ÚOHS S0139/2024/VZ – Národní geoportál územního plánování

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Podle bodu II.2.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v době uveřejnění předmětného oznámení nebyl „(…) objektivně schopen vymezit veškeré technické podmínky a právní a finanční požadavky na plnění veřejné zakázky tak, aby mohl sestavit zadávací dokumentaci. Jediné, co je zadavatel schopen definovat, je předpokládaný předmět veřejné zakázky. Předpokládaným předmětem veřejné zakázky je/jsou zejména: a) vytvoření NGÚP 2 včetně zajištění potřebné HW a SW infrastruktury a služeb pilotního provozu, b) poskytování

Z bodu 2. „CHARAKTER ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[ú]daje obsažené v této zadávací dokumentaci vyjadřují požadavky zadavatele, které jsou mu známy v době zahájení řízení se soutěžním dialogem. Informace zadavatele uvedené v této zadávací dokumentaci vyjadřují pouze obecný záměr a základní představy zadavatele o plnění veřejné zakázky. Zadavatel není v současné době objektivně schopen definovat všechny podrobné a konkrétní technické, právní, finanční a jiné podmínky pro plnění veřejné zakázky.

V bodu 5. „INFORMACE O PRŮBĚHU ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ (PŘEDPOKLÁDANÝ ČASOVÝ

Z Protokolu o dokončení provedení bodování žádostí o účast pro účely snížení počtu účastníků zadávacího řízení ev. číslo ELIT VZ/2021/056/525 vyplývá, že na základě posouzení a obodování žádostí o účast byli pro účast v soutěžním dialogu v souladu se zadávací a kvalifikační dokumentací vybráni tři účastníci zadávacího řízení, kteří obdrželi nejvíce bodů, mezi nimiž byl mj. navrhovatel – Eviden Czech Republic s.r.o.3, IČO 44851391, se sídlem

Dne 5. 1. 2024 zadavatel rozhodl o ukončení fáze soutěžního dialogu a zaslal všem třem účastníkům zadávacího řízení výzvu k podání nabídky k nadlimitní veřejné zakázce na služby zadávané v soutěžním dialogu dle § 68 zákona (dále jen jako „výzva k podání nabídek“).

Přílohu č. 3 výzvy k podání nabídek tvoří vzor rozpočtu pro určení nabídkové ceny ve formátech .pdf a .xlsx (dále jen jako „příloha č. 3 výzvy k podání nabídek“).

Přílohu č. 6 výzvy k podání nabídek tvoří návrh smlouvy o implementačním projektu, vývoji a implementaci národního geoportálu územního plánování (dále jako „NGÚP“ a „smlouva o dílo“ nebo „implementační smlouva“) včetně všech příloh ve formátech .pdf a .docx.

Přílohu č. 7 výzvy k podání nabídek tvoří návrh smlouvy o údržbě, podpoře a rozvoji NGÚP (dále jen „servisní smlouva“) včetně všech příloh ve formátech .pdf a .docx.

Přílohu č. 8 výzvy k podání nabídek tvoří návrh smlouvy na dodávku hardware infrastruktury

V bodu 4. „Podání nabídek“ výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 29. 1. 2024 do 10:00 hodin.

Podle bodu 6. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximální a nepřekročitelná nabídková cena“ výzvy k podání nabídek je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena následovně: „a) [p]ředpokládaná hodnota vytvoření NGÚP včetně zajištění potřebné HW a SW infrastruktury a služeb pilotního provozu činí částku ve výši

Dne 26. 1. 2024 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám na veřejnou zakázku ze dne 25. 1. 2024 (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 2. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám nevyhověl a tyto odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za rozporné se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 12. 2. 2024 (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 12. 2. 2024.

Navrhovatel námitkami brojil zadávacím podmínkám týkajícím se způsobu formulování nabídkové ceny. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti upravenou v § 6 zákona, a to ohledně požadavků na formulaci nabídkové ceny za tzv. paušální služby ve smyslu čl. 8.2 implementační smlouvy a ve smyslu čl. 5. servisní smlouvy. Zadávací podmínky v této části navrhovatel považuje za netransparentní a znemožňující podání

Navrhovatel dále v námitkách poukázal na skutečnost, že zadavatel hodlá čerpat paušální služby alternativně buď na základě implementační, nebo servisní smlouvy, nicméně nacenění celkové nabídkové ceny požaduje napevno, tedy v součtu obou variant (součet paušálních služeb ve 24 měsíčních jednotkách a paušálních služeb v 60 měsíčních jednotkách), ač ve světle vysvětlení zadavatele k zadávacím podmínkám č. 11 bude zadavatel čerpat pouze jedno nebo druhé plnění, resp. buď paušální služby na základě implementační smlouvy, nebo paušální služby na základě servisní smlouvy. V konečném důsledku je tak navrhovatel přesvědčen, že duplicitní nacenění paušálních služeb bez stanovení hodnotících variant pro jedno či druhé řešení do celkové nabídkové ceny je překážkou pro stanovení celkové nabídkové ceny z hlediska maximálního cenového stropu ve smyslu bodu č. 6 výzvy k podání nabídek. Při plné kalkulaci všech paušálních služeb navrhovatel považuje za zřejmé, že by došlo k překročení maximálního cenového stropu pro stanovení celkové nabídkové ceny.

Další námitka navrhovatele spočívala v tom, že zadavatel formuloval zadávací podmínky ve vztahu k definování paušálních služeb, jejich rozsahu a délce neurčitým způsobem a současně si vyhradil nacenění paušálních služeb v alternativním, resp. variantním plnění, avšak do jediné nabídkové ceny, v čemž navrhovatel spatřuje variantu ve smyslu § 102 zákona. Proto se navrhovatel domnívá, že zadavatel porušil § 102 zákona, když vymezil požadavky na formulování nabídkové ceny formou variantních řešení, i přesto že zadávací dokumentace podání variantních nabídek nepřipouští.

Nad rámec výše uvedených námitek navrhovatel dále poukázal na to, resp. vnesl pochybnost, „zdali pořízení uvažovaného informačního systému bylo schváleno odborem Hlavního architekta eGovernmentu (OHA) ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů a v souladu s usnesením vlády ze dne

Újmu na svých právech spatřuje navrhovatel v tom, že jakožto společnost dlouhodobě působící na poli výroby a rozvoje informačních systémů pro veřejný i soukromý sektor měl zájem ucházet se o veřejnou zakázku, nicméně nezákonným nastavením zadávacích podmínek zadavatel navrhovateli možnost ucházet se o veřejnou zakázku odebral, neboť tyto zadávací podmínky navrhovateli znemožnily podání řádné a porovnatelné nabídky.

Zadavatel v úvodu rozhodnutí o námitkách vyjádřil svůj názor, že v rámci řízení se soutěžním dialogem je institut námitek dle § 241 zákona a na něj navazující návrh na přezkum úkonů zadavatele dle § 250 a násl. zákona využitelný jen omezeně, a to především z důvodu, že v řízení se soutěžním dialogem mají možnost formulovat zadávací podmínky stejně jako zadavatel i účastníci řízení ještě před samotným procesem podávání nabídek. Navrhovatel měl tedy dle zadavatele možnost při jednáních v rámci soutěžního dialogu (stejně jako ostatní účastníci řízení) formulovat zadávací podmínky veřejné zakázky. Pokud měl navrhovatel zato, že není schopen vyhovět zadávacím podmínkám, měl dle názoru zadavatele možnost tuto obavu komunikovat již při jednáních v rámci soutěžního dialogu. Zadavatel proto považuje námitky navrhovatele za obstrukční a vyvolávající pochybnost o skutečném zájmu navrhovatele podat nabídku.

K námitce navrhovatele týkající se nejasného formulování zadávacích podmínek ve vztahu k čerpání paušálních služeb na základě implementační nebo servisní smlouvy zadavatel odkazuje na jednotlivá ustanovení těchto smluv, přičemž provádí výklad těchto ustanovení.

K námitce navrhovatele o připuštění variantních nabídek zadavatel uvádí, že navrhovatel nesprávně spatřuje variantní povahu v požadavku zadavatele na nacenění paušálních služeb v počtu 24 měsíčních jednotek ve smyslu čl. 8.3 implementační smlouvy, které mohou (nemusejí) být plněny pouze v případě, že není účinná servisní smlouva nebo závazek založený servisní smlouvou zanikne, a to za měsíce, v nichž byly paušální služby skutečně poskytovány.

K poznámce navrhovatele týkající se pochybnosti o schválení pořizovaného informačního systému odborem Hlavního architekta eGovernmentu (dále také jako „OHA“) zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „(…) v souvislosti s [v]eřejnou zakázkou v minulosti vždy postupoval, a i nyní postupuje v souladu s právními předpisy.“.

Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že se s podanými námitkami zadavatel nedostatečně vypořádal, což dle jeho názoru činí rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost ve smyslu § 245 zákona, a dále také proti zadávacím podmínkám, které dle navrhovatele byly stanoveny v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona.

V úvodu svého návrhu navrhovatel poměrně obsáhle shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž dovozuje, že po téměř 2 roky trvající fázi soutěžního dialogu zadavatel definoval předmět veřejné zakázky natolik široce, že zřejmě i překročil rámec původně uvažovaného předmětu veřejné zakázky v okamžiku zahájení zadávacího řízení, aniž by následně přikročil k možnosti podávání nabídek na jednotlivé části požadovaného předmětu veřejné zakázky.

Dále navrhovatel v podaném návrhu rekapituluje svou argumentaci obsaženou v námitkách.

Za nedostatečné navrhovatel rovněž považuje vypořádání se zadavatele s námitkou navrhovatele týkající se připuštění variantních nabídek ve vztahu k nacenění paušálních služeb. Navrhovatel ze zadávacích podmínek dovozuje, že zadávací podmínky požadují nacenění 2 typů paušálních služeb, které se mají sčítat do celkové nabídkové ceny, avšak čerpána bude každá služba v různých časových obdobích, v čemž navrhovatel vidí požadavek na variantní plnění.

V závěru svého návrhu navrhovatel poukazuje na skutečnost, že dle jeho názoru ze strany zadavatele nedošlo k řádnému vypořádání námitky týkající souhlasného stanoviska OHA.

Navrhovatel v závěru svého návrhu žádá o zrušení rozhodnutí o námitkách pro jeho nepřezkoumatelnost a také o zrušení zadávacího řízení, neboť se domnívá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Dále navrhovatel navrhuje uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 12. 2. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS06878/2024/523 ze dne 14. 2. 2024.

Dne 19. 2. 2024 Úřad obdržel přípis navrhovatele, v němž označil skutečnosti, které považuje za obchodní tajemství.

Dne 22. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“ či „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel ve svém vyjádření zastává názor, že v rozhodnutí o námitkách argumentaci navrhovatele úplně a srozumitelně vypořádal a v plném rozsahu na toto rozhodnutí odkazuje, přičemž své závěry dále doplňuje následovně.

V úvodu svého vyjádření zadavatel vyjadřuje své přesvědčení, že navrhovateli nelze přiznat právní zájem k podání opravných prostředků (námitek a návrhu), neboť svým šikanózním postupem zneužívá práva přiznávaná mu zákonem. Zadavatel spatřuje šikanózní jednání navrhovatele v podání námitek (a potažmo i návrhu) za účelem způsobení obstrukcí či újmy zadavateli, navrhovatel v dané věci nejedná v dobré víře za účelem realizace práva a zájmu získat veřejnou zakázku. Toto protiprávní jednání dle zadavatele spočívá v opožděném využití

K námitce navrhovatele týkající se nejasného formulování zadávacích podmínek ve vztahu k čerpání paušálních služeb na základě implementační nebo servisní smlouvy zadavatel v převážné části vychází z rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je přesvědčen, že vymezil zadávací podmínky v dostatečné míře podrobnosti, aby mohly být podány vzájemně porovnatelné nabídky. Nad rámec své argumentace v rozhodnutí o námitkách zadavatel doplňuje, že v době účinnosti servisní smlouvy je dodavatel povinen odstraňovat vady díla prostřednictvím paušálních služeb podle servisní smlouvy, konkrétně pak prostřednictvím tzv. služeb servisu uvedených v čl. 5.4 a násl. servisní smlouvy, které představují jednu z pěti kategorií paušálních služeb, jak jsou vymezeny v čl. 5.1 servisní smlouvy. Pojmy paušálních služeb podle implementační smlouvy a podle servisní smlouvy jsou tak odlišné co do rozsahu služeb, podmínek jejich poskytování, výše ceny apod. a odborně zdatnému dodavateli, který se účastnil jednání v rámci soutěžního dialogu, musela být dle názoru zadavatele tato odlišnost zřejmá. Zadavatel se domnívá, že dodavatel se znalostí svého řešení by měl být schopný definovat rozsah potřebného plnění a pro tento vlastní návrh technického řešení kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu. Především zadavatel totiž nese riziko, že pro potenciálně problematické podmínky neobdrží žádnou nabídku. Nicméně zadavatel poukazuje na to, že dvě nabídky účastníků zadávacího řízení obdržel, z čehož dovozuje, že navrhovatelem namítané pochybení neznemožňovalo dodavatelům nacenit své služby a podat nabídky. Žádný z těchto dvou účastníků nenamítnul pochybení vytýkané navrhovatelem. Z uvedeného proto zadavatel dovozuje, že dodavatelé měli postaveno najisto, jakým způsobem stanovit nabídkovou cenu tak, aby odpovídala zadávacím podmínkám.

K námitce navrhovatele o variantních nabídkách zadavatel zopakoval argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách, která je dle názoru zadavatele dostatečná.

K námitce navrhovatele o neschválení pořizovaného informačního systému odborem OHA zadavatel uvádí, že tato námitka nemůže mít žádný vliv na rozhodování o souladnosti postupu zadavatele se zákonem. Úřad podle § 248 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona. Námitka navrhovatele nemá dle zadavatele ze zakázkového pohledu žádnou relevanci, neboť má za to, že otázka schválení pořízení NGÚP a služeb cloud computingu je problematikou zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ISVS“), přičemž dozor nad tímto zákonem vykonává Digitální a informační agentura, proto se zadavatel domnívá, že by se Úřad touto námitkou navrhovatele neměl vůbec zabývat.

Zadavatel dále poukazuje na to, že navrhovatel v návrhu nepřípustným způsobem rozšiřuje své námitkové body oproti podaným námitkám, a to například ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že by měl zadavatel s ohledem na údajnou ekonomickou výhodnost rozdělit plnění veřejné zakázky na části.

V závěru svého vyjádření zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu stejně jako návrhu na vydání předběžného opatření. Zadavatel uvádí, že včasné neuzavření smlouvy na veřejnou zakázku je v rozporu s veřejným zájmem na zajištění digitalizace územního plánování. Zadavatel zdůrazňuje svou povinnost zajistit digitalizaci územního plánování vzhledem k faktickému

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-08635/2024/500 ze dne 26. 2. 2024 rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, spočívajícího v uložení zákazu na uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Usnesením č. j. ÚOHS-08986/2024/523 ze dne 27. 2. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 22. 2. 2024 obdržel Úřad od zadavatele na technickém nosiči dat dokumenty, které se dle zadavatele vztahují k veřejné zakázce.5

Usnesením č. j. ÚOHS-09583/2024/523 ze dne 4. 3. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Dne 7. 3. 2024 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele ze dne 6. 3. 2024 (dále jen „žádost navrhovatele ze dne 6. 3. 2024“), ve které požádal o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, kterou Úřad stanovil usnesením č. j. ÚOHS-09583/2024/523 ze dne

V reakci na žádost navrhovatele ze dne 6. 3. 2024 Úřad odeslal navrhovateli dne 8. 3. 2024 sdělení (dále jen „sdělení ze dne 8. 3. 2024“), v němž jej informoval, že jeho žádosti o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí se nevyhovuje, a své stanovisko odůvodnil následovně.

Usnesení č. j. ÚOHS-09583/2024/523 ze dne 4. 3. 2024 bylo navrhovateli doručeno dne

K argumentu navrhovatele o rozsáhlosti správního spisu Úřad uvedl, že jako podklad do správního spisu zařadil z dokumentace o zadávacím řízení zejména dokumenty, které měl navrhovatel již dříve k dispozici jakožto účastník zadávacího řízení a byl s nimi již dříve seznámen (tj. zadávací dokumentaci, podklady k vybraným jednáním soutěžního dialogu, protokoly o provedených jednáních, výzvu k podání nabídek včetně příloh, námitky navrhovatele, rozhodnutí o námitkách apod.). Dokumenty vztahující se ke stanovisku odboru

Dne 8. 3. 2024 byla Úřadu doručena opětovná žádost navrhovatele o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření ze dne 8. 3. 2024“). Navrhovatel má za to, že „(…) součástí spisového materiálu, který byl poskytnut v rámci žádosti o poskytnutí vzdáleného přístupu ke spisu nejsou min. další a poměrně rozsáhlá dokumentace, na kterou je poukazováno v záznamu do spisu o obdržení zadávací dokumentace ze dne 29.2.2024.“.

V reakci na předmětnou žádost Úřad odeslal navrhovateli dne 11. 3. 2024 sdělení (dále jen „sdělení ze dne 11. 3. 2024“), kterým opětovně informoval navrhovatele, že se jeho žádosti o prodloužení lhůty nevyhovuje. Úřad opakovaně konstatoval, že část správního spisu (položky č. 18 až 21 správního spisu), která nebyla navrhovateli prostřednictvím vzdáleného přístupu do spisu zpřístupněna, obsahuje dokumentaci o zadávacím řízení, která je na základě ustanovení § 260 odst. 1 zákona vyloučena z nahlížení do spisu, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Úřad poukázal na to, že seznam dokumentů tvořících dokumentaci o zadávacím řízení vyloučených z nahlížení do spisu je obsažen mj. v záznamu o obdržené dokumentaci č. j. ÚOHS-09191/2024/523 ze dne 29. 2. 2024, na který odkazuje navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 8. 3. 2024 a ve kterém Úřad výslovně uvádí, „(…) že tento záznam do spisu plní (spolu s případnými dalšími takovými záznamy do spisu) funkci seznamu jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle § 260 odst. 1 zákona, jenž má Úřad pořídit a zpřístupnit účastníkům řízení při nahlížení do spisu podle ustanovení § 260 odst. 2 zákona.6“. Úřad tedy opakovaně sdělil, že dokumentace, která nebyla navrhovateli zpřístupněna, přičemž na některé dokumenty navrhovatel výslovně odkazuje ve svém vyjádření ze dne 8. 3. 2024, je součástí dokumentace o zadávacím řízení, která je v souladu s § 260 zákona vyloučena z nahlížení do spisu, neboť tyto dokumenty neslouží jako důkaz, resp. podklad pro vydání rozhodnutí. V této souvislosti Úřad doplnil, že součástí správního spisu je mj. záznam o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí dle § 50 správního řádu ze dne 4. 3. 2024 obsahující výčet dokumentů, které slouží nebo mají sloužit jako podklady pro vydání rozhodnutí v předmětném správním řízení, přičemž tento záznam byl navrhovateli rovněž zpřístupněn prostřednictvím vzdáleného přístupu do spisu (konkrétně se jedná o položku č. 45 správního spisu).

Ke zpřístupnění obsahu spisu vzdáleným přístupem prostřednictvím Systému pro vzdálený přístup Úřad dále doplnil, že vzdálený přístup do správního spisu nesplňuje podmínky pro nahlížení do spisu ve smyslu § 38 správního řádu, nýbrž se jedná o doplňkovou službu poskytovanou Úřadem. Bližší informace o Systému pro vzdálený přístup, podrobný návod pro vyplnění a odeslání žádosti, včetně postupu realizace vzdáleného přístupu do správního spisu,

Dne 11. 3. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“), ve kterém navrhovatel uvádí následující.

Navrhovatel dále upozorňuje na to, že dle jeho názoru navzdory zákazu uzavření smlouvy ve smyslu § 246 zákona vede zadavatel jednání o jejím uzavření. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na dokument tvořící součást dokumentace o zadávacím řízení s názvem „Pozvání vybraného dodavatele na jednání se zadavatelem za účelem finalizace smlouvy prostřednictvím NEN“, přičemž navrhovatel nesouhlasí s tím, že dokument, který jednoznačně hovoří o komunikaci mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v tzv. blokační lhůtě, není podkladem pro rozhodnutí ve věci, ač navrhovatel žádal o vydání předběžného opatření v podobě zákazu uzavření smlouvy. Dále navrhovatel poukazuje na to, že součástí správního spisu nejsou okolnosti svědčící o uzavírání smluv, jejichž předmětem plnění jsou plnění, která byla předmětem zadávacího řízení.8 Navrhovatel upozorňuje, že k uzavření těchto smluv došlo

Navrhovatel tedy zastává názor, „(…) že jsou porušována jeho elementární procesní práva coby účastníka řízení, pokud se zcela přechází dokumenty rozhodné pro vydání rozhodnutí ve věci týkající se navíc petitů jim podaného Přezkumného návrhu (vydání předběžného opatření zákazu uzavření smlouva/zrušení zadávacího řízení). Konstantní soudní judikatura je v tomto ohledu přitom jednoznačná, když uvádí: »Zásadám spravedlivého procesu, jak vyplývají z Listiny (čl. 36 odst. 1 LPS), je nutno rozumět tak, že ve spojení s obecným procesním předpisem v řízení před správním orgánem musí být dána jeho účastníkovi možnost vyjádřit se nejen k provedeným důkazům a k věci samé, ale také navrhnout důkazy, jejichž provedení pro prokázání svých tvrzení pokládá za potřebné; tomuto procesnímu právu účastníka odpovídá povinnost správního orgánu nejen o vznesených návrzích rozhodnout, ale pokud jim nevyhoví, také ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl.« (viz nález

Navrhovatel má rovněž za to, že by měl Úřad přistoupit ke zrušení zadávacího řízení v souladu s § 263 odst. 4 zákona ve znění před účinností novely, neboť se domnívá, že zadavatel Úřadu neposkytl kompletní dokumentaci o zadávacím řízení. Navrhovatel k danému uvádí následující: „Konkrétně lze poukázat na to, že součástí spisu s největší pravděpodobností a s ohledem na odepření celého spisového materiálu nejsou zejména následující dokumenty: - Komunikace s Odborem hlavního architekta ohledně vyřešení nesouladu s aktuálně poptávanou architekturou, SLA, datovými sklady, požadovanými službami cloud computingu a dalšími podstatnými změnami v architektuře oproti těm schváleným

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům dále v plném rozsahu odkazuje na návrh, přičemž zdůrazňuje námitky týkající se nejednoznačného vymezení zadávacích podmínek ve vztahu k paušálním službám a způsobu jejich započtení do celkové nabídkové ceny, přičemž má za to, že zadavatel se s těmito námitkami nedostatečně vypořádal, když se v rozhodnutí o námitkách nezabýval přílohovou částí výzvy k podání nabídek.

Dne 12. 3. 2024 bylo Úřadu doručeno sdělení navrhovatele, ve kterém Úřad informoval o tom, že se nedostaví k osobnímu nahlížení do správního spisu v sídle Úřadu dohodnutému na den

Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené:

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 2 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci anebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 102 odst. 1 zákona připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, zadavatel může připustit nebo požadovat předložení variant nabídky, předběžné nabídky nebo řešení; v opačném případě nejsou varianty možné.

Podle § 102 odst. 2 zákona zadavatel může připustit nebo požadovat jen takové varianty, které bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 102 odst. 3 zákona pokud jsou varianty připuštěny nebo požadovány, uvede zadavatel v zadávací dokumentaci minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat, a jednoznačné požadavky na jejich předložení.

Podle § 102 odst. 4 zákona v případě připuštění variant je zadavatel povinen stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal.

Podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě

Podle § 260 odst. 1 zákona9, Úřad vyloučí z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Nepořizuje-li zadavatel dokumentaci o zadávacím řízení, považují se za dokumentaci o zadávacím řízení pro účely věty první i dokumenty obdobného obsahu vztahující se k postupu zadavatele, který je předmětem dozoru.

Podle § 260 odst. 2 zákona Úřad vždy pořídí seznam jednotlivých dokumentů, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu podle odstavce 1. Tento seznam Úřad zpřístupní účastníkům řízení při nahlížení do spisu.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,

Podle § 263 odst. 4 zákona nezašle-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 zákona dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné lhůtě 5 pracovních dní stanovené Úřadem, Úřad může uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

Podle § 263 odst. 5 zákona je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle § 265 zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

Bod 2. „Předmět veřejné zakázky a doba plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek stanoví, že předmětem veřejné zakázky je vytvoření nového informačního systému NGÚP a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému. Předmětem veřejné zakázky je zejména a) vytvoření NGÚP včetně zajištění potřebné HW a SW infrastruktury a služeb pilotního provozu, b) poskytování dalších služeb k NGÚP, tj. služby servisu aplikace, služby rozvoje aplikace, služby provozu informačního systému a dalších odborných služeb. Bližší technická specifikace předmětu veřejné zakázky je uvedena v technické specifikaci NGÚP připravené pro účely zadávacího řízení, která tvoří přílohu č. 4 výzvy k podání nabídek.

Bod 5. „Způsob podání nabídek a informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány“ výzvy k podání nabídek mj. stanoví, že zadavatel požaduje, aby byla nabídka zpracována v souladu se zadávací dokumentací a aby obsahovala veškeré dokumenty v doporučeném řazení.

Bod 9. „Pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 Zákona“ výzvy k podání nabídek mj. stanoví, že hodnocení nabídek bude v souladu s § 114 odst. 1 zákona provedeno podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost bude v souladu s § 114 odst. 2 zákona hodnocena podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, přičemž nabídková cena představuje hodnotící kritérium s váhou 70 % a kvalita návrhu realizace funkcionalit sběru připomínek představuje hodnotící kritérium s váhou 30 %.

Přílohu č. 3 výzvy k podání nabídek tvoří formulář pro zpracování nabídkové ceny, kde je definována celková nabídková cena, která musí být »pro účely hodnocení(…) zpracována v Kč jako cena nejvýše přípustná za jednotlivé předměty plnění veřejné zakázky dle této přílohy.

Příloha č. 3 výzvy k podání nabídek dále obsahuje tabulku (určenou k vyplnění dodavateli, a to doplněním údajů o nabídkové ceně do sedmého až desátého sloupce) skládající se z položek představujících jednotlivá dílčí plnění dle smlouvy implementační, servisní nebo smlouvy na hardware. U každé položky je obsažena jednotka, počet požadovaných jednotek a cena za jednotku položky, přičemž pro výpočet celkové nabídkové ceny je rozhodující sloupeček „Cena v Kč bez DPH za počet jednotek“. Celkovou nabídkovou cenu tvoří prostý součet cen za jednotlivé položky, tzn. nabídková cena je tvořena součtem cen za požadovaný počet jednotek u každé položky. Do celkové nabídkové ceny jsou započítány mj. i paušální služby, které jsou dvojího typu. Paušální služby v počtu 24 měsíčních jednotek poskytované na základě implementační smlouvy (viz řádek č. 21 tabulky obsažené v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek ve sloupci „Dílčí část díla“) a paušální služby v počtu 60 měsíčních jednotek poskytované na základě servisní smlouvy (viz řádek pod řádkem č. 21 tabulky obsažené v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek ve sloupci „Dílčí část díla“). Další služby, které jsou započítávány do celkové nabídkové ceny, jsou mj. služby na objednávku, které jsou také poskytovány na základě obou smluv. Služby na objednávku na základě implementační smlouvy jsou naceňovány v počtu

Podle bodu 1.1.48 implementační smlouvy má pojem „paušální služby“ význam služeb ve smyslu článku 22. 6 implementační smlouvy a za podmínek v ní stanovených.

Bod 8.3.1 implementační smlouvy stanoví, že »[c]ena za poskytnutí Paušálních služeb je stanovena částkou zahrnující veškeré plnění obsažené v Paušálních službách ve výši dle Přílohy č. 2 za jeden (1) měsíc („Cena paušálních služeb“). Cena paušálních služeb bude

Záruční doba je definována v článku 22.1 implementační smlouvy, který stanoví: »Poskytovatel11 poskytuje Objednateli záruku za jakost všech plnění této Smlouvy a všech jejich částí, tj. pro každou Dílčí část díla a výstupů Služeb na objednávku, v délce trvání minimálně dvou (2) let ode dne provedení a akceptace daného výstupu; záruka za jakost všech plnění však bude trvat až do uplynutí dvou (2) let od okamžiku provedení Díla jako celku (tj. od akceptace posledního výstupu dle této Smlouvy) („Záruční doba“).«

Podle článku 22.3 implementační smlouvy „[p]oskytovatel odpovídá za vady zjevné, skryté i právní, které má plnění v době jeho provedení, a dále za ty, které se na něm vyskytnou v Záruční době, a zavazuje se, vedle dalších nároků Objednatele, je bezplatně odstranit. Strany pro zamezení pochybnostem prohlašují, že po dobu trvání Servisní smlouvy a dobu poskytování paušálních služeb budou vady odstraňovány v rámci paušálních služeb za podmínek dle SLA 12 (jak jsou tyto pojmy definované v Servisní smlouvě).“

Článek 22.6 implementační smlouvy stanoví: „V případě, že v době trvání Záruční doby není účinná Servisní smlouva nebo závazek založený Servisní smlouvou zanikne, zavazuje se

Podle bodu 1.1.62 implementační smlouvy má pojem „služby na objednávku“ význam uvedený v článku 5 implementační smlouvy.

Podle článku 5.1 implementační smlouvy platí, že služby na objednávku sestávají zejména z následujících činností: provedení dalších částí díla nad rámec Fáze I a Fáze II (například provedení celé či částí Fáze III); pořízení nebo prodloužení doby trvání licencí k standardnímu software pro objednatele; rozvoje; školení nad rámec školení pro dílo; a jakýchkoliv dalších služeb, které objednatel bude za dobu trvání této smlouvy a podle této smlouvy na poskytovateli vyžadovat, např. navýšení licence spisové služby.

Podle článku 5.2 implementační smlouvy je poskytovatel povinen objednateli poskytovat služby na objednávku na základě dílčích smluv uzavřených mezi stranami na základě objednávek objednatele odsouhlasených poskytovatelem.

Podle článku 5.17 implementační smlouvy „[p]o dobu trvání smluvního vztahu založeného touto Smlouvou poskytne v rámci Služeb na objednávku Poskytovatel plnění v maximálním rozsahu 1.000 Člověkodnů.“

Nedílnou součástí implementační smlouvy je příloha č. 2: Nabídková cena, ve které je obsažena tabulka, do které poskytovatel služeb, se kterým zadavatel implementační smlouvu

Nedílnou součástí implementační smlouvy je dále příloha č. 3: Harmonogram obsahující termíny, ve kterých je poskytovatel povinen poskytovat plnění implementační smlouvy. V této příloze jsou definovány určité milníky, tj. nejzazší termíny pro dodání plnění, přičemž všechny uvedené milníky se odvíjejí od milníku T představujícího okamžik uzavření implementační smlouvy. Řádek č. 21 tabulky obsažené v cit. příloze vyjadřuje poskytování služeb podpory, rozvoje a provozu systému, které budou poskytovány od okamžiku definovaného jako milník

Bod D preambule servisní smlouvy stanoví: »Současně s uzavřením této Smlouvy byla mezi

Bod 1.1.47 servisní smlouvy stanoví, že pojem paušální služby znamená služby ve smyslu článku 5.1 v souladu s touto smlouvou a za podmínek v ní stanovených, včetně aktualizací, poskytované za podmínek dle SLA14 ustanovení této smlouvy.

Bod 1.1.70 servisní smlouvy stanoví, že pojem služby na objednávku pro účely servisní smlouvy znamená „Služby exitu, Rozvoje a dále podobné služby jako Paušální služby, které jsou však poskytované nad rámec Paušálních služeb, poskytnuté/poskytované na základě a v souladu s jednotlivými Dílčími smlouvami, zahrnující zejména Školení a konzultace, podporu a údržbu nad rámec Paušálních služeb a jiné činnosti, které nejsou součástí Paušálních služeb;“.

Dle článku 5.1 servisní smlouvy „[p]aušální služby sestávají z činností uvedených v tomto

Činností spadající do paušálních služeb je mj. služba „Servis“, která je zadavateli poskytována v souladu s článkem 5.4 servisní smlouvy, kdy „[p]oskytovatel je povinen v rámci poskytování

Bod 1.1.27 servisní smlouvy definuje pro účely této smlouvy pojem „incident“, který „představuje neplánované přerušení fungování Systému či jakýchkoli jeho částí, omezení kvality fungování Systému, anebo jakoukoliv prokazatelnou nefunkčnost Systému. Incident se projevuje zejména selháním oproti funkčnosti a funkcionalitě specifikované ve Specifikaci

Podle článku 8.1 servisní smlouvy platí, že služby na objednávku sestávají zejména z následujících činností: služby exitu; rozvoj; služby, které jsou poskytované nad rámec paušálních služeb; školení dle požadavků objednatele, konzultační služby, reporting a jednorázové analýzy nad rámec paušálních služeb; aktualizace systému způsobené změnami příslušných obecně závazných právních předpisů (legislativní update); vytvoření prostředí pro běh ostatních aplikací na sdílené infrastruktuře systému; komunikace s třetími osobami provozujícími či poskytujícími služby údržby informačním systémům napojeným na systém, které nejsou poddodavateli, v rozsahu dle potřeb objednatele; a jakýchkoliv dalších služeb, které objednatel bude za dobu trvání této smlouvy podle této smlouvy na poskytovateli vyžadovat.

Podle čl. 8.20 servisní smlouvy platí, že „[p]o dobu trvání smluvního vztahu založeného touto

Dle článku 9.1 servisní smlouvy »[c]ena za poskytování Paušálních služeb je stanovena částkou zahrnující veškeré plnění obsažené v Paušálních službách ve výši dle Přílohy č. 1 za jeden (1) měsíc („Cena paušálních služeb“) jako součet jednotlivých dílčích cen Paušálních služeb v závislosti na režimu jejich poskytování za daný měsíc. Cena paušálních služeb bude

Trvání a ukončení servisní smlouvy je upraveno v článku 24.1 této smlouvy, který stanoví, že smlouva je uzavřena na dobu uvedenou v harmonogramu, kterým se rozumí harmonogram plnění uvedený v příloze č. 2 servisní smlouvy.

Dle článku 35.1 servisní smlouvy nabývá tato smlouva platnosti dnem jejího podpisu poslední stranou a účinnosti dnem stanoveným ve článku 24.1 této smlouvy, nejdříve však dnem jejího

Nedílnou součástí servisní smlouvy je příloha č. 1: Nabídková cena, ve které je obsažena tabulka, do níž poskytovatel služeb, se kterým zadavatel servisní smlouvu uzavře, vyplní ceny za jednotlivé plnění poskytované na základě servisní smlouvy, přičemž první čtyři řádky tabulky tvoří činnosti spadající pod pojem paušálních služeb dle servisní smlouvy, kdy mají být tyto činnosti oceněny v počtu 60 měsíčních jednotek. Následující řádek tabulky obsažené v příloze č. 1 servisní smlouvy představuje prostý součet položkových cen za činnosti spadající pod paušální služby (viz řádky 1 – 4 cit. tabulky). Řádek č. 6 cit. tabulky tvoří služby na objednávku v počtu 3 000 MD.

Nedílnou součástí servisní smlouvy je rovněž příloha č. 2: Harmonogram, dle kterého je trvání servisní smlouvy vyjádřeno následovně: „Milník E dle Smlouvy o dílo (položka č. 21 Přílohy č. 3

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 ze dne 22. 1. 2024 poskytnutém na žádost účastníka zadávacího řízení ze dne 18. 1. 2024 je uveden dotaz: »V rámci soutěžního dialogu přistoupil

Jelikož zadavatel ve svém vyjádření k návrhu formuloval své přesvědčení, že navrhovateli nelze přiznat právní zájem k podání opravných prostředků (námitek a návrhu), neboť svým postupem zneužívá svá práva přiznávaná mu zákonem, když opožděně využil institutu námitek podle zákona, ačkoliv měl možnost tvrzená pochybení se zadavatelem projednat již dříve v průběhu soutěžního dialogu, přistoupil Úřad nejprve k posouzení této otázky.

Legitimace k podání námitek, resp. návrhu je upravena v § 241 zákona, který stanoví, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

Úřad s odkazem na svou rozhodovací praxi, konkrétně rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022 vydané v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.

Úřad v obecnosti konstatuje, že řízení se soutěžním dialogem probíhá standardně ve třech fázích. První fází je zahájení zadávacího řízení – de facto výzva k podání žádostí o účast neomezenému okruhu dodavatelů, podávání žádostí o účast a posouzení kvalifikace. V druhé fázi zadavatel po případném snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona (pokud toto bylo zadavatelem vyhrazeno) vyzývá kvalifikované účastníky, tj. účastníky, kteří prokázali splnění kvalifikace, k účasti v soutěžním dialogu, tedy k jednáním, jejichž účelem je nalezení vhodného způsobu řešení veřejné zakázky. Po ukončení vlastního soutěžního dialogu (druhé fáze) pak zadavatel vyzývá doposud nevyloučené účastníky k podání nabídek a dále činí navazující úkony směřující k ukončení zadávacího řízení (třetí fáze). Je tedy nutno akcentovat, že třetí fáze se mohou účastnit pouze dodavatelé, kteří se účastnili jednání se zadavatelem.

V daném případě není pochyb o tom, že navrhovatel je dodavatelem působícím na relevantním trhu, přičemž jeho podnikání souvisí s plněním, které je v rámci veřejné zakázky poptáváno, a tento dodavatel je poskytuje (resp. může jej poskytovat). Ostatně tato skutečnost není a ani nemůže být sporná ani mezi účastníky správního řízení, neboť z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v rámci soutěžního dialogu vedl jednání mj. s navrhovatelem jakožto s potenciálním dodavatelem veřejné zakázky. Druhým předpokladem aktivní legitimace k podání návrhu je skutečnost, že dodavateli postupem zadavatele souvisejícím se zadáním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Navrhovatel ve vztahu k hrozící či vzniklé újmě v návrhu uvedl, že mu újma vznikla stanovením nezákonných zadávacích podmínek zadavatelem, neboť mu tyto znemožnily podání řádné nabídky v zadávacím řízení.

V posuzované věci Úřad shrnuje, že navrhovatel je dodavatelem, který by byl (přinejmenším v teoretické rovině) schopen dodat předmět plnění veřejné zakázky, přičemž jeho návrh se opírá o tvrzení újmy, která mu stanovením zadávacích podmínek v rozporu se zákonem hypoteticky vzniknout mohla. Tato újma je spjata s tvrzenými nedostatky zadávacích podmínek, které navrhovateli potenciálně mohly znemožnit podání nabídky, což mělo za následek nepodání nabídky v zadávacím řízení navrhovatelem, což mu znemožnilo usilovat o to, aby se stal vybraným dodavatelem a dosáhl tak profitu spojeného s plněním veřejné zakázky. Lze tudíž uzavřít, že navrhovatel je v posuzované věci aktivně legitimován k podání návrhu, neboť současně platí, že má postavení dodavatele ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, který by byl způsobilý realizovat předmět plnění veřejné zakázky, a postupem zadavatele mu alespoň potenciálně mohla vzniknout újma na jeho právech, když mu mělo být znemožněno podat nabídku do zadávacího řízení, a tedy usilovat o realizaci předmětné veřejné zakázky.

Dále se Úřad zabýval tím, zda existují nějaká omezení, pokud jde o podání námitek v řízení se soutěžním dialogem a zda nemohlo dojít ze strany navrhovatele ke zneužití práva na podání námitek.

K podání námitek, resp. návrhu v zadávacím řízení se soutěžním dialogem Úřad v obecné rovině uvádí, že cílem zadávacího řízení se soutěžním dialogem je prostřednictvím jednání mezi zadavatelem a účastníky soutěžního dialogu nalézt řešení způsobilá nejlépe splnit potřeby zadavatele. Komentářová literatura k tomu uvádí, že smyslem řízení se soutěžním dialogem je poskytnout zadavatelům flexibilitu, kterou disponují soukromé subjekty a která by jim měla umožnit na základě dialogu s potenciálními dodavateli nalézt nejvhodnější řešení jejich potřeb.15 Nicméně ačkoliv lze řízení se soutěžním dialogem považovat za značně flexibilní, umožňující dosažení konsenzu na mezi zadavatelem a potenciálními dodavateli ve

Zadavatel dále poukazuje na to, že navrhovatel podal námitky těsně před uplynutím lhůty pro podání nabídek, což dle zadavatele dokládá jejich účelovost. K tomu Úřad uvádí, že námitky proti zadávacím podmínkám musí být doručeny zadavateli do skončení lhůty pro podání nabídek (srov. § 242 odst. 4 zákona), přičemž v právě šetřeném případě zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 29. 1. 2024 do 10:00 hodin a navrhovatel podal námitky dne

Jelikož je v šetřeném případě aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu dána, není důvod k zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona. Úřad rovněž neshledal důvody pro to, aby mohl návrh označit za obstrukční či účelový. Přistoupí proto dále k věcnému posouzení navrhovatelem napadeného postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení.

S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné ve vztahu k námitkám směřujícím proti požadavkům na formulování nabídkové ceny, nepřipuštění variantních nabídek a proti absenci stanoviska OHA, přistoupil

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Z uvedeného lze dovodit, že argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách by měla být pokud možno co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak co do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po seznámení se s argumentací zadavatele dostatečnou představu, zda a jak jeho otázky byly zodpovězeny a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podat či nepodat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vedoucí k zahájení správního řízení. Zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

Úřad též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne

Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

K v návrhu uvedenému tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nedostatečně vyjádřil k námitce směřující proti způsobu výpočtu celkové nabídkové ceny s ohledem na tzv. paušální služby dvojího typu v souvislosti s maximální výší nabídkové ceny, a že zadavatel nereagoval na veškeré argumenty navrhovatele, a proto je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, Úřad uvádí, že zadavatel danou námitku vypořádal, neboť podrobně a srozumitelně popsal svůj postup (úvahy) při zahrnutí paušálních služeb do celkové nabídkové ceny a z odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách je seznatelné, z jakého důvodu přistoupil k zahrnutí dvou typů paušálních služeb do celkové nabídkové ceny a jaké služby se těmito paušálnímu službami rozumí, přičemž zadavatel rovněž srozumitelně popsal, za jakých podmínek budou paušální služby poskytovány na základě smlouvy implementační a za jakých podmínek budou paušální služby čerpány na základě smlouvy servisní. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách reagoval na tvrzení navrhovatele, že „[z]adávací podmínky týkající se rozsahu a čerpání Paušálních služeb dle Implementační a Servisní smlouvy jsou formulovány neurčitým způsobem, a to zejména co do neurčitě formulovaných podmínek pro čerpání Paušálních služeb dle jednotlivých smluv (…)“, na kterém navrhovatel postavil argumentaci o neurčitém vymezení zadávacích podmínek a nemožnosti potenciálních dodavatelů stanovit nabídkovou cenu, tak, že citované tvrzení navrhovatele odmítl a sdělil, že zadávací podmínky byly vymezeny v dostatečné míře podrobností, přičemž tento závěr zadavatel odůvodnil poměrně rozsáhlou analýzou zadávacích podmínek týkajících se paušálních služeb, jejich rozsahu a doby jejich poskytování.

Obdobně Úřad shledal, že se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel „absolutně nevypořádal“ s námitkou navrhovatele, v níž tento namítá, že zadavatel stanovil požadavek na formulaci nabídkové ceny, konkrétně ve vztahu k paušálním službám, variantně, aniž by splnil podmínky pro předkládání variantních nabídek ve smyslu § 102 zákona. Úřad z odůvodnění rozhodnutí o námitkách seznal, že zadavatel námitku odmítl s tím, že v případě veřejné zakázky zadavatel nepožaduje ani variantní řešení, ani variantní nacenění nabídkové ceny ve smyslu § 102 zákona, přičemž vysvětlil, že paušální služby nepředstavují variantní řešení, nýbrž vzájemně se doplňující a jednotné plnění veřejné zakázky. Úřad tedy i v tomto případě uzavírá, že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách zabýval argumentací navrhovatele dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách. Úřad v této souvislosti dodává, že skutečnost, že navrhovatel s odůvodněním zadavatele nesouhlasí, pak nemůže bez dalšího zakládat nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách.

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel postihnul gros každé z námitek, když z rozhodnutí je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup, resp. stanovené zadávací podmínky za souladné se zákonem, pročež Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

Pro úplnost Úřad na tomto místě konstatuje, že nepřehlédl, že navrhovatel ve svém návrhu zastává názor, že se zadavatel nedostatečně vyjádřil rovněž k námitce, resp. pochybnosti navrhovatele týkající se schválení pořizovaného informačního systému odborem Hlavního architekta eGovernmentu, přičemž Úřad k tomu uvádí následující. V námitkách navrhovatel vznesl pochybnost, zdali pořízení informačního systému, který je předmětem veřejné zakázky, bylo schváleno OHA ve smyslu zákona o ISVS a ve smyslu usnesení vlády ze dne 27. 1. 2020 č. 86 a usnesení vlády ze dne 5. 10. 2022 č. 831. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k tomuto

Jak již bylo uvedeno výše, námitky jsou primárním institutem ochrany dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, kterým zadavatel dostává možnost na namítané skutečnosti reagovat. Návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele. Jedním z projevů této skutečnosti je i koncentrace skutkových tvrzení podle § 251 odst. 4 zákona, který stanoví, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. V této souvislosti Úřad konstatuje, že argumentace navrhovatele obsažená v návrhu ve vztahu k stanovisku OHA přesahuje navrhovatelem podané námitky, ve kterých navrhovatel jednou větou konstatoval pouhou pochybnost o tom, že zadavatel potřebným souhlasným stanoviskem nedisponuje (tj. argumentace navrhovatele obsahuje nové skutečnosti). Úřad má za to, že zadavatel neměl možnost se k poměrně rozsáhlé argumentaci obsažené v návrhu ve vztahu k tomuto stanovisku OHA kvalifikovaně v rozhodnutí o námitkách vyjádřit, což lze považovat za obcházení smyslu a účelu institutu námitek ve smyslu § 241 zákona. Zadavatelovo pouhé konstatování o souladnosti jeho postupu se zákony jistě nelze považovat za ideální vypořádání navrhovatelovy námitky, nicméně dle Úřadu do jisté míry odpovídá jejímu stručnému znění, které nebylo podepřeno žádnou konkrétní argumentací. Úřad proto ani v případě vypořádání této námitky, která představuje spíše pouhou pochybnost navrhovatele než zdůvodněnou námitku, ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách neshledal důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Úřad nicméně níže v tomto rozhodnutí provede věcné posouzení této námitky navrhovatele, ovšem se zřetelem k výše uvedené zásadě koncentrace skutkových tvrzení k okamžiku podání námitek.

Navrhovatel podaným návrhem brojí proti stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky týkajících se způsobu formulování nabídkové ceny. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti upravenou v § 6 zákona, a to ohledně požadavků na formulaci nabídkové ceny, zejména ve vztahu k paušálním službám ve smyslu čl. 8.2 implementační smlouvy a ve smyslu čl. 5. servisní smlouvy. Zadávací podmínky v této části navrhovatel považuje za netransparentní a znemožňující podání porovnatelných nabídek.

Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek je právním předpisem na pomezí veřejného a soukromého práva, jehož hlavní cíl tkví v tom, aby veřejné zakázky byly zadávány v co nejširší hospodářské soutěži, čehož nezbytným předpokladem je, aby se tak dělo obecně férovým způsobem, tj. za dodržení zákonem a zadavatelem stanovených podmínek a při dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků,

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, pravidel pro hodnocení nabídek a dalších podmínek pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Zásadní dokument celého zadávacího řízení představuje zadávací dokumentace16, na jejímž základě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Zadávací dokumentace tedy musí obsahovat požadavky zadavatele a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla nejen úplná a správná, ale současně, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby si kterýkoliv potenciální dodavatel po seznámení s ní mohl učinit představu, co je předmětem konkrétní veřejné zakázky, jakým způsobem má zpracovat nabídku, a zda se tedy případně daného zadávacího řízení zúčastní. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace ze strany zadavatele lze spatřovat rovněž v tom, že na jejím základě budou dodavatelé schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených kritérií. Zákon i rozhodovací praxe Úřadu stanoví jasnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek. Uvedené pravidlo výslovně vyplývá z § 36 odst. 3 zákona, přičemž k tomuto ustanovení zákona komentářová literatura17 uvádí, že „(…) zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné. Zadavatel by při jejich přípravě neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.“. Úřad tedy považuje zpracování zadávací dokumentace za důležitou část zadávacího procesu a je nezbytné mu věnovat patřičnou pozornost a profesionalitu. Dodavatelé musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl dodavatele v omyl či uvedl nedostatečné informace, případně aby byl text zadávací dokumentace nesrozumitelný nebo neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

Výše citovaná komentářová literatura k tomu dále uvádí, že „(…) v případě, kdy by se vyskytla jakákoliv nejasnost či neurčitost v zadávacích podmínkách, nelze tuto nejasnost v žádném případě vykládat k tíži dodavatele, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení dle § 6. Jediným subjektem, který je zcela odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek, je vždy pouze zadavatel. Je však třeba zdůraznit, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Dle mínění autorů komentáře nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek.“.

Navrhovatel v projednávaném případě zastává názor, že zadavatel neurčitě vymezil zadávací podmínky ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny, k čemuž Úřad uvádí, že dostatečně určité vymezení způsobu určení nabídkové ceny má velký význam pro hodnocení nabídek, které představuje klíčovou fázi zadávacího řízení mající zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

Úřad v návaznosti na výše uvedené akcentuje, že tím, kdo je oprávněn stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky, mezi něž patří i pravidla pro stanovení nabídkové ceny a pro hodnocení nabídek, je zadavatel. Zadavatel stanovuje způsob výpočtu nabídkové ceny i kritéria hodnocení tak, aby odpovídala jeho potřebám a reflektovala jeho požadavky na předmět plnění veřejné zakázky. Nicméně zadavatel je povinen vymezit způsob stanovení nabídkové ceny dostatečně jasným a srozumitelným způsobem, aby dodavatelé mohli přistoupit k podání nabídek. Úřad se proto dále v tomto rozhodnutí zabýval tím, zda v projednávaném případě zadavatel vymezil požadavky na nabídkovou cenu dostatečně určitě a srozumitelně, a to především ve vztahu k tzv. paušálním službám.

Z výzvy k podání nabídek vyplývá, že jako povinnou součást nabídky zadavatel určil mj. rozpočet pro určení nabídkové ceny, jehož vzor tvoří přílohu č. 3 výzvy k podání nabídek, a to ve formátech .pdf a .xlsx. V příloze č. 3 výzvy k podání nabídek je obsažena excelová tabulka určená k vyplnění ze strany dodavatele za účelem výpočtu nabídkové ceny, kdy celková nabídková cena pro účely hodnocení bude tvořena prostým součtem položek ve sloupci „Cena v Kč bez DPH za počet jednotek“ dle této přílohy. Tabulka obsažená v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek se skládá z položek představujících jednotlivá dílčí plnění dle smlouvy implementační, servisní nebo smlouvy na hardware. U každé položky je určena jednotka,

Definice paušálních služeb je obsažena v implementační i v servisní smlouvě, které obě tvoří přílohy výzvy k podání nabídek. Implementační smlouva k paušálním službám v článku 22.6 stanoví, že za situace, kdy v době trvání záruční doby není účinná servisní smlouva nebo závazek založený servisní smlouvou zanikne, zavazuje se poskytovatel odstranit jednotlivé vady ve lhůtách uvedených v implementační smlouvě. Trvání záruční doby pak upravuje článek

Paušální služby jsou rovněž definovány ve smlouvě servisní, konkrétně v jejím článku 5, který stanoví, že paušální služby se skládají z činností uvedených v tomto článku, jedná se například o řízení a zajištění dostupnosti a provozní monitoring systému, správu aktiv a konfigurací, službu servisu, zálohování a obnovu a službu Service Desku. Poskytovatel je povinen tyto služby poskytovat po dobu trvání servisní smlouvy, přičemž trvání servisní smlouvy upravuje článek 24. 1 této smlouvy, který stanoví, že smlouva je uzavřena na dobu uvedenou v harmonogramu v příloze č. 2 této smlouvy, přičemž tento harmonogram trvání servisní smlouvy vyjadřuje následovně: „Milník E dle Smlouvy o dílo (položka č. 21 Přílohy č. 3 Smlouvy o dílo) + 60 měsíců“. Z uvedeného je zřejmé, že Milník E určuje okamžik účinnosti smlouvy, přičemž od tohoto okamžiku je stanoveno trvání smlouvy na dobu 60 měsíců. Milník E je vymezen ve smlouvě implementační (pro úplnost Úřad uvádí, že ve smlouvě servisní je smlouva o implementačním projektu, vývoji a implementaci národního geoportálu územního plánování označována jako smlouva o dílo, nicméně v tomto rozhodnutí Úřad pro tuto smlouvu užívá označení „implementační smlouva“), jejíž nedílnou součástí je harmonogram obsažený v příloze č. 3 této smlouvy. V této příloze je obsažena tabulka definující určité milníky, tj. nejzazší termíny pro dodání plnění, přičemž všechny uvedené milníky se odvíjejí od milníku T představujícího okamžik uzavření implementační smlouvy. Milník E je ve výše označené tabulce definován jako T2 + 15 dnů, přičemž milník T2 je definován jako T + 4 měsíce.

Z výše uvedeného Úřad dovozuje, že paušální služby ve smyslu implementační smlouvy a paušální služby ve smyslu smlouvy servisní zahrnují odlišnou skupinu činností. Paušální služby poskytované na základě implementační smlouvy zahrnují „pouze“ poskytování záruky za vady, které mohou nastat v době, kdy nebude účinná smlouva servisní nebo závazek založený touto smlouvou zanikne. Na druhou stranu paušální služby na základě servisní smlouvy zahrnují poměrně širokou škálu služeb, kdy pouze jednou z těchto služeb je poskytování záruk za případné vady poskytovaného plnění. Z výkladu jednotlivých ustanovení obou smluv lze rovněž jednoznačně určit dobu poskytování obou typů paušálních služeb, neboť implementační smlouva výslovně stanoví, že paušální služby budou na jejím základě poskytovány pouze v záruční době za situace, kdy servisní smlouva není účinná nebo závazek z ní založený zanikne, na druhou stranu ze servisní smlouvy lze jednoznačně zjistit, že paušální služby na jejím základě budou poskytovány po celou dobu jejího trvání tj. 60 měsíců od milníku

Způsob nacenění paušálních služeb zadavatel vymezil v jednotlivých smlouvách, jak bylo popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy v případě paušálních služeb poskytovaných na základě implementační smlouvy požadoval nacenění 24 měsíců těchto služeb a v případě paušálních služeb poskytovaných na základě servisní smlouvy požadoval nacenění 60 měsíců těchto služeb. Tento požadavek následně zadavatel promítl do tabulky obsažené v příloze č. 3 výzvy k podání nabídek určené k výpočtu celkové nabídkové ceny, kdy do celkové nabídkové ceny má být započtena jak cena za paušální služby v rozsahu 24 měsíců poskytovaných na základě implementační smlouvy, tak cena za paušální služby v rozsahu