákupu, které by zadavatel nabízel pověřujícím zadavatelům.

Dále navrhovatel č. 1 zdůrazňuje, že zadávací podmínky ani samotná rámcová smlouva nikde nevymezují, že produkty Cisco Systems mají být dodávány pouze v případech, kdy pro nákup těchto produktů existují objektivní důvody. Naopak dle navrhovatele č. 1 je předmět plnění vymezen tak, že umožňuje nákup nových produktů bez jakýchkoliv podmínek. Navrhovatel č. 1 odkazuje na dosavadní praxi pověřujících zadavatelů i samotného zadavatele, kdy jsou dle jeho

Navrhovatel č. 1 uvádí, že zadavatel nemůže bagatelizovat svoji odpovědnost tím, že odpovědnost za nákupy na základě rámcové dohody leží na straně pověřujících zadavatelů, kteří ji mají využít jen v případě odůvodněné potřeby. Dle navrhovatele č. 1 rámcová dohoda dává základ pro navazující prováděcí smlouvy a její význam nelze pomíjet. Pokud je tedy dle navrhovatele č. 1 rámcová dohoda uzavřena nezákonně, nemůžou na ni navázat zákonné prováděcí smlouvy, nelze tedy uzavřít nelegální rámcovou dohodu s odůvodněním, že se z ní bezprostředně neplní. Jak navrhovatel č. 1 zdůrazňuje, centrální zadavatel dle § 9 odst. 2 zákona odpovídá za to, aby rámcová dohoda byla uzavřena v souladu se zákonem, což se vztahuje i na vymezení a způsob popisu předmětu plnění. Pověřující zadavatel pak sice dle navrhovatele č. 1 na základě § 9 odst. 2 písm. b) zákona odpovídá za dodržení zákona, pokud samostatně zadává veřejnou zakázku na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání, avšak odpovědnost za rámcovou dohodu nese vždy centrální zadavatel, který se jí nemůže zprostit nebo ji přenést na pověřujícího zadavatele.

Navrhovatel č. 1 dále upozorňuje, že o poptávce pověřujícího zadavatele se dozví pouze účastníci rámcové dohody a nebude tedy nikdo, kdo by její zákonnost mohl napadnout opravnými prostředky, neboť je nereálný předpoklad, že by účastníci rámcové dohody namítali v rozporu se svými obchodními zájmy nezákonnost prováděcích zakázek z hlediska absence odůvodněné potřeby. Dodavatelé mimo okruh účastníků rámcové dohody pak budou dle navrhovatele č. 1 mít k dispozici až uzavřenou smlouvu, často dle stávající praxe zadavatele obsahově neúplnou, a o prováděcích zakázkách se nedozvědí. Dle navrhovatele č. 1 se tak pověřující zadavatelé fakticky nevystavují žádnému riziku přezkumu zadávané prováděcí zakázky, což může být dle jeho názoru rovněž silným motivem pro využití rámcové dohody. Pokud by tedy měla být připuštěna argumentace zadavatele, že rozhodující jsou až minitendry, má navrhovatel č. 1 za to, že by měl zároveň objasnit i to, jakým způsobem by jiní dodavatelé mohli v budoucnu minitendry napadnout opravnými prostředky tak, aby nedocházelo k nezákonnému uzavírání prováděcích smluv. Navrhovatel č. 1 podotýká, že napadání již uzavřených smluv není efektivní, neboť do doby přezkumu ze strany Úřadu by již mohlo být plnění realizováno a nebylo by možné ani uložit zákaz plnění smlouvy.

Navrhovatel č. 1 uvádí, že nezákonnost rámcové dohody nelze legitimizovat odkazem na jiné rámcové dohody či dynamický nákupní systém, tím spíše ne, pokud se netýkají HW a služeb aktivních prvků, jež jsou předmětem řešené rámcové dohody. Navrhovatel č. 1 podotýká,

K dynamickému nákupnímu systému na dodávky ICT komodit pro roky 2019 až 2027 navrhovatel č. 1 uvádí, že jeho předmětem jsou pouze ICT komodity jako stolní počítače, ploché monitory, přenosné počítače, klávesnice a myši, tj. nikoliv pořizování produktů a služeb aktivních síťových prvků počítačových sítí, které jsou předmětem řešené rámcové dohody.

Navrhovatel č. 1 tak uzavírá, že zadavatel je při uzavírání rámcové dohody povinen stanovit zadávací podmínky (tj. i vymezit předmět plnění) v souladu se zákonem, přičemž je nepřípustné, aby zadavatel zvýhodnil určité dodavatele nebo výrobky použitím přímého či nepřímého odkazu na určité dodavatele či výrobky, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, resp. rámcové dohody.

Usnesením č. j. ÚOHS-14656/2024/536 ze dne 9. 4. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel č. 1 ani navrhovatel č. 2 se ve stanové lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Dne 17. 4. 2024 (tj. po uplynutí lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-14656/2024/536 ze dne 9. 4. 2024) obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel znovu zopakoval argumenty uvedené ve svých dřívějších vyjádřeních.

Nad rámec těchto argumentů zadavatel uvedl, že v rámci „Smlouvy o centralizovaném zadávání“, která je pro účely řešené rámcové dohody uzavírána mezi zadavatelem a pověřujícími zadavateli (dále jen „smlouva o centralizovaném zadávání“), se sjednává, že pověřující zadavatel odpovídá za dodržení zákona, pokud samostatně realizuje dílčí veřejné zakázky, přičemž centrální zadavatel neodpovídá za vymezení předmětu dílčího zadávání veřejné zakázky. Dále zadavatel uvádí, že v žádosti o realizaci minitendru pak pověřující zadavatel, který chce poptávat produkty Cisco v minitendru prostřednictvím centrálního zadavatele, prohlašuje, že řádně posoudil potřebnost a vhodnost pořízení licencí k produktům

Zadavatel zdůrazňuje, že dle jeho názoru není důvod ani možnost, aby hypotetické zneužití rámcové dohody „bylo jakkoliv předem znemožněno či formálně zakazováno již nyní v tomto zadávacím řízení“.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřeností.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 9 odst. 2 zákona za dodržení tohoto zákona odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení tohoto zákona, pokud samostatně zadává veřejné zakázky a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty a vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečné přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,

Dle čl. 1.2. „Základní informace o postavení Centrálního zadavatele“ zadávací dokumentace zadavatel „plní v rámci tohoto zadávacího řízení funkci Centrálního zadavatele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) a odst. 7 ZZVZ a provádí jménem svým a jiných zadavatelů (dále jen »Pověřující zadavatelé«), na účet svůj a Pověřujících zadavatelů, zadávací řízení na uzavření rámcové dohody“. (…) „Centrální zadavatel, v souladu s příslušnými ustanoveními

Dle čl. 3.1. „Základní popis předmětu plnění“ zadávací dokumentace „Centrální zadavatel, stejně tak i Pověřující zadavatelé, jsou stávajícími či budoucími odběrateli softwarových licencí, podpor a hardwarových produktů společnosti Cisco Systems. Za účelem optimalizace nákladů, zjednodušení správy a zajištění transparentnosti využívání licencí a podpory softwarových produktů a pořizování hardwarových produktů společnosti Cisco Systems, se Centrální zadavatel ve spolupráci s jednotlivými Pověřujícími zadavateli rozhodli realizovat toto zadávací řízení směřující k uzavření Rámcové dohody s vybranými dodavateli vzešlými z tohoto zadávacího řízení, jejímž předmětem bude poskytování plnění specifikovaného dále v této ZD.

Dle čl. 3.1.1. „Nedílná součást předmětu plnění“ zadávací dokumentace „[n]edílnou součástí předmětu plnění tohoto zadávacího řízení je rovněž poskytnutí souvisejících služeb

Dle čl. 3.2. „Zadávání veřejných zakázek na základě uzavřené Rámcové dohody“ zadávací dokumentace „[j]ednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě Rámcové dohody uzavřené s dodavateli vzešlými z tohoto zadávacího řízení budou zadávány buď Centrálním zadavatelem na účet svůj nebo na účet Pověřujících zadavatelů a/nebo samostatně jednotlivými

Dle čl. 7.1. „Stanovení ceny za plnění pro účely Rámcové dohody“ zadávací dokumentace „[d]odavatelé nabídnou a ve své nabídce uvedou výši nabízených slev z ceníkové ceny produktů společnosti Cisco Systems, a to z cen uvedených v oficiálních standardních cenících společnosti

V čl. 9. „Povinnosti vybraného dodavatele pro uzavření rámcové dohody“ zadávací dokumentace stanovil zadavatel v čl. 9.1. písm. c), aby vybraní dodavatelé předložili před podpisem rámcové dohody „dle § 104 písm. a) ZZVZ potvrzení vydaného společností Cisco

V čl. III. „Cena za plnění dle Prováděcích smluv“ Rámcové dohody na pořizování produktů Cisco

Dle čl. II. „Prováděcí smlouvy a postup při jejich uzavření“ vzoru rámcové dohody budou prováděcí smlouvy uzavírány v tzv. minitendrech, tedy „na základě písemné výzvy Objednatele k podání nabídky adresované všem Dodavatelům učinění prostřednictvím elektronického nástroje (…)“.

V „Protokolu o otevírání elektronicky podaných nabídek“ ze dne 31. 1. 2024 je uvedeno, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem 6 nabídek, a to od dodavatele

Úřad shrnuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá v posouzení otázky, zda zadavatel postupoval při stanovení zadávacích podmínek, konkrétně při vymezení předmětu řešeného zadávacího řízení, které realizuje coby centrální zadavatel za účelem uzavření rámcové dohody, v souladu se zákonem, když při jeho popisu s odkazem na § 89 odst. 5 zákona uvedl, že poptává produkty společnosti Cisco Systems (licence a podporu k softwarovým produktům společnosti Cisco Systems, subskripce, vybrané hardwarové produkty společnosti Cisco

Navrhovatel č. 1 i navrhovatel č. 2 jsou přesvědčeni, že zadavatel nebyl při vymezení předmětu oprávněn použít odkazy na produkty společnosti Cisco Systems, neboť to dle jejich názoru nebylo odůvodněno předmětem rámcové dohody, aby tak mohla být aplikována výjimka dle § 89 odst. 5 zákona, na niž zadavatel odkazuje. V důsledku tohoto postupu zadavatel dle navrhovatele č. 1 i navrhovatele č. 2 bezdůvodně zvýhodnil dodavatele produktů Cisco

Naopak zadavatel zastává stanovisko, že při vymezení předmětu rámcové dohody postupoval použitím odkazů na produkty společnosti Cisco Systems v souladu s § 89 odst. 5 zákona, neboť výsledkem přezkoumávaného zadávacího řízení má být pouze rámcová dohoda, která představuje vymezení smluvních podmínek pro možnost nákupů produktů společnosti

Zadavatel v kontextu řešeného zdůrazňuje, že předmětná rámcová dohoda bude součástí zavedeného systému centrálního nákupu státu, který je standardně ve státní správě využíván (z důvodu zejména značných úspor veřejných prostředků) na základě usnesení vlády o CNS, dle něhož je zadavatel odborným garantem a centrálním zadavatelem pro stát pro SW produkty a ICT komodity. V rámci CNS má zadavatel dle svého vyjádření již uzavřenu rámcovou dohodu nejen na produkty Cisco (když současná rámcová dohoda má na stávající rámcovou dohodu navázat pro další období), nýbrž i na produkty dalších konkrétních výrobců, aby si tak pověřující zadavatelé mohli zvolit v případě potřeby pořízení produktů některého z těchto konkrétních výrobců příslušnou rámcovou dohodu pro zvýhodněnou formu nákupu.

Úřad k tomu považuje na prvním místě za vhodné zdůraznit, že zcela chápe úmysl státu prostřednictvím CNS posílit při vynakládaní veřejných prostředků v souvislosti s nákupy pro subjekty veřejné správy uplatňování principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti. Úřad rovněž nikterak nezpochybňuje hlavní výhody, které s sebou centralizované nákupy v oblasti

Nicméně i přes veškeré zadavatelem předkládané výhody CNS Úřad zdůrazňuje, že i při veřejném zadávání v rámci systému CNS je nutné postupovat v souladu se zákonem, neboť pro CNS neplatí žádná speciální právní úprava, a tedy platí i pro tento model vynakládání veřejných prostředků ze strany zadavatelů bez výjimky zcela stejná zákonem definovaná pravidla jako pro jakoukoliv jinou veřejnou zakázku, tedy i pravidla týkající se stanovení zadávacích podmínek a vymezení předmětu plnění.

Nemůže být tedy pochyb o tom, že i při CNS musí zadavatelé postupovat tak, aby byl naplněn hlavní účel zákona, jímž je zajištění řádného soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanoví pro zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení (zadávacím postupu), ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení, a to bez jakékoliv formy nedůvodné diskriminace. Má-li tedy být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle zákonem předepsaných pravidel, od nichž se mohou odchýlit pouze v případě zákonem výslovně stanovených výjimek. Ani při případné existenci

Úřad k tomu podotýká, že v případě kolize mezi hospodárností při vynakládání veřejných prostředků na jedné straně a otevřeností zadávacího řízení na straně druhé je nutné upřednostnit vždy zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku7.

S ohledem na uvedené a rovněž s přihlédnutím k pravomocem Úřadu vymezeným v § 248 zákona v otázce výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, jenž Úřadu ukládá povinnost vykonávat dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona (tj. rámcové dohody), je Úřad povinen posuzovat postup zadavatele i v rámci CNS striktně pouze a jedině z pohledu dodržení zákona, přičemž není oprávněn vzít v potaz jakákoliv jiná hlediska.

Úřad tedy opakovaně zdůrazňuje, že zadavatel musí i při CNS postupovat ve všech ohledech dle zákona.

Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, tedy i předmětu veřejné zakázky. Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky závisí pouze na zadavateli, jeho potřebách a preferencích, a rovněž stanovení technických podmínek, jejichž účelem je definování požadavků zadavatele na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, je v plně v kompetenci zadavatele. Avšak zároveň je třeba vzít v úvahu to, že právo zadavatele vymezit zadávací podmínky, tj. i obsah předmětu plnění a technických podmínek, není bezbřehé a zadavatel je musí nastavit nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona. Zadavatel je pak i osobou, která nese za stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem plnou zodpovědnost.

V rámci stanovení zadávacích podmínek je tedy zadavatel povinen postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Zadavatel tak musí vymezit předmět veřejné zakázky určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky, přičemž zároveň nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

Výše zmíněné zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, z něhož vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, patenty nebo vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (dále jen „odkaz“), pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů či výrobků. Zadavatel tedy musí předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou

Byť tedy jsou zadavatelé při přípravě technických podmínek povinni vyvarovat se použití odkazů na konkrétní výrobky či jejich výrobce, připouští zákon v § 89 z tohoto jinak striktního zákazu dvě výjimky, kdy lze takové odkazy použít. Konkrétně jde o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), nebo pokud jiné stanovení technických podmínek není objektivně možné, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (§ 89 odst. 6 zákona).8 Tyto výjimky je však třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen tento postup odůvodnit, tj. prokázat existenci objektivních a racionálních důvodů pro takový postup.

Zároveň platí, že pokud by použití konkrétních odkazů ke zvýhodnění či znevýhodnění nevedlo, je možné jej využít, a to bez splnění dalších podmínek. Lze však předpokládat, že se bude jednat spíše o výjimečné a specifické případy a že použití konkrétních odkazů standardně k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou zmíněných výjimek ze zákazu používání odkazů9.

Podrobně se Úřad k aplikaci zmíněných výjimek vyjádřil opakovaně již ve své rozhodovací praxi10, a to následovně.

Dle první výjimky, která je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se o případy, kdy zadavatel odůvodněně prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět veřejné zakázky kompatibilní11, a dále o případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy může – pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky – stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek, na který je v technických podmínkách odkázáno. Dodavatelé musí takový požadavek akceptovat a nemohou nabídnout rovnocenné řešení, resp. tato možnost ani nepřichází v úvahu, protože je z povahy věci vyloučena. Může tak jít např. o situaci, kdy zadavatel již disponuje určitým vybavením, pro které prostřednictvím veřejné zakázky poptává originální spotřební materiál, jenž je však vyráběn pouze výrobcem daného zařízení, přičemž požadavek na originálnost spotřebního materiálu je odůvodněn racionálními okolnostmi (např. použití neoriginálního spotřebního materiálu by vedlo ke ztrátě záruky na pořízeném zařízení), anebo o situaci, kdy zadavatel poptává licence k určitému konkrétnímu softwaru, kterým již disponuje, dané licence mají v budoucnu pozbýt platnosti, bez nich nelze existující software používat a přechod na jiný software by s sebou nesl nepřiměřeně vysoké náklady12. Úřad však má za to, že se bude jednat spíše o výjimečné situace, kdy bude zadavatel schopen použití odkazu odůvodnit právě zvláštností či specifiky

Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné.

Úřad podotýká, že je vyloučeno současné využití obou uvedených výjimek, neboť pokud dodavatel použije odkaz a současně připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení (dle § 89 odst. 6 zákona), pak se z logiky věci nemůže jednat o situaci, kdy zadavatel objektivně potřebuje dodání právě konkrétního výrobku, resp. výrobku konkrétního výrobce (ve smyslu § 89 odst. 5 zákona).

Pakliže tedy zadavatel vyhodnotí, že je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, aby použil výjimku dle § 89 zákona, tedy aby uvedl při vymezení zadávacích podmínek konkrétní odkaz na požadovaný výrobek či jeho výrobce, musí být schopen uvést důvody, na základě kterých dospěl k závěru, že je oprávněn výjimku aplikovat. Důkazní břemeno totiž nese, jako ve všech situacích, které mohou vést k omezení hospodářské soutěže, právě zadavatel.

Zákon sice neukládá zadavateli povinnost, aby důvody užití výjimky dle § 89 zákona specifikoval již v zadávací dokumentaci, a nelze tak zadavateli vytknout, pokud bude takové zdůvodnění předestřeno až následně např. v procesu vypořádání případných námitek. Úřad však uvádí, že konkrétní důvody pro aplikaci výjimky dle § 89 zákona by měly existovat již v době, kdy zadavatel k aplikaci této výjimky přistupuje, aby tak bylo zřejmé, že zadavatel právě tyto důvody při rozhodování o možnosti použít výjimku identifikoval a zohlednil.

V posuzovaném případě zadavatel použil při vymezení předmětu zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody odkazy na produkty konkrétního výrobce

Proto se Úřad zabýval otázkou, zda byly skutečně pro takový postup zadavatele naplněny podmínky předepsané v § 89 odst. 5 zákona, jak zadavatel tvrdí, tj. zda použití odkazů na společnost Cisco Systems bylo odůvodněno předmětem rámcové dohody, aby mohl být postup zadavatele považován na souladný se zákonem.

Zadavatel dle zadávací dokumentace vystupuje v řešeném zadávacím řízení coby centrální zadavatel, přičemž cílem tohoto centralizovaného zadávání je zajištění plnění jak pro vymezených 420 pověřujících zadavatelů, s nimiž za tímto účelem uzavřel centrální zadavatel smlouvu o centralizovaném zadávání, tak pro centrálního zadavatele samotného.

Na základě výsledku šetřeného zadávacího řízení zadavatel dle zadávací dokumentace uzavře se šesti vybranými dodavateli rámcovou dohodu, na jejímž základě budou následně pověřujícími zadavateli a centrálním zadavatelem realizovány jednotlivé prováděcí veřejné zakázky (tzv. minitendry). Zadávací řízení realizovaná za účelem uzavření konkrétních prováděcích smluv mohou být realizována jak centrálním zadavatelem (jeho jménem a na jeho účet anebo jeho jménem a na účet pověřujícího zadavatele), tak pověřujícím zadavatelem na jméno a účet tohoto pověřujícího zadavatele.

Úřad obecně uvádí, že při centralizovaném zadávání vystupuje centrální zadavatel do určité míry při zadávání takové veřejné zakázky vůči pověřujícím zadavatelům jako odpovědná („nadřazená“) osoba, neboť při něm ze zákona nese veškerou odpovědnost za dodržení zákona. Je to tedy centrální zadavatel, kdo odpovídá za řádnou realizaci zadávacího řízení.

Zákonnou výjimku v tomto smyslu představuje zadávání veřejných zakázek na základě zavedeného dynamického nákupního systému nebo uzavřené rámcové dohody. V případě rámcové dohody je tak třeba oddělit odpovědnost centrálního zadavatele za zadávací řízení vedoucí k uzavření rámcové dohody, a odpovědnost pověřujícího zadavatele, který si sám zadává realizační veřejné zakázky na základě uzavřené rámcové dohody − to však platí pouze za předpokladu, že toto zadávání není rovněž realizováno prostřednictvím centrálního zadavatele. Pokud by totiž i zadávání prováděcí veřejné zakázky na základě rámcové dohody bylo realizováno prostřednictvím centrálního zadavatele, odpovídal by ze zákona i za jeho řádný průběh rovněž centrální zadavatel15.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že v případě zadávacího řízení realizovaného centrálním zadavatelem za účelem uzavření rámcové dohody nese odpovědnost za jeho řádný průběh a soulad se zákonem právě centrální zadavatel.

Zadavatel zdůvodnil použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems tak, že výsledkem zadávacího řízení není konkrétní nákup Cisco produktů, nýbrž „pouze“ uzavření rámcové dohody zadavatelem coby centrálním zadavatelem, která má sloužit pouze jako smluvní nástroj pro budoucí nákupy Cisco produktů, tedy má pouze zajistit základní smluvní podmínky pro pořizování produktů Cisco. Vlastní nákupy produktů Cisco pak mají dle zadavatele být realizovány v následných minitendrech, k nimž však má být přistupováno pouze v případě existence odůvodněné potřeby nákupu právě Cisco produktů. Zadavatel k tomu zdůrazňuje, že konkrétní minitendry na nákup Cisco produktů pro konkrétního zadavatele mají být realizovány na odpovědnost poptávajících zadavatelů. Zadavatel dále uvádí, že soutěží rámcovou dohodu na produkty výrobce Cisco Systems proto, že má („masovou“) poptávku ze strany pověřujících zadavatelů přímo na produkty tohoto výrobce, když sám důvody, proč pověřující zadavatelé poptávají produkty Cisco, nezkoumá a tuto otázku nechává zcela na zodpovědnosti pověřujících zadavatelů.

Zadavatel tedy zvolil pro daný případ institut rámcové dohody. K tomu obecně Úřad uvádí, že rámcová dohoda představuje zvláštní druh smlouvy, přičemž pravidla pro zadávání rámcových dohod řeší zákon samostatně ve své části šesté, která představuje speciální právní úpravu ve vztahu k částem zákona obsahujícím obecnou úpravu zadávacích řízení.

Rámcová dohoda (smlouva upravující v oblasti práva veřejných zakázek vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele či dodavatelů ve vztahu k následným veřejným zakázkám zadávaným na jejím základě) obecně představuje vytvoření určité základní platformy, která usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví rámcové smluvní podmínky pro následné pořizování zboží, služeb či stavebních prací během doby, na kterou bude uzavřena. Hlavním účelem rámcových dohod je tak pružné zajištění potřebného opakujícího se plnění se stejným nebo obdobným předmětem po určité delší časové období bez nutnosti realizace (mnohdy zdlouhavých) samostatných zadávacích řízení.

Při využití institutu rámcové dohody jsou fakticky realizovány dvě fáze. Rámcové dohody totiž samy o sobě závazkové vztahy nezakládají, jejich prostřednictvím jsou pouze vymezeny podmínky plnění následně uzavíraných konkrétních realizačních smluv. V první fázi zadavatel v rámci zadávacího řízení vybere jednoho či více dodavatelů, s nimiž uzavře rámcovou dohodu, a následně je na základě takto uzavřené dohody realizována fáze druhá, kdy dochází k zadávání jednotlivých dílčích plnění, jež jsou samostatnými veřejnými zakázkami.

Zákon však výslovně v § 131 odst. 2 předepisuje, že má-li být rámcová dohoda uzavřena v souladu se zákonem, musí jí předcházet řádné zadávací řízení odpovídající předmětu a předpokládané hodnotě uzavírané rámcové dohody. Dále z § 132 odst. 1 zákona plyne,

Právní úprava zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody v části šesté zákona se v určitých (konkrétně vymezených) oblastech od obecné právní úpravy liší (např. v otázce jistoty či zrušení zadávacího řízení).

V otázce vymezení předmětu plnění však zákon pro rámcovou dohodu žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje, a je tedy zřejmé, že v této otázce platí i pro rámcové dohody obecná zákonná pravidla.

V rámcové dohodě tedy musí být vymezen také její předmět, resp. fakticky předmět dílčích veřejných zakázek, které mohou být na jejím základě zadávány. Z povahy institutu rámcové dohody sice vyplývá, že její předmět nemusí být (a někdy ani nemůže být) vymezen naprosto přesně, když zadavatelé nemusí mít předem zcela přesnou představu o konečném objemu a složení plnění, které budou prostřednictvím dílčích veřejných zakázek následně poptávat.

Současně zákon v § 131 odst. 5 stanoví, že po uzavření rámcové dohody není zadavatel oprávněn podmínky rámcové dohody podstatným způsobem změnit, a to ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody. Je tedy zřejmé, že zadavatel musí formulovat již podmínky rámcové dohody (tj. i předmět plnění) dostatečně precizně z hlediska zákonných požadavků, tedy v souladu se zákonem již v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody, a nemůže odkazovat na to, že některá zákonná pravidla bude řešit v rámci minitendrů.

Uvedená možnost „obecnosti“ vymezení předmětu plnění tedy nemůže být vykládána tak, že nemusí být dodržena základní zákonná pravidla.

Stejně tak v otázce použití odkazů na výrobce či jejich produkty zákon pro rámcové dohody žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje. Nelze tedy dovodit, že by na rámcové dohody nemělo dopadat ustanovení § 89 odst. 5 zákona, resp. že by při zadávání formou rámcové dohody mělo být toto ustanovení aplikováno jiným způsobem než pro běžná zadávací řízení.

Nelze tak mít za to, že by v případě rámcové dohody mělo být možné technické podmínky stanovit prostřednictvím odkazů i v případě, kdy by to nebylo odůvodněno předmětem plnění.

Úřad má za to, že pokud by bylo úmyslem zákonodárce jakkoliv odlišně ustanovení § 89 odst. 5 zákona na rámcové dohody aplikovat, promítl by tento svůj úmysl obdobně jako v případě jiných oblastí (již výše zmíněná jistota či zrušení zadávacího řízení) do speciální právní úpravy pro rámcové dohody obsažené v části šesté zákona, což však neučinil.

Úřad tak zastává stanovisko, že i v zadávacím řízení, jehož účelem má být uzavření rámcové dohody, je nutno postupovat plně v souladu s § 89 odst. 5 zákona. Tedy pokud při vymezení předmětu takového zadávacího řízení dojde k použití odkazů, jež mohou zvýhodnit či znevýhodnit určité dodavatele či výrobky, je třeba mít postaveno prostřednictvím relevantních skutečností najisto odůvodněnost jejich použití, a to již v okamžiku jejich použití, tj. v okamžiku zahájení daného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření rámcové dohody.

V daném případě není pochyb o tom, že zadavatel při vymezení předmětu rámcové dohody použil odkazy na produkty společnosti Cisco Systems, tj. konkrétního výrobce. • k omezení hospodářské soutěže

Úřad se proto nejdříve zabýval stručně otázkou, zda použití tohoto konkrétního odkazu mohlo vést k omezení hospodářské soutěže.

Zadavatel v zadávací dokumentaci poptával produkty společnosti Cisco Systems, k čemuž stanovil, že účastník rámcové dohody je zavázán poskytovat produkty, které jsou zařazeny na aktuálních standardních cenících společnosti Cisco Systems platných pro území

Z uvedeného vyplývá, že prodávat produkty společnosti Cisco Systems mohou pouze dodavatelé, kteří s touto společností spolupracují a jsou součástí její partnerské sítě a kteří k tomu disponují od této společnosti oprávněním. Okruh dodavatelů nabízejících na trhu produkty Cisco je tedy omezen. Uvedené nepopírá ani sám zadavatel, když uvádí, že dle jeho zjištění v současně době existuje na trhu 12 držitelů certifikátu společnosti Cisco

Rámcové dohody se tak mohou účastnit pouze takoví dodavatelé, kteří mají produkty Cisco ve svém prodejním portfoliu a kteří splňují podmínku zařazení do partnerské sítě společnosti

Jak však vyplývá již z vyjádření navrhovatele č. 1 i navrhovatele č. 2, na relevantním trhu moderních digitálních komunikačních technologií existují i jiní výrobci aktivních síťových prvků a lze tedy daný druh produktů poptávaných na základě rámcové dohody pořídit i od jiných značek (přímo od výrobců či od jejich distributorů). Současně je zřejmé, že na příslušném trhu působí i dodavatelé, kteří z obchodních důvodů nemají zájem prodávat produkty společnosti

Z uvedeného plyne, že pakliže zadavatel odkázal při vymezení předmětu řešené rámcové dohody na produkty společnosti Cisco Systems, přestože na relevantním trhu působí i dodavatelé poskytující obdobné produkty jiných výrobců, k omezení hospodářské soutěže ve prospěch dodavatelů produktů Cisco nepochybně došlo.

V tomto smyslu pak nemůže být podstatné to, zda (jak tvrdí zadavatel) je partnerský systém společnosti Cisco Systems otevřený a může do něj volně přistoupit kdokoliv, kdo splní všeobecně stanovené podmínky, ani to, zda dodavatelů Cisco produktů existuje na relevantním trhu celkem 12 a tedy určitá forma soutěže být zaručena může. Podstatné je totiž to, že na dodavatele mimo okruh sítě Cisco působící na relevantním trhu zvýhodnění produktů Cisco negativně dopadá.

Aby přitom bylo možné takové omezení hospodářské soutěže ospravedlnit, muselo by být odůvodněno předmětem řešené rámcové dohody, aby tak bylo možné aplikovat výjimku dle § 89 odst. 5 zákona. • ke způsobu odůvodnění použití odkazů

Úřad proto musí posoudit, zda způsob odůvodnění použití odkazů na produkty společnosti

Ze zadávací dokumentace se podává, že na základě šetřené rámcové dohody budou poptávány produkty společnosti Cisco Systems pro zadavatele samotného a pro konkrétně vymezené pověřující zadavatele, přičemž zadavatel a pověřující zadavatelé jsou „stávajícími či budoucími odběrateli“.

Zadavatel nerozporuje, že předmětem plnění rámcové dohody učinil pouze obecně definované produkty konkrétní značky Cisco na základě pouze obecných důvodů, neboť, jak uvedl ve svých vyjádřeních, „má poptávku ze strany pověřujících zadavatelů přímo na konkrétní produkty Cisco Systems“ a „není schopen přesně predikovat různorodé potřeby celé šíře pověřujících zadavatelů (…) v průběhu celého čtyřletého období trvání RD, nezná konkrétně IT architekturu jednotlivých pověřujících zadavatelů ani jejich konkrétní požadavky na funkci a výkon SW“. Z uvedeného důvodu proto zadavatel „soutěží celý ceník daného výrobce, neboť nezná předpokládané požadavky jednotlivých pověřujících zadavatelů ani co se týká objemů ani technických parametrů ani výkonu a jiných potřebných atributů (…), neboť každý z pověřujících zadavatelů má svoji IT architekturu vystavěnou zcela jiným

Současně zadavatel v „Informaci o záměru učinit výdaj v oblasti digitalizace nebo informačních a komunikačních technologií podle usnesení vlády ze dne 27. ledna 2020, č. 86“ ze dne 27. 11. 2023 uvedl, že mu „není známa žádná vazba na konkrétní informační systém veřejné zakázky“, když „na základě vysoutěženého rámce pak budou zadávány jednotlivé minitendry již s konkrétními požadavky z řady pověřujících zadavatelů a s konkrétními požadavky a vazbami na konkrétní informační systémy“.

Z podstaty zadavatelem nastíněné koncepce zadávání řešené rámcové dohody i z jím předložených vyjádření tak vyplývá, že jeho stěžejní důvod pro použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems spočíval v úvaze, že rámcová dohoda není uzavírána pro konkrétní potřeby (a na základě konkrétních vlastností) již existujícího konkrétního systému, nýbrž má jít fakticky z jeho strany coby centrálního zadavatele pouze o „předpřipravenou“ možnost pro něj samotného i pro pověřující zadavatele za zvýhodněných podmínek v rámci CNS nakoupit produkty Cisco z katalogu společnosti Cisco Systems, pokud některý zadavatel bude mít zájem si právě produkty Cisco pořídit. Zadavatel tedy považoval za dostačující odkázat až na prováděcí veřejné zakázky realizované následně na základě rámcové dohody, když jejich realizaci předpokládá pouze v odůvodněných případech, a to na odpovědnost zadavatelů realizujících zadávací řízení na prováděcí veřejné zakázky.

Úřad však shrnuje, že jak bylo dovozeno výše, použití odkazů na konkrétní dodavatele nebo výrobky, které mohou tyto dodavatele či výrobky zvýhodnit nebo znevýhodnit, je podle § 89 odst. 5 zákona možné pouze v případě, kdy je to řádně odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a to prostřednictvím prokazatelných důvodů existujících v době přistoupení k aplikaci této výjimky. Rovněž v případě zadávání formou rámcové dohody je třeba při použití takových odkazů prokázat odůvodněnost jejich použití prostřednictvím relevantních skutečností, a to již k okamžiku jejich použití, tj. k okamžiku zahájení zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody. Pakliže je rámcová dohoda uzavírána centrálním zadavatelem, nese tento centrální zadavatel plnou odpovědnost za dodržení zákona v rámci zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody, a rovněž v rámci zadávání prováděcích veřejných zakázek, pokud jsou i tyto prováděcí veřejné zakázky zadávány prostřednictvím centrálního zadavatele.

V daném případě je zřejmé, že před zahájením zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody se zadavatel nijak detailně nezabýval odůvodněním toho, proč při vymezení předmětu rámcové dohody odkazuje na produkty výrobce Cisco Systems, neboť vyšel z předpokladu, že to není v danou chvíli nezbytné.

Jediným konkrétnějším důvodem pro použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems uvedeným zadavatelem tak bylo pouze to, že má blíže nespecifikovanou poptávku na produkty značky Cisco (dovozenou pravděpodobně pouze ze skutečnosti, že má povědomí o tom, že v minulosti pověřující zadavatelé i on sám na základě stávající rámcové dohody na produkty

Zadavatel tak ani netvrdí, že by při formulaci předmětu plnění vycházel z určitého konkrétního stávajícího řešení (kterým disponuje on sám či pověřující zadavatelé), a tedy z konkrétní budoucí možné podoby požadavků (ze strany jeho samotného či ze strany pověřujících zadavatelů). Zadavatel tedy od pověřujících zadavatelů (ani sám u sebe) nezjišťoval, neověřoval, neshromažďoval a nevyhodnocoval technické a související ekonomické podklady týkající se skutečností, zda tito pověřující zadavatelé (i on sám) již v rámci stávající infrastruktury a síťového vybavení jakékoliv produkty Cisco vlastní, o jaké konkrétní produkty jde, a zda mohou na základě těchto skutečností nastat relevantní důvody pro to, že k těmto stávajícím produktům budou pověřující zadavatelé (i on sám) potřebovat z důvodu funkční návaznosti na stávající infrastrukturu a síťové vybavení pořídit další produkty téhož výrobce, a že zároveň jejich (i jeho) potřeby nemohou naplnit výrobky jiného výrobce.

Zadavatel v této souvislosti argumentuje tím, že není v jeho možnostech získat detailní informace o informačních systémech pověřujících zadavatelů, a tím spíše ne návazně vyhodnotit, zda v jejich případě může nastat v budoucnu nutnost poptávat výhradně produkty

Úřad nezpochybňuje, že okruh pověřujících zadavatelů (420) a jeho složení z hlediska jejich typu a tedy i jejich agendy je značně rozsáhlý, a lze tedy dle Úřadu přisvědčit tomu, že u tolika různorodých pověřujících zadavatelů by mohlo být pro centrálního zadavatele značně složité zmapovat stávají infrastrukturu každého pověřujícího zadavatele a tedy i předvídat jeho možnou budoucí potřebu pořídit si další produkty Cisco.

Úřad se však domnívá, že pokud tito pověřující zadavatelé již v minulosti produkty Cisco prostřednictvím centrálního zadavatele na základě stávající rámcové dohody na produkty

Pokud by však centrální zadavatel skutečně z minulosti dostatečnými informacemi o stávajícím vybavení pověřujících zadavatelů nedisponoval a rovněž vylučuje, že by tyto informace mohl alespoň dodatečně od pověřujících zadavatelů získat a zároveň si od nich nechat doložit, zda a z jakých důvodů u nich může oprávněná potřeba nákupu dalších Cisco produktů nastat (např. jako podmínku pro jejich zařazení do seznamu pověřujících zadavatelů, pro jejichž potřebu má být nová rámcová dohoda na Cisco produkty uzavřena), event. na základě získaných informací od pověřujících zadavatelů sám se svou odborností oprávněnost takové potřeby vyhodnotit, a tedy pokud centrální zadavatel skutečně nemohl informace potřebné k tomu, aby bylo možné řádně v souladu s § 89 odst. 5 zákona odůvodnit potřebu pořízení produktů konkrétní značky, pak nebyl dle názoru Úřadu oprávněn k aplikaci této výjimky vůbec přistoupit.

Úřad dále podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně předjímá, že nákupy na základě rámcové dohody mohou realizovat nejen zadavatelé, kteří jsou již nyní produkty

Úřad znovu zdůrazňuje, že využití výjimky podle § 89 odst. 5 zákona je možné pouze v případě, kdy lze skutečně prokázat existenci konkrétních objektivních důvodů pro použití odkazů, tj. kdy je zadavatel schopen doložit, že pro danou konkrétní situaci existují dané konkrétní důvody, což vyžaduje z logiky věci přesný popis stávajícího vybavení a přesný popis důvodů, proč nemůže jiný výrobek naplnit jeho potřeby, resp. popis negativních dopadů, který by s určitostí použití jiného výrobku přineslo. Pakliže takové konkrétní odůvodnění možné není, není ani možné k aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona přistoupit.

K tomu dále Úřad považuje za nutné uvést, že jak plyne ze zadávací dokumentace, řešená rámcová dohoda má být uzavřena nejen pro pověřující zadavatele, nýbrž i pro potřeby zadavatele samotného. Zadavatel se v rámci svých vyjádření nijak nevyjádřil k tomu, z jakého důvodu poptává pro sebe samotného právě produkty Cisco, svá vyjádření směřuje pouze k otázce pověřujících zadavatelů. Úřad se proto domnívá, že ani v případě sebe samotného se zadavatel otázkou řádného odůvodnění pro použití odkazů na produkty společnosti Cisco

Avšak Úřad má za to, že u zadavatele samotného nelze předpokládat, že by neznal svou vlastní síťovou infrastrukturu a že by tedy nemohl být schopen řádně doložit a zdůvodnit nutnost pořízení právě produktů Cisco, pakliže by takové důvody skutečně existovaly. V případě zadavatele samotného tak nelze dle názoru Úřadu už vůbec přisvědčit tomu, že by konkrétní odůvodnění použití odkazů na produkty Cisco a tedy oprávněnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona být doloženo nemohlo.

Nicméně Úřad podotýká, že i pokud by zadavatel ve vztahu k sobě samotnému předložil naplnění důvodů pro aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona, avšak současně by nebyl schopen takové důvody doložit k pověřujícím zadavatelům, nemohl by být jeho postup považován za souladný se zákonem. Pakliže totiž zadavatel nezdůvodní, resp. není schopen zdůvodnit zákonnost vymezení předmětu plnění veřejné zakázky jako celku, je nutno označit za nezákonné celé zadávací řízení17.

Na základě popsaných okolností tak Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel nepředložil

Nelze tedy dojít k jinému závěru, než že použití odkazů na produkty Cisco v rámci zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody řádně odůvodněno dle požadavků zákona nebylo, ačkoliv, jak bylo podrobně rozebráno výše, odůvodněno již v době zahájení tohoto zadávacího řízení být mělo. Z uvedeného důvodu tak nelze považovat postup

Úřad tedy jednoznačně dovodil, že při zadávání rámcové dohody v rámci centralizovaného zadávání měl zadavatel použití odkazů na produkty společnosti Cisco Systems odůvodnit již v době zahájení zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody, a nemůže tedy být dostačující řešit odůvodněnost použití těchto odkazů až při zahájení zadávacích postupů na realizaci prováděcích veřejných zakázek, jak tvrdí zadavatel.

Dle názoru Úřadu je zřejmé, že tento výklad zadavatele by ani nemohl obstát, neboť při připuštění možnosti posuzovat odůvodněnost použití odkazů až v rámci prováděcích veřejných zakázek by nemohl být naplněn základní účel zákona vyjádřený v ustanovení § 89 odst. 5 zákona, tj. aby bylo zajištěno, že k používání odkazů na konkrétní výrobky či výrobce bude přistupováno výhradně v odůvodněných případech, a rovněž aby proti případné neoprávněné aplikaci výjimky dle § 89 odst. 5 zákona existovala možnost řádné obrany (proti postupu zadavatele).

Zadavatel se opakovaně dovolává toho, že šetřené zadávací řízení je realizováno pouze za účelem uzavření rámcové dohody, jejímž smyslem je jen zajištění základních smluvních podmínek pro pořizování produktů Cisco, na základě nichž budou teprve následně zadávány realizační veřejné zakázky, a to dle konkrétních budoucích potřeb konkrétních pověřujících zadavatelů. Svůj postup tak zadavatel obhajuje tím, že pověřující zadavatelé využijí rámcovou dohodu pouze tehdy, pokud k tomu na jejich straně v konkrétním případě bude existovat odůvodněná potřeba. Zejména pak zadavatel zdůrazňuje, že je zcela na odpovědnosti pověřujících zadavatelů, aby řádně zvážili, posoudili a obhájili, zda je v konkrétním případě vymezení předmětu realizační veřejné zakázky odůvodněno jejich konkrétní potřebou a zda jsou tedy oprávněni produkty Cisco poptávat. Zadavatel je tak přesvědčen, že v případě, že by některý pověřující zadavatel využil rámcovou dohodu neoprávněně, dopustil by se až tento pověřující zadavatel porušení ustanovení § 89 odst. 5 zákona. Rovněž zadavatel uvádí, že pověřující zadavatelé mají pouze možnost, nikoliv povinnost rámcovou využít, a mohou tedy i sami realizovat samostatné zadávací řízení i na produkty Cisco.

Úřad má však za to, že v daném případě není dostatečně zaručeno, že pověřující zadavatelé využijí rámcovou dohodu pouze v případě existence oprávněné potřeby nakoupit právě produkty Cisco, a že ani zcela neplatí to, že by odpovědnost za vymezení předmětu dopadala až na pověřující zadavatele při zadávání prováděcích veřejných zakázek.

Dle zadávací dokumentace zadavatel uzavřel nebo do podpisu rámcové dohody uzavře s jednotlivými pověřujícími zadavateli smlouvu o centralizovaném zadávání. Součástí zadávací dokumentace ani smlouvy o centralizovaném zadávání není žádné ujednání, jež by pověřujícímu zadavateli zapovídalo přistoupit k využití rámcové dohody (tedy nakoupit produkty Cisco) i pro případ, že by na straně tohoto pověřujícího zadavatele nebyly dány důvody pro nákup produktů Cisco.

Pro situaci, kdy bude dílčí prováděcí veřejnou zakázku pro pověřujícího zadavatele zadávat centrální zadavatel, se v rámci smlouvy o centralizovaném zadávání v jejím čl. 5. „Odpovědnost za centralizované zadávání“ uvádí, že musí pověřující zadavatel

Je tedy zřejmé, že v této situaci centrální zadavatel sice po pověřujícím zadavateli bude požadovat prohlášení o tom, že pověřující zadavatel řádně posoudil „potřebnost a vhodnost“ pořízení produktů Cisco Systems, aniž by však od něj požadoval předložení dokladů prokazujících, že na jeho straně existuje odůvodněná potřeba poptat výhradně produkty Cisco a že nelze jeho potřebu uspokojit prostřednictvím výrobků jiných výrobců.

Pro situaci, kdy dílčí veřejné zakázky bude realizovat sám pověřující zadavatel, je v témže článku smlouvy o centralizovaném zadávání uvedeno, že „Pověřující zadavatel odpovídá za dodržení Zákona, pokud samostatně realizuje Dílčí zadávání veřejné zakázky. Centrální zadavatel neodpovídá za vymezení předmětu Dílčího zadávání veřejné zakázky dle této

Je tedy zřejmé, že v této situaci centrální zadavatel již nechává zcela na pověřujícím zadavateli, zda na jeho straně existuje odůvodněná potřeba poptávat výhradně produkty Cisco a že tak nelze jeho potřebu uspokojit prostřednictvím výrobků jiných výrobců. Současně ve smlouvě o centralizovaném zadávání centrální zadavatel smluvně neupravil, že pověřující zadavatel není oprávněn Cisco produkty na základě rámcové dohody poptávat.

Úřad má proto za to, že uvedený způsob ošetření této otázky se jeví spíše jako formálního charakteru a pověřující zadavatel tedy fakticky není zavázán konkrétní odůvodnění poptávky po produktech Cisco posuzovat a zdůvodňovat.

Úřad však opakuje, že pakliže zadávání dílčí prováděcí veřejné zakázky provádí centrální