ÚOHS S0281/2024/VZ – KII-IT-90-18-00940_Rekonstrukce rozvodny 110kV - GIS

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 9. 2023 zahájil zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53

Dle čl. 5., bodu 5.1 dokumentu s názvem „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ČÁST 1 POKYNY PRO

Z „Protokolu o otevírání žádostí o účast“ podepsaného dne 30. 10. 2023 (dále jen „protokol o otevírání žádostí o účast“) vyplývá, že navrhovatel – ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem

Dne 6. 3. 2024 podal navrhovatel „Námitku proti zadávací dokumentaci“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 21. 3. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno tentýž den, námitky navrhovatele odmítl.

Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení námitek, a proto dne 31. 3. 2024 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel uvádí, že v rámci svých námitek napadal zejména skutečnost, že zadávací podmínky jsou v rozporu s právními předpisy, mohou vést na výrobek/řešení jediného výrobce a mohou omezit hospodářskou soutěž. Navrhovatel uvádí, že dále odkazuje na text námitek, které obsahují podrobnosti, v čem spočívá nedostatek zadávacích podmínek (k námitkám Úřad odkazuje na body 98. až 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále navrhovatel žádá „o přezkoumání postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel jeho námitky zcela odmítl a rovněž odmítl změnit zadávací dokumentaci po podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace.

Dále navrhovatel uvádí, že dle zadavatele navrhovatel v námitkách odkazoval na výjimku uvedenou v čl. 13 odst. 11 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 (dále jen „nařízení“), která připouští za splnění určitých podmínek a po omezenou dobu použití rozvaděčů VVN s globálním potenciálem oteplování

Dle navrhovatele je třeba v souladu s nařízením vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která podle dostupných studií vychází s ohledem na ukazatel LCA1 u řešení na bázi C4-FN (která mají

Navrhovatel dále uvádí, že pro dokreslení celého kontextu vzniku nové legislativy týkající se omezení SF6 plynů upozorňuje na stanovisko European Network of Transmission System

Navrhovatel dále uvádí, že GWP menší než 1 či menší než 10 je řešení Siemens s technickým vzduchem, do GWP větší než 10 a menší než 2000 spadá řešení s plynem C4-FN, přičemž limity

Navrhovatel dále cituje část rozhodnutí o námitkách k námitce, že požadavek na maximální výši GWP použitého izolačního média (plynu) jako menší než 1 omezuje hospodářskou soutěž, a uvádí, že zadavatel uvádí argumenty pouze v obecné rovině a neopírá je o reálné důkazy. Dle navrhovatele není pravdou, že plyny SF6 a plyny v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň větší než 1 by neměly být dostupné, naopak plyn SF6 je velmi často používaný a rozšířený, což platí i o plynu C4-FN, který je používán výrobci jako jsou „General Electric“, „LS Electric“, „Hitachi Energy“, „Hyosung“ nebo „Hyundai Electric“. Argument o ohrožení provozu elektrárny s negativním dopadem na spolehlivost přenosu a dodávky elektrické energie se dle navrhovatele rovněž nezakládá na reálných argumentech, ale jde pouze o účelové tvrzení zadavatele. Dále dle navrhovatele je rozvodna GIS rozdělena na mnoho plynových oddílů tak, aby v případě úniku plynu z důvodu havárie nedošlo k úniku jeho zásadního množství z celého

Dále navrhovatel cituje pasáže z rozhodnutí o námitkách týkající se problémů s údržbou a doplňováním plynu SF6 a uvádí, že se zadavatel bez konkrétního důkazu obává, že dodávky alternativních plynů (C4-FN) by mohly být do budoucna problematické. Dle navrhovatele tvrzení zadavatele, že musí zajišťovat zásoby izolačního plynu (SF6) v rámci zbylých zásob a že dodací lhůty jsou 6 měsíců, jsou účelová a svědčí o jeho neschopnosti plánovat zásoby plynu.

Dále navrhovatel uvádí, že z čl. 13 odst. 11 nařízení povinnost použít tuto výjimku nevyplývá, nicméně vyplývá ze zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele má zadavatel povinnost umožnit hospodářskou soutěž tam, kde je to možné, a vyhnout se jejímu omezení. Dále navrhovatel uvádí, že se ve své námitce nedovolává pouze této výjimky, ale také časově neomezeného pravidla dle čl. 13 odst. 13 nařízení. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel zadávací podmínku stanovil s cílem omezení hospodářské soutěže, aby v soutěži zůstalo řešení jednoho výrobce. Dle navrhovatele tvrzení zadavatele, že se zadávacího řízení účastní dalších

Dále dle navrhovatele „[a]čkoliv zadavatel deklaruje, že ochranu životního prostředí považuje za nedílnou součást svého systému řízení atd.“, tak ke „studii Cigre“ uvedl, že jde pouze o studii, která není normativním aktem, a neodráží provozní realitu, jakou poznal. Nicméně dle navrhovatele zadavatel neuvádí žádné argumenty ani důkazy o tom, jakou provozní realitu poznal. Dle navrhovatele zadavatel nemá zkušenosti s plynem C4-FN.

Dále navrhovatel cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách týkající se čl. 13 odst. 13 nařízení a důvodů stanovení parametru GWP menší než 1 a uvádí, že zadavatel si je vědom skutečnosti, že nařízení prolamuje v případě zařízení s menší ekologickou stopou než zařízení s GWP

Dále dle navrhovatele zadavatel uvádí, že klade důraz na nejekologičtější řešení z hlediska provozní části životního cyklu, nicméně dle navrhovatele opomíjí skutečnost, že toto řešení není nejekologičtější, což potvrzuje výjimka v nařízení udělená pro řešení s plyny s GWP menším než 1000. Dle navrhovatele zadavatel vyzdvihuje pouze ekologičnost provozní části životního cyklu GIS, aby ospravedlnil požadavek na GWP menší než 1. Dle navrhovatele zadavatele nezajímá ekologičnost celého životního cyklu zařízení. Dále dle navrhovatele není ničím potvrzeno tvrzení zadavatele, že zvýšením těsnosti chce dosáhnout snížení počtu neočekávaných odstávek zařízení.

Dále navrhovatel cituje pasáž z rozhodnutí o námitkách týkající se nastavení požadavku na únik plynu méně než 0,1 %/rok a uvádí, že doplňování plynu vlivem běžného úniku není nutné provádět často a provádí se při pravidelných revizích GIS anebo při odstávkách a revizích zařízení připojených ke GIS. Dle navrhovatele tak nedochází k žádnému omezení provozu vlivem běžného úniku plynu. Tlaky plynu v jednotlivých oddílech GIS jsou dle navrhovatele trvale monitorovány v řídícím systému, což je mimo jiné požadavek zadávací dokumentace, a provozovatel tedy má dostatek času při signalizovaném poklesu tlaku k jeho doplnění tak, aby nedošlo k nadbytečnému omezení provozu. Zadavatel dle navrhovatele nijak nedokládá, že zařízení s plynem C4-FN je méně spolehlivé než zařízení s hodnotou úniku plynu méně než

Dále navrhovatel cituje pasáže z rozhodnutí o námitkách týkající se vyjádření zadavatele k nastavení zadávacích podmínek z pohledu zákona a uvádí, že zadavatel porušuje základní zásady rovného zacházení, přiměřenosti a zákazu diskriminace, jelikož jeho požadavky nevycházejí z objektivně zdůvodněných potřeb, bezdůvodně zvýhodňuje určitého výrobce a prolamuje základní zásady zákona. Dle navrhovatele zadavatel musí zvýhodnění určitého dodavatele odůvodnit, což však dle navrhovatele činí pouze v obecné rovině, a tedy neunesl při svých tvrzeních důkazní břemeno. Dále dle navrhovatele zadavatel neprokázal, že nezvýhodnil jednoho konkrétního výrobce. Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad rozhodl, že se zadavatel dopustil přestupku, neboť stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona, a aby Úřad zrušil zadávací řízení, neboť zadávací podmínky nejsou v souladu se zákonem.

Úřad obdržel dne 31. 3. 2024 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 4. 2024.

Dne 10. 4. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 9. 4. 2024 a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že obdržel 3 předběžné nabídky od 3 účastníků zadávacího řízení ze 7 vyzvaných k podání předběžných nabídek. Dále zadavatel uvádí, že návrh navrhovatele považuje za nedůvodný, neboť je přesvědčen, že postupoval v souladu s právními předpisy, především pak přímo aplikovatelným nařízením. Zadavatel dále uvádí, že prostou aplikací zvláštních právních předpisů upravujících používání skleníkových plynů nemohl porušit zákon. Zadavatel dále pokládá návrh za předčasný s ohledem na použitý druh zadávacího řízení (jednací řízení s uveřejněním), ale i aktuální fázi zadávacího řízení (po podání předběžných nabídek), přičemž dle zadavatele napadená zadávací podmínka nepatří mezi minimální technické podmínky, a tedy o ní může být jednáno. Dále zadavatel uvádí, že 7 žádostí o účast splnily kvalifikační podmínky, přičemž napadená zadávací podmínka byla dle zadavatele všem účastníkům zadávacího řízení známa a nikdo kromě navrhovatele proti ní nebrojil. Dále zadavatel uvádí, že obdržel 3 předběžné nabídky, a tedy hospodářská soutěž zjevně existuje.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel zjevně nabízí technické řešení nevyhovující zvláštním právním předpisům, a proto se zadavatele snažil nejprve v námitkách přesvědčit k aplikaci přechodných výjimek v používání skleníkových plynů, a poté když neuspěl, snaží se o zrušení zadávacího řízení jako takového. Zadavatel uvádí, že si je vědom toho, že poptává technické řešení, které může být na trhu nové, stejně jako jsou nové povinnosti, kterým v nedaleké budoucnosti bude muset dostát. Zadavatel uvádí, že „[v]zhledem k účinnosti zákazu používání fluorovaných skleníkových plynů, resp. uvádění do provozu elektrických spínacích zařízení tyto plyny používající k 1. 1. 2028 (…) nelze Zadavateli spravedlivě požadovat, aby s přípravou na novou legislativu otálel a čekal, až se na trhu stane vyhovující technické řešení běžným.“ Proto se zadavatel nedomnívá, že by byla skutečnost, že danou část technologie zatím nabízí málo či dokonce jeden poddodavatel pro hospodářskou soutěž omezující, pokud je takový dodavatel ochoten své technické řešení v rámci trhu dále poskytnout.

Dle zadavatele požadavek na dodání nového VVN rozvaděče s izolačním médiem GIS jiným než

K tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel do zadávacích podmínek zapracovat výjimku při aplikaci tzv. LCA, zadavatel uvádí, že navrhovatel tvrdí, že řešení na bázi plynu C4-FN (které zřejmě navrhovatel nabízí) má v rámci hodnocení znečištění za životní cyklus nižší než u řešení

Zadavatele dále cituje čl. 13 odst. 13 nařízení a uvádí, že nařízení neobsahuje ani neodkazuje na žádnou relevantní metodiku, jak LCA rozvaděčů měřit. Zadavatel uvádí, že tuto možnost nemůže v zadávacích podmínkách přímo implementovat, protože v současné době nemá relevantní nástroj, jak splnění tohoto parametru v zadávacích podmínkách obecně definovat a následně posoudit a hodnotit. Zadavatel uvádí, že se aplikaci tohoto ustanovení nařízení nikterak nebrání s tím, že jej vzhledem k jeho přímé aplikovatelnosti nemusí do zadávacích podmínek nikterak propisovat, nicméně že je na dodavateli, pokud se rozhodne této výjimky využít, že musí přímo ve vztahu k jím nabízenému technickému řešení/konkrétnímu produktu prokázat, že podmínky pro aplikaci výjimky z titulu LCA cyklu jsou přesvědčivě naplněny. To však dle zadavatele navrhovatel neučinil a pouze se jej snažil na základě obecných argumentů opřených o obecné studie donutit k prolomení požadavků, které mu ukládá nařízení, změnou zadávacích podmínek.

Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel své tvrzení o z hlediska LCA ekologičtějším řešení rozvoden s izolačním plynem C4-FN oproti rozvodnám s izolačním médiem na bázi technického vzduchu opírá o „studii Cigre“. Dle zadavatele však autoři studie v jejím úvodu uvádí, že neexistuje objektivní metodika posouzení LCA a nabízí svůj zjednodušený model. Dle zadavatele však uvedený model porovnává jen jednotlivé technologické koncepce, a ne konkrétní výrobky dostupné na trhu, které je ale třeba hodnotit. Daný zjednodušený obecný model je tak dle zadavatele stěží použitelný pro hodnocení v rámci zadávacího řízení a prokázání, zda je výjimka při aplikaci tzv. LCA cyklu aplikovatelná. Zadavatel dále uvádí, že autoři studie jsou zaměstnanci společnosti „GE Grid Solutions“, tedy výrobce zařízení pro energetiku, a tedy jednoho z potencionálních účastníků zadávacích řízení na předmět napadené VZ, který má přirozeně zájem na jeho výsledku. Dle zadavatele tedy v případě, že neexistuje objektivní metodika pro hodnocení a prokázání LCA, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby výjimku na základě tohoto parametru přímo použil v zadávacích podmínkách.

Dále dle zadavatele stanoviska ENTSOE, na která odkazuje navrhovatel v návrhu, nebyla součástí námitek, přestože byla v době jejich podání veřejně dostupná, a tedy by nemělo být k těmto stanoviskům z procesních důvodů – zásady koncentrace v rámci řízení o návrhu přihlédnuto. Zadavatel doplňuje, že se jedná o stanoviska provozovatelů přenosových soustav, přičemž přenosové soustavy v ČR pracují v napěťových hladinách od 220 kV výše, požadované zařízení je však určeno pro napěťovou hladinu 110 kV, kde je technické řešení s izolačním plynem s parametrem GWP menším než 1 dostupné. Dle zadavatele zdaleka ne všechny návrhy

Dle zadavatele navrhovatel v návrhu tvrdí, že zadavatel uvádí pouze argumenty v obecné rovině a neopírá je o reálné důkazy, dle zadavatele však navrhovatel neuvádí, v čem obecnost argumentace spatřuje. Dle zadavatele však znění právních předpisů, předpokládaná délka životnosti zařízení nebo to, že se jedná o součást kritické infrastruktury, jsou skutečnosti obecně známé, které není třeba prokazovat.

K tvrzení navrhovatele, že není pravdou, že plyny SF6 a plyny v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň GWP větší než 1 by neměly být dostupné, zadavatel uvádí, že účelem nařízení je ukončení používání fluorovaných skleníkových plynů. Dále dle zadavatele je od 1. 1. 2035 zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány s deklarovanými výjimkami, se zákazem uvádění předmětných zařízení do provozu k 1. 1. 2028. Již z tohoto faktu dle zadavatele vyplývá, že lze důvodně přepokládat, že se jejich dostupnost bude zhoršovat a náklady na dovoz, skladování a manipulaci zvyšovat. Nařízení dle zadavatele cílí na zavedení technologií, jež se obejdou bez užití F plynů. Zadavatel uvádí, že hledá technické řešení pro futuro s tím, že i vzhledem k potřebě naplnění vlastních legitimních enviromentálních závazků hodlá nařízení naplnit v maximální možné formě. Dle zadavatele vzhledem k neustále se zpřísňující legislativě, jež se týká užití F plynů, je legitimní předpoklad, že i dočasný provoz zařízení, jejichž technologie vyžaduje použití F plynů, sebou ponese neustále se zvyšující náklady a nároky na jejich provoz.

K tvrzení navrhovatele, že technický vzduch používaný v zařízeních Siemens s GWP menším než

Zadavatel uvádí, že obava z větších ztrát z nevýroby v případě havárie zařízení využívající F plyny je legitimní. Dle zadavatele vzhledem k postupně nižší dostupnosti a zvyšující se náročnosti na obstarání, skladování a manipulaci s F plyny lze v případně havarijních situací předpokládat obtížnější dostupnost než v případě všeobecně dostupného technického vzduchu. Lze tak očekávat delší dobu opravy, a tudíž delší odstávku a větší ztráty z nevýroby. Rovněž případný

K tvrzení navrhovatele, že nařízení neukládá povinnost využít výjimku dle čl. 13 odst. 11 písm. b), ale tato povinnost vyplývá ze základních zásad, aby byla umožněna hospodářská soutěž tam, kde je to možné, zadavatel uvádí, že navrhovatel opomíjí i další zásady zadávání veřejných zakázek, jako je zásada environmentálně odpovědného zadávání. Dle zadavatele využití dočasné výjimky dle čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení, které není odůvodněno provozní potřebou, je pak v přímém rozporu s touto zásadou. Zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že zásady zadávání veřejných zakázek bezezbytku naplnil a že naplněním právních předpisů a jejich účelu se nemůže dopustit porušení zákona.

Dále dle zadavatele zařízení využívající F plyny minimálně z provozních důvodů nejsou alternativou k zařízením splňujícím parametr GWP menší než 1, jak uvádí navrhovatel.

K provozním zkušenostem zadavatel uvádí, že jeho provozní zkušenost vychází z provozování zařízení, jež využívají plyn SF6. Zadavatel uvádí, že s plynem C4-FN provozní zkušenost nemá, nicméně podstata problému je dle něj obdobná. Dle zadavatele se jedná o F plyn, podléhá stejné legislativě a do budoucna i stejným omezením, jako SF6, jeho použití tak není pro zadavatele perspektivním řešením. Tvrzená větší ekologičnost z pohledu LCA zařízení využívajícího plyn C4-FN dle zadavatele nebyla objektivně prokázána, zvlášť ne v případě konkrétního zařízení.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spojuje výši ročního úniku plynu z GIS se zvýšením spolehlivosti zařízení, zadavatel uvádí, že vyšší únik plynu, z povahy věci, znamená vyšší provozní náklady a častější nákup plynu a jeho doplňování, a tedy i vyšší náklady na servisního technika, a v případě použití F plynu pak i větší negativní dopady na životní prostředí. Dle zadavatele požadovaná těsnost rozvoden je již dnes standardem u zařízení, jež využívají plyn

Dále zadavatel uvádí, že považuje za nejdůležitější provozní část životního cyklu zařízení z důvodu, že je provozovatelem příslušného zařízení, a právě provozní charakteristiky, včetně dopadů na životní prostředí, mají zásadní vliv na výkon jeho činnosti a náklady, odpovědnost a rizika s tím spojená. Dle zadavatele je zcela logické, že nastavil zadávací podmínky mimo jiné s ohledem na životní cyklus zařízení a s ohledem na tuto oblast do zadávací dokumentace promítl i dodržování zásad environmentálně odpovědného zadávání. Zadavatel dále znovu opakuje, že požadovaná hodnota těsnosti rozvodny je v souladu s průmyslovým standardem a že menší těsnost, a tedy vyšší únik plynu pak znamená zvýšené náklady na jeho doplňování, a tedy i provoz.

Zadavatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že SF6 i C4-FN spadají do kategorie fluorovaných regulovaných plynů, platí pro ně stejná legislativa. Zadavatel dále uvádí, že pro tuto oblast má zpracována svá interní pravidla, kterými se v obdobných případech musí řídit, přičemž se jedná zejména o označování zařízení obsahujících F plyny, vedení evidence zařízení obsahujících F plyny, provádění kontrol těsnosti (systémy kontrol úniku v případě, že není systém detekce), povinnost provádět manipulaci s plyny pouze certifikovanou osobou z MŽP (osoba splňující

K tvrzení navrhovatele, který s odkazem na „studii Cigre“ uvádí, že řešení C4-FN je ekologičtější, zadavatel uvádí, že studie nepotvrzuje a navrhovatel nijak neprokázal, že alespoň existuje konkrétní řešení využívající plyn C4-FN, u kterého je objektivním způsobem prokázáno, že jeho dopady na životní prostředí z hlediska LCA jsou nižší, než u řešení využívajících technologii s parametrem GWP menší než 1.

Zadavatel dále uvádí, že požadované vlastnosti poptávaného plnění jsou založeny na základě jeho legitimních potřeb, které řádně odůvodnil. Hlavními důvody pro stanovení zadávacích podmínek je dle zadavatele snaha naplnit účel nařízení, a to získat plnění, jehož technické řešení je do budoucna perspektivní a co možná nejekologičtější, a provést transparentní zadávací řízení. Zadavatel uvádí, že zásady zadávaní veřejných zakázek nijak neprolamuje, pouze požaduje z objektivních důvodů řešení, jehož parametrům neodpovídají úplně všechny výrobky na trhu. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky byly nastaveny v souladu se zásadami základního zadávaní dle § 6 zákona a jeho objektivními požadavky, a proto navrhuje návrh navrhovatele zamítnout.

Usnesením ze dne 12. 4. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Usnesením ze dne 26. 4. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, zda jsou mu známi výrobci, jejichž výrobek/řešení splňuje zadávací podmínku uvedenou v bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 4_TECHNICKÁ SPECIFIKACE.docx“ uveřejněného na profilu zadavatele dne 9. 2. 2024 na dodání nového VVN rozvaděče »[s] izolačním médiem GIS jiným něž SF6 - S izolačním médiem GIS splňujícím parametr GWP < 1, „potenciál globálního oteplování“ nebo „GWP“ znamená potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2«, a zároveň zadávací podmínku uvedenou v bodě E.2 „Rozsah zadání – Část

Dne 7. 5. 2024 Úřad obdržel odpověď zadavatele ze dne 6. 5. 2024 na usnesení ze dne

Rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0281/2024/VZ.

Usnesením ze dne 20. 5. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 28. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele

Zadavatel ve vyjádření k podkladům uvádí, že nestanovil zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž. K podmínce týkající se potenciálu globálního oteplování zadavatel uvedl, že promítl do zadávacích podmínek povinnosti, které jsou závazně stanoveny nařízením, což dle jeho názoru nemůže být považováno za diskriminační, popř. zvýhodňující. Dle zadavatele za situace, kdy je požadavek aprobován sekundárním právem EU, se nemohl dopustit porušení pravidel či narušení hospodářské soutěže, neboť důsledkem zákonného postupu nemůže být nezákonný stav. K zadávací podmínce týkající se zamezení úniku plynu zadavatel uvádí, že „tento požadavek je požadavkem běžným, poskytovaným i jinými výrobci“, a tedy ani kombinace obou podmínek nemůže být diskriminační. Zadavatel uvádí, že otevřenou soutěží „otestoval“, jakým způsobem bude reagovat trh na jeho objektivně odůvodněné požadavky, a výsledkem je to, že obdržel tři předběžné nabídky od tří různých dodavatelů. Dle názoru zadavatele byl jeho postup v souladu se zákonem, tedy není důvod uložit nápravné opatření.

Dle navrhovatele z vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že obdržel 3 předběžné nabídky, ve kterých je nabízeno řešení jednoho výrobce. Dle navrhovatele vzhledem k tomu, že zadavatelem vybrané řešení je dražší o desítky milionů Kč (rozdíl proti technologii s C4-FN je cca 40-50 mil Kč a rozdíl proti stále povolené technologii s SF6 je ještě o několik desítek procent vyšší) je možné, že zadavatel sám dospěje k závěru, že bude nucen z ekonomických důvodů zakázku zrušit a vypsat ji znovu tak, aby se jí mohlo účastnit větší množství uchazečů a neplýtvat zbytečně svými finančními prostředky na řešení, které je nejenom výrazně dražší, ale i méně ekologické než ostatní dostupná řešení. Dle navrhovatele zadání neumožňuje hospodářskou soutěž, tj. motivace jediného výrobce tohoto zařízení nabídnout dobrou cenu je nulová, jelikož nemá žádnou konkurenci. Dále navrhovatel uvádí, že pokud nařízení umožňuje použít i řešení umožňující hospodářskou soutěž, měl by se zadavatel v souladu se zákonem a zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, snažit hospodářskou soutěž umožnit, a ne naopak zneužít část nařízení k tomu, aby tyto předpisy obešel. K tvrzení zadavatele, že o napadených zadávacích podmínkách může být jednáno, navrhovatel uvádí, že zadavatel vytváří zdánlivý prostor pro „jednání“ o dané podmínce a jde pouze o snahu zadavatele zakrýt rozpor dané podmínky se zásadami § 6 zákona, když na jeho dotazy zadavatel uvedl, že požaduje izolační médium GIS s jiným než SF6 – s izolačním médiem splňující GWP menší než 1.

Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel přiznává, že tři účastníci nabídli řešení jediného výrobce, dle navrhovatele se tedy o hospodářskou soutěž nemůže jednat v případě, pokud jsou záměrně vyloučeny výrobky jiných výrobců, které se pohybují na nižších cenových hladinách a jejichž řešení vyhovují všem právním předpisům včetně nařízení EU. Dle navrhovatele zadavatel sice obdržel dle jeho tvrzení 3 předběžné nabídky, ale vzhledem k tomu, že dodávka rozvaděče

Dále navrhovatel cituje pasáž z vyjádření k návrhu a z rozhodnutí o námitkách a uvádí, že čl. 13 odst. 11 písm. b) nařízení nepředstavuje výjimku, ale ustanovení, které nelze ze zadávací dokumentace vyloučit, což zadavatel de facto učinil. Dále navrhovatel k argumentaci zadavatele, že nařízení neodkazuje na relevantní metodiku, jak LCA měřit, uvádí, že není jeho odpovědností, aby za zadavatele stanovoval zadávací podmínky v souladu se zákonem, zadavatel mohl LCA parametr alespoň umožnit, a ne ho vyloučit. Dále dle navrhovatele s ohledem na znění rozhodnutí o námitkách není pravdivé tvrzení zadavatele, že se aplikaci ustanovení s LCA nebrání, jelikož je to právě zadavatel, kdo uvedl, že v rámci zadávacího řízení bez dalšího omezil parametr GWP na menší než 1. Dle navrhovatele není pravda, že by doložení

Navrhovatel dále uvádí, že stanoviska provozovatelů přenosových soustav relevantní jsou, jelikož mnozí z nich provozují přenosová zařízení s napěťovou hladinou 110 kV. Zadavatel dle navrhovatele správně uvádí, že přenosová soustava v ČR pracuje v napěťových hladinách od

Dále dle navrhovatele na trhu rozvoden GIS VVN nepoužívajících plyn SF6 je obecně známo, že jediné řešení používající tzv. technický vzduch, tj. s GWP menším než 1 je o vyšší desítky procent dražší než řešení s SF6 anebo s plynem C4FN. Jelikož samotný plyn není předmětem oprav a za dobu životnosti zařízení není potřeba jej měnit či doplňovat ve velkém množství, tj. nejpodstatnějším nákladem životního cyklu z pohledu servisu je práce techniků a náhradní

Dle navrhovatele zadavatelem požadované zařízení s GWP menším než 1 není v současné době nejekologičtější dostupné zařízení, jak se domnívá zadavatel, dle názoru navrhovatele tak zadavatel nepostupuje v souladu se zásadami environmentálně odpovědného zadávání. Ke „studii Cigre“ navrhovatel uvádí, že se nejedná o jedinou studii se stejným výsledkem. Ke stejnému výsledku došla dle navrhovatele „studie Hitachi“, která je veřejně dohledatelná. Dle názoru navrhovatele je to naopak zadavatel, kdo neprokazuje, že jím poptávané technické řešení jediného výrobce je ekologičtější, resp. v souladu s enviromentálními aspekty zadávání.

Dále navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 26. 4. 2024 a uvádí, že zadavatel uvedl, že požadavek na únik plynu méně než 0,1 % za rok je jedna z podmínek uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení, nicméně zadavatel neuvádí, že jde pouze o jednu z podmínek při jejichž splnění se těsnost elektrického spínacího zařízení nekontroluje. Dle navrhovatele jde tedy o podmínku volitelnou a je možné zvolit jednu z ostatních dvou podmínek. Dle navrhovatele je standardem, že zařízení s plynem C4FN je vybaveno přístrojem pro sledování tlaku či hustoty s automatickým varováním, jak požaduje zadavatel v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele je hodnota úniku 0,1 % za rok běžná pro technologie užívající plyn SF6 nikoli C4FN a zadavatel sám uvedl, že informace o hodnotě úniku plynu není běžně dostupná. Dle navrhovatele není jasné, jak zadavatel může prohlásit, že hodnota úniku plynu menší než 0,1 %/rok běžně je dostupná například u výrobce „Hitachi Energy“, který používá také technologii s plynem C4FN. Dle navrhovatele je kombinace zadávacích podmínek č. 1 a č. 2 diskriminační a omezuje hospodářskou soutěž. Navrhovatel uvádí, že zadavatel měl okruh potenciálních dodavatelů rozšířit již teď, pokud by postupoval v souladu s nařízením a ostatními předpisy. K tvrzení zadavatele, že nemá informace, zda zadávací podmínku splňuje pouze jeden dodavatel, navrhovatel uvádí, že měl provést tržní konzultace nebo průzkum trhu.

Dle navrhovatele tedy není jiné možné řešení než zadávací řízení zrušit, a proto navrhuje, aby

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 6 odst. 4 zákona zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Dle § 28 odst. 1 písm. q) zákona se pro účely tohoto zákona environmentálně odpovědným zadáváním rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou.

Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Dle § 61 odst. 4 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci označí, které požadavky na plnění veřejné zakázky představují minimální technické podmínky, které musí nabídka splňovat.

Dle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Dle § 61 odst. 8 zákona zadavatel jedná s účastníky zadávacího řízení o předběžných nabídkách s cílem zlepšit předběžné nabídky ve prospěch zadavatele. V rámci jednání může být snižován počet předběžných nabídek, o nichž se bude jednat podle § 112, pokud si tak zadavatel vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení.

Dle § 61 odst. 9 zákona zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit, že nemusí o předběžných nabídkách jednat a může zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky. V takovém případě se při otevírání předběžných nabídek postupuje podle § 108, § 109 odst. 1 a 2 a § 110 obdobně.

Dle § 61 odst. 11 zákona zadavatel může v průběhu jednání změnit nebo doplnit zadávací podmínky, zejména technické podmínky, vyjma minimálních technických podmínek podle odstavce 4 a vyjma pravidel pro hodnocení nabídek podle § 115. O takové změně nebo doplnění zadávacích podmínek musí zadavatel účastníky zadávacího řízení písemně informovat a poskytnout jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním.

Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle č. 3 odst. 1 nařízení se rozumí „potenciálem globálního oteplování“ nebo „GWP“ potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný, není-li uvedeno jinak, jako stoletý potenciál globálního oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2 v souladu s přílohami I, II, III a VI nebo, v případě směsí, počítaný podle přílohy VI.

Dle č. 3 odst. 33 nařízení se rozumí „elektrickým spínacím zařízením“ spínací zařízení a kombinace takových zařízení se souvisejícím ovládacím, měřicím, ochranným a regulačním zařízením a soubory těchto přístrojů a zařízení se souvisejícími propojeními, příslušenstvími, zapouzdřeními a podpůrnými strukturami určená k použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie.

Dle č. 5 odst. 1 nařízení provozovatelé a výrobci zařízení, které obsahuje nejméně 5 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I nebo nejméně 1 kilogram fluorovaných skleníkových plynů uvedených v oddíle 1 přílohy II, které nejsou obsaženy v pěnách, zajistí, aby byla provedena kontrola těsnosti tohoto zařízení.

Dle č. 5 odst. 2 nařízení se odstavec 1 vztahuje na provozovatele a výrobce následujících stacionárních zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I nebo v oddíle 1 přílohy II: a) chladicí zařízení; b) klimatizační zařízení; c) tepelná čerpadla; d) protipožární zařízení; e) organické Rankinovy cykly; f) elektrická spínací zařízení.

Dle č. 13 odst. 7 nařízení je od 1. ledna 2035 zakázáno používat SF6 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud nejsou regenerovány nebo recyklovány, s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že regenerované nebo recyklované SF6: a) nelze z technických důvodů použít nebo b) nejsou k dispozici v případě nouzové opravy.

Dle č. 13 odst. 9 nařízení se zakazuje uvádět do provozu následující elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé: a) od 1. ledna 2026 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody do 24 kV včetně; b) od 1. ledna 2030 elektrická spínací zařízení středního napětí pro primární a sekundární rozvody od více než 24 kV do 52 kV včetně;

Dle č. 13 odst. 11 nařízení je odchylně od odstavce 9 povoleno uvádět do provozu elektrická spínací zařízení, která používají izolační nebo zhášecí médium s potenciálem globálního oteplování nižším než 1 000 nebo jejichž fungování závisí na tomto médiu, pokud na základě zadávacího řízení, které zohledňuje technické zvláštnosti zařízení požadovaného pro dané použití, nastane jedna z následujících situací: a) během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. a) a b) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo byly obdrženy pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny; b) během prvních dvou let od příslušných dat uvedených v odst. 9 písm. c) a d) nebyly obdrženy žádné nabídky nebo pouze nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna; c) po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě a) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem, které nepoužívá fluorované skleníkové plyny nebo d) po uplynutí dvouletého období uvedeného v bodě b) nebyly obdrženy žádné nabídky nabízející zařízení od jednoho výrobce elektrických spínacích zařízení s izolačním nebo zhášecím médiem s potenciálem globálního oteplování nižším než jedna.

Dle č. 13 odst. 13 nařízení se odstavec 9 nevztahuje na elektrické spínací zařízení, u nějž bylo podle požadavků na ekodesign přijatých podle směrnice 2009/125/ES stanoveno, že by jeho emise vyjádřené ekvivalentem CO2 vznikající během životního cyklu byly nižší než emise rovnocenného zařízení, které splňuje příslušné požadavky na ekodesign, a že by jeho limit pro

Dle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna

Dle čl. 4 odst. 2 písm. f) nařízení č. 517/2014 se odstavec 1 vztahuje na provozovatele elektrických spínacích zařízení, která obsahují fluorované skleníkové plyny.

Dle čl. 5., bodu 5.1 části 1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „demontáž stávající rozvodny GIS, dodání a instalace nové, moderní, plynem izolované rozvodny GIS s jedním systémem přípojnic SBB (Single Bus Bar) rozděleným na dvě sekce a jedním podélným dělením včetně el. ochran, ovládání a komunikace. Dále je součástí plnění sektorové zakázky uvedení rozvodny do provozu a zpracování požadované dokumentace.“

V části A „Stanovení minimálních technických podmínek“ dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 4_ TECHNICKÁ SPECIFIKACE.docx“ (uveřejněného na profilu zadavatele dne

V části E „Technická část“, bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ technické specifikace zadavatel uvedl, že „[z]volenou technologií je systém GIS (Gas Insulated Switchgear – plynem izolovaný rozvaděč), v provedení plynem izolovaných modulů s jedním systémem přípojnic (SBB – Single Bus Bar).“

V části E „Technická část“, bodě E.2 „Rozsah zadání – Část Elektro“ technické specifikace zadavatel stanovil mj. následující požadavky: o »Zhotovitel dodá nový VVN rozvaděč, který bude splňovat následující kritéria: - (…) -

V bodě E.8 „Spolehlivost a životnost“ technické specifikace zadavatel uvedl, že „[n]ový VVN rozvaděč GIS bude navržen pro životnost minimálně 50 let.“

Dle čl. 10., bodu 10.1 písm. c) části 1 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil právo „nejednat o Předběžných nabídkách a zadat veřejnou zakázku na základě Předběžné nabídky.“

V čl. 22., bodu 22.2 části 1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „je po posouzení a hodnocení Předběžných nabídek oprávněn rozhodnout, že o Předběžných nabídkách nebude jednáno. (…).“

Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že konec lhůty pro podání žádostí o účast byl stanoven na 30. 10. 2023 v 10 hod.

Z protokolu o otevírání žádostí o účast vyplývá, že navrhovatel podal žádost o účast ve lhůtě pro podání žádostí o účast.

Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že navrhovatel byl dne

Dle printscreenu z elektronického nástroje NEN, resp. ze skutečností vyplývajících z elektronického nástroje NEN k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že konec lhůty pro podání předběžných nabídek byl stanoven na 5. 4. 2024 v 10 hod.

Dle „Protokolu o otevírání předběžných nabídek“ ze dne 5. 4. 2024 (dále jen „protokol o otevírání předběžných nabídek“) obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání předběžných nabídek celkem 3 předběžné nabídky od tří různých dodavatelů.

Úřad konstatuje, že z protokolu o otevírání předběžných nabídek vyplývá, že navrhovatel předběžnou nabídku nepodal.

Úřad uvádí, že z printscreenu relevantní části cenové specifikace („Tabulka 3 – DODÁVKY

Dle čl. 6., bodu 6.1 části 1 zadávací dokumentace „[p]lnění Předmětu veřejné zakázky musí být předáno Zadavateli nejpozději do 4. 5. 2026. Konkrétní termíny plnění jsou uvedeny v ZD ČÁST

V čl. 4, bodu 4.2.6 dokumentu s názvem „Dodatek č. 2_ZD_část 3_ NÁVRH SMLOUVY.docx“ je uvedeno, že se zhotovitel zavazuje předat a převzít dílo včetně dokumentace skutečného stavu

V dokumentu s názvem „Vysvětlení k zadávací dokumentaci v JŘSU – odpověď č. 4457_rev.pdf“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57“) obsahující vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57 zadavatel k žádosti na úpravu GWP izolačního média alespoň na menší než 1000 uvedl, že „návrh účastníka na úpravu GWP nižší než 1000 Zadavatel neakceptuje.“ Dále zadavatel k žádosti na úpravu požadavku na únik plynu alespoň na 0,5 % za rok uvedl, že „trvá na hodnotě úniku plynu méně než 0,1 %/rok (…)“

Úřad uvádí, že internetový odkaz na „studii Cigre“, na kterou odkazoval navrhovatel v návrhu a v námitkách, odkazuje na dokument s názvem „Life Cycle Assessment comparison of different high voltage substation technologies using SF6 and alternative insulation gases“. Úřad konstatuje, že „studie Cigre“ pojednává o porovnání dopadů provozování 145 kV GIS s použitím plynu SF6, s použitím vakua a vzduchu a s použitím směsi na bázi C4-FN na emise CO2 na základě zjednodušené verze posouzení životního cyklu. Úřad dále uvádí, že studie za použití zjednodušeného modelu posouzení životního cyklu dospěla k závěru, že řešení na bázi C4-FN mají nejnižší stopu CO2 a že řešení s vakuem a vzduchem sice nemají emise znečišťujícího plynu, ale zvětšení jejich velikosti má přímý dopad na znečištění šedou energií, a tedy je více znečišťující než řešení s C4-FN.

Úřad uvádí, že navrhovatel připojil k návrhu dokument s názvem „stanovisko_Entsoe“ a dokument s názvem „stanovisko_Entsoe_2“. Dokument s názvem „stanovisko_Entsoe_2“ dle

Navrhovatel v námitkách nejprve citoval definici GWP dle nařízení a uvedl, že dle návrhu nařízení bude platit zákaz pro uvedení do provozu rozvaděčů 110kV s GWP vyšším než 1 až od

Navrhovatel uvádí, že chápe snahu zadavatele o ekologičtější řešení než s plynem SF6, není však dle jeho názoru možné zadávací dokumentací omezit řešení jiných výrobců než na jednoho s plynem, jež má GWP menší než 1, když legislativa umožňuje dokonce pro tuto zakázku použít i plyn SF6 (pro instalace do konce roku 2027) anebo plyn s GWP menším než 1000 (pro instalace až do konce roku 2029) tak, aby byla dodržena pravidla hospodářské soutěže a zákona. Dle navrhovatele může zadavatel i neúmyslně usilovat o zadání vedoucí na řešení jediného výrobce, které by nebylo odůvodnitelné a ekonomické. Dále dle navrhovatele by takové řešení bylo proti § 6 zákona, a to především proti zásadám přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dle navrhovatele by takto nastavené zadávací podmínky mohly být v rozporu se zákonem, jelikož by mohly vést k omezení hospodářské soutěže tím, že vedou bez oprávněných důvodů na jednoho výrobce. Navrhovatel uvedl, že žádá o změnu zadávací dokumentace umožňující použití plynu jako izolačního média alespoň s GWP menším než 1000.

Dále dle navrhovatele nebude zadávací podmínka stanovená pouze s ohledem na parametr

Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel u zadávací podmínky č. 2 požaduje ještě přísnější parametry GIS oproti nařízení č. 517/2014 a i oproti nařízení, podle nichž je proto, aby nebyly nutné pravidelné kontroly těsnosti, požadováno buď hlídání tlaků každého plynového prostoru, nebo použití technologie s únikem plynu méně než 0,1 procenta za rok.

Dle navrhovatele je v nařízení č. 517/2014 uvedeno, že aby nebylo nutné provádět pravidelné kontroly těsnosti certifikovanou osobou, stačí splnit alespoň jednu ze tří podmínek. Dle navrhovatele však zadavatel požaduje splnění současně dvou podmínek, kdy jedna je splněna osazením GIS denzostaty (kontrola těsnosti, resp. úniku plynu), jež jsou signalizovány do ŘS, a navíc ještě požaduje splnění i druhé podmínky, že únik plynu je méně než 0,1 % za rok. Dle navrhovatele tento požadavek je zbytečný a prodražuje nabízenou technologii. Dále navrhovatel žádal o úpravu daného požadavku na alespoň 0,5 % za rok, jelikož požadavek zadavatele zdražuje veřejnou zakázku a vede na zařízení jediného výrobce, a to i tehdy, pokud se zadavatel rozhodne připustit řešení s GIS s izolačním plynem jiným než SF6, avšak s GWP vyšším než 1, resp. GWP menším než 1000. Dále navrhovatel cituje čl. 4 nařízení č. 517/2014 a čl. 5 nařízení. Dále dle navrhovatele technologie používající směs C4FN, která má nižší uhlíkovou stopu, neumožňuje provedení s únikem menším než 0,1 % za rok, ale počítá s úniky

Dále dle navrhovatele zadavatel uvedl, že hodnota úniku plynu méně než 0,1 % za rok je běžnou limitní hodnotou. Dle navrhovatele je pravda, že výrobci zařízení byli schopni potvrdit únik menší než 0,1 % za rok, avšak v dřívějších výběrových řízeních, která počítala s využitím technologie s plynem SF6. Technologie používající směs plynu s C4FN dle navrhovatele toto neumožňuje vzhledem k vlastnostem plynu a vyššímu použitému tlaku plynu, a proto požadoval změnu daného parametru na přípustný únik izolačního média na méně než 0,5 % za rok. Při zachování povoleného úniku izolačního plynu na hodnotě méně než 0,1 % za rok by zadávací řízení mohlo vést dle navrhovatele na nabídku řešení od jediného výrobce.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že nařízení stanoví pravidla a zákazy pro používání

Dále zadavatel uvádí, že veřejnou zakázku považuje za pilotní projekt, který má skupině ČEZ zajistit dostatek provozních zkušeností a dostatek informací pro plánování projektů dalších rozvoden GIS v rámci budoucí investiční výstavby, které budou muset splňovat požadavky v nařízení, a tedy i požadavek na GWP. Zadavatel dále uvádí, že rozvodna patří do kategorie tzv. kritické infrastruktury a že hodlá tuto rozvodnu provozovat nejméně 50 let. Zadavatel uvádí, že má zájem osvojení si know-how s výhledem na provozování této technologie v rámci skupiny ČEZ a s ohledem na skutečnost, že z časového hlediska a životnost rozvodny bude její provozování realizováno v období, kdy uvedené parametry budou z obecného hlediska na základě nařízení závazné pro všechny subjekty, a proto považuje tento požadavek za přiměřený a odpovídající jeho legitimním potřebám.

Zadavatel rovněž argumentuje tím, že na technologii s GWP menším než 1 rovněž přistoupil s ohledem na její budoucí údržbu, protože během víceletého provozu rozvodny nedokáže predikovat dostupnost doplňovaných plynů, a to jak SF6 plynů, tak plynů v kategorii GWP menší než 1000 a zároveň větší než 1. Dle zadavatele v případě havárie GIS a úniku izolačního plynu, tak hrozí riziko, že by nemohlo dojít k opravě GIS a jeho doplnění, jelikož prostá náhrada F plynu jiným typem izolačního plynu není dle stavu dnešního poznání technicky možná. V konečném důsledku by tak dle zadavatele mohlo dojít k ohrožení elektrárny s negativním dopadem na spolehlivost přenosu a dodávky elektrické energie včetně výroby a dodávky tepla. Zadavatel uvádí, že musí i z titulu péče řádného hospodáře výše uvedené riziko spočívající v omezení možnosti dalšího použití izolačního F plynu promítnout do plánování investiční výstavby.

Dále zadavatel uvádí, že z provozní praxe vyplývá, že již v současné době je údržba a doplňování izolačního plynu problematická. Dodací lhůty nádob s izolačním plynem SF6 jsou již nyní neúměrně dlouhé a neustále se prodlužují (aktuálně je dodací lhůta cca 6 měsíců) a existuje reálná obava, že v budoucnu dojde ještě k dalšímu prodloužení. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu musí již současné době zajišťovat zásoby izolačního plynu SF6 v rámci zbylých zásob skupiny ČEZ, což není do budoucna z provozních důvodů udržitelné. V návaznosti na tuto zkušenost zadavatel předpokládá, že dodávky alternativních plynů (s GWP menším než 1000) by mohly být problematické podobným způsobem z důvodu zajištění dodávek od výrobců mimo EU. V případě dodání GIS s parametrem GWP menším než 1 zadavatel přepokládá, že výroba izolačního plynu s GWP menším než 1 bude zajištěna v dostatečné kapacitě, a to vzhledem k platné legislativě EU. V této souvislosti zadavatel předpokládá, že na rozdíl od tzv.

V rozhodnutí o námitkách zadavatel akcentuje, že při stanovení zadávacích podmínek vycházel ze svých provozních potřeb s přihlédnutím k tomu, jak uvedená oblast (zejména GWP) bude v blízké budoucnosti upravena v rámci nařízení. Zadavatel uvádí, že v nejbližší budoucnosti dojde k závazné úpravě rámci nařízení a stanovení zákazu použití F plynů (čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení), a proto nastavil zadávací podmínky mimo jiné i tak, aby sledovaly účel stanovený v nařízení, a aby dosáhl požadovaného technicko-environmentálního standartu, které nařízení sleduje a který skupina ČEZ bude v budoucnu podporovat a prosazovat. Zadavatel uvádí, že při stanovení zadávacích podmínek např. nevyužil výjimky, kterou nařízení umožňuje využít rámci čl. 13 odst. 11 písm. b), neboť dle jeho názoru jeho legitimní potřeby jsou oprávněné pro nastavení zadávacích podmínek, tak jak je nyní uvedeno v technické specifikaci, a rovněž ze samotného znění nařízení nevyplývá příkaz, popř. povinnost předmětnou výjimku aplikovat.

Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že je předčasné tvrzení navrhovatele, že zadávací podmínky umožňují nabídnout řešení jednoho konkrétního výrobce, neboť se zadávacího řízení kromě navrhovatele účastní dalších 6 účastníků, přičemž nikdo nenapadl

K části námitek, kdy navrhovatel uvádí, že nastavení zadávací podmínky pouze s ohledem na parametr GWP není v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001 a se zásadami environmentálně odpovědného chování, neboť je nutné vzít v potaz celkovou uhlíkovou stopu, která vychází u řešení na bázi C4-FN nižší než na bázi technického vzduchu, zadavatel uvádí, že požadavky technické specifikace stanovil s ohledem na svoje potřeby, cíl zakázky a dosavadní provozní zkušenost. Zadavatel dále uvádí, že považuje ochranu životního prostředí za nedílnou součást svého systému řízení. Systém environmentálního managementu (EMS) skupiny ČEZ je dle zadavatele v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO 14001. Skupina ČEZ identifikuje v rámci EMS environmentální rizika, vytváří podmínky pro jejich prevenci a eliminaci a podává zprávy o environmentálním chování a dopadech své činnosti. Proto zadavatel do zadávací dokumentace a zadávacích podmínek zahrnul požadavek na doložení certifikátu ČSN EN ISO

Zadavatel dále uvádí, že si je vědom úpravy čl. 13 odst.13 nařízení, který prolamuje zákaz stanovený v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, nicméně důvody, pro které nastavil požadavek na použité izolační médium s GWP menší než 1, byly i jeho negativní provozní zkušenosti a provozní problémy s použitím F plynů v obdobných zařízeních. Zadavatel uvádí, že požaduje dodání zařízení, které by bylo co nejvíce bezúdržbové. Zadavatel uvádí, že z tohoto důvodu stanovil požadavky na těsnost (úniky plynu), čímž dosáhne snížení množství skladové zásoby izolačního plynu. Dále z důvodu snížení provozních nákladů na skladování izolačního plynu stanovil zadavatel požadavek na technologii používající izolační plyn bez negativního dopadu na životní prostředí. Zadavatel uvádí, že klade důraz na co nejekologičtější řešení z hlediska provozní části životního cyklu GIS. Zvýšením spolehlivosti (těsnosti) chce zadavatel dosáhnout snížení počtu neočekávaných odstávek zařízení, výpadků dodávek elektrické energie s nutností hradit způsobené škody třetím stranám apod.

K zadávací podmínce na požadovaný únik plynu na méně než 0,1 % za rok zadavatel uvádí, že požadovaný parametr nesouvisí s čl. 4 nařízení č. 517/2014 a čl. 5 nařízení, hodnota tohoto parametru je určena na základě požadavků na spolehlivost provozu GIS a na snížení provozních nákladů GIS. Tento parametr dle zadavatele vychází ze zkušenosti provozování v rámci skupiny

Závěrem se zadavatel vyjadřuje k nastavení zadávacích podmínek z pohledu zákona a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018 a na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016 a rozsudek

Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6. 5. 2024 uvedl, že vyhlášením zadávacího řízení pouze reagoval na nové povinnosti, které mu ukládá nové nařízení, přičemž se rozhodl otestovat reálné možnosti trhu otevřenou soutěží, a to právě s ohledem na to, že bude muset zákazu uvádět do provozu elektrická zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny, dostát v relativně blízkém horizontu 4 let.

Dále dle zadavatele zadávací podmínka č. 1 představuje text převzatý přímo z nařízení.

Dle zadavatele za »diskriminační, resp. zvýhodňující zadávací podmínku nemůže být označena právní povinnost, která Zadavateli vyplývá z přímo aplikovatelných předpisů Evropské unie, kterou Zadavatel pouze „převzal“ z nařízení, aniž ji nějak upravoval či doplňoval. Postup aprobovaný zákonem nemůže být současně jeho porušením.«

K zadávací podmínce č. 2 zadavatel uvádí, že „tato podmínka rozhodně nepatří mezi podmínku, která by přímo směřovala na výrobky jediného výrobce (pozn. navíc se jedná o jednu z podmínek vyplývající z čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení). Jedná se o hodnotu, která je v oblasti těsnosti zcela běžně dostupnou na trhu pro obdobné technologie plynem izolovaných rozvaděčů GIS – např. výrobce Hitachi Energy, Siemens Energy (pozn. informace o úniku plynu nejsou běžně uváděny na www stránkách výrobce, ale jsou uváděny např. až v realizační dokumentaci).“

Dle zadavatele ani kombinace obou podmínek nemůže být pokládána za diskriminační, neboť podmínka č. 1 je pouze promítnutím právní povinnosti, a podmínka č. 2 je naopak kritériem zcela běžným. Dle zadavatele i kdyby s ohledem na novost technického řešení byl zatím díky podmínce č. 1 okruh potenciálních dodavatelů užší, bude to právě ona, která by byla

Zadavatel dále uvádí, že „je-li mu uložena právní povinnost v krátkém horizontu čtyř let zavést nové technické řešení k povinnému zajištění ochrany životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů, pak s ohledem na nutnost provést zadávací řízení a následně toto nové opatření realizovat, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby odkládal nezbytnou rekonstrukci rozvodny 110 kV – GIS v lokalitě Prunéřov, jen proto, aby případně rozšířil okruh potenciálních dodavatelů. Dále Zadavatel zastává stanovisko, že do doby ukončení zadávacího řízení nelze nikterak dovodit či předpokládat počet poddodavatelů a z tohoto pohledu odmítá tvrzení Navrhovatele o zvýhodnění jediného dodavatele.“

Zadavatel uvádí, že „nedisponuje informacemi o tom, že by se technologií, která by byla schopná splnit zadávací podmínky, zabýval pouze jediný výrobce (pozn. Zadavatel nemůže být do všech detailů seznámen s aktuálním výrobním portfoliem všech potencionálních světových výrobců, kteří by dokázali nabídnout požadovaný produkt), ale důvodně předpokládá, že na novou evropskou legislativu trh zareaguje. Navrhovatel svá tvrzení ohledně požadavků údajně zvýhodňujících jediného dodavatele, které mají reprezentovat podmínky č. 1 a podmínky č. 2, ničím nedokládá, ani blíže neupřesňuje, jak k takovému závěru dospěl. Zadavatel je proto odmítá jako účelová a ničím nepodložená.“

Zadavatel k dotazu, zda jsou mu známi výrobci, jejichž výrobek/řešení splňuje obě zadávací podmínky, uvádí, že mu známi jsou, neboť v zadávacím řízení obdržel tři předběžné nabídky, od tří různých účastníků zadávacího řízení, kteří nabízí (jako parciální část svého technického řešení) produkty výrobce „Siemens Energy“. Dle zadavatele z uvedené skutečnosti lze stěží vyvodit, že by koncipoval zadávací podmínky jako zvýhodňující jediného dodavatele, nebo že by výše uvedený poddodavatel nějak hospodářskou soutěž prostřednictvím svých (pod)dodávek nějak omezoval.

Úřad nejprve uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti nastavení zadávacích podmínek. Úřad uvádí, že předmětem veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek demontáž stávající rozvodny

Navrhovatel v návrhu nejprve napadá zadávací podmínku uvedenou v technické specifikaci, na základě které zadavatel požaduje dodat VVN rozvaděč »[s] izolačním médiem GIS jiným než

S ohledem na argumentaci zadavatele ve vyjádření k návrhu se Úřad nejprve zabýval tím, zda je návrh navrhovatele předčasný. Dle zadavatele totiž může být s ohledem na použitý druh zadávacího řízení (jednací řízení s uveřejněním) a aktuální fázi zadávacího řízení (fáze po podání předběžných nabídek) o navrhovatelem napadených zadávacích podmínkách jednáno, neboť nepatří mezi minimální technické podmínky.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že podstatou použití jednacího řízení s uveřejněním, ve kterém je mj. zadávána předmětná veřejná zakázka, je přímé jednání zadavatele s účastníky o jejich předběžných nabídkách. Průběh jednacího řízení s uveřejněním je dle zákona rozdělen do několika fází – podání žádostí o účast, podání předběžných nabídek a podání nabídek.

Určitou výjimku ze stanoveného průběhu jednacího řízení s uveřejněním představuje situace předpokládaná v § 61 odst. 9 zákona, které zadavateli umožnuje si vyhradit právo o předběžných nabídkách nejednat a přistoupit k zadání veřejné zakázky již na základě předběžné nabídky. „Současně pokud zadavatel takové výhrady využije, tak se na předběžnou nabídku pohlíží jako na nabídku se všemi dopady s tím spojenými (např. vyloučení účastníka zadávacího řízení za nesplnění zadávacích podmínek)“ 7.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel podal dne 6. 3. 2024 námitky a dne 31. 3. 2024 návrh směřující proti nastavení zadávací podmínky č. 1 a č. 2, tedy před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek, neboť konec lhůty pro podání předběžných nabídek byl zadavatelem stanoven na 5. 4. 2024 (viz bod 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že navrhovatel podal ve lhůtě pro podání žádostí o účast žádost o účast (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad uvádí, že dne 4. 1. 2024 byl navrhovatel vyzván k podání předběžné nabídky (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Dále Úřad konstatuje, že zadávací podmínka č. 1 a zadávací podmínka č. 2 nepatří mezi minimální technické podmínky, které zadavatel označil v technické specifikaci dle § 61 odst. 4 zákona a, že si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil právo nejednat o předběžných nabídkách a zadat veřejnou zakázku na základě předběžné nabídky.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel podal před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek námitky a následně návrh proti zadávacím podmínkám č. 1 a č. 2, které nepatří mezi minimální technické podmínky dle § 61 odst. 4 zákona. Dle Úřadu by tedy obecně navrhovatelem v návrhu napadané zadávací podmínky č. 1 a č. 2 týkající se technických parametrů předmětu plnění veřejné zakázky mohly být předmětem jednání o předběžných nabídkách, na jehož základě by mohl navrhovatel přesvědčit zadavatele o potřebě změny zadávacích podmínek, přičemž v takovém případě by dle Úřadu bylo možné si položit otázku, zda není návrh navrhovatele předčasný, neboť finální podoba zadávacích podmínek do skončení jednání o předběžných nabídkách je nejistá, resp. může být na základě jednání s účastníky zadávacího řízení, kteří podali předběžnou nabídku, změněna. Nicméně je nutné zdůraznit, že v šetřeném případě si zadavatel v zadávacích podmínkách na základě § 61 odst. 9 zákona vyhradil možnost o předběžných nabídkách nejednat. V daném případě tak může nastat situace, že zadavatel dospěje k závěru, že obdržel natolik výhodnou předběžnou nabídku, že se na základě toho rozhodne o předběžných nabídkách nejednat, a vybere dodavatele s danou předběžnou nabídkou k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Dle Úřadu tedy v daném případě neměl navrhovatel jistotu, že k jednání o předběžných nabídkách, kde by mohl zadavatele přesvědčit, aby upravil zadávací podmínky, skutečně dojde. Dle Úřadu tedy v případě, že by navrhovatel vyčkával s rozporováním zadávacích podmínek až na jednání o předběžných nabídkách, mohl by se připravit o možnost podat proti nim námitky, neboť by hrozila možnost, že k jednání o předběžných nabídkách zadavatel nepřistoupí. S ohledem na uvedené, nelze dle Úřadu považovat námitky navrhovatele a potažmo samotný návrh podaný před uplynutím lhůty pro podání předběžných nabídek za předčasný, jak se domnívá zadavatel, neboť by navrhovateli byla upřena možnost zadávací podmínky rozporovat v případě, že by zadavatel po podání předběžných nabídek přistoupil k uplatnění výhrady dle § 61 odst. 9 zákona a o předběžných nabídkách by nejednal.

Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace k dotazům č. 44-57 k požadavku na změnu zadávací dokumentace tak, aby bylo možné použití izolačního média alespoň s GWP nižším než 1000, uvedl, že návrh na úpravu GWP s nižším než

Úřad se dále zabýval žádostí navrhovatele uvedené v návrhu „o přezkoumání postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele“ (pozn. Úřadu: navrhovatel v návrhu konkrétně nespecifikoval, v čem by měl zadavatel při vyřizování nabídek pochybit). S ohledem na to Úřad přistoupil k posouzení, zda zadavatel při vyřizování námitek postupoval dle § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke

Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek je pak v ustanovení § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Úřad dále v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 6. 3. 2024 námitky z téhož dne, přičemž zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 1 zákona odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 21. 3. 2024, které bylo navrhovateli doručeno tentýž den.

Dle Úřadu námitky navrhovatele směřovaly proti zadavatelem požadované hodnotě GWP izolačního média GIS (zadávací podmínka č. 1), kdy navrhovatel požadoval mj. s ohledem na výjimky z nařízení a s ohledem na ekologičnost životního cyklu zařízení s GWP menším než

Dle Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele v námitkách obsaženou. Dle Úřadu je z rozhodnutí o námitkách zřejmé, na základě jakých důvodů nastavil zadavatel zadávací podmínku č. 1 tak, jak byla uvedena v technické specifikaci. Zadavatel rovněž uvedl důvody, na základě kterých neaplikoval výjimky uvedené v nařízení, na které poukazoval navrhovatel. Dle

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil.

Jak již bylo uvedeno výše, návrh navrhovatele směřuje proti nastavení dvou zadávacích podmínek uvedených v technické specifikaci týkajících se požadované hodnoty potenciálu globálního oteplování použitého izolačního média (plynu) GIS u VVN rozvaděče a maximálně přípustné hodnoty úniku plynu za rok.

Úřad se tedy v projednávaném případě zabýval otázkou, zda jsou navrhovatelem namítané požadavky na předmět plnění veřejné zakázky v souladu se zákonem, tj. zda stanovením navrhovatelem v návrhu napadených zadávacích podmínek mohl zadavatel bezdůvodně vytvořit překážky hospodářské soutěže, resp. zvýhodnit některé potenciální dodavatele, jinými slovy Úřad posoudil, zda jsou navrhovatelem napadené parametry předmětu plnění zadavatelem vymezené v souladu s § 36 odst. 1 zákona a § 6 odst. 2 zákona.

Nejprve Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto musí být zadávací podmínky zpracovány s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, to znamená, že zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto dle Úřadu lze v zadávacím řízení ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je zákon konstruován a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i k nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací, resp. technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení dle § 6 zákona.

Dle Úřadu lze tedy tvrdit, že v zásadě veškeré zadávací podmínky mohou být ve své podstatě diskriminační, jde ovšem o posouzení toho, zda jde o diskriminaci nepřiměřenou a tedy protiprávní, nebo nikoliv. Při takovém posouzení je nutno nejprve zjistit, zda posuzované zadávací podmínky vedly k vyloučení hospodářské soutěže, tedy zda valná většina potencionálních dodavatelů není objektivně schopna plnit veřejnou zakázku, ač by jinak při absenci posuzovaných podmínek byla. Následně je nutno přihlédnout k tomu, zda diskriminační požadavek obsažený v zadávacích podmínkách reflektuje zadavatelův oprávněný zájem, protože v takovém případě, byť by uvedený požadavek de facto vyloučil hospodářskou soutěž, se nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace. Úřad podotýká, že zásadu zákazu diskriminace však nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Stejně tak dle Úřadu není na jednotlivých dodavatelích, aby jakkoliv zasahovali do toho, jakým způsobem zadavatel vymezil předmět dané veřejné zakázky. V tomto duchu se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 1. 11. 2012, č. j. 62 Af 57/2011 – 96, kde je mj. uvedeno, že „vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy co vlastně zadavatel po dodavatelích potřebuje a jaké plnění tak v rámci zadávacího řízení poptává) je otázkou, jejíž zodpovězení závisí výlučně na potřebách zadavatele (především bod 47. prvostupňového rozhodnutí žalovaného), neboť i podle soudu je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vlastní potřeby a je schopen je nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Stejně tak zdejší soud nezpochybňuje, že je na zadavateli, aby se on sám na základě svých vlastních potřeb rozhodl, v jakém rozsahu bude plnění v zadávacím řízení poptávat.“

Úřad uvádí, že v šetřeném případě navrhovatel jako první napadá požadavek uvedený v technické specifikaci, tj. že dodavatel dodá VVN rozvaděč s izolačním médiem GIS jiným než

Úřad uvádí, že zadavatel primárně k důvodům pro stanovení zadávací podmínky č. 1 odkazuje na čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení. Čl. 13 odst. 9 nařízení dle Úřadu upravuje zákaz uvádění do provozu elektrická spínací zařízení, která používají fluorované skleníkové plyny jako izolační nebo zhášecí médium nebo jejichž fungování je na nich závislé, a dále upravuje data, od kterých je zákaz uvádění takových elektrických spínacích zařízení do provozu platný, a to v závislosti na hodnotě elektrického napětí daného zařízení. Dále Úřad uvádí, že se dle čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, na který odkazuje zadavatel, zakazuje od 1. 1. 2028 uvádět do provozu elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu

Navrhovatel k čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení uvádí, že zákaz uvedený v tomto ustanovení je platný až od 1. 1. 2028, a tedy dle jeho názoru není možné požadovat řešení s GWP menším než 1, které vede na výrobek/řešení jednoho výrobce, když zadavatel může pro danou veřejnou zakázku použít i plyn SF6 nebo plyn s GWP menším než 1000.

Úřad uvádí, že čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení zavádí nové pravidlo, které budou muset provozovatelé elektrických spínacích zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně dodržovat, tj. nebude možné od roku 2028 uvádět do provozu elektrická spínací zařízení vysokého napětí od více než 52 kV do 145 kV včetně a do zkratového proudu 50kA včetně s GWP vyšším nebo rovno 1. Dle Úřadu tedy nebude možné používat v těchto elektrických spínacích zařízeních jako izolační nebo zhášecí médium především plyn SF69, který je v současné době v elektrických spínacích zařízeních, jak uvádí zadavatel i navrhovatel, běžně používán, a také nebude možné použít i jiná řešení s plyny, jejichž GWP je větší nebo rovno 1. Dle Úřadu lze bezpochyby souhlasit s navrhovatelem, že v současné době je tedy stále možné uvádět do provozu tato elektrická spínací zařízení s plynem SF6, případně s plyny s GWP větším nebo rovno 1, když jejich zákaz uvádění do provozu je platný až od 1. 1. 2028. Současně lze souhlasit, že i v případě šetřené veřejné zakázky (kdy zadavatel, jak sám uvádí, požaduje elektrické spínací zařízení 110 kV), by zadavatel mohl taková řešení využít, neboť datum dokončení veřejné zakázky je dle zadávacích podmínek stanoven na 4. 5. 2026 (viz bod 93. a 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále Úřad uvádí, že dle čl. 13 odst. 7 nařízení bude zakázáno používání plynu SF6 od 1. 1. 2035 pro údržbu nebo servis elektrických spínacích zařízení, pokud není regenerován nebo recyklován. Dle Úřadu tedy lze rovněž souhlasit s navrhovatelem, že údržba elektrických spínacích zařízeních na bázi plynu

Úřad uvádí, že zadavatel uvedl, že důvodem pro nastavení zadávací podmínky č. 1 byl právě zákaz uvedený v čl. 13 odst. 9 písm. c) nařízení, jenž bude muset v blízkém časovém horizontu

V této souvislosti Úřad uvádí, že je pochopitelná snaha zadavatele již teď zohlednit nové požadavky, které budou muset provozovatelé elektrických spínacích zařízení v blízké době splňovat na základě stanoveného zákazu v čl. 13 odst. 9 nařízení. Dle Úřadu nelze zadavateli vyčítat snahu zvolit řešení s obsahem co nejmenšího množství fluorovaných skleníkových plynů případně přímo bez fluorovaných skleníkových plynů, tedy se snažit již v současné době přijmout řešení, které směřuje ke snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, tedy přijmout takové řešení, které předpokládá nařízení. Dále Úřad uvádí, že dle technické specifikace zadavatel požaduje minimální životnost rozvaděče GIS nejméně 50 let (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), s ohledem na to je dle Úřadu pochopitelná snaha zadavatele zvolit pro danou veřejnou zakázku „nejaktuálnější“ řešení, resp. řešení, které bude na evropské úrovni do budoucna prosazováno. Dle Úřadu lze tedy považovat za logické požadovat řešení, které bude vyhovovat požadavkům nařízení, i přesto, že tak zadavatel s ohledem na platnost zákazu uvedeném v nařízení prozatím nemusí učinit.

Rovněž je dle Úřadu pochopitelná snaha zadavatele poptat takové řešení, které bude na evropské úrovni v dohledné době zcela běžné právě i s ohledem na údržbu zařízení, neboť zadavatel bude provozovat rozvaděč GIS v době, kdy nebudou na trh uváděna elektrická spínací zařízení s fluorovanými plyny s GWP větším nebo rovno 1. Z pohledu Úřadu nelze proto považovat obavu zadavatele, že bude údržba zařízení obsahující plyny s GWP větším nebo rovno 1 problematická, za nepodstatnou, neboť nelze vyloučit, že dostupnost takových plynů v době, kdy již nebudou ve velké míře v elektrických spínacích zařízeních využívány, může být omezena, neboť z logiky věci po nich nebude tak velká poptávka, jako je tomu nyní. Úřad uvádí, že zadavatel poukazuje, že již v současné době dodací lhůty plynu SF6 činí 6 měsíců. Dle Úřadu je úvaha zadavatele logická, když se snaží reflektovat dostupnost plynů potřebných pro údržbu požadovaného elektrického spínacího zařízení. Úřad opětovně dodává, že zadavatel plánuje provozovat elektrické spínací zařízení po dobu 50 let, je tedy bezpochyby možné, že za několik desítek let plyn s SF6 nebo plyny s GWP menším než 1000 nebudou dostupné nebo jen v omezené míře. Dle Úřadu je tedy postup zadavatele logický, když volí řešení s plynem, který bude s největší pravděpodobností dobře dostupný, tak aby zabezpečil plynulost provozu požadovaného zařízení a eliminoval možné problémy, které mohou při jeho provozu nastat.

K tvrzení navrhovatele, že není pravda, že by neměly být plyny SF6 a plyny s GWP menším než