ÚOHS S0361/2024 – Výměna povrchu UMT vč. příslušenství

Zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1,

Dle čl. 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ odst. 3.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „realizace díla - výměny povrchu fotbalového hřiště s umělým trávníkem v tréninkovém centru Luční ulice. Předmětem prací na fotbalovém hřišti s umělým trávníkem v tréninkovém centru v Luční ulici je kompletní výměna stávajícího umělého povrchu o výměře

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle čl. 3 odst. 3.2. zadávací dokumentace „ve výši

Lhůta pro podání nabídek byla po prodloužení stanovena do 3. 5. 2024 do 10:00 hodin.

V čl. 7. „Kvalifikační předpoklady“ odst. 7.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na technickou kvalifikaci dle § 79 zákona: „Zadavatel požaduje: a) seznam stavebních prací poskytnutých a dokončených za posledních 5 (pět) let před zahájením zadávacího řízení, z něhož bude vyplývat, že dodavatel realizoval v uvedeném období: i. min. čtyři (4) stavební práce, spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci pokládky umělého trávníku III. generace certifikovaného FIFA (Fédération Internationale

Dle čl. 11. „Hodnocení“ zadávací dokumentace budou nabídky dodavatelů „v souladu s § 114 zákona hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.

Zadavatel v čl. 20. „Podmínky pro uzavření smlouvy“ odst. 20.1. zadávací dokumentace ukotvil, že bude od vybraného dodavatele požadovat dle § 104 zákona jako podmínku pro uzavření smlouvy o dílo předložení mj. „platného oprávnění účastníka, vydaného výrobcem či autorizovaným prodejcem (dodavatelem) k pokládce nabízeného umělého trávníku“.

Současně zadavatel stanovil v čl. 4. „KONSTRUKČNÍ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ“ technické zprávy, jež je součástí projektové dokumentace pro provádění stavby, jakožto přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „technická zpráva“) technickou specifikaci umělého povrchu: „- Umělá tráva 3. generace se vsypem umělý granulát a písek - vlákno polyetylén s certifikací

Dále v čl. 10 „STAVEBNÍ DENÍK“ odst. 10.3. návrhu smlouvy o dílo (dále jen „smlouva“) je mj. uvedeno: „V případě změny osoby stavbyvedoucího musí být tato skutečnost bezodkladně uvedena ve stavebním deníku, přičemž takováto změna podléhá vždy předchozímu souhlasu

Dne 9. 4. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele – PROLEMAX s.r.o., IČO 26342057, se sídlem

Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách nesouhlasil, podal dne 3. 5. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“), jejž Úřad obdržel téhož dne.

Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž uvádí, že jsou v rozporu s § 6 zákona, neboť jsou nepřiměřené, diskriminační, netransparentní, bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu některým dodavatelům a konkrétnímu výrobku, a vytváří tak překážky hospodářské soutěže.

V úvodu návrhu se navrhovatel vyjadřuje ke své aktivní legitimaci, zpochybňované zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel dle svého přesvědčení byl aktivně legitimován k podání námitek, neboť je „živou firmou“. Navrhovatel uvádí, že se věnuje realizacím sportovišť, resp. poskytuje služby v oblasti umělých pryžových povrchů a nabízí také realizaci dalších umělých sportovních povrchů včetně umělých trávníků, přičemž poukazuje na obdobná zadávací řízení, ve kterých podal nabídku. „Navrhovatel je dodavatelem ve smyslu §

Následně navrhovatel uvádí jednotlivá domnělá pochybení zadavatele.

Dle navrhovatele zadavatel stanovil nezákonné požadavky na technickou kvalifikaci v čl. 7.3. písm. a) zadávací dokumentace. Nezákonný a nepřiměřený je údajně požadavek na celkový počet referencí (celkem 6) s ohledem na jednoduchý a v oboru běžný předmět plnění veřejné zakázky; takový požadavek je v rozporu s § 36 zákona, neboť bezdůvodně zvýhodňuje některé dodavatele (dále jen „námitka 1“ nebo „námitka 1 – celkový počet referencí“).

Dále je dle navrhovatele nezákonný požadavek, aby dodavatel prokázal splnění výše uvedeného požadavku technické kvalifikace (tj. seznam požadovaných referencí) předložením osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení těchto prací, neboť zadavatel tak neumožnil prokázání kvalifikace rovnocenným dokladem dle § 79 odst. 5 zákona, čímž porušil zásadu přiměřenosti a zákazu diskriminace, přičemž tak zvýhodnil dodavatele disponující takovým osvědčením (dále jen „námitka 2“ nebo „námitka 2 – osvědčení objednatele o referencích“).

Navrhovatel namítá také nezákonnost zadávacích podmínek ve vztahu k referenci 1, kdy požadavek v rámci dané reference na min. rozměr hřiště 4 000 m2 je dle něj nedůvodný, diskriminační a nepřiměřený a zaručuje konkurenční výhodu některým dodavatelům, přičemž nedokládá větší zkušenost dodavatele, když se nejedná o rozměr pokládky, ale o plochu samotného hřiště. Současně navrhovatel tvrdí, že s touto námitkou se zadavatel nevypořádal v rozhodnutí o námitkách, což jej činí nepřezkoumatelným. „Zadavatel neuvádí, proč nepřipustil i zkušenost s realizací o ploše menší, např. 3500 do 3999 m2. Je-li předmětem plnění veřejné zakázky plocha 8 575m2 a zadavatel připustil zkušenost s plochou 4 000 m2, není důvodu, aby nepřipustil zkušenost i s plochou menší. Pokládka UT3G2 o rozměru 4 000 m2 a více je totožná jako u rozměru menším, než 4 000 m2.“ Shodně je dle navrhovatele nezákonný a nepřiměřený požadavek na minimální počet (4) referencí 1, a to mj. v souvislosti s omezením prokázání splnění této části technické kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, neboť zadavatel zároveň umožnil referenci 1 prokázat dodavatelem, který byl generálním dodavatelem v rámci dané reference, přestože pokládku UT3G pro něj realizoval poddodavatel, a dále umožnil prokázání realizace reference 1 ve sdružení, kde opět samotný dodavatel neprováděl pokládku UT3G, přičemž takový dodavatel tak dle navrhovatele nemá zkušenost se samotnou pokládkou požadovaného umělého trávníku (dále jen „námitka 3“ nebo námitka 3 – reference 1“).

Z pohledu navrhovatele je nezákonné stanovení zadávacích podmínek rovněž ve vztahu k referenci 2, přičemž nepřiměřený a nedůvodný je dle něj požadavek na min. počet (2) referencí 2, když k prokázání zkušeností s realizací LED osvětlení ve venkovním prostředí by postačovala pouze jedna reference, dále požadavek na min. intenzitu osvětlení právě 300 lux, když intenzita nedokládá větší či menší zkušenosti dodat a namontovat osvětlení dle specifikace, přičemž předmětem veřejné zakázky je LED osvětlení s intenzitou 500 lux, a také požadavek na osvětlení ve venkovním prostředí, neboť zkušenost lze prokázat i jinou stavbou, než jen venkovní (zadavatel nestanovil žádné specifické podmínky, které by se vztahovaly k venkovnímu prostředí). Takové požadavky jsou údajně dle navrhovatele ve vztahu

V další části návrhu navrhovatel namítá nezákonnost požadavků na technickou kvalifikaci dle čl. 7.3. písm. b) zadávací dokumentace. Dle navrhovatele jsou požadavky na odborné zkušenosti osoby hlavního stavbyvedoucího, tj. požadavek zkušenosti na min. 2 dokončených stavbách (počet referencí stavbyvedoucího) vč. požadavku zkušenosti na výstavbě či rekonstrukci pokládky umělého trávníku na hřišti o rozměru 4000 m2, požadavek na praxi min. 5 let v oblasti stavebnictví, dále požadavek na vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání bez uvedení další specifikace (konkrétního oboru), což se nevztahuje k požadovaných stavebním pracím (referencím stavbyvedoucího) a ani přímo nesouvisí s předmětem veřejné zakázky, a také požadavek, aby každá ze staveb (referencí stavbyvedoucího) byla dokončena v posledních 5 letech před zahájením předmětného zadávacího řízení, a to i s ohledem na následné vyloučení těchto referencí z hodnocení zkušeností stavbyvedoucího (jde o tzv. reference „nad rámec“), s ohledem na předmět veřejné zakázky nepřiměřené a nedůvodné, přičemž odkaz na § 79 odst. 2 písm. a) zákona v této souvislosti neobstojí (dále jen „námitka

Současně navrhovatel namítá, že v čl. 10.3. smlouvy je stanoveno oprávnění (a nikoliv povinnost) zadavatele odmítnout nového stavbyvedoucího, pokud nebude splňovat kvalifikaci, přičemž zadavatel tak dle navrhovatele připouští řízení stavby nekvalifikovaným stavbyvedoucím, když současně zadavatel ani nestanovil rozsah a dobu účasti stavbyvedoucího při řízení stavby (dále jen „námitka 6“ nebo „námitka 6 – odmítnutí stavbyvedoucího“).

Dále navrhovatel namítá nezákonnost zadávacích podmínek v části hodnocení nabídek a hodnotících kritérií na základě čl. 11. zadávací dokumentace, neboť podmínky jsou z jeho pohledu nepřiměřené, diskriminační, netransparentní a bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu některým dodavatelům, resp. konkrétně jsou v rozporu s § 36 odst. 1 a § 6 zákona.

Také samotné stanovení minimální výše nabídkové ceny (pouze) pro účely hodnocení je podle navrhovatele způsobilé omezit účast dodavatelů, neboť zadavatel tak účelově nutí dodavatele nabídnout nepřiměřenou (vyšší) nabídkovou cenu (dále jen „námitka 8“ nebo „námitka 8 – nabídková cena“).

Rovněž hodnotící kritérium týkající se spokojenosti objednatelů je z pohledu navrhovatele nezákonné. Navrhovatel má za to, že dotazník spokojenosti, který má být předkládán pro účely tohoto hodnotícího kritéria, je v několika bodech nejasný a není zjevné, co je myšleno některými pojmy (objednatel, obdobná pozice stavbyvedoucího atd.), dále byl stanoven nepřiměřený čas (lhůta pro podání nabídek) na zajištění vyplněného dotazníku z důvodu nutnosti součinnosti objednatelů, požadavky na doložení stavebních prací, u kterých má být

Následně navrhovatel namítá nezákonnost zadávacích podmínek obsažených v technické specifikaci (technické zprávě), konkrétně ve vztahu ke stanovení technické specifikace umělého povrchu, kdy zadavatel požaduje umělý trávník 3. generace s certifikací FIFA PRO a atestací FAČR3 vč. splnění stanovených minimálních požadavků. Již samotný požadavek na umělý trávník 3. generace s atestací FAČR je dle navrhovatele nezákonný, neboť předmětná atestace se uděluje pouze na fotbalové hřiště jako takové a nikoli na samotný umělý trávník.

Jako poslední námitku navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadávací podmínka stanovená v čl. 20.1 písm. b) zadávací dokumentace je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky nezákonná, nedůvodná, diskriminační a nepřiměřená, neboť pro pokládky umělého trávníku (předmětu plnění veřejné zakázky) není zapotřebí vyžadovat žádné oprávnění, zadavatel tak stanovenou podmínkou bezdůvodně zvýhodnil dodavatele disponující takovým oprávněním (dále jen „námitka 11“ nebo „námitka 11 – oprávnění k pokládce“).

Na závěr navrhovatel výše uvedené skutečnosti v návrhu shrnuje tak, že daným postupem zadavatel porušil zejména ust. § 6, 36, 53, 73, 79, 114 a 116 zákona, přičemž z důvodu takového nezákonného postupu není možné řádně určit nejvýhodnější nabídku, když nebyla v zadávacím řízení zajištěna přiměřenost, rovnost a transparentnost.

Navrhovatel konstatuje, že mu tak výše popsaným nezákonným postupem vznikla a hrozí újma tím, že nemohl podat nabídku v předmětném zadávacím řízení, neboť při takových zadávacích podmínkách by nebyl ani schopen reálně veřejnou zakázku realizovat. Navrhovatel dále konkrétně uvádí, jakým postupem zadavatele mu vznikla či hrozí újma. „S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil zadávací řízení k zadání veřejné zakázky“.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 3. 5. 2024.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 5. 2024.

Vyjádření zadavatele k návrhu a zadávací dokumentaci Úřad obdržel dne 13. 5. 2024.

Zadavatel považuje návrh za šikanózní s cílem obstruovat zadávací řízení a zabránit realizaci veřejné zakázky, přičemž dodává, že navrhovatel rozporuje kvalifikační požadavky pouze v obecné rovině prohlášením, že jsou nepřiměřené a diskriminační, avšak neuvádí v čem konkrétně spatřuje údajnou nezákonnost, či jakým způsobem mu vzniká újma ve vztahu ke každé konkrétní námitce.

Zadavatel má za to, že předmět veřejné zakázky je poměrně specifický (s ohledem na mezinárodní reprezentační prvek), přesto nastavil zadávací podmínky velmi mírně se snahou co nejvíce otevřít hospodářskou soutěž pro každého potencionálního dodavatele, „který se pohybuje na relevantním trhu a má dostatečnou zkušenost s obdobným předmětem plnění, tedy pokládkou umělého trávníku certifikovaného FIFA QUALITY, přičemž tento typ certifikovaného trávníku je umístěn i na řadě necertifikovaných fotbalových hřišť. Důraz na kvalitu požadovaného plnění pak [z]adavatel promítl do hodnotících kritérií, která však nelimitují účast dodavatelů v zadávacím řízení.“

Dle zadavatele je návrh z hlediska obsahu obdobný s podanými námitkami navrhovatele s výjimkou doplňujících reakcí na tvrzení uvedená v rozhodnutí o námitkách, avšak u některých doplněných skutečností lze mít dle zadavatele důvodné pochybnosti o naplnění podmínek ukotvených v § 251 odst. 4 zákona, tj. že se nejedná o takové skutečnosti, jež nemohl navrhovatel tvrdit již v rámci podaných námitek. Současně zadavatel primárně odkazuje na argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách, které je dle něj zcela přezkoumatelné v souladu se zákonem.

Zadavatel nejdříve uvádí, že v rámci rozhodnutí o námitkách polemizoval nad aktivní legitimací navrhovatele k podání námitek a k formě námitek, jež má jejich charakterem za šikanózní a obstrukční, jelikož „z dohledatelných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že se [n]avrhovatel obdobným realizacím plnění, jako je předmět [v]eřejné zakázky, nevěnuje. Nicméně

K námitce 1 zadavatel sděluje, že s ohledem na předmět a charakter plnění veřejné zakázky nelze mít celkový počet referencí (celkem 6, tj. součet požadovaných referencí 1 a 2) za nepřiměřený. „[P]ožadavek na 4 realizace pokládky umělého trávníku je přiměřený.

Ohledně námitky 2 zadavatel plně odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách, přičemž neuvádí žádná jiná tvrzení.

K námitce 3 týkající se reference 1 zadavatel sděluje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 19. 4. 2024 (dále jen „vysvětlení č. 2“) dostatečně jasně a zřejmě vysvětlil výklad dané zadávací podmínky s cílem zamezení spekulacím, resp. jednoznačně deklaroval, že předmětem uvedené reference 1 není zkušenost s pokládkou umělého trávníku pouze na části hřiště, ale zkušenost s pokládkou umělého trávníku odpovídající svým rozsahem pokrytí hřiště o min. rozměru 4 000 m2. S ohledem na vysvětlení č. 2 je zadavatel přesvědčen, že nelze mít nadále pochybnosti o výkladu dané podmínky. »Následnou polemiku

Dle zadavatele jsou důvodné i požadavky vztahující se k referenci 2. Předmět veřejné zakázky se vztahuje k fotbalovému hřišti, na kterém budou probíhat nejvyšší možná soutěžní utkání

Zadavatel nepovažuje ani požadavky na technickou kvalifikaci týkající se stavbyvedoucího za nezákonné či nepřiměřené a diskriminační, neboť s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky je požadavek na 5 let zkušeností v oblasti stavebnictví u osoby stavbyvedoucího přiměřený, a to i v souvislosti se skutečností, že pro získání autorizace5 je nezbytné mít praxi

V souvislosti s námitkou 6 zadavatel sděluje, že si je plně vědom ustanovení § 222 zákona, přičemž způsob výměny stavbyvedoucího je jednoznačně popsán ve smlouvě; pokud by nová osoba stavbyvedoucího nesplňovala zadávací podmínky (technické požadavky), nebude výměna umožněna, neboť by se jednalo o podstatnou změnu závazku. Kvalifikace se má dle zadavatel posuzovat materiálně a jakékoliv nesrovnalosti bude zadavatel řešit pomocí zákonných institutů, přičemž skutečnost, že zadavatel nedefinoval přesný rozsah zapojení stavbyvedoucího do dané reference, nezpůsobuje nezákonnost takové zadávací podmínky a neomezuje hospodářskou soutěž.

Ve vztahu k námitce 7 zadavatel uvádí, že zvážení dopadu hodnocení nabídek a preference hodnotících kritérií je vždy na zadavateli a nelze a priori považovat dané procentuální rozdělení hodnotících kritérií za nezákonné; hodnotící kritéria by neměla představovat exces, kdy by jedno hodnotící kritérium představovalo konkurenční výhodu konkrétním dodavatelům. Dle zadavatele navrhovatel ani údajný exces v dané věci nikterak nekonkretizuje.

Dále se zadavatel vyjadřuje k námitce 8 týkající se stanovení minimální výše nabídkové ceny pro účely hodnocení: „Uvedená zadávací podmínka má vést k tomu, aby dodavatelé věnovali dostatečnou pozornost stanovení nabídkové ceny a současně se vyvarovali jejímu podhodnocování. Zadavatel nesouhlasí s názorem [n]avrhovatele, že výše nabídkové ceny nemá vliv na kvalitu poskytovaného plnění. Zadavatel v tomto ohledu poukazuje např. na Metodiku pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, vydané Státním fondem dopravní infrastruktury, která jasně definuje rizika spojená s nízkou nabídkovou cenou a její dopad na realizaci plnění veřejné zakázky6. Uvedený dokument také jako potenciálně rizikovou definuje nabídkovou cenu nižší než 70 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, stanovené na základě příslušné cenové soustavy (ÚRS, RTS apod.). Zadavatel současně poukazuje na skutečnost, že touto zadávací podmínkou není žádným způsobem limitována účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť její nesplnění nemá za následek vyloučení takového dodavatele.“

Následně se zadavatel zabývá rozsáhlou argumentací navrhovatele týkající se dotazníku spokojenosti, který má být předkládán v rámci jednoho z hodnotících kritérií, a to „Spokojenost objednatelů s výkonem činností osoby stavbyvedoucího“. Požadavek navrhovatele, aby dotazník mohl vyplnit sám zhotovitel stavby, dle zadavatele zcela postrádá objektivitu pro následné hodnocení, přičemž z dotazníku jasně vyplývá, co je myšleno údajně

Ve vztahu k námitce 10 zadavatel uznává, že formulace textu dotčené části technické zprávy není vhodně zvolená, nicméně pro dodavatele pohybující se na relevantním trhu (se zkušenostmi s obdobným plněním a potřebnou odborností) nepředstavuje překážku pro podání nabídky (což mj. dokládá opět obdržení celkem 4 nabídek v předmětném zadávacím řízení). K argumentaci navrhovatele, že zadavatel stanovil minimální technické požadavky pro požadovaný umělý trávník ve prospěch konkrétního výrobku, zadavatel uvádí, že mu jsou známy i další umělé trávníky, jež minimální požadavky, resp. požadavek na minimální celkovou hmotnost trávníku splňují (jednotlivé umělé trávníky zadavatel jmenuje). Zároveň ve vztahu ke stanovení minimální hmotnosti trávníku zadavatel sděluje, že předmět veřejné zakázky bude realizován v prostředí záplavového území, a i z tohoto důvodu je zapotřebí, aby parametry trávníku odrážely specifičnost prostředí, kdy je kladen důraz na stabilitu a hmotnost hřiště. Dle zadavatele nemůže být předmětná zadávací podmínka nezákonná, neboť přestože určitě existuje celá řada umělých trávníků, jež mají hmotnost nižší než požaduje zadavatel, jsou na trhu i takové umělé trávníky, jež daný požadavek splňují.

K poslední námitce zadavatel uvádí, že je mu známo, že výrobci a prodejci umělých trávníků realizují pro zájemce proškolení v pravidelných intervalech, přičemž požadované oprávnění k pokládce může dle zadavatele představovat např. i osvědčení o absolvování takového proškolení. Navíc zadavatel doplňuje, že daný požadavek není stanoven jako požadavek kvalifikace pro účely možnosti podání nabídky, nýbrž jej bude dokládat až vybraný dodavatel v další fázi zadávacího řízení; nejedná se tak o požadavek nepřiměřený vylučující dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

Zadavatel tak v souladu se všemi výše uvedenými skutečnosti navrhuje, aby Úřad předmětný návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením ze dne 20. 5. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Zadavatel průběžně Úřad informoval o svých úkonech dle tohoto usnesení.

Dne 23. 5. 2024 Úřad požádal společnost JUTA, a.s., coby subjekt působící na relevantním trhu, a tedy odborníka v oblasti výroby umělých trávníků, o zaslání sdělení, zda považuje samotnou pokládku umělého trávníku 3. generace s certifikací FIFA PRO za složitou (obtížnou) práci, pro kterou je nutné zajistit náležité proškolení, či nikoliv.

Současně téhož dne Úřad požádal celkem 8 zahraničních výrobců umělých trávníků7, coby subjekty působící na relevantním trhu, a tedy odborníky v oblasti výroby umělých trávníků, o zaslání sdělení, zda jejich společnost dodává umělé trávníky s technickou specifikací dle technické zprávy a zda považují pokládku předmětného umělého trávníku za složitou (obtížnou) práci, pro kterou je nutné zajistit náležité proškolení či nikoliv.

Dne 27. 5. 2024 obdržel Úřad sdělení od společnosti JUTA, a.s., z téhož dne, dne 3. 6. 2024 sdělení od společnosti Sports & Leisure Group z téhož dne, dne 6. 6. 2024 sdělení od společnosti Sport Group Holding GmbH ze dne 3. 6. 2024 a dne 11. 6. 2024 sdělení od společnosti Radici Pietro Industry & Brands S.p.A. z téhož dne. Od zbývajících oslovených zahraničních výrobců Úřad doposud odpověď neobdržel.

Společnost JUTA, a.s. sdělila Úřadu, že považuje pokládku umělého trávníku za složitou, „zejména v části realizace zásypu. Měření parametrů FIFA je velmi komplexní, a proto je důležitá rovnoměrnost jednotlivých zásypů (stabilizační a technický zásyp). Je důležité, aby realizační firma měla zkušenosti s pokládkou umělé trávy. Proškolení výrobcem konkrétního trávníku je v tomto případě jen výhodou.“

Společnost Sports & Leisure Group uvedla, že UT3G s danou specifikací (dle technické zprávy) nedodávají a pokládku umělého trávníku nepovažují za složitou (obtížnou) práci.

Dle obsahu sdělení společnost Sport Group Holfing GmbH umělý trávník s danou specifikací nenabízí, přičemž jej nedodává ani žádná z jejich dceřiných společností (uvádí společnosti

Společnost Radici Pietro Industry & Brands S.p.A. ve svém sdělení uvádí, že umělé trávníky

generace se vsypem (umělý granulát a písek, vlákno polyetylén) a s certifikací FIFA PRO dodávají, avšak některé požadavky (dle technické zprávy) jejich trávníky nesplňují.

Dne 10. 6. 2024 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-23067/2024/500 z téhož dne, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Dne 14. 6. 2024 si Úřad vyžádal stanovisko od FAČR KSHP8, coby subjekt s nejvyšší autoritou v oblasti poradenství výstavby a údržby fotbalových hřišť, k níže uvedenému: •

Uveďte počet (případně alespoň odborný odhad tohoto počtu) fotbalových hřišť, která splňují požadavek zadavatele na výstavbu či rekonstrukci pokládky umělého trávníku III. generace certifikovaného FIFA, jejichž výstavba či rekonstrukce byla realizována, tj. dokončena během roku 2023 a v lednu a únoru roku 2024, a to vč. identifikace jednotlivých hřišť a dodavatelů, kteří dané plnění realizovali (pokud jsou

FAČR KSHP ve svém sdělení mj. uvádí, že „certifikovaných hřišť FAČR KSHP je okolo 300 ks a toto číslo se každý měsíc mění.

Dále FAČR KSHP uvádí, že co se týče certifikace FIFA QUALITY PRO „[v] České republice je v současné době takto certifikováno 1 hřiště (TCM AC Sparta Praha), po celé Evropě pak v současné době certifikaci FIFA QUALITY PRO drží 221 hřišť. Po celém světě se pak jedná o 309 hřišť s umělým povrchem. Co se týče certifikací FIFA QUALITY v současné době je certifikováno v České republice 8 hřišť, v Evropě 1676 a v celém světě pak 1855 ks.“

V doplňujícím sdělení pak FAČR KSHP sděluje, že »co se týká pokládky certifikovaného trávníkového koberce, pokud není navázána na následnou certifikaci hřiště Komisí pro stadion a hrací plochy Fotbalové asociace ČR, nemáme taková hřiště ani v evidenci. S ohledem na skutečnost, že je pro účely pokládky vyžadován zadavatelem tak malý rozměr, mohlo být takových „necertifikovaných“ pokládek (byť certifikovaným výrobkem) v posledních 5-ti letech v rámci České republiky provedena celá řada nad rámec námi zaslané evidence. Námi zaslaná evidence se týkala nikoliv travního systému, ale již celého fotbalového hřiště, které prošlo atestací FIFA a pro dané období jsou držiteli certifikace FIFA QUALITY (8) a FIFA QUALITY

Dne 8. 7. 2024 Úřad stanovil usnesením z téhož dne zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k zaslání písemného sdělení následujících informací: •

Dne 26. 7. 2024 Úřad obdržel od zadavatele písemné sdělení z téhož dne.

Zadavatel se ve sdělení nejprve věnuje požadavku na minimální hmotnost trávníku, resp. předkládá odůvodnění, proč požaduje celkovou hmotnost umělého trávníku min. 3 300 g/m2.

K doplnění informací a podkladů k umělým trávníkům, které dle zadavatele splňují požadovanou technickou specifikaci (vč. podmínky minimální celkové hmotnosti) zadavatel uvádí, že se mu podařilo zajistit technické listy ke dvěma umělým trávníkům, tj. technický list k umělému trávníku 3. generace DEFENDER 60/180 od výrobce JUTA, a.s. a technický list k umělému trávníku 3. generace Vertex Core 60-11 od výrobce FieldTurf, přičemž dané technické listy dokládá v příloze ke sdělení. Zadavatel dále doplňuje své úvahy o tom, že v této souvislosti navrhovatel nikterak ve svém návrhu neuvedl, jakým konkrétním způsobem by se ho tato údajně diskriminační podmínka měla dotknout, neboť dle zadavatele nepředstavuje pro navrhovatele (i jiné dodavatele) pořízení umělého trávníku splňujícího technické specifikace stanovené v technické zprávě jakékoliv větší překážky. „I kdyby tedy snad bylo prokázáno, že stanovené parametry splňují pouze 2 výrobky, žádným způsobem to nezužuje okruh dodavatelů veřejné zakázky jako takové, protože je k oběma z nich zaručen tržní přístup (…) Podstatné tedy dle názoru [z]adavatele je zejména zkoumat otázku omezení hospodářské soutěže ve vztahu k jeho dostupnosti pro relevantní dodavatele, nikoliv konkrétní důvody, proč tyto parametry stanovil a zda jsou dostatečně objektivní.“ Zadavatel současně upozorňuje na aktivní legitimaci navrhovatele, neboť návrh v této části dle zadavatele směřuje k ochraně třetích subjektů, a nikoliv k ochraně osoby navrhovatele.

Dále se zadavatel vyjádřil, z jakého důvodu považuje doložení platného oprávnění vydaného výrobcem či autorizovaným prodejcem (dodavatelem) k pokládce nabízeného umělého trávníku za nezbytné. Dle zadavatele je důvodem požadavku „zejména zajištění kvality poskytovaného plnění, když vybraný dodavatel tímto prokáže, že má potřebné know-how vztahující se ke správnému technologickému postupu pokládky umělého trávníku a je tedy plně kvalifikován (oprávněn) k realizaci pokládky.“ Současně zadavatele v tomto směru odkazuje na dokument s názvem „Prováděcí pokyny Fotbalové Asociace České Republiky (FAČR) k atestacím hřišť s umělými trávníky 3. generace – (UT3G)“ ze dne 1. 7. 2021 (dále jen „pokyny

generace, přičemž tento dokument obsahuje podmínky, které FAČR KSHP doporučuje zahrnout do daných zadávacích dokumentací, a to vč. zahrnutí předmětného požadavku na doložení oprávnění k pokládce. Zadavatel také oslovil několik dodavatelů na relevantním trhu s otázkou, zda jsou držiteli takového oprávnění, a dokládá vyjádření dvou výrobců umělých trávníků ke konání školení týkajících se pokládky umělých trávníků. Zadavatel je mj. na základě obdržených vyjádření jak od dodavatelů, tak od výrobců, přesvědčen, že proškolení zaměstnanců dodavatelů, kteří realizují pokládky umělých trávníků, je ze strany výrobců či autorizovaných prodejců naprosto běžnou záležitostí, neboť zájmem výrobců je, aby jejich produkty byly instalovány správně a v důsledku této skutečnosti se projevily požadované vlastnosti a kvalita výrobku. Zadavatel také doplňuje, že předložení daného oprávnění k pokládce požaduje až od vybraného dodavatele (jakožto podmínku pro uzavření smlouvy), a nikoli jako podmínku účasti v zadávacím řízení. „Zadavatel je přesvědčen, že pokud dodavatel skutečně má relevantní zkušenost s pokládkou umělých trávníků 3. generace, bude bezesporu i držitelem uvedeného oprávnění, neboť je v jeho nejvyšším zájmu, aby zaměstnanci realizovali prováděné práce správně, v souladu s postupy stanovenými výrobcem trávníku. Nicméně i za situace, kdy dodavatel v době zahájení zadávacího řízení k [v]eřejné zakázce příslušným oprávněním nedisponoval, měl/má dozajista dostatek času, aby si jej zajistil.“ Předmětný požadavek tak na základě všech uvedených a doložených tvrzení z jeho pohledu nelze považovat za nezákonný, nedůvodný a omezující hospodářskou soutěž.

V závěru sdělení zadavatel opětovně vyjadřuje pochybnosti ohledně aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, neboť z veřejně dostupných zdrojů je dle něj patrné, že hlavní činností navrhovatele je realizace dětských hřišť a herních prvků, nikoliv plnění obdobná předmětu šetřené veřejné zakázky, a navrhovateli tak nemohla vzniknout či hrozit újma, neboť nepůsobí na relevantním trhu, a není tedy ani kvalifikován pro účast v předmětném zadávacím řízení. Současně zadavatel poukazuje na obstrukční a šikanózní postup navrhovatele, jehož cílem je zmaření celého zadávacího řízení, což lze považovat za šikanózní výkon práva na podání námitek, resp. návrhu, jelikož navrhovatel vykonává své právo s jasným záměrem způsobit jinému (zadavateli) újmu. Zadavatel v tomto ohledu odkazuje na nález Ústavního soudu č. j. III ÚS 374/06 ze dne 31. 10. 2007, přičemž Úřad by dle něj měl posuzovat jednání navrhovatele i optikou uvedeného nálezu Ústavního soudu.

Usnesením ze dne 13. 8. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, kterou následně na žádost navrhovatele usnesením ze dne 14. 8. 2024 a na žádost zadavatele usnesením ze dne 19. 8. 2024 prodloužil.

Úřad obdržel dne 28. 8. 2024 vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne od zadavatele a dne 30. 8. 2024 vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 29. 8. 2024 od navrhovatele.

Zadavatel se ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí zaměřil především na argumentaci vztahující se k požadavku na minimální celkovou hmotnost umělého trávníku stanovenou

Zadavatele nejprve opětovně zdůrazňuje charakter, složitost a účel předmětu veřejné zakázky, „kterým je vybudování hřiště s vysokou úrovní pro možnost konání nejvyšších možných soutěžních utkání FAČR a Unie evropských fotbalových asociací“, což dle něj vyplývá i ze sdělení FAČR KSHP, neboť v České republice je doposud pouze 8 fotbalových hřišť s certifikací FIFA QUALITY. Z pohledu zadavatele je tedy nutné zohledňovat kvalitu realizace předmětné veřejné zakázky prostřednictvím stanovených technických parametrů pro požadovaný umělý trávník (mj. požadavek na minimální celkovou hmotnost umělého trávníku z důvodu realizace plnění v záplavovém území a požadavek na doložení proškolení dodavatele k předmětné pokládce trávníku).

»Zadavatel z obsahu spisu nabývá dojmu, že posouzení požadavků technické specifikace umělého povrchu, zejména hmotnosti minimálně 3 300 g/m2, může být mylně připodobněno k požadavku, který by mohl eliminovat určitý okruh dodavatelů. Nejedná se však o požadavek, který by měl zhoršit postavení určitých dodavatelů, ale pouze o požadavek, který z množství nabízených produktů specifikuje ty kvalitnější, které [z]adavatel pro [v]eřejnou zakázku vyžaduje. Navíc je zjevné, že není určena jedinečnost distributora a ani výrobku. (…) Pokud je předmětem [v]eřejné zakázky odůvodněn požadavek na materiál a nejedná se o „konkrétní výrobek“, neboť adekvátním materiálem disponují minimálně 2 výrobci, jejichž produkty jsou volně dostupné na trhu a kteří by ani nebyli přímým dodavatelem ve vztahu k předmětu

K požadavku na dodání oprávnění k pokládce umělého trávníku zadavatel uvádí, že „se jedná o požadavek požadovaný až od vybraného dodavatele, jeho obstarání je bezplatné, operativně uskutečnitelné v řádu nízkých jednotek týdnů, a důležitost zkušenosti a znalosti pokládky

Zadavatel také opětovně vyjadřuje pochybnost ve vztahu k aktivní legitimaci navrhovatele a poukazuje na potencionální zneužití práva procesní obrany ze strany navrhovatele, kdy jeho postup, kdy prostřednictvím námitek a následně pak návrhu napadal většinu hlavních zadávacích podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, tj. napadal vše, co v rámci zadávacích podmínek napadnout jde, přirovnal k „phishingu“.

Na závěr zadavatel připomíná, že během předmětného zadávacího řízení obdržel pouze jednu žádost o vysvětlení či změnu zadávacích podmínek, přičemž obsah žádosti byl téměř shodný s obsahem následně obdržených námitek (a návrhu), což dle něj „svědčí o regulérnosti stanovení zadávacích podmínek a zajištění řádné hospodářské soutěže.“ Zadavatel je tak stále přesvědčen, že jeho postup v předmětném zadávacím řízení a nastavení zadávacích podmínek je zcela v souladu se zákonem mj. s ohledem na přiměřenost a odůvodněnost, a navrhuje, aby

V úvodu vyjádření se navrhovatel ohrazuje proti tvrzením zadavatele, že návrh je šikanózní a obstrukční, a poukazuje na to, že naopak z ukotvení zadávacích podmínek a postupu zadavatele je zjevné, že zadávací podmínky jsou nastaveny ve prospěch konkrétního dodavatele, přičemž navrhovatel tak na svém návrhu trvá a odkazuje se v celém rozsahu na jeho odůvodnění.

Dle navrhovatele skutečnost, že obdržel pouze 4 nabídky, dokládá právě naopak nepřiměřenost zadávacích podmínek, neboť sám zadavatel ve svých vyjádření dokládá mnoho dalších dodavatelů působících na relevantním trhu, kteří však nabídku do předmětného zadávacího řízení nepodali.

Navrhovatel je stále přesvědčen, že jak celkový počet referencí, tak i stanovený min. počet referencí 1 a referencí 2, je nepřiměřený. Skutečnost, že zadavatel snížil rozsah hřiště v rámci reference 1 je irelevantní, přičemž zadavatel se doposud nikterak nevypořádal s požadavkem na celkový počet požadovaných referencí (reference 1 a reference 2). „Dovozuje-li zadavatel přiměřenost počtu min. 6 [r]eferenčních staveb tím, že není vyloučen překryv [r]eferenčních staveb, tedy, že splňuje-li některá z [r]eferenčních staveb podmínky pro [r]eferenční stavbu 1 a zároveň [r]eferenční stavbu 2, lze takovou stavbou prokázat kvalifikaci v části [r]eferenčních staveb 1 i [r]eferenčních staveb 2, opomíjí, že bezdůvodně vyloučil prokázání [r]eferenčních staveb 1 poddodavatelem.“

Opětovně navrhovatel namítá neopodstatněné omezení menšího rozměru hřiště v rámci reference 1, což činí zadávací podmínky stanovené pro předmětnou referenci diskriminačními a zvýhodňuje konkrétní dodavatele, a to i s ohledem na to, že zadavatel požaduje pouze pokládku UT3G, tedy pokládku na připravené podloží. Dále také navrhovatel upozorňuje v souvislosti s referencí 1 na skutečnost, že sice zadavatel omezil prokázání kvalifikace prostřednictvím poddodavatele, ale zároveň umožnil prokázání kvalifikace dodavatelem, který realizoval danou referenci ve sdružení, přičemž nevymezil podmínky vyplývající z § 79 odst. 4 zákona; referenci 1 tak může prokazovat dodavatel, který v doložené referenci pokládku UT3G neprováděl, a nemá tak zkušenost požadovanou pro plnění veřejné zakázky.

Shodně navrhovatel trvá na svém tvrzení, že i podmínky pro referenci 2 jsou nepřiměřené, diskriminační a bezdůvodně zaručují výhodu některým dodavatelům, přičemž zadavatel nikterak neodůvodnil, proč požaduje osvětlení právě s min. intenzitu 300 lux (a nikoliv intenzitu menší). Stejně tak zadavatel dle navrhovatele bezdůvodně omezil doložení zkušeností s realizací požadovaného osvětlení ve vnitřních prostorách.

Současně si navrhovatel stojí za svými tvrzeními ve vztahu k námitce 5 – stavbyvedoucí s tím, že se jedná o zadávací podmínky nepřiměřené, omezující hospodářskou soutěž, přičemž zadavatel je doposud nikterak neodůvodnil. Stejně tak navrhovatel opakovaně uvádí, že i ustanovení v čl. 10.3. smlouvy stanoví pouhé oprávnění a nikoli povinnost odmítnout nového stavbyvedoucího, pokud nebude splňovat kvalifikaci, čímž zadavatel bezdůvodně zvýhodnil některé dodavatele. Dále navrhovatel také opakuje, že „nepředpokládá zneužití kvalifikace ze strany dodavatelů tím, že doloží kvalifikaci stavbyvedoucím, který např. řídil každou z referenčních staveb pouze po krátkou dobu. To není zneužití, ale postup dle nezákonných zadávacích podmínek, které zaručují bezdůvodně výhodu dodavatelům, kteří takovou osobou disponují.“

Následně navrhovatel setrvává na své předešlé argumentaci týkající se údajně nezákonně nastavených hodnotících kritérií zaručujících konkurenční výhodu některým dodavatelům, a to s ohledem mj. na skutečnost, že pro potřeby hodnocení nelze využít ty reference, kterými je prokazována technická kvalifikace stavbyvedoucího, podmínky vyplnění dotazníku spokojenosti nejsou stanoveny jednoznačně, přičemž spokojenost objednatelů lze dokládat osobou stavbyvedoucího, která se na předmětných referencí podílela v min. rozsahu, a současně váha tohoto hodnotícího kritéria 35 % má zásadní vliv na hodnocení nabídek.

Dále navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek vyplývá, že zajištění certifikace hřiště FIFA

Samotný text dotazníku spokojenosti je dle navrhovatele nejednoznačný a tvrzení zadavatele, že byl záměrně psán v určité úrovni obecnosti, aby mohl odrážet veškeré skutečnosti, jež by mohly během realizace plnění nastat, přičemž zadavatel je logicky nemůže znát, má dle něj za následek neporovnatelnost nabídek (v dané části hodnocení). Dále pak navrhovatel ve vztahu k dotazníkům spokojenosti uvádí, že „zadavatel jich obdržel pouze 26, když každý z dodavatelů mohl doložit až 15 dotazníků, tedy celkem 60 dotazníků. Z uvedeného tak vyplývá, že většina účastníků řízení nedoložila žádný dotazník nebo minimum bez možnosti úspěchu, když podstatnou část z 26 dotazníků zjevně doložili pouze dva dodavatelé (…). Doložený počet dotazníků pak nedokládá ničeho o tom, zda měli objednatelé s jejich vyplněním problém a jak chápali určitost dotazníku pro vyplnění a jaké záměry je vedly k jejich vyplnění dle potřeb dodavatelů.“

K technické specifikace požadovaného umělého trávníku navrhovatel uvádí, že ze srovnání parametrů všech zmiňovaných UT3G ze strany Úřadu vyplývá, že s ohledem na možnou odchylku min. hmotnosti trávníků nesplňuje daný požadavek žádný z daných umělých trávníků. Zadavatel dle navrhovatele měl před zahájením zadávacího řízení provést průzkum trhu a ověřit, že ním nastavené technické parametry na umělý trávník nebudou bezdůvodně zvýhodňovat některé dodavatele a výrobky. „Zadávací podmínky jsou tak stanoveny cíleně ve prospěch konkrétního výrobku Vertex Core 60-11 (FieldTurf), nicméně zadavatel ve snaze omezit hospodářskou soutěž opomněl odchylky stanovené výrobcem“. Současně je irelevantní i odůvodnění požadované minimální hmotnosti trávníku záplavovým územím a skutečnosti uvedené ve zprávě projektanta, přičemž navrhovatel přikládá jako důkaz „aktuální foto ze zatopeného hřiště, kde se jedná o umělý trávník multifunkční s výškou vlákna pouze 15 mm a celkovou hmotností výrazně nižší, než požadovaných min. 3300 g/m2; s ohledem na výšku vlasu je také výrazně menší množství vsypu a to cca 15 kg/m2; jak vyplývá z fotodokumentace, umělý trávník je vlivem záplavy zanesen blátem a jinými nečistotami a je tímto znehodnocen, ale nedošlo zde k žádnému potrhání; tvrzení projektanta o větší pevností je absurdní“.

K námitce 11 týkající se doložení oprávnění k pokládce navrhovatel uvádí, že zadavatel nepožaduje doložit skutečnost, že pracovníci dodavatele prošli školením, nýbrž požaduje výslovně oprávnění vydané výrobcem nebo prodejcem k pokládce, přičemž se nejedná o obligatorní podmínku pro realizaci pokládky. Dle navrhovatele ani ta skutečnost, že předmětné oprávnění požaduje zadavatel až po vybraném dodavateli, neznamená, že tím nedošlo k omezení hospodářské soutěže. „[Z]adavatel požaduje platné oprávnění účastníka, vydaného výrobcem či autorizovaným prodejcem (dodavatelem) k pokládce nabízeného umělého trávníku, tedy i jeho požadavek je v rozporu s prováděcím pokynem FAČR, který stanoví licenci na pokládku vydanou přímo výrobcem. (…) Vyžaduje-li zadavatel oprávnění

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval při stanovení přezkoumávaných zadávacích podmínek tak, aby byly dány důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro

Podle § 53 odst. 1 věty první zákona zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Veřejný zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Ustanovení § 81 až 85, § 86 odst. 3, § 87 a 88 zákona se použijí ve zjednodušeném zadávacím řízení obdobně. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit písemným čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona.

Podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

Podle § 79 zákona odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 5 zákona je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle čl. 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ odst. 3.1. „[b]ližší specifikace předmětu plnění veřejné zakázky vyplývá z projektové dokumentace, která tvoří Přílohu č. 1 zadávací dokumentace. Specifikace předmětu veřejné zakázky je dále uvedena v závazném návrhu smlouvy o dílo (dále také jen „Smlouva“), který tvoří Přílohu č. 3 zadávací dokumentace.

V čl. 7 „Kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že jsou dodavatelé povinni „prokázat splnění kvalifikace podle ust. § 74 až 79 ZZVZ.“

Lhůta pro podání nabídek byla původně stanovena v čl. 16. „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace do 10. 4. 2024 do 10:00 hodin. Dne 22. 3. 2024 byla předmětná lhůta prodloužena na základě vysvětlení a změny zadávací dokumentace č. 1 do 19. 4. 2024 do 10:00 hodin. Následně dne 16. 4. 2024 byla daná lhůta prodloužena na základě změny zadávací dokumentace č. 2 ze dne 16. 4. 2024 do 26. 4. 2024 do 10:00 hodin. Finálně byla lhůta pro podání nabídek prodloužena dne 23. 4. 2024 na základě změny zadávací dokumentace č. 3 do 3. 5. 2024 do 10:00 hodin.

Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 3. 5. 2024 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky.

Zadavatel v rámci vysvětlení č. 2 v souvislosti s referencí 1 a referencí stavbyvedoucího uvádí, že „předmětem uvedených referenčních zakázek není pokládka umělého trávníku pouze na části hřiště, ale zkušenost s pokládkou umělého trávníku odpovídající svým rozsahem pokrytí hřiště o minimálním rozměru 4.000 m2. Ačkoli má zadavatel za to, že výše uvedená skutečnost je z definice referenční zakázky naprosto zjevná a zřejmá, přesto se rozhodl toto vysvětlení zadávací dokumentace za účelem vyloučení pochybností vydat.“

Úřad provedl průzkum trhu a vyhotovil na základě údajů z technických listů porovnání technických požadavků jednotlivých umělých trávníků 3. generace, jež uváděli v rámci své argumentace zadavatel i navrhovatel, přičemž mj. zjistil (v souvislosti s požadavkem na minimální celkovou hmotnost) následující skutečnosti:

Ve zprávě projektanta je uvedeno následující: „Tréninkové centrum sportovního areálu v Luční ulici leží v aktivní záplavové oblasti, jak dokladuji v Povodňovém modelu vnitřního města Plzně ( příloha č.1 ). Tento areál byl v minulosti několikrát postižen povodněmi, přičemž docházelo ke srolování umělého travního koberce a jeho potrhání. Proto jsem zvolil dva zásadní prvky pro zvýšení ochrany a stability

V bodu A. „Požadavky pro udělení atestace FAČR“ odst. 4) písm. c. pokynů FAČR je uvedeno, že realizovat výstavbu hřiště může pouze subjekt, který „doloží, že jeho pracovníci byli zaškoleni k pokládce UT3G přímo výrobcem trávníku“.

Jelikož zadavatel ve svém vyjádření k návrhu formuloval své přesvědčení, že navrhovateli nelze přiznat právní zájem k podání opravných prostředků (námitek a návrhu), neboť svým postupem zneužívá svá práva přiznávaná mu zákonem, přistoupil Úřad nejprve k posouzení této otázky, tj. k posouzení aktivní legitimace navrhovatele.

Úřad s odkazem na svou rozhodovací praxi (rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS07479/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ ze dne 12. 4. 2022, rozhodnutí Úřadu č. j.

Ustanovení § 241 odst. 1 zákona ve větě první stanoví, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Z ustanovení § 241 odst. 3 zákona vyplývá, že osobou oprávněnou podat námitky proti zadávací dokumentaci může být i dodavatel bez statutu účastníka zadávacího řízení.

Z předmětných ustanovení § 241 zákona je zřejmé, že pro existenci aktivní legitimace k podání námitek byla v daném případě rozhodující zejm. reálnost hrozby či existence újmy.

Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že v případě podání námitek podle § 241 odst. 1 zákona jsou k podání námitek aktivně legitimováni všichni dodavatelé, jimž hrozí nebo vznikla újma, tedy jak jednotliví dodavatelé, tak dodavatelé sdruženi do společnosti, kteří měli zájem na získání veřejné zakázky společně v rámci této společnosti (v určitých případech dokonce i poddodavatelé specifických, klíčových částí plnění). Právě uvedené pak Úřad považuje za souladné i se závěry učiněnými např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-39356/2020/500/JBě, sp. zn. ÚOHS-S0144/2020/VZ ze dne 7. 12. 2020, ve kterém Úřad obecně konstatoval, že „[z] výše citovaného rozsudku je tak patrný akcent na extenzivní výklad aktivní legitimace stěžovatele k podání námitek a k následnému podání návrhu k Úřadu, neboť přezkumné řízení před

K aktivní legitimaci navrhovatele (stěžovatele) musí být tedy naplněny dvě podmínky: musí se jednat o dodavatele a dodavateli hrozí nebo vznikla újma (v důsledku postupu zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona).

K naplnění první podmínky Úřad uvádí, že definice dodavatele je obsažena v ustanovení § 5 zákona, které stanoví, že dodavatelem se rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Úřad konstatuje, že pojem dodavatel je třeba v souladu s jeho definicí v ustanovení § 5 zákona vykládat i pro účely ustanovení § 241 odst. 1 zákona. Rozhodovací praxe Úřadu (srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ ze dne 10. 2. 2022) dotčenou zákonnou definici dodavatele interpretuje tak, že z hlediska konkrétní veřejné zakázky je dodavatelem právě takový subjekt, který buď vykonává činnost, nebo dodává určité zboží, službu či stavební práci, o něž má zadavatel zájem, a právě za účelem uspokojení tohoto zájmu zadavatel vypsal dané zadávací řízení.

Z předložené zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v rekonstrukci (výměně) povrchu fotbalového hřiště s umělým trávníkem v tréninkovém centru včetně ochranných sítí, branek, rohových praporků, střídacích lavic a kompletního stávajícího osvětlení včetně potřebných částí rozvodů. Uvedenému pak odpovídá i požadavek zadavatele vymezený v bodu 7.2. „Profesní způsobilost dle ust. § 77

Úřad uvádí, že z výpisu z obchodního rejstříku navrhovatele vyplývá, že předmět jeho podnikání spočívá mj. v provádění staveb, jejich změn a odstraňování a v projektové činnosti ve výstavbě.

K tomu Úřad dodává, že nepovažuje skutečnosti týkající se obratu či nedostatku zkušeností navrhovatele za klíčovou pro posouzení aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu.

Druhým předpokladem aktivní legitimace k podání návrhu je skutečnost, že dodavateli postupem zadavatele souvisejícím se zadáním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Úřad pojem „újma“ obsahově vykládá v širším významu než pojem „škoda“. Úřad má proto za to, že stěžovatelem, resp. navrhovatelem tvrzená újma nemusí být přímo vyčíslena. Podle Úřadu postačí, pokud stěžovatel obecně popíše následky, které mu v důsledku jednání zadavatele vznikly. Ustanovení § 241 odst. 1, resp. § 244 odst. 3 zákona připouští za dostačující již samotnou hrozbu újmy na právech případného stěžovatele, resp. navrhovatele. Z uvedeného

K posouzení otázky aktivní legitimace lze také odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. UOHS-07653/2023/163, sp. zn. R0006/2023/VZ ze dne 1. 3. 2023, ze kterého explicitně vyplývá, že rozhodovací praxe Úřadu a předsedy Úřadu nemá mít za cíl pojímat možnost obrany proti postupům zadavatele příliš restriktivně. Právní názor, že aktivní legitimaci k podání námitek, resp. návrhu, je nutno vykládat extenzivně, neboť je žádoucí, aby přezkumné řízení před Úřadem bylo dostupné co nejširšímu okruhu navrhovatelů, ostatně zazněl již v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 48/2013-272 ze dne 30. 5. 2014.

Úřad tak otázku aktivní legitimace navrhovatele shrnuje tak, že navrhovatel je dodavatelem, který by byl (přinejmenším v teoretické rovině) schopen dodat předmět plnění veřejné zakázky, přičemž jeho návrh se opírá o tvrzení újmy, která mu stanovením zadávacích podmínek v rozporu se zákonem hypoteticky vzniknout mohla. Tato újma je spjata s tvrzenými nedostatky zadávacích podmínek, které navrhovateli potenciálně mohly znemožnit podání nabídky, což mělo za následek nepodání nabídky v zadávacím řízení navrhovatelem, což mu znemožnilo usilovat o to, aby se stal vybraným dodavatelem, a dosáhl tak profitu spojeného s plněním veřejné zakázky. Lze tudíž uzavřít, že navrhovatel je v posuzované věci aktivně legitimován k podání návrhu, neboť současně platí, že má postavení dodavatele ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, který by byl způsobilý realizovat předmět plnění veřejné zakázky (a to i např. formou sdružení), a postupem zadavatele mu alespoň potenciálně mohla vzniknout újma na jeho právech, když mu mělo být znemožněno podat nabídku do zadávacího řízení, a tedy usilovat o realizaci předmětné veřejné zakázky.

Jelikož je v šetřeném případě aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, resp. návrhu dána, není důvod k zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona. Úřad rovněž neshledal důvody pro to, aby mohl návrh označit za obstrukční či účelový. Přistoupí proto dále

Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné vypořádat se také s námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. jeho odůvodnění ve vztahu k některým namítaným skutečnostem, proto se

Úřad při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo podstatu podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

Z obsahu a podstaty námitek navrhovatele vyplývá, že směřují proti zadávacím podmínkám, především proti kritériím technické kvalifikace, stanovenému způsobu hodnocení nabídek, zadávacím (technickým) podmínkám obsaženým v technické specifikaci (technické zprávě) a zadávacím podmínkám stanoveným v čl. 20.1 písm. b) zadávací dokumentace, přičemž navrhovatel má za to, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad důkladně přezkoumal rozsáhlé rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z tohoto je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za souladný se zákonem a jeho zásadami, a stejně tak proč odmítá argumenty navrhovatele. Zcela zjevně se tedy nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak lze dovodit, že byla postihnuta podstata námitek.

Navrhovatel v souvislosti s tvrzeným nevypořádáním námitek konkrétně poukazuje na to, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s jeho argumentem, že měl připustit prokázání kvalifikace realizací hřiště menšího než 4 000 m2, a to jak ve vztahu k referenci 1, tak ve vztahu k požadovaným zkušenostem stavbyvedoucího, že podmínky reference 2 jsou nezákonné a omezující, ve vzájemných souvislostech neodpovídají předmětu veřejné zakázky a kvalifikaci lze prokázat stavebními pracemi, které jsou výrazně odlišné od předmětu veřejné zakázky a nelze je z důvodu požadavku na min. intenzitu 300 LUX prokázat stavebními pracemi, které naopak odpovídají předmětu veřejné zakázky, jen nesplní požadavek na min. intenzitu,

Úřad tak vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

Návrh navrhovatele směřuje proti konkrétním ustanovením zadávacích, resp. smluvních podmínek stanovených zadavatelem. V této souvislosti Úřad předně uvádí, že šetřená veřejná zakázka je zadavatelem zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení se uplatní ustanovení části první a druhé zákona, které obsahují obecná ustanovení a základní ustanovení o zadávacích řízeních, a část třetí zákona, jež se vztahuje přímo k podlimitnímu režimu. Pravidla pro nadlimitní režim, která jsou z hlediska systematiky zákona zařazena do části čtvrté, budou aplikována (pouze) pokud je na ně výslovně odkázáno v ustanovení § 53 zákona, případně pokud se pro jejich využití rozhodne sám zadavatel (srov. k tomu § 53 odst. 4 zákona), pokud jejich použití není v části třetí zákona výslovně vyloučeno. Je tak na zadavateli, aby si případně zvolil z postupů pro nadlimitní režim takové, které se mu osvědčily nebo je považuje za důležité pro řádný průběh zadávacího řízení či následného plnění smlouvy.

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou míněny veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, účasti v zadávacím řízení, pravidla pro hodnocení nabídek a také další podmínky pro uzavření smlouvy. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na jejich základě rozhodují, zda se vůbec budou zadávacího řízení účastnit. Zadávací podmínky tak představují klíčový zdroj informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže. Zadávací podmínky tvoří ve své komplexnosti základ pro rozhodování potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení. Je na zadavateli, aby při zpracování zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti, neboť vytváří primární zdroj informací pro tvorbu nabídek. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016 – ačkoliv se dané rozsudky vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, jsou jejich závěry aplikovatelné i na současné znění zákona; uvedené pak platí i dále).

Zadavatel je během celého zadávacího procesu povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení zákona se musí zadavatel ve všech fázích zadávacího řízení řídit mj. zásadou přiměřenosti, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Diskriminací se rozumí jiný, rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné skupině či celku, aniž by byl takový rozdílný přístup založen na legitimních důvodech.

Se zásadou zákazu diskriminace je úzce svázána také zásada rovného zacházení, přičemž mezi oběma těmito zásadami není jasná hranice. Zásadou rovného zacházení se rozumí takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný přístup ke všem dodavatelům, tj. stejné příležitosti pro všechny dodavatele. Žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním zvýhodněn či preferován, a to ve všech stádiích zadávacího řízení. Všichni relevantní dodavatelé musí mít stejnou příležitost podat nabídku a tyto nabídky musí být vzájemně porovnatelné. Zásada rovného zacházení byla vyložena např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn.

Dále Úřad v obecné rovině konstatuje, že požadavky na kvalifikaci lze vnímat jako jakési „síto“, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky, a kteří nikoliv. Jejich účelem a smyslem je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností, personálními a materiálními zdroji pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel musí dle § 53 odst. 4 zákona požadovat prokázání pouze základní způsobilosti dle § 74 zákona.

Co se týče stanovení smluvních podmínek, zákon zadavateli výslovně neurčuje způsob, jakým má smluvní podmínky stanovit. Zákonnými mantinely při stanovení smluvních podmínek jsou především základní zásady zadávání veřejných zakázek, zejm. tedy transparentnost, přiměřenost a zákaz diskriminace. Smluvní podmínky představují specifickou část zadávacích podmínek, k jejichž přezkumu ze strany Úřadu předseda Úřadu např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS21572/2021/163/MBr, sp. zn. ÚOHS-R0097/2021/VZ ze dne 6. 8. 2021 uvedl, že „Úřad není univerzálním orgánem ochrany soukromých práv osob. Úřad nemůže přezkoumávat, zda plněním veřejné zakázky teoreticky vzato v budoucnu nedojde k zásahu, byť protiprávnímu, do soukromého práva, neboť Úřad není oprávněn přezkoumávat smluvní podmínky smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky, pokud se nejedná o zjevný exces atakující základní zásady zadávání veřejných zakázek“. Z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů dále vyplývá, že úkolem Úřadu není kontrolovat či korigovat vyváženost těmito podmínkami definovaného smluvního vztahu (k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0166/2018/VZ-00267/2019/321/ZSř ze dne 4. 1. 2019). Výjimkou je pouze situace, kdy by stanovené smluvní podmínky vedly k postupu zadavatele v rozporu se zákonem.

Dále Úřad uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z klíčových fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Dle ustanovení § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se v rámci zjednodušeného podlimitního řízení použijí ustanovení § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně.

K formulaci technických podmínek, kterými je vymezen předmět plnění, pak Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen dodržet především zásadu zákazu diskriminace.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Úřad v šetřeném případě zabýval způsobem nastavení navrhovatelem zpochybňovaných zadávacích podmínek veřejné zakázky, tedy konkrétně čl. 7.3. zadávací dokumentace (technická kvalifikace), čl. 10.3. smlouvy (smluvní podmínky), čl. 11. zadávací dokumentace (hodnocení nabídek), čl. 4. technické zprávy (technická specifikace) a čl. 20.1. písm. b) zadávací dokumentace (předložení oprávnění), v tom smyslu, zda se nejedná o excesivní zadávací či smluvní podmínky. Z důvodů větší přehlednosti a srozumitelnosti odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad přistoupil k rozdělení argumentace dle jednotlivých námitek, přičemž při posuzování ne/zákonnosti zadávacích podmínek reflektoval výše uvedené obecné závěry vyplývající z rozhodovací praxe Úřadu a soudní judikatury.

Úřad na tomto místě připomíná, že zadavatel u reference 1 požadoval prokázat realizaci minimálně čtyř stavebních prací spočívajících ve výstavbě či rekonstrukci pokládky umělého trávníku 3. generace certifikovaného FIFA na fotbalovém hřišti o min. rozloze 4 000 m2 a u reference 2 realizaci minimálně dvou stavebních prací, kdy každá zahrnovala realizaci LED osvětlení ve venkovním prostředí s min. intenzitou 300 lux. Předmětem šetřené veřejné zakázky je pak kompletní výměna stávajícího umělého povrchu o výměře 8 575 m2 včetně ochranných sítí, branek, rohových praporků, střídacích lavic a kompletního stávajícího osvětlení (z projektové dokumentace, resp. z technické zprávy týkající se osvětlení vyplývá, že stávající osvětlení bude vyměněno za nové LED osvětlení s průměrnou intenzitou osvětlení

V obecné rovině by se tedy mohlo jevit, že požadavek na prokázání předmětných referenčních zakázek odpovídá předmětu veřejné zakázky, neboť jednotlivé parametry předmětných referenčních zakázek samy o sobě korespondují s předmětem veřejné zakázky (k tomu více viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí k námitce 3 a námitce 4). Co se týče navrhovatelova tvrzení, že min. celkový počet (6) požadovaných referencí 1 a 2 s ohledem na jednoduchý a v oboru běžný předmět veřejné zakázky je nepřiměřený, bezdůvodný a nezákonný, Úřad uvádí, že nepřiměřenost množství požadovaných referencí nelze dovozovat toliko s odkazem na součet všech požadovaných referencí (a tvrzenou jednoduchost, resp. běžnost předmětu plnění), jedná-li se o součet několika rozdílných referencí prokazujících realizaci různých činností/stavebních prací. Vždy je třeba se v této souvislosti posoudit jednotlivé reference vč. jejich požadovaného počtu, což Úřad činí dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Dle Úřadu je tak námitka týkající se celkového počtu referencí (tj. součtu referencí 1 a 2) per se nedůvodná, resp. odpověď na otázku, zda je celkový počet vyžadovaných referencí zákonný, či nikoli, nutně vyplývá z toho, zda je zákonný, či nezákonný vyžadovaný počet jednotlivých typů referenčních zakázek (k tomuto aspektu srov. dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Co se týče námitky 2, v rámci které navrhovatel namítá, že zadavatel nezákonně stanovil požadavek na prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 zákona předložením osvědčení

Námitka 2 je tak dle Úřadu nedůvodná, neboť zadavatel není povinen v zadávací dokumentaci citovat veškerá zákonná ustanovení, dle kterých je povinen v zadávacím řízení postupovat.

Dále Úřad přistoupil k podrobnějšímu posouzení, zda parametry stanovené zadavatelem u reference 1 jsou zákonné, tj. zda jsou přiměřené s ohledem na předmět plnění, nediskriminační a bezdůvodně neomezující hospodářskou soutěž.