ÚOHS S0175/2026/VZ – Výběr pojistitelů pro pojištění Psychiatrické nemocnice Bohn

Zadavatel – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7,

Dne 7. 3. 2025 zadavatel uzavřel Pojistnou smlouvu č. 0040041530 (dále jen „smlouva č. 1“) na část 1 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.,

Dne 7. 3. 2025 zadavatel uzavřel Pojistnou smlouvu č. 5683294634 (dále jen „smlouva č. 2“) na část 2 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – Generali Česká pojišťovna a.s.,

Dne 28. 2. 2025 zadavatel uzavřel Pojistnou smlouvu č. 5680495779 (dále jen „smlouva č. 3“) na část 3 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – Generali Česká pojišťovna a.s.,

Dne 28. 2. 2025 zadavatel uzavřel Skupinovou pojistnou smlouvu ALLIANZ FLOTILA č. 898474846 (dále jen „smlouva č. 4“) na část 4 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem –

Dne 15. 1. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dokument Rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení z téhož dne v části 5 veřejné zakázky, a to s ohledem na skutečnost, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek v dané části veřejné zakázky není žádný účastník zadávacího řízení (dále jen „Rozhodnutí zadavatele o zrušení části 5 veřejné zakázky“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 1. 12. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce.

Přípisem ze dne 5. 12. 2025 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení.

Zadavatel ve sdělení ze dne 12. 12. 2025 uvedl, že skutečně došlo k opožděnému uveřejnění písemné zprávy zadavatele.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona

Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.

Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.

Z informací na profilu zadavatele1 Úřad zjistil, že zadávací řízení pro část 1 šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 7. 3. 2025, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu části 1 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem č. 1 smlouvu č. 1.

Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadávací řízení pro část 2 šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 7. 3. 2025, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu části 2 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem č. 2 smlouvu č. 2.

Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadávací řízení pro část 3 šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 28. 2. 2025, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu části 3 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem č. 3 smlouvu č. 3.

Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadávací řízení pro část 4 šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 28. 2. 2025, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu části 4 veřejné zakázky s vybraným dodavatelem č. 4 smlouvu č. 4.

Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že dne 15. 1. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dokument Rozhodnutí zadavatele o zrušení části 5 veřejné zakázky z téhož dne.

Dne 21. 7. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dokument „Písemná zpráva zadavatele“ vztahující se k částem 1 – 5 veřejné zakázky (dále jen „písemná zpráva“).

Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.

Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení pro část 1. veřejné zakázky v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy č. 1 dne 7. 3. 2025 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení pro část 2. veřejné zakázky v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy č. 2 dne 7. 3. 2025 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení pro část 3. veřejné zakázky v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy č. 3 dne 28. 2. 2025 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení pro část 4. veřejné zakázky v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy č. 4 dne 28. 2. 2025 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení pro část 5. veřejné zakázky v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno zrušením zadávacího řízení dne 15. 1. 2025 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne

Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu na profilu zadavatele do

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. – V. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. – II. došlo dne

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestným.

V daném případě se obviněný dopustil celkem pěti stejných přestupků dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za přísněji trestný ze spáchaných přestupků, jelikož všech pět přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona a k dalším spáchaným přestupkům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku V. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že doba prodlení spojená s uveřejněním písemné zprávy byla delší, než tomu bylo v ostatních případech.

Úřad proto uložil obviněnému pokutu za přestupek uvedený ve výroku V. tohoto příkazu a k přestupkům uvedeným ve výroku I. - IV. tohoto příkazu Úřad přihlédl v rámci přitěžujících okolností.

Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku V. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad ve prospěch obviněného skutečnost, že zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele (byť se zpožděním) nakonec uveřejnil a na svou povinnost tak zcela nerezignoval.

Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž přestupků při uveřejňování písemné zprávy na profilu zadavatele, jak je uvedeno ve výrocích

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nižší.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným pokračujícím přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu.

Z úřední činnosti je Úřadu známo, že dne 16. 2. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0121/2026/VZ, č. j. ÚOHS-06328/2026/500 ze dne 16. 2. 2026,

S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) přestupkového zákona k tomu, že o výše zmíněných přestupcích obviněného nebylo společně s projednávaným přestupkem rozhodnuto ve společném řízení.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u pobočky České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.