ÚOHS S0242/2023/VZ – Poskytování služeb údržby zeleně pro Město Mnichovo Hradiště

Zadavatel – město Mnichovo Hradiště, IČO 00238309, se sídlem Masarykovo náměstí 1,

Dle čl. 2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky zajištění kontinuální průběžné péče o veřejnou zeleň ve městě Mnichovo Hradiště, přičemž se jedná zejm. o péči o trávníky, úklid listí na plochách veřejné zeleně, péči o květinovou výsadbu na záhonech i v truhlících, péči o dřeviny a ošetření stromů, instalaci a odstranění vánočních stromů, květinovou výzdobu č. p. 1, řešení havárií a dalších nestandardních situací a technickou činnost a ostatní práce jako např. odborné konzultace zásahů a návrhy opatření.

V čl. 2 odst. 2.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 29 535 232 Kč bez DPH.

V čl. 8 odst. 8. 5 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek nejprve do dne 11. 4. 2023 do 11:00 hod., přičemž v návaznosti na provedená vysvětlení zadávací dokumentace tuto lhůtu následně prodloužil do 31. 5. 2023 do 11:00 hod.

Z dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 5 nabídek.

Dne 11. 4. 2023 v 10:25 hod. obdržel zadavatel od dodavatele – VYKRUT zahradní služby a.s.,

Rozhodnutím ze dne 21. 4. 2023, které bylo navrhovateli doručeno dne 24. 4. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 4. 5. 2023 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a proti rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel v prvé řadě namítá, že v technické kvalifikaci v čl. 5 odst. 5.3 písm. b) zadávací dokumentace zadavatelem stanovený požadavek na předložení komerčních certifikátů ETW,

K argumentaci zadavatele, že námitka týkající se požadavku technické kvalifikace je zmatečná, neboť v ní není specifikováno v čem je požadavek na předložení certifikátů netransparentní a nesprávný, navrhovatel uvádí, že ačkoliv se zadavatel snaží mlžit, a označuje námitku za zmatečnou, pochopil její význam a důvod zcela správně a jednoznačně a snaží se předkládat argumentaci, která je nesprávná.

Dále navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel je při stanovení podmínek technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona limitován zákonem, aby podmínky byly jednoznačné a souvisely s předmětem plnění a byly dodrženy základní zásady zadávacího řízení. K tomu navrhovatel doplňuje, že takový požadavek se vztahuje i k § 79 odst. 2 písm. d) zákona v souvislosti s pozicí techniků ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) zákona, kdy dle navrhovatele je zadavatel oprávněn požadovat techniky existující, právním předpisem vymezené a související s předmětem plnění.

Dále navrhovatel uvádí, že požadovaný technik specialista je technik arborista vymezený národní soustavou povolání, která stanoví kvalifikaci k výkonu povolání technik arborista, a to školním vzděláním specifikovaným v níže uvedeném rozsahu, přičemž takto stanovenou kvalifikaci lze alternativně nahradit formou dalšího vzdělávání dle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditovaných vzdělávacích kurzů (např. rekvalifikací) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

K tomu navrhovatel doplňuje, že autorizovanou osobou pro získání kvalifikace u povolání technik arborista jsou subjekty „ABA International, z.s., se sídlem Vranov 83, 664 32 Vranov“ a „Arbonet, s.r.o., se sídlem Dolská 2486/12, 193 00 Praha“.

Ve vztahu k argumentu zadavatele, že daný požadavek vznesl nad rámec samotného vzdělání a jedná se o doplňující požadavek k požadavku na vzdělání, navrhovatel namítá, že jeho argumentace je mylná a v rozporu se zákonem, přičemž kvalifikace pro výkon povolání je založena na principu úplné profesní kvalifikace, která se prokazuje výlučně školním vzděláním a alternativní profesní kvalifikací ve smyslu dalšího vzdělání dle zákona č. 179/2006 Sb., tedy toliko dílčího vzdělání formou tzv. rekvalifikace. Navrhovatel je přesvědčen, že se v případě zadavatelem uváděných certifikátů nejedná o „nadstavek“ vzdělání. K tomu navrhovatel doplňuje, že úplnou profesní kvalifikací je odborná způsobilost vykonávat všechny pracovní činnosti v určitém povolání, a tak dle navrhovatele „[t]akovéto úrovně nikdy profesní kvalifikace ve smyslu dalšího vzdělání dle č.179/2006 Sb., nedosáhne.“

Dále navrhovatel uvádí, že „[š]kolním vzděláním je dosaženo úplné profesní kvalifikace pro výkon požadovaného povolání. Je to tedy maximální forma kvalifikace pro výkon povolání technik arborista. Toliko částečnou kvalifikaci, tedy profesní kvalifikaci, potom může získat kdokoli, např. osoba toliko se základním vzděláním, či osoba vzdělání zcela odlišného, která si u jednoho ze dvou výše uvedených subjektů zaplatí akreditovaný vzdělávací kurz.“ Dle navrhovatele však takový kurz nedosáhne úrovně úplné profesní kvalifikace.

Navrhovatel konstatuje, že pro povolání technik arborista je třeba buď úplné profesní kvalifikace nebo alternativně profesní kvalifikace v rozsahu komerčního akreditovaného vzdělávacího kurzu. Dle navrhovatele tak úplná profesní kvalifikace je vyšším stupněm kvalifikace oproti částečné profesní kvalifikaci.

Navrhovatel tak požadavek zadavatele na prokázání kvalifikace na pozici technika arboristy úplnou profesní kvalifikací získanou vzděláním, a navíc ještě částečnou profesní kvalifikací získanou komerčním certifikátem považuje za nedůvodný. Dále navrhovatel považuje požadavek za absurdní jako kdyby „[...] měl vyučený kuchař nad rámec svého výučního listu získaného v rámci středního vzdělání, ještě prokazovat, že absolvoval rekvalifikační kurz na kuchaře.“

Dle navrhovatele tak zadavatel není oprávněn v rámci stanovení kvalifikačních podmínek požadovat zároveň doklad o vzdělání a komerční certifikát, a stejně tak není oprávněn odmítnout doklad o vzdělání jako doklad úplné profesní kvalifikace.

Dále navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu k ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) zákona, ze které ve vztahu k rozsahu dokladů cituje, že ‚mezi tyto doklady mohou patřit doklady na všech úrovních vzdělávacího systému, včetně osvědčení o profesní kvalifikaci podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.‘ 1 K tomu navrhovatel doplňuje, že postup zadavatele je také v rozporu se zásadou legitimního očekávání, když v minulosti z totožných důvodů zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Revitalizace zeleně na sídlišti Jaselská – I. etapa“.

Dle navrhovatele také o nesprávnosti a nepřiměřenosti stanoveného požadavku svědčí skutečnost, že navrhovatel prokazuje splnění obdobného požadavku i u jiných veřejných

Navrhovatel dále namítá neodůvodněnost požadavku v čl. 6 odst. 6.14 závazného vzoru smlouvy o dílo, který spočívá v povinnosti zhotovitele zajistit pro své zaměstnance v dojezdové vzdálenosti max. 10 minut od místa plnění sociální zařízení a šatny, kdy navíc zadavatel nedodržení dané povinnosti sankcionuje smluvní pokutou.

Navrhovatel namítá, že právní předpisy pro uzavřené pracoviště požadují vzdálenost sanitárního zařízení 120 m, resp. 75 m při ztížených podmínkách, přičemž není stanovena časová lhůta. K tomu navrhovatel dodává, že z těchto předpisů mají výjimku z důvodu specifického pracoviště zahradnické a lesnické práce. Dle námitek, které navrhovatel učinil nedílnou částí svého návrhu, k tomu navíc uvádí, že z tohoto důvodu považuje tuto smluvní podmínku za diskriminační, neodůvodněnou a nepřiměřenou, kdy má zadavatel tímto v úmyslu odradit některé dodavatele od jejich účasti v zadávacím řízení a jedná se tak dle navrhovatele o skrytou diskriminaci. Navrhovatel dále konstatuje, že má cca 15 až 20 minut od místa plnění zajištěny šatny vč. sociálního zázemí.

Dále navrhovatel rekapituluje, co v rozhodnutí o námitkách k uvedené námitce konstatoval zadavatel. Ten uvedl, že stanovil požadavek s ohledem na naplnění podmínek sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek dle § 6 odst. 4 zákona, tj. stanovil podmínku nad rámec zákonných požadavků. Zadavatel je přesvědčen, že takovou podmínku stanovit může, jinak by koncept odpovědného zadávání nedával smysl. Zadavatel také uvedl, že se jedná o malé zvýšení nákladů ve srovnání s pozitivními dopady, jak na pracovníky dodavatele, tak zadavatele a jeho obyvatele. K uvedenému navrhovatel konstatuje, že takové odůvodnění zadavatele považuje za pouhé slohové cvičení bez racionálního odůvodnění, přičemž navrhovatel uvádí, že zaměstnává zkušené pracovní týmy, které jsou založeny na dlouhodobě zpracovaných technologických a sociálních postupech. Vzhledem k délce svého působení se navrhovatel považuje za odpovědného zaměstnavatele, který plně zabezpečuje požadavky a potřeby svých zaměstnanců. Dle navrhovatele „[...] v rámci sociálně odpovědného zadávání nemá zadavatel primárně posuzovat, co je pro koho výhodné, či jiným způsobem přínosné, ale je povinen zkoumat výhradně to, zda je jím vymyšlený požadavek (odchylka, výjimka) realizovatelný a neodporující smyslu zakázky“. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud právní předpis nestanoví pro zahradnické a lesnické služby požadavky odpovídající uzavřeným pracovištím, nemůže si zadavatel z vlastní vůle stanovit takovouto smluvní podmínku, která odporuje smyslu a běžnému výkonu takových prací, a navíc pro případ jejího nedodržení stanovit sankci.

Navrhovatel dále shrnuje, že tímto návrhem napadá jak rozhodnutí o námitkách, které je věcně nesprávné, nemající oporu v zákoně ani předmětu plnění, tak zadávací podmínky a veškerá navazující rozhodnutí zadavatele.

Závěrem navrhovatel konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když stanovil netransparentní, nepřiměřené a diskriminační zadávací podmínky a řádně se nevypořádal s námitkami navrhovatele v souladu se zákonem, a tím došlo k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele. K tomu navrhovatel doplňuje, že zadavatel rozhodnutím o námitkách zasáhl

S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách a všechny navazující úkony.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájen dne 4. 5. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 5. 2023.

Usnesením ze dne 5. 5. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace

Dne 15. 5. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a taktéž dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Zadavatel ve svém vyjádření nejprve shrnul námitky navrhovatele a taktéž v podrobnostech odkázal na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách.

Zadavatel především považuje navrhovatelovy námitky za zmatečné, jelikož navrhovatel přesně nedefinuje, v čem spočívá tvrzené porušení základních zásad a pouze konstatuje jednotlivá tvrzení bez bližšího vysvětlení. V rozhodnutí o námitkách nadto zadavatel uvádí, že dotčený požadavek na prokázání kvalifikace je stanoven transparentně, přičemž jej může prokázat velký okruh dodavatelů, když zadavatel stanovil, jaké certifikáty požaduje a dal dodavatelům možnost prokázat předmětnou kvalifikaci jakýmkoliv obdobným osvědčením.

Dále zadavatel, jak ve vyjádření k návrhu, tak v rozhodnutí o námitkách upozorňuje, že zejm. u námitky týkající se prokázání technické kvalifikace předložením certifikátů nebyla navrhovatelem splněna podmínka stanovená v § 244 odst. 3 zákona z důvodu neexistence tvrzené újmy navrhovatele v námitkách, tj. údajný ušlý zisk, jelikož je zadavatel přesvědčen, že navrhovatel dotčenými požadavky nebyl omezen v možnosti podat nabídku, protože z předchozích zadávacích řízení ví, že navrhovatel předmětnými certifikáty disponuje.

Dále zadavatel uvádí, že zmatečnost spatřoval ve výše uvedené skutečnosti, že navrhovatel nijak nespecifikuje, v čem spatřuje porušení jednotlivých základních zásad, k čemuž zadavatel dodává, že pokud se „[...] vyjádří ke všem aspektům možných implicitních tvrzení

Zadavatel je dále přesvědčen, že při stanovení požadavku ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona jsou sice zadavatelé omezeni zákonem, ale zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Nadto zadavatel odkazuje na samotné znění § 79 odst. 2 písm. d) zákona, kde se výslovně hovoří o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci. Dle zadavatele je tak možné stanovit požadavky na vzdělání, dobu praxe a různé certifikáty a osvědčení, které jsou podstatné pro plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž nelze vyloučit ani soukromoprávní certifikáty.2

Dále zadavatel konstatuje, že nezpochybňuje, že stanovený požadavek musí splňovat základní zásady zadávacího řízení, avšak navrhovatel tvrzené porušení zákona vztahuje pouze k nezákonnosti z důvodu, že požadované certifikáty nejsou součástí českého vzdělávacího systému. Zadavatel k tomu doplňuje, že se v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjádřil, proč dotčené certifikáty požaduje, což navrhovatel ve svém návrhu nijak nezpochybňuje. Zadavatel tak v rozhodnutí o námitkách předně konstatoval, že v rámci svého majetku na svém území spravuje velké množství dřevin, které vyžadují speciální péči. K tomu poukázal na skutečnost, že má zájem především na tom, aby péči o dřeviny vykonávala osoba s adekvátní specializací, neboť jakékoliv neodborné zásahy jemu mohou způsobit značné škody na majetku. Dle zadavatele samotné vzdělání v oboru zahradnictví či lesnictví takovou specializaci nezaručí.

Zadavatel konstatuje, že v oblasti péče o dřeviny jsou požadované certifikáty běžně dostupné, přičemž v případě, kdy jsou arboristické činnosti dotovány dotačními prostředky Evropské unie, jsou dotčené certifikáty doporučené (např. dotační program Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky). Zadavatel k tomu dodává, že „[...] si je vědom toho, že řešená veřejná zakázka není administrována v rámci žádného dotačního programu, je nicméně možné, že vzhledem k dlouhodobému charakteru smlouvy mohou být některé budoucí činnosti v obdobném dotačním programu“. Zadavatel se tak domnívá, že pokud je obdobná kvalifikace doporučována státní institucí, bude přidanou hodnotou z hlediska dosažení účelu péče o stromy a další dřeviny.

Dále zadavatel uvádí, že „[k]omerční certifikáty jsou ve vztahu ke vzdělání v oboru lesnickém nebo zahradnickém dokladem specializace dané osoby na péči o stromy a dřeviny, která není českým vzdělávacím systémem konkrétně pokryta“. K tomu zadavatel doplňuje, že absolvent školy s lesnickým či zahradnickým zaměřením nemusí být kvalifikován k péči o stromy. Výhodu

Ve vztahu k navrhovatelem citované komentářové literatuře zadavatel uvádí, že nijak nezpochybňuje, že jako doklady k prokázání kvalifikace mohou sloužit doklady na všech úrovních vzdělávacího systému, avšak takovými doklady mohou být dle zadavatele i komerční certifikáty.

Dle zadavatele je irelevantní tvrzení navrhovatele o tom, že měl zadavatel vyhovět jeho námitkám, neboť již dříve zrušil jiné zadávací řízení na základě jeho námitky, a tudíž byl navrhovatel v legitimním očekávání, že zadavatel bude postupovat i v daném případě stejně, neboť je zadavatel povinen postupovat v souladu se zákonem a skutečnosti, které ho vedly ke zrušení dřívějšího zadávacího řízení nejsou stejné jako v projednávaném případě. Zadavatel je přesvědčen, že jeho v minulosti učiněné kroky jej nemohou zavazovat do budoucna, jelikož by pak mohlo dojít k situaci, kdy by chybující zadavatel musel opakovat totožná pochybení s ohledem na legitimní očekávání dodavatelů.

K tvrzení navrhovatele, že se v jiných zadávacích řízení obejde bez dotčených certifikátů, zadavatel uvádí, že zadávací podmínky v jiných zadávacích řízení nemusí být pro zadavatele vodítkem, jelikož jediným limitem pro stanovení požadavků je dodržení zákona.

Nadto zadavatel v rozhodnutí o námitkách reaguje na tvrzení navrhovatele, že vyjádření zadavatele ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 31. 3. 2023 ‚zcela dehonestuje český vzdělávací systém a je v přímém rozporu § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ a zcela uráží vystudované profesionály v oboru a postup zadavatele lze označit jako nezákonný‘ a uvádí, že takové tvrzení neznamená, že je zadavatelův postup nezákonný, a navíc k žádné dehonestaci nedochází. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách doplňuje, že požadavek v čl. 5 odst. 5.3. zadávací dokumentace stanovil tak, že požaduje, aby dodavatel disponoval jednou osobou, která splňuje dané požadavky. Tato osoba má mít středoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru a zároveň disponovat alespoň jedním z daných certifikátů, příp. obdobným osvědčením. V souvislosti s tím zadavatel upozorňuje, že ustanovení § 79 odst. 2 písm. d) zákona neomezuje zadavatele „[...] na požadavky ve vztahu ke vzdělání, které je součástí českého vzdělávacího systému.“, přičemž zadavatelé běžně požadují prokázat danou kvalifikaci komerčními certifikáty. Dle zadavatele by mohl být požadavek omezující, pokud by jím požadoval prokázat vzdělání konkrétní osoby, tomu tak ale není a zadavatel opakuje, že se jedná o dva samostatné požadavky.

Ve vztahu k námitce týkající se smluvní podmínky stanovené v čl. 6 odst. 6.14 závazného vzoru smlouvy o dílo zadavatel předně uvádí, že „[...] daný požadavek stanovil ve vztahu k § 6 odst. 4 zákona, přičemž má za to, že naplnění předmětného požadavku bude mít významný dopad, jak na [z]adavatele, respektive obyvatele města, tak na pracovníky budoucího vybraného dodavatele, přičemž nedochází k diskriminaci žádných dodavatelů, protože všichni dodavatelé jsou bezesporu schopni splnění požadavku zajistit, aniž by to významně zvedlo jejich náklady.

Dále zadavatel uvádí, že „[...] princip odpovědného veřejného zadávání vychází právě z možnosti zadavatelů klást požadavky, u nichž mají za to, že přinesou pozitivní dopad v některém ze [z]ákonem předvídaných aspektů, a to i za cenu mírně vyšších nákladů, nebo za cenu určitého mírně disproporčního dopadu na některé dodavatele.“ K tomu zadavatel dodává, že ve vztahu k celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky je hodnota nákladů na zajištění povinnosti vyplývající z dotčené smluvní podmínky zanedbatelná, kdy očekávaný pozitivní dopad náklady naopak překonává, přičemž v konečném důsledku náklady ponese zadavatel. Dále zadavatel uvádí, že při stanovení této smluvní podmínky vycházel z velikosti území města a vzhledem k tomu, že se jedná o menší území by stanovení delšího časového limitu nemělo očekávaný pozitivní dopad. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v souladu s § 265 zákona zamítl.

Za účelem prošetření postupu zadavatele ve věci zadávacího řízení Úřad provedl šetření trhu u dodavatelů zajišťujících služby obdobného charakteru, jako je předmět veřejné zakázky.

„Jsou dle Vašeho názoru zadavatelem požadované certifikáty (ETW, ČCA, ISA či jiné obdobné arboristické certifikáty a osvědčení) něčím přínosné, resp. mají tyto certifikáty dle Vašeho názoru přidanou hodnotu ve vztahu k osobě věnující se péči o dřeviny a její kvalifikovanosti a odbornosti k péči o dřeviny (při zohlednění předmětu šetřené veřejné zakázky a zadavatelem požadovaného obsahu a rozsahu péče o dřeviny)? Pokud ano, uveďte prosím tento přínos. V tomto kontextu Úřad žádá i o uvedení, zda lze dle Vás spatřovat např. výše zadavatelem naznačené přínosy dotčených certifikátů (tj. že vzdělání zahradnického či lesnického směru jsou spíše obecného zaměření, jež nezaručují kvalifikovanost v oboru arboristika, tudíž požadovaný certifikát ověřuje onu kvalifikovanost přímo v tomto oboru, resp. ji zaručuje v aktuálním čase), nebo by dle Vás bylo pro prokázání náležité kvalifikace a odbornosti pro výkon činností, jež by měl v daném případě zajišťovat „kvalifikovaný arborista“, dostačující zadavatelem stanovené minimálně středoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru?

Jsou podle Vás dotčené certifikáty (ETW, ČCA, ISA či jiné obdobné arboristické certifikáty a osvědčení) běžně dostupné, resp. existuje na relevantním trhu dostatek osob disponujících těmito certifikáty, nebo jsou dle Vašeho názoru z tohoto pohledu spíše ojedinělými a požadavek na jejich předložení je tedy výrazným omezením či překážkou v účasti na veřejné zakázce?“

Dne 25. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti OK GARDEN, v němž pouze uvádí, že svůj názor na danou věc nechce veřejně prezentovat, neboť v současnosti pro zadavatele realizuje jinou veřejnou zakázku.

Dne 26. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti COMPAG CZ, která ve svém stanovisku konstatuje, že požadované certifikáty jsou přínosné a garantují, že jejich držitel je odborníkem, který provedenými zásahy nezpůsobí škodu na majetku. Dle názoru dodavatele nestačí, aby arboristiku dělal vystudovaný zahradník, i kdyby měl vystudovaný obor sadovnictví či lesnictví, neboť bez vzdělání v oboru arboristika nemohou být práce kvalitně a kvalifikovaně vykonávány. Dle dodavatele je odbornost v péči o zeleň, resp. o stromy významným faktorem, jelikož „[k]dyž jde o stromy, jedná se často o dlouhověké živé objekty, které mohou být člověku v sídlech přínosné stovky let. Jejich přínosy jsou mnohé, např. dávají kyslík, poskytují stín, zlepšují mikroklima a účinně brání přehřívání města, plní funkci ekologickou, poskytují útočiště živočichům aj. Neodborným zásahem do takového stromu (např. stoletá lípa, jejíž hodnotu lze vyčíslit na 500.000 Kč), který tu například mohl být ještě dalších 200 let, se dřevina může stát provozně nebezpečnou a může být například nutné ji pokácet nebo uhyne a tím město přijde o velké hodnoty a ještě bude muset realizovat náhradní výsadbu, investovat do péče o nově vysazenou dřevinu nemalé prostředky a dlouho potrvá, než nová dřevina původní strom nahradí.“

Společnost COMPAG CZ rovněž uvádí, že požadované certifikáty jsou běžně dostupné a na trhu je dostatek kvalifikovaných pracovníků, přičemž se nejedná o ojedinělý požadavek.

Dne 31. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti Zenova services, v němž uvádí, že převážná část požadovaného plnění je péče o zeleň, přičemž osvědčení o vzdělání či požadavek na délku praxe tak, jak je popsáno v zadávací dokumentaci, je z jejího pohledu správná a akceptovatelná. Na druhou stranu však jmenovaná společnost uvádí, že tento odborný pracovník nemusí disponovat certifikátem arboristy, protože se jedná o specializovanou odbornost v rámci péče a vhodné údržby vzrostlých stromů a dřevin (posouzení zdravotního stavu, výchovné řezy, zmlazení, prosvětlení, vazby, rizikové/postupné kácení, atd.).

Zároveň společnost Zenova services sdělila, že přínos certifikátů je zejm. v praktických dovednostech a průběžném získávání nových poznatků i aktuálních informací, přičemž souhlasí se zadavatelem, že vzdělání středoškolské zahradnického nebo lesnického směru nezaručují kvalifikaci v arboristice.

Dle dodavatele jsou certifikovaní pracovníci s různými certifikáty v oboru arboristika na relevantním trhu k dispozici, avšak nemůže sdělit, zda je dostatečné množství pracovníků, kteří mají středoškolské vzdělání a k tomu některý arboristický certifikát. Současně není dodavateli známo, že podmínkou pro získání certifikátů je získané středoškolské či vysokoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru.

Dne 5. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti JM GREEN, v němž uvádí, že „[c]ertifikáty

Dne 8. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti ALL4TREES, v němž sdělila, že uvedené certifikace mají na trhu relativně dlouhou tradici, kdy dříve byly významnější, neboť šlo o jedinou formu prokázání toho, že dotčená osoba je specialistou s aktuálními poznatky.

Dle společnosti ALL4TREES lze považovat za problematickou nedostatečnou specifikaci požadovaných certifikátů – zejm. certifikačního programu ČCA. K tomu dodavatel sdělil, že existují 4 typy certifikátů, kdy pouze dva z nich naplňují požadavek na kvalifikovanou osobu k ošetřování stromů (stromolezec a plošinář) a u dalších dvou není provazba na požadované plnění (konzultant – certifikace zaměřená především na hodnocení stavu stromů bez praktické dovednosti stromy ošetřit; pozemní pracovník – náplní certifikace je především výsadba stromů a péče o mladé stromy bez stromolezecké techniky).

Dále společnost ALL4TREES uvádí, že není pravdivé tvrzení zadavatele o tom, že platnost certifikátů musí být pravidelně obnovována přezkoušením, jelikož pro prodloužení certifikátu je zpravidla požadováno doložení skutečnosti, že certifikovaná osoba pracovala alespoň určitý stanovený úsek v době platnosti certifikátu v oboru a doklady o účasti na odborných školeních.

Dle společnosti ALL4TREES jsou certifikáty běžně dostupné a na relevantním trhu je dostatek osob disponujících těmito certifikáty. Závěrem společnost ALL4TREES uvedla, že nepovažuje požadavek na předložení certifikátů za významné omezení ani překážku v účasti ve výběrovém řízení.

Dne 9. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti Okrasné zahrady arboristika, v němž uvádí, že vzhledem k požadovaným arboristickým činnostem je požadavek na certifikáty oprávněný. Dle dodavatele je odbornost pracovníka vykonávajícího takové činnosti nezbytná, jelikož jde o nezvratné zásahy do stromů a keřů, přičemž certifikát zajistí takovou odbornost, kdy jeho platnost je omezená a musí se každé 3 roky obnovovat doloženým dokladem o praxi, dokladem průběžného vzdělávání v rozsahu min. 30 výukových hodin a dokladem platného oprávnění pro práci ve výškách. Ve vztahu ke středoškolskému vzdělání společnost Okrasné zahrady arboristika uvedla, že „[…] není nezbytné, protože odbornost pracovníka tím není prokázána oproti certifikátu“.

Dle společnosti Okrasné zahrady arboristika jsou certifikované osoby dostupné, neboť je v České republice evidováno kolem 200 certifikovaných arboristů, jejichž seznam je veřejně dostupný na stránkách „Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s.“.

Dne 12. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti Gardenella, v němž sdělila, že neshledává chybu v požadavcích výběrového řízení města. Dle dodavatele vývoj v oblasti zásahů se neustále zdokonaluje, a to i v případě absolventů vysokých škol se zaměřením na stromy.

Dne 13. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko společnosti Lesarb company, v němž uvedla, že je vhodné a potřebné, aby údržbu dřevin vykonávaly certifikované osoby. Dále společnost Lesarb company uvedla, že certifikáty obdrží osoby, které na to mají potřebné vzdělání a praxi, takže se v dané problematice pohybují delší dobu a tím pádem dokáží zabezpečit ošetření dřevin v rámci arboristických standardů. Společnost Lesarb company taktéž sdělila, že předmětné certifikáty jsou běžně dostupné a požadavek zadavatele není omezující, naopak zabezpečí, že zakázka bude realizována v požadované kvalitě.

Pro úplnost Úřad uvádí, že dodavatelé Zahradnický servis, Gabriel, ARBO-Linné, GRISPA,

Dále Úřad uvádí, že s žádostí o sdělení obdobných skutečností se Úřad přípisem ze dne

Dále se Úřad obrátil na střední a vysoké školy se zaměřením zahradnického nebo lesnického směru. Přípisem ze dne 25. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-19730/2023/535) tak Úřad oslovil následující instituce: •

„Je běžnou součástí výuky na středních/vysokých školách zahradnického nebo lesnického směru obor arboristika, nebo se jedná spíše o obor probíraný v rámci výuky okrajově?

Je dle Vašeho názoru absolvent střední či vysoké školy zahradnického či lesnického směru (s ohledem na náplň jeho studia) dostatečně kvalifikovaný v oboru arboristika, resp. pro výkon výše uvedené péče o dřeviny (tj. při zohlednění zadavatelem požadovaného obsahu a rozsahu péče o dřeviny)? Svoji odpověď prosím zdůvodněte.

Jsou dle Vašeho názoru zadavatelem vymezené certifikáty (ETW, ČCA, ISA či jiné obdobné arboristické certifikáty a osvědčení) něčím přínosné, resp. jakou mají tyto certifikáty dle

V tomto kontextu Úřad žádá i o uvedení, zda lze dle Vás spatřovat např. výše zadavatelem naznačené přínosy dotčených certifikátů (tj. že vzdělání zahradnického či lesnického směru jsou spíše obecného zaměření, jež nezaručují kvalifikovanost v oboru arboristika, tudíž požadovaný certifikát ověřuje onu kvalifikovanost přímo v tomto oboru, resp. ji zaručuje v aktuálním čase)? Nebo by dle Vás bylo pro prokázání náležité kvalifikace a odbornosti pro výkon činností, jež by měl v daném případě zajišťovat „kvalifikovaný arborista“, dostačující zadavatelem stanovené minimálně středoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru?“

Dne 29. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko VOŠ a SŠ Tábor, v němž pouze uvádí, že se v rámci jejich oborů „Agropodnikání“ a „Péče o krajinu“ nemohou vyjádřit k položeným dotazům, jelikož obor arboristika není součástí profilu absolventa a odborných kompetencí studentů.

Dne 30. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko SŠ Hranice, v němž uvádí, že arborisitka není součástí jejího maturitního oboru lesnictví ani běžnou součástí její výuky, přičemž péči o stromy se žáci věnují v předmětech „Pěstování lesa“, „Hospodářská úprava lesa“ či „Lesnická botanika“. Dále

Dne 30. 5. 2023 obdržel Úřad stanovisko SŠ Šluknov, v němž sdělila, že arboristika není samostatným předmětem v oboru „Lesnictví“ na střední škole, ale vyučuje se v rámci jednotlivých předmětů („Botanika“, „Nauka o lesním hospodářství“ a „Pěstování lesa“). Dle SŠ

Dne 1. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko SŠ Ostrava, v němž uvádí, že arboristika je na dané škole probírána pouze v rámci teorie předmětů typu „Realizace a údržba zeleně“, „Sadovnictví“, příp. volitelného předmětu „Péče o dřeviny“, kde probíhá teoretické výuka a praktická cvičení „ze země“. Dále SŠ Ostrava uvedla, že se nezabývají stromolezectvím, prací v koruně, ošetřování senescentních dřevin apod. Nicméně platí, že u certifikátu Českého certifikovaného arboristy (ČCA – pozemní pracovník) je pro tuto profesi absolvent oboru „Zahradnictví“ plně kvalifikován.

Dále SŠ Ostrava uvádí, že „[o]bor arboristika není oborem vzdělávací soustavy, je to otázka vývoje zahradnictví v posledních desetiletích“. Obor „Zahradnictví“ je maturitním oborem, jehož absolventi bez dalšího nemohou pracovat jako arborista. Dle SŠ Ostrava si musí tito absolventi pro profesní kvalifikace dle Národní soustavy kvalifikací své znalosti a dovednosti doplnit v rámci následných kurzů a získat certifikáty o těchto schopnostech nebo osvědčení o profesní kvalifikaci.

SŠ Ostrava v rámci svého stanovisko dále uvádí, že certifikáty jsou přínosné a v České republice je řada arboristů. Dle SŠ Ostrava v případě realizace zejm. ošetření stromů ve smyslu práce v koruně (řezy, vazby apod.) je třeba vždy vyžadovat příslušný certifikát, příp. „Osvědčení o profesní kvalifikaci“, které v zadávací dokumentaci chybí. V Národní soustavě kvalifikací existují profesní kvalifikace „Technik arborista“ a „Samostatný technik arborista“, kdy získání tohoto osvědčení je zcela na úrovni dotčených certifikátů. SŠ Ostrava se ztotožňuje s požadavky zadavatele na odbornou úroveň arboristy, přičemž výše zmíněné profesní kvalifikace i certifikáty jsou zárukou kvalitně provedené práce bez poškození dřevin. Dle SŠ

Dne 2. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko VOŠ a SŠ Benešov, v němž sdělila, že obor arboristika se na dané škole probírá pouze jako součást předmětu sadovnictví, a to pouze okrajově, stejně tak i v praktické výuce, přičemž absolventi jsou schopni kvalifikovaně provádět pouze část výkonů ze zmiňovaného výčtu péče o dřeviny, jako je výsadba keřů a stromů, mulčování, úvazky nově vysazených dřevin, zálivka, likvidace dřevní hmoty štepkovačem. Dále VOŠ a SŠ

Dle VOŠ a SŠ Benešov jsou arboristické certifikáty přínosné, neboť „[a]rborista ovládá bezpečnost práce ve výškových úrovních nad 150 cm a práce s řetězovou pilou, je často schopný stromolezectví, byl dostatečně kvalifikovaně proškolen a prakticky přezkoušen z úvazků stromů zajišťujících bezpečnost koruny stromu s ohledem na jeho stabilitu a přirozený habitus stromů a statků daného místa. Měl by znát hloubku možného zásahu tak, aby neohrozil strom v jeho životaschopnosti. Zároveň dokáže provádět kácení stromů, tak aby neohrozil veřejné jmění, stavby či jiné osoby i sám sebe.“

Dále VOŠ a SŠ Benešov uvádí, že ošetření stromů, které se provádějí ve výškách (řezy, vazby) je nejvýše vhodné, aby dělal certifikovaný arborista. K tomu VOŠ a SŠ Benešov doplnila, že na dotčené škole se obor zahradnictví zaměřuje na všeobecné znalosti a dovednosti, ale bez další užší specializace na arboristiku, která by byla v tomto případě dostačující k provádění veškerých arboristických zásahů, které jsou zadavatelem požadovány.

Dne 5. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko ČZA Mělník, v němž uvádí, že střední školy vydávají vlastní vzdělávací programy, které musí respektovat ministerstvem vydané rámcové vzdělávací programy a mohou upřesňovat a rozvíjet obecně nastavená pravidla. Rozsah problematiky tak může být na jednotlivých středních školách probírán do různé hloubky a s různou časovou dotací.

Dále ČZA Mělník uvádí, že v rámci jejích studijních programů se na učňovském oboru žáci zabývají omezeným sortimentem dřevin, přičemž teorie a praxe se omezuje na výsadbu dřevin, řezy při výsadbě a na řez keřů (a další práce jako např. mulčování, hrabání listí, zálivka apod.), přičemž řezy na vzrostlých stromech se podrobně neprobírají a ani je není možné nacvičovat.

ČZA Mělník se dále vyjadřuje k maturitnímu oboru, v rámci kterého jsou probírány dřeviny v rozsáhlejším měřítku, což by mělo postačovat pro poznávání běžně používaných dřevin. ČZA

Dále ČZA Mělník uvádí, že studenti vyšší odborné školy v rámci oboru „Zahradní a krajinná tvorba“ mají dobrou teoretickou průpravu pro práci v arboristice, přičemž z praktických dovedností si projdou výsadbou dřevin a řezů keřů, v případě stromů však jen řezů ze země nebo s žebříkem, kdy nelze nacvičit řezy ve výškách za pomocí stromolezecké techniky a součástí výuky není ani práce s motorovou pilou či záchrana zraněného.3 ČZA Mělník uvádí, že z praktických dovedností studenti také „[...] procvičují pasportizaci zeleně, invertarizaci zeleně, návrh ošetření dřevin, zhodnocení stavu ošetřených dřevin, žádost o povolení kácení či si vyzkouší vypracování rozhodnutí.“ Dle ČZA Mělník je pro praktický výkon arboristiky na stojících stromech nutné, aby se absolventi daného oboru dále vzdělávali a získali potřebná potvrzení pro práci ve výškách, pro práci s motorovou pilou a naučili se stromolezectví a zdravovědu a je potřebná víceletá praxe.

V rámci svého stanoviska ČZA Mělník odkazuje na „Standardy péče o přírodu a krajinu“, které vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, konkrétně „řadu A“ zaměřenou na arboristiku.

Dle ČZA Mělník z přílohy zadávací dokumentace – položkový rozpočet vyplývá požadavek na konkrétní činnosti prováděné arboristou, jehož součástí jsou pracovní operace zahrnující řez stromů. Dále ČZA Mělník konstatuje, že je v dotčené příloze uveden seznam položek, které má realizovat arborista, kdy jde především o udržovací řezy a výchovné řezy u vyšších stromů do 4, 6 a 9 metrů, a je tak většinou nutná práce ve výškách, dále taky instalace a revize vazeb s pomocí lezecké techniky. Dle ČZA Mělník jde v tomto případě o omezený rozsah prací, u kterých je vyžadována certifikace a je toho názoru, že jde o složitější činnosti, u kterých střední a vyšší odborná škola nemůže zajistit jejich výuku.

ČZA Mělník se ve svém stanovisku dále vyjadřuje k přínosům dotčených certifikátů a považuje je za přínosné jak pro jejich držitele, tak pro zadavatele. Dle ČZA Mělník certifikát umožní deklarovat určitou úroveň znalostí a dovedností, kdy pro zadavatele je certifikát známkou

Dále ČZA Mělník souhlasí se zadavatelem, že certifikáty prokazují aktuální odborné zkušenosti a dovednosti, přičemž „[p]ožadavek jen na středoškolské vzdělání by měl smysl v případě, že by se jednalo o výsadby dřevin, řezy keřů a u stromů o výchovné řezy.“ V případě velmi odborných a specializovaných prací, jako jsou práce ve výškách, řezy udržovací či stabilizační nebo instalaci vazeb, je dle ČZA Mělník vhodné prokazovat kvalifikaci pomocí příslušných certifikátů, jako případě šetřené veřejné zakázky, „[...] kdy požadavek na provedení arboristou směřuje jen na tyto vysoce odborné práce“.

Dne 8. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko ČZU Praha, v němž uvádí, že v obecné rovině se na středních školách probírá sortiment dřevin a péče o zahradnické úpravy v různém rozsahu.

Dle ČZÚ Praha „[a]rborista, který se prokáže některým z uváděných certifikátů, je tedy vysoce kvalifikovanou osobou pro provádění prací při ošetřování dřevin a jeho znalosti a dovednosti byly nezávisle prověřeny.“ Dle názoru ČZÚ Praha by požadavek pouze na středoškolské vzdělání byl dostačující jen pro běžnou péči o dřeviny (např. řezy keřů, příp. mladých stromů, péče o keřové výsadby, zálivka, okopávání apod.), kdy naopak pro práci v korunách stromů (např. bezpečnostní řezy, instalace a revize vazeb apod.) je žádoucí požadovat doklad, který potvrdí odbornost a praxe osoby vykonávající tyto činnosti.

Dne 9. 6. 2023 obdržel Úřad stanovisko MU Brno, v němž uvádí, že se na dané škole vyučuje bakalářský obor arboristika, kde jeho absolventi získají rozsáhlý teoretický základ potřebný pro

Dle MU Brno je jejich absolvent plně kvalifikovaný v oboru arboristika, kdy podobně je to i v dalších oborech akreditovaných na středních školách a univerzitách zahradnického směru.

Ohledně dotazu na přínos dotčených certifikátů MU Brno uvádí, že měly význam v době, kdy nebylo dostupné vysokoškolské vzdělání v oboru ve snaze zvýšit kvalitu péče o dřeviny, přičemž může u nich docházet k rozporu se standardy. MU Brno dále uvádí, že „[d]ržitelé certifikátu prokazují (v závislosti na konkrétním certifikátu) znalosti v určených oblastech oboru, jako je rozpoznání elementárních druhů dřevin, základních chorob, škůdců a doprovodných organismů dřevin, technologických postupů a základů biologie a ekofyziologie dřevin, stromolezectví apod. Nikdy ne však v šíři, která je požadována po absolventech univerzitního či středoškolského vzdělání. Zároveň prokazují, že tyto znalosti držitel prokázal využít a správně aplikovat při certifikační zkoušce.“ Dále MU Brno k tomu konstatuje, že držitel certifikátu je schopný vykonávat danou činnost správně a v souladu s oborovými standardy, které však definují požadavek na vzdělání pro konkrétní práce, přičemž certifikát by měl prokázat také to, že se jeho držitel průběžně vzdělává.

Dle MU Brno upřednostňování certifikačních kurzů před středoškolským a vysokoškolským vzděláním nerespektuje realitu existence standardů. Dle názoru MU Brno zadavatel stanovil zadávací podmínky ohledně technické specifikace ve vztahu k osobě „kvalifikovaný arborista“ nepřiměřeně a diskriminačním způsobem tím, že požaduje předložení výše nastíněných certifikátů a opomíjí kvalifikaci získanou v rámci národního systému vzdělávání, přičemž opomíjí také existenci „Standardů Agentury ochrany přírody a krajiny“.

Pro úplnost Úřad uvádí, že SŠ A.E. Komerse, SŠ Jarov a SŠ Olomouc Úřadu své stanovisko neposkytly.

Rozhodnutím ze dne 19. 6. 2023 Úřad nařídil z moci úřední předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usneseními ze dne 27. 9. 2023 a 29. 6. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 10. 7. 2023 Úřad

Dne 3. 7. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne

Dne 28. 7. 2023 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel se ve svém vyjádření k podkladům předně vyjadřuje k provedenému šetření trhu a institucí zajišťujících vzdělání zahradnického a lesnického směru. Dle zadavatele drtivá většina dotázaných subjektů potvrdila jeho stanovisko, které předestřel v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu, a to, že požadavek na arboristické certifikáty není diskriminační, certifikáty jsou na relevantním trhu běžně dostupné a že s ohledem na specifičnost oboru arboristika a určitou absenci jeho ukotvení v českém vzdělávacím systému je předmětný požadavek kvalifikace v souladu s předmětem veřejné zakázky, resp. s částí týkající se péče o stromy a další dřeviny.

Zadavatel dále vyzdvihuje to, že v podstatě všichni dotázaní uvedli, že vzdělání lesnického nebo zahradnického směru není dostačující, neboť se daná činnost na dotčených školách vyučuje pouze okrajově. K tomu zadavatel dodává, že právě skutečnost, že „[...] míra specializace se napříč jednotlivými zařízeními může lišit, je právě jedním z důvodů, proč takové vzdělání samo o sobě nemůže být v současném stavu dostačující.“

Dále zadavatel ke stanovisku ČZA Mělník, že arboristické certifikáty jsou přínosné jak pro jejich držitele, tak pro zadavatele, a že jsou zárukou kvalitní práce bez poškození dřevin, doplňuje, že správná péče o dřeviny má jak význam společenský, tak ekonomický, kdy neodborným zásahem by byla zadavateli způsobena přímá ekonomická újma. Dále zadavatel vyzdvihuje stanovisko společnosti Gardenella, která uvádí, že „[...] městská zeleň je velmi sledovanou položkou ze strany občanů. Toto se děje zejména z důvodu osvěty důležitosti zeleně v městském prostředí. Je třeba si uvědomit, že dobře udržovaná zeleň může mít pozitivní dopad například v období velkých veder, a tedy ztráty zeleně v důsledku neodborného zásahu jsou pro

Zadavatel je přesvědčen, že samostatný požadavek na středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání nezaručí dostatečnou kvalifikaci pro odbornou práci s dřevinami, a to zejm. s činnostmi jako jsou řezy ve výškách nebo jiné zásahy do integrity dřevin. Dle zadavatele to však neznamená, že „[...] nemůže existovat konkrétní osoba, která takovou kvalifikaci po absolvování navrhovatelem požadovaných oborů, díky samostudiu a vlastní praxi má, to ale nemůže být důvodem, aby byl [z]adavatel povinen akceptovat pouze vzdělání v lesnickém nebo zahradnickém oboru“. V této souvislosti zadavatel odkazuje na stanovisko ČZA Mělník, kde je uvedeno, že prokázání středoškolského vzdělání v předmětných oborech zaručí určitou úroveň znalostí a dovedností, ale nezaručí vysoce odborné práce, kde je potřeba určitá teoretická úroveň znalostí, další vzdělávání, proškolení pro práci ve výškách a pro práci s motorovou pilou, znalosti první pomoci či potřebnou praxi.

Dle zadavatele je z provedeného šeření podstatné také to, že u lesnických oborů se výuka soustřeďuje na lesní dřeviny a jejich ošetření v lese, přičemž zadavatel nijak nezpochybňuje odbornost absolventů těchto škol, nicméně takovou kvalifikaci považuje za odlišnou od té,

Dále se zadavatel vyjadřuje ke stanovisku MU Brno, která uvádí, že nejvhodnějšími pro pozici technik arborista jsou např. obory zahradnictví nebo lesní hospodářství. K tomu zadavatel dodává, že skutečnost, že obory jsou nejvhodnější ještě neznamená, že jsou dostačující, jelikož z vyjádření několika středních škol vyplývá, že péče o dřeviny mimo les se na těchto školách nevyučuje. Vhodnost těchto oborů dle zadavatele dokazuje, že v české vzdělávací soustavě není obor, který by zajistil dostatečnou přípravu daného povolání. Dále se zadavatel vyjadřuje k odkazům na bakalářské obory „Arboristka“ a „Systémová arboristika“ ve stanovisku

Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že jediné negativní stanovisko MU Brno odkazuje na obory vyučované na ČZA Mělník, jejíž stanovisko naopak souhlasí se zadavatelem ohledně přínosů daných certifikátů. Zadavatel k tomu doplňuje, že jeho cílem je pouze nastavit kvalifikační požadavky tak, aby zajistil kvalitní a kvalifikovanou péči o své dřeviny a zároveň výrazně neomezil okruh potencionálních dodavatelů, přičemž „[n]ení v silách (žádného)

Závěrem zadavatel konstatuje, že ve shodě s doručenými stanovisky Úřadu není předmětný požadavek diskriminační a je zcela přiměřený předmětu veřejné zakázky, jelikož jsou certifikace běžně dostupné a dle zadavatele běžnější a dostupnější než absolventi relativně nového a teoretického vysokoškolského oboru arboristika. Zadavatel tak navrhuje dotčený návrh zamítnout.

Navrhovatel se vyjadřuje k Úřadem provedenému šetření trhu a institucí zajišťujících vzdělání zahradnického a lesnického směru, přičemž namítá nevhodnost a návodnost vznesených dotazů, nevhodnost oslovených subjektů a zkreslenost předložených odpovědí.

Dle navrhovatele se Úřad v rámci formulace svých dotazů odklonil od navrhovatelem uplatněné argumentace a námitky, že „[…] požadavek zadavatele pro splnění technické

Dále navrhovatel konstatuje, že Úřad směřoval jednak dotazy k dodavatelům (vč. účastníků předmětného zadávacího řízení) a dále v upraveném znění vůči školským zařízením, přičemž byly formulovány tak, že argumentace navrhovatele byla opomenuta a současně návodně sváděla ke kladné odpovědi.

Navrhovatel dále poukázal na stanovisko společnosti Zenova sevices, která dle navrhovatele dospěla k závěru, že „[…] v projednávané věci nemusí odpovědné osoby disponovat certifikáty arboristy, a současně taktéž správně konstatuje, že v projednávané věci se využití odpovědné osoby pohybuje v rozsahu 0% - 5% celkového objemu prací.“ Dle navrhovatele to potvrzuje nepřiměřenost postupu zadavatele, neboť nebude ani postaveno na jisto, zda některá činnost bude předmětem plnění, přičemž míra uvedené nepřiměřenosti je zvýšena absencí definice pojmu arboristy a rozsahu jeho činností v právních předpisech s výjimkou odkazované národní soustavy výkonu povolání.

K tomu navrhovatel dodává, že v případě akceptování prokazování technické kvalifikace bez zákonné opory si lze ad absurdum představit situaci, kdy nějaký subjekt začne vydávat např. certifikát „vyhrnovač“ a zadavatel jej bude vyžadovat pro vyhrnování sněhu na chodníku nebo obdobně certifikát „zatloukač“ hřebíků v oblasti stavebních zakázek. Dle navrhovatele je bezpředmětné, zda bude takový certifikát dostupný, když žádný takový certifikát nebude potřeba.

Dále navrhovatel poukazuje na stanovisko společnosti ALL4TREES, která polemizuje nad přínosem certifikátů s ohledem na existenci školských oborů a upozorňuje na rozsah dotčených certifikátů, kdy existují 4 typy, přičemž některé z nich dle navrhovatele nejsou spojené s požadovaným plněním. Dle navrhovatele jsou nad rámec těchto typů vydávány také další certifikáty jako např. pro štěpkování a frézování pařezů, kdy zadavatelem stanovená zadávací podmínka je tak nejen nepřiměřená, ale i nesouvisející s předmětem plnění, neboť je mu lhostejné, který certifikát bude předložen.

K odpovědím od vzdělávacích institucí navrhovatel uvádí, že jsou v nich odlišnosti v závislosti na rozsahu jejich studijních programů, přičemž se shodují na tom, že obsah vzdělání je po teoretické stránce zejm. u vysokých škol kompletní. K tomu dodává, že MU Brno v odpovědi odkazuje na standardy AOPK, které „[…] jednoznačně kvalifikaci školského a univerzitního vzdělání akceptují, přičemž zadavatelem nepřipuštěnou kvalifikaci získanou v rámci národního systému vzdělávání považuje Mendelova univerzita v Brně jednoznačně za postup nepřiměřený a diskriminační.“ Navrhovatel dále upozorňuje na stanovisko ČZU Praha, pro kterou jsou základem arboristiky teoretické znalosti z botaniky, fyziologie, dendrologie, pedologie

Dle navrhovatele není třeba v rámci technické kvalifikace prokazovat proškolení pro práci ve výškách, s motorovou pilou či záchrany zraněného, jelikož taková povinnost plyne z právních norem na úseku BOZP, přičemž tento závazek je součástí smlouvy o dílo a požadavku na předložení referenčního plnění, které by bez proškolení BOZP nebylo možné realizovat. Dle navrhovatele by vedle podmínky na splnění technické kvalifikace formou školského a univerzitního vzdělání mohl být požadován doklad o zmíněném proškolení BOZP. Dále navrhovatel uvádí, že samotná zadávací podmínka, resp. část vztahující se k prokázání praxe v délce 5 let je dostatečnou zárukou zkušeností vzdělaného pracovníka, a to jak po praktickém využití teoretických znalostí, tak práce ve výškách, s motorovou pilou či záchrany zraněného.

Dále navrhovatel uvádí, že ze stanovisek vyplynulá rozdílnost je směřována k práci založené na stromolezectví, přičemž zadavatel nestanovil požadavek na stromolezce, ale na pozici „kvalifikovaný arborista“, kdy k tomu navrhovatel odkazuje na veškerou svou argumentaci a stanoviska zejm. univerzit.

Navrhovatel současně odkazuje na stanovisko společnosti Zenova services, dle kterého zadavatelem požadované plnění taková specifika nevyžaduje, příp. v min. rozsahu, přičemž stromolezectví je nahraditelné formou práce z plošin, práce ze žebříků, nástavnými pilami atd.

Navrhovatel závěrem konstatuje, že o nadbytečnosti a nepřiměřenosti požadovaného certifikátu svědčí i skutečnost, že zadavatel aktuálně realizoval veřejnou zakázku „Poskytování služeb údržby zeleně pro Město Mnichovo Hradiště III“ s totožným předmětem plnění jako v šetřené věci, přičemž v zadávací dokumentaci žádný komerční certifikát nepožaduje.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení i stanovisek oslovených subjektů, rozhodl o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Před samotným věcným posouzením namítaných pochybení zadavatele je nutno vypořádat se s tvrzením zadavatele, že navrhovateli nehrozí napadanými zadávacími podmínkami újma, jelikož zadavatel má povědomí o tom, že předmětnými certifikáty (požadavek na jejichž doložení navrhovatel namítá) navrhovatel disponuje, a nelze dle něj tvrdit, že by navrhovatel byl diskriminován požadavkem stanoveným v čl. 6 odst. 6.14. závazného vzoru smlouvy.

Úřad k tomu předně uvádí, že podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se

K definici dodavatele Úřad konstatuje, že dodavatelem se dle § 5 zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně.

K samotnému pojmu „újma“ Úřad uvádí, že tento by měl být vykládán extenzivně, aby nedocházelo k omezování možnosti přezkumu postupu zadavatelů. Újma je pojmem širším než pojem „škoda“, a tedy v sobě může zahrnovat jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, jejíž výši je obtížné či nemožné v okamžiku podání námitek přesně stanovit, a to zejména proto, že v raných stádiích zadávacího řízení před hodnocením nabídek může být přinejmenším obtížné určit, zda by stěžovatelova (navrhovatelova) nabídka vůbec mohla být vybrána jako nejvhodnější. Úřad má proto za to, že újma nemusí být vyčíslena, postačí např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovatele (navrhovateli). Navíc zákonodárce v ustanovení § 241 odst. 1, resp. § 244 odst. 3 zákona připouští i uvedení pouhé potenciality, tj. hrozby újmy na právech eventuálního dodavatele (stěžovatele, navrhovatele).

Jak stanoví § 244 odst. 3 zákona, v námitkách proti zadávacím podmínkám musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí. Z ustanovení § 244 odst. 3 zákona přitom nevyplývají požadavky týkající se specifikace újmy, která stěžovateli hrozí nebo vznikla v důsledku nezákonného postupu zadavatele. Navrhovatel v námitkách uvedl, že mu nastavenými zadávacími podmínkami vzniká, resp. hrozí škoda spočívající zejm. ve faktickém vyloučení navrhovatele z možnosti účastnit se zadávacího řízení a plnit předmět veřejné zakázky a následně tak generovat svůj zisk, jakož i zásah do jeho práva na řádný průběh zadávacího řízení.

Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že navrhovatel je dodavatelem mj. zabývajícím se údržbou veřejné zeleně, tedy nabízí plnění, na jehož získání zadavatel vypsal zadávací řízení.

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že navrhovatel v námitkách i návrhu specifikoval, jaká újma mu v důsledku tvrzeného porušení zákona zadavatelem vznikla nebo hrozí, přičemž nelze vyloučit, že tato újma navrhovateli skutečně může hrozit či vzniknout, a proto byl navrhovatel oprávněn podat své námitky, resp. návrh.

Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když ve svém návrhu uvádí, že zadavatel nevypořádal jeho námitky v souladu se zákonem, zabýval se Úřad před samotným věcným přezkumem také posouzením způsobu vypořádání námitek navrhovatele ze strany zadavatele.

Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Úřad k tomu v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

Úřad dále uvádí, že navrhovatel blíže nekonkretizuje, která z částí rozhodnutí o námitkách není v souladu se zákonem, resp. ke kterým jeho argumentům se zadavatel adekvátně nevyjádřil.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 73 odst. 3 zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání a) ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo b) technické kvalifikace podle § 79 zákona.

Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle čl. 2 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky zajištění kontinuální průběžné péče o veřejnou zeleň ve městě Mnichovo Hradiště a v místních částech (tj. všech částech obce – viz čl. 3 odst. 3.2. zadávací dokumentace), přičemž se jedná zejm. o činnosti jako je péče o trávníky (sekání travnatých ploch podle kategorizace s úplným dosekáním trávy okolo překážek a úklidem posekané trávy nebo s mulčováním, zakládání nových trávníků, zálivka atd.), úklid listí na plochách veřejné zeleně, doplňování zeminy a mulče, péče o květinovou výsadbu na záhonech i v truhlících (výsadba, dosadba, odplevelení, kypření, zálivka, odstraňování pařezů, likvidace bioodpadu, rušení květinových výsadeb atd.) včetně péče o květinovou výzdobu pomníků, péče o dřeviny (výsadba keřů a stromů, řezy keřů a stromů, průklest keřů, tvarování keřů, kácení stromů, mulčování, vazby, úvazky, zálivka, likvidace dřevní hmoty štěpkovačem) atd. K tomu je i uvedeno, že „[o]šetření stromů (např. řezy, vazby) bude prováděno kvalifikovanou, k této činnosti odbornou způsobilou osobou – arboristou (viz Technická kvalifikace, bod 5.3 b).“ Jednotlivé činnosti jsou dále specifikovány v příloze č. 2 zadávací dokumentace – položkový rozpočet, kde jsou v části B – kácení a ošetřování dřevin vymezeny činnosti jako kácení stromů různého vzrůstu, různé druhy řezů, které jsou přímo vyhrazeny osobě na pozici arboristy, dále lokální redukce, instalace a revize vazby.

V čl. 5.3 bodu b) zadávací dokumentace je stanoven požadavek na předložení „[...] osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, a to alespoň jedné osoby na pozici kvalifikovaný arborista, který má alespoň 5 let praxe v oboru arboristika, a minimálně středoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru a který disponuje alespoň jedním z následujících certifikátů: •

V čl. 6 odst. 6.14. smlouvy o poskytování služeb, která je přílohou č. 5 zadávací dokumentace (dále jen „závazný vzor smlouvy“), je uvedeno, že „[z]hotovitel je povinen zajistit dodržování právních předpisů, a to ve vztahu zejména k předpisům, které upravují pracovní podmínky pracovníků, bezpečnosti práce a další související činnosti. Zhotovitel je povinen svým zaměstnanců, v dojezdové vzdálenosti max. 10 minut od místa plnění Služeb zajistit minimálně sociální zařízení a šatny. Objednatel je oprávněn kdykoliv v průběhu plnění vyzvat zhotovitele, aby mu na vyžádání splnění těchto podmínek prokázal.“

Dle čl. 8 odst. 8.7. závazného vzoru smlouvy se „[z]hotovitel se zavazuje zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za každé porušení povinností dle čl. 6 odst. 6.13 a 6.14 Smlouvy, a to i opakovaně.“

Dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 31. 3. 2023 byl zadavatel ve vztahu k výše uvedenému kvalifikačnímu požadavku dle čl. 5.3 bodu b) zadávací dokumentace dotázán, zda

Dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 31. 3. 2023 byl zadavatel ve vztahu ke smluvní podmínce v čl. 6 odst. 6.14 závazného vzoru smlouvy o dílo jedním z tazatelů „upozorněn“, že právní předpisy nepožadují a výslovně neuvádějí povinnost zajištění sociálního zařízení a šatny do 10 minut od místa plnění u zahradnických a lesnických služeb, přičemž z tohoto důvodu je dané ustanovení považováno dotčeným tazatelem za diskriminační. K tomu v předmětném vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že „[…] stanovil daný požadavek s ohledem na ustanovení § 6 odst. 4 ZZVZ, jako požadavek v rámci naplnění zásady sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek. Stanovení daného časového limitu považuje Zadavatel za přiměřené. Daný požadavek je také ochranou proti případnému postupu dodavatelů, kdy dané potřeby svých zaměstnanců dodavatel nezajistí a zaměstnanci následně k uspokojování svých průběžných potřeb využívají například veřejná prostranství. Zadavatel není povinen požadavky v tomto smyslu stanovovat vždy jen v rámci povinností, které jsou dodavatelům dány jinými zákonnými předpisy, protože v takovém případě by naplňování zásad odpovědného veřejného zadávání vlastně ani nebylo možné, kdyby tyto požadavky mohl zadavatel stanovovat jen v takovém rozsahu, ve kterém jsou již dodavatelům dány jiným právním předpisem. Zadavatel se v žádném případě nedomnívá, že se jedná o diskriminační požadavek.“

Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem požadavků na kvalifikaci je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů obecně – čili i technické kvalifikace – mají tudíž zajistit, že se soutěže o veřejnou zakázku zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou reálně schopni po stránce technické, personální a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit. Zadavatel si musí být vědom toho, že vymezením požadavků na kvalifikaci, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Ačkoliv je tedy stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele, je zadavatel při stanovení požadavků na kvalifikaci vždy povinen respektovat základní zásady zadávacího řízení ve smyslu § 6 zákona, jež jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které stanoví, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Úřad v této

V posuzovaném případě navrhovatel rozporuje požadavek zadavatele plynoucí z čl. 5 odst. 5.3. písm. b) zadávací dokumentace týkající se osoby, která bude v rámci realizace předmětu veřejné zakázky dodavatele reprezentovat na pozici „kvalifikovaného arboristy“. Zadavatel ve vztahu k této osobě stanovil mj. požadavky, aby měla minimálně středoškolské vzdělání zahradnického nebo lesnického směru a disponovala alespoň jedním z následujících certifikátů: ETW (European Tree Worker), ČCA (Český certifikovaný arborista), ISA Certified

Úřad se tedy zabýval posouzením zákonnosti dotčeného požadavku na předložení arboristického certifikátu či osvědčení u osoby na pozici „kvalifikovaný arborista“ v kontextu výše uvedené námitky.5

Úřad v souvislosti s dotčeným požadavkem zadavatele předně uvádí, že se v šetřeném případě jedná o požadavek stanovený v rámci technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona, které je kritériem spíše kvalitativním a ve kterém jde především o minimální požadovanou úroveň vzdělání a zkušeností fyzických osob garantujících klíčové části plnění na straně dodavatele. Úřad dále uvádí, že zadavatel v rámci kvalifikačního kritéria podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci těchto významných členů realizačního týmu dodavatele, přičemž v obecnosti tak zcela jistě může požadovat určité zkušenosti či referenční zakázky, na nichž se daná osoba podílela, stejně jako certifikáty či osvědčení, kterými musí daná osoba disponovat, pokud jsou tyto přiměřené složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky (srov. § 73 odst. 3 zákona).6

Na tomto místě je tak primárně vhodné reagovat na stěžejní argumentaci navrhovatele ohledně otázky zákonnosti, resp. možnosti stanovení daného požadavku v kontextu navrhovatelem odkazované „profesní kvalifikace“ na pozici „technik arborista“ dle Národní

Úřad k tomu také tedy uvádí, že zadavatel je při zadávání veřejných zakázek povinen řídit se zákonem (o zadávání veřejných zakázek), přičemž ten zadavateli na žádném místě nezakazuje stanovit požadavky „nad rámec“ požadavků plynoucích z jiných právních předpisů či výše uvedených národních soustav, tedy ani mu nepředepisuje, že pro prokázání kvalifikace dodavatele nemůže požadovat něco, co neplyne z jiné úpravy vtahující se k výkonu daných činností ze strany dodavatele. Zadavatel je tedy v kontextu stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele omezen toliko zákonem (o zadávání veřejných zakázek), a tudíž může stanovit tyto požadavky dle svého uvážení. To samozřejmě platí za dodržení základních zásad stanovených v § 6 zákona a v rámci podmínek uvedených v příslušných ustanovení zákona vztahujících se ke kvalifikaci, tedy v kontextu zde šetřeného požadavku zejm. § 73 odst. 3 a § 79 odst. 2 písm. d) zákona. Totéž de facto potvrzuje i sám navrhovatel ve svém návrhu, když uvádí, že zadavatel „[...] v případě podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, je takto limitován toliko požadavky zákonnými, aby tak bylo zabráněno libovůli zadavatele, podmínky byly jednoznačně související s předmětem plnění a zejména byly dodrženy základní principy veřejného zadávání, tedy princip transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.“ S ohledem na uvedené tak Úřad musí odmítnout základní premisu navrhovatele, na níž je postavena jeho námitka vůči dané zadávací podmínce, a to že zadavatel nesmí (nemá) požadovat daný certifikát či osvědčení pro člena týmu na pozici „kvalifikovaný arborista“ (spolu s určitým minimálním vzděláním), neboť je mu to principiálně zakázáno, když uvedený požadavek neplyne z jiných právních předpisů, potažmo výše uvedených národní soustav. Zadavatel se pak nikterak na národní soustavy neodkazoval, přičemž propojení s těmito nelze dovodit ani ze samotného názvu dané pozice či jejího popisu (zadavatel ani neužívá pojmů „technik arborista“ či „samostatný technik arborista“). Úřad se proto neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že zadavatelem požadovaná pozice „kvalifikovaný

S ohledem na výše uvedené lze tedy uzavřít, že v obecnosti zadavatel mohl s poukazem na § 79 odst. 2 písm. d) zákona ve vztahu k členu realizačního týmu dodavatele na pozici „kvalifikovaný arborista“ vymezit požadavek na předložení určitého certifikátu či osvědčení, kdy dále se Úřad zabýval tím, zda je tento požadavek transparentní, zda je přiměřený a zda nezákonně neomezuje hospodářskou soutěž o zakázku, a to v kontextu výše uvedené námitky navrhovatele, tedy že zadavatel měl požadovat a akceptovat „úplnou profesní kvalifikaci“ prokázanou prostřednictvím školního vzdělání a neměl chtít i arboristický certifikát či osvědčení, když bližší námitkovou argumentaci zdůvodňující namítanou nezákonnost (netransparentnost, nepřiměřenost či diskriminační charakter) šetřeného požadavku navrhovatel ve svých námitkách ani návrhu neuplatnil. Zde Úřad doplňuje, že navrhovatel chybně ve svém návrhu na počátku uvádí, že zadavatel stanovil požadavek na doložení pouze v příslušné zadávací podmínce výslovně uvedených certifikátů a následně pak naopak ve své argumentaci daný požadavek zaměňuje, resp. ztotožňuje pouze s kvalifikací získanou „rekvalifikací“ od subjektů ABA International, z.s. a Arbonet, s.r.o., kdy však ani jedním způsobem není dotčená podmínka stanovená, a proto je související argumentace navrhovatele mylná.

Pokud jde o transparentnost daného požadavku, Úřad primárně poukazuje právě na to, že navrhovatel v návrhu a jemu předcházejících námitkách neuvádí žádné podrobnosti, v čem by se ona netransparentnost měla projevovat, resp. co konkrétně je mu na daném požadavku nejasné (mimo výše uvedený nesoulad s Národní soustavou kvalifikací, resp. povolání, což však samo o sobě s ohledem na výše uvedené netransparentnost šetřeného požadavku dle názoru

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, resp. v rozhodnutí o námitkách odůvodnil, že vzhledem k tomu, že v rámci svého území spravuje majetek, jehož značnou součástí jsou stromy, keře a další dřeviny, které dle zadavatele s ohledem na jejich péči vyžadují vyšší míru specializace, má zájem na tom, aby činnosti spojené s ošetřováním dřevin prováděla odborně způsobilá osoba. Proto stanovil jak požadavek na vzdělání, tak na předložení daných certifikátů, které dle zadavatele prokazují specializaci dané osoby ve vztahu k péči o dřeviny, přičemž absolvent střední školy zahradnického a lesnického směru nemusí být v tomto ohledu plně kvalifikován, tedy sám o sobě tento požadavek zadavateli nezaručí požadovanou specializaci. Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem ohledně nemožnosti požadovat ničeho nad rámec českého vzdělávacího systému. Dle zadavatele jsou dotčené certifikace ve vztahu ke vzdělání zahradnického či lesnického směru specializací v péči o stromy, která není českým vzdělávacím systémem dostatečně pokryta. Přidanou hodnotou certifikátů z hlediska péče o dřeviny zadavatel spatřuje také v tom, že obdobná kvalifikace je institucemi věnujícími se ochraně přírody a krajiny doporučována pro dotované veřejné zakázky, byť daná veřejná zakázka není tím případem. Dotčené certifikace jsou pro zadavatele přínosné také z pohledu jejich platnosti, neboť musí být obnovovány, což zajistí aktuální znalosti a odbornost držitele certifikátu.

Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění péče o veřejnou zeleň ve městě Mnichovo Hradiště, mj. péče o dřeviny, která dle čl. 2 bodu 5. zadávací dokumentace zahrnuje činnosti jako výsadba keřů a stromů, průklest keřů, kácení stromů, mulčování, vazby, úvazky, zálivka, likvidace dřevní hmoty štěpkovačem atd., přičemž „[o]šetření stromů bude prováděno kvalifikovanou osobou, k této činnosti odbornou způsobilou osobou – arboristou (viz Technická kvalifikace, bod. 5.3. b).“ Jednotlivé činnosti jsou dále specifikovány v příloze č. 2 zadávací dokumentace – položkový rozpočet, kde jsou v části

S ohledem na výše uvedené vymezení předmětu plnění je dle Úřadu zřejmé, že se v případě předmětu veřejné zakázky jedná svým charakterem o specifické služby, jejichž realizace v sobě zahrnuje řadu odborných a náročných činností a postupů, čímž klade vyšší nároky na osoby, které je budou vykonávat. Významnou částí plnění jsou pak bezesporu činnosti v obecnosti spadající pod oblast arboristiky, kdy je tedy legitimní, že zadavatel ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) zákona požaduje jako jednoho z členů realizačního týmu dodavatele „kvalifikovaného arboristu“, přičemž je současně zřejmé, že požadavky na kvalifikovanost této osoby vymezené zadavatelem prostřednictvím požadavku na vzdělání a certifikaci či osvědčení v této oblasti mají provazbu na předmět veřejné zakázky.

Pro posouzení otázky relevance zadavatelova zdůvodnění stanovení daného požadavku a obecně odůvodněnosti požadavku na předložení dotčeného certifikátu či osvědčení (spolu s min. úrovní vzdělání) u osoby na pozici kvalifikovaný arborista Úřad provedl šetření na relevantním trhu, kdy byli dodavatelé plnění obdobného charakteru dotázání na skutečnosti související s vymezením dotčeného požadavku, a taktéž byly s žádostí o poskytnutí svého stanoviska osloveny střední a vysoké školy zahradnického a lesnického směru, jakožto instituce vzdělávací soustavy v České republice.

Úřad tak oslovil celkem 16 dodavatelů, z nichž 8 Úřadu zaslalo své odpovědi, kdy 7 z nich se vyjadřuje k šetřené věci8. Všichni z oslovených dodavatelů vyjma společnosti ALL4TREES9 potvrdili zadavatelem tvrzený přínos dotčených certifikátů, zejm. tedy z pohledu zajištění dostatečné kvalifikovanosti dané osoby v oboru arboristika, a to i ve smyslu odbornosti (kvality) provedených zásahů a šíře záběru kvalifikovaně vykonávaných prací, praktických (nikoliv jen teoretických) dovedností, resp. garance zkušeností certifikované osoby a její praxe, případně i aktuálnosti těchto zkušeností a praxe10. Společnost COMPAG CZ ve svém stanovisku např. přímo uvedla, že certifikáty jsou přínosné, neboť zaručují, že jejich držitel je odborníkem v oboru a s ohledem na význam stromů, jakožto dlouhověkých objektů prospěšných lidem v mnoha ohledech, nebudou zásahy provedeny tak, aby nezpůsobily škodu na majetku.

Dále Úřad oslovil celkem 9 středních škol a 2 vysoké školy se zaměřením zahradnického či lesnického směru, kdy Úřad obdržel 6 odpovědí středních škol a odpovědi obou dotázaných vysokých škol. Všechny střední školy se vyjádřily v tom smyslu, že obor arboristika není běžnou součástí jejich studijních programů, příp. je součástí spíše okrajově, kdy je vyučován v rámci některých obecnějších předmětů, případně v rámci volitelných předmětů apod. Např. SŠ

Střední školy se dále vyjadřovaly k otázce kvalifikace jejich absolventa pro výkon arboristy.

K přínosu certifikátů se vyjádřily obě oslovené vysoké školy. ČZU Praha uvedla, že jejich škola poskytuje široký teoretický základ, kdy studenti se zaměřením na zahradnictví by měli po praktické stránce zvládnout běžné zhodnocení dřevin, nicméně že v rámci jejich výuky není např. nabízena výuka lezení po stromech, nácvik řezů dřevin ve výškách a ani instalace vazeb;

Z uvedeného šetření relevantního trhu tedy vyplývá, že dotčené arboristické certifikáty jsou běžně dostupné a na relevantním trhu je dostatek pracovníků jimi disponujících, resp. že daný požadavek není excesivně omezující pro účast relevantních dodavatelů. Dle většiny těchto dodavatelů jsou dotčené certifikáty přínosné především tím, že garantují odbornost a zkušenost dotčené osoby v oboru či průběžné vzdělávání a získávání aktuálních poznatků.

Úřad tak shrnuje, že navrhovatelova premisa dovození nezákonnosti šetřeného požadavku zadavatele v důsledku nemožnosti jeho stanovení, na níž je postavena celá námitka navrhovatele (jak sám navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí přiznává), je dle přesvědčení Úřadu nesprávná a zadavatel mohl takový požadavek v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovit, přičemž s poukazem na zadávací dokumentaci, stejně jako vyjádření zadavatele lze konstatovat, že zadavatel stanovení daného požadavku na předložení arboristického certifikátu či osvědčení řádně zdůvodnil, kdy i z provedeného šetření trhu potenciálních dodavatelů a škol vyplynulo, že důvody zadavatele pro stanovení daného požadavku jsou legitimní, když je zde jasná potřeba zadavatele zajistit