ÚOHS S0176/2022/VZ – Dodávka a provoz senzorických řešení pro odpadové nádoby

Zadavatel – Operátor ICT, a.s., IČO 02795281, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha –

Předmětem rámcové dohody podle bodu 1. nedatované zadávací dokumentace, ve znění nedatovaného „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“, nedatované „Změny/doplnění zadávací dokumentace“ a nedatovaného „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ (dále jen „zadávací dokumentace“) je dodávka senzorických řešení, jejich provoz a další související plnění.

Podle bodu 1. zadávací dokumentace je rámcová dohoda rozdělena na 2 části; část 1. „Senzorické řešení Typ I“ rámcové dohody (dále jen „část 1“) a část 2. „Senzorické řešení Typ

Podle bodu 2. zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota rámcové dohody stanovena na 59 569 549 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota části 1 činí 32 864 828 Kč bez DPH a části 2 činí 26 704 721 Kč bez DPH.

Dle bodu 9. zadávací dokumentace lhůta pro podání nabídek končila dne 25. 3. 2022 v 10:00 hodin.

Dne 24. 3. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – GOST ELEKTRONIC spol. s r.o., IČO 25037994, se sídlem Husova 249/2, 417 31 Novosedlice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 4. 2022 JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem ev. č. ČAK 11605, se sídlem Malostranské náměstí 5/28, 118 00 Praha – Malá

Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách doručeným navrhovateli dne 7. 4. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 4. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“), kterým brojí proti zadávacím podmínkám a dále namítá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné.

Navrhovatel v návrhu předně odmítá tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách, že námitky nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, a též namítá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné. Navrhovatel primárně brojí proti zadávacím podmínkám rámcové dohody, když namítá, že (1) zadavatel v části 1 a části 2 poptává shodný předmět rámcové dohody k naplnění identické potřeby zadavatele a zadavatel v Příloze č. 3 a Příloze č. 4 nestanovuje žádný minimální ani orientační rozsah plnění; (2) zadavatelem stanovená kritéria hodnocení mohou vést ke spekulativnímu jednání dodavatelů ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny; (3) připojení senzorických řešení do dvou komunikačních sítí postrádá opodstatnění a nabídka těchto senzorických řešení je značně omezena; (4) zadavatel v zadávací dokumentaci nezohlednil § 6 odst. 4 zákona.

K tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že námitky nebyly podány osobou oprávněnou ve smyslu § 241 zákona, neboť dle zadavatele nemohla navrhovateli, který dle něj není schopen dodat senzorická řešení využívající IoT1 síť k zajištění sběru dat, a který dle něj není schopen taková senzorická zařízení provozovat, stanovením namítaných zadávacích podmínek vzniknout újma, navrhovatel sděluje, že zadavatel toto své tvrzení nijak neodůvodnil a nepodložil, pročež ho považuje za spekulativní a nepřezkoumatelné.

Návrhem navrhovatel dále brojí proti rozhodnutí o námitkách, které označuje za nepřezkoumatelné, neboť má konkrétně za to, že: • se zadavatel vůbec nevyjádřil k argumentaci, v níž navrhovatel namítá, že stanovená kritéria hodnocení mohou vést ke spekulativnímu jednání dodavatelů ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, resp., že dodavatelé mohou nadhodnotit ceny v nejpravděpodobnějších rozmezích dodávek senzorů a naopak absurdně snížit nabídkovou cenu v počtech, kde je pravděpodobnost jednotlivých objednávek velmi nízká; • odůvodnění zadavatele, jímž odmítá námitku, že v části 1 a části 2 poptává shodný předmět rámcové dohody k naplnění identické potřeby zadavatele; • odůvodnění zadavatele nevyvrací námitku, v níž brojí proti požadavku na připojení senzorického řešení min. do dvou komunikačních sítí, a kterou považuje za nedůvodně omezující hospodářskou soutěž.

V další části návrhu navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám. Dle navrhovatele zadavatel v části 1 a části 2 „poptává dvě zdánlivě různá technologicky odlišná řešení, která však mají uspokojit zcela identickou potřebu zadavatele ve smyslu zajištění monitoringu naplnění odpadových nádob“, tj. poptává shodné plnění k naplnění jeho identické (vzájemně zastupitelné) potřeby dvakrát. K tomu navrhovatel uvádí, že technická specifikace požadovaného plnění je v části 1 a části 2 natolik benevolentní, že obě části rámcové dohody lze potenciálně plnit technologicky totožným zařízením. V další argumentaci navrhovatel odkazuje na § 51 odst. 4 zákona a z něj dovozuje, že pokud zadavatel nesmí zahájit nové zadávací řízení před ukončením předchozího s obdobným předmětem, bylo by zcela absurdní, pokud by mohl pro naplnění své potřeby zahájit dvě zadávací řízení zároveň. Navrhovatel dále uvádí, že v Příloze č. 3 a Příloze č. 4 není stanoven žádný minimální ani orientační rozsah plnění, z čehož usuzuje, že je ponecháno na uvážení (libovůli) zadavatele, na základě které rámcové dohody poptá dílčí plnění, což navrhovatel považuje za skrytou diskriminaci.

Navrhovatel dále brojí proti kritériím hodnocení, neboť má za to, že takto stanovená kritéria hodnocení jsou v rozporu s § 114 odst. 2 zákona, jelikož mohou vést ke spekulativnímu jednání dodavatelů ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny, kdy dodavatelé mohou v rámci spekulací nadhodnotit ceny v nejpravděpodobnějších rozmezích dodávek senzorů, a naopak nepřiměřeně snížit nabídkové ceny v těch počtech, kde je pravděpodobnost jednotlivých objednávek velmi nízká. Důsledkem takového jednání dle navrhovatele je, že zadavatel může vybrat nabídku, která není nejvýhodnější, „naopak při následném plnění (…) budou pro zadavatele jednotlivé dodávky výrazně dražší“.

Navrhovatel dále brojí proti požadavku stanovenému v oddíle „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3 (dále jen „bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3“), v němž zadavatel požaduje, aby senzorické řešení umožnilo připojení min. do dvou komunikačních sítí, když namítá, že tento požadavek „není způsobilý vyloučit eventualitu, kdy v řešené oblasti nebude dostatečné pokrytí ani jednou z dodavatelem zvolených komunikačních sítí. (…) má být odpovědností vybraného dodavatele

V návrhu navrhovatel též namítá, že zadávací dokumentace nereflektuje § 6 odst. 4 zákona, když zadavatel mohl zohlednit např. náklady životního cyklu senzorických řešení, životnost senzorických řešení, možnosti oprav senzorických řešení či energetickou náročnost provozu senzorických řešení. Dle navrhovatele zadavatel na environmentálně či sociálně odpovědné zadávání bez zřejmého důvodu rezignoval.

Úřad obdržel předmětný návrh dne 19. 4. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-13321/2022/511 ze dne 20. 4. 2022, který byl téhož dne doručen zadavateli a dne 22. 4. 2022 navrhovateli.

Usnesením č. j. ÚOHS-13611/2022/511 ze dne 22. 4. 2022 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to sdělení a případně doložení, zda je právně zastoupen ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0176/2022/VZ.

Dne 26. 4. 2022 navrhovatel doložil, že je ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHSS0176/2022/VZ právně zastoupen.

Dne 29. 4. 2022 bylo Úřadu doručeno nedatované vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dále doručena dokumentace o zadávacím řízení.

K tvrzení uvedenému v rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvádí, že námitky nebyly podány osobou oprávněnou podle § 241 zákona, zadavatel dodává, že otázka aktivní legitimace nebyla použita jako argument k odmítnutí námitek, nýbrž k „doložení účelovosti podání námitek subjektem – navrhovatelem, který není schopen (a to ani z části) dodat/poskytnout požadovaný předmět plnění“.

Zadavatel dále odmítá tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o námitkách je v částech, které uvádí navrhovatel v návrhu, nepřezkoumatelné, jelikož má za to, že ke všem stěžejním argumentům uvedeným navrhovatelem v námitkách se dostatečným a podrobným způsobem vyjádřil.

K námitce, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel v části 1 a části 2 poptává shodný předmět rámcové dohody k naplnění identické potřeby zadavatele, zadavatel sděluje, že předmět části

K námitce, v níž navrhovatel brojí proti kritériím hodnocení, zadavatel uvádí, že postupoval v souladu s § 114 zákona, jelikož kritérii hodnocení jsou určitá rozmezí počtu dodávaných/provozovaných kusů senzorických řešení a váhy těchto kritérií hodnocení zohledňují předpoklad četnosti užití daných rozmezí. Zadavatel dodává, že „dal jasně najevo, že za nejpravděpodobnější považuje jednorázové nákupy od 1 do 2 000 kusů, když tyto položky mají nejvyšší procesní váhu 10 %, a dále považuje zadavatel za nejpravděpodobnější, že bude současně provozovat od 1 001 do 3 500 kusů, když opět těmto kategoriím přiřadil nejvyšší procentní podíl 12 % z celkového hodnocení.“ K navrhovatelem uváděné možnosti stanovit pravidla pro hodnocení nabídek formou spotřebitelského koše pak zadavatel uvádí, že „(s)potřebitelský koš, popř. jiná forma položkového rozpočtu se však používá spíše u plnění obsahujících množství různorodých položek. Váhy jsou v takovém případě dány četností dané položky ve spotřebitelském koši (…)“. K další navrhovatelem uváděné možnosti stanovení pravidel pro hodnocení nabídek, a to hodnocení procentuální slevy, zadavatel sděluje, že dle jeho názoru není v šetřeném případě tento způsob vhodný a vedl by „velmi pravděpodobně k neporovnatelnosti nabídek“. Zadavatel závěrem dodává, že argumentace navrhovatele v tomto námitkovém bodě je založena na předpokladu spekulativního a koordinovaného jednání dodavatele a zadavatele, proti čemuž se důrazně ohrazuje.

K námitce, v níž navrhovatel brojí proti zadávací podmínce (resp. technické podmínce), aby senzorické řešení umožnilo připojení min. do dvou komunikačních sítí, zadavatel sděluje, že v tuto chvíli nezná požadavky hlavního města Prahy (dále jen „HMP“) na umístění senzorických řešení, a že „(z) důvodu snížení rizika nedostatečného pokrytí komunikační sítí, popř. existence jiného faktoru ovlivňujícího fungování komunikační sítě v místě umístění senzorického řešení, požaduje zadavatel možnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí.

Požadavky na připojení do komunikační (datové) sítě, odst. 2.3 přílohy č. 1 vzorového návrhu smlouvy A (…)“. Tvrzení navrhovatele, že v rámci relevantního trhu je nabídka senzorických řešení umožňujících připojení do dvou komunikačních sítí značně omezena, označuje zadavatel za naprosto neurčité, zcela neodůvodněné a za účelové. Zadavatel k tomu dodává,

Zadavatel dále s odkazem na nedatované „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ (dále jen „Vysvětlení č. 2“) odmítá námitku navrhovatele, že v rámci zadávací dokumentace nereflektoval § 6 odst. 4 zákona. Zadavatel má za to, že při tvorbě zadávací dokumentace postupoval v souladu s § 6 odst. 4 zákona, jelikož (i) rámcovou dohodu rozdělil na části, což spolu s mírně nastavenými kvalifikačními předpoklady umožní malým a středním podnikům podat nabídku; (ii) samotná realizace rámcové dohody zavádí inovativní řešení odpadového hospodářství; (iii) do zadávací dokumentace zapracoval požadavek na využití recyklovatelných materiálů u senzorických řešení nebo jejich ekologickou likvidaci a (iv) v Příloze č. 3 a Příloze č. 4 řeší problematiku bateriového napájení senzorického řešení nebo využití komunikačních sítí s nízkou energetickou náročností. Vzhledem k povaze a smyslu rámcové dohody tak dle zadavatele došlo k naplnění navrhovatelem namítané zásady.

Usnesením č. j. ÚOHS-14480/2022/511 ze dne 2. 5. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřené rámcové dohodě v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením č. j. ÚOHS-15312/2022/511 ze dne 10. 5. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to (1) podání objasnění, z jakých důvodů senzorické řešení určené do nádob, které neobsahují anti-hlukový systém, má umožnit připojení min. do dvou komunikačních sítí; (2) uvedení konkrétních důvodů, pro které by účelu poskytování služby provozu senzorického řešení nemohlo být dosaženo prostřednictvím požadavku uvedeného v bodu 6.12 Přílohy č. 3 a (3) doložení tvrzení, že možnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí trh prokazatelně nabízí.

Dne 17. 5. 2022 úřad obdržel od zadavatele vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 17. 5. 2022“).

K objasnění, z jakých důvodů senzorické řešení určené do nádob, které neobsahují antihlukový systém, má umožnit připojení min. do dvou komunikačních sítí, zadavatel sděluje, že v první polovině roku 2021 provedl analýzu s názvem „Lokální spolehlivost zasílání dat na stanovištích v projektu Chytrý svoz odpadu“ (dále jen „Analýza lokální spolehlivosti“), z níž zjistil, že jsou patrné rozdíly fungování jednotlivých IoT sítí v konkrétních místech na území

K uvedení konkrétních důvodů, pro které by účelu poskytování služby provozu senzorického řešení nemohlo být dosaženo prostřednictvím požadavku uvedeného v bodu 6.12 Přílohy č. 3 a specifikace požadavků na připojení do komunikační sítě dle lokálních podmínek pokrytí v konkrétním místě plnění předmětu rámcové dohody, zadavatel sděluje, že bod 6.12 Přílohy č. 3 se týká nově instalovaného senzorického řešení, kdy je volba jedné ze dvou požadovaných komunikačních sítí ponechána na vybraném dodavateli, který v okamžiku instalace senzorického řešení vychází zejména z deklarovaných map pokrytí. Zadavatel k tomu poznamenává, že správné fungování senzorického řešení v komunikační síti lze ověřit až v momentě jeho umístění do odpadové nádoby, resp. umístění odpadové nádoby pod zem.

Zadavatel své tvrzení, že možnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí trh prokazatelně nabízí, opírá „o počty podaných nabídek v původních veřejných zakázkách2 a o realizovaný průzkum trhu. V části 1. veřejné zakázky (2 komunikační sítě) zadavatel obdržel

Usnesením č. j. ÚOHS-17833/2022/511 ze dne 26. 5. 2022 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – doložení písemného vyjádření k vyjádření zadavatele ze dne 17. 05. 2022.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-18653/2022/500 ze dne 2. 6. 2022 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na rámcovou dohodu.

Dne 2. 6. 2022 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 2. 6. 2022“).

K odpovědi zadavatele uvedené ve vyjádření ze dne 17. 5. 2022, v níž zadavatel objasnil, z jakých důvodů senzorické řešení určené do nádob, které neobsahují anti-hlukový systém, má umožnit připojení min. do dvou komunikačních sítí, navrhovatel sděluje, že zadavatel opomíjí fakt, že „zatímco výměna SR za jiné by umožňovala dynamicky reagovat na situace, ve kterých je změna připojení k síti skutečně nutná, jím zvolené řešení plošně generuje navýšení nákladů v podobě pořízení a instalace technologicky podstatně náročnějších zařízení.“ Dle navrhovatele se zadavatel, místo účelného vynaložení nákladů na výměnu senzorického řešení tam, kde komunikační síť nebude mít pokrytí, rozhodl „globálně navýšit náklady na celou veřejnou zakázku v důsledku toho, že požaduje, aby všechna instalovaná zařízení umožňovala přepínání mezi dvěma komunikačními sítěmi. Nadto zadavatel svým přístupem výrazně zasáhl do hospodářské soutěže, neboť zvýhodňuje dodavatele, kteří jsou schopni takové zařízení a priori poskytnout. Nadto zadavatel fakticky požaduje, aby dodavatelé kompenzovali to, že zadavatel není schopen dostatečně určitým způsobem vymezit předmět veřejné zakázky.

K vyjádření zadavatele ze dne 17. 5. 2022, resp. k jeho části, ve které zadavatel uvádí důvody, pro které by účelu poskytování služby provozu senzorického řešení nemohlo být dosaženo prostřednictvím požadavku uvedeného v bodu 6.12 Přílohy č. 3 a specifikace požadavků na připojení do komunikační sítě dle lokálních podmínek pokrytí v konkrétním místě plnění předmětu rámcové dohody, navrhovatel uvádí, že má za to, že situací, kdy zadavatel zaplatí za instalaci senzorického řešení dvakrát, bude řádově méně než situací, kdy taková výměna vůbec potřeba nebude. Dle navrhovatele budou náklady zadavatele na výměnu senzorického řešení v případě nedostupnosti komunikační sítě v lokalitě instalace výrazně nižší než investice do pořízení „z větší části nepotřebného řešení zahrnujícího možnost přepínat mezi dvěma sítěmi“.

K odůvodnění tvrzení zadavatele, že možnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí trh prokazatelně nabízí, jež zadavatel uvedl ve svém vyjádření ze dne

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-18653/2022/500 ze dne 2. 6. 2022 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít rámcovou dohodu.

Usnesením č. j. ÚOHS-19391/2022/511 ze dne 8. 6. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dané usnesení bylo účastníkům řízení doručeno dne 8. 6. 2022. Ve stanovené lhůtě se oba účastníci řízení k podkladům rozhodnutí vyjádřili. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 15. 6. 2022 další argumentaci nepředkládá a uvádí, že i nadále setrvává na své původní argumentaci uvedené v návrhu a na skutečnostech uvedených ve vyjádření ze dne 2. 6. 2022.

Zadavatel ve svém přípisu reaguje na vyjádření navrhovatele ze dne 2. 6. 2022, když uvádí, že konkrétní lokality umístění v rámci území HMP nejsou známy, v důsledku čehož nelze předem určit pokrytí daného místa komunikační sítí, avšak tato skutečnost je v rámci veřejných zakázek obdobného typu zcela běžná a nečiní to předmět rámcové dohody neurčitým, jak ve vyjádření ze dne 2. 6. 2022 nově uvádí navrhovatel. Zadavatel dále sděluje, že stanovení požadavku na možnost připojení do dvou komunikačních sítí zdůvodnil technickými a ekonomickými aspekty. K tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel „odpovědnost za konektivitu přenést na dodavatele“, zadavatel uvádí, že „(t)o ovšem není nic jiného než, že toto riziko a jeho potenciál započte dodavatel do nabídkové ceny (…) Vzhledem k tomu, že takové řešení by zcela jistě generovalo nemalé vícenáklady na straně zadavatele, není zřejmé kam navrhovatel danou argumentací směřuje.“

Zadavatel dále nesouhlasí s polemikou navrhovatele uvedenou v jeho vyjádření ze dne

Zadavatel uzavírá svůj přípis konstatováním, že má za to, že doložil všechny jím tvrzené skutečnosti a odůvodnil všechny jím učiněné kroky v rámci zadávacího řízení, naproti tomu navrhovatel dle něj „nedoložil jedinou z jím tvrzených skutečností a omezil se pouze na teoretické úvahy, nezřídka podpořené uváděním nepravdivých a zavádějících tvrzení.“

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že:

• správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele se v části návrhu, ve které navrhovatel konkrétně tvrdí, že „(t)echnická specifikace požadovaného plnění jak v částí 1., tak v části

je natolik benevolentní, že obě části veřejné zakázky lze potenciálně plnit technologicky totožným zařízením. Tato skutečnost přitom zpochybňuje motivaci zadavatele vedoucí k rozdělení veřejné zakázky na části, neboť zadavatel se zcela reálně může dostat do situace, kdy bude mít uzavřeny dvě rámcové dohody, ze kterých bude moci objednávat pro naplnění jeho potřeb zcela rovnocenná plnění“, podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; • návrh navrhovatele se vyjma jeho části, ve které navrhovatel tvrdí, že „(t)echnická specifikace požadovaného plnění jak v částí 1., tak v části 2. je natolik benevolentní, že obě části veřejné zakázky lze potenciálně plnit technologicky totožným zařízením. Tato skutečnost přitom zpochybňuje motivaci zadavatele vedoucí k rozdělení veřejné zakázky na části, neboť zadavatel se zcela reálně může dostat do situace, kdy bude mít uzavřeny dvě rámcové dohody, ze kterých bude moci objednávat pro naplnění jeho potřeb zcela rovnocenná plnění“, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 6 odst. 4 zákona zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 28 odst. 1 písm. p) zákona se pro účely zákona sociálně odpovědným zadáváním rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou.

Podle § 28 odst. 1 písm. q) zákona se pro účely zákona environmentálně odpovědným zadáváním rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou.

Podle § 28 odst. 1 písm. r) zákona se pro účely zákona inovací rozumí implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

Podle § 114 odst. 2 zákona ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne pokud, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle bodu 1. zadávací dokumentace: „V rámci každé z částí veřejné zakázky zadavatel vybere dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a s tím uzavře smlouvu na plnění veřejné zakázky (rámcovou dohodu). Rámcová dohoda tedy bude ve smyslu ust. § 132 odst. 3 písm. b) ZZVZ uzavřena postupem bez obnovení soutěže. Ceny uvedené ve smlouvě na plnění veřejné zakázky (rámcové dohodě) budou odpovídat nabídkovým cenám uvedeným v nabídce vybraného dodavatele.“

Podle bodu 5.1.2 zadávací dokumentace: „Dodavatel je povinen prokázat splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 ZZVZ předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. V souladu s ust. § 86 odst. 2 ZZVZ lze tento doklad v nabídce nahradit čestným prohlášením. (…)“.

Podle bodu 5.2.2 zadávací dokumentace: „Dodavatel je povinen prokázat splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 ZZVZ předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. V souladu s ust. § 86 odst. 2 ZZVZ lze tento doklad v nabídce nahradit čestným prohlášením. (…)“.

Bod 6. zadávací dokumentace řeší způsob stanovení nabídkové ceny v části 1 následovně: „Dodavatel je povinen uvést nabídkovou cenu v Kč bez DPH v následujícím členění:

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu do 500 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 501 – 1000 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 1001 – 2000 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 2001 – 3500 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu nad 3500 ks senzorických řešení

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování do 500 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 501 – 1000 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 1001 – 2000 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 2001 – 3500 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování nad 3500 ks senzorických řešení*/**

Cena souvisejících plnění (v Kč bez DPH) * Počet provozovaných senzorických řešení odpovídá celkovému počtu všech senzorických řešení dodaných vybraným dodavatelem v této části veřejné zakázky na základě všech dílčích smluv dle příslušné rámcové smlouvy, u nichž vybraný dodavatel bude poskytovat službu provozu senzorických řešení. ** Do ceny za provoz senzorického řešení dodavatel zahrne náklady na připojení senzorického řešení do obou komunikačních sítí, a to pro účely porovnání nabídek a stanovení maximálních hrazených nákladů na připojení senzorického řešení do těchto komunikačních sítí. Náklady na připojení senzorického řešení do komunikační sítě budou v souladu se smlouvou na plnění veřejné zakázky fakturovány objednateli (zadavateli) dle skutečně vynaložených nákladů na připojení do komunikační sítě, které bude dodavatel hradit poskytovateli připojení do komunikační sítě.

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu do 500 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 501 – 1000 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 1001 – 2000 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu 2001 – 3500 ks senzorických řešení

Cena za dodání 1 ks senzorického řešení při jednorázovém nákupu nad 3500 ks senzorických řešení

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování do 500 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 501 – 1000 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 1001 – 2000 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování 2001 – 3500 ks senzorických řešení*/**

Cena za provoz 1 ks senzorického řešení za 1 měsíc při provozování nad 3500 ks senzorických řešení*/**

Cena souvisejících plnění * Počet provozovaných senzorických řešení odpovídá celkovému počtu všech senzorických řešení dodaných vybraným dodavatelem v této části veřejné zakázky na základě všech dílčích smluv dle příslušné rámcové smlouvy, u nichž vybraný dodavatel bude poskytovat službu provozu senzorických řešení. ** Do ceny za provoz senzorického řešení dodavatel zahrne rovněž náklady na připojení senzorického řešení do komunikační sítě. V případě, že nabízené senzorické řešení dodavatele umožňuje připojení do dvou komunikačních sítí, které splňují požadavky dodavatele, zahrne dodavatel pro účely porovnání do ceny za provoz senzorického řešení náklady na připojení senzorického řešení do té z komunikačních sítí, u které jsou dané náklady nižší. Náklady na připojení senzorického řešení do komunikační sítě budou v souladu se smlouvou na plnění

V bodu 7. zadávací dokumentace je stanoven způsob hodnocení nabídek následovně: „Část 1. - Senzorické řešení Typ I

Podle odst. 5.1 Přílohy č. 3 se dodávkou senzorických řešení rozumí dodávka jednoho a více kusů nových senzorických řešení dle specifikace uvedené v Příloze č. 1 „Specifikace plnění“

Podle odst. 5.14 Přílohy č. 3 je dodavatel pro účely provádění záruční i nezáruční opravy povinen garantovat dostupnost všech náhradních dílů k dodaným senzorickým řešením, a to po dobu 4 let od ukončení dodávky senzorických řešení ve smyslu článku 5. odst. 5.12 této přílohy.

Podle odst. 6.12 Přílohy č. 3: „Dodavatel zvolí za účelem poskytování služby provozu senzorických řešení ve vztahu ke každému senzorickému řešení vhodnou komunikační síť.

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3 (dál jen „bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3“): „SR senzorické řešení umožnuje připojení minimálně do dvou komunikačních (datových) sítí, které lze přepnout/nastavit vzdáleně (prostřednictvím Bluetooth) na místě instalace (on-site). (…)“.

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.8 Specifikace plnění Přílohy č. 3: „Napájení prostřednictvím baterie (tzn. nezávislé napájení) s minimální životností 36 měsíců. Tato životnost musí být garantována pro frekvenci zasílání minimálně 8 zpráv za den. Musí být zaručena možnost snadné výměny baterie na místě instalace.“

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.11 Specifikace plnění Přílohy č. 3: „SR se zvýšenou odolností proti mechanickému poškození, provedení těla/krytu z recyklovatelných materiálů.“

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na přesnost měření hladiny odpadu“ bod 2.1 Specifikace plnění Přílohy č. 3 (dále jen „bod 2.1 Specifikace plnění

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na přesnost měření hladiny odpadu“ bod 2.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3 (dále jen „bod 2.2 Specifikace plnění

Podle oddílu „Služba provozu senzorických řešení“ část „Požadavky na připojení do komunikační (datové) sítě“ bod 2.3 Specifikace plnění Přílohy č. 3 (dále jen „bod 2.3

Podle oddílu „Služba provozu senzorických řešení“ část „Požadavky na data zpřístupněná přes

Podle oddílu „Související plnění“ část „Požadavky na ekologickou likvidaci“ bod 6.2 a bod 6.3

Podle odst. 5.1 Přílohy č. 4 se dodávkou senzorických řešení rozumí dodávka jednoho a více kusů nových senzorických řešení dle specifikace uvedené v Příloze č. 1 „Specifikace plnění“

Podle odst. 5.14 Přílohy č. 4 je dodavatel pro účely provádění záruční i nezáruční opravy povinen garantovat dostupnost všech náhradních dílů k dodaným senzorickým řešením, a to po dobu 4 let od ukončení dodávky senzorických řešení ve smyslu článku 5. odst. 5.12 této přílohy.

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 4 (dále jen „bod 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 4“): „SR umožnuje připojení minimálně do jedné komunikační (datové) sítě, kterou lze nastavit vzdáleně (prostřednictvím Bluetooth) na místě instalace (on-site). (…)“.

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.8 Specifikace plnění Přílohy č. 4: „Napájení prostřednictvím baterie (tzn. nezávislé napájení) s minimální životností 36 měsíců. Tato životnost musí být garantována pro frekvenci zasílání minimálně 8 zpráv za den. Musí být zaručena možnost snadné výměny baterie na místě instalace.“

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na senzorické řešení“ bod 1.11 Specifikace plnění Přílohy č. 4: „SR se zvýšenou odolností proti mechanickému poškození, provedení těla/krytu z recyklovatelných materiálů.“

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na přesnost měření hladiny odpadu“ bod 2.1 Specifikace plnění Přílohy č. 4: „SR primárně určené do nádob, které jsou osazeny anti-hlukovým systémem. Přesnost měření je dána tabulkou níže. Anti-hlukovým systémem se rozumí systém zpravidla 3 řetězů ve dvou až třech řadách, které jsou v nádobě instalovány napříč (šířka řetězů je max. 2,5 cm a rozestup min 30 cm) jehož funkcí je tlumení padajícího odpadu uvnitř nádoby. Tento systém zpravidla brání SR v měření hladiny odpadu a ztěžuje tak přesné měření v celé hloubce nádoby.“

Podle oddílu „Dodávka senzorických řešení“ část „Obecné požadavky na přesnost měření hladiny odpadu“ bod 2.2 Specifikace plnění Přílohy č. 4: „Přesnost měření v rámci stanoveného minimálního měřícího rozsahu je závislá na vzdálenosti anti-hlukového systému od SR a její minimální hodnoty jsou stanoveny následovně:

Podle oddílu „Služba provozu senzorických řešení“ část „Požadavky na připojení do komunikační (datové) sítě“ bod 2.3 Specifikace plnění Přílohy č. 4: „Dodavatel zajistí připojení SR do komunikační sítě s pokrytím na celém území HMP ve volném prostoru minimálně 99 % a zároveň s deep-indoor pokrytím na území HMP minimálně 93 %.“

Podle oddílu „Služba provozu senzorických řešení“ část „Požadavky na data zpřístupněná přes

Podle oddílu „Související plnění“ část „Požadavky na ekologickou likvidaci“ bod 6.2 a bod 6.3

Podle Přílohy č. 5 „Ceník A“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 5“):

Instalace senzorického řešení včetně zprovoznění a připojení do komunikační sítě

Deinstalace senzorického řešení

Instalační sada pro senzorické řešení nadzemní nádoba**

Instalační sada pro senzorické řešení podzemní nádoba**

Náhradní baterie pro senzorické řešení

Výměna baterie (úkon)

Pronájem 1 ks senzorického řešení na 1 měsíc

Školení

Hodinová sazba servisního technika

Hodinová sazba datového analytika

Ekologická likvidace 1 ks senzorického řešení

Podle Přílohy č. 6 „Ceník B“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 6“): „Související plnění

zprovoznění a připojení do komunikační sítě

Deinstalace senzorického řešení

Náhradní baterie pro senzorické řešení

Výměna baterie (úkon)

Pronájem 1 ks senzorického řešení na 1 měsíc

Školení

Hodinová sazba servisního technika

Hodinová sazba datového analytika

Ekologická likvidace 1 ks senzorického řešení

Zadavatel učinil součástí dokumentace nedatovaný dokument označený „Kontrolní list pro vyhodnocení sociálního a environmentálního odpovědného zadávání a inovací ve veřejné zakázce“ (dále jen „Kontrolní list“):

Zadavateli taková rizika nejsou známa.“

Ve Vysvětlení č. 2 zadavatel k dotazu směřujícímu ke stanovení kritérií hodnocení uvádí, že „při stanovení hodnotících kritérií postupoval v souladu s ust. § 114 ZZVZ. Dílčími hodnotícími kritérii jsou určitá rozmezí počtu dodávaných/provozovaných kusů senzorických řešení. Váhy těchto dílčích kritérií pak zohledňují předpoklad četnosti užití daných rozmezí. Pokud jde o tazatelem navrhované varianty, lze v ZD nastavené hodnocení přirovnat k tazatelem navrhovanému hodnocení tzv. spotřebitelského koše. Spotřebitelský koš, popř. jiná forma položkového rozpočtu se však používá spíše u plnění obsahujících množství různorodých položek. Váhy jsou v takovém případě dány četností dané položky ve spotřebitelském koši, popř. položkovém rozpočtu. Principiálně jde tedy o obdobný způsob hodnocení tomu, který je obsažen v ZD, jen namísto % vah u jednotlivých rozmezí (dílčích hodnotících kritérií) užívá četnost. Hodnocení procentuální slevy není v daném případě dle názoru zadavatele vhodné a vedlo by velmi pravděpodobně k neporovnatelnosti podaných nabídek. Zadavatel by velmi obtížně hledal možnosti porovnání výše slevy z rozdílných jednotkových nabídkových cen účastníků a přiřazoval jim váhy tak, aby byla objektivně zohledněna jejich reálná hodnota.

V námitkách navrhovatel brojí proti stanovení kritérií hodnocení, které dle něj může vést ke spekulativnímu jednání dodavatelů ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek. Navrhovatel k tomu argumentuje, že dodavatelé v rámci spekulací při přípravě nabídky mohou nadhodnocovat ceny v nejpravděpodobnějších rozmezích dodávek senzorů, a naopak absurdně snižovat nabídkové ceny v těch počtech, kde je pravděpodobnost jednotlivých objednávek velmi nízká. Dle navrhovatele „(v) důsledku takto spekulativního jednání by podaná nabídka mohla být hypoteticky vyhodnocena jako nejvýhodnější (…), avšak fakticky se o nejvýhodnější nabídku jednat nebude (…)“.

Navrhovatel v námitkách dále namítá, že zadavatel v části 1 a části 2 poptává dvě zdánlivě různá technologicky odlišná řešení, která však mají uspokojit zcela identickou potřebu zadavatele ve smyslu zajištění monitoringu naplnění odpadových nádob. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel fakticky poptává shodné plnění k naplnění jeho potřeb dvakrát.

má sloužit, je třeba konstatovat, že zadavatel v těchto dvou částech veřejné zakázky fakticky poptává z hlediska naplnění jeho potřeb zcela identické, resp. vzájemně zastupitelné (ve smyslu možnosti dodávky konkrétního plnění jak z rámcové dohody k části 1., tak k části 2. veřejné zakázky) plnění. Takový postup je však v rozporu se ZZVZ.“ Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na § 51 odst. 4 zákona a dovozuje z něj, že „zadavatel nesmí zahájit nové zadávací řízení před ukončením předchozího s obdobným předmětem, bylo by zcela absurdní, pokud by zadavatel mohl pro naplnění své potřeby realizovat dvě zadávací řízení zahájená a vedená paralelně (…)“.

V námitkách navrhovatel též brojí proti požadavku stanovenému v bodu 1.2 Specifikace plnění

Dle výstupu ze systému elektronického nástroje obsahujícího přehled podaných nabídek zadavatel v části 1 obdržel 2 nabídky a v části 2 obdržel 3 nabídky.

Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách k námitce, v níž navrhovatel brojí proti stanovení kritérií hodnocení, předně odkazuje na Vysvětlení č. 2 a dále uvádí, že kritérii hodnocení „jsou určitá rozmezí počtu dodávaných/provozovaných kusů senzorických řešení.

K námitce, v níž navrhovatel namítá totožnost předmětu části 1 a části 2, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách sděluje, že předměty částí rámcové dohody nejsou shodné a plně zastupitelné. V této souvislosti zadavatel dodává: „Přestože velká část zadávacích podmínek je v obou částech totožná, stanovení rozdílných požadavků na konektivitu a min. přesnost měření hladiny zaplněnosti související s přítomností (resp. nepřítomností v části 2. veřejné zakázky) anti-hlukového systému v odpadové nádobě, mohou znamenat zcela rozdílná technická řešení a rozdílné ceny“. K argumentu identické potřeby, kterou mají dle navrhovatele obě části rámcové dohody naplňovat, zadavatel uvádí, že tato skutečnost je dle něj irelevantní, resp. zadavateli není zřejmé, kam danou argumentací navrhovatel směřuje. Zadavatel nesouhlasí ani s argumentací navrhovatele, kterou dovozuje z § 51 odst. 4 zákona, jelikož skutkový stav popsaný v tomto zákonném ustanovení v namítaném případě nenastal, a tudíž dle něj nemohlo dojít k porušení § 51 odst. 4 zákona.

K námitce, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel v Příloze č. 3 a Příloze č. 4 nestanovil minimální či orientační rozsah předmětu plnění, zadavatel předně v odůvodnění rozhodnutí o námitkách sděluje, že zákon nestanovuje obligatorní obsahové náležitosti rámcových dohod, tudíž nestanovením množství zařízení, která mají být poptávána v rámci částí rámcové dohody, dle něj nemohlo dojít k porušení zákona. Zadavatel dále uvádí, že u rámcových dohod „bývají taková ustanovení používána velmi zřídka, jelikož musí být nutně spojena se sankcemi pro případ, kdy stanovený minimální odběr z rámcové dohody není dodržen. V případě, že zadavatel nezná v době zahájení zadávacího řízení přesný počet poptávaného plnění, mohla by taková ustanovení, která jistě mohou dávat dodavatelům určitou jistotu (v oblasti finanční, plánovací) znamenat kolizi zadavatele se zásadou hospodárného vynakládání veřejných prostředků.“ Zadavatel dále navrhovateli oponuje, když uvádí, že mu „není zřejmé, jak by mohl »zařídit«, aby dva dodavatelé podali nabídku každý do jednoho zadávacího řízení, aby pak zadavatel »mohl« (dle spekulace stěžovatele) odebírat plnění pouze od jednoho z obou takto úspěšných dodavatelů. Pokud bychom se totiž pokusili domyslet spekulaci stěžovatele až do důsledku, stejně tak je možné, že všichni konkurenční dodavatelé (o kterých stěžovatel prohlašuje, že jich je omezený počet) podají nabídku pouze do jedné části a spekulace stěžovatele by se tak zcela minula účinkem. Již z uvedeného je zřejmé, že pokud by úmyslem zadavatele skutečně bylo jakýmkoliv způsobem diskriminovat některého z dodavatelů, jistě by zadávací podmínky neformuloval právě tímto způsobem.“

K námitce navrhovatele směřující proti bodu 1.2 Specifikace plnění Přílohy č. 3 zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvádí, že „(z) důvodu snížení rizika nedostatečného pokrytí komunikační sítí, popř. existence jiného faktoru ovlivňujícího fungování komunikační sítě v místě umístění senzorického řešení, požaduje zadavatel možnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí. Vzhledem k tomu, že žádné dvě komunikační sítě se zcela nepřekrývají, považuje zadavatel daný požadavek za zcela legitimní. Zadavatel se chce pokud možno vyhnout situaci (či alespoň minimalizovat počet těchto situací), kdy senzorické řešení umožňující připojení toliko do jedné komunikační sítě bude na určitých místech zcela nepoužitelné.“ Argumentaci navrhovatele, v níž tvrdí, že nabídka senzorických řešení umožňujících připojení do dvou komunikačních sítí je značně omezena, zadavatel označuje za „naprosto neurčitou a zcela bez konkrétního odůvodnění (…) za účelovou.“ Zadavatel v této souvislosti dodává, že „v případě nových a inovativních řešení nenabízí trh příliš mnoho alternativ. To však neznamená, že by měl zadavatel rezignovat na své minimální požadavky.

K námitce, v níž navrhovatel brojí proti nezohlednění § 6 odst. 4 zákona v zadávací dokumentaci, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách plně odkazuje na Vysvětlení č. 2, ve kterém uvedl, že při tvorbě zadávacích podmínek postupoval v souladu se všemi zásadami zadávacího řízení uvedenými v § 6 zákona. Zadavatel dále sděluje, že namítané zásady budou respektovány v celém průběhu zadávacího řízení. V souvislosti s aplikací § 6 odst. 4 zákona v šetřeném zadávacím řízení zadavatel uvádí, (i) že rozdělil rámcovou dohodu na části, čímž umožnil účast malým a středním podnikům, (ii) že na základě samotné rámcové dohody bude implementováno inovativní řešení odpadového hospodářství, jehož cílem je mj. zlepšení životního prostředí, (iii) že u senzorických řešení požaduje využití recyklovatelných materiálů a ekologickou likvidaci. K zohlednění navrhovatelem uváděných skutečností, tj. nákladů životního cyklu, životnosti, možnosti oprav a energetické náročnosti provozu senzorických řešení, zadavatel odkazuje na Přílohu č. 3 a Přílohu č. 4. Zadavatel má za to, že namítané zásady byly v zadávacím řízení naplněny.

V Analýze lokální spolehlivosti předložené v rámci vyjádření zadavatele ze dne 17. 5. 2022 je uvedeno: „Hlavní výsledky (…) •

V Analýze počtu zpráv předložené v rámci vyjádření zadavatele ze dne 17. 5. 2022 je uvedeno: „Cílem analýzy je zhodnocení, zda senzory nainstalované do kontejnerů posílají data v požadované četnosti a dále ověřit vliv faktorů (např. typ komunikační sítě, typ odpadu, typ odpadové nádoby, lokalita instalace, stav baterie) na odesílání dat.

Ve vyjádření ze dne 17. 5. 2022 zadavatel předložil Průzkum trhu, ze kterého vyplývá mj. následující:

Senzor

BrighterBins The module (ultrazvuk)

BrighterBins The module (laser)

Waste Hero Smart Bin Sensor

GPRS (GSM)

Aktivní legitimaci navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu zpochybnil zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v němž tvrdí, že „(s)těžovateli nemohla stanovením rozporovaných zadávacích podmínek vzniknout újma, jelikož stěžovatel není schopen realizovat předmět veřejné zakázky (…) je prokazatelné, že není schopen dodat senzorická řešení využívající IoT sítí k zajištění sběru dat, ani taková senzorická řešení dle zadávacích podmínek provozovat.“

Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma, pro kterého zákon dále zavedl legislativní zkratku „stěžovatel“.

Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (ve smyslu výše uvedené legislativní zkratky), pro kterého zákon dále zavádí legislativní zkratku „navrhovatel“, nebo z moci úřední.

§ 250 odst. 1 zákona podává demonstrativní výčet úkonů, proti nimž lze podat návrh, domnívá-li se navrhovatel, že tyto úkony (či opomenutí) zadavatele nejsou v souladu se zákonem a v jejich důsledku vznikla nebo hrozí navrhovateli újma na právech.

Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání návrhu je tedy dána za kumulativního splnění dvou předpokladů (podmínek): (1) jedná se o dodavatele, (2) kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma.

Úřad z veřejně dostupných zdrojů na https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma. výsledky?subjektId=621612&typ=PLATNY seznal, že navrhovatel je zapsán v obchodním rejstříku, tudíž může být považován za potenciálního dodavatele, tj. dodavatele ve smyslu § 5 zákona, přičemž zadavatel v šetřeném případě jako podmínku účasti dodavatele v bodech

Úřad v této souvislosti akcentuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nerozporuje, že navrhovatel není dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, ani to, že nedisponuje potřebným živnostenským oprávněním k plnění předmětu rámcové dohody, a ani netvrdí, že by navrhovatel nebyl schopný realizovat předmět rámcové dohody ve spolupráci s dalším dodavatelem či poddodavatelem, toliko tvrdí, že navrhovatel „není schopen dodat senzorická řešení využívající IoT síť k zajištění sběru dat, ani taková senzorická řešení dle zadávacích podmínek provozovat“, přičemž toto své tvrzení ničím nedokládá.

Úřad z obsahu návrhu seznal, že navrhovatel v něm ke své újmě uvádí, že „spočívá zejména v ušlém zisku z plnění předmětu veřejné zakázky, jenž navrhovatel nebude moci v důsledku nezákonně stanovených zadávacích podmínek realizovat. Dále navrhovateli rovněž hrozí nemateriální újma spočívající v nezískání odpovídajících zkušeností a referencí o řádném poskytnutí služeb, jež tvoří předmět plnění veřejné zakázky.“

K tomu Úřad s odkazem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu správních soudů uvádí, že co se týče vyjádření újmy, v zásadě postačí, aby byla prokázána alespoň v tom smyslu, že dodavatel ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat. Újma je pojmem širším než pojem škoda a může v sobě zahrnovat jak materiální, vyčíslitelnou škodu, tak škodu,

Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 5 Afs

Co se týká prokázání aktivní legitimace k podání námitek, resp. návrhu Úřad pro úplnost dodává, že ve zde šetřeném případě se jedná o jiné skutkové okolnosti, než které posuzoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022, v němž řešil aktivní legitimaci navrhovatelky, jejíž předmět podnikání je definován zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a stavovskými předpisy, a jako taková není oprávněna poskytovat služby stavebního dozoru, které zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky primárně vyžaduje. Předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí konstatoval: „Mnohem problematičtější a spornější však je přitakání odvozené aktivní legitimaci k podání námitek v případě, kdy je stěžovatelem subjekt, který není oprávněn plnit gros veřejné zakázky a který současně námitkami napadá právě tu část zadávacích podmínek, která do jeho vlastního postavení nikterak nezasahuje, jako je tomu v právě posuzované věci.“ (srov. bod 26. a následující odůvodnění citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu). Skutkové okolnosti zde šetřeného případu jsou dle Úřadu odlišné, jelikož nelze bez dalšího konstatovat, že navrhovatel je v pod/dodavatelském postavení plně závislý na jiném dodavateli (tj. subjekt není oprávněn plnit gros veřejné zakázky), a že navrhovatel napadá zadávací podmínky, které

Na základě shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání námitek, resp. návrhu, jelikož je dodavatelem ve smyslu § 5 zákona a s ohledem na to, že na právech navrhovatele mohla vzniknout újma, resp. její vznik mohl hrozit, jak uvádí navrhovatel v námitkách, resp. návrhu. Dle Úřadu tudíž nejsou dány zákonem předvídané důvody pro zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona, a Úřad proto dále přistoupí k věcnému posouzení navrhovatelem v návrhu namítaného.

S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v části b) „Nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách“ návrhu, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné ve vztahu k námitce směřující proti stanovení kritérií hodnocení, totožnosti předmětu části 1 a části 2 a proti požadavku na možnost připojení senzorického řešení min. do dvou komunikačních sítí, přistoupil Úřad k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným, a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

Úřad v této souvislosti dodává, že navrhovatel rozhodnutí o námitkách označil za nepřezkoumatelné, avšak jeho zrušení v návrhu nepožaduje, když primárně navrhuje, aby bylo Úřadem zrušeno zadávací řízení, nikoliv rozhodnutí o námitkách. Úřad má tedy za to, že navrhovatel požaduje, aby se zabýval primárně meritorním přezkumem.

V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek NSS č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Úřad též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne

Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 24. 3. 2022 prostřednictvím datové schránky námitky (viz body 101. až 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které dne 7. 4. 2022 v souladu s § 245 odst. 1 zákona odmítl rozhodnutím o námitkách (viz body 105. až 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K v návrhu uvedenému tvrzení navrhovatele, že se zadavatel vůbec nevyjádřil k námitce směřující proti stanovení kritérií hodnocení a porušení § 114 odst. 2 zákona, a že zadavatel nereagoval na veškeré stěžejní argumenty navrhovatele, a proto je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, Úřad uvádí, že zadavatel danou námitku vypořádal, neboť podrobně a srozumitelně popsal svůj postup (úvahy) při stanovení kritérií hodnocení a vah v jednotlivých kritériích, a z odůvodnění zadavatele je tak seznatelné, z jakého důvodu stanovil pravidla pro hodnocení nabídek tak, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci (blíže viz bod 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách reagoval na tvrzení navrhovatele, že by „některý z dodavatelů mohl disponovat indikativními »interními« informacemi o pravděpodobném počtu senzorů, které bude zadavatel v rámci plnění veřejné zakázky poptávat“, na kterém navrhovatel postavil argumentaci o spekulativním jednání dodavatelů ve vztahu ke stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídek, tak, že citované tvrzení navrhovatele důrazně odmítl a sdělil, že jedinou informací o počtech dodávaných senzorů, kterou komunikuje veřejně, jsou jím stanovené váhy kritérií hodnocení (tedy předpoklady četnosti užití rozmezí počtu dodávaných kusů senzorů).

Obdobně Úřad shledal, že se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že je nepřezkoumatelné odůvodnění rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel vypořádal námitku navrhovatele, v níž namítá, že zadavatel poptává v části 1 a části 2 „shodné plnění k naplnění jeho potřeb dvakrát“. Úřad z odůvodnění rozhodnutí o námitkách seznal, že zadavatel námitku odmítl s tím, že předmět části 1 a části 2 není shodný a není plně zastupitelný, neboť zadavatel stanovil rozdílné požadavky „na konektivitu a min. přesnost měření hladiny zaplněnosti související s přítomností (resp. nepřítomností v části 2. veřejné zakázky) anti-hlukového systému v odpadové nádobě“ (blíže viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K argumentu identické potřeby se pak zadavatel vyjádřil tak, že jej považuje z pohledu zákona za irelevantní, a že mu není zřejmé, kam touto argumentací navrhovatel směřuje. Úřad tedy i v tomto případě uzavírá, že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách zabýval argumentací navrhovatele dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách. Úřad v této souvislosti dodává, že skutečnost, že navrhovatel

K námitce, v níž navrhovatel brojí proti požadavku na možnost připojení senzorického řešení min. do dvou komunikačních sítí, se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil tak, že tímto požadavkem snižuje riziko nedostatečného pokrytí komunikačních sítí v místě instalace senzorického řešení. Navrhovatel dále argumentoval, že nabídka senzorických řešení umožňujících připojení do dvou komunikačních sítí je značně omezená, k čemuž zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl, že tato argumentace je dle něj neurčitá a bez konkrétního odůvodnění, a že „(m)ožnost připojení senzorického řešení do dvou komunikačních sítí navíc trh prokazatelně nabízí, což mimo jiné potvrzuje i vícero podaných nabídek v části 1 veřejné zakázky.“ (blíže viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad porovnal obsah dotčené námitky s dotčeným odůvodněním rozhodnutí o námitkách a na základě zjištěného konstatuje, že se zadavatel k dané námitce vyjádřil v celkovém kontextu dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách, jak jej vyjádřil ve shora citovaném rozhodnutí č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020 předseda Úřadu. Z rozhodnutí o námitkách totiž vyplývá, že navrhovatel obdržel podrobnou a srozumitelnou odpověď na otázku, proč zadavatel odmítl jeho námitku, tj. v celkovém kontextu rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel odpovědi na veškerou argumentaci uvedenou k této námitce.

Úřad seznal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách komplexně věnoval shora uvedeným námitkám navrhovatele, když uvedl v rozhodnutí o námitkách ucelený argumentační rámec, kterým reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v těchto námitkách, a když podrobně a srozumitelně vyjádřil a odůvodnil svůj postoj vůči tvrzením navrhovatele, na základě něhož se mohl navrhovatel následně kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup. Jelikož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek, plní tak rozhodnutí o námitkách svůj účel. Úvahy zadavatele v rozhodnutí o námitkách, které jej vedly k odmítnutí uvedených námitek navrhovatele, jsou dle Úřadu tedy zpětně přezkoumatelné. Na základě všeho shora uvedeného, tak Úřad odmítá tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu a to, že „rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť se zadavatel odmítl zabývat vznesenou argumentací navrhovatele“.

Úřad uzavírá, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání shora uvedených námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

Z § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je mj. podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, vč. stanovení zadávacích podmínek. Z § 242 odst. 1 zákona vyplývá, že obecná délka lhůty pro doručení námitek zadavateli je 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona zadavatelem dozvěděl. Ve vztahu k námitkám proti zadávacím podmínkám pak zákonná úprava toto obecné pravidlo speciálně modifikuje tak, že podle § 242

V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Navrhovatel v námitkách namítá, že zadavatel v části 1 a části 2 poptává dvě zdánlivě různá technologicky odlišná řešení, která však mají uspokojit zcela identickou potřebu zadavatele.

V návrhu navrhovatel k námitce směřující proti totožnosti předmětu části 1 a části 2 argumentuje mj. tak, že „(t)echnická specifikace požadovaného plnění jak v části 1., tak v části

je natolik benevolentní, že obě části veřejné zakázky lze potenciálně plnit technologicky totožným zařízením. Tato skutečnost přitom zpochybňuje motivaci zadavatele vedoucí k rozdělení veřejné zakázky na části, neboť zadavatel se zcela reálně může dostat do situace, kdy bude mít uzavřeny dvě rámcové dohody, ze kterých bude moci objednávat pro naplnění jeho potřeb zcela rovnocenná plnění.“ (dále jen „argumentace o technické specifikaci“).

Po porovnání obsahu námitek s obsahem návrhu Úřad zjistil, že argumentace o technické specifikaci je navrhovatelem uvedena pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách. Úřad k tomu podotýká, že mu není známo, resp. z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by navrhovatel podal nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, tj. do dne 25. 3. 2022 do 10:00 hodin, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti totožnosti předmětu části 1 a části 2, a v nichž by byla uvedena výše citovaná argumentace o technické specifikaci.

Úřad tedy konstatuje, že v případě argumentace o technické specifikaci se jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a jakožto k takovým má Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Úřad akcentuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona

Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může

S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V prvé řadě Úřad uvádí, že § 132 odst. 1 zákona stanovuje zadavateli v případě postupu v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, povinnost použít pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě činí předpokládaná hodnota rámcové dohody 59 569 549 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota části 1 činí 32 864 828 Kč bez DPH a části 2 činí 26 704 721 Kč bez DPH, Úřad konstatuje, že daná hodnota rámcové dohody odpovídá předpokládané hodnotě nadlimitní veřejné zakázky na dodávky. Z uvedených důvodů tedy Úřad na šetřený případ aplikoval pravidla pro nadlimitní režim.

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení, pravidel pro hodnocení nabídek a dalších podmínek pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona. Dále Úřad připomíná, že podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona tvoří zadávací dokumentaci veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentaci je proto nutno považovat za komplex požadavků a podmínek, na jejichž základě dodavatelé v prvé řadě vůbec zvažují svoji účast v zadávacím řízení.

Úřad v obecné rovině též uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a odpovědnost za jejich nastavení leží plně na zadavateli, který nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Na základě zadávací dokumentace dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto nesmí být stanovena tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovala konkurenční výhodu nebo vytvářela bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (srov. § 36 odst. 1 zákona). Úřad zdůrazňuje, že nezpochybňuje právo zadavatele vymezit si dle vlastních potřeb podmínky související s předmětem rámcové dohody. Zadavatel však v takové situaci musí mít na paměti, že je v tomto ohledu vázán pravidly obsaženými v § 6 zákona.

Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení, avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele. Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

K námitce, v níž navrhovatel namítá, že zadavatel v části 1 a části 2 poptává dvě zdánlivě různá technologicky odlišná řešení, která však mají uspokojit zcela identickou potřebu zadavatele, a že tedy poptává shodné, resp. zcela identické vzájemně zastupitelné plnění k naplnění jeho potřeb dvakrát, Úřad sděluje, že zadavatel předmět části 1 podrobně specifikoval ve Specifikaci plnění Přílohy č. 3 a předmět části 2 podrobně specifikoval ve Specifikaci plnění

a 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Dle Úřadu je tedy nesporné, že se v šetřeném případě nejedná o shodná plnění, jak tvrdí navrhovatel, jelikož, jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatelem požadovaná senzorická řešení

K argumentaci navrhovatele, že předměty části 1 a části 2 „mají uspokojit zcela identickou potřebu zadavatele“, což navrhovatel shledává rozporné se zákonem, avšak nijak blíže nespecifikuje, v čem konkrétně porušení zákona spatřuje, Úřad uvádí, že tato argumentace navrhovatele z pohledu zákona není relevantní, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o porušení zákona. Úřad v obecné rovině akcentuje, že při existenci konkrétní