ÚOHS S0382/2023/VZ – Restaurování kulturních památek v Podolí

Obviněný – obec Podolí, IČO 00282332, se sídlem Podolí 1, 664 03 Podolí (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 3. 6. 2020 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“) s vybraným dodavatelem – Bc. Petr Vojáček, IČO 69682381, se sídlem Hraničářů 1351/3,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Přípisem ze dne 15. 5. 2023, č. j. ÚOHS-18081/2023/536, vyzval Úřad zadavatele, aby Úřadu zaslal písemné vyjádření k obsahu podnětu a aby Úřadu poskytl dokumentaci související s veřejnou zakázkou, tj. zejména realizační smlouvu včetně všech dodatků.

Dne 24. 5. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k obsahu podnětu z téhož dne.

Ve vyjádření ze dne 24. 5. 2023 zadavatel mj. uvedl, že předmětný dodatek nebyl uveřejněn na profilu zadavatele do 15 dnů od jeho uzavření z důvodu neúmyslného opomenutí, přičemž „zadavatel přijal systémová opatření k zabránění opakování se zjištěné situace a to zapojením dalších osob do kontroly nad dodržováním § 10d odst. 1 zákona c. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek viz usnesení č.12/3/2021 zasedání zastupitelstva obce Podolí ze dne

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150

8.

Obviněný uzavřel dne 3. 6. 2020 s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě na veřejnou zakázku.

Podle čl. V. bodu 1.1. smlouvy ze dne 1. 8. 2019 činí celková cena plnění 1 124 050 Kč bez DPH.

Z profilu zadavatele1 vyplývá, že obviněný zde uveřejnil dodatek č. 2 ke smlouvě na veřejnou zakázku dne 28. 7. 2020.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 3. 6. 2020, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 18. 6. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy, včetně všech jejích dodatků do

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 19. 6. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 2 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě celková cena díla dle smlouvy ze dne 1. 8. 2019 činí 1 124 050 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). V této souvislosti Úřad také dodává, že negativní dopad daného pochybení byl do jisté míry limitován, neboť obviněný sám následně (dne 28. 7. 2020) předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil. Byť tedy není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola veřejné zakázky byla, byť později, než zákon předpokládá, umožněna.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil, že obviněný přestupek nespáchal úmyslně a že ve snaze zabránit obdobné situaci v budoucnu přijal systémová nápravná opatření.

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 19. 6. 2020, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynuly ke dni vydání tohoto příkazu téměř 3 roky. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá.

Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, přičemž akcentována je funkce preventivní.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.