ÚOHS S0167/2025/VZ – Monitoring pitných vod

Zadavatel – obec Potštejn, IČO 00275271, se sídlem Lázeňská 93, 517 43 Potštejn (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 24. 11. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ENVIRO - EKOANALYTIKA, s.r.o., IČO 49446690, se sídlem Nad Kunšovcem 1405/2, 594 01 Velké Meziříčí (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Monitoring pitných vod, monitoring odpadních vod, činnost odborného zástupce, odborná administrativní činnosti“ zadávané mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem plnění veřejné zakázky bylo dle smlouvy poskytování služeb spočívajících v monitoringu pitných vod, monitoringu odpadních vod, činnosti odborného zástupce a odborné administrativní činnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 9. 9. 2024 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uveřejňování smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 24. 11. 20231 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle článku 3. smlouvy byla cena plnění stanovena následujícím způsobem: cena za a) monitoring pitných vod byla určena částkou 93 460 Kč/rok bez DPH, cena za b) monitoring odpadních vod byla určena částkou 47 320 Kč/rok bez DPH, cena za c) činnost odborného zástupce byla určena částkou 26 500 Kč/rok bez DPH, cena za d) odbornou administrativní činnost – zpracování kalkulace ceny vodného a stočného byla určena částkou 2 000 Kč/rok bez

V článku 2. smlouvy je stanoveno, že smlouva byla „uzavřena na dobu neurčitou s platností od 1. 1. 2024, s výpovědní lhůtou 3 měsíce“.

Z profilu zadavatele2 vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 4. 2. 2025.

1

Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje.

Podle § 219 odst. 1 písm. a) se povinnost uveřejnění nevztahuje na smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Úřad uvádí, že v šetřeném případě celková konečná cena ve smlouvě výslovně konkrétně specifikována nebyla; v čl. 3 smlouvy byly pouze stanoveny ceny za jednotlivá dílčí plnění dle smlouvy, jejichž celková výše činí 169 980 Kč bez DPH za rok.

V této souvislosti je nutno zohlednit i § 21 odst. 1 zákona, podle něhož je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, u které se nestanoví celková smluvní cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna

Úřad tedy shrnuje, že zadavatel neomezil dobu trvání smlouvy, když ji uzavřel na dobu neurčitou, a tedy byl zjevně srozuměn s tím, že plnění dle smlouvy může být poskytováno po delší dobu a jeho cena tak může přesáhnout 500 000 Kč bez DPH; současně předpokládaná hodnota plnění, jež je předmětem smlouvy, převyšuje 500 000 Kč bez DPH. S ohledem na tyto skutečnosti nelze dle Úřadu z hlediska aplikace § 219 odst. 1 zákona dojít k závěru, že by šetřená smlouva představovala smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Dle Úřadu tedy není naplněna výjimka z povinnosti uveřejnění smlouvy dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona.

Úřad dále ověřil, že ani žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. b) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu.

Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správních řízení sp. zn. ÚOHS-S0855/2024/VZ a ÚOHS-S0977/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-40287/2024/500 ze dne 24. 10. 2024, resp. příkazem ÚOHS-44327/2024/500 ze dne 21. 11. 2024. V odkazovaných případech byl přestupek spáchán dne 16. 1. 2024, resp. dne 17. 10. 2023 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč, resp. 2000 Kč.

S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se

Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo ke znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná celková hodnota činí

Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, a to dne 4. 2. 2025, tudíž nelze konstatovat, že by na svou povinnost rezignoval zcela. Negativní následky jeho jednání taky byly do určité míry zhojeny a veřejná kontrola nebyla zmařena zcela.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.