ÚOHS S0177/2022/VZ – Poukázky pro osoby v hmotné nouzi III

Zadavatel – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Dobrovského 1278/25,

Podle čl. 1.4 zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení „vyhotovení a poskytnutí poukázek, které se používají při výplatě dávek v agendě hmotné nouze. Jedná se o dávky příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc dle § 43 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. (…)

Podle čl. 1.5 zadávací dokumentace ve spojení s hodnotou uvedenou ve věstníku veřejných zakázek je celková předpokládaná hodnota rámcové dohody 3 659 190,-Kč. V napadených

Podle č. 7 zadávací dokumentace stanovil zadavatel pravidla pro hodnocení nabídek následovně: a. nabídková cena – váha 70 %, b. celkový počet provozoven – váha 5 %, c. hustota sítě provozoven – váha 25 %. „V rámci kritéria hodnocení A. Nabídková cena bude Zadavatel hodnotit celkovou výši nabídkové ceny v Kč bez DPH za předmět plnění příslušné části veřejné zakázky v předpokládaném rozsahu, tj. částku zpracovanou dle tabulky v Příloze č. 7 této ZD.

Ze zpráv o hodnocení nabídek ze dne 20. 1. 2022 vyplývá, že zadavatel v částech 4, 5, 6, 8, 12,

Ze zpráv o hodnocení nabídek ze dne 20. 1. 2022 dále vyplývá, že ve všech napadených částech rámcové dohody byla nejlépe hodnocená nabídka vybraného dodavatele.

Dne 25. 3. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 8. 4. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitky odmítl v celém rozsahu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek ze strany zadavatele nesouhlasil, podal dne 19. 4. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel se domáhá přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v napadených částech zadávacího řízení v souvislosti s výběrem dodavatele, kdy navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele v částech zadávacího řízení (tj. v částech 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14) a aby zavázal zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele v souladu s § 48 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti výběru dodavatele v napadených částech zadávacího řízení, kdy podle něj vybraný dodavatel ve své nabídce:

1 a. „duplicitně uvádí některé provozovny vždy s uvedením jiné kategorie prodávaného zboží, případně duplicitně uvádí také tzv. pojízdné provozovny, přičemž jedna provozovna se tak v rozporu se zadávací dokumentací do celkového počtu provozoven započítá vícekrát; b. uvádí provozovny, kde není reálně možné uplatnit poukázky, jejichž poskytnutí je předmětem veřejné zakázky, když takové zboží se v uvedených provozovnách vůbec neprodává; c. uvádí v nabídce provozovny, které v době podání nabídky reálně již neexistovaly, nebo byly trvale uzavřeny, přičemž tyto nesprávnosti jsou v jeho nabídce obsaženy výrazně nad podíl akceptovatelné nezamýšlené chybovosti; d. zcela záměrně uvádí v tabulce pro uvedení provozoven smyšlené a nikdy neexistující provozovny“.

2

K údajnému duplicitnímu uvádění jednotlivých provozoven přijímajících poukázky v hmotné nouzi navrhovatel předkládá, že jak vyplývá ze seznamu provozoven vybraného dodavatele uveřejněných na stránkách zadavatele, konkrétní provozovny jsou uvedeny dvakrát (nebo i vícekrát) v různých kategoriích zboží, které za ně lze nakoupit, čímž dochází k umělému navyšování počtu (a přeneseně i hustoty) těchto prodejen. Jedná se typicky o případy, kdy jedna prodejna nabízí například potraviny a drogerii, a tedy ji dle navrhovatele vybraný dodavatel uvádí dvakrát, přestože se jedná o jednu a tu samou provozovnu. Zadavatel podle navrhovatele nedostatečně ověřil jeho tvrzení v námitkách, když v případě duplicity ověřil toliko jednu provozovnu, a to konkrétně Kaufland na adrese Obvodová 3310/13a, 767 01

Ohledně provozoven, kde není reálně možné poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele uplatnit, navrhovatel tvrdí, že s ohledem na údaje předložené vybraným dodavatelem na jeho webových stránkách, je nepochybné, že do své nabídky tyto uvedl. Jako typický příklad dává navrhovatel čerpací stanice u obchodních center Tesco/Globus, kdy je podle něj všeobecně

Třetím namítaným způsobem údajného zvýšení počtu a hustoty sítě provozoven je podle navrhovatele uvádění provozoven již zaniklých. Navrhovatel zde předkládá seznam provozoven, které dle jeho informací již zanikly a nelze je považovat za akceptační místa, přičemž se má jednat pouze o příkladmý, a nikoliv konečný výčet (vychází přitom ze seznamu provozoven umístěném na webu zadavatele, kdy podle navrhovatele v něm lze identifikovat až nižší stovky takovýchto případů).

Podle navrhovatele řada z uvedených provozoven zanikla již před lety, a tedy vybraný dodavatel nepochybně měl před podáním nabídky dostatek času k adekvátní reakci na tuto skutečnost. Zároveň navrhovatel rozporuje skutečnost, že zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách přezkoumal toliko 4 z 21 uvedených namátkově vybraných příkladů, což v žádném případě nemůže být dostatečné, jelikož v souladu s rozhodnutím Úřadu sp. zn.

Poslední namítanou „nekalou praktikou“ vybraného dodavatele pak má být uvádění pojízdných provozoven zajíždějících do různých měst několikrát, čímž je opět uměle navyšován celkový počet provozoven i hustota sítě pro účely hodnotících kritérií B a C. Podle navrhovatele toto není možné, jelikož žádná takováto provozovna nemůže být na více místech současně a vždy tak poskytuje služby pouze v jedné obci. V rozhodnutí o námitkách poukázal zadavatel na vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace“), podle kterého „[p]ojízdné prodejny je možné započítat jak do ‚[k]ritéria B. Celkový počet provozoven‘, tak do ‚[k]ritéria C. hustota sítě provozoven‘, podle toho, zda nabízí pouze potraviny nebo i hygienické potřeby, a to za těchto předpokladů: a. pojízdná prodejna musí do obce zajíždět minimálně 1x týdně b. jednu pojízdnou prodejnu lze v jedné obci vykázat pouze jednou, bez ohledu na počet prodejních míst“.

Uvedená pochybení nelze dle názoru navrhovatele nijak zhojit vzhledem ke skutečnosti, že se dotýkají kritérií hodnocení, kdy po uplynutí lhůty k podání nabídek již takové skutečnosti změnit nelze. Zadavatel tako podle navrhovatele porušil zákon, když v souladu s § 48 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 48 odst. 8 zákona nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení pro uvedení údajů, které jsou předmětem hodnocení a které zároveň neodpovídají skutečnosti a v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona řádné nepřezkoumal pravdivost údajů v nabídce vybraného dodavatele, když se řádně nezabýval všemi případy neexistujících provozoven, na které je navrhovatel upozornil v námitkách.

Úřad obdržel předmětný návrh dne 19. 4. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 19. 4. 2022.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ÚOHS-13416/2022/536 ze dne 21. 4. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-13430/2022/536 ze dne 21. 4. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 26. 4. 2022 obdržel Úřad přípis vybraného dodavatele, ve kterém označil skutečnosti, které považuje za své obchodní tajemství.

Dne 2. 5. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele“).

Dne 6. 5. 2022 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“).

Zadavatel ve svém vyjádření předem podotkl, že „provozovny řádně ověřoval a může s přiměřenou jistotou potvrdit, že údaje z nabídky vybraného dodavatele, hustota sítě provozoven a celkový počet provozoven odpovídá realitě a zadavateli se nepodařilo zjistit nepravdivé či úmyslně zavádějící informace/údaje, které by měly zásadní vliv na hodnocení nabídek“. Argumentace veřejně dostupnými seznamy dle zadavatele není relevantní, jelikož tyto nemají nic společného s napadenými částmi zadávacího řízení. Za účelem odstranění všech možných pochybností si pak zadavatel od vybraného dodavatele vyžádal čestné prohlášení, že: a. „Dodavatel prohlašuje a ujišťuje Zadavatele, že vyplněné údaje v Tabulkách pro výpočet kritérií B a C jsou pravdivé a správné. b.

Ohledně údajně nepravdivých údajů zadavatel uvedl, že navrhovatelem požadované prověření všech partnerských prodejen vybraného dodavatele není z podstaty věci možné, jelikož fyzická kontrola desítek tisíc provozoven by jej nepřiměřeně zatížila (jak finančně, tak časově) a dávala by prostor pro uplatňování podobných účelových návrhů a upozaďovala by potřebu hodnotit kvalitu. Rovněž poukázal na to, že navrhovatelem namítaná nepravdivost byla značně nekonkrétní. Námitky navrhovatele dle svého mínění zadavatel dostatečně ověřil, kdy je neshledal důvodnými.

K namítanému duplicitnímu uvádění provozoven ve více kategoriích zadavatel uvedl, že skutečnost, že jsou provozovny uvedeny ve více kategoriích v seznamu uveřejněném na webových stránkách zadavatele, neznamená, že jsou uvedeny vícekrát i v nabídce vybraného dodavatele (což dle zadavatele nejsou). Dále zdůrazňuje, že „[n]avrhovatel nemá k dispozici nabídku vybraného dodavatele. Navrhovatelova argumentace ohledně nepravdivých údajů je tak postavená pouze na základě údajů z webových stránek Zadavatele a vybraného dodavatele. Ani jeden z těchto zdrojů nemůže být z hlediska nové veřejné zakázky relevantní“.

Stran provozoven, kde není reálně možné poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele uplatnit zadavatel předkládá, že mu žádná taková provozovna známá není. V případě navrhovatelem uváděného typického příkladu čerpacích stanic pak zadavatel udává, že provedl namátkovou kontrolu i na čerpací stanici TESCO, kde je možné zakoupit vhodné zboží za poukázky hmotné nouze. Ověřil tak, že i v čerpacích stanicích lze zakoupit za poukázky hmotné nouze potraviny, a nejen pohonné hmoty, jak uvádí navrhovatel.

Ohledně údajného uvádění neexistujících provozoven do nabídky vybraného dodavatele, kdy své pochybnosti vycházející z namátkové kontroly seznamu uveřejněného na webových stránkách zadavatele shrnul do tabulky č. 2, zadavatel uvádí, že předně je součástí citované tabulky 5 provozoven nacházejících se na území hlavního města Prahy, kdy do této části návrh (ani předchozí námitky) vůbec nesměřuje, a tedy se jimi zadavatel nezabýval. Totéž pak platí pro otázky partnerství vybraného navrhovatele a společností BiOOO.cz. Co se týká ostatních provozoven uvedených navrhovatelem v tabulce č. 1, ověřil zadavatel první čtyři provozovny, kdy: a. „Rychlé občerstvení – PIZZA, náměstí Odboje 316 není uvedena v nabídce vybraného dodavatele,

K poslední námitce týkající se pojízdných provozoven zadavatel odkazuje na vysvětlení zadávací dokumentace, kdy se podle něj navrhovatel při přípravě nabídky nedostatečně seznámil s dotazy ostatních účastníků zadávacího řízení, a kdy předmětné vysvětlení zadávací dokumentace neumožňuje započtení pojízdné provozovny vícekrát pouze v tom případě, že v rámci jedné obce má několik různých stanovišť. K tvrzení, že jedna prodejna nemůže být současně na více místech pak zadavatel uvádí, „že se jedná o obdobný argument, jako že by se neměla počítat prodejna, kde je otevřeno jen 1-2 dny v týdnu a jinak prodavačka pracuje v jiné prodejně. Zadavatel proto považuje předmětný argument za nesmyslný, když Zadavatel hodnotil v souladu se zadávací dokumentací a z textace je v návaznosti na dotaz zřejmé, že pokud je pojízdná prodejna ve více obcích každý týden, může být vykázána v každé obci“.

Zadavatel tak má za to, že námitky zadavatele komplexně přezkoumal a návrh není důvodný.

Ve svém vyjádření k návrhu předně vybraný dodavatel zpochybňuje interpretaci zdrojů, ze kterých navrhovatel vychází (tedy seznam partnerských provozoven uvedený na stránkách zadavatele a vybraného dodavatele). Vybraný dodavatel je stejně jako zadavatel přesvědčen o tom, že tyto seznamy nejsou průkazné ve vztahu k nabídce v šetřeném zadávacím řízení.

Ohledně uvádění provozoven, kde údajně nelze uplatnit poukázky vybraného dodavatele tento předkládá, že navrhovatelem rozporované čerpací stanice u obchodních domů TESCO a Globus poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele buď přijímají nebo nejsou uvedeny v jeho nabídce. Navrhovatelem předložené fotografie pochází z rozmezí let 2012 – 2019, přičemž podle vybraného dodavatele jsou tyto dnes již neaktuální a nezobrazují skutečný stav provozoven. Jako důkaz přikládá vybraný dodavatel fotografie z čerpacích stanic u obchodních domů na adresách Ústecká 1905/8, Děčín, Tyršova 867, Trmice, Rudoltická 1706/4, Most, ze dne 29. 4. 2022 (tedy z navrhovatelem napadených míst), pořízené zaměstnancem vybraného dodavatele, ze kterých vyplývá, že je možné v těchto prodejnách zakoupit i jiné zboží, než výhradně pohonné hmoty, jak tvrdí navrhovatel, a jeho námitka tak není smysluplná.

K údajným neexistujícím provozovnám vybraný dodavatel namítá, že navrhovatel „neuvádí, které z oněch jednadvaceti provozoven zanikly nebo nikdy neexistovaly, proto je pro ERCZ (zde vybraného dodavatele, pozn. Úřadu) obtížné na takové tvrzení Navrhovatele reagovat. Pokud je některá z uvedených provozoven uvedena v nabídce ERCZ a skutečně v době před podáním nabídky zanikla, pak se nejedná o záměr ERCZ uměle navyšovat počty smluvních provozoven, nýbrž o situaci, kdy s provozovatelem prodejny má ERCZ stále platnou smlouvu, avšak provozovatel prodejnu zrušil, aniž by o tom ERCZ informoval. V každém případě může jít pouze o nízké jednotky provozoven v jednotlivých krajích, které nemohly jakkoli ovlivnit výsledek hodnocení nabídky. Ohledně společnosti BiOOO.cz vybraný dodavatel Úřadu předložil smlouvu ze dne 20. 12. 2020, dle které tato společnost jeho poukázky v hmotné nouzi akceptuje. Pro šetřené zadávací řízení však dle vybraného dodavatele tato námitka navrhovatele není relevantní, jelikož společnost BiOOO.cz má sídlo na území hlavního města

Stran tvrzeného vícenásobného uvádění pojízdných provozoven pak vybraný dodavatel odkazuje na vysvětlení zadávací dokumentace, podle kterého nelze opakovaně započítat pouze pojízdné provozovny mající více stanovišť v rámci jedné obce, což vybraný dodavatel ve své nabídce nečiní. Podle vybraného dodavatele je pak tento názor navrhovatele „chybný ve své podstatě. Pojízdné prodejny totiž nahrazují funkci kamenných prodejen v malých obcích, kde se jejich provoz z různých důvodů stal neudržitelným. Díky pojízdným prodejnám je v těchto obcích zachována možnost nákupu, byť jen v určitých dnech po omezenou otevírací dobu.

Vybraný dodavatel tak má za to, že návrh navrhovatele je v celém rozsahu nedůvodný, kdy podle něj „uvedené důvody domnělé nezákonnosti rozhodnutí Zadavatele o výběru dodavatele nebo rozhodnutí o námitkách Navrhovatele jsou vykonstruované, postrádají jakoukoli oporu v údajích, na něž samy odkazují, často si protiřečí a místy postrádají elementární logiku“. Úřad by tak dle vybraného dodavatele měl návrh zamítnout.

Usnesením č. j. ÚOHS-18633/2022/536 ze dne 2. 6. 2022 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Na základě žádosti navrhovatele ze dne 6. 6. 2022 Úřad uvedenou lhůtu usnesením č. j. ÚOHS-19061/2022/536 z téhož dne přiměřeně prodloužil, a to do 17. 6. 2022. Dne 17. 6. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele a vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu správního řízení nevyjádřil.

Navrhovatel se ve svém vyjádření k podkladům nejprve zabýval otázkou oprávněnosti obchodního tajemství označeného vybraným dodavatelem a s tím spojenou možností k nahlížení do těch částí nabídky, které vybraný dodavatel označil jako obchodní tajemství, mimo režim nahlížení do obchodního tajemství podle § 271 odst. 2 zákona. Podle navrhovatele nesplňuje část nabídky označená vybraným dodavatelem jako obchodní tajemství (tj. seznam provozoven pro účely hodnotícího kritéria B a C v ucelené podobě včetně uvedení identifikačních údajů, které v rámci zveřejňovaných skutečností nikdy nedosáhnou takové úrovně úplnosti jako údaje shromážděné ve formě kompletní, aktuální a členěné databáze tak, jak jsou prezentovány v rámci nabídky vybraného dodavatele) definiční znaky obchodního tajemství podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle citovaného ustanovení je obchodní tajemství definováno tak, že „tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení“. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že minimálně definiční znak obvyklé nedostupnosti konkrétních skutečností zde absentuje. Informace o provozovnách přijímajících poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele jsou dle navrhovatele veřejně dostupné, neboť jsou totiž zveřejňovány jak samotným vybraným dodavatelem na jeho webových stránkách, tak na webových stránkách zadavatele. Rovněž tak provozovny přijímající poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele jsou ze smlouvy

V samotném vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvádí konkrétní provozovny z nabídky vybraného dodavatele, u kterých v rámci nahlížení do spisu shledal některé z jím namítaných pochybení. Celkově takto navrhovatel označuje celkem 51 provozoven chybně uvedených v nabídce v průřezu všech jejích napadených částí, přičemž některé z namítaných provozoven spadají do jiných než napadených částí zadávacího řízení. Navrhovatel má dále za to, že s ohledem na zásadu materiální pravdy, zakotvenou v § 3 správního řádu, by Úřad měl „důkladně prověřit obsah seznamu provozoven, i nad rámec navrhovatelem uvedených příkladů, jejichž rozsah je limitovaný z důvodu omezené možnosti navrhovatele pracovat s podklady rozhodnutí. Úřad by konkrétně měl řádně přezkoumat rozsah duplicit, neexistujících provozoven a provozoven, ve kterých není možné poukázky uplatnit, jak byly uvedeny v nabídce vybraného dodavatele i další skutečnosti, na které navrhovatel upozorňoval v návrhu“.

Vybraný dodavatel se k podkladům pouze stručně vyjádřil v tom smyslu, že z žádného z uvedených podkladů nevyplývá žádná skutečnost dokládající tvrzení navrhovatele. Setrvává tak nadále na svém názoru, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem a v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření k návrhu. Závěrem připustil, že „během zadávacího řízení mohlo dojít k drobným nepřesnostem daným povahou v nabídce předložených seznamů provozoven, které se neustále mění a aktualizují. Tyto případné nepřesnosti však nemohly mít vliv na výsledek hodnocení nabídek a na správnost rozhodnutí o výběru dodavatele“. Podle vybraného dodavatele tak nejsou důvody k uložení nápravného opatření a Úřad by měl návrh zamítnout.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne.

Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle čl. 1.4 zadávací dokumentace je předmětem rámcové dohody „vyhotovení a poskytnutí poukázek, které se používají při výplatě dávek v agendě hmotné nouze. Jedná se o dávky příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc dle § 43 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. (…) Za tyto poukázky lze koupit pouze potraviny (vyjma alkoholických nápojů a tabákových výrobků), oděvy, obuv, základní hygienické prostředky, dětské zboží, školní potřeby a lékárenské zboží k zajištění základních životních podmínek osoby v hmotné nouzi. VZ (zde rámcová dohoda, pozn. Úřadu) je v souladu s § 35

Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace „[p]oukázky musí být uplatnitelné v síti provozoven nasmlouvaných dodavatelem v minimálním rozsahu jedna provozovna na prodej potravin a minimálně jedna provozovna na prodej hygienického zboží (jedna shodná provozovna může naplňovat jak kategorii potravin, tak kategorii hygienického zboží; shodná provozovna se v případě splnění požadavků více kategorií započítává pro každou kategorii) na území minimálně 75 % obcí s více než 1.000 obyvateli v daném kraji/hlavním městě Praze. Počet obyvatel jednotlivých obcí bude Zadavatel brát dle Českého statistického úřadu ke dni 1. 1.

Podle čl. 2.2 zadávací dokumentace „[ú]častník zadávacího řízení je povinen předložit

Podle čl. 2.3 zadávací dokumentace „[z]boží, na které budou poukázky účastníka zadávacího řízení uplatnitelné, musí být v dané provozovně dostupné“.

Zadavatel v čl. 7 zadávací dokumentace stanovil následující kritéria hodnocení:

Podle čl. 7.2 zadávací dokumentace „[v] rámci kritéria hodnocení B. Celkový počet provozoven bude Zadavatel hodnotit celkový počet provozoven v daném kraji. Hodnotí se veškeré provozovny (i v rámci jedné obce), ve kterých lze poukázky uplatnit, tzn. veškeré provozovny

Podle čl. 7.3 zadávací dokumentace „[v] rámci kritéria hodnocení C. Hustota sítě provozoven bude Zadavatel hodnotit hustotu sítě provozoven, přičemž za vhodnější bude považována nabídka s nejvyšším počtem obcí, ve kterých je zajištěna alespoň jedna provozovna na prodej potravin a současně alespoň jedna provozovna na prodej hygienického zboží. Zadavatel bude hodnotit údaje uvedené v tabulce dle Přílohy č. 8 této ZD. Za vhodnější bude považována nabídka s nejvyšším počtem obcí, ve kterých se nachází výše uvedené provozovny. Zadavatel upozorňuje, že hustota sítě provozoven nesmí po dobu plnění Rámcové dohody klesnout pod počet provozoven uvedených v nabídce a případný pokles počtu provozoven bude sankcionován, z tohoto důvodu Zadavatel doporučuje, aby účastník zadávacího řízení nabídl pouze takovou sít provozoven, kterou bude schopen naplnit po dobu trvání Rámcové dohody.

Co se týče obsahu námitek Úřad odkazuje na shrnutí obsahu návrhu, který se věcně shoduje s námitkami, uvedené v bodech 9 - 18 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Mimo uvedené obsahují námitky navrhovatele pouze poukaz na absenci posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, když přitom nabídky vybraného dodavatele mají tuto obsahovat, jelikož „hodnocená nabídková cena je ve všech napadených částech zakázky nižší než nominální cena modelového balíku poukazů specifikovaného pro účely dané části zakázky“. Podle navrhovatele každá nabídková cena, která je de facto záporná, bude z podstaty věci mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vyjádřil k absenci mimořádně nízké nabídkové ceny v tom smyslu, že ji žádná z nabídek vybraného dodavatele neobsahuje. Záporná cena je v oblasti poukázek/stravenek běžnou obchodní zvyklostí vzhledem ke skutečnostem, že jejich emitent získává při jejich odkupu od obchodníků také zápornou provizi a dále, že ne všechny poukázky jsou v lhůtách uvedených na stravenkách/poukázkách využity, což by mělo být navrhovateli vzhledem k předmětu jeho podnikání známo. Zadavatel tak neviděl důvod k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. S ohledem na skutečnost, že tato námitka se již neobjevuje v návrhu, lze dovozovat, že navrhovatel se s vysvětlením zadavatele spokojil.

Ohledně zbytku rozhodnutí o námitkách Úřad odkazuje na vyjádření zadavatele pod body 26. – 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy v rozhodnutí o námitkách uvedl zadavatel totožné skutečnosti, jako ve vyjádření k návrhu.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.

Přímo ze zákonného ustanovení § 245 odst. 1 zákona tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Smysl institutu námitek tak není naplňován v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně.

Podanými námitkami se zadavatel musí zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel

Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem (v právě šetřeném případě zejména v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona). Za takového stavu věci by nemělo pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Za transparentní (férový) lze tedy označit takový postup zadavatele, když na obdržené výtky dodavatelů (ve formě řádně podaných námitek) reaguje tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. Toho přitom docílí jedině tak, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní (či případně na základě přijatých námitek přehodnotí své předchozí úvahy nebo učiní opatření k nápravě předchozího postupu zadavatele). Právě to je základním účelem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen obecnými formulacemi, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne

V šetřeném případě navrhovatel v námitkách upozornil zadavatele na uvádění zaniklých a neexistujících provozoven v nabídce vybraného dodavatele (podrobně viz tabulka č. 2), které namátkově vybral ze seznamu provozoven umístěných na webu zadavatele i vybraného dodavatele. Zadavatel z těchto rozporovaných provozoven ověřil první čtyři: a. „Rychlé občerstvení – PIZZA, náměstí Odboje 316 není uvedena v nabídce vybraného dodavatele,

Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. I přes právě uvedené se však

Navrhovatel v námitkách rozporoval celkem 21 provozoven uvedených vybraným dodavatelem. Úřad souhlasí, že s ohledem na skutečnost, že navrhovatel vůbec nepodal nabídku do části zadávacího řízení vztahující se k plnění na území hlavního města Prahy, zadavatel neměl povinnost zabývat se ověřováním existence provozoven majících zde sídlo.

Postup zadavatele budí rozpaky i s ohledem na okolnosti vztahující se k subjektu uvedenému na pátém místě tabulky č. 2 – PEKOSA Chodov, IČO 64360563 se sídlem Hlavní 694, Chodov

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel v postupu směřujícímu k uzavření předmětných částí rámcové dohody pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, když ve vztahu k námitce týkající se neexistence konkrétních provozoven akceptujících poukázky v hmotné nouzi prověřil pouze vzorek těchto provozoven, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Ohledně navrhovatelem namítané neoprávněnosti obchodního tajemství Úřad uvádí, že jedním ze základních práv dodavatelů je ochrana výsledků jejich hospodářské činnosti. Do tohoto práva lze ve správním řízení zasáhnout pouze v případě, že jej převáží jiný oprávněný zájem. Dle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů „[o]bchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení“. Navrhovatel v šetřené věci nedokládá žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by bylo zjevné, že se v případě nabídky vybraného dodavatele o obchodní tajemství nejedná. Argumentace veřejností akceptačních míst poukázek v hmotné nouzi na webu vybraného dodavatele i zadavatele není případná, jelikož ani v jednom případě daný seznam nedosahuje takové úrovně úplnosti, podrobnosti a aktuálnosti, jako seznam předložený přímo v nabídce vybraného dodavatele. Předmětem obchodního tajemství tak de facto není samotný obsah nabídky (tedy konkrétní provozovny přijímající poukázky v hmotné nouzi vybraného dodavatele), ale forma tohoto seznamu v ucelené podobě s vysokou mírou detailu ve formě členěné databáze. Ze stejného důvodu tak nemá vliv ani veřejné označení konkrétních provozoven štítky vybraného dodavatele. Úřad tak nadále setrvává v názoru, že seznamy provozoven uvedené v nabídce vybraného dodavatele lze považovat za obchodní tajemství, přičemž je však současně z výše uvedeného zřejmé, že posouzení předmětné otázky nemá z pohledu učiněných meritorních závěrů žádný dopad.

Dle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst.

Navrhovatel se v předmětném případě domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele a zadavatele zavázal k vyloučení vybraného dodavatele z napadených částí zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů (jak Úřad dovodil v závěrech týkajících se výroku I. tohoto rozhodnutí – viz body 42. - 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí), rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Uvedené nápravné opatření přitom Úřad považuje s ohledem na zjištěná a v odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí popsaná pochybení zadavatele za dostatečné, neboť nelze vyloučit, že zadavatel při opětovném posuzování námitek navrhovatele provede za účelem vypořádání námitek např. některé úkony v zadávacím řízení znovu či přistoupí k provedení dalších, doposud v tomto zadávacím řízení neprovedených, úkonů.

Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu, resp. rámcovou dohodu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu, resp. rámcovou dohodu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy či rámcové dohody ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít rámcovou dohodu v napadených částech č. 4, 5, 6, 8, 11, 12, 13 a 14.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Úřad práce České republiky, Dobrovského 1278/25, 170 00 Praha 7

doc. JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D., Rubešova 162/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2

Mgr. Lukáš Jurásek, Národní 58/32, 110 00 Praha 1