ÚOHS S0285/2022/VZ – Více veřejných zakázek
ÚOHS · 13. 7. 2022
O co šlo
Více veřejných zakázek
Číslo jednací: ÚOHS-22240/2022/524
Brno 1. 7. 2022
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1
písm. a) citovaného zákona obviněným
•
Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00
Praha 7,
v souvislosti s uzavřením
•
smlouvy č. 110/20 uzavřené dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 na realizaci
veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu
mimo zadávací řízení, v souvislosti se kterou dále uzavřel cit. obviněný DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 63/21 signovanou dne 26. 2. 2021,
•
dodatku č. 1 ke smlouvě o poskytování služeb č. 110/20 se společností HAVEL
& PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00
Praha 1, signovaného dne 18. 11. 2020 na realizaci veřejné zakázky na poskytnutí právních
služeb zadávané mimo zadávací řízení s odkazem na výjimku podle § 29 písm. k) zákona č.
134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se
kterou dále uzavřel cit. obviněný DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 63/21 signovanou dne
26. 2. 2021,
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
•
smlouvy č. 109/20 uzavřené dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 na realizaci
veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu
mimo zadávací řízení, v souvislosti se kterou dále uzavřel cit. obviněný DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 64/21 signovanou dne 26. 2. 2021,
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 signované dne 5. 2. 2021, kterou uzavřel cit. obviněný
se společností ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14,
142 01 Praha 4, a to s cílem nahradit Smlouvu na výměnu stožárů, svítidel a kabelového vedení
na veřejném osvětlení v roce 2020 – 1. část, kterou dne 25. 6. 2020 uzavřely cit. subjekty
na realizaci části 1. „1. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel
a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“,
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 14/21, kterou dne 8. 3. 2021 uzavřel cit. obviněný se společností
ENERGO CONCEPT s.r.o., IČO 06428215, se sídlem Hráského 1901/6, 148 00 Praha 4, a to
s cílem nahradit Smlouvu na vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného
osvětlení, kterou dne 24. 8. 2020 uzavřely cit. subjekty na realizaci veřejné „Vytyčování
a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 15/21, kterou dne 13. 4. 2021 uzavřel cit. obviněný se společností
Energovod CZ, a.s., IČO 04155637, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, a to
s cílem nahradit Smlouvu na výměnu stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném
osvětlení v roce 2020 – 2. část, kterou dne 29. 6. 2020 uzavřely cit. subjekty na realizaci části
„2. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“, •
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 16/21, kterou dne 8. 3. 2021 uzavřel cit. obviněný dne
se společností ELFETEX, spol. s r.o., IČO 40524485, se sídlem Hřbitovní 31a, 312 16 Plzeň, a to
s cílem nahradit Rámcovou smlouvu na dodávku elektroinstalačního materiálu pro společnost
THMP, a.s., kterou dne 16. 3. 2020 uzavřely cit. subjekty v rámci zadávacího řízení „Dodávka
elektroinstalačního materiálu pro společnost THMP a. s.“,
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 23/21, kterou dne 8. 3. 2021 uzavřel cit. obviněný se společností
Servis BAUR s.r.o., IČO 29247616, se sídlem Žampachova 2021/5a, 613 00 Brno, a to s cílem
nahradit kupní smlouvu, kterou dne 9. 7. 2020 uzavřely cit. subjekty na realizaci veřejné
zakázky „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“,
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 25/21, kterou dne 18. 2. 2021 uzavřel cit. obviněný se společností
CTS Praha s.r.o., IČO 25771736, se sídlem Dělnická 1020/54, 170 00 Praha 7, a to s cílem
nahradit Rámcovou smlouvu na dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení, kterou cit.
subjekty uzavřely dne 26. 10. 2020,
•
DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 35/21, kterou dne 4. 3. 2021 uzavřel cit. obviněný se společností
AUTO-BRANKA, spol. s r.o., IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4, a to s cílem
nahradit kupní smlouvu, kterou dne 17. 9. 2019 uzavřely cit. subjekty na realizaci veřejné
zakázky „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů – Nákup osobních
automobilů I“,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení
o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
2
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
příkaz:
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající
ze
•
smlouvy č. 110/20 uzavřené dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 na realizaci
veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu
mimo zadávací řízení,
•
dodatku č. 1 smlouvy č. 110/20 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,
IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, signovaného dne 18. 11. 2020
na realizaci veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb zadávané mimo zadávací řízení
s odkazem na výjimku podle § 29 písm. k) cit. zákona a
•
smlouvy č. 109/20 uzavřené dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o.,
advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 na realizaci
veřejné zakázky na poskytnutí právních služeb zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu
mimo zadávací řízení,
spočívající v poskytnutí právních služeb v souvislosti s výstavbou, provozováním a reklamním
využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy, tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 14
odst. 2 cit. zákona, zadal bez provedení některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení
uvedených v § 3 cit. zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění
veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,
IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ
č. 63/21 signovanou dne 26. 2. 2021 a DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 64/21 signovanou dne
26. 2. 2021, jejichž předmětem je poskytnutí právních služeb v souvislosti s výstavbou,
provozováním a reklamním využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy, tedy úplatné
poskytnutí služeb ve smyslu § 14 odst. 2 cit. zákona, přičemž uzavřením citovaných dohod
o narovnání v šetřeném případě došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu předcházel
postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona,
čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a cit. obviněný na předmět plnění veřejné
zakázky uzavřel shora uvedené dohody o narovnání.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
3
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když se společností ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem
Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4, uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 9/21 signovanou dne
5. 2. 2021 na realizaci části 1. „1. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel
a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“, jejímž předmětem je provedení
stavebních prací souvisejících s výměnou stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném
osvětlení, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14 odst. 3. cit. zákona, přičemž
uzavřením citované dohody o narovnání v šetřeném případě došlo ke vzniku nového závazku, aniž
by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení
uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a cit. obviněný
na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když dne 13. 4. 2021 uzavřel se společností Energovod CZ, a.s.,
IČO 04155637, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 15/21
na realizaci části 2. „2. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel
a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“, jejímž předmětem je provedení
stavebních prací souvisejících s výměnou stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném
osvětlení, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14 odst. 3 cit. zákona, přičemž
uzavřením citované dohody o narovnání v šetřeném případě došlo ke vzniku nového závazku, aniž
by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení
uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a cit. obviněný
na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 131 odst. 2 cit. zákona, když dne 8. 3. 2021 uzavřel se společností ELFETEX, spol. s r.o.,
IČO 40524485, se sídlem Hřbitovní 31a, 312 16 Plzeň, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 16/21
odpovídající rámcové dohodě na „Dodávku elektroinstalačního materiálu pro společnost
THMP a. s.“, přičemž uzavřením citované dohody o narovnání v šetřeném případě došlo k uzavření
nové rámcové dohody, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů
zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když dne 8. 3. 2021 uzavřel se společností ENERGO CONCEPT s.r.o.,
IČO 06428215, se sídlem Hráského 1901/6, 148 00 Praha 4, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 14/21
na realizaci veřejné zakázky „Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“,
jejímž předmětem je provedení stavebních prací souvisejících s vytyčováním a odstraňováním
kabelových poruch veřejného osvětlení, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14
4
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
odst. 3 cit. zákona, přičemž uzavřením citované dohody o narovnání v šetřeném případě došlo ke
vzniku nového závazku, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů
zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele,
a cit. obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když dne 8. 3. 2021 uzavřel se společností Servis BAUR s.r.o.,
IČO 29247616, se sídlem Žampachova 2021/5a, 613 00 Brno, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 23/21
na realizaci veřejné zakázky „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových
poruch“, jejímž předmětem je dodávka vozidla se specifickou výbavou, tedy úplatné poskytnutí
dodávek ve smyslu § 14 odst. 1 cit. zákona, přičemž uzavřením citované dohody o narovnání
v šetřeném případě došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu předcházel postup v některém
z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít
k ovlivnění výběru dodavatele, a cit. obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora
uvedenou dohodu o narovnání.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 131 odst. 2 cit. zákona, když dne 18. 2. 2021 uzavřel se společností CTS Praha s.r.o.,
IČO 25771736, se sídlem Dělnická 1020/54, 170 00 Praha 7, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 25/21
odpovídající rámcové dohodě na „Dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení IV“, přičemž
uzavřením citované dohody o narovnání v šetřeném případě došlo k uzavření nové rámcové
dohody, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích
řízení uvedených v § 3 cit. zákona, čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele.
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo stanovené
v § 2 odst. 3 cit. zákona, když dne 4. 3. 2021 uzavřel se společností AUTO-BRANKA, spol. s r.o.,
IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4, DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 35/21
na realizaci veřejné zakázky „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů –
Nákup osobních automobilů I“, jejímž předmětem jsou dodávky osobních automobilů, tedy úplatné
poskytnutí dodávek ve smyslu § 14 odst. 1 cit. zákona, přičemž uzavřením citované dohody
o narovnání v šetřeném případě došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu předcházel
postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 cit. zákona,
čímž mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a cit. obviněný na předmět plnění veřejné
zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání.
5
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IX. tohoto příkazu se obviněnému –
Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7
– podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 50 000,- Kč (padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
POSTUP OBVINĚNÉHO
Veřejná zakázka na poskytnutí právních služeb, na jejíž plnění obviněný uzavřel smlouvu č. 110/20
Obviněný – Technologie hlavního města Prahy, a.s., IČO 25672541, se sídlem Dělnická 213/12,
170 00 Praha 7 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4
odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon“) – zadával veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb jako
veřejnou zakázku malého rozsahu postupem mimo režim zákona. Na její plnění uzavřel
obviněný dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář,
IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „HAVEL & PARTNERS“)
smlouvu č. 110/20.
V článku 1. „Předmět smlouvy“, bodu 1.2 se stanoví: »Činností nebo Činnostmi se podle této
Smlouvy rozumí poskytnutí činností Poskytovatelem za účelem zpracování analýzy stávajícího
smluvního vztahu hlavního města Prahy a společností JCDecaux Městský mobiliář, spol. s.r.o.
dle uzavřené Smlouvy o výstavbě provozování a reklamním použití městského mobiliáře ze dne
14. 11. 1994, jenž by měla obsahovat zejména souvislosti a návaznosti tohoto smluvního
vztahu na vztahy s ostatními organizacemi a společnostmi podřízenými hlavnímu městu Praze
a analýze možností a omezení souvisejících s exitem z výše uvedeného smluvního vztahu, která
by měla obsahovat zejména rizika plynoucí pro hlavní město Prahu s přihlédnutím k případně
možné demontáži stávajícího městského mobiliáře (dále též jen „Činnost“ nebo „Činnosti“).
(…)«.
V článku 4. „Cena a platební podmínky“, bodu 4.2 se stanoví: »Celková cena za poskytnutí veškerých Činnosti dle této Smlouvy činí 1.500.000,- Kč (slovy: jeden milion pět set tisíc korun českých) bez daně z přidané hodnoty („DPH”), přičemž takto ujednaná cena je stanovena jako cena celková, tj. jako cena nejvýše přípustná, která obsahuje veškeré náklady Poskytovatelé spojené s poskytováním plnění dle této Smlouvy.«.
Veřejná zakázka na poskytnutí právních služeb, na jejíž plnění obviněný uzavřel dodatek č. 1
smlouvy č. 110/20
Obviněný uzavřel dne 18. 11. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110/20, přičemž při jeho uzavření odkázal (a to i ve vztahu na již uzavřenou smlouvu č. 110/20) na ustanovení § 29 písm. k) zákona, tedy na výjimku umožňující veřejnou zakázku na určitý druh právních služeb zadat mimo zadávací řízení.
6
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
V článku 1. „Úvodní ustanovení“, bodu 1.2 se stanoví: »V rámci činností dle bodu 1.1 vyvstala potřeba zajištění podkladů ekonomického charakteru tak, aby bylo možné v rámci řešení sporných záležitostí posoudit alternativy a jejich vhodnost z pohledu dalšího postupu
Objednatele. Tyto podklady představují dodatečné plnění, které jsou zároveň nezbytné
pro úspěšné dokončení předmětu Smlouvy a vyřešení sporné záležitosti. Z tohoto důvodu
uzavírají Smluvní strany níže uvedeného dne, měsíce a roku postupem předvídaným
v ustanovení čl. 10 odst. 10.9 Smlouvy tento Dodatek č. 1 (dále jen „Dodatek”). Rozsah tohoto
plnění a jeho nacenění vychází z dílčí nabídky předložené Objednateli před uzavřením tohoto
dodatku.«.
V článku 2. „Předmět dodatku“, bodu 2.1 se mj. stanoví: »(...) Cena za poskytnutí veškerých skutečně Poskytovatelem poskytnutých Činností Objednateli uvedených v Příloze č. 1 Smlouvy pod bodem 8 je Poskytovatel oprávněn fakturovat jednorázově, a to maximálně ve výši
600.000,- Kč (slovy: šest set tisíc korun českých) bez daně z přidané hodnoty („DPH“), zahrnující
veškeré náklady související s poskytnutím této činnosti Poskytovatelem Objednateli.
Poskytovatel je oprávněn fakturovat tuto část ceny nejdříve po předání a převzetí písemného
výstupu Poskytovatelem Objednateli po jeho vzájemném odsouhlasení smluvními stranami.«.
V článku 2. „Předmět dodatku“, bodu 2.2 se stanoví: »V čI. 4 se odst. 4.2 Smlouvy v plném rozsahu nahrazuje následujícím textem, který zní: „4.2 Celková cena za poskytnutí veškerých
Činnosti dle čl. 4 odst. 4. 1. této Smlouvy činí 2. 100 000,- Kč (slovy: dva miliony jedno sto tisíc
korun českých) bez DPH, přičemž takto ujednaná cena je stanovena jako cena celková, ti. jako
cena nejvýše přípustná, která obsahuje veškeré náklady Poskytovatele spojené s poskytováním
plnění dle této Smlouvy.“«.
Veřejná zakázka na poskytnutí právních služeb, na jejíž plnění obviněný uzavřel smlouvu č. 109/20
Obviněný zadával veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb jako veřejnou zakázku malého rozsahu postupem mimo režim zákona.
Dne 2. 7. 2020 uzavřel obviněný se společností se společností HAVEL & PARTNERS smlouvu č. 109/20 na plnění předmětu veřejné zakázky.
V článku 1. „Předmět smlouvy“, bodu 1.2 se stanoví: »Činností nebo Činnostmi se podle této
Smlouvy rozumí poskytnutí činností Poskytovatelem za účelem odborné podpory a spolupráce
v rámci příprav a koncepčního nastavení podmínek veřejné zakázky na dodání a případný
provoz nového městského mobiliáře hlavního města Prahy a vedení předběžné tržní konzultace
v souvislosti s tímto výběrovým řízením a další činnosti související se zajištěním výše uvedeného
(dále též jen „Činnost“ nebo „Činnosti“). (…)«.
V článku 4. „Cena a platební podmínky“, bodu 4.2 se stanoví: »Celková cena za poskytnutí veškerých Činností dle této Smlouvy činí 500.000,- Kč (slovy: pět set tisíc korun českých) bez daně z přidané hodnoty („DPH“), přičemž takto ujednaná cena je stanovena jako cena celková, tj. jako cena nejvýše přípustná, která obsahuje veškeré náklady Poskytovatele spojené s poskytováním plnění dle této Smlouvy.«.
Část 1. „1. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení
na veřejném osvětlení v roce 2020“
Obviněný zadával veřejnou zakázku „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy
7
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 30. 3. 2020 pod systémovým číslem
P20V00172092.
Na plnění předmětu části 1. „1. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“ v celkové hodnotě
11 000 000,- Kč bez DPH uzavřel obviněný dne 25. 6. 2020 smlouvu č. 49/20 se společností
ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4
(dále jen „ELTODO OSVĚTLENÍ“).
Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil dne 25. 6. 2020 v registru smluv, avšak tato smlouva nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRS“).
Dne 5. 2. 2021 uzavřel obviněný se společností ELTODO OSVĚTLENÍ DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 9/21, která souvisí s výše citovanou smlouvou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě následovně: „V rámci interní kontroly zjistila THMP možné nesrovnalostem technického charakteru, ke kterému došlo v průběhu uveřejnění uvedených smluv a objednávek v registru smluv ve smyslu zákona o registru a které by mohlo vyvolat polemiky ohledně jejich existence, resp. účinnosti. V souvislosti s doporučením Ministerstva vnitra České republiky uvedeným v Metodickém návodu k aplikaci zákona o registru smluv a za účelem odstranění všech případných pochybností a pro posílení právní jistoty deklarují strany této Dohody svůj úmysl jakékoliv možné pochybnosti odstranit a postavit na jisto, že dosud poskytnuté a přijatá plnění v návaznosti na podpis, resp. uzavření, uvedených Smluv a
Objednávky, byla poskytnuta a přijata po právu, plně v souladu s pravou a svobodnou vůlí obou
smluvních stran, resp. stran této Dohody; tato plnění proto Strany Dohody nepovažují za plnění
bez právního důvodu, nebo na základě právního důvodu, který odpadl, a nejsou proto
předmětem vydání bezdůvodného obohacení; v opačném případě strany uzavřením této
Dohody o narovnání tato plnění vůči sobě vzájemně započítávají, a to jak plnění poskytnutá na
základě uvedených Smluv a Objednávky ode dne jejich uzavření do doby uzavření této Dohody
o narovnání, tak i plnění poskytnuté v budoucnu na jejich základě.“
Část 2. „2. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení
na veřejném osvětlení v roce 2020“
Obviněný zadával veřejnou zakázku „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 30. 3. 2020 pod systémovým číslem
P20V00172092.
Na plnění předmětu části 2. „2. výměna 450 ks stožárů“ veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“ v celkové hodnotě
11 000 000,- Kč bez DPH uzavřel obviněný dne 29. 6. 2020 smlouvu č. 93/20 se společností
Energovod CZ, a.s., IČO 04155637, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha 4 (dále jen
„Energovod CZ“).
8
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil dne 30. 6. 2020 v registru smluv, avšak tato smlouva nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Dne 13. 4. 2021 uzavřel obviněný se společností Energovod CZ DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 15/21, která souvisí s výše citovanou smlouvou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Zadávací řízení „Dodávka elektroinstalačního materiálu pro společnost THMP a. s.“
Obviněný zahájil na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne
30. 1. 2020 pod systémovým číslem P20V00169167 podlimitní řízení za účelem uzavření
rámcové dohody „Dodávka elektroinstalačního materiálu pro společnost THMP a. s.“.
Dne 16. 3. 2020 uzavřel obviněný na základě citovaného zadávacího řízení Rámcovou smlouvu na dodávku elektroinstalačního materiálu pro společnost THP, a. s., č. 26/20 se společností
ELFETEX, spol. s r.o., IČO 40524485, se sídlem Hřbitovní 31a, 312 16 Plzeň (dále jen
„ELFETEX“), kdy maximální cena plnění činila 5 400 000,- Kč bez DPH.
Předmětnou rámcovou dohodu obviněný uveřejnil dne 16. 3. 2020 v registru smluv, avšak tato rámcová dohoda nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Dne 8. 3. 2021 uzavřel obviněný se společností ELFETEX DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 16/21, která souvisí s výše citovanou rámcovou dohodou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě o narovnání obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Veřejná zakázka „Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“
Obviněný zadával veřejnou zakázku „Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 29. 5. 2020 pod systémovým číslem P20V00175432.
Na plnění předmětu veřejné zakázky „Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“ v celkové hodnotě 50 000 000,- Kč bez DPH uzavřel obviněný dne
24. 8. 2020 smlouvu č. 118/20 se společností ENERGO CONCEPT s.r.o., IČO 06428215,
se sídlem Hráského 1901/6, 148 00 Praha 4 (dále jen „ENERGO CONCEPT“).
Předmětnou smlouvu obviněný neuveřejnil v registru smluv. Tato smlouva nebyla v registru smluv uveřejněna ve lhůtě dle § 5 odst. 2 ZRS, tj. nejpozději do 30 dnů od uzavření smlouvy (smlouva byla v registru smluv uveřejněna až dne 10. 3. 2021, a to v rámci uveřejnění DOHODY
O NAROVNÁNÍ č. 14/21, pozn. Úřadu).
Dne 8. 3. 2021 uzavřel obviněný se společností ENERGO CONCEPT DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 14/21, která souvisí s výše citovanou smlouvou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
9
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Veřejná zakázka „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“
Obviněný zadával veřejnou zakázku „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne
8. 4. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 4. 2020 pod ev. č. zakázky
Z2020-012141, ve znění opravy uveřejněné dne 17. 4. 2020 a v Úředním věstníku Evropské
unie dne 10. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 072-171023, ve znění dodatečných informací
uveřejněných dne 17. 4. 2020 pod ev. č. 2021/S 076-179925.
Na plnění předmětu veřejné zakázky „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“ v celkové hodnotě 5 999 830,- Kč bez DPH uzavřel obviněný dne
17. 9. 2019 kupní smlouvu se společností Servis BAUR s.r.o., IČO 29247616, se sídlem
Žampachova 2021/5a, 613 00 Brno (dále jen „Servis BAUR“).
Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil dne 18. 9. 2019 v registru smluv, avšak tato smlouva nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Dne 8. 3. 2021 uzavřel obviněný se společností Servis BAUR DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 23/21, která souvisí s výše citovanou smlouvou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Rámcová smlouva na dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení č. 172/20
Obviněný na základě „Výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému“ ze dne
18. 9. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod systémovým číslem
P20V00181339 zadával smlouvu s rámcovým prvkem „Dynamický nákupní systém
pro dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení – Dodávka světelných zdrojů veřejného
osvětlení IV“, a to v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém
pro dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení“, který byl zaveden v zadávacím řízení,
jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku
veřejných zakázek dne 13. 5. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-015771 a v Úředním věstníku
Evropské unie dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-221598 (dále jen „Dynamický nákupní
systém pro dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení“).
Dne 26. 10. 2020 uzavřel obviněný na základě výše uvedeného postupu Rámcovou smlouvu na dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení č. 172/20 se společností CTS Praha s.r.o.,
IČO 25771736, se sídlem Dělnická 1020/54, 170 00 Praha 7 (dále jen „CTS Praha“), kdy
maximální cena plnění činila 7 600 000,- Kč bez DPH.
Předmětnou rámcovou dohodu obviněný uveřejnil dne 27. 10. 2020 v registru smluv, avšak tato rámcová dohoda nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Dne 18. 2. 2021 uzavřel obviněný se společností CTS Praha DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 25/21, která souvisí s výše citovanou rámcovou dohodou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje v předmětné dohodě o narovnání obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
10
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Veřejná zakázka „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů – Nákup
osobních automobilů I“
Obviněný zadával na základě „Výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému a zadávací dokumentace“ ze dne 21. 8. 2019 uveřejněné na profilu zadavatele dne 22. 8. 2019 pod systémovým číslem P19V00161488 veřejnou zakázku „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů – Nákup osobních automobilů I“ v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 5. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-018387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258356 (dále jen „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů“).
Na plnění předmětu veřejné zakázky „Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů – Nákup osobních automobilů I“ v celkové hodnotě 3 497 114,32 Kč bez DPH uzavřel obviněný dne 17. 9. 2019 kupní smlouvu se společností AUTO-BRANKA, spol. s r.o.,
IČO 49245589, se sídlem Vlnitá 890/70, 147 00 Praha 4 (dále jen „AUTO-BRANKA“).
Předmětnou kupní smlouvu obviněný uveřejnil dne 18. 9. 2019 v registru smluv, avšak tato smlouva nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Dne 4. 3. 2021 uzavřel obviněný se společností AUTO-BRANKA DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 35/211, která souvisí s výše citovanou smlouvou, kdy potřebu narovnání odůvodňuje obdobně jako v případě DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 20. 5. 2021 podnět týkající se postupu obviněného při uzavírání dohod o narovnání. Obsahem podnětu byla mj. i námitka, že stěžovatel spatřuje porušení zákona v postupu zadavatele, který vybrané smlouvy neuveřejnil v registru smluv v souladu s ZRS, čímž tyto smlouvy byly podle § 7 odst. 1 ZRS od počátku zrušeny. Stěžovatel namítá postup obviněného, který za účelem, aby situaci zhojil, uzavírá dohody o narovnání, které uveřejňuje v registru smluv a jejichž předmět se týká plnění veřejných zakázek, aniž by uzavření těchto dohod o narovnání předcházely realizace zadávacích řízení podle zákona v případech, kdy zákon takovou povinnost zadavatelům stanoví.
1
Text bodu 1. DOHODY O NAROVNÁNÍ obsahuje písařskou chybu, kdy je uveden nepřesný název předmětu veřejné
zakázky a nesprávný počet dodávaných vozů, což jsou údaje, které se liší od údajů obsažených v uzavřené smlouvě
ze dne 17.9. 2019. Tato skutečnost vyplývá z vyjádření obviněného ze dne 6. 5. 2022, ve kterém obviněný vzniklý
nesoulad objasňuje.
11
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušné podklady a vyjádření ke skutečnostem uvedeným v podnětu.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení.
Relevantní ustanovení zákona
Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.
Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.
Podle § 14 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
12
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního
systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
b) zhotovení stavby, nebo
c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními
pracemi podle § 14 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona.
Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
Podle § 26 odst. 2 zákona zadává zadavatel podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.
Podle § 29 písm. k) zákona zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby,
13
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů,
které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v § 29 písm. k) bodě 1 zákona,
které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo
při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.
Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.
Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.
Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Relevantní ustanovení ostatních právních předpisů
Podle nařízení vlády č. 335/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády č. 335/2019“), činí finanční limit pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a na služby 5 494 000 Kč a pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 137 366 000 Kč.
Podle § 5 odst. 1 ZRS uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat podle § 5 odst. 5 ZRS do registru smluv.
Podle § 5 odst. 2 ZRS osoba uvedená v § 2 odst. 1 ZRS nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní
14
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy
prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
Podle § 5 odst. 5 ZRS smlouva, která nebyla uveřejněna způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo jejíž metadata neobsahují a) identifikaci smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) cenu, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit, d) datum uzavření smlouvy, se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv.
Podle § 7 odst. 1 ZRS nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.
K výroku I. tohoto příkazu
Úřad v obecné rovině uvádí, že účelem zákona je ochrana veřejných prostředků prostřednictvím vytváření podmínek pro to, aby byly smlouvy na veřejné zakázky uzavírány v co nejširší hospodářské soutěži. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).
Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 35 zákona.
Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde k obejití povinnosti
stanovené zákonem, které může spočívat právě ve snížení předpokládané hodnoty veřejné
zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následné zařazení do jiného režimu. Takový
postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat
do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené
dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých
ustanovení zákona či není povinen podle zákona postupovat vůbec.
Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon v § 16 odst. 1 definuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty (bez zahrnutí daně
15
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
z přidané hodnoty) za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích. Dotčené ustanovení
zákona dále ukládá, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanoví buď před
zahájením zadávacího řízení, nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky dle § 30
zákona. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku
zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána
v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je třeba stanovit v takové úrovni
přesnosti, aby bylo možné určit, do jakého režimu (podlimitního, nadlimitního, ev. veřejná
zakázka malého rozsahu) bude veřejná zakázka patřit. Uvažujeme-li tedy, že zadavatel směřuje
k zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení, stanoví předpokládanou hodnotu
veřejné zakázky před jejím zadáním, tzn. před uzavřením smlouvy. Jestliže zadavatel hodlá
předmět veřejné zakázky rozdělit na části a zadávat ji v jednom nebo více zadávacích řízeních
(příp. samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou), musí dbát
na § 18 odst. 1 zákona, který ukládá povinnost stanovit předpokládanou hodnotu podle součtu
předpokládaných hodnot všech těchto částí (smyslem citovaného ustanovení je zabránit
umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak
zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky). Zákonodárce
následně v § 18 odst. 2 zákona stanoví pravidlo, co všechno je třeba podřadit pod jednu
veřejnou zakázku – vše, co spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí.
Na tomto místě Úřad považuje za vhodné uvést, že si je vědom skutečnosti, že ust. § 18 odst. 1 a 2 zákona se vztahuje na postup zadavatele v zadávacím řízení (nebo více zadávacích řízeních), avšak v šetřeném případě obviněný v zadávacím řízení nepostupoval vůbec. Aplikací logického výkladu (argumentum a minori ad maius), resp. teleologického výkladu uvedeného ustanovení Úřad dospěl k závěru, že je-li zákonem vyžadováno sčítání předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje v zadávacím řízení (tedy v situaci, kdy určitá právem regulovaná soutěž probíhá), přičemž účelem tohoto ustanovení nepochybně je, aby byla příslušná úroveň hospodářské soutěže o danou veřejnou zakázku (ve smyslu funkčního celku) zachována, musí být o to víc sčítání vyžadováno za situace, kdy zadavatel ohledně těchto částí postupuje mimo zadávací řízení (a soutěž o dané plnění tak z hlediska zákona zcela vyloučí). Úřad tedy uzavírá, že pravidlo sčítání předpokládaných hodnot lze bezesporu použít i v situaci, kdy je veřejná zakázka rozdělena na více částí, které zadavatel nezadává v zadávacím řízení, ale ohledně kterých (z důvodu, že jejich předpokládanou hodnotu uměle sníží na úroveň veřejné zakázky malého rozsahu) nepostupuje vůbec v zadávacím řízení.
Úřad v návaznosti na výše uvedené dodává, že návod, jak přistupovat k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ stanoví § 18 odst. 2 zákona, ze kterého vyplývá, že při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (a tedy i následného postupu obviněného) je klíčové funkční hledisko a časová souvislost mezi jednotlivými posuzovanými plněními. Při posuzování, zda plnění je zapotřebí vzájemně sčítat či nikoliv, lze podpůrně též zohlednit, zda mezi posuzovanými plněními existuje věcná a místní souvislost. V této souvislosti je však nezbytné zároveň dodat, že při posouzení věci bude hrát klíčovou roli funkční hledisko, neboť v některých případech může nastat i taková situace, kdy z hlediska funkčního spolu posuzovaná plnění vzájemně souvisí, ačkoliv mezi těmito plněními neexistuje souvislost místní či věcná, a naopak mezi plněními existuje místní a věcná souvislost, avšak plnění netvoří jeden funkční celek. V této souvislosti lze odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0087/2021/VZ ze dne 9. 7. 2021.
16
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Lze konstatovat, že z funkční hlediska spolu posuzovaná plnění vzájemně souvisí v případě, kdy je potřeba, jejíž uspokojení zadavatel při zadávání daných veřejných zakázek sleduje, uspokojena právě až souhrnem poptávaných plnění. Tuto situaci si lze představit např. při dodávce zařízení, které je sice složeno z více částí, ale vzájemně spolu tvoří jeden funkční celek, jehož správná funkce je odvislá od všech dodávaných částí. Je tedy povinností zadavatele při zadávání každého plnění zohlednit celkovou předpokládanou hodnotu za všechna plnění, která spolu z funkčního hlediska souvisejí tak, aby byl stanoven postup podle zákona, který bude reflektovat celkovou přepokládanou hodnotu veřejné zakázky odpovídající součtu předpokládaných hodnot všech takto souvisejících plnění.
V uvedeném kontextu tak Úřad v dalším posoudí, zda se v případě smluv č. 109/20, č. 110/20 a dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 jedná ve výsledku o plnění, která spolu vzájemně nesouvisí, či se jedná o jedinou veřejnou zakázku se všemi důsledky, které z toho pro zadavatele při jejím zadávání vyplývají.
K možnosti uplatnění výjimky dle § 29 písm. k) bod 2. zákona při uzavírání smlouvy č. 110/20
Ještě před tím, než Úřad přistoupí k posouzení, zda spolu plnění plynoucí ze smluv č. 109/20, č. 110/20 a dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 vzájemně souvisí či nikoliv, je nezbytné posoudit, zda obviněný byl oprávněn smlouvu č. 110/20 zadávat mimo zadávací řízení s odkazem na obecnou výjimku z postupu v zadávacím řízení, a to konkrétně na § 29 písm. k) bod 2. zákona. Pokud by totiž předmět plnění této smlouvy naplňoval požadavky výše citovaném ustanovení, nemusel by jej zadavatel zadávat v zadávacím řízení, a bylo by nadbytečné uvažovat o případných souvislostech předmětu plnění smlouvy č. 110/20 a jejího dodatku č. 1 se smlouvou č. 109/20.
Dle citované obecné výjimky, na kterou se zadavatel odvolává, platí, že zadavatel nemusí veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení v případě, že zadává zakázku na poskytnutí právních služeb při přípravě na zastupování zadavatele v soudním, rozhodčím, smírčím či správním řízení před soudem, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem některého z výše uvedených řízení před soudem.
Úřad za účelem zjištění skutečného stavu věci zadavatele před zahájením správního řízení opakovaně vyzval přípisy č. j. ÚOHS-04400/2020/524 ze dne 4. 2. 2022 a č. j. ÚOHS06462/2020/524 ze dne 18. 2. 2022 k doložení relevantních podkladů za účelem prokázání oprávněnosti užití výjimky dle § 29 písm. k) zákona.
Na výzvu Úřadu byly předloženy toliko novinové články, ze kterých vyplývá, že v případě, že nedojde k dohodě o ukončení smlouvy se stávajícím provozovatelem městského mobiliáře, hrozí, že jej nebude možno do budoucna využívat (zejména pak ze strany cestujících).
Zadavatel rovněž Úřadu předložil přípisy od stávajícího provozovatele, ze kterých vyplývá, že
stávající provozovatel má zájem jednat o možnosti provozování městského mobiliáře
i v budoucnu. Přípis stávajícího provozovatele městského mobiliáře ze dne 13. 2. 2020
obsahuje obecnou formulaci o tom, že v případě, že jimi pořízená dokumentace přístřešků
MHD bude bez jejich svolení poskytnuta třetí straně, bude se tento provozovatel domáhat
ochrany svých práv veškerými dostupnými prostředky.
17
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Po posouzení podkladů předložených obviněným za účelem prokázání oprávněnosti užití výjimky dle § 29 písm. k) zákona má Úřad za to, že obviněný nepředložil žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, že nastaly okolnosti, které by svědčily o tom, že dotčená věc se stane předmětem soudního, rozhodčího, smírčího či správního řízení před soudem, natož pak s vysokou mírou pravděpodobnosti.
Z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona plyne, že zadavatel veřejnou zakázku na poskytnutí právních služeb nemusí zadávat v případě zastupování zadavatele před soudem, nebo při přípravě na takové zastupování před soudem, které s vysokou pravděpodobností nastane, tj. za situace, kdy – v kontextu daného případu – z jednání smluvních stran je takřka nevyhnutelné, že dojde k jednání před soudem, neboť dosavadní jednání stan jsou zcela bezvýchodná a jakákoliv dohoda není pravděpodobná. Navíc tato situace musí objektivně vycházet ze stávajícího jednání mezi stranami, musí být doložitelná a prokazatelná (např. předžalobní výzva jedné ze smluvních stran, ultimativní přípis jedné ze smluvních stran jednoznačně směřující k soudnímu sporu, zápis z jednání se zástupci smluvních stran, ze kterého by plynulo, že s vysokou pravděpodobností dojde k soudnímu sporu v předmětné věci apod.). Úřad nepřehlédl, že obviněný ve svém přípisu ze dne 28. 2. 2022 výslovně uvádí, že sám v průběhu jednání zvažoval podání žaloby a zároveň předběžného opatření na zdržení se činností ze strany společnosti JCDecaux, Městský mobiliář, spol. s r.o., IČO 45241538, se sídlem Rohanské nábřeží 678/25, 186 00 Praha 8. Toto své tvrzení však obviněný nikterak nedokládá a skutečnost, že obviněný uvedené kroky skutečně zamýšlel (a to například i jako jedno z uvažovaných řešení nastalé situace), tak nelze ověřit, natož pak prokazatelným způsobem, kterým by byl odůvodněn postup zadavatele při použití výše uvedené výjimky z postupu v zadávacím řízení. V šetřeném případě Úřad nezjistil, že by jednání některé ze smluvních stran limitně směřovalo k jednání před soudem a toto jednání by obviněný Úřadu relevantním způsobem dokladoval.
K argumentaci obviněného, že v šetřeném případě se nejednalo o uzavření smluvního vztahu za účelem poskytování „všeobecných právních služeb“, ale o situaci, kdy obviněný potřebuje „advokáta, který nespolupracuje s protistranou, nebude poskytovat důvěrné informace, bude rezistentní vůči médiím, a bude sám na určité společenské úrovni pro vedení vyjednávání atd.“
Úřad uvádí, že uvedené jednání advokátů (advokátních kanceláří) ve vztahu ke svým klientům
je možno označit za očekávatelné, a nikoliv za jednání, které je ze své podstaty specifické,
a kterého by nebylo možno dosáhnout na základě výběru takového právního zástupce
v zadávacím řízení, ve kterém by zadávací podmínky stanovil sám obviněný na základě svých
interních potřeb, a to i včetně kritérií hodnocení, kdy rozhodujícím kritériem nemusí být toliko
nejnižší nabídková cena, jak zdůrazňuje obviněný. Pokud by se uvedenou optikou obviněného
přistupovalo k veřejným zakázkám na poskytnutí právních služeb, musela by převážná část
těchto služeb být zadávána mimo zadávací řízení. Dle názoru Úřadu lze však právě naopak
oprávněně předpokládat, že obviněným požadované jednání právního zástupce (důvěrnost
jednání právního zástupce, loajalita vůči klientovi, jednání ve prospěch klienta,...) je
očekávatelné zadavateli u většiny obdobných právních služeb a není nikterak výjimečné či
specifické, aby relevantním způsobem odůvodňovalo postup zadavatelů mimo zadávací řízení
podle zákona.
Úřad pro úplnost uvádí, že z obsahu ustanovení § 29 písm. k) zákona je zřejmé, že zákonodárce zamýšlel možnost aplikace citované výjimky z postupu v zadávacím řízení ve striktně
18
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
stanovených případech při řízení před soudem (či správními orgány atd.) a v případech limitně
směřujících k řízení před soudem (či správními orgány atd.). Výše cit. ustanovení zákona tak
nelze aplikovat na jiné situace, tj. i na případy, kdy jednání smluvních stran aktuálně s vysokou
mírou pravděpodobnosti nesměřuje k řízení před soudem, anebo na situace, kdy nejsou zcela
vyčerpány veškeré možnosti, které by mohly směřovat k vzájemné dohodě smluvních stran či
vzájemně přijatelnému kompromisu. Pokud by byla přijata argumentace obviněného, mohla
by být aplikace uvedené zákonné výjimky „devalvována“ až k použití na široké, takřka
bezbřehé množství situací, kdy se smluvní strany nemohou jednoduše dohodnout a jejich věc
se tak „potenciálně“ může dost k jednání před soudem, což obecně neodpovídá restriktivnímu
výkladu jakékoli výjimky ze zákonného postupu zadavatele.
Úřad v této souvislosti odkazuje i na soudní judikaturu. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 63/2019-88 ze dne 19. 8. 2020 judikoval, že „[p]odle § 29 písm. k) bodu 1. ZZVZ zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Jde o jednu z výjimek z obecné povinnosti zadavatele zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je ji třeba vykládat restriktivně. Podstatné pro zdejší soud je, že v nyní posuzované věci žalobce vyjma obecných tvrzení nedoložil, že by v souvislosti s převzetím krematoria a veřejného pohřebiště do správy žalobce došlo k nějakému soukromoprávnímu sporu, a že žalobce ani nedoložil, že by právní poradenství skutečně spočívalo v reálné přípravě na konkrétní jistě bezprostředně vznikající soudní spor.
Dát žalobci za pravdu by znamenalo přiklonit se k takové interpretaci § 29 písm. k) ZZVZ, podle
níž vlastně každý právní problém může („teoreticky“) vyústit v soudní nebo jiný obdobný spor;
takový náhled na výjimku podle § 29 písm. k) ZZVZ pokládá zdejší soud za nepřijatelný.“.
Z cit. rozsudku soudu tak plyne závěr, že výjimku dle § 29 písm. k) bodu 1. zákona je nezbytné vykládat restriktivně, což nepochybně platí i na adekvátní ustanovení § 29 písm. k) bodu 2. zákona, které obviněný v šetřeném případě aplikoval. Citovaný rozsudek je tak v souladu s tím, jak na problematiku v šetřeném případě nahlíží i Úřad.
Úřad má tak za prokázané, že obviněný při uzavírání smlouvy č. 110/20 nebyl oprávněn aplikovat obecnou výjimku z postupu v zadávacím řízení stanovenou v § 29 písm. k) zákona, a tudíž se jedná o další smluvní vztah, který obviněný (obdobně jako v případě smlouvy č. 109/20) zadával mimo zadávací řízení. Rovněž jako v případě smlouvy č. 109/20 se i v případě smlouvy č. 110/20 jedná o poskytnutí právních služeb v souvislosti s provozováním a reklamním využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy.
K posouzení souvislostí mezi plněními plynoucími ze smluv č. 109/20, č. 110/20 a dodatku č. 1
ke smlouvě č. 110/20
V této části odůvodnění příkazu Úřad přistoupí k posouzení, zda se v případě plnění poskytovaných na základě smluv č. 109/20, č. 110/20 a dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 jedná o plnění, která spolu vzájemně souvisí, a zda bylo nezbytné, aby obviněný postupoval při jejich zadávání postupem odpovídajícím součtu jejich předpokládaných hodnot či nikoliv.
Předmět smlouvy č. 109/20 je stanoven v budu 1.2 následovně: „Činnosti nebo Činnostmi se podle této Smlouvy rozumí poskytnutí činností Poskytovatelem za účelem odborné podpory
19
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
a spolupráce v rámci příprav a koncepčního nastavení podmínek veřejné zakázky na dodání
a případný provoz nového městského mobiliáře hlavního města Prahy a vedení předběžné tržní
konzultace v souvislosti s tímto výběrovým řízením a další činnosti související se zajištěním výše
uvedeného(...)“. V podrobné specifikaci předmětu smlouvy v Příloze č. 1 je pak stanoveno:
„Poskytovatel se zavazuje pro Objednatele poskytnout a zajistit zejména tyto právní služby:
o
Spolupráce na koncepčním nastavení podmínek veřejné zakázky na dodání a případný
provoz nového městského mobiliáře hlavního města Prahy.
o
Posouzení otázky vhodnosti rozdělení veřejné zakázky s výše uvedeným předmětem
na více částí, základní definici předmětu takových částí, posouzení možnosti částečné
realizace veřejné Zakázky hlavním městem Prahou či jemu podřízenými společnostmi
a organizacemi, resp. analýza výhod a nevýhod více v úvahu přicházejících variant
(např. koncese nebo ryzí nájem) řešení.
o
Právní služby související s přípravou a vedením předběžné tržní konzultace dle § 33
zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
a to v rozsahu spolupráce na určení potenciálních účastníků takové konzultace, určení
vhodné formy konzultace (osobní nebo distanční, jednokolové nebo vícekolové).
o
Přípravy podkladů pro předběžné tržní, organizačního zajištění a vedení konzultace,
resp. vyhodnocení reakcí a sdělení účastníků konzultace.
o
Související právní služby a poradenství za účelem identifikace vhodného řešení nového
městského mobiliáře hlavního města Prahy, a to jak z pohledu zadavatele, tak
z pohledu obchodní přiměřenosti a názorů možných dodavatelů.
Poskytovatel se zavazuje pro objednatele zajišťovat právní a poradenské služby právní služby
dle podmínek této Smlouvy, tak aby byly úzce koordinovány se službami Vašeho ekonomického
poradce, Deloitte Advisory s.r.o.“.
V případě Smlouvy č. 110/20 je předmět smlouvy definován v bodu 1.2 následovně: „Činností nebo Činnostmi se podle této Smlouvy rozumí poskytnutí činností Poskytovatelem za účelem zpracování analýzy stávajícího smluvního vztahu hlavního města Prahy a společnosti JCDecaux
Městský mobiliář, spol. s.r.o. dle uzavřené Smlouvy o výstavbě provozování a reklamním
použití městského mobiliáře ze dne 14. 11. 1994, jenž by měla obsahovat zejména souvislosti
a návaznosti tohoto smluvního vztahu na vztahy s ostatními organizacemi a společnostmi
podřízenými hlavnímu městu Praze a analýze možností a omezení souvisejících s exitem z výše
uvedeného smluvního vztahu, která by měla obsahovat zejména rizika plynoucí pro hlavní
město Prahu s přihlédnutím k případně možné demontáži stávajícího městského
mobiliáře(...)“. V podrobné specifikaci předmětu smlouvy v Příloze č. 1 je pak stanoveno:
„Poskytovatel se zavazuje pro Objednatele poskytnout a zajistit zejména tyto právní služby:
o
Činnosti související s přípravou analýzy stávajícího smluvního vztahu dle Smlouvy
o výstavbě, provozování a reklamním využitím městského mobiliáře uzavřená mezi
hlavním městem Prahou a společnosti JCDecaux, Městský mobiliář, spol. s r.o.
(stávající provozovatel) dne 14. 11. 1994 (dále jen „smlouva o mobiliáři").
o
Analýza by měla zejména zahrnovat souvislosti a návaznosti uvedeného smluvního
vztahu na vztahy s dalšími hlavnímu městu Praze podřízenými organizacemi
a společnostmi.
20
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
o
Analýza by dále měla zejména obsahovat možnosti a případná omezení vyplývající
z exitu uvedeného smluvního vztahu se zaměřením se na možná rizika pro hlavní
město Prahu s přihlédnutím mimo jiné k hrozící demontáži stávajícího městského
mobiliáře stávajícím provozovatelem.
o
Poskytovatel by měl dále analyzovat a navrhnout možné aktivní procesní kroky
hlavního města Prahy vůči stávajícímu provozovateli dle účinných právních předpisů
a v rozsahu plnění smlouvy o mobiliáři.
o
Poskytovatel by měl současně poskytnout analýzu exitu ze smlouvy o mobiliáři
a současně připravit analýzu a přípravu procesních reakcí a protinávrhů hlavního
města Prahy proti aktivním procesním krokům stávajícího provozovatele, resp.
na analýzu a koncepční přípravu pro hlavní město Prahu v úvahu přicházejících
alternativních řešení potřeb uspokojovaných stávajícím městským mobiliářem
za účelem přípravy a posílení procesního postavení hlavního města Prahy v hrozícím
sporu se stávajícím provozovatelem.
o
Činnosti dle této Smlouvy by měly dále zahrnovat zejména právní služby, které mají
přímo směřovat k přípravě pozice hlavního města Prahy pro účely hrozícího sporu se
stávajícím provozovatelem, a pro případ, že uvedený spor ze současné úrovně
mediálního sporu dosáhne úrovně aktivního soudního, rozhodčího, smírčího či
správního sporu.
o
Současně se Poskytovatel zavazuje zajišťovat pro objednatele poradenství ohledně
postupu v takovém sporu se zvážením širšího kontextu možných postupů hlavního
města Prahy, to vše prostřednictvím Objednatele.“.
Dodatek č. 1 ke smlouvě 110/20 pak ve svých úvodních ustanoveních osvětluje, že na základě předmětné smlouvy „Poskytovatel zajišťuje pro Objednatele právní služby spočívající v přípravě na možné soudní, rozhodčí, smírčí nebo správní řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. V rámci činností dle bodu 1.1 vyvstala potřeba zajištění podkladů ekonomického charakteru tak, aby bylo možné v rámci řešení sporných záležitostí posoudit alternativy a jejich vhodnost z pohledu dalšího postupu Objednatele. Tyto podklady představují dodatečné plnění, které jsou zároveň nezbytné pro úspěšné dokončení předmětu Smlouvy a vyřešení sporné záležitosti. Z tohoto důvodu uzavírají Smluvní strany níže uvedeného dne, měsíce a roku postupem předvídaným v ustanovení čl. 10 odst. 10.9 Smlouvy tento Dodatek č. 1.“. Podrobně je toto plnění vymezeno v Příloze č. 1, kde se uvádí, že předmětem poskytnutí právních služeb je: „Zajištění podkladu ekonomického rázu (zejména posudky a ekonomická zhodnocení) pro zhodnocení pozice hlavního města Prahy a možností řešení sporu se stávajícím provozovatelem v souvislosti s přípravou přechodné období, během kterého budou v dílčích etapách odstraňovány prvky městského mobiliáře ve vlastnictví stávajícího provozovatele a na místo odstraněného mobiliáře instalován nový mobiliář v majetku hlavního města Prahy.“.
Pro posouzení případu bude rozhodné, zda dle dikce zákona mezi jednotlivými smlouvami na poskytnutí právních služeb existuje funkční a časová souvislost, případně i souvislost místní či věcná.
21
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Ze smlouvy č. 110/20 plyne, že jejím předmětem je analýza exitu ze smlouvy o provozování a reklamním využití městského mobiliáře hlavního města Prahy, analýza návaznosti uvedeného smluvního vztahu s dalšími organizacemi podřízenými hlavnímu městu
Praze, analýza možností, omezení a rizik vyplývající z exitu od smlouvy, příprava pozice
hlavního města Prahy pro případný spor atd. Je tedy zřejmé, že předmětem smlouvy č. 110/20
je poskytnutí právních služeb v souvislosti s přípravou na exit ze smlouvy o provozování
a reklamním využití městského mobiliáře hlavního města Prahy stávajícím provozovatelem. Je
tedy nade vší pochybnost zřejmé, že obviněný nejpozději v době uzavírání smlouvy č. 110/20
věděl, že možnost odstoupení od výše uvedené smlouvy se reálně zvažuje a obviněný
se na situaci, která nastane po exitu od smlouvy o mobiliáři proaktivně připravoval, kdy
zvažoval jednotlivé důsledky takového postupu. Obviněný tedy nepochybně nejpozději k datu
uzavření smlouvy č. 110/20 musel být srozuměn s tím, že exit od dlouhodobé smlouvy trvající
déle než 25 roků (z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že smlouva byla uzavřena dne
14. 11. 1994, pozn. Úřadu) nepochybně vyvolá i následky, které se projeví i po stránce
ekonomické (např. vypořádání vlastnictví stávajícího mobiliáře, případná potřeba zakoupení
nového mobiliáře v případě, že stávající provozovatel mobiliář odstraní, připojení nového
mobiliáře k veřejné síti, provedení stavebních úprav při případné změně mobiliáře, zajištění
bezpečnosti na zastávkách MHD v souvislosti s případnou změnou stávajícího mobiliáře atd.).
Obviněný si tedy již při uzavírání smlouvy č. 110/20 musel být vědom toho, že jeho kroky
směřující k ukončení smlouvy se stávajícím provozovatelem mobiliáře (respektive její další
neprodloužení) budou automaticky znamenat pro obviněného (respektive hlavní město
Prahu) důsledky, které se nepochybně projeví i po ekonomické stránce. Ekonomická analýza
exitu od smlouvy o mobiliáři, která je předmětem Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 tak
funkčně souvisí se samotnou smlouvou č. 110/20 a společně jsou součástí jediného předmětu
veřejné zakázky na poskytování právních služeb. Tvrzení obviněného uvedené v jeho vyjádření
ze dne 14. 2. 2022 i ze dne 28. 2. 2022, že pořízení ekonomické analýzy jako samostatného
výstupu mohlo být zadáváno přímo jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo režim zákona
se tak nezakládá na pravdě. V této souvislosti Úřad dodává, že obviněný ve svém vyjádření ze
dne 28. 2. 2022 sám uvádí, že „považoval plnění dle Dodatku č. 1 za bezprostředně související
s uzavřenou smlouvou2.“.
Úřad má tedy za prokázané, že mezi plněními vyplývajícími ze smlouvy č. 110/20 a Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 existuje funkční souvislost. Z veřejné přístupných zdrojů Úřad zjistil, že funkční souvislost vedle plnění vyplývajícího ze smlouvy č. 110/20 a jejího Dodatku č. 1 existuje i v případě smlouvy č. 109/20, neboť poskytnutí právních služeb v souvislosti s přípravou zadávacího řízení na výběr nového provozovatele mobiliáře nepochybně funkčně souvisí s poskytováním právních služeb v souvislosti s exitem od smlouvy se stávajícím provozovatelem městského mobiliáře, které obviněný poptává souběžně. V případě všech tří výše uvedených smluvních vztahů je předmětem plnění těchto smluv poskytnutí právních služeb pro potřeby zadavatele, které souvisí se zamýšlenou změnou provozovatele městského mobiliáře. Není jakýchkoli pochyb o tom, že poskytnutí právních služeb v souvislosti s přípravou na exit od smlouvy na provozování městského mobiliáře, právní služby na posouzení ekonomických dopadů tohoto kroku a právní služby na stanovení zadávacích
2
Z kontextu vyjádření obviněného ze dne 28. 2. 2022 je zřejmé, že uzavřenou smlouvou má obviněný na mysli smlouvu
č. 110/20.
22
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
podmínek pro zadávací zařízení na výběr nového provozovatele městského mobiliáře, který
nahradí provozovatele stávajícího z důvodu zadavatelem zvažovaného exitu od smlouvy
o provozování mobiliáře se stávajícím provozovatelem, jsou činnosti, mezi kterými existuje
jednoznačná funkční souvislost. Je navíc prokazatelné, že pokud by nenastalo plnění
vyplývající z předmětu smlouvy č. 110/20 (tj. zadavatel by nezvažoval právní kroky z důvodu
uvažovaného exitu od smlouvy o mobiliáři), postrádali by i plnění vyplývající z Dodatku č. 1 ke
smlouvě č. 110/20 i ze smlouvy č. 109/20 jakýkoliv relevantní význam, poněvadž by v takovém
případě nebylo zapotřebí řešit ani ekonomické dopady exitu, ani zadávací řízení, z něhož má
vzejít dodavatel, který nahradí stávajícího provozovatele mobiliáře. Z hlediska funkční
souvislosti mezi plněními vyplývajícími ze smluv č. 109/20 a č. 110/20 není rozhodné, zda
poskytované služby se vztahují k poskytnutí právních služeb v souvislosti s provozováním
a reklamním využitím stávajícím provozovatelem (smlouva č. 110/20) či zda se jedná
o poskytnutí právních služeb v souvislosti s přípravou a nastavením koncepčních podmínek
pro případné nové zadávací řízení týkajících se provozování a reklamního využití téhož
městského mobiliáře jiným provozovatelem, neboť všechny kroky směřují k jednomu cíli a tím
je výběr nového dodavatele předmětného plnění. V uvedeném ohledu tak lze uzavřít, že mezi
plněními, která vyplývají ze smlouvy č. 109/20, č. 110/20 a Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20
prokazatelně existuje vzájemná funkční souvislost.
Ve vztahu k časové souvislosti Úřad uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně dodatku. V šetřeném případě obviněný při uzavírání smlouvy č. 109/20 postupoval mimo zadávací řízení, konkrétně plnění, jež bylo předmětem uvedené smlouvy, zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Při uzavírání smlouvy č. 110/20 a Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 pak obviněný aplikoval obecnou výjimku z postupu v zadávacím řízení uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) bodu 2. zákona.
Smlouvy č. 109/20 a 110/20 obviněný uzavřel tentýž den, a to konkrétně 2. 7. 2020. Co se týče časové souvislosti, lze v případě Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 konstatovat, že se prakticky jedná o „kontinuální“ pokračování původní smlouvy č. 110/20, neboť uzavřením dodatku dochází ke změně několika ustanovení původní smlouvy, a to vedle již výše uvedeného rozšíření předmětu veřejné zakázky (viz bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dochází např. ke změně doby trvání smlouvy, která je ohraničena vyčerpáním finančních prostředků, které byly z původní výše 1 500 000,- Kč bez DPH stanovené ve smlouvě č. 110/20 dodatkem č. 1 navýšeny o 600 000,- Kč bez DPH na celkovou výši 2 100 000,- Kč bez DPH (viz bod 2.1 v návaznosti na bod 4.2 smlouvy č. 110/20 a dodatku č. 1 smlouvy č. 110/20). Nad to je nezbytné též podotknout, že ani dodatek nebyl uzavřen s významným časovým odstupem, když k jeho uzavření došlo dne 18. 11. 2020. Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že mezi všemi dotčenými smluvními vztahy tak nepochybně existuje časová souvislost a již výše deklarovaná a prokázaná funkční souvislost.
Co se týče místní souvislosti, ve všech výše uvedených smluvních vztazích je jako místo plnění shodně označena Česká republika, po seznámení se s obsahem jednotlivých smluv lze usuzovat o tom, že za konkrétnější místo plnění lze ve všech případech shodně označit hlavní město Praha, kde zřejmě byly poptávané právní služby fakticky poskytovány. Pro úplnost Úřad uvádí, že v případě poskytování právních služeb (na rozdíl např. od stavebních prací) nemusí
23
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
být pro posouzení věci samotné posouzení problematiky místní souvislosti natolik významné,
neboť schopnost poskytovat tyto služby není úzce vázána např. k určité části České republiky
či konkrétnímu přístroji apod. Lze sice uvažovat např. o nutnosti osobního setkávání
v konkrétních prostorách, nicméně i tato podmínka je relativizována obecnou potřebou
cestovat (např. kvůli různé příslušnosti klientů k soudu), tedy i za situace, že by se při
poskytování právních služeb bylo nutné potkávat v různých prostorách, ještě by to
automaticky samo o sobě nenasvědčovalo tomu, že by místní souvislost neměla být dána.
V daném případě výše nastíněné nutnosti setkávání se na různých místech ve smlouvách
a dodatku nic nenasvědčuje.
Pokud se jedná o věcnou souvislost mezi jednotlivými předměty plnění smluv a dodatku, pak
Úřad konstatuje, že není pochyb o tom, že v případě všech tří smluvních vztahů je předmětem
plnění těchto smluv poskytnutí právních služeb pro potřeby zadavatele. Po bližším
prostudování obsahu předložených smluv plyne, že ve všech případech shodně se poskytování
právních služeb týká výhradně provozování a reklamního využití městského mobiliáře v rámci
hlavního města Prahy. Právní služby se týkají právního poradenství v souvislosti se
zpracováním analýzy činnosti stávajícího provozovatele městského mobiliáře, zjištění
možností ukončení stávajícího smluvního vztahu, analýzy rizik vyplývající z ukončení
stávajícího smluvního vztahu s ohledem na jednotlivé dotčené organizace a zajištění odborné
podpory, spolupráce a koncepčního nastavení zadávacích podmínek na dodání a případný
provoz nového městského mobiliáře v rámci hlavního města Prahy.
Předmět plnění se tudíž u všech výše uvedených smluvních vztahů týká poskytnutí právních služeb pro potřeby zadavatele v souvislosti s městským mobiliářem v rámci hlavního města
Prahy. V uvedeném ohledu tak není rozhodné, zda ve výsledku bude pokračovat smluvní vztah
se stávajícím provozovatelem či zda dojde k jeho ukončení a zároveň k přípravě podmínek
na uzavření obdobného nového smluvního vztahu. Každopádně se plnění (poskytnutí právních
služeb) vztahuje ke stávajícímu, respektive budoucímu provozování a reklamnímu využití
městského mobiliáře hlavního města Prahy. Poskytnutí právních služeb se tak týká jedné
konkrétní věci, byť ji obviněný rozdělil na poskytnutí služeb v souvislosti se stávajícím
provozovatelem, přípravu na provozování novým provozovatelem a na právní služby
související s přípravou na případný soudní spor či smírčí řízení se stávajícím provozovatelem
v souvislosti s ukončením stávající smlouvy. Není tedy jakýchkoli pochyb o tom, že mezi všemi
posuzovanými plněními existuje i věcná souvislost.
Úřad tak dovodil, že mezi plněním představovaným smlouvami č. 109/20, č. 110/20 a Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 110/20 prokazatelně existuje funkční i časová souvislost (viz bod 9595. až 103Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a podpůrně i souvislost místní a věcná (viz bod 104. až 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a tudíž obviněný byl povinen plnění vyplývající ze smluv č. 109/20, č. 110/20 a Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110/20 zadávat s ohledem na jeho celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 3 zákona. V šetřeném případě celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 600 000,- Kč bez DPH (konkrétně pak 500 000,Kč bez DPH plnění vyplývající ze smlouvy č. 109/20; 1 500 000,- Kč bez DPH plnění vyplývající ze smlouvy č. 110/20 a 600 000,- Kč bez DPH plnění vyplývající z dodatku č. 1 ke smlouvě č.
110/20). Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že šetřená veřejná zakázka představuje
podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, neboť celková
24
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit dle § 26 zákona, což odpovídá finančnímu
limitu pro podlimitní veřejné zakázky. Lze tedy uzavřít, že s ohledem na celkovou
předpokládanou hodnotu veřejné zakázky se tak v šetřeném případě jedná svým rozsahem o
podlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou byl obviněný povinen zadávat v některém
z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, například ve zjednodušeném podlimitním
řízení.
S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když podlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen smlouvami č. 109/20, č. 110/20 a Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 110/20, nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 3 zákona, nýbrž jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu, resp. s odkazem na výjimku dle § 29 písm. k) zákona. Pro úplnost Úřad dodává, že rovněž ověřil, zda obviněný – byť jsou dané veřejné zakázky označeny jako veřejné zakázky malého rozsahu – fakticky nepostupoval při „zadávání“ jednotlivých veřejných zakázek postupy platnými pro zadávací řízení, přičemž musí konstatovat, že nikoli, a to již s ohledem na skutečnost, že obviněný přímo uzavíral smlouvy s jediným konkrétním dodavatelem, aniž by předtím proběhla jakákoliv soutěž mezi dodavateli.
Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl vedle nabídky vybraného dodavatele obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek možnost využití konkurence na trhu oproti postupu zvolenému obviněným, který postupoval mimo zadávací řízení bez možnosti uplatnění jakékoliv soutěže mezi dodavateli.
S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výrokům II. až IX. tohoto příkazu
Z ustanovení § 7 odst. 1 ZRS vyplývá, že nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. Uvedené přitom platí nejen za situace, kdy nebyla smlouva uveřejněna do tří měsíců vůbec, ale taktéž za situace, kdy nebyla uveřejněna požadovaným způsobem, tedy nebyl do registru smluv vložen elektronický obraz textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadata podle § 5 odst. 5 ZRS (viz § 5 odst. 1 ZRS). Z výše uvedeného tedy plyne, že zrušení smlouvy uveřejněné v rozporu s ZRS se vztahuje jak na situaci, kdy smlouva není v registru smluv uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, tak i na situaci, kdy smlouva nebyla uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu a kdy metadata neobsahují údaje podle § 5 odst. 5 ZRS.
Z obsahu důvodové zprávy k ZRS plyne, že účelem ustanovení § 7 ZRS je posílit právní jistotu a předcházet situacím, kdy strany smlouvu sice uzavřou, ale z nějakého (typicky z nepoctivého) důvodu nebudou mít zájem na jejím uveřejnění. V takovém případě platí, že je smlouva
25
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
zrušena od počátku. Tato konstrukce nutí smluvní strany k aktivnímu přístupu při uveřejňování
smluv. Je tedy zřejmé, že zákonodárce měl v daném případě na mysli absolutní neplatnost
smlouvy. „Absolutní neplatnost je jedním z následků vadných právních úkonů. Absolutně
neplatné právní úkony se považují za existující, neboť došlo k jejich vzniku, ale jsou neplatné,
proto z nich nevznikají pro jejich účastníky ani pro třetí osoby právní následky, jež by nastaly
v důsledku bezvadného právního úkonu. A nastává přímo ze zákona, aniž by se musel jejích
následků nejprve dovolávat některý z účastníků. Účinků A. se může dovolat každý, kdo na tom
má právní zájem, nejen účastníci právního úkonu. Soud (ev. jiný orgán) k A. přihlíží z úřední
povinnosti. Mezi důvody A. patří rozpor se zákonem, s dobrými mravy, obcházení zákona,
nedostatek svobody a vážnosti vůle, neurčitost a nesrozumitelnost projevu. Účinky, které má
A. na právní úkon, lze posuzovat z jejich časových a věcných aspektů. Co do doby působí A.
zásadně od počátku (Ex tunc), tzn., že právní úkon je neplatný od svého počátku, od okamžiku
svého vzniku. Účinky A. působí definitivně. Neplatnost právního úkonu trvá, i když později
důvod neplatnosti odpadne, tedy absolutně neplatný právní úkon nemůže konvalidovat
(konvalidace). Není přípustné ani potvrzení, napravení neplatnosti nelze dosáhnout ani
splněním povinnosti. (…)“3
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že pokud nastane situace uvedená v § 7 odst. 1 ZRS, znamená to, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a tuto neplatnost tak není zapotřebí nikterak prokazovat. Prakticky se tak na takovou smlouvu nahlíží jako na neexistující smlouvu.
Pokud za této situace zadavatel přistupuje k uzavření nového smluvního vztahu, jehož
důsledkem je vznik závazku v souvislosti s plněním veřejné zakázky, dochází de iure k zadávání
nové veřejné zakázky, při které je nezbytné opětovně postupovat v souladu se zákonem, tj.
mj. před uzavřením smlouvy zrealizovat zadávací řízení, pokud to zákon pro danou situaci
stanoví. Za takovéto situace není dostačující „zhojit“ pochybení zadavatele spočívající
v uveřejnění smlouvy v rozporu s požadavky ZRS (či neuveřejnění takovéto smlouvy) pouhým
uzavřením „narovnání“, tedy přiznáním, že doposud přijaté plnění strany vzájemně akceptují
a nevniká mezi nimi bezdůvodného obohacení. Pro naplnění litery zákona je nezbytné
v odůvodněných případech opětovně zadat veřejnou zakázku (trvá-li na jejím plnění zadavatel)
v zadávacím řízení odpovídajícím režimu předmětné zakázky odvozeném od předpokládané
hodnoty veřejné zakázky.
S přihlédnutím ke shora uvedenému Úřad přistoupil k posouzení správnosti postupu obviněného při uzavírání Dohod o narovnání č.: 63/21, 64/21, 9/21, 15/21, 14/21, 16/21,
23/21 a 25/21.
Obviněný uzavřel dne 2. 7. 2020 se společností HAVEL & PARTNERS smlouvy č. 109/20 a č. 110/20 a dne 18. 11. 2020 Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110/20 na poskytnutí právních služeb v souvislosti s výstavbou, provozováním a reklamním využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy. Smlouvy č. 109/20 a č. 110/20 obviněný v registru smluv uveřejnil shodně dne 10. 7. 2020. Dodatek č. 1 pak obviněný v registru smluv uveřejnil dne 18. 11. 2020.
Pro uveřejnění předmětných smluv v registru smluv shodně platí, že tyto smlouvy nebyly
v registru smluv uveřejněny v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1
ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly
zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec.
3
viz Hendrych, D. a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009
26
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Na smlouvy č. 109/20 a č. 110/20 a Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110/20 je tak zapotřebí ve
světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvy, které byly zrušeny od počátku. DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 63/21 signovanou dne 26. 2. 2021 a DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 64/21
signovanou dne 26. 2. 2021, jejímž předmětem je v poskytnutí právních služeb v souvislosti
s výstavbou, provozováním a reklamním využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy
obviněný uzavřel se společností HAVEL & PARTNERS. Jak již Úřad dovodil výše v části „K výroku
tohoto příkazu“ tohoto příkazu, tvoří spolu plnění vyplývající z citovaných smluv, tedy i
z citovaných dohod o narovnání jeden funkční celek. Jak vyplývá z ustanovení § 16 zákona,
je zadavatel povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu
veřejné zakázky, tedy předpokládanou výši veškeré úplaty za plnění veřejné zakázky bez DPH.
Obecně pak platí, že na základě stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel
následně zvolí adekvátní zadávací postup, který mu zákon pro zadanou situaci umožňuje.
Celková předpokládaná hodnota plnění vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 63/21
a DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 64/21 činí 2 600 000,- Kč bez DPH. Z předložených podkladů Úřad
zjistil, že uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 63/21 a DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 64/21 však
nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení.
Tím, že obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 63/21 signovanou dne 26. 2. 2021
a DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 64/21 signovanou dne 26. 2. 2021, jejímž předmětem
je poskytnutí právních služeb v souvislosti s výstavbou, provozováním a reklamním využitím
městského mobiliáře hlavního města Prahy, došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu
předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených
v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a obviněný na předmět
plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené dohody o narovnání, nedodržel pravidlo
stanové v § 2 odst. 3 zákona a dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a
proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
Obviněný uzavřel dne 25. 6. 2020 se společností ELTODO OSVĚTLENÍ smlouvu č. 49/20 na plnění části 1. „1. výměna 450 ks stožárů“ předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“. Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil v registru smluv dne 25. 6. 2020. Smlouva však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS, jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec. Na smlouvu č. 49/20 je tak zapotřebí ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu, která byla zrušena od počátku.
DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 9/21 signovanou dne 5. 2. 2021, jejímž předmětem je plnění části
„1. výměna 450 ks stožárů“ předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“, obviněný uzavřel se společností
ELTODO OSVĚTLENÍ. Celková předpokládaná hodnota plnění vyplývající z obsahu DOHODY
O NAROVNÁNÍ č. 9/21 činí 11 000 000,- Kč bez DPH. Z předložených podkladů Úřad zjistil, že
uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 9/21 však nepředcházel postup zadavatele směřující
k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Tím, že obviněný uzavřel DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 9/21 signovanou dne 5. 2. 2021, jejímž předmětem je plnění části 1.
„1. výměna 450 ks stožárů“ předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového
vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“, došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu
předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených
v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a obviněný na předmět
27
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání, nedodržel pravidlo
stanové v § 2 odst. 3 zákona a dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona,
a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
Obviněný uzavřel dne 29. 6. 2020 se společností Energovod CZ smlouvu č. 93/20 na plnění části 2. „2. výměna 450 ks stožárů“ předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném osvětlení v roce 2020“. Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil v registru smluv dne 30. 6. 2020. Smlouva však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1
ZRS, jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec. Na smlouvu č. 93/20 je tak zapotřebí ve
světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu, která byla zrušena od počátku. DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 15/21, jejímž předmětem je plnění části 2. „2. výměna 450 ks stožárů“
předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném
osvětlení v roce 2020“, obviněný dne 13. 4. 2021 uzavřel se společností Energovod CZ. Celková
předpokládaná hodnota plnění vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 15/21 činí
11 000 000,- Kč bez DPH. Z předložených podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY
O NAROVNÁNÍ č. 15/21 však nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného
dodavatele v zadávacím řízení. Tím, že obviněný dne 13. 4. 2021 uzavřel DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 15/21, jejímž předmětem je plnění části 2. „2. výměna 450 ks stožárů“
předmětu veřejné zakázky „Výměna stožárů, svítidel a kabelového vedení na veřejném
osvětlení v roce 2020“, došlo ke vzniku nového závazku, aniž by tomu předcházel
postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona,
přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a obviněný na předmět plnění veřejné
zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání, nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst.
3 zákona a dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl
tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
Obviněný uzavřel dne 16. 3. 2020 se společností ELFETEX na základě zadávacího řízení „Dodávka elektroinstalačního materiálu pro společnost THMP a. s.“ Rámcovou smlouvu na dodávku elektroinstalačního materiálu pro společnost THP, a. s., č. 26/20. Předmětnou rámcovou dohodu obviněný uveřejnil v registru smluv dne 16. 3. 2020. Rámcová dohoda však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS, jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec.
Na rámcovou dohodu č. 26/20 je tak zapotřebí ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako
na smlouvu, která byla zrušena od počátku. Dne 8. 3. 2021 obviněný uzavřel se společností
ELFETEX DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 16/21. Uzavřením DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 16/21 byl
vytvořen právní rámec, jehož předmětem je pořízení opakujících se nákupů
elektroinstalačního materiálu, v rámci něhož jsou vymezeny podmínky, na základě nichž
budou následná dílčí plnění realizována, a došlo tak k uzavření rámcové dohody ve smyslu
§ 131 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z § 131 odst. 2 zákona, zadavatel může uzavřít rámcovou
dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku
obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Celková předpokládaná hodnota plnění
vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 16/21 činí 5 400 000,- Kč bez DPH.
Z předložených podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 16/21 však
nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení.
28
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
Tím, že obviněný dne 8. 3. 2021 uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 16/21, byla uzavřena nová
rámcová dohoda, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů
zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru
dodavatele, a obviněný tak nedodržel pravidlo stanové v § 131 odst. 2 zákona a dopustil se
přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve
výroku V. tohoto příkazu.
Obviněný uzavřel dne 24. 8. 2020 se společností ENERGO CONCEPT smlouvu č. 118/20 na plnění předmětu veřejné zakázky „Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“. Předmětnou smlouvu obviněný v registru smluv neuveřejnil. Smlouva č. 118/20, na niž se podle ZRS vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, tak nebyla uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena.
Na smlouvu č. 118/20 je tak zapotřebí ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu, která
byla zrušena od počátku. DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 14/21, jejímž předmětem je plnění
„Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“, obviněný dne 8. 3. 2021
uzavřel se společností ENERGO CONCEPT. Celková předpokládaná hodnota plnění vyplývající
z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 14/21 činí 50 000 000,- Kč bez DPH. Z předložených
podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 14/21 však nepředcházel postup
zadavatele směřující k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Tím, že obviněný dne
8. 3. 2021 uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 14/21, jejímž předmětem je zakázky
„Vytyčování a odstraňování kabelových poruch veřejného osvětlení“, došlo ke vzniku nového
závazku, aniž by tomu bezprostředně předcházel postup v některém z v úvahu připadajících
druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru
dodavatele, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu
o narovnání, nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 zákona a dopustil se přestupku podle
§ 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto
příkazu.
Obviněný uzavřel dne 17. 9. 2019 se společností Servis BAUR kupní smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“. Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil v registru smluv dne 18. 9. 2019. Smlouva však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS, jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec. Na předmětnou smlouvu je tak zapotřebí ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu, která byla zrušena od počátku. DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 23/21, jejímž předmětem je „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“, obviněný dne
8. 3. 2021 uzavřel se společností Servis BAUR. Celková předpokládaná hodnota plnění
vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 23/21 činí 5 999 830,- Kč bez DPH.
Z předložených podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 23/21 však
nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení.
Tím, že obviněný dne 8. 3. 2021 uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 23/21, jejímž předmětem
je „Dodávka vozidla s měřicí aparaturou pro diagnostiku kabelových poruch“, došlo ke vzniku
nového závazku, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů
zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru
dodavatele, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu
o narovnání, nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 zákona a dopustil se přestupku podle
29
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
§ 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto
příkazu.
Obviněný uzavřel dne 26. 10. 2020 se společností CTS Praha v rámci zavedeného dynamického nákupního systému Rámcovou smlouvu na dodávku světelných zdrojů veřejného osvětlení č. 172/20 . Předmětnou rámcovou dohodu obviněný uveřejnil v registru smluv dne
27. 10. 2020. Rámcová dohoda však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném
a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS. Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že
zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS, jako
na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec. Na rámcovou dohodu č. 172/20 je tak zapotřebí
ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu, která byla zrušena od počátku. Dne
18. 2. 2021 obviněný uzavřel se společností CTS Praha DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 25/21.
Uzavřením DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 25/21 byl vytvořen právní rámec, jehož předmětem je
pořízení opakujících se nákupů světelných zdrojů veřejného osvětlení, v rámci něhož jsou
vymezeny podmínky, na základě nichž budou následná dílčí plnění realizována, a došlo tak
k uzavření rámcové dohody ve smyslu § 131 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z § 131 odst. 2 zákona,
zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl
oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
Celková předpokládaná hodnota plnění vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 25/21
činí 7 600 000,- Kč bez DPH. Z předložených podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY
O NAROVNÁNÍ č. 25/21 však nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného
dodavatele v zadávacím řízení. Tím, že obviněný dne 18. 2. 2021 uzavřel DOHODU
O NAROVNÁNÍ č. 25/21, došlo k uzavření nové rámcové dohody, aniž by tomu předcházel
postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 zákona,
přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, a obviněný tak nedodržel pravidlo
stanové v § 131 odst. 2 zákona a dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona,
a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto příkazu.
Obviněný uzavřel dne 17. 9. 2019 se společností AUTO-BRANKA v rámci zavedeného dynamického nákupního systému kupní smlouvu na nákup osobních automobilů. Předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil v registru smluv dne 18. 9. 2019. Smlouva však nebyla v registru smluv uveřejněna v otevřeném a strojově čitelném formátu, jak stanoví § 5 odst. 1 ZRS.
Z odst. 5 cit. ustanovení vyplývá, že zákonodárce pohlíží na smlouvy, které nebyly zveřejněny
způsobem dle § 5 odst. 1 ZRS, jako na smlouvy, které nebyly uveřejněny vůbec.
Na předmětnou smlouvu je tak zapotřebí ve světle § 7 odst. 1 ZRS nahlížet jako na smlouvu,
která byla zrušena od počátku. Dne 4. 3. 2021 obviněný uzavřel se společností AUTO-BRANKA
DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 35/21. Uzavřením DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 35/21 došlo
k uzavření nové kupní smlouvy, kterou je podle § 2 odst. 3 zákona nezbytné zadávat
v některém z odpovídajících druhů zadávacího řízení. Celková předpokládaná hodnota plnění
vyplývající z obsahu DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 35/21 činí 3 497 114,32 Kč bez DPH.
Z předložených podkladů Úřad zjistil, že uzavření DOHODY O NAROVNÁNÍ č. 35/21 však
nepředcházel postup zadavatele směřující k výběru vybraného dodavatele v zadávacím řízení.
Tím, že obviněný dne 4. 3. 2021 uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 35/21, jejímž předmětem
je dodávka osobních automobilů, která byla původně zadávána jako veřejná zakázka
„Dynamický nákupní systém pro dodávku osobních automobilů – Nákup osobních
automobilů I“ v rámci zavedeného dynamického nákupního systému, došlo ke vzniku nového
závazku, aniž by tomu předcházel postup v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích
30
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
řízení uvedených v § 3 zákona, přičemž tím mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele,
a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedenou dohodu o narovnání,
nedodržel pravidlo stanové v § 2 odst. 3 zákona a dopustil se přestupku podle § 268 odst. 1
písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto příkazu.
K výroku X. tohoto příkazu – uložení pokuty
Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.
Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 18. 11. 2020, kdy obviněný signoval dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110/20.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 26. 2. 2021, kdy obviněný uzavřel se společností HAVEL & PARTNERS DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 63/21 a DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 64/21.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne 5. 2. 2021, kdy obviněný uzavřel se společností ELTODO OSVĚTLENÍ DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 9/21.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto příkazu došlo dne 13. 4. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 15/21 se společností Energovod CZ.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto příkazu došlo dne 8. 3. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 16/21 se společností ELFETEX.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto příkazu došlo dne 8. 3. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 14/21 se společností ENERGO CONCEPT.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku VII. tohoto příkazu došlo dne 8. 3. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 23/21 se společností Servis BAUR.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku VIII. tohoto příkazu došlo dne 18. 2. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 25/21 se společností CTS Praha.
Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IX. tohoto příkazu došlo dne 4. 3. 2021, kdy obviněný uzavřel DOHODU O NAROVNÁNÍ č. 35/21 se společností AUTO-BRANKA.
Z výše uvedených údajů tak vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupky nezanikla.
Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
31
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
V souladu s § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější (nejvyšší) pokutu.
Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, se uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
Úřad uvádí, že správní trest pokuty v nejvyšší výši lze obviněnému uložit za přestupek uvedený ve výroku VI. tohoto příkazu, a to ve výši do 6 050 000,- Kč (10 % z celkové ceny veřejné zakázky ve výši 60 500 000,- Kč včetně DPH)4. V případě ostatních výroků se jedná o stejný přestupek se stejnou sazbou pokuty (tj. 10 % ceny veřejné zakázky). Vzhledem k tomu, že ve všech ostatních případech jsou ceny veřejných zakázek, při jejichž zadávání došlo ke spáchání přestupků, nižší, nelze za jejich spáchání uložit vyšší pokuty než v případě přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto příkazu.
S ohledem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupí Úřad k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku VI. tohoto příkazu, který shledává za nejvíce trestný. K přestupkům uvedeným ve výrocích I. až V. a VII. až IX. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžujícím okolnostem. Úřad však podotýká, že nejvíce trestný přestupek nehodnotí jako přestupek nejzávažnější, a to z toho důvodu, že obviněný při uzavírání dohody o narovnání reflektoval výsledky předchozího zadávacího řízení, v rámci kterého hospodářská soutěž mezi relevantními subjekty proběhla. Byť nelze konstatovat, že by předmětné jednání obviněného nebylo přestupkem, když se tento dostal sám vlastním opomenutím (nerespektováním jiného právního předpisu) do situace, kdy je původně vysoutěžená smlouva zrušena od počátku, nelze odhlédnout od právě uvedených výrazných polehčujících okolností snižujících společenskou nebezpečnost jednání obviněného. Obdobné platí též o přestupcích uvedených ve výrocích III. až V. a VII. až IX. Z těchto důvodů považuje Úřad společenskou škodlivost přestupků uvedených ve výrocích III. – IX. za spíše nižší. Jako nejzávažnější přestupek s nejvyšší společenskou škodlivostí pak Úřad posoudil přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.
Byť ani u přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu nelze spatřovat obdobné
polehčující okolnosti jako v případě přestupků uvedených ve výrocích III. až IX., má tento
(obdobně jako ostatní uzavřené dohody o narovnání) svůj předobraz hlavně v porušení
pravidel upravujících uveřejňování již uzavíraných smluv v registru smluv. Oproti tomu
přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu představuje ignoraci základních principů, na
kterých zadávání veřejných zakázek stojí.
Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty
4
Poněvadž příslušná smlouva, kterou zadavatel uzavřel se společností ENERGO CONCEPT obsahuje toliko cenu plnění
bez DPH, Úřad pro potřeby vyčíslení možné výše pokuty provedl přepočet ceny plnění na základě sazby 21 % DPH účinné
k datu uzavření této smlouvy.
32
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu
k posuzovanému případu).
Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
Jak již Úřad dovodil výše, přestupek uvedený ve výroku VI. příkazu považuje za méně závažný, neboť reflektoval předchozí zadávací řízení. Úřad se však na tomto místě vyjádří též k přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto příkazu, neboť tento považuje za nejzávažnější a jako takový též za určující pro konečnou výši pokuty. V rámci posouzení povahy a závažnosti nejzávažnějšího přestupku, který je uveden ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě obviněný uzavřel smlouvy č. 109/20, č. 110/20 a Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110/20 na poskytnutí právních služeb v souvislosti s výstavbou, provozováním a reklamním využitím městského mobiliáře hlavního města Prahy, aniž by postupoval v zadávacím řízení podle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků.
Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání
s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek
pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány
při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže
srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba
jednání obviněného, který uzavřel smlouvy č. 109/20, č. 110/20 a dodatek č. 1 ke smlouvě č.
110/20, aniž by při jejich uzavírání postupoval v zadávacím řízení dle zákona, označit za typově
jedno z vůbec nejzávažnějších.
Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Obviněný v daném případě nezákonným postupem zcela vyloučil soutěž mezi dodavateli, čímž negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější než nabídka dodavatele
HAVEL & PARTNERS, a tudíž nelze ani vyloučit, že došlo k ovlivnění výběru dodavatele
a k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.
Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku VI. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnosti spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až V. a VII. až IX. tohoto příkazu. Jak již bylo zmíněno, přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu hodnotí Úřad jako zvláště přitěžující, neboť v tomto případě byla hospodářská soutěž zcela vyloučena, jelikož obviněný
33
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
nepostupoval v žádném z druhů zadávacích řízení dle zákona, a to ani při uzavírání původních
smluv.
Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil i tu skutečnost, že nejzávažnější přestupek uvedený ve výroku I. příkazu se vztahuje k plnění v hodnotě 2 600 000,- Kč bez DPH (tj. 3 146 000,- Kč včetně DPH), a tudíž maximální výše uložené pokuty ze spáchání tohoto přestupku je výrazně nižší než maximální výše pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku VI., který je nejvíce trestný.
Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok
20205 vyplývá, že obviněný v roce 2020 hospodařil s provozními výnosy ve výši 426 460 000,Kč a se ziskem ve výši 5 693 000,- Kč. Byť se jedná o rok 2020, nelze odhlédnout, že obviněný
hospodaří s finančními prostředky v řádu stovek milionů. Na základě výše uvedeného Úřad
konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za
nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu
nespravedlivou).
V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku X. tohoto příkazu.
Pokuta uložená ve výroku X. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
5
pozn. jedná se o nejnovější výroční zprávu, kterou obviněný dosud na svých webových stránkách uveřejnil
34
Č.j.: ÚOHS-22240/2022/524
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne
jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt.
Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni
doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení
ve věci tím pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz,
proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Technologie hlavního města Prahy, a.s., Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
35