ÚOHS S0214/2021/VZ – Přístaviště Davle – zhotovitel stavby

Zadavatel – Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR, IČO 67981801, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil dne

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 2 zadávací dokumentace ze dne 22. 3. 2021, ve znění jejích úprav uveřejněných dne 13. 4. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) vybudování nového přístaviště v Davli, které bude sloužit ke krátkodobému a střednědobému (do 48 hod.) stání rekreačních plavidel. Podle čl. 2 zadávací dokumentace je současně předmět veřejné zakázky podrobně popsán „minimálními požadavky“, jimiž se dle čl. 1.1 zadávací dokumentace rozumí požadavky zadavatele na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které jsou vymezeny technickými, obchodními a jinými smluvními podmínkami, jež jsou součástí smlouvy na veřejnou zakázku.

Podle čl. 2.3 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí

Proti zadávací dokumentaci (zadávacím podmínkám) podala obchodní společnost

Vzhledem k tomu, že navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 26. 5.

Navrhovatel v úvodu návrhu shrnuje skutečnosti, jež namítal ve svých námitkách. Uvádí, že na námitkách nadále trvá, a že je činí součástí návrhu. Současně navrhovatel v úvodu svého návrhu zdůrazňuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je vybudování nového přístaviště v Davli, určeného ke krátkodobému a střednědobému stání rekreačních plavidel, přičemž se jedná o stavební práce realizované dle předložené projektové dokumentace v předpokládané hodnotě 14 500 000,- Kč bez DPH, a dle slov navrhovatele se tedy nejedná o stavební práce složité, ani finančně náročné.

V další části svého návrhu navrhovatel navazuje na podané námitky a rozhodnutí zadavatele o námitkách, přičemž rozebírá skutečnosti, které v podaných námitkách namítal, jakož i příslušnou argumentaci zadavatele. Vzhledem k tomu, že navrhovatel učinil obsah námitek součástí návrhu, Úřad v rámci shrnutí jednotlivých částí návrhu popíše vždy i příslušnou argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách.

V souvislosti s nastavením kritérií hodnocení šetřené veřejné zakázky navrhovatel namítá, že kritéria „odborná úroveň“, „rizika“ a „vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele“ nejsou ekonomickými ukazateli, které by bylo možno relevantně vyčíslit v peněžní hodnotě, ale jedná se spíš o kritéria kvality. Dle navrhovatele bude v rámci těchto kritérií hodnocení každý z dodavatelů předkládat zcela nesouměřitelná tvrzení, která ani nelze věcně ověřit. Dle navrhovatele není zřejmé, co bude zadavatel v rámci těchto kritérií hodnocení hodnotit a jak bude přidělovat body, současně tvrdí, že dle daného modelu hodnocení nebude o vítězi zadávacího řízení vůbec rozhodovat nabídková cena (která má váhu 35 %).

Navrhovatel má za to, že jsou hodnotící kritéria nevhodná, netransparentní a nepřiměřená ve vztahu k předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, a že nenaplňují ani § 116 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť nesouvisí s kvalitou plnění ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel nepřipouští variantní řešení, a tedy jakákoli tvrzení dodavatelů uvedená v rámci dokumentů předkládaných k jednotlivým kritériím hodnocení nemohou ovlivnit rozsah a kvalitu plnění, neboť tyto parametry jsou jednoznačně specifikovány výkazem výměr.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k jednotlivým dokumentům, které mají být dle zadávací dokumentace pro účely hodnocení v rámci jednotlivých kritérií hodnocení dodavateli vyplněny a doloženy v nabídce (dokument odborné úrovně, kontrolní list odborné úrovně, dokument rizik, kontrolní list vlastností a schopností zástupce zhotovitele) a vysvětluje, proč s požadavkem zadavatele na jejich předložení nesouhlasí.

V reakci na rozhodnutí o námitkách navrhovatel konstatuje, že i sám zadavatel kritéria „odborná úroveň“, „rizika“ a „vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele“ prezentuje jako kritéria kvality, když odkazuje na využití metody Best Value Approach/Best Value

Současně navrhovatel namítá, že ačkoliv zadavatel při nastavení kritérií hodnocení vychází z metody BVA, předmět plnění předmětné veřejné zakázky a jeho vymezení neodpovídá možnosti využití a aplikace této metody; tento svůj názor navrhovatel dále v návrhu vysvětluje a podrobněji rozebírá jednotlivá zadavatelem stanovená kritéria pro hodnocení nabídek dodavatelů.

Navrhovatel má za to, že zadavatel hodnotí v podstatě kvalifikační předpoklady dodavatele a žádným způsobem nehodnotí přímý konkrétní dopad na předmět plnění vymezený projektovou dokumentací, cenou díla a termínem plnění.

Navrhovatel považuje způsob hodnocení nastavený zadavatelem za netransparentní, když tento na jedné straně nastavuje minimální požadavky na plnění, a současně nastavuje kritéria hodnocení vázaná na tzv. účel veřejné zakázky, která ale směřují ke zvýhodnění dodavatelů na základě něčeho, co není předmětem zadání, ale „plněním navíc“.

Navrhovatel současně zdůrazňuje, že stanovený účel veřejné zakázky nemůže souviset s předmětem plnění, který je jednoznačně vymezen projektovou dokumentací, respektive položkovým rozpočtem. A pokud zadavatel, jak tvrdí v rozhodnutí o námitkách, nepřipouští varianty řešení, tak dle navrhovatele není možná ani jakákoli změna předmětu plnění. A pokud není možná změna předmětu plnění, jakékoli dodavateli předložené návrhy a nápady nemohou souviset s předmětem plnění a nemohou tak vůbec být předmětem hodnocení nabídky.

Navrhovatel v této části návrhu napadá zadavatelem stanovený mechanismus posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny (dále i jen „MNNC“). Navrhovatel má za to, že ač je zadavatel oprávněn požadovat kalkulaci celé nabídky, nelze akceptovat jako důvodný a přiměřený požadavek, který identifikuje podezření na MNNC tehdy, když bude cena (byť v jedné položce) o 10 % nižší než průměr všech obdržených nabídek, a to s důsledkem vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že takový způsob výpočtu MNNC zcela vylučuje hospodářskou soutěž, je netransparentní a dodavatele vystavuje důsledkům nadhodnocení nabídek jiných dodavatelů.

Navrhovatel v této části návrhu napadá požadavek zadavatele na referenční plnění stanovený v čl. 2.3.1 přílohy „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace a požadavek na zkušenosti osoby zástupce zhotovitele s odborným prováděním referenčních staveb stanovený v čl. 2.3.2 téže přílohy zadávací dokumentace (dále i jen „čl. 2.3.1. a čl. 2.3.2 přílohy zadávací dokumentace“ nebo „příloha zadávací dokumentace“), kdy zadavatel požaduje doložit referenci na 1, resp. v případě požadavku na osobu zástupce zhotovitele 2 rekonstrukce nebo novostavby, jež jsou umístěny na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“) nebo vodní cestě obdobného charakteru v jiné členské zemi EU. Navrhovatel považuje takový požadavek za neodpovídající předmětu plnění. Navrhovatel by za dostačující považoval referenci na totožnou stavbu umístěnou na účelové vodní cestě ve smyslu citovaného zákona o vnitrozemské plavbě (dále jen „účelová vodní cesta“), neboť umístění stavby z hlediska vlivu na technické parametry stavby stanovené v zadávací dokumentaci není dle navrhovatele relevantní, z technologického hlediska stavebních prací je jedno, zda je stavba umístěna na účelové vodní cestě či na sledované dopravně významné využívané vodní cestě ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě (dále i jen „sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta“).

Navrhovatel má v této souvislosti rovněž za to, že výše popsaným omezením druhu vodní cesty, na níž měly být realizovány referenční stavby, jsou diskriminováni dodavatelé realizující přístaviště na účelových vodních cestách (kde je provoz často objemnější a rušnější, zejména, jde-li o velké vodní plochy), přičemž se v daném případě jedná o v podstatě nejjednodušší způsob krátkodobého kotvení rekreačních lodí.

Navrhovatel zároveň konstatuje, že se zadavatel s námitkou navrhovatele týkající se omezení realizace předmětu plnění šetřené veřejné zakázky na sledovanou dopravně významnou využívanou vodní cestu v rozhodnutí o námitkách věcně nevypořádal, když se omezil pouze na obecné formulace o tom, že mu zákon takový postup umožňuje.

Navrhovatel v této souvislosti namítá v zadávací dokumentaci formulovaný požadavek na rozdělení nabídky na část cenovou a část necenovou a na jejich striktně oddělené podání. Navrhovatel takový postup považuje za nepřiměřený, neboť nadbytečně zatěžuje dodavatele a zvyšuje riziko chyb při podání nabídky. Současně má navrhovatel za to, že je takový postup matoucí, neboť není zřejmé, zda se jedná o jedno zadávací řízení, či nikoli.

Navrhovatel v takto označené části svého návrhu (resp. námitek, na jejichž znění odkazuje) uvádí, že zadavatel nastavil složitost a objem smluvních zadávacích podmínek nepřiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, jímž je jednoduché přístaviště pro rekreační plavidla. Navrhovatel je přesvědčen, že je zadavatelem „předkládána komplikovaná smluvní dokumentace obsahující obecné podmínky a dále zvláštní podmínky pro výstavbu vodních cest České republiky. Přitom se pod rouškou označení

V poslední části svého návrhu navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o námitkách je věcně nesprávné, nemající oporu v ZZVZ ani v předmětu plnění. Dále shrnuje, že svým návrhem napadá rozhodnutí o námitkách, samotné zadávací podmínky a veškerá navazující rozhodnutí zadavatele, a to v rozsahu specifikovaném v návrhu samotném, i v námitkách. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, zadávací podmínky stanovil netransparentně, nepřiměřeně a diskriminačně a současně se řádně nevypořádal s námitkami navrhovatele.

Navrhovatel konstatuje, že rozhodnutím o námitkách bylo zasaženo do jeho práva na řádný průběh zadávacího řízení, bylo mu fakticky znemožněno „účinně“ se účastnit předmětného zadávacího řízení, ve kterém by předložil jednu z nejvýhodnějších nabídek, čímž mu byla způsobená újma v podobě ušlého zisku a nákladů spojených s uplatněním jeho námitek a návrhu.

Navrhovatel se domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách a všech rozhodnutí navazujících.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 7. 6. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS19255/2021/511/AHu ze dne 9. 6. 2021.

Dne 17. 6. 2021 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení. Téhož dne bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 17. 6. 2021 (dále jen „vyjádření k návrhu“).

V úvodu svého vyjádření k návrhu zadavatel vyslovuje přesvědčení, že v rozhodnutí o námitkách se s tvrzenými námitkami navrhovatele vypořádal jasně a srozumitelně.

V dalším se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým namítaným skutečnostem, jak je uvádí navrhovatel v návrhu.

Zadavatel předně zdůrazňuje, že metodou BVA se inspiroval, převzal její základní hodnoty a principy a přizpůsobil ji zákonu, relevantní rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů. Současně v prezentaci v rámci předběžné tržní konzultace představil metodické dokumenty vydané Státním fondem dopravní infrastruktury1 nebo Českou agenturou pro standardizaci2, které obsahují komplexní informace o zadavatelem použité metodě hodnocení.

Zadavatel připouští, že výhody použitých kritérií kvality vycházejících z metody BVA se nejlépe projeví u veřejných zakázek, u kterých zadávací podmínky stanovují požadavky na výslednou funkci či výkon. To však dle jeho slov neznamená, že mají zadavatelé projektů realizovaných podle detailní projektové dokumentace zajišťované zadavatelem (tzv. „Design-Bid-Build“) rezignovat na hodnocení kvality, jak jej předpokládá metoda BVA, neboť jednou z výhod této metody je její univerzálnost. Jak zadavatel uvádí, hodnoticí kritéria kvality vycházející z metody BVA lze u projektů „Design-Bid-Build“ aplikovat s určitými omezeními, která vyplývají z vyšší míry rozpracovanosti a konkrétnosti požadavků zadavatele.

Zadavatel uvádí, že v předmětném případě s ohledem na povahu projektu typu „DesignBid-Build“ a zvolený typ zadávacího řízení nevyužil všechna kritéria, která vymezuje metoda BVA, konkrétně nevyužil kritérium „Pokročilé řešení“, a uvádí, proč.

Zadavatel se dále vyjadřuje k tzv. účelu veřejné zakázky. Ohledně účelu zadavatel uvádí srovnání s předmětem plnění veřejné zakázky. Dle slov zadavatele předmět veřejné zakázky je podrobně popsán tzv. „Minimálními požadavky“, které jsou závazné a nabídkou účastníka zadávacího řízení je nelze měnit a představují pro zadavatele „nepodkročitelné“ minimum. Uvedené „Minimální požadavky" ale neznamenají „maximální“ možnou kvalitu plnění. Tu zadavatel sleduje dle svých slov právě prostřednictvím použitých kritérií kvality.

Účel veřejné zakázky zadavatel dle svých slov stanovil s ohledem na povahu předmětné veřejné zakázky; účel veřejné zakázky vyjadřuje jeho představy o tom, co mu má realizace zakázky přinést, současně jeho priority a preference ve vztahu k tomu, co bude v jednotlivých stanovených kritériích hodnoceno nejlépe. Hodnotící kritéria jsou pak pro zadavatele prostředkem k tomu, aby zadal veřejnou zakázku tomu dodavateli, který dokáže jeho cíle, tedy Účel, naplnit v největší možné míře.

Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že není možné dosáhnout kvalitativního zlepšení požadovaného plnění, aniž by se jednalo o variantní nabídku.

Zadavatel je přesvědčen, že jím zvolená škála hodnoticích kritérií dává každému dodavateli příležitost ukázat, v čem právě jeho kvalita ve vztahu k účelu dané veřejné zakázky spočívá a jak konkrétně zajistí co nejlepší naplnění účelem sledovaných cílů zadavatele.

Zadavatel se dále vyjadřuje k hodnocení nabídek a jednotlivým hodnoticím kritériím.

Zadavatel závěrem ke zvolenému systému hodnocení kvality uvádí, že je přesvědčen, že v souladu se zákonem získal každý dodavatel prostřednictvím zadávací dokumentace dostatečné informace o tom, co je předmětem veřejné zakázky, jaký je smysl účelu veřejné zakázky, jak fungují hodnoticí kritéria, podle jakých pravidel bude hodnocení v jednotlivých hodnotících kritériích probíhat a jaké informace má do nabídky uvést, aby dosáhl na maximální počet bodů. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel zaměňuje hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky za hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny. Dle zadavatele je ekonomicky racionální zvýhodnit dodavatele, kteří mu nabídnou vyšší než minimální požadovanou úroveň plnění, a tedy možnost získat lepší hodnotu za své peníze.

Zadavatel plně odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kde mj. zdůrazňuje, že veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení a že si nevyhradil možnost použití pravidel podle § 113 zákona, jak dovozuje navrhovatel. Zadavatel tak

Zadavatel uvádí, že považuje za zcela legitimní možnost identifikovat MNNC i ve vztahu k určité položce nabídkové ceny (tedy nikoliv pouze ve vztahu k celkové nabídkové ceně jako souhrnu všech jejích položek), což dále rozvádí.

Zadavatel pak zcela odmítá spekulace navrhovatele o jím tvrzeném účelu stanoveného způsobu určení MNNC, tj. že zadávací podmínky stanovil s cílem „nachytat dodavatele a zajistit si důvod pro vyloučení“. Zadavatel uvádí, že jím zvolený způsob určení MNNC má za cíl reflektovat tržní realitu a podstatu hospodářské soutěže, a to mj. s ohledem na možné průběžné změny cen vstupů zohledněných při stanovení předpokládané hodnoty.

Zadavatel v této souvislosti opět plně odkazuje na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, přičemž zdůrazňuje, že je nadále přesvědčen, že postupoval plně v souladu se zákonem, když do stanovených podmínek technické kvalifikace promítl rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky a umožnil pro prokázání jejich splnění předložit tzv. referenční stavby, resp. zkušenosti stavbyvedoucího se stavbami o parametrech srovnatelných se stavbou, jejíž realizace je předmětem veřejné zakázky. Právě z toho důvodu se zadavatel dle svého vyjádření rozhodl požadovat referenční stavby, resp. zkušenosti stavbyvedoucího, mj. realizované na sledované dopravně významné využívané vodní cestě nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi

Zadavatel uvádí, že stanovení podmínek technické kvalifikace není omezeno výhradně technickými parametry předmětu veřejné zakázky, resp. v daném případě dotčené stavby, jak naznačuje navrhovatel. Jak zadavatel zdůrazňuje, jsou pro něj rozhodnými aspekty obecně rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky, proto při stanovení podmínek technické kvalifikace není dle jeho přesvědčení podstatná pouze technická srovnatelnost referenčních staveb, resp. zkušeností stavbyvedoucího, s předmětem veřejné zakázky, ale také např. jejich technicko-organizační náročnost, která přitom nepochybně souvisí s místem plnění, kterým je v případě šetřené veřejné zakázky právě sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta. K tomu zadavatel doplňuje, že na sledované dopravně významné využívané vodní cestě musí být splněny minimální parametry pro danou cestu včetně např. zajištění minimální hloubky. V souvislosti s dotčeným místem plnění také není např. možné montovat pontony na břehu a pak je sesouvat do vody, jako například u nádrží s pozvolným břehem. Dalším podstatným

Zadavatel shrnuje, že považuje za podstatné, aby měl budoucí zhotovitel odpovídající zkušenost s obdobnou stavbou na srovnatelném druhu vodní cesty, přičemž takový požadavek je nepochybně v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek i navrhovatelem zdůrazňovanými zásadami vynakládání veřejných prostředků.

Zadavatel k této části návrhu uvádí, že smyslem dvouobálkové metody je, aby nabídková cena byla hodnoticí komisi odtajněna teprve poté, co je ukončeno hodnocení v kvalitativních kritériích a výsledky jsou účastníkům oznámeny. Zadavatel dle svých slov použil dvouobálkovou metodu tak, jak ji předpokládá zákon a jak vyplývá např. z jednoho z odborných komentářů k § 110 odst. 3 zákona.

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel se návrhem snaží vyvolat dojem, že zadavatel sestavil zadávací podmínky, zejména hodnoticí kritéria, i v jiných zadávacích řízeních tak, aby jej diskriminoval či mu znemožnil podat konkurenceschopnou nabídku. K tomu zadavatel uvádí, že šetřená veřejná zakázka je jedním ze dvou jeho pilotních projektů pro aplikaci hodnotících kritérií, respektive kritérií kvality, a i když v České republice stále v zadávacích řízeních převládá hodnocení podle kritéria nejnižší ceny, rozhodl se zadavatel soustředit na hodnocení a ověření kvality dodavatele a jeho plnění.

K námitce navrhovatele týkající se zahrnutí mezinárodních smluvních standardů FIDIC do zadávacích podmínek zadavatel uvádí, že použití těchto standardů odpovídá jeho dlouhodobé strategii při realizaci staveb dopravní infrastruktury. Použití tzv. Zelené knihy FIDIC (tj. smluvních podmínek pro stavby menšího rozsahu) odůvodňuje zadavatel

Dle slov zadavatele funkčnost kritéria kvality v podobě uvedené v zadávací dokumentaci k šetřené veřejné zakázce byla prověřena i jinými zadavateli, neboť se jedná o postup, který je zadavateli opakovaně užíván i v zadávacích řízeních na stavební práce.

Zadavatel své vyjádření k návrhu uzavírá konstatováním, že se navrhovatel v návrhu uchyluje k nepodloženým spekulacím, používá obecné a bezobsažné argumenty, k nimž se zadavatel nemůže konkrétněji vyjádřit a opakuje, že postupoval v souladu se zákonem, v rozhodnutí o námitkách se vyjádřil ke všem připomínkám navrhovatele a za všemi tam uvedenými argumenty si stojí.

Současně zadavatel zdůrazňuje, že ze skutečností uvedených v námitkách vyplývá, že se navrhovatel zadávacího řízení zúčastnit mohl, ale rozhodl se nabídku nepodat a žádná újma, kterou by mohl přičítat zadavateli, mu nevznikla.

Zadavatel má za to, že Úřad má návrh navrhovatele zamítnout, neboť neexistují důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením č. j. ÚOHS-21128/2021/511/AHu ze dne 23. 6. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech provedených zadavatelem v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-22086/2021/511/AHu ze dne 30. 6. 2021 určil Úřad navrhovateli lhůtu pro sdělení stanoviska ke skutečnostem uvedeným zadavatelem ve vyjádření k návrhu, týkajícím se požadavků na referenční stavbu a zkušenosti zástupce zhotovitele s odborným vedením provádění staveb, stanovených zadavatelem v čl. 2.3.1 „Technická kvalifikace – Referenční stavby“ a čl. 2.3.2 „Technická kvalifikace – Zástupce zhotovitele“ přílohy „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace.

Dne 7. 7. 2021 Úřad obdržel stanovisko navrhovatele z téhož dne.

V úvodu svého stanoviska navrhovatel namítá, že argumentaci, kterou zadavatel uvádí ve svém vyjádření k návrhu ze dne 17. 6. 2021, zadavatel neuvedl v rozhodnutí

Navrhovatel se pak dále vyjadřuje k jednotlivým částem vyjádření zadavatele k návrhu.

V souvislosti s tvrzením zadavatele, podle něhož „…stanovení podmínek technické kvalifikace není omezeno výhradně technickými parametry předmětu veřejné zakázky, resp. v daném případě dotčené stavby, jak snad naznačuje Navrhovatel. V souladu se ZZVZ jsou totiž rozhodnými aspekty obecně rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky. Pro Zadavatele tak nebyla při stanovení podmínek technické kvalifikace podstatná pouze technická srovnatelnost referenčních staveb, resp. zkušeností stavbyvedoucího, s předmětem Veřejné zakázky, ale také např. jejich technickoorganizační náročnost, která přitom nepochybně souvisí s místem plnění, kterým je v případě Veřejné zakázky právě sledovaná dopravně významná vodní cesta“ navrhovatel namítá, že se zadavatelem nelze souhlasit, neboť by to ve srovnání kupř. se silnicí a výstavbou parkoviště znamenalo, že ten, kdo je schopen vybudovat parkoviště pro osobní auta, by nebyl schopen takové parkoviště vybudovat na jiném místě jenom proto, že sousedí se silnicí, po které jezdí kamiony a autobusy.

Navrhovatel rovněž nesouhlasí s argumentací ohledně zadavatelem vyjmenovaných specifik, neboť tyto dle názoru navrhovatele zadavatel nevymezil jako výslovnou vlastnost referenčního plnění, ale uvádí je až v rámci vyjádření k návrhu, čímž dle přesvědčení navrhovatele pouze dodatečně účelově hledá legalizaci nepřiměřeně stanoveného parametru.

K tvrzení zadavatele, že „…na sledované dopravně významné vodní cestě musí být splněny minimální parametry pro danou cestu včetně např. zajištění minimální hloubky“ navrhovatel uvádí, že samotné přístaviště na vymezené vodní cestě přímo situováno není a zejména nezasahuje do plavební dráhy. Nadto hloubky, respektive zajištění minimálních hloubek sledované dopravně významné vodní cesty předmětem veřejné zakázky není a ani žádné tzv. prohrábky nejsou součástí projektové dokumentace k předmětné veřejné zakázce. Rovněž z provozního řádu přístaviště nevyplývá stanovení jakýchkoliv omezení či specifik spojených se sledovanou dopravně významnou využívanou vodní cestou.

K tvrzení zadavatele, že „(v) souvislosti s dotčeným místem plnění také není např. možné montovat pontony na břehu a pak je sesouvat do vody, jako například u nádrží s pozvolným břehem“ navrhovatel uvádí, že mu není zřejmý smysl této argumentace, když plnění na účelové vodní cestě není vždy realizováno montováním pontonů na břehu, ale i zde dochází k realizaci na místě (tj. na vodě) či následnému vlečení (přepravě) na místo po vodě.

K tvrzení zadavatele týkajícímu se rozdílů v míře a charakteru provozu na obou typech vodních cest navrhovatel uvádí, že staveniště se plně nachází v oblasti dopravního značení zákazového plavebního znaku „A. 10 – Zákaz plavby mimo vyznačený prostor“, tzn. že staveniště je již mimo plavební dráhu. Jak zdůrazňuje navrhovatel, s ohledem na tuto skutečnost projektová dokumentace neuvažuje o jakýchkoli omezeních dopravní cesty, počítá toliko s nutností zajištění dopravních omezení na pevnině. Současně navrhovatel zdůrazňuje, že stavba je realizována na základě předložené projektové dokumentace a zhotovitel je současně vázán stanovisky a rozhodnutími dotčených správních úřadů či orgánů. Takové podmínky jsou pak dle slov navrhovatele totožné pro

Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že vyjma „údajného dotčení nijak blíže nespecifikovaného provozu na sledované dopravně významné vodní cestě“ nejsou žádné technologické odlišnosti při budování přístaviště pro malá plavidla na sledované dopravně významné využívané vodní cestě oproti jeho realizaci na účelové vodní cestě, proto považuje požadavek zadavatele za nedůvodný a opětovně zdůrazňuje, že dílo je realizováno v souladu se stanovisky dotčených správních úřadů či orgánů a dle podrobné projektové dokumentace, která mj. stanovuje i parametry konstrukcí a povinnost zhotovitele postupovat podle projektové dokumentace, což platí stejně pro obě uváděné kategorie vodních cest, a není tedy podstatné, zda se jedná o realizaci na sledované dopravně významné využívané vodní cestě nebo na účelové vodní cestě.

Usnesením č. j. ÚOHS-22248/2021/511/AHu ze dne 1. 7. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu pro zaslání dokumentace k předběžné tržní konzultaci provedené zadavatelem ve smyslu § 33 zákona v souvislosti se šetřenou veřejnou zakázkou.

Dne 7. 7. 2021 Úřad obdržel od zadavatele dokumentaci k předběžné tržní konzultaci.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-24588/2021/510/MKo ze dne 21. 7. 2021 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Usnesením č. j. ÚOHS-24419/2021/511/AHu ze dne 20. 7. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu pro specifikaci všech stavebně-technologických postupů či opatření, které se uplatní při realizaci stavby uvedené v čl. 2.3.1 b) a c) a v čl. 2.3.2 c) přílohy zadávací dokumentace, tj. stavby (rekonstrukce či novostavby) spadající do skupiny 215XXX dle

Dne 27. 7. 2021 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k požadovaným informacím.

Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že požadavky na technickou kvalifikaci stanovil přiměřeně vzhledem k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a zároveň tak, aby byl naplněn základní smysl a účel tohoto institutu, tj. ověření schopnosti dodavatele splnit veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě. Současně se ohrazuje proti tvrzení, že ve vyjádření k návrhu neuvedl konkrétní důvody, pro které nemohl akceptovat splnění technické kvalifikace prostřednictvím referenční stavby na účelové vodní cestě; dle zadavatele citované vyjádření k návrhu odkazuje na rozdíly při realizaci

Následně se zadavatel ve vyjádření podrobněji zabývá specifikací rozdílů při realizaci stavby na posuzovaných typech vodních cest a popisuje stavebně-technologické postupy či opatření, které se podle něj uplatní při realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, ale jen výjimečně se uplatní nebo se vůbec neuplatní při realizaci stavby na účelové vodní cestě. Konkrétně zadavatel jako takové stavebnětechnologické postupy či opatření označuje následující skutečnosti řešení povodňových stavů ohrožujících bezpečnost plavby na dané vodní cestě (a související přísnější kritéria pro zastavení plavby), nutnost zohlednění povodňových a ledových jevů (a s tím související mj. využití mohutnější konstrukce u přístavních můstků trvale ponechávaných na místě i za povodní nebo ledových jevů pro větší odolnost stavby vlivům proudící vody), realizace stavby v blízkosti plavební dráhy (a s tím související omezení či ohrožení plavebního provozu, vlivy vlnění, sání či vlnobití podél proplouvajících plavidel), nutnost projednání a dodržování výluk a omezení plavby na vodní cestě, provádění prací mechanizací z vody (a s tím související zachování bezpečnosti plavebního provozu) a další specifické postupy (mj. dodržování ponorů, bránění výskytu ojedinělých překážek, opatření proti nahodilému pádu předmětů do plavební dráhy nebo prostoru pohybu plavidel, kontrola dna na výskyt překážek).

Zadavatel zároveň na základě v minulosti realizovaných veřejných zakázek ve svém vyjádření předkládá seznam dodavatelů, kteří jsou dle jeho názoru schopni splnit jím stanovená kritéria technické kvalifikace. V této souvislosti zadavatel doplňuje, že je více než pravděpodobné, že uvedené subjekty realizují stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě i pro jiné zadavatele (například Povodí Labe, Povodí

Usnesením č. j. ÚOHS-25604/2021/511/AHu ze dne 29. 7. 2021 určil Úřad navrhovateli lhůtu pro sdělení stanoviska ke skutečnostem uvedeným ve vyjádření zadavatele ze dne

Dne 5. 8. 2021 Úřad obdržel stanovisko navrhovatele z téhož dne.

Navrhovatel ve svém stanovisku úvodem opětovně namítá, že zadavatelem rozvíjená argumentace nebyla v rozhodnutí o námitkách vůbec uvedena, v podstatě nebyla v tomto rozsahu uvedena ani ve vyjádření zadavatele k návrhu a jedná se tak o nepřípustnou novou argumentaci. K zadavatelem uváděným specifikacím a odlišnostem posuzovaných typů vodních cest navrhovatel uvádí následující.

Předně hodnotí zadavatelem uváděné specifikace a související argumentaci jako irelevantní, neboť dle navrhovatele není zřejmé, co zadavatel obhajuje nebo navrhuje a co předkládané skutečnosti dokládají. Argumentaci zadavatele navrhovatel navíc považuje za velmi obecnou a nekonkrétní ve vztahu k požadovanému předmětu plnění.

Konkrétně ve vztahu k povodňovým stavům navrhovatel zdůrazňuje, že předmětem plnění přezkoumávané veřejné zakázky jsou stavební práce mimo plavební dráhu.

Dále navrhovatel uvádí, že pokud se týká odkazů zadavatele na realizované konstrukce trvale ponechávané na místě, není mu zřejmý jejich argumentační význam, neboť trvalé konstrukce jsou navrženy projektovou dokumentací, kdy zhotovitel není oprávněn tyto měnit a ani mu není zřejmé, proč by zhotovitel nevyužíval odolné konstrukce v rámci realizace stavebních prací na účelové vodní cestě, přičemž navíc dotčené konstrukce jsou konstruovány a používány tak, aby je v nepříznivých podmínkách (zimní období či povodňový stav) bylo možno sklopit ve směru proudu.

Ohledně argumentace zadavatele týkající se prací v blízkosti plavební dráhy navrhovatel (obdobně jako ve svém stanovisku ze dne 7. 7. 2021) konstatuje, že stavba není realizována přímo v plavební dráze, ale toliko v její blízkosti, nadto v úseku Vltavy s minimálním rozsahem dopravy, proto považuje tuto argumentaci za účelovou. To dle navrhovatele platí jak v otázce výluk, tak pro případná omezení či ohrožení plavebního provozu (například vlivem vlnění či vlnobití od podél proplouvajících plavidel). Současně navrhovatel opětovně konstatuje, že stavba je realizována na základě předložené projektové dokumentace a zejména vyjádření, stanovisek a rozhodnutí veškerých dotčených orgánů a správních úřadů, kterými je každý zhotovitel vázán.

Obdobně v otázce využívání tzv. mechanizace z vody nebo dodržování plavební hloubky či v otázce tzv. prohrábek považuje navrhovatel argumentaci zadavatele za irelevantní, a to buď s odkazem na to, že je nastalá situace nereálná, nebo obdobná situace je i v případě účelové vodní cesty, anebo se jedná o skutečnosti, které nejsou předmětem požadovaného plnění.

Navrhovatel se zároveň vyjadřuje k zadavatelem předkládanému seznamu dodavatelů schopných splnit jím stanovené kvalifikační podmínky, když uvádí, že není zřejmé, z čeho zadavatel usuzuje, že uvedení dodavatelé jsou schopni stanovené podmínky splnit, neboť žádným způsobem nedokládá tuto jejich schopnost, případně její rozsah.

Úřad přípisy č. j. ÚOHS-26174/2021/511/AHu, ÚOHS-26175/2021/511/AHu, ÚOHS26176/2021/511/AHu, ÚOHS-26177/2021/511/AHu, ÚOHS-26179/2021/511/AHu,

Usnesením č. j. ÚOHS-27984/2021/511/AHu ze dne 17. 08. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu ke zodpovězení celkem 9 konkrétních dotazů, jejichž účelem bylo zjistit konkrétní důvody, jež zadavatele vedly ke stanovení přezkoumávaných kritérií technické kvalifikace

Usnesením č. j. ÚOHS-28264/2021/511/AHu ze dne 19. 08. 2021 Úřad zadavateli, na základě jeho žádosti lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-27984/2021/511/AHu ze dne 17. 8. 2021 prodloužil.

Dne 31. 8. 2021 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k položeným dotazům.

V úvodu svého vyjádření zadavatel uvádí, že požadavek na realizaci referenční stavby, respektive na zkušenosti stavbyvedoucího se stavbou na sledované dopravně významné využívané vodní cestě stanovil s cílem zajistit, aby vybraný dodavatel, respektive jeho stavbyvedoucí měl zkušenosti s realizací obdobných staveb jako je stavba, jenž je předmětem prověřované veřejné zakázky. Dle zadavatele jím stanovené požadavky technické kvalifikace nejsou nijak excesivní, když jednoznačně odpovídají předmětu dané veřejné zakázky. A i když dle zadavatele nelze vyloučit, že by existoval dodavatel, který by byl schopen realizovat požadovaný předmět plnění, aniž by disponoval požadovanými referenčními stavbami nebo stavbyvedoucím s požadovanými zkušenostmi, zadavatel dle svého přesvědčení při stanovení kvalifikačních kritérií postupoval plně v souladu s § 79 zákona. Svůj postup zadavatel ve svém vyjádření podporuje odkazem na judikaturu a rozhodovací praxi Úřadu zabývající se tzv. relativní (legitimní) diskriminací a též odkazem na seznam dodavatelů schopných dle názoru zadavatele splnit stanovené kvalifikační podmínky, který uvedl ve svém vyjádření ze dne

Zadavatel se následně vyjadřuje k jednotlivým Úřadem položeným dotazům a současně odkazuje i na svá předchozí vyjádření (zejména na vyjádření k návrhu a vyjádření ze dne

K požadavku Úřadu na specifikaci konkrétních znalostí, schopností či dovedností dodavatelů, kteří realizovali stavby na účelové vodní cestě, u kterých má zadavatel postavené najisto, že takovýmto dodavatelům chybí a zadavatel je ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky považuje za nezbytné zadavatel mj. sděluje, že se jedná o »znalosti, schopnosti či dovednosti dodavatele nutné pro řešení či provedení úkonů, stavebně-technologických postupů a opatření, které zadavatel popsal v předchozích vyjádřeních, a které příkladmo odlišují realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě od realizace stavby na účelové vodní cestě. V souladu s výše uvedeným zadavatel samozřejmě nemůže mít z povahy věci nikdy „postavené najisto“, že dodavateli s určitou zkušeností nesplňující stanovené podmínky něco „chybí“. Na druhou stranu je však zadavatel přesvědčen, že dodavatel, jehož zkušenost takové podmínky splňuje, nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti skutečně má, a naopak při absenci takové zkušenosti je mít vůbec nemusí (což je riziko, kterému se chce zadavatel zcela legitimně vyhnout).«

K požadavku na specifikaci konkrétních částí zadávací dokumentace, kde lze ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky spatřovat relevanci pro využití znalostí, schopností či dovedností, jimiž disponují pouze dodavatelé, kteří realizovali stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě zadavatel mj. uvádí, že „prostřednictvím požadavků na technickou kvalifikaci chtěl ověřit, že dodavatelé, kteří se ucházejí o Veřejnou zakázku, budou mít relevantní zkušenosti ve vztahu k předmětu

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně spočívá složitost citované veřejné zakázky, která zadavateli nedovoluje akceptovat dodavatele, kteří realizovali stavby na účelové vodní cestě, zadavatel mj. sděluje že, „[p]ředmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění Veřejné zakázky ucházeli pouze kvalifikovaní dodavatelé - takoví, kteří disponují dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností. A zároveň mají požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci zajistit určitou úroveň požadovaného plnění. Stanovení kritérií technické kvalifikace tak neslouží pouze k výběru dodavatele, který je pouze schopen Veřejnou zakázku plnit, ale současně má zajistit, že realizace předmětu Veřejné zakázky proběhne v požadované kvalitě.“

K požadavku na specifikaci konkrétních částí zadávací dokumentace, ve kterých zadavatel stanovil konkrétní omezení související s realizací předmětu plnění citované veřejné zakázky v blízkosti plavební dráhy, včetně specifikace těchto omezení, zadavatel uvádí, že „v zadávací dokumentaci je uvedeno, že Veřejná zakázka bude realizována na vodním toku Vltava, tzn. na sledované dopravně významné využívané vodní cestě.

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně jsou omezení související s realizací stavby v blízkosti plavební dráhy u šetřené veřejné zakázky natolik specifická, že je ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky není schopen zvládnout či respektovat dodavatel, který realizoval stavby na účelové vodní cestě, a jak významná je v této souvislosti skutečnost, že se staveniště nachází v oblasti dopravního značení zákazového plavebního znaku A.10 – Zákaz plavby mimo vyznačený prostor, zadavatel sděluje, že „[p]ředmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně je „využití mohutnější konstrukce u přístavních můstků trvale ponechávaných na místě i za povodní a ledových jevů“ (jak uvádí zadavatel ve svém sdělení ze dne 27. 7. 2021) natolik specifické, že je není při realizaci předmětu plnění citované veřejné zakázky schopen provést dodavatel, který realizoval stavby na účelové vodní cestě, zadavatel uvádí, že „[v]yužití mohutnější konstrukce u přístavních můstků trvale ponechávaných na místě i za povodní a ledových jevů uvedl zadavatel – na žádost Úřadu - jako jeden z příkladů stavebně-technologického postupu, který odlišuje realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě od realizace stavby na účelové vodní cestě. S daným prvkem se dodavatel při realizaci stavby na účelové vodní cestě nesetká, nebo setká zcela minimálně. Předmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění Veřejné zakázky ucházeli pouze kvalifikovaní dodavatelé - takoví, kteří disponují dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností. A zároveň mají požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci zajistit určitou úroveň požadovaného plnění. Stanovení kritérií technické kvalifikace tak neslouží pouze k výběru dodavatele, který je pouze schopen

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně je provádění prací mechanizací z vody natolik specifické, že je ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky není schopen provést dodavatel, který realizoval stavby na účelové vodní cestě, zadavatel uvádí, že „[p]rovádění prací mechanizací z vody uvedl zadavatel – na žádost Úřadu - jako jeden z příkladů stavebně-technologického postupu, který odlišuje realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě od realizace stavby na účelové vodní cestě. S daným prvkem se dodavatel při realizaci stavby na účelové vodní cestě nesetká, nebo setká zcela minimálně. Předmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění Veřejné zakázky ucházeli pouze kvalifikovaní dodavatelé - takoví, kteří disponují dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi,

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně je projednání a dodržování výluk a omezení při realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě natolik specifické, že je ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky nezvládne dodavatel, který realizoval stavby na účelové vodní cestě, zadavatel uvádí, že „[p]rojednání a dodržování výluk a omezení uvedl zadavatel – na žádost Úřadu - jako jeden z příkladů stavebně-technologického postupu, který odlišuje realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě od realizace stavby na účelové vodní cestě. S daným prvkem se dodavatel při realizaci stavby na účelové vodní cestě nesetká, nebo setká zcela minimálně. Předmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění Veřejné zakázky ucházeli pouze kvalifikovaní dodavatelé - takoví, kteří disponují dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností. A zároveň mají požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci zajistit určitou úroveň požadovaného plnění. Stanovení kritérií technické kvalifikace tak neslouží pouze k výběru dodavatele, který je pouze schopen Veřejnou zakázku plnit, ale současně má zajistit, že realizace předmětu Veřejné zakázky proběhne v požadované kvalitě.“

K požadavku na specifikaci, v čem konkrétně je dodržení ponorů, zabránění výskytu ojedinělých překážek, zajištění opatření proti nahodilému pádu předmětů do plavební dráhy, umisťování vytěženého materiálu na plavidla či kontrola dna před povolením vplutí plavidel k přístavišti při realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě natolik specifické, že je ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky nezvládne dodavatel, který realizoval stavby na účelové vodní cestě, a ze které části zadávací dokumentace vyplývá relevance těchto požadavků ve vztahu k předmětu plnění citované veřejné zakázky, zadavatel uvádí, že „[d]održení ponorů, zabránění výskytu ojedinělých překážek, zajištění opatření proti nahodilému pádu předmětů do plavební dráhy, umisťování vytěženého materiálu na plavidla či kontrola dna před povolením vplutí plavidel k přístavišti uvedl zadavatel – na žádost Úřadu - jako jeden z příkladů stavebně-technologického postupu, který odlišuje realizaci stavby na sledované dopravně významné využívané vodní cestě od realizace stavby na účelové vodní cestě. S daným prvkem se dodavatel při realizaci stavby na účelové vodní cestě nesetká, nebo setká zcela minimálně. Předmětný požadavek na technickou kvalifikaci má zadavateli zaručit, aby se o plnění Veřejné zakázky ucházeli pouze kvalifikovaní dodavatelé - takoví, kteří disponují dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností. A zároveň mají požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci zajistit určitou úroveň požadovaného plnění. Stanovení kritérií technické kvalifikace tak neslouží pouze k výběru dodavatele, který je pouze schopen Veřejnou zakázku plnit, ale současně má zajistit, že realizace předmětu Veřejné zakázky proběhne v požadované kvalitě.“

Usnesením č. j. ÚOHS-30457/2021/511/AHu ze dne 7. 9. 2021 Úřad s cílem získat odborná stanoviska k otázkám týkajícím se rozdílů ve stavebně-technických a technologických postupech či opatřeních při realizaci stavby na účelové vodní cestě vs. sledované dopravně významné využívané vodní cestě řízení přerušil.

Úřad se přípisy č. j. ÚOHS-31464/2021/511/AHu, ÚOHS-31465/2021/511/AHu, ÚOHS31466/2021/511/AHu, ÚOHS-31467/2021/511/AHu ze dne 15. 9. 2021 obrátil na České vysoké učení technické v Praze, Fakultu stavební (dále jen „ČVUT“), Vysoké učení technické v Brně, Fakultu stavební (dále jen „VUT“), Vysokou školu báňskou Technickou univerzitu Ostrava, Fakultu stavební (dále jen „VŠB-TU“) a Univerzitu

Usnesením č. j. ÚOHS-34397/2021/511/AHu ze dne 11. 10. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-35002/2021/511/AHu ze dne 15. 10. 2021 Úřad na základě žádosti zadavatele ze dne 12. 10. 2021 účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí prodloužil.

Dne 26. 10. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele i zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel ve svém vyjádření v souvislosti s odborným stanoviskem, které Úřad obdržel, konstatuje, že uvedené stanovisko potvrzuje námitku navrhovatele týkající se absence jakéhokoliv rozdílu ve stavebně-technických a technologických postupech či opatřeních při realizaci stavby na účelové vodní cestě vs. sledované dopravně významné využívané vodní cestě.

Současně se navrhovatel vyjádřil k Úřadem provedenému průzkumu na relevantním trhu. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že poskytnutá vyjádření jsou neověřitelná, když oslovení dodavatelé pouze konstatují svoji schopnost splnění požadavků zadávací dokumentace, avšak bez bližší specifikace údajů o stavbách a technicích, jimiž by byli schopni řádné splnění kvalifikačních podmínek prokázat. Navrhovatel namítá, že oslovení dodavatelé zastírají mechanizmus využívání techniků (jejichž okruh je omezený) vzájemným poskytováním. Navrhovateli zároveň není jasné, jakým klíčem Úřad vybíral k oslovení konkrétní okruh dodavatelů.

Navrhovatel současně namítá, že zadavatel nepřípustně segreguje relevantní trh, neboť (jak dle navrhovatele vyplývá z Úřadem provedeného průzkumu) i když oslovení dodavatelé uvádějí, že by zadávací podmínky schopni splnit byli, předmětného (a ani dalších obdobných) zadávacího řízení se neúčastní. V důsledku nastavení specifických požadavků na referenční plnění a zástupce zhotovitele (techniky), rozhodujícími referencemi disponují jen někteří dodavatelé.

Dále se navrhovatel zabývá vyjádřením zadavatele ze dne 31. 8. 2021. V této souvislosti opakovaně zdůrazňuje nedůvodné omezování hospodářské soutěže nepřiměřeným a diskriminačním omezením okruhu dodavatelů v důsledku zadavatelem nastavených kvalifikačních podmínek, jakož i netransparentní a subjektivní proces hodnocení ve prospěch preferovaných dodavatelů. K samotným vyjádřením zadavatele k dotazům

Zadavatel ve svém vyjádření opětovně obhajuje stanovené kvalifikační předpoklady a omezení okruhu dodavatelů v jejich důsledku s tím, že se jedná o omezení legitimní a nediskriminační, jehož jediným cílem bylo zajistit výběr dodavatele dostatečně odborně zdatného, zkušeného, který bude schopný předmětnou veřejnou zakázku řádně a včas splnit. Současně zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že místo realizace veřejné zakázky a stavba samotná jsou specifické a problematické, proto stanovil kritéria technické kvalifikace tak, aby se zvýšila pravděpodobnost bezchybného plnění ze strany vybraného dodavatele. Uvedené dle zadavatele dokazuje i průzkum provedený Úřadem, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že počet dodavatelů, kteří potvrdili Úřadu schopnost splnit kritéria technické kvalifikace či podali nabídku, je s ohledem na specifičnost realizace vodohospodářských staveb (jež dokládá i Úřadem obdržené odborné stanovisko) dostatečně průkazný a potvrzující fakt, že požadované referenční stavby či zkušenosti zástupce zhotovitele bylo objektivně možné získat.

Současně však zadavatel ve svém vyjádření namítá, že výsledek průzkumu, který Úřad mezi dodavateli provedl, neposkytuje ucelený obraz o relevantním trhu a počtu dodavatelů schopných splnit kritéria technické kvalifikace, neboť vychází z omezeného okruhu dodavatelů a Úřad svým dotazem rovněž odňal dodavatelům možnost využít poddodavatele, což ale zadavatel v zadávacích podmínkách neomezil (s výjimkou výhrady dle čl. 2.5 zadávací dokumentace plnit přímo vybraným dodavatelem výrobu a montáž ocelových konstrukcí bez protikorozní úpravy), a současně je využití poddodavatelů u stavebních zakázek běžnou praxí. V souvislosti s okruhem Úřadem oslovených dodavatelů zadavatel namítá, že Úřad neoslovil i dodavatele, které by identifikoval navrhovatel, anebo dodavatele mimo český trh, přestože zadavatel v zadávacích podmínkách připustil doložení referenční stavby či zkušenosti zástupce zhotovitele s realizací stavby na vodní cestě analogického charakteru jako sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta v jiné členské zemi EU, ale oslovil pouze dodavatele uvedené zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 27. 7. 2021.

Zadavatel dále ve svém vyjádření konstatuje, že technické kvalifikační předpoklady nastavil přiměřeně velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětné veřejné zakázky a svým oprávněným potřebám. V této souvislosti rovněž odkazuje na odborné stanovisko, které Úřad obdržel, a ze kterého dle vyjádření zadavatele vyplývá, že stavba na vodním toku je sama o sobě specifická a je nutné ji s ohledem na parametry vodních cest a jejich význam sladit s provozem. Současně dle zadavatele uvedené odborné stanovisko vyzdvihuje důležitost odpovědné osoby s patřičnými zkušenostmi a referencemi. Zároveň však zadavatel závěry citovaného odborného stanoviska zpochybňuje, neboť v něm dle jeho vyjádření absentuje odůvodnění některých tvrzení, zejména tvrzení, podle kterého se při stavbě na zkoumaných vodních cestách uplatní obdobné zkušenosti, přičemž dle citovaného odborného stanoviska na těchto vodních cestách není zásadní technologický rozdíl, a s tím se zadavatel neztotožňuje. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že nikdy netvrdil, že by se postup při provádění stavebních prací na zkoumaných vodních tocích nemohl jevit jako podobný, bez zásadních technologických rozdílů, avšak zdůrazňuje, že rozdíly, jež dle jeho názoru nepochybně souvisejí s místem plnění předmětné veřejné zakázky, spočívají v technicko-organizační náročnosti, zvolených pracovních postupech, nutnosti zajistit se stavbou související opatření a schopnosti dodavatele řešit rizikové situace, přičemž opětovně uvádí některé

Zadavatel závěrem ve svém vyjádření konstatuje, že většina účelových vodních cest se svým charakterem a parametry ani zdaleka nepřibližuje sledované dopravně významné využívané vodní cestě, jakou je i Dolní Vltava, místo plnění přezkoumávané veřejné zakázky, proto má za to, že stanovené požadavky technické kvalifikace stanovil přiměřeně a popsané rozdíly jej opravňovaly ke stanovení minimální úrovně technické kvalifikace způsobem uvedeným v zadávacích podmínkách.

Úřad vydal dne 22. 11. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-39434/2021/500 ze dne 22. 11. 2021 (dále jen „původní rozhodnutí“). Výrokem I. původního rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou přiměřenosti a se zásadou zákazu diskriminace ve spojení s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, když v čl. 2.3.1 přílohy zadávací dokumentace stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení podmínku kvalifikace spočívající v požadavku na referenční stavbu na sledované dopravně významné využívané vodní cestě (nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU), čímž vytvořil překážku hospodářské soutěže, když tím vyloučil z účasti v zadávacím řízení dodavatele, kteří realizovali referenční stavbu nikoliv na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, ale na účelové vodní cestě, aniž by pro vyloučení těchto dodavatelů existovaly objektivní důvody. Výrokem II. původního rozhodnutí Úřad dále konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou přiměřenosti a se zásadou zákazu diskriminace ve spojení s ustanovením § 36 odst. 1 zákona, když v čl. 2.3.2 přílohy zadávací dokumentace stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení podmínku kvalifikace spočívající v požadavku na zkušenosti osoby zástupce zhotovitele s odborným vedením provádění referenčních staveb na sledované dopravně významné využívané vodní cestě (nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU), čímž vytvořil překážku hospodářské soutěže, když tím vyloučil z účasti v zadávacím řízení dodavatele, kteří disponují osobou - zástupcem zhotovitele, který nemá zkušenosti s odborným vedením provádění referenčních staveb na sledované dopravně významné využívané vodní cestě, ale má zkušenosti s odborným vedením provádění takových staveb na účelové vodní cestě, aniž by pro vyloučení těchto dodavatelů existovaly objektivní důvody. Výrokem III. původního rozhodnutí Úřad uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ve smyslu § 263 odst.

Proti původnímu rozhodnutí podal navrhovatel rozklad dne 7. 12. 2021 (dále i jen „rozklad navrhovatele“), který byl Úřadu doručen téhož dne.

Proti původnímu rozhodnutí podal zadavatel rozklad dne 7. 12. 2021 (dále i jen „rozklad zadavatele“), který byl Úřadu doručen téhož dne.

Předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-00975/2022/163 ze dne 7. 2. 2022 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) rozhodl podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu o zrušení původního rozhodnutí a o vrácení věci k novému projednání.

Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu konstatoval, že původní rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, neboť závěry Úřadu jsou založeny na nesprávném posouzení argumentů zadavatele, na základě kterých ospravedlňuje nastavení zadávacích podmínek. Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu dospěl k závěru, že nastavení kvalifikačních předpokladů pro jakoukoli veřejnou zakázku je vždy třeba důkladně zvážit tak, aby zadavatel co nejméně omezoval okruh dodavatelů, neboť čím více dodavatelů schopných plnit zakázku, tím větší soutěž. Zároveň však je oprávněn v požadovaných referencích reflektovat specifika požadovaného plnění. Ta nemusí vždy spočívat pouze v plnění samotném, ale také v dalších okolnostech, které s plněním souvisí. Vždy pak bude záviset jednak na tom, jak zadavatel dokáže tato specifika odůvodnit a dále na tom, jak rozsáhle dané omezení zúží okruh dodavatelů. Dle předsedy

Přípisem č. j. ÚOHS-05231/2022/511 ze dne 10. 2. 2022 oznámil Úřad účastníkům řízení, že se v řízení pokračuje.

Usnesením č. j. ÚOHS-07924/2022/511 ze dne 3. 3. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-08336/2022/511 ze dne 8. 3. 2022 Úřad na základě žádosti zadavatele ze dne 4. 3. 2022 účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí prodloužil.

Úřad dne 15. 3. 2022 obdržel vyjádření zadavatele ze dne 14. 3. 2022 k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel ve stanovené lhůtě ani později vyjádření k podkladům rozhodnutí nedoručil.

Zadavatel v úvodu svého vyjádření shrnuje závěr původního rozhodnutí Úřadu a následně rekapituluje závěry rozhodnutí předsedy Úřadu, přičemž zdůrazňuje, že se s posouzením předsedy Úřadu a jím vyslovenými závěry k nastavení požadavků technické kvalifikace ztotožňuje.

V další části svého vyjádření zadavatel ve vztahu k ostatním zadávacím podmínkám konstatuje, že Úřad v původním rozhodnutí po předběžném posouzení vyslovil závěr, že zadavatel v souvislosti s dalšími namítanými skutečnostmi, které Úřad v původním rozhodnutí nevypořádal, nepochybil, a má za to, že by tento závěr měl být v rámci nového posouzení následován. Argumentačně zadavatel v této souvislosti odkazuje na svá dřívější vyjádření zaslaná Úřadu.

V části týkající se tvrzeného nepřiměřeného a netransparentního nastavení kritérií hodnocení zadavatel opětovně uvádí argumentaci, kterou užil již v rámci svých vyjádření zasílaných Úřadu, včetně obecného vymezení kvalitativních kritérií. Zdůrazňuje v této souvislosti zejména následující skutečnosti. Předně zadavatel zdůrazňuje, že předmětná veřejná zakázka je jeho pilotním projektem pro aplikaci kritérií kvality s tím, že jeho cílem je soustředit se na hodnocení a ověření kvality dodavatele a jeho plnění. Tento inovativní postup vychází z metody BVA, jejíž základní hodnoty a principy zadavatel užil.

Zadavatel dále rozebírá jednotlivá hodnoticí kritéria – odbornou úroveň, rizika a vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele. Pro každé z uvedených kritérií rekapituluje charakteristiku kritéria, způsob hodnocení, jenž v zadávací dokumentaci pro jednotlivá kritéria vymezil, způsob předkládání požadovaných informací účastníky zadávacího řízení, i způsob přidělování bodů a hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.

Zadavatel se rovněž zabývá provázaností hodnoticích kritérií na samotnou realizaci veřejné zakázky, což vnímá jako další zásadní prvek zvolené metody hodnocení. Popisuje nastavený postup, který se týká dodavatele, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Nabídka takového dodavatele projde v souladu s nastaveným postupem ověřením a zároveň je zajištěna její provázanost na vlastní realizaci zakázky. Uvedený vybraný dodavatel bude tedy v popsané ověřovací fázi muset svoji nabídku „uvést v život“. Zadavatel v této souvislosti ve svém vyjádření vyvrací námitky navrhovatele o nevymahatelnosti nabídky vybraného dodavatele, a to s odkazem na jejich smluvní zakotvení.

Obdobně odmítá zadavatel tvrzení navrhovatele o porušení zásad 3E, a to s odkazem na povahu uplatněného postupu, kterým zadavatel usiluje o výběr dodavatele, který v daném čase nabízí nejlepší kombinaci ceny za splnění předmětu veřejné zakázky a nabízené kvality. Zadavatel je přesvědčen, že je ekonomicky racionální zvýhodnit dodavatele, kteří mu nabídnou vyšší než minimální požadovanou úroveň plnění, tzn. může získat lepší hodnotu za svoje peníze.

V části týkající se mechanizmu posuzování MNNC zadavatel trvá na tom, že stanovený způsob určení MNNC je zcela v souladu se zásadami zakotvenými v § 6 zákona.

V části týkající se požadavku na oddělené podávání nabídky zadavatel vyjadřuje nesouhlas s námitkou navrhovatele ve smyslu netransparentního, nepřiměřeného a nadmíru zatěžujícího způsobu podání nabídky (tzv. dvouobálkovou metodou). Zadavatel s odkazem na § 110 odst. 3 zákona konstatuje jednoznačně přípustné použití citované metody, jejíž používání je v našich podmínkách zcela standardní a tento institut se používá právě v souvislosti s hodnocením kvality. Uplatněný postup dle přesvědčení zadavatele jednoduchým způsobem zvýší transparentnost a objektivitu průběhu zadávacího řízení. Zadavatel je současně přesvědčen, že učinil maximum pro to, aby dodavatelům jasně a strukturovaně vysvětlil, jak mají při podání nabídky postupovat.

V části týkající se námitky nepřiměřenosti a netransparentnosti zadávacích podmínek odmítá zadavatel nepodložené tvrzení o záměrné komplikovanosti smluvních podmínek a pokřiveném souboru smluvních pravidel FIDIC ve prospěch preferovaných dodavatelů, opětovně zdůrazňuje, že použití uvedených mezinárodních standardů odpovídá jeho dlouhodobé strategii, a i stále častějšímu využívání těchto pravidel zadavateli při realizaci staveb dopravní infrastruktury.

Závěrem svého vyjádření zadavatel setrvává na svém přesvědčení, že zadávací podmínky v celém jejich rozsahu stanovil v souladu se zákonem a Úřad by měl návrh zamítnout.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména pak relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení, vlastních zjištění, a v souladu se závazným právním názorem předsedy Úřadu vyjádřeným v rozhodnutí o rozkladu, konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

Podle § 73 odst. 6 zákona, pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

Podle § 116 odst. 3 zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

Podle § 116 odst. 5 zákona se má za to, že kritéria kvality souvisejí s předmětem veřejné zakázky, pokud se vztahují k jakékoliv fázi životního cyklu předmětu veřejné zakázky.

Podle čl. 1 písm. b) zadávací dokumentace: „[v] kontextu zadávací dokumentace se rozumí • • • • •

Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace „[p]ředmětem Veřejné zakázky je vybudování nového přístaviště v Davli, které bude sloužit ke krátkodobému a střednědobému (do 48 hod) stání rekreačních plavidel. Předmět Veřejné zakázky je podrobně popsán

Podle čl. 2.2 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí

V čl. 2.3.1 přílohy „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Technická kvalifikace – Referenční stavby

V čl. 2.3.2 přílohy „Formulář nabídky“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

V čl. 3.1 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Podané nabídky budou hodnoceny dle jejich ekonomické výhodnosti v níže uvedených kritériích. č.

V čl. 3.2 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Nabídková cena

V čl. 3.3 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Odborná úroveň a) V rámci kritéria Odborná úroveň bude Zadavatel hodnotit dodavatelem předložené

Součástí zadávací dokumentace jsou dále dokumenty týkající se hodnocení kritéria odborné úrovně, ve kterých zadavatel předmětné kritérium dále specifikoval. Jedná se o dokument s názvem „Dokument odborné úrovně“ (dále jen „dokument odborné

V dokumentu odborné úrovně je uvedeno následující: „Účastník níže předkládá Tvrzení a v této souvislosti čestně prohlašuje následující.

Efekt Tvrzení je ověřený a jeho dosažení na předmětné Veřejné zakázce je tak reálné.

Účastník je připraven v průběhu Ověřovací fáze a) prokázat efekt Tvrzení, b) předložit alespoň prosté kopie dokladů prokazujících, že efekt Tvrzení je reálný.

V dokumentu s názvem „Jak vyplnit efekt tvrzení v dokumentu odborné úrovně“ (dále jen „tipy“), jenž je součástí zadávací dokumentace, zadavatel formuloval pro účastníky tipy, jak vyplnit efekt tvrzení. V citovaném dokumentu zadavatel uvádí příklady pro modelový účel veřejné zakázky, příklady efektu tvrzení, vč. modelových příkladů, jak při

V dokumentu tipy je uvedeno následující.

V dokumentu kontrolní list odborné úrovně je uvedeno následující: „[k]ontrolní list je k zadávací dokumentaci přiložen pro seznámení dodavatelů s postupem hodnocení v příslušném kritériu. Dodavatelé kontrolní list nevyplňují ani nepřikládají k nabídce.“

V kontrolním listu odborné úrovně je dále uvedeno následující: „POSOUZENÍ A HODNOCENÍ INFORMACÍ V DOKUMENTU ODBORNÉ ÚROVNĚ

Podle čl. 3.4 zadávací dokumentace:

Součástí zadávací dokumentace jsou dále dokumenty týkající se hodnocení v kritériu „rizika“, a to dokument s názvem „Dokument rizik“ (dále jen „dokument rizik“) a dokument s názvem „Kontrolní list rizik“ (dále jen „kontrolní list rizik“).

V dokumentu rizik je uvedeno následující: „Účastník níže identifikoval rizika a k nim navrhl Opatření. V souvislosti s riziky a Opatřeními účastník čestně prohlašuje následující.

Všechna identifikovaná rizika/Opatření jsou relevantní k předmětu Veřejné zakázky; pro každé riziko/Opatření tak platí, že a) je konkrétním rizikem (nikoliv pouhým nebezpečím), které může ztížit či dokonce ohrozit naplnění

3.

V kontrolním listu rizik je uvedeno, že: „[k]ontrolní list je k zadávací dokumentaci přiložen pro seznámení dodavatelů s postupem hodnocení v příslušném kritériu. Dodavatelé kontrolní list nevyplňují ani nepřikládají k nabídce.“

Dále je v kontrolním listu rizik uvedeno následující: „OBECNÁ KONTROLA

Podle čl. 3.5 zadávací dokumentace: „Vlastnosti a schopnosti Zástupce zhotovitele a) V rámci kritéria Vlastnosti a schopnosti Zástupce zhotovitele bude na základě přímého (případně videokonferenčního) rozhovoru mezi Zadavatelem a Zástupcem zhotovitele potvrzeno, zda má základní předpoklady a individuální vlastnosti a schopnosti uvedené v kontrolním listu Vlastností a schopností Zástupce zhotovitele. b) Rozhovoru nebude za dodavatele přítomna žádná jiná osoba než Zástupce zhotovitele. c) Osoba, kterou účastník navrhl na pozici Zástupce zhotovitele, může být z účasti na rozhovoru včas omluvena. V takovém případě Zadavatel v době, kterou pro rozhovory v harmonogramu Řízení vymezil (pokud je to ještě možné), nabídne dodavateli jiný termín.

Součástí zadávací dokumentace jsou dále dokumenty týkající se hodnocení v kritériu vlastnosti a schopnosti zástupce zhotovitele, a to dokument s názvem „Kontrolní list vlastností a schopností zástupce zhotovitele“ (dále jen „kontrolní list vlastností a schopností zástupce zhotovitele“).

V kontrolním listu vlastností a schopností zástupce zhotovitele je uvedeno následující. „Základní předpoklady Zástupce zhotovitele