ÚOHS S0393/2023/VZ – Obnova soustavy veřejného osvětlení Litoměřice - 1. etapa

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – město Litoměřice, IČO 00263958, se sídlem Mírové náměstí 15/7, 412 01

Dle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky „[d]odávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení. (…)“

Zadavatel obdržel dne 22. 5. 2023 námitky navrhovatele – DAMIJA elektro s.r.o.,

Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 6. 2023, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 14. 6. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh procesu podání námitek a jejich následného odmítnutí pro nedůvodnost rozhodnutím zadavatele ze dne 5. 6. 2023.

Předně navrhovatel brojí proti požadavku na doložení ISO certifikace, pro niž neshledává žádný legitimní důvod, jelikož primárním účelem je podle jeho názoru toliko nepřípustně zúžit okruh potenciálních účastníků. V reakci na zadavatelem uvedené zdůvodnění certifikace ISO ve vztahu k certifikátům ISO 9001, 14001, 45001 navrhovatel uvádí, že dané odůvodnění považuje za nesprávné, neboť kvalifikační požadavky při zohlednění předmětu veřejné zakázky (jímž je zejména dodávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení) neodpovídají přiměřenosti. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na smysl prokazování technické kvalifikace (jímž je zajištění, aby se o přidělení veřejné zakázky ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni danou zakázku řádně plnit po stránce technické a materiální) a povinnost stanovení nediskriminačních

V případě certifikátu ISO 9001 podle navrhovatele nelze akceptovat zdůvodnění zadavatele, podle něhož si chtěl ověřit zkušenost zadavatele s organizací dodávek, jelikož „se předpokládá, že zadavatel podobného předmětu plnění organizuje velkou škálu různorodých činností a není důvod se domnívat, že pouze u této veřejné zakázky je koordinační schopnost dodavatele nad míru obvyklých poměrů ztížena“. Navrhovatel doplnil, že zejména minimalizace rizika nákupu špatného produktu byla zajištěna detailními technickými podmínkami.

Ve vztahu k certifikátu ISO 14001 má navrhovatel za to, že zadavatel vágním způsobem odůvodnil upřednostnění odpovědného zadávání před základní zásadou zákazu diskriminace.

Požadavek na certifikaci ISO 45001 navrhovatel označuje za nerelevantní, neboť zajištění bezpečnosti (občanů a pracovníků zadavatele) by podle jeho názoru bylo možné provést jinými efektivnějšími instrumenty nežli certifikátem ISO.

Podle navrhovatele je tak zřejmé, že zadavatel stanovil podmínky pro prokázání technické kvalifikace tak, že omezil možnost účasti „dodavatelům, kteří neměli zkušenosti s realizací rekonstrukce nebo výstavby silnice a zárubní nebo opěrné zdi kumulativně. K závěru ŘO IROP přispívá i fakt, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel pouze dvě nabídky (vybraného dodavatele a dodavatele OHL ŽS, (…) Účastníci zadávacího řízení byli zároveň nucení z důvodu kumulace požadavků na technickou kvalifikaci podat nabídky v konsorciích (…).

Navrhovatel se domnívá, že odůvodnění zadavatele ohledně certifikátů nelze považovat za správné, neboť nelze dospět k závěru, že by dodavatelé bez příslušných certifikátů ISO nebyli schopni naplnit předmět veřejné zakázky a dané požadavky na technickou kvalifikaci považuje s ohledem na předmět veřejné zakázky za diskriminační. Souhrn předmětných požadavků na kvalifikaci shledává navrhovatel jako neodůvodněný a nepřiměřený, a odporující přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona.

Následujícím požadavkem, který navrhovatel rozporuje, je krytí předřadníku IP67, v němuž ve vztahu k argumentaci zadavatele ohledně dostupnosti vzorku uvádí, sám navrhovatel disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě. Z toho důvodu tak nemá navrhovatel ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67. Schopnost zkrátit standardní dodací lhůty by přitom podle navrhovatele byla zcela jistě promítnuta do nabídkové ceny, čímž by opět došlo k diskriminaci určitého okruhu potencionálních dodavatelů. Úřad podotýká, že v souvislosti s uvedeným navrhovatel v podaných námitkách doplnil, že nelze tvrdit, že daný komponent ochrání výrobek (svítidlo) před proniknutím vody, když samotné svítidlo je svou povahou vysoce izolované proti průniku vody a v případě průniku dojde k poškození celého svítidla bez ohledu na ochranu předřadníku.

Navrhovatel dále napadá požadavek na účinnost svítidla v kontextu jeho dalších parametrů – tj. požadavek na hodnotu 150 lm/W při 2 700 K. Tuto hodnotu považuje navrhovatel za zjevně nepřiměřenou, neboť nikterak nesouvisí s kvalitou a životností svítidel, zužuje počet potenciálních dodavatelů a v kontextu dalších zvolených kritérií není důvodná. Rovněž navrhovatel doplnil, že „[p]okud je splněno Pmax, nebo je ještě nižší, pak je účinnost svítidla irelevantní, protože zadavatele zajímá celkový příkon soustavy. Primárně by měl být tedy podmínkou celkový příkon soustavy, nikoliv účinnost jednotlivých svítidel.“.

Za zcela nestandardní označuje navrhovatel požadavek zadavatele na posuzování parametrů svítidel dle reportu LM80. V dané souvislosti navrhovatel upozornil na nezbytnost přiměřeného nastavení zadávacích podmínek, které má zajistit zejména hospodářskou soutěž mezi dodavateli a připomíná povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 a § 36 odst. 1 zákona, z něhož vyplývá, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Navrhovatel má za to, že test LM-80 je velmi subjektivně prezentovaný test, který nevypovídá o samotných svítidlech, nýbrž vypovídá pouze o čipech. Podle názoru navrhovatele měl zadavatel připustit jako adekvátní variantu test report LM-79, který řeší svítidlo jako systém, jelikož měří světelný výkon (tok), elektrický výkon, barevnost, účinnost a rozložení intenzity a certifikace ENEC+.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 99 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona tím, že neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní délku. Navrhovatel uvádí, že z Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne

V neposlední řadě navrhovatel uvádí, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí námitky uvedl, „že námitka je nedůvodnou i proto, že účastník podal námitky proti stanovení zadávacích podmínek na samém konci lhůty k jejich podání.“. Tento závěr považuje navrhovatel za nepřijatelný a v rozporu se základními principy zákona, neboť námitky proti zadávacím podmínkám lze podat až do konce lhůty pro podání nabídek nebo žádostí o účast.

Navrhovatel vyjádřil názor, že stanovení zadávacích podmínek zadavatelem vykazuje vady, které bez objektivních důvodů předem vylučují určité dodavatele, kteří by jinak mohli podat

Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 3 zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 6. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 14. 6. 2023.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 16. 6. 2023.

Dne 23. 6. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací o zadávacím řízení.

Úvodem zadavatel shrnuje své nesouhlasné stanovisko vůči postupu navrhovatele ve věci, zejména pak zadavatel zdůrazňuje, že návrh navrhovatele považuje za zcela nedůvodný a zjevně účelový. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel zásadně změnil odůvodnění svých výhrad vůči postupu zadavatele oproti svým námitkám ze dne 22. 5. 2023, v nichž opakovaně brojil proti údajnému nastavení podmínek ve prospěch jediného dodavatele, kdy navrhovatel výslovně namítal, že „zadávací podmínky jsou koncipovány výhradně pro jediného dodavatele“, že zadavatel omezuje soutěž „pouze na jednu variantu“ a že jsou „úmyslně nastaveny tak, aby jejich splnění prokázal toliko jeden dodavatel“. Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel nově tvrdí, že zadávací podmínky ve skutečnosti splňuje, nicméně dle svého názoru již navrhovatel neměl adekvátní čas na přípravu nabídky.

Ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek pak zadavatel vyjádřil přesvědčení, že kvalifikační požadavky stanovil v souladu s § 73 odst. 6 zákona přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky (obnova soustavy veřejného osvětlení s dodávkou celkem 754 kusů LED svítidel) a veškeré zadávací podmínky vymezil v souladu s § 36 odst. 1 zákona tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel upozornil, že navrhovatel opomíjí rozhodovací praxi Úřadu, která stanoví, že je to právě zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby, a proto jej nelze nutit za každou cenu

Zadavatel předně uvádí, že svůj požadavek na certifikace ISO stanovil v souladu se zásadami dle § 6 zákona a zdůvodnil jej jak v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, tak v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele, a že stanovením daného požadavku snižuje pravděpodobnost účasti nezpůsobilých dodavatelů na zadávacím řízení, kteří by nebyli schopni řádně a včas splnit své závazky. K jednotlivým požadovaným certifikacím zadavatel uvádí následující.

Certifikát ISO 9001:2016 (Systém managementu kvality) má v daném případě dle zadavatele sloužit k ověření kvality řízení celkově profesionálního přístupu dodavatele, u něhož splnění standardů procesů ověřuje dlouhodobou schopnost zajistit a udržet úroveň poskytovaných služeb a dodávek; zadavatel doplňuje, že v případě dodávek elektrických zařízení existuje riziko dodávek zařízení nebo jejich částí s nižší či proměnlivou kvalitou (původem zejména z Asie) včetně rizika instalace odlišných zařízení/částí oproti předloženému vzorku, které může být učiněno dodavatelem vědomě, ale často nevědomě „špatným nákupem“ od poddodavatele. Toto riziko by přitom mělo být podle zadavatele u společností s ověřeným systémem managementu kvality nižší.

K certifikátu ISO 14001:2016 (Systém environmentálního managementu) pak zadavatel uvádí, že slouží k ověření environmentálně odpovědného přístupu dodavatele a v dlouhodobém horizontu ke snížení negativních dopadů činnosti na životní prostředí (měřením a snižováním externalit) a dodává, že cílem veřejné zakázky je snížení energetické náročnosti soustavy veřejného osvětlení v souladu se zásadou environmentálně odpovědného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona; eliminaci rizika negativních dopadů na životní prostředí, které je nižší u společnosti s ověřeným systémem environmentálního managementu zadavatel považuje za logické.

Kritérium certifikace ISO 45001:2018 (Management bezpečnosti a ochrany zdraví) podle zadavatele slouží k ověření, že se dodavatel při všech svých činnostech a procesech zaměřuje na zajištění ochrany zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnosti při práci. V této souvislosti zadavatel uvádí, že dodavatel bude svou činnost provádět v zastavěné části města s pohybem občanů, přičemž zadavatel chce zajistit bezpečnost pracovníků dodavatele a občanů, a to včetně snižování rizika pracovních úrazů (což vychází ze zásady dle § 6 odst. 4 zákona, kdy mezi sociálně odpovědné zadávání spadá právě zajištění bezpečných pracovních podmínek)

Zadavatel v argumentaci rovněž uvádí, že ke snížení výše uvedených a souvisejících rizik nevyužívá jen požadavek na certifikace ISO, ale s ohledem na tato rizika stanovil odpovídajícím způsobem též smluvní podmínky včetně sankcí. Zadavatel současně zdůraznil, že na relevantním trhu působí dostatek kvalifikovaných dodavatelé, což dokládá skutečnost z celkového počtu 7 nabídek všichni dodavatelé předložili požadované certifikace.

Ke komponentu předřadníku se stupněm krytí IP 67 zadavatel uvádí, že předřadník je elektronické zařízení, které je umístěno před samotný světelný zdroj, zajišťuje jeho řádné napájení a regulaci a zároveň také slouží jako zdroj napětí a ochrana proti přepětí. LED svítidlo může mít různé předřadníky (z různých materiálů, s různými stupni krytí či různými funkcemi), přičemž zadavatelem stanovený stupeň ochrany byl vymezen výlučně s ohledem

K namítané nedostupnosti vzorku uvedeného výrobku zadavatel uvádí, že komponent předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším by měl být na trhu běžně dostupný, a to právě v kvantitě nejméně jednoho kusu, který je pro účely zkoušky vzorku k předmětné veřejné zakázce zapotřebí. K danému tvrzení zadavatel předkládá odkazy na konkrétní produkty s krytím IP 67 a požadovanou skladovou dostupností.

Ohledně navrhovatelem namítaného požadavku na účinnost svítidel v souvislosti s hodnotou

K zadavatelem stanovenému požadavku „pouze“ na LM-80 test zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele k danému požadavku není dle zadavatele věcně správná, neboť každý z testů, tj. LM-79 a LM-80, má odlišný účel a praktické využití a každý z nich se zaměřuje na testování rozdílných parametrů LED svítidel nebo LED čipů. Test LM-80 je podle zadavatele průmyslový standard pro výrobce LED komponent (LED čipů) k určení stálosti světelného toku (neboli jejich životnosti) svítidla, jde o dlouhodobý test trvající min.

Zadavatel vyjádřil názor, že předmětem přezkumu Úřadu byl nemělo být hledání domněle ideálního řešení nastavení zadávacích podmínek, neboť by takový postup byl v rozporu s dalšími právními předpisy.

K „vyššímu počtu podaných nabídek“ zadavatel sděluje, že jich obdržel 7, přičemž k otázce, zda všichni z účastníků splňují zadávací podmínky, zadavatel uvedl, že nemůže podat kvalifikovanou odpověď, neboť zadávací řízení stále probíhá, nicméně konstatoval, že všichni účastníci předložili ISO certifikáty a další požadované doklady.

Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele ohledně nepřiměřeného prodloužení lhůty pro podání nabídek na základě změny technické kvalifikace v zadávací dokumentaci.

Na základě ověření dostupnosti předřadníku v obou provedeních zároveň zadavatel dodává, že přední čeští výrobci disponují oběma variantami materiálu. K tomuto tvrzení zadavatel dokládá seznam výrobců/prodejců, kteří požadavek splňují. Mezi zmiňované subjekty patří také společnost JANČA & EMAS group s.r.o., která je dlouhodobým obchodním partnerem navrhovatele, přičemž právě tato společnost výslovně potvrdila, že disponuje řešením, které splňuje původní zadávací podmínky (tj. hliníkový předřadník).

Zadavatel uvádí, že navrhovatel přešel od tvrzení, že zadávací podmínky jsou diskriminačně nastaveny, k značně odlišnému tvrzení, že zadávací podmínky ve skutečnosti po změně zadávacích podmínek splňuje, ale neměl dostatek času na podání nabídky nedostatečným prodloužením lhůty. Povaha změny přitom dle zadavatele pouze umožňuje využít jinou variantu řešení, ale nerozšířila možný okruh dodavatelů.

Zadavatel namítá, že tvrzení navrhovatele ohledně odmítnutí námitky kvůli nedůvodnosti zadavatelem není pravdivé, neboť ten výslovně uvedl, že „Zadavatel s ohledem na čas přijetí námitek (11 min. před koncem lhůty pro podání nabídek) pro úplnost sděluje, že – byť takový postup ZZVZ stěžovateli umožňuje – byl stěžovatel zjevně při podání námitek veden pouze snahou o zrušení zadávacího řízení (…)“ a pouze tímto konstatoval skutečnosti v souladu s best practice Úřadu. Zadavatel si je vědom, že zákon umožňuje podat námitky proti zadávacím podmínkám až do uplynutí lhůty pro podání nabídek, ale jejich podání těsně před uplynutím lhůty už nepovažuje za snahu navrhovatele o dialog a změnu, nýbrž za snahu docílení zrušení zadávacího řízení.

Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Usnesením ze dne 4. 7. 2023 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

Usnesením ze dne 20. 7. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

Dne 26. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 20. 7. 2023 (viz výše) mj. uvedl, že „(…) Pokud se jedná o obdobné nebo vyšší řešení z naší strany. Disponují svítidla LUG kvalitními předřadníky světových značek s technickými parametry skutečně relevantními pro LED svítidla, předřadníky vyráběnými v Evropě a jejichž parametry je možné doložit skutečnými laboratorními testy a certifikáty“. K dotazu č. 1), písm. b. navrhovatel uvedl, že „Vzhledem k tomu, že výběrové řízení bylo vypsáno na 5 týdnů, nebyl čas na písemnou komunikaci a veškerá komunikace probíhala telefonicky s naším partnerem, výrobcem osvětlení LUG LIGHT FACTORY“, k čemuž navrhovatel doložil vyjádření ředitele pro jihovýchodní Evropu a střední Asii. K dotazu č. 1), písm. c. navrhovatel uvedl, že prostřednictvím společnosti LUG LIGHT FACTORY byli osloveni následující dodavatelé: „OSRAM, TRIDONIC, PHILIPS, INVENTRONICS“.

Ve vztahu k dotazu č. 2) Úřadu navrhovatel zejména uvedl, že „Použití předřadníku IP67, při krytí svítidla IP66, pro běžný provoz veřejného osvětlení pozemních komunikací by pouze navyšovalo cenu svítidla, bez jakékoliv další přidané hodnoty, proto v minulosti pro tyto účely v takovém typu svítidla předřadník IP67 použit nebyl ať už v plastovém, nebo hliníkovém provedení (…)“.

Závěrem navrhovatel k dotazu č. 3) Úřadu uvedl, že mu „není známo, že by někdo z výrobců moderního LED osvětlení s hladkým samočistícím tvarem tělesa proti usazování nečistot ve svých svítidlech pro pozemní komunikace používal standardně předřadník IP67 ať už v plastovém nebo hliníkovém provedení. (…)“.

K uvedenému vyjádření navrhovatel přiložil mj. vyjádření obchodního partnera LUG Light

Rozhodnutím ze dne 26. 7. 2023 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usnesením ze dne 1. 8. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů:

Usnesením ze dne 3. 8. 2023 přerušil Úřad správní řízení za účelem získání odborného stanoviska, příp. odborných stanovisek, k otázce, čeho se týkají testy IES LM 80 a IES LM 79, co se jimi prokazuje a jaký je mezi těmito testy rozdíl, a to do doby doručení posledního z těchto stanovisek.

Dne 3. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 1. 8. 2023 (viz výše) mj. uvedl, že „disponuje mimo jiné následujícími výrobky, které jsou jednoznačně způsobilé nahradit zadavatelem úzce vymezené výrobky: − URBINO LED S o až 165 lm/W, životnost L90B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, hliník a sklo IP66, IK10, ENEC, ENEC+ (…) − Tiara 2 LED M o až 164 lm/W, životnost L90B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, materiály hliník a sklo IP66, IK09, bez nástrojový přístup, ENEC,

až 160 lm/W, životnost L98B10 100 000 hod, CLO, astrodim, DALI ZD4i, 10kV přepěťová ochrana, materiály hliník a sklo IP66, IK09, bez nástrojový přístup, ENEC,

Žádostí ze dne 10. 8. 2023 Úřad požádal Český metrologický institut, IČO 00177016, se sídlem

Dne 16. 8. 2023 obdržel Úřad odborné stanovisko Českého metrologického institutu, v němž k dotazům Úřadu sděluje následující:

Přípisem ze dne 17. 8. 2023 oznámil Úřad pokračování správního řízení, jelikož pominul důvod, pro který bylo správní řízení přerušeno.

Usnesením ze dne 17. 8. 2023 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonů: a. sdělení, z jakého důvodu v rámci objasnění specifikace jím tvrzeného „obdobného řešení, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky (…)“ ve vyjádření navrhovatele ze dne 3. 8. 2023 nespecifikoval kromě nabízených výrobků svítidel také nabízený předřadník/předřadníky s krytím IP 67 či vyšším; b. vysvětlení, zda je případně absence předřadníku ve vyjádření navrhovatele ze dne

Dne 22. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž v reakci na usnesení Úřadu ze dne 17. 8. 2023 uvedl, že „(…) Zaslání specifikace driveru IP67 nám přišlo nepodstatné, také vzhledem k tomu, že podstata celého problému je v něčem jiném. Zástupce zadavatele má předem připravené řešení. Dohledali jsme zadání VŘ pro více měst, které zpracovala firma

Příloha výše uvedeného vyjádření přitom obsahuje katalogový list předřadné části v anglickém jazyce, k jehož předmětné části Úřad provedl překlad v následujícím znění:

Usnesením ze dne 24. 8. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 31. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

Dne 31. 8. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž zadavatel mj. uvádí, že „Navrhovatel v rámci vyjádření k provedení úkonů 1 ze dne 26.7.2023 sám uvádí, že údajnou nedostupnost řešení zjistil skrze jednoho výrobce – polskou společnost

Ve vztahu ke sdělení Českého metrologického institutu ze dne 10. 8. 2023 zadavatel uvádí, že toto sdělení potvrzuje vyjádření zadavatele, že testy LM-80 a LM-79 měří rozdílné vlastnosti a nejsou vzájemně porovnatelné a pokud by zadavatel měl připustit oba testy, připustil by tím varianty plnění, přičemž by existovalo reálné riziko faktické neporovnatelnosti nabídek. Jediným řešením by tudíž bylo stanovení požadavků na oba testy, což je jednak odlišné od námitky navrhovatele a také by mohlo být v rozporu se zásadou přiměřenosti. K využití obou testů zadavatel rovněž doplňuje, že v případě obnovy soustavy veřejného osvětlení je pro něj klíčová právě časová stálost (tj. relativní změny v čase) a kolometrické vlastnosti dle testu LM-80, jež přímo souvisí s reálnou životností svítidla, přičemž toto měření vzhledem k jeho časové náročnosti není možné provést v rámci hodnocení vzorků. Zadavatel dodává, že preference stálosti (životnosti) jednoznačně sleduje naplnění potřeb zadavatele a je v souladu se zásadami 3E, a proto nemůže vést k nezákonnosti zadávacích podmínek.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření Českého metrologického institutu, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 6 odst. 4 zákona zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti zadávacího řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Dle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum.

Podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

Podle § 80 odst. 1 zákona pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty.

Podle § 80 odst. 2 zákona pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem

Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. 4. zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky definován následovně: „Předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka nového LED osvětlení včetně montáže a výměny stávajícího osvětlení. Napájení světelných míst je provedeno kabelovým a vzdušným vedením. Při výměně svítidel bude nejprve odpojeno napájení jednotlivých svítidel v jejich svorkovnicích od rozvodu VO. Poté bude provedena demontáž stávajících svítidel z výložníků. (…) Podle stavu stávajícího výložníku bude nové svítidlo instalováno buď na nový, nebo stávající výložník. Následně bude napájecí kabel ve svorkovnici připojen k rozvodu VO. Podle technického stavu (stáří, funkčnost, opotřebení) může být tato svorkovnice vyměněna za novou. Výměna svítidel bude probíhat na betonovém nebo ocelovém stožáru.

V čl. 6., bodu 6.4. zadávací dokumentace je uvedeno, že „K prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel požaduje, aby dodavatel v nabídce předložil (…) dle §79, odst. 2, písm. b) zákona Popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. Minimální úroveň: ­ certifikát ISO 9001 – Systém managementu kvality, ­ certifikát ISO 14001 - Systém environmentálního managementu, ­ certifikát ISO 45001 - Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci..

V čl. 21. zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Technické požadavky zadavatele: (…) Technické požadavky zadavatele splní účastník předložením dokumentů: ­ (…) ­ Vyplněné technické podmínky a čestné prohlášení v příloze č. 8 ZD – Technická specifikace svítidel.“

V čl. 22 zadávací dokumentace se uvádí, že „Zadavatel si vyhrazuje právo, v souladu s § 104 písmeno a) a b) zákona a § 122 odstavec 3 zákona požadovat od vybraného dodavatele před uzavřením smlouvy o dílo předvedení funkčního vzorku LED svítidla. (…) Vzorek svítidla musí odpovídat technické specifikaci, viz příloha č. 8 ZD (…)“.

Dle čl. 23. zadávací dokumentace se zadavatel „v souladu s § 6 odst. 4 zákona zabýval zásadami sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. (…)

Příloha č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“), která určuje minimální technické parametry, jež musí splňovat nabízený předmět plnění, obsahuje mj. tabulkový výčet dílčích požadavků (určený k vyplnění jednotlivými dodavateli) na konstrukční, světelné a elektrické parametry, a to včetně požadovaných hodnot.

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 28. 4. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 2“) se uvádí mj. následující:

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 12. 5. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 4“) se uvádí mj. následující:

Navrhovatel v podaném návrhu namítá, že zadavatel stanovil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona diskriminačně, a to i z důvodu vysokého počtu certifikátů. Podle navrhovatele tak zadavatel stanovil technickou kvalifikaci jako neodůvodněnou a v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 a 2 zákona.

Úřad v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (v obecné rovině srov. § 79 odst. 1 zákona).

Ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace závisí na rozhodnutí zadavatele, je nutno upozornit na skutečnost, že při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků je zadavatel vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace je to mimo jiné § 73 odst. 6 zákona, jenž připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Významný limit zadavatele v celém zadávacím řízení, a nepochybně tedy i při vymezení kritérií technické kvalifikace, představují rovněž, zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásada zákazu diskriminace a zásada přiměřenosti.

Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, tudíž byl zadavatel povinen postupovat podle pravidel pro nadlimitní režim, která jsou z hlediska systematiky zákona zařazena do části čtvrté.

Z ustanovení § 79 odst. 2 písm. e) zákona vyplývá, že k prokázání kritérií technické kvalifikace lze po dodavatelích požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum. Z § 80 odst. 1 zákona současně vyplývá, že pokud zadavatel pro účely prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona požaduje splnění norem pro zajištění jakosti včetně norem týkajících se přístupnosti

V šetřeném případě zadavatel v bodu 6.4. zadávací dokumentace stanovil následující minimální úroveň k prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona1: - „certifikát ISO 9001 – Systém managementu kvality, - certifikát ISO 14001 – Systém environmentálního managementu, - certifikát ISO 45001 – Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci..“.

V souvislosti s otázkou oprávněnosti požadavku na předložení certifikátu ISO 9001 zadavatel v rozhodnutí o námitkách jako důvod pro stanovení tohoto požadavku uvedl „minimalizac[i] rizika nákupu špatného produktu nebo služby; prokázání organizačních schopností dodavatele; prokázání schopnosti trvale poskytovat výrobky nebo služby“. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel zdůrazňuje potřebu snížení rizika dodávek zařízení nebo jejich částí v nižší či proměnlivé kvalitě, a to zejména dodávek výrobků z Asie, k čemuž současně uvádí, že riziko má být sníženo i u samotné instalace nevhodných zařízení.

V souvislosti s požadavkem zadavatele na předložení certifikátu ISO 45001 zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „dodavatel bude svou činnost provádět v zastavěné části města s pohybem občanů; zadavatel chce zajistit bezpečnost pracovníků dodavatele i občanů; eliminovat pracovní úrazy“, přičemž ve vyjádření k návrhu doplnil, že daný certifikát „slouží k ověření, že dodavatel při všech svých činnostech a procesech zaměřuje na zajištění ochrany zdraví zaměstnanců a jejich bezpečnosti při práci“ a že „tato podmínka vychází ze zásady dle § 6 odst. 4 ZZVZ, kdy mezi sociálně odpovědné zadávání spadá právě zajištění bezpečných pracovních podmínek.“.

Z bodu 4. zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je mj. dodávka LED osvětlení spolu s montáží a výměnou stávajícího osvětlení, přičemž mezi dále upřesněné činnosti v rámci plnění předmětu veřejné zakázky spadá kupříkladu manipulace s kabelovými rozvody veřejného osvětlení. Právě vymezení předmětu plnění veřejné zakázky vymezené v bodu 4. zadávací dokumentace přitom Úřad považuje za klíčové při rozhodování o dané otázce.

Úřad s odkazem na výše uvedený popis předmětu veřejné zakázky konstatuje, že se v daném případě jedná o pořizování plnění, na něž jsou z hlediska jeho kvality a dlouhotrvajícího bezvadného fungování kladeny velmi vysoké nároky, a to především s ohledem na naplňování základního veřejného zájmu (kdy lze mít za to, že veřejnost považuje řádně fungující veřejné osvětlení za naprostou samozřejmost) spočívajícím především v zajištění bezpečnosti, a to jak v souvislosti se silničním provozem na pozemních komunikací, tak v souvislosti s pohybem osob na chodnících a jiných pozemních komunikacích (v případě nefunkčního veřejného osvětlení hrozí např. úrazy nebo trestná činnost s dopadem na zdraví osob či škody na majetku). Je přitom logické, že zadavatel klade důraz na to, aby zařízení instalovaná v souvislosti s veřejnou zakázkou na obnovu soustavy veřejného osvětlení

Co se týče požadavku na předložení certifikátu ISO 45001, má Úřad za to, že i požadavek na tento druh certifikátu, který se podle veřejně dostupných informací (https://www.eiso.cz/cz/iso-45001-708) zaměřuje na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož cílem je zlepšit bezpečnost a zdraví zaměstnanců a dalších pracovníků a vytvářet vhodnými prostředky bezpečná pracoviště pomocí prevence pracovních úrazů, onemocnění a smrtelných úrazů a aktivně zlepšovat výkonnost BOZP, lze považovat svým způsobem za požadavek týkající se zajištění kvality ve smyslu § 79 odst. 2 písm. e) zákona (v kombinaci s § 80 odst. 1 zákona). Úřad vychází z toho, že právě kvalita je zajišťována zaměstnanci (či jinými pracovníky) dodavatele, kteří zajišťují kvalitu výstupů pracovní činnosti. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci tak má nepochybně jistý význam i pro kvalitu plnění. Nadto je třeba upozornit, že i s ohledem na zásady zakotvené v § 6 odst. 4 zákona (podle nichž je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat mj. zásadu sociálně odpovědného zadávání) nelze dle Úřadu takový požadavek (pokud je takový požadavek důvodný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky – podrobněji viz níže) považovat za stanovený v rozporu se zákonem, neboť jeho splnění zjevně vede k naplnění zásady sociálně odpovědného zadávání, jelikož zajišťuje lepší pracovní podmínky zaměstnanců.

Jak vyplývá z bodu 4. zadávací dokumentace (viz výše) předmětem veřejné zakázky je kromě dodávky LED osvětlení i montáž a výměna stávajícího osvětlení, manipulace s kabelovým vedením, betonovými či ocelovými stožáry a rozvaděči. Deskripce předmětu plnění je rovněž doplněna o označení následujícími CPV kódy: „31500000-1 – Elektrické zdroje světla a svítidla

Vzhledem k tomu, že předmět veřejné zakázky má být dle přílohy č. 10 realizován na značném počtu ulic města, existuje v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky vyšší riziko úrazovosti – a to jak na straně pracovníků dodavatele, tak případných kolemjdoucích, neboť práce budou prováděny v zastavěných a obydlených částech města. Rovněž je zřejmé, že v rámci plnění veřejné zakázky bude docházet k manipulaci se zdroji elektrické energie.

Ohledně námitky navrhovatele, podle níž zajištění bezpečnosti lze provést i jinými efektivnějšími instrumenty než certifikátem ISO, Úřad souhlasí, že zajištění bezpečnosti lze bezpochyby provést i jinými způsoby, kupříkladu faktickým jednáním v souladu s bezpečnostními předpisy, avšak zadavatel nemůže být nucen při zadávání veřejné zakázky slepě důvěřovat dodavateli, že zadavatelem požadované postupy budou bez dalšího dodržovány. Kvalifikační požadavky jsou stanoveny právě z toho důvodu, aby měl zadavatel určitou jistotu či kvalifikovaně mohl předpokládat, že vybraný dodavatel bude schopen dostát svým závazkům a provede požadované činnosti náležitým způsobem, a to ještě před samotným zahájením plnění předmětu veřejné zakázky.

S ohledem na uvedené skutečnosti tak Úřad považuje zadavatelem stanovený požadavek na předložení certifikátu ISO 45001 za odpovídající předmětu veřejné zakázky a plně korespondující s povinnostmi zadavatele vyplývajícími ze zásady sociálně odpovědného zadávání dle § 6 odst. 4 zákona.

Ve vztahu k dalšímu zadavatelem požadovanému certifikátu ISO 14001 Úřad předně uvádí, že k tomuto typu certifikátu se váže kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. h) zákona, a nikoli podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona (jak prostřednictvím textového obsahu tohoto ustanovení učinil zadavatel v bodu 6.4 zadávací dokumentace). S kritériem technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. h) zákona pak souvisí ustanovení § 80 odst. 2 zákona (podrobněji viz výše).

Zadavatel ke stanovenému kritériu technické kvalifikace souvisejícímu s požadavkem na předložení certifikátu ISO 14001 v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „cílem veřejné zakázky je snížit energetickou náročnost soustavy veřejného osvětlení; daná certifikace pomůže snížit negativní dopady činností organizace na životní prostředí; pomůže zadavateli s naplněním § 6 dst. 4 zákona zásady environmentálně odpovědného zadávání“.

Z veřejně dostupných informací (viz https://www.e-iso.cz/cz/iso-14001-698/) o certifikátu

Co se týče schopnosti dodavatele použít při plnění veřejné zakázky opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jak požaduje ustanovení § 79 odst. 2 písm. h) zákona,

Stejně tak je třeba mít na paměti, že místem plnění veřejné zakázky jsou vybrané ulice města

Jednoznačně lze tedy dospět k závěru, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky lze použít opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, jak požaduje § 79 odst. 2 písm. h) zákona.

V daném případě je přitom nepochybné, že zadavatel předmětem veřejné zakázky sleduje zásadní cíl, jímž je snížení energetické náročnosti světelné soustavy, a tedy již samotným předmětem veřejné zakázky přispívá k ochraně životního prostředí v důsledku snížení energetických nároků. Je tedy pochopitelné, že zadavatel požaduje, aby i postupy v rámci plnění veřejné zakázky zohledňovaly systém environmentálního řízení. V souvislosti s požadovaným certifikátem ISO 14001 Úřad upozorňuje, že i s ohledem na zásady odpovědného zadávání, které se promítly rovněž v čl. 23. zadávací dokumentace, podle nichž je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat mj. zásadu environmentálně odpovědného zadávání v souladu s ustanovením § 6 odst. 4 zákona, nelze takový požadavek považovat za stanovený v rozporu se zákonem, když je takový požadavek důvodný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (což bylo v šetřeném případě prokázáno, jak je uvedeno výše).

Z pohledu namítané nepřiměřenosti a diskriminační povahy daného požadavku Úřad konstatuje, že jelikož Úřad výše dospěl k závěru, že požadavky na všechny tři certifikáty byly stanoveny důvodně, nejedná se v šetřeném případě o porušení zásady zákazu diskriminace, ale o zákonné omezení okruhu dodavatelů, které se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a nastavením požadavků na kvalifikaci takovým způsobem, aby nedocházelo k nedůvodnému omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem, avšak k omezení okruhu vhodných dodavatelů zákonnou „selekcí“.

Ohledně namítané kumulace certifikátů Úřad konstatuje, že jak vyplývá z výše uvedeného, požadavky na jednotlivé certifikáty neshledal jako stanovené v rozporu se zákonem a nezákonnost nespatřuje ani v jejich souhrnu, neboť ze zaměření požadovaných certifikátů je zřejmé, že se každý z nich zaměřuje na splnění zcela odlišných aspektů (tj. zajištění jakosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrana životního prostředí) a z pohledu toho, co by měly dané certifikáty prokazovat se tedy nepřekrývají. Každý z certifikátů tedy co do svého obsahu osvědčuje odlišné kritérium technické kvalifikace. Úřad podotýká, že ani počet podaných nabídek přitom nenasvědčuje, že by se jednalo o omezující zadávací podmínku bránící širokému okruhu dodavatelů se účastnit daného zadávacího řízení.

Současně Úřad k zadavatelem požadovaným certifikátům doplňuje, že z obsahu dokumentů předložených účastníky zadávacího řízení, je zřejmé, že všech 7 dodavatelů, kteří předložili zadavateli nabídku, disponují všemi třemi zadavatelem požadovanými certifikáty ISO řady

Na uvedeném závěru Úřadu přitom nic nemění to, že podle navrhovatele ke snížení rizik zadavatel stanovil i smluvní podmínky včetně sankcí, neboť je logické, že zadavatel hodlá v rámci zadávacího řízení vybírat již z okruhu dodavatelů, kteří poskytují určitou záruku ohledně eliminace rizik, jelikož prostřednictvím požadovaných certifikátů prokázali některé zavedené postupy. Úřad má za to, že pro zadavatele je zcela jistě vždy primární především bezvadné plnění a až druhotná možnost uplatnění sankcí v situaci, kdy nebudou dodavatelem plněny smluvní podmínky.

Úřad rovněž podotýká, že tvrzení navrhovatele v bodu 5 návrhu týkající se počtu vyhovujících nabídek v souvislosti s uvedenými certifikáty ČSN EN ISO, tj. tvrzení, že „zadavatel stanovil podmínky pro prokázání technické kvalifikace tak, že omezil možnost účasti dodavatelům, kteří neměli zkušenosti s realizací rekonstrukce nebo výstavby silnice a zárubní nebo opěrné zdi kumulativně. (…) K závěru ŘO IROP přispívá i fakt, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel pouze dvě nabídky (vybraného dodavatele a dodavatele OHL ŽS, (…) Účastníci zadávacího řízení byli zároveň nucení z důvodu kumulace požadavků na technickou kvalifikaci podat nabídky v konsorciích (…).“ je zcela nesprávné, a to jak z hlediska počtu, tak obsahu obdržených nabídek, jelikož v šetřeném případě bylo podáno celkem 7 nabídek a žádná z nich nebyla podána dodavatelem OHL ŽS, a.s. Z daného tvrzení tudíž vyplývá, že výše uvedená argumentace navrhovatele se vůbec nevztahuje k šetřenému případu, a z toho důvodu ji považuje Úřad za nerelevantní.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky zadavatele na předmět plnění (technické podmínky) musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb, aby bylo dosaženo účelu předvídaného zákonem, tj. uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za dodržení základních zásad veřejného zadávání, jež jsou stanoveny v § 6 zákona.

K problematice stanovení zadávacích podmínek předseda Úřadu ve shora citovaném rozhodnutí uvádí, že zadávací podmínky musí být stanoveny tak, aby zaručovaly spravedlivou soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku a zároveň aby plnění podle zadávacích podmínek naplnilo potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Zadavatel tedy může ve smyslu § 36 odst. 1 zákona nastavením zadávacích podmínek omezit hospodářskou soutěž, toto omezení ale musí být odůvodněné jeho oprávněnými potřebami.

Důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky, ve zde posuzovaném případě tedy technických podmínek stanovených v Příloze č. 8 zadávací dokumentace (k tomu viz dále), je dále nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Podle shora citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu pak „[v] praxi (…) nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché, avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.“.

Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením těchto zadávacích podmínek zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž zvýhodněním konkrétního dodavatele, resp. znevýhodněním některých potencionálních dodavatelů.

Navrhovatel v návrhu napadá technickou podmínku týkající se komponentu předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším, v souvislosti s níž v návrhu uvádí, že disponuje obdobným řešením, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě (a tudíž ani nedisponuje předřadníkem s požadovaným krytím).

Úřad předně předesílá, že odůvodnění předložené navrhovatelem v podaných námitkách a posléze v návrhu se ve vztahu k výše uvedené otázce, tj. nezákonnosti požadavku, výrazně liší, neboť v návrhu navrhovatel reaguje výlučně na nedostupnost předřadné části v krytí IP

Specifikaci požadovaného předřadníku zadavatel uvedl v příloze č. 8 zadávací dokumentace ve znění „Předřadník musí být v hliníkovém provedení s krytím minimálně IP 67.“. Na základě

Ohledně navrhovatelem namítané nedostupnosti předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším Úřad především upozorňuje, že v reakci na argumentaci zadavatele ohledně běžné dostupnosti daného předřadníku u českých i evropských dodavatelů (v potřebném množství min. jednoho vzorku) navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že on sám disponuje „obdobným řešením“, které by vedlo k naplnění předmětu veřejné zakázky, a z tohoto důvodu nemá on ani jeho poddodavatelé k dispozici skladem předřadník s krytím IP 67. Vzhledem k tomu, že Úřadu nebylo zřejmé, co je navrhovatelem míněno jako „obdobné řešení“, které by mělo naplnit potřeby zadavatele, a proto vyzval navrhovatele usnesením ze dne 20. 7. 2023 mj. ke specifikaci uvedeného „obdobného řešení“ a také zodpovězení dotazů, jakým způsobem byla dostupnost předmětu zjišťována a kolik subjektů bylo osloveno. Navrhovatel následně Úřadu zaslal své vyjádření ze dne 26. 7. 2023 k citovanému usnesení, jehož obsahem však byla zejména argumentace k otázce oprávněnosti požadavku předřadníku se stupněm krytí IP 67, přičemž k obdobnému řešení navrhovatel uvedl, že „Pokud se jedná o obdobné nebo vyšší řešení z naší strany. Disponují svítidla LUG kvalitními předřadníky světových značek (…)“, nicméně již neuvedl konkrétní výrobky. Usnesením ze dne 1. 8. 2023

Z obsahu návrhu jasně plyne, že podle názoru navrhovatele nebyl zadavatel oprávněn požadovat komponent předřadníku IP 67, a to z důvodu jeho nedostupnosti. Tento názor navrhovatele však jednoznačně vyvrací počet podaných nabídek, kdy z celkového počtu 7 nabídek v 6 nabídkách (resp. ve vyplněném formuláři týkajícím se technických podmínek požadovaných v příloze č. 8 zadávací dokumentace) bylo uvedeno vyjádření souhlasu příslušného dodavatele, že předřadník s požadovanými vlastnostmi (a tedy i požadovaným stupněm krytí) disponuje. Takto vysoký počet nabídek přitom nenasvědčuje tomu, že by se v případě zadavatelem požadovaného komponentu předřadníku mělo jednat o těžko dostupný produkt. O obtížné dostupnosti vzorku daného komponentu pro účely prokázání kvalifikace pak nesvědčí ani množství odkazů zadavatele na výrobky nabízené na trhu, které jsou skladem. Nelze tak získat ani jakékoli pochybnosti o účelovosti daného požadavku, když navrhovatel uvedl, že „výrobce/dovozce se kterým počítá Regionální rozvojová agentura

Argumentace navrhovatele v podaném návrhu současně směřuje k tomu, že on sám by mohl nabídnout zadavateli jiné, obdobné řešení, které by naplňovalo předmět veřejné zakázky, a to ve vyšší kvalitě. Nicméně jak vyplynulo z opakovaného dotazování, navrhovatel by v rámci „obdobného řešení“ nabídl předřadník INVENTRONICS 75W NFC Driver with DALI2 and D4i EUM-075SxxxBx, který má krytí IP 67, což jednoznačně vyplývá z navrhovatelem předloženého katalogového listu (resp. z jeho překladu provedeného Úřadem). V takové situaci tak Úřad neshledává důvod pro navrhovatelem namítanou nezákonnost požadavku zadavatele na předřadník s krytím IP 67 a vyšším, když jím navrhovatel evidentně disponuje.

Úřad nemá pochyb o tom, že navrhovatel by mohl mít určitou konkrétní představu o tom, jakým způsobem by on sám realizoval předmět veřejné zakázky, nicméně je to právě zadavatel, kdo určuje dílčí požadavky na předmět veřejné zakázky, které odpovídají jeho potřebám. Pokud zadavatel v daném případě stanovil určité požadavky důvodně (podrobněji viz níže), nelze než konstatovat, že požadavky zadavatele na technické podmínky předřadníku byly stanoveny v souladu se zákonem.

K důvodům volby předřadníku se stupněm krytí IP 67 či vyšším zadavatel ve Vysvětlení ZD č. 2 k dotazu jednoho z dodavatelů uvedl, že v případě porušení těsnosti prostoru předřadníku (průchodky, těsnění, poškození těla svítidla v místě umístění proudového zdroje apod.) zaručí vyšší krytí předřadníku provozuschopnost svítidla a ve Vysvětlení ZD č. 4 dále shrnul, že při porušení těsnosti svítidla, tj. zatečením vody do svítidla, předřadník s krytím IP

Úřad předně uvádí, že komponent předřadníku je jednou ze součástí celé soustavy veřejného osvětlení, potažmo součástí samotného osvětlovacího zařízení, přičemž označením IP 67 se rozumí stupeň ochrany před vniknutím cizích těles a kapalin do součástky. Navrhovatel v daném případě rozporuje vyšší stupeň krytí zmíněné součástky předřadníku, neboť z jeho vyjádření ze dne 26. 7. 2023 vyplývá, že podle jeho názoru by vzhledem k provázanosti celého systému měl zadavatel požadovat buď kompletní kabeláž se stupněm krytí IP 67, nebo upustit od požadavku vyššího stupně krytí jediné součástky, a to v souvislosti s umělým navýšením ceny svítidla. S touto argumentací navrhovatele však nelze souhlasit. Pokud by navrhovatel z nějakého důvodu skutečně považoval zvolený stupeň krytí svítidla, tj. stupeň krytí IP 66, za nedostačující, má možnost sestavit svou nabídku se stupněm krytí vyšším u veškerých součástek, tzn. nejen u komponentu předřadníku, neboť zadavatelem zvolený parametr stupně krytí svítidla IP 66 stanoví pouze jeho minimální hranici.

Co se týče úplného upuštění od požadavku ze strany zadavatele, právě on je tím, kdo požadovaný parametr stanovil na základě jím vyhodnocených specifických potřeb souvisejících s plněním předmětu dané veřejné zakázky, přičemž tuto potřebu ve shora uvedených vyjádřeních, a to konzistentně, v průběhu celého zadávacího řízení, zdůvodňuje.

Pokud navrhovatel dovozuje, že když zadavatel stanovil vysoký stupeň krytí pro předřadník, měl stanovit vysoký stupeň i pro další komponenty svítidla, je nutno upozornit, že stupeň krytí dalších komponent svítidla jednak nebyl navrhovatelem namítán, jednak bylo možno nabídnout komponent s vyšším stupněm krytí. Zejména je však nutno akcentovat, že nelze usuzovat o nedůvodnosti jednoho požadavku (zde stupeň krytí předřadníku) na základě případně příliš benevolentních jiných požadavků (zde požadavek na stupeň krytí dalších komponent svítidla – např. kabeláže). To, že zadavatel stanovil nízký stupeň krytí pro ostatní komponenty svítidla (kromě předřadníku) tedy neznamená, že nemohl stanovit vyšší stupeň krytí pro předřadník, obzvláště v situaci, kdy mu zadavatel přikládá vyšší důležitost (což z obsahu jeho zdůvodnění jasně vyplývá).

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vysvětlení zadavatele týkající se vybrané technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné, nenachází v něm logické nesrovnalosti a rozporovaný parametr současně neshledává nedůvodně omezujícím soutěž mezi dodavateli.

Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že zadavatel stanovil technickou specifikaci svítidel v příloze č. 8 zadávací dokumentace nepřiměřeně a diskriminačně i z toho důvodu stanovení podmínky, podle níž „Účinnost svítidla musí být nejméně 150 lm/W při 2700 K.“.

Úřad předně konstatuje, že citované znění rozporovaného požadavku je uvedeno v seznamu minimálních technických (světelných) parametrů v příloze č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“). Úřad současně zjistil, že příloha č. 7 zadávací dokumentace („TECHNICKÉ PODMÍNKY ÚSEKŮ“) obsahuje požadavky na jednotlivé úseky plnění předmětu veřejné zakázky, mezi nimiž je uveden také parametr „Pmax (W)“, tj. maximální požadovaná hodnota instalovaného příkonu a „CCT (K)“, tj. teplota chromatičnosti (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z obsahu uvedené přílohy také

Úřad nejprve ke stanovení technických požadavků zadavatelem připomíná, že je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť on sám zná nejlépe své vlastní potřeby. Zároveň však Úřad podotýká, že zadavatel musí při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky postupovat v souladu s legislativními požadavky, zejména § 36 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, obsahujícím základní zásady zadávání veřejných zakázek, a to zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace.

Úřad předně zdůrazňuje, že nezákonnost dané technické podmínky navrhovatel spatřuje v její nepřiměřenosti a nesouvislosti s kvalitou a životností svítidla, což navrhovatel v podaném návrhu odůvodňuje výhradně tím, že „Pokud je splněno Pmax, nebo je ještě nižší, pak je účinnost svítidla irelevantní, protože zadavatele zajímá celkový příkon soustavy.

Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v souvislosti s výše citovanou technickou podmínkou na účinnost svítidla odpovídal na vznesené dotazy dodavatelů v rámci Vysvětlení ZD č. 2 a 4, přičemž v rámci Vysvětlení ZD č. 2 uvedl, že „je cílem zadavatele, aby světelná soustava byla maximálně energeticky efektivní.

V návaznosti na argumentaci zadavatele ohledně zákonnosti předmětné technické podmínky je třeba upozornit, že skutečnost, že technické podmínky byly převzaty ze schválených podmínek dotačního programu, automaticky neznamená, že byla daná technická podmínka stanovena i v souladu se zákonem.

K podanému návrhu v dané věci Úřad předně upozorňuje, že nelze přistoupit na takovou argumentaci navrhovatele, kdy zadavateli de facto podsouvá priority v souvislosti s poptávaným plněním (když uvádí, že „zadavatele zajímá celkový příkon soustavy“).

Úřad opakuje, že pokud předmětem veřejné zakázky je dodávka veřejného osvětlení, kteréžto plní zásadní veřejný zájem (zejména bezpečnost), nepovažuje Úřad za logické, aby zadavatele zajímal pouze celkový příkon soustavy v situaci, kdy má zájem na účinnosti jednotlivých svítidel. V šetřeném případě zadavatel stanovil neměnnou podmínku v podobě účinnosti svítidel 150 lm/W při teplotě chromatičnosti 2 700 K pro celý předmět veřejné zakázky a současně požadavek hodnoty Pmax měnící se na základě dílčích úseků. Stanovením stálé hodnoty světelné účinnosti zadavatel zajistil konstantní úroveň efektivity zdroje svítidel napříč celou soustavou veřejného osvětlení, přičemž zároveň omezil výši celkového příkonu soustavy určením hodnoty maximálního příkonu v úsecích. Tímto způsobem tak dal zadavatel jednoznačně najevo, že pro něj není podstatná energetická náročnost veřejného osvětlení jako celku, ale i každého jednotlivého svítidla. V této souvislosti Úřad rovněž opětovně vyzdvihuje povinnost zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 4 zákona, které stanoví, že zadavatel je při sestavování zadávacích podmínek, potažmo technických parametrů, povinen postupovat v souladu se zásadami environmentálně odpovědného zadávání.

Na základě uvedeného dospěl Úřad k závěru, že cílem stanovené technické podmínky uvedené v příloze č. 8 zadávací dokumentace, podle níž „účinnost svítidla měla být nejméně

Nadto Úřad připomíná rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0001/2018/VZ-06017/2018/531/ESt ze dne 1. 6. 2018, které zdůrazňuje, že „[j]e to právě zadavatel, kdo obecně disponuje nejkonkrétnější představou o rozsahu a podmínkách realizace poptávaného plnění, na základě níž pak specifikuje své požadavky.“. V této souvislosti nelze souhlasit ani s argumentací jednoho z dodavatelů ve Vysvětlení ZD č. 3, týkající se neekonomičnosti

Jak tedy vyplývá z výše uvedených závěrů Úřadu, zadavatel v daném případě svůj požadavek na účinnost svítidel podložil logickými argumenty, a i v tomto případě lze konstatovat, že omezení hospodářské soutěže vycházelo z konkrétních objektivních potřeb zadavatele.

Navrhovatel v návrhu rovněž napadá zadavatelem stanový způsob testování parametrů svítidel, neboť má za to, že zadavatelem zvolený test IES LM-80 byl stanoven v rozporu s § 6 a § 36 odst. 1, protože nevypovídá o důležitých parametrech svítidel, ale pouze o jejich komponentech a zadavatel by měl připustit adekvátní variantu testování svítidel v podobě testu IES LM-79.

Úřad předně konstatuje, že doslovné znění rozporovaného požadavku je uvedeno v příloze č. 8 zadávací dokumentace („TECHNICKÁ SPECIFIKACE SVÍTIDEL“), v níž je v rámci seznamu minimálních technických (světelných) parametrů požadováno, že „S nabídkou bude doložen oficiální LM 80 test report (…)“.

Z vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že zadavatel daný požadavek stanovil za účelem „zjišťování životnosti svítidla, což je pro zadavatele významné z důvodů ekonomických a ryze praktických (nižší potřeba výměny svítidel znamená úsporu a větší komfort pro občany) i environmentálních (snižování množství odpadů)“, přičemž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doplnil, že v případě obnovy soustavy veřejného osvětlení je pro něj klíčová právě časová stálost (tj. relativní změny v čase) a kolorimetrické vlastnosti dle testu LM-80, jež přímo souvisí s reálnou životností svítidla. Rovněž ve Vysvětlení ZD č. 2 zadavatel uvedl, že „LM80 test report odkrývá podrobné informace ohledně doby životnosti LED diod v závislosti na teplotě a proudu. Jedná se o kontrolní prvek. V případě, že nebude projekt uchazečem navržen dle reálné degradace světelného toku v čase, hrozí, že po určité době nebude intenzita osvětlení dosahovat požadavků normy pro osvětlení komunikací (…)“.

Je tedy zřejmé, že stanovenou technickou podmínkou uvedenou v příloze č. 8 zadávací dokumentace, podle níž měli dodavatelé v nabídce k nabízeným výrobkům přiložit test

Ohledně tvrzení navrhovatele, že se předmětný test zaměřuje jen na komponenty svítidla a nikoli na svítidlo jako celek [zaměření pouze na LED komponenty svítidla (tj. LED polí a LED modulů) přitom potvrdil i Český metrologický institut ve svém odborném vyjádření], Úřad uvádí, že pokud zadavatel přikládá význam právě jen některému dílčímu komponentu, k němuž požaduje předmětný test LM 80, nelze zadavateli vyčítat, že nepožaduje ověření i dalších komponent či svítidla jako celku. Pokud zadavatel shledává z pohledu dostatečné živostnosti kritickými právě některé součásti svítidla, je zcela jistě namístě ověření právě jejich živostnosti. Zadavatel pak není povinen své požadavky jakkoli rozšiřovat na celé svítidlo, když parametry komponent jsou pro něj dostatečnou zárukou požadovaných vlastností svítidla.

Z výše uvedeného tak vyplývá že zadavatel řádně objasnil důvody, pro které zvolil právě test

Úřad nicméně uvádí, že vzhledem k tomu, že zjistil, že Český metrologický institut je akreditovaným subjektem podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, který se zabývá měřením fotometrických, kolometrických a spektroradiometrických veličin na zrcadlovém goniospektrofotometru, obrátil se Úřad na tento institut s žádostí o zodpovězení odborných otázek týkajících se testů svítidel IES LM-79 a IES LM-80, a to zejména v souvislosti s možnými rozdíly těchto testů.

Z odborného stanoviska Českého metrologického institutu především vyplývá, že norma IES

Naproti tomu norma IES LM 80 se podle stanoviska Českého metrologického institutu zabývá popisem metod měření pouze dvou významných parametrů, když „Definuje metodiku měření změny světelného toku a změny kolorimetrických vlastností LED modulů a LED polí v průběhu času a v závislosti na různých teplotách.“. Český metrologický institut rovněž uvedl, že „(…) testy/měření prováděné podle této normy neposkytují žádné absolutní hodnoty měřených parametrů, ale pouze kvantifikují míru jejich relativní změny v průběhu jejich životnosti. (…)

Co se týče rozdílu mezi uvedenými normami (tj. IES LM 79 a IES LM 80), Český metrologický institut uvedl, že „(…) norma IES LM-79 je zaměřena na měření absolutních hodnot fotometrických parametrů světelných zdrojů a svítidel v daném čase a za definovaných podmínek, zatímco norma IES LM-80 řeší výhradně měření časové stálosti (tj. relativních změn v čase) pouze některých vybraných parametrů LED komponent (tj. LED polí a LED modulů), konkrétně celkového světelného toku a kolorimetrických parametrů (colour shift).

Z výše uvedeného stanoviska Českého metrologického institutu tak jednoznačně vyplývá, že oba zmiňované testy se zabývají testováním odlišných parametrů, jelikož test dle normy

Ve vztahu k certifikaci ENEC+ je třeba upozornit, že navrhovatel neuvedl žádné důvody, pro které se domnívá, že by mohly nahradit zadavatelem požadovaný certifikát LM-80, ani v čem jeho adekvátnost spočívá. Úřad uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů (www.enec.com) je zřejmé, že tento test se nezaměřuje výhradně na měření časové stálosti vybraných parametrů LED komponent, tak jako v případě testu LM 80, nýbrž na ověření splnění požadavků evropských norem a v podstatě jakýchkoli parametrů svítidel, a to dle volby výrobce (resp. objednatele takového testu)2. Ve vztahu k uvedené certifikaci tedy není předem definováno, které vlastnosti výrobku osvědčují, když osvědčují právě ty, které chce ověřit objednatel takové certifikace výrobku. Nelze tak bez dalšího konstatovat, že certifikací

Jak vyplývá z výše uvedených závěrů Úřadu, zadavatel v daném případě svůj požadavek na doložení testu LM 80 podložil logickými argumenty a lze konstatovat, že omezení hospodářské soutěže vycházelo z konkrétních objektivních potřeb zadavatele. Za takové situace nelze dospět k závěru, že by zadavatel omezil hospodářskou soutěž bezdůvodně.

V neposlední řadě navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona, když provedl zásadní změnu zadávací dokumentace, potažmo zadávacích podmínek, tj. umožnil vedle komponentu předřadníku v hliníkovém provedení také variantu v plastovém provedení, a zároveň neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou délku.

Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. Zadávací podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky proto musí být zásadně dodržovány po celý „život“ veřejné zakázky. Ačkoliv zadavatel vynaloží na přípravu zadávací dokumentace veškerou snahu, není možné vyloučit, že v průběhu lhůty pro podání žádosti o účast či lhůty pro podání předběžných nabídek nebo nabídek bude muset dle svých potřeb upřesnit či upravit zadávací podmínky. Zákon proto dává zadavateli možnost provést vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona a změnu či doplnění zadávacích podmínek ve smyslu § 99 zákona. Pokud pak zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení § 99 zákona.

Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona věty první pak vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení uvedených lhůt vyžaduje. Zadavatel je tedy povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy zadávacích podmínek a podle toho přiměřeně provést prodloužení dotčené lhůty. Zákon obecně ponechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení dotčené lhůty, což znamená, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení příslušných lhůt stanovených zadavatelem. Lze však připomenout, že zadavatel je vždy povinen k takovému posouzení

Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 4. 2023 a stanovil lhůtu pro podání nabídek do 15. 5. 2023. Původní lhůta pro podání nabídek tak činila 32 dnů. Zadavatel následně v souvislosti se zveřejněním Vysvětlení ZD č. 4 (ze dne

Ze shora označených skutečností plyne, že zadavatel v souvislosti s Vysvětlením ZD č. 4 prodloužil lhůtu pro podání nabídek, nikoliv však o celou její původní délku, nýbrž o sedm dní. S ohledem na obsah podaného návrhu se tak Úřad primárně zabýval otázkou, zda zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek spočívající v rozšíření možností materiálového provedení předřadníku byla způsobilá rozšířit okruh možných účastníků