ÚOHS S0294/2026/VZ – Rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75

Zadavatel – městská část Praha - Dolní Měcholupy, IČO 00231347, se sídlem

Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, např. ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, předmětná veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce, kterou obviněný zadával v podlimitním režimu ve zjednodušeném podlimitním řízení.

Předmětem veřejné zakázky je dle čl. 1.2 zadávací dokumentace rekonstrukce a dostavba objektu Dětské skupiny Ke Školce 75.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle čl. 1.5 zadávací dokumentace činí 13 500 000 Kč bez DPH.

Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Písemné zprávy zadavatele vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem osm nabídek, přičemž rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

Zadavatel ke smlouvě s vybraným dodavatelem uzavřel mj. dodatek č. 2 ze dne 15. 4. 2025 (dále jen „dodatek č. 2“), kterým byly dohodnuty vícepráce na konečnou částku ve výši

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 26. 3. 2026 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění oznámení o změně závazku provedené dodatkem č. 2.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, dospěl

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona platí, že formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele ▪ není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, ▪ by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

Podle § 222 odst. 8 zákona je v případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 citovaného ustanovení zákona zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

Podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem.

Dne 5. 6. 2024 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo. Dle čl. V. bodu 5.1. smlouvy o dílo činila sjednaná cena díla 12 187 875,89 Kč bez DPH (tj. 14 797 329,83 Kč včetně

Dne 15. 4. 2025 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2, jímž došlo v souvislosti s vícepracemi ke změně celkové ceny plnění. Dle čl. 1. a) dodatku č. 2 je změna díla (vícepráce) provedena z důvodu změny technologií prováděných prací, doplnění, úpravy či změny na základě zpřesnění v průběhu realizace. Přesná specifikace víceprací je zaznamenána ve změnovém listu č. 04 a 07, které tvoří nedílné přílohy tohoto dodatku.

Dodatkem č. 2 došlo k navýšení dohodnuté ceny na celkových 13 226 548,42 Kč bez DPH, resp.

Z evidence uveřejnění formulářů ve Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že formulář „Oznámení o změně “ určený pro oznámení o změně závazku podle § 222 odst. 8 zákona ohledně dodatku č. 2 smlouvy o dílo byl obviněným do Věstníku veřejných zakázek odeslán dne 6. 6. 2025 a uveřejněn téhož dne (formulář Oznámení o změně ev. č. F2025-031175).

Úřad nejprve obecně k uveřejňovacím povinnostem obviněného uvádí následující. Účelem zákona i zadávacích řízení samotných je zajištění podmínek pro vytvoření řádné hospodářské

Z výše uvedených důvodů tedy zákon ve svém ustanovení § 222 odst. 8 ukládá zadavateli povinnost, aby v případě, že provede změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle odst. 5 nebo 6 tohoto ustanovení zákona (tedy „nepodstatnou“ změnu závazku nevyžadující provedení nového zadávacího řízení), odeslal oznámení o provedené změně závazku k uveřejnění podle § 212 zákona, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne takové změny závazku.

Pro řádné splnění požadavků podle § 222 odst. 8 zákona je přitom nezbytné splnění podmínky odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů od změny závazku, a to způsobem předepsaným v § 212 zákona, z něhož vyplývá povinnost odeslání do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku. Pokud zadavatel nesplní všechny uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 222 odst. 8 zákona a dopustí se přestupku ve smyslu § 269 odst. 1 písm. c) zákona.

K podmínce odeslání oznámení o změně závazku k uveřejnění v zákonné lhůtě do 30 dnů od změny závazku Úřad doplňuje, že touto změnou je třeba rozumět den provedení změny závazku (tedy den podpisu dodatku smlouvy apod.). V této souvislosti Úřad také poukazuje na § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), z něhož vyplývá, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.

V daném případě byla smlouva o dílo uzavřena na veřejnou zakázkou na stavební práce, přičemž s ohledem na ustanovení § 26 odst. 1 zákona se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku.

Obviněný uzavřel dne 14. 5. 2025 s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 8 zákona v souvislosti s uzavřením dodatku č. 2 ze dne 15. 4. 2025 bezesporu povinen odeslat oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na dotčenou veřejnou zakázku k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 odst. 3 písm. a) zákona, tedy do Věstníku veřejných zakázek, a to do 30 dnů od příslušné změny závazku, tj. nejpozději do 15. 5. 20252.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona tím, že v rozporu s § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o změně závazku ze smlouvy o dílo na veřejnou zakázku provedené dodatkem č. 2 do 30 dnů od uzavření uvedeného dodatku, tedy nejpozději do dne 15. 5. 2025, ale učinil tak až dne 6. 6. 2025.

Úřad s ohledem na uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. c) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím. Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 16. 5. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o změně závazku na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. c) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona.

Úřad v návaznosti na výše uvedené akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, a povahy a závažnosti přestupku přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení státem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, jež přispívá k transparentnímu vynakládání veřejných prostředků. Z ustanovení § 222 odst. 8 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona vyplývá povinnost odeslat oznámení o změně závazku do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění do 30 dnů od změny závazku. Obviněný tuto svou povinnost nesplnil, když příslušné oznámení odeslal k uveřejnění až 6. 6. 2025, tj. 22 dní po marném uplynutí lhůty ke splnění dotčené uveřejňovací povinnosti.

Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postupem obviněného byla veřejnosti ztížena možnost seznámit se s následným postupem obviněného po uzavření smlouvy o dílo na veřejnou zakázku, tj. byla ztížena účinná zpětná kontrola změn smlouvy na veřejnou zakázku, které byly dodatkem č. 2 učiněny. Neuveřejnění oznámení o změně závazku tak mohlo např. způsobit pochybnosti, zda uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo proběhlo transparentně a v souladu se zákonem.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný svůj nezákonný postup spočívající v neodeslání oznámení o změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněné dodatkem č. 2 dle § 222 odst. 8 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona dodatečně napravil, když předmětné oznámení zaslal do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 6. 6. 2025, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně dostát zákonným povinnostem. V daném případě tak obviněný dodatečným odesláním příslušného oznámení do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly jeho postupu ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávanými přestupky ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v