ÚOHS S0189/2024/VZ – Realizace park U Vody

Obviněný – městská část Praha 7, IČO 00063754, se sídlem U průhonu 1338/38, 170 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 4. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – ENVIRONMENTAL BUILDING a.s., IČO 09713662, se sídlem Říčanská 1799, 251 01 Říčany (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Realizace park U Vody“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, zahájeném dne 15. 12. 2022 uveřejněním výzvy na profilu zadavatele (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem plnění je dle čl. 1 bodu 1.2 smlouvy realizace stavebních a krajinářských úprav prostor parku U Vody místěného na parcelách v katastrálním území Holešovice.

Obviněný dne odeslal dne 24. 5. 2023 oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 23. 10. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Konkrétně se v podnětu uvádí, že ››bylo kontrolní skupinou, pověřenou výkonem přezkoumání hospodaření, zjištěno, že městská část Praha 7 se mohla dopustit přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona jako zadavatel neodeslala oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 do 30 dnů od uzavření smlouvy. U podlimitní veřejné zakázky na stavební práce „Realizace park U Vody“ byl

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.

Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do a. Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b. Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.

Z profilu zadavatele vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 40 000 000 Kč bez DPH a jedná se tak s ohledem na předmět plnění (realizace stavebních a krajinářských úprav prostor parku U Vody místěného na parcelách v katastrálním území

Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 19. 4. 2023, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.

Podle čl. 4, bodu 1 smlouvy o dílo činí celková cena částku 34 192 720,31 Kč bez DPH (41 373 191,58 Kč s DPH).

Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://praha7.profilzadavatele-vz.cz/profile_cent_2937.html, který byl pod ev. č. Z2020008189 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2020.

Smlouvu o dílo uveřejnil zadavatel dne 26. 4. 2023 na profilu zadavatele i v Registru smluv.

Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 24. 5. 2023.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 126 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do

Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo, dle v té době platné právní úpravy, dne 20. 5. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona i ve vztahu k výši trestu dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupku. Příznivější pro obviněného není ani pozdější právní úprava obsažená v zákoně ve znění novely, pokud jde o zánik odpovědnosti za přestupky, neboť, ačkoli došlo novelou ke zkrácení doby promlčení u přestupků dle § 269 zákona z 5 let na 2 roky [viz § 270 odst. 5 zákona a § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve znění novely], s ohledem na datum spáchání přestupku neuplynula dosud ani polovina z doby, kdy by mohlo dojít k promlčení shora uvedeného přestupku obviněného i podle zákona ve znění novely. Z uvedeného důvodu proto nebyly při posuzování přestupku dány důvody pro aplikaci pozdější právní úpravy.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě činí cena za plnění veřejné zakázky dle uzavřené smlouvy o dílo 41 373 191,58 Kč s DPH. V této souvislosti

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.