ÚOHS S0394/2022/VZ – Svoz TKO a provozování sběrného dvora v obci Hlubočky

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel – obec Hlubočky,

V části 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ Zadávací dokumentace – Podmínky kvalifikace a pokyny pro dodavatele k veřejné zakázce ze dne 4. 5. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace veřejné zakázky“) zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištěni kompletních služeb při nakládáni s odpadem na území obce Hlubočky a všech jejích místních částech Posluchov, Mariánské Údolí, Hlubočky, Hrubá Voda, v rozsahu: - sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních odpadů, sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír, sklo, kov, bioodpad), kontejnerová doprava, provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů (dále též jen provozování sběrného dvora), evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM.“

Podle bodu II.1.5) „Předpokládaná celková hodnota” Oznámení o zahájení zadávacího řízení, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2022, a taktéž dle části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 20 000 000 Kč bez DPH.

Podle bodu IV.2.2) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast” Oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve znění Opravy – oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022, stanovil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do dne 10. 8. 2022 do 10:00 hod.

Zadavateli byly dne 20. 5. 2022 doručeny námitky proti zadávacímu řízení, ve kterých stěžovatel brojil proti podmínkám technické kvalifikace stanoveným zadavatelem a proti nerozdělení předmětu veřejné zakázky na části. Zadavatel rozhodnutím ze dne 30. 5. 2022 podané námitky odmítl s odkazem na § 245 odst. 3 písm. c) zákona, a to z důvodu nesplnění povinnosti v námitkách uvést, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

Dne 22. 6. 2022 byly zadavateli doručeny námitky z téhož dne, v kterých stěžovatel opětovně brojil proti stanovení technické kvalifikace, a kromě toho zde dále rozvinul své stanovisko ve vztahu k potřebě nerozdělení předmětu veřejné zakázky na dvě části (dále jen „námitky“). Dne

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 8. 8. 2022 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0429/2022/VZ.

V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem č. j. ÚOHS-27455/2022/535 ze dne

Dne 23. 8. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu podnětu ze dne 22. 8. 2022 (dále jen „vyjádření k obsahu podnětu“).

Zadavatel ve vyjádření k obsahu podnětu nejprve zrekapituloval obsah námitek stěžovatele a podaného podnětu, kdy následně uvedl, že stejně jako ve svém rozhodnutí o námitkách zcela souhlasí s obecnými závěry obsaženými v judikátech Nejvyššího správního soudu ČR, resp.

Zadavatel se dále zabýval obsahem rozhodnutí Úřadu č. j. S43/2009/VZ-4641/2009/510/MCh ze dne 17. 4. 2009, které stěžovatel označil za „doslova učebnicový příklad toho, jak přesně nemá být vymezen předmět veřejné zakázky,“ kdy Úřad dospěl k závěru, „že postup zadavatele, který požadoval zajištění svozu odpadů a současně i zajištění provozu sběrného dvora byl v rozporu se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 zákona, neboť poptávané služby spolu technologicky nesouvisí.“ Zadavatel z obsahu odůvodnění citovaného rozhodnutí

Zadavatel dále uvedl, že rozdělit veřejnou zakázku na části je jen možností, nikoliv povinností zadavatele, kdy není možné spravedlivě očekávat, že zadavatel k rozdělení veřejné zakázky na části přistoupí, pokud bude rozdělení sice objektivně možné a mohlo by umožnit i účast širšího okruhu dodavatelů, ale pokud by při tom nebylo možné dostatečně eliminovat rizika či obtíže s rozdělením spojená. Je tedy dle něj vždy třeba postupovat s ohledem na předmět veřejné zakázky a dbát, aby rozdělením zakázky nedošlo k rozporu s oprávněnými a odůvodněnými potřebami zadavatele. V tomto kontextu zadavatel zdůraznil, že sběrný dvůr obce Hlubočky je součástí celého systému nakládání odpadů v obci (svozové nádoby občanů, nádoby na separovaný odpad v obci, sběrový dvůr), což vzal dle svých slov v úvahu při tvorbě a přípravě zadávacích podmínek. S ohledem na tyto okolnosti tak dle něj nelze upřednostnit rozdělení veřejné zakázky na části za účelem mnohdy hypotetické ochrany hospodářské soutěže. Nadto skutečnost, že stěžovatel nemá zadavatelem vyžadované v kvalifikačních zadávacích podmínkách praktické zkušenosti s provozováním sběrných dvorů, což zadavatel zjistil z nabídky podané stěžovatelem, nemůže být dle zadavatele důvodem pro rozdělení předmětu zadávané veřejné zakázky na části, jak se výslovně domáhá stěžovatel.

Zadavatel závěrem uvedl názor, že požadované služby spolu jednak technologicky souvisí, neboť vybraný dodavatel bude zajišťovat sběr a svoz odpadů do sběrného dvora, jehož bude provozovatelem, a jednak v tomto okamžiku nabývá na významu zájem zadavatele, aby provoz sběrného dvora byl zajištěn při dodržení zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, což bude mít nepochybně zpětný dopad na objem finančních prostředků vynakládaných zadavatelem za požadované plnění předmětu veřejné zakázky.

Po přezkoumání obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, konkrétně zda zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a dále sběr, svoz a využití komunálních a separovaných

Účastníkem správního řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-29658/2022/535 ze dne

Dnem 29. 8. 2022, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 249 zákona zahájeno správní řízení z moci úřední.

Usnesením č. j. ÚOHS-29690/2022/535 ze dne 29. 8. 2022, které bylo zadavateli doručeno téhož dne, určil Úřad zadavateli lhůtu 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko (výrok I. citovaného usnesení), a dále lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu (výrok II. citovaného usnesení).

Zadavatel ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-29690/2022/535 ze dne 29. 8. 2022 nevyjádřil ve věci své stanovisko.

Usnesením č. j. ÚOHS-32046/2022/535 ze dne 14. 9. 2022, které bylo zadavateli doručeno dne

Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-32046/2022/535 ze dne 14. 9. 2022 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření zadavatele, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 101 odst. 1 zákona platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

Z ustanovení § 217 odst. 2 písm. m) zákona plyne, že pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu v písemné zprávě, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V oddíle II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení a shodně v části 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištěni kompletních služeb při nakládáni s odpadem na území obce

V citované části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel dále specifikoval předmět plnění, a to tak, že ve vztahu k plnění „Sběr, svoz odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu“ uvedl jednotlivé frekvence svozu odpadů od rodinných domů, ze sídlišť a chatoviště, počty nádob na odpad, dále pak zvláštní požadavky a vyhrazené změny závazku. Mezi zvláštní požadavky přitom zadavatel uvedl „omezeni výšky svozového vozidla z důvodu nízké výšky železničního mostu v místní části Hrubá Voda.

Dále v této části 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „nerozdělil nadlimitní veřejnou zakázku na části z toho důvodu, že v případě předmětu plnění se jedná o totožné a spolu úzce související služby a činnosti, zvýšením objemu služeb a souvisejících činností zadavatel získá výhodnější podmínky (cenu). Zadavatel nepovažuje rozdělení této veřejné zakázky na části za účelné ani za hospodárné.“

V části 5. „Doba a místo plnění […]“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel specifikoval dobu a místo plnění veřejné zakázky tak, že smlouva o dílo bude uzavřena na dobu určitou 5 let, přičemž termín předpokládaného zahájení plnění zadavatel stanovil na 1. 1. 2023 a termín předpokládaného ukončení plnění na 31. 12. 2027. Místem plnění veřejné zakázky pak zadavatel stanovil území obce Hlubočky a její místní části Posluchov, Mariánské Údolí,

V části 7. „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil mj. podmínky technické kvalifikace a minimální úroveň pro splnění technické kvalifikace účastníka zadávacího řízení tak, že požadoval předložení seznamu významných služeb, a to: a) „min. 3 zakázky, jejichž předmětem plnění bylo provádění sběru, svozu, likvidace, zpracování a odvozu odpadů, a to zejména komunálního, separovaného, velkoobjemového nebo bioodpadu […] a b) min. 1 zakázka, jejímž předmětem plnění bylo zajištění provozu sběrného dvora […].

V části 9. „Nabídková cena“ zadávací dokumentace veřejné zakázky uvedl zadavatel požadavky na zpracování nabídkové ceny, přičemž zvlášť uvedl požadavky na cenu za sběr, svoz odpadů a jejich následné využití nebo odstraněni v závislosti na druhu odpadu a zvlášť požadavky na cenu za sběr odpadů a jejich následné využití nebo odstraněni v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozováni sběrného dvora. Zadavatel zde současně uvedl, že celková nabídková cena bude stanovena dle „Formuláře pro stanoveni nabídkové ceny“, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky, přičemž i dle tohoto dokumentu měli dodavatelé naceňovat výše popsaná plnění zvlášť. Jednotkové ceny za 1 t odpadů zde zadavatel požadoval rozdělit navíc i podle druhu odpadu, kdy pro sběr a svoz odpadů má být specifikována zvlášť cena za papír a lepenku, sklo, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad a směsný komunální odpad. Pro plnění provozování sběrného dvora má být celková cena dále specifikována pro odpadní a tiskařské tonery, papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, pneumatiky, laboratorní chemikálie, cihly, papír a lepenka, sklo, textilní materiály, jedlý olej a tuk, olej a tuk neuvedený pod číslem 200125, barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky, dřevo, plasty, kovy, biologicky rozložitelný odpad, směsný komunální odpad a objemný odpad.

V části 12. „Hodnocení a posouzení nabídek, pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Současně zadavatel stanovil 2 hodnotící kritéria, a to „[v]ýše nabídkové ceny v Kč bez DPH za sběr a svoz 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých na území obce Hlubočky a jeho místních částech“ s váhou 90 % a „[v]ýše nabídkové ceny v Kč bez DPH za sběr 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozování sběrného dvora“ s váhou 10 %.

V části 13. „Nabídka“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „dodavatel může podat pouze 1 nabídku. […] zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který podal více nabídek samostatně nebo společně s jinými dodavateli.“

Zadavatel předmět plnění dále blíže specifikoval v návrhu Smlouvy o dílo tvořícím přílohu č. 6 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „návrh smlouvy o dílo“), konkrétně v článku

V podaných námitkách ze dne 22. 6. 2022 stěžovatel mj. uvedl, že „plnění tvořící předmět veřejné zakázky související se sběrem, svozem a likvidací zbytkových komunálních odpadů, případně využitím separovaných odpadů, a plnění […] spočívající v provozování sběrného dvora jsou plněními natolik odlišnými, že nerozdělení předmětu veřejné zakázky na části představuje prvek skryté diskriminace způsobující omezení hospodářské soutěže“.

V rozhodnutí o námitkách ze dne 29. 6. 2022 zadavatel mj. uvedl, že „nerozdělil zadávanou nadlimitní veřejnou zakázku na části jednak z toho důvodu, že v případě předmětu plnění se jedná o totožné a spolu úzce související služby a činnosti, a jednak proto, že uzavřením smlouvy s jediným dodavatelem získá výhodnější cenové podmínky. V případě uzavření dvou samostatných smluv na každou z částí VZ by oba dodavatelé do svých cenových nabídek zakalkulovali přiměřený zisk, který by ve svém souhrnu zcela jistě překročil výši kalkulovaného zisku jediného vybraného dodavatele. Při úvahách o rozdělení, resp. nerozdělení zadávané VZ na části vzal zadavatel rovněž v potaz skutečnost, že je subjektem, který je podle § 2 písm. m), n) a o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, povinen při vynakládání veřejných prostředků postupovat hospodárně, efektivně a účelně. […] Na základě všech výše uvedených skutečností zadavatel zásadně nesouhlasí s názorem stěžovatele, že plnění spočívající ve sběru, svozu a likvidací zbytkových komunálních odpadů na jedné straně a plnění spočívající v provozování sběrného dvora na straně druhé, jsou plněními zcela odlišnými, která na sebe ani úzce nenavazují […].“

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 3 nabídky.

Ze Zprávy o hodnocení nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení ze dne 12. 8. 2022 vyplývá, že jednotková nabídková cena za „Sběr a svoz 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých na území obce Hlubočky a jeho místních částech“ se u těchto dodavatelů pohybuje v rozmezí cca 21 800 – 25 500 Kč bez DPH, zatímco jednotková nabídková cena za „Sběr 1 t odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu vzniklých při provozování svěrného dvora“ se pohybuje u těchto dodavatelů v rozmezí cca 78 600 – 167 500 Kč bez DPH.

Úřad předně uvádí, že předmětem přezkumu ve správním řízení je přezkoumání souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejné zakázky, konkrétně zda zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v souladu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí je dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora),

K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 20101 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. […] Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu.“ Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku rovněž zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný (jiný) přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

V rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 20102 se uvádí, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit výše zmíněnou základní zásadu zákazu diskriminace.

Při posuzování toho, zda vymezením předmětu plnění veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, je tedy třeba na prvním místě určit, zda jednotlivé části předmětu plnění veřejné zakázky nejsou natolik odlišné, že je měl zadavatel poptávat jako samostatná plnění (tedy, jinými slovy řečeno, že měl zadat více veřejných zakázek).

Otázkou, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, ve své judikatorní činnosti opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak Nejvyšší správní soud. Kupříkladu

Jak však dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace ve skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části. Nejde tu přitom o to, že by byl zadavatel nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon neukládá, ale o to, že zadavatel musí využít všechny zákonné možnosti k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

I když se tak v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, je při posuzování toho, zda vymezením předmětu plnění veřejné zakázky nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, třeba určit, zda byl v konkrétním případě zadavatel povinen rozdělit veřejnou zakázku na části, či nikoliv. K samotnému klíči, dle kterého má být posouzena konkrétní veřejná zakázka a případná nutnost jejího rozdělení na části, se pak výše citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-150 ze dne 2. 3. 2010 vyjadřuje tak, že je třeba „posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu.

Je tedy zřejmé, že problematiku porušení zásady zákazu diskriminace (zejména pak diskriminace nepřímé) nelze aplikovat mechanicky, nýbrž je zapotřebí individuálně zkoumat vymezení předmětu plnění veřejné zakázky a v úvahu vzít všechny okolnosti daného případu.

Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že předmět plnění veřejné zakázky byl zadavatelem stanoven tak, že zahrnuje: a) sběr, svoz a likvidaci zbytkových komunálních odpadů, sběr, svoz a využití separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), vedení evidence hlášení a zpracování výkazů EKO-KOM, kontejnerová doprava (pro účely tohoto odůvodnění bude označováno jen jako „sběr a svoz odpadů“) a b) provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru odpadů ve smyslu § 21 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění, na území zadavatele, které bude v níže vymezené provozní době zajišťovat sběr vymezených odpadů a jejich následné využití nebo odstranění v závislosti na druhu odpadu (pro účely tohoto odůvodnění bude označováno jen jako „provozování sběrného dvora“).

Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky dále vyplývá, že zadavatel nerozdělil veřejnou zakázku na části ve smyslu § 35 zákona (viz bod 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež dodavatelé mohli podávat pouze nabídky na celý předmět plnění veřejné zakázky, tedy současně ve vztahu ke sběru a svozu odpadů i k provozování sběrného dvora.

Úřad předesílá, že nerozporuje potřebu zadavatele zajistit sběr a svoz odpadů, jakož i potřebu zajistit provozování sběrného dvora ve své obci, a rovněž nezpochybňuje, že provozování sběrného dvora stejně jako sběr a svoz odpadů jsou součástí celého systému nakládání s odpady v obci zahrnujícího svozové nádoby občanů, nádoby na separovaný odpad v obci a sběrný dvůr (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad však akcentuje, že přesto, že předmětná plnění mohou obecně spadat pod celkové odpadové hospodářství v obci a byť je právem zadavatele vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle svých úvah a konkrétních

Úřad předně konstatuje, že ze zadávací dokumentace veřejné zakázky a jejich příloh, resp. z požadavků na předmět plnění a jeho popisné rozdělení na část poptávání sběru a svozu odpadu a část provozování sběrného dvora, zpracování nabídkové ceny a jejího rozdělení do dvou uvedených samostatných kategorií, stejně jako z obdobného rozdělení plnění do odpovídajících kategorií také u kritérií pro hodnocení nabídek a zejména u prokazování technické kvalifikace, lze dovodit, že zadavatel si byl již na počátku zadávacího řízení vědom poptávání sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora jakožto dvou relativně samostatných, resp. oddělitelných kategorií plnění (blíže k uvedenému viz body 36. až 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomuto lze dodat, že Úřadu je z jeho úřední činnosti známo, že plnění provozování sběrného dvora je na trhu poptáváno, resp. prováděno i samostatně (tedy např. v rámci samostatné veřejné zakázky na provozování sběrného dvora) a stejně tak plnění sběru a svozu odpadů.

Ve světle výše uvedených závěrů vyplývajících z judikatury správních soudů a předestřených úvah se tak Úřad předně zabýval otázkou, zda byly v šetřeném případě dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (sběr a svoz odpadů a provozování sběrného dvora) zadavatelem zadávána v jednom celku, resp. zda se v šetřeném případě jedná o plnění spolu úzce související z hlediska místního, funkčního, technologického a časového, tj. o plnění, které vykazuje znaky jednoho funkčního celku a je zadáváno v časové souvislosti, či zda naopak bylo namístě tato plnění poptávat ve více samostatných veřejných zakázkách tak, aby nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace, a to i s ohledem na dopad daného postupu zadavatele na konkurenční prostředí dodavatelů.

Úřad je toho názoru, a není to ani zadavatelem v šetřeném případě rozporováno, že předmětná plnění vykazují totožné hledisko časové (shodný časový rámec plnění sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora). V jisté míře lze dovodit i shodu ve vztahu místnímu hledisku, a to právě s ohledem na rozsah zamýšlené realizace předmětu plnění, kdy sběr a svoz odpadů má probíhat v různých místních částech obce Hlubočky podle specifikace uvedené v zadávací dokumentace veřejné zakázky, a jako místo plnění v případě provozování sběrného dvora je určen objekt sběrného dvora nacházející se v obci Hlubočky, který je rovněž blíže specifikován v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (viz bod 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Pokud jde o hledisko technické (technologické) a funkční, Úřad uvádí, že vychází z toho, jak je předmět plnění definován zadávacími podmínkami veřejné zakázky a odkazuje na body 32.,

a 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Na první pohled je zřejmé, že jednotlivá plnění předmětné veřejné zakázky (sběr a svoz odpadů a provozování sběrného dvora), resp. podstata činností pod jednotlivá plnění spadající, je odlišná a nejedná se o plnění, jež by byla totožná či obdobná ve smyslu neodlišujícího se (srovnatelného) druhu plnění. Současně, ačkoliv plnění spočívající ve sběru a svozu odpadu a plnění spočívající v provozování sběrného dvora vykazují určité známky funkční souvislosti, resp. souvislosti z hlediska účelu, k němuž mají být obě části realizovány, tj. zajištění odpadového hospodářství v obci, nemá Úřad za to,

Dle přesvědčení Úřadu se v pak případě zadavatelem poptávaných služeb jedná o nenavazující a odlišná plnění i z toho důvodu, že vyžadují odlišné technické zázemí a vybavení (tedy prostředky k provádění plnění), přičemž zásadní odlišnost je nutno shledat zejména ve vozovém parku nezbytném k provozování dané služby. Obecně se ke svozu komunálního a separovaného odpadu využívají speciální svozová vozidla vybavená nástavbou se stlačováním odpadu, vyklápěčem a případně hydraulickou rukou pro obsluhu kontejnerů na tříděný sběr (se spodním výsypem), zatímco pro provoz sběrného dvora není totožný typ vozidel nezbytný, přičemž ve sběrných dvorech je běžně využíváno i odlišné technické vybavení pro skladování, resp. manipulaci s uloženými odpady a případně i pro jejich zpracování. Nadto je třeba v souvislosti s uvedeným zdůraznit, že pokud jde o technologickou nesouvislost, Úřad se neomezil na prosté srovnání technického zázemí (resp. technických prostředků), ale porovnával i shodnost (či odlišnost) procedur a procesů požadovaných v rámci zadavatelem poptávaných plnění. K otázce technologické souvislosti plnění uvedl zadavatel ve svém vyjádření k obsahu podnětu, že požadované služby spolu technologicky souvisí, neboť vybraný dodavatel bude zajišťovat sběr a svoz odpadů do sběrného dvora, jehož bude provozovatelem. Úřad v souvislosti s uvedeným tvrzením zadavatele konstatuje, že ze zadávací dokumentace tato skutečnost nevyplývá, neboť obsahem poptávaného plnění sběr a svoz odpadů je sběr a svážení odpadů od občanů dle harmonogramu svozu, tedy svážení specifikovaných odpadů z nádob od rodinných domů, na sídlištích a z chatoviště v předem stanovených intervalech, dále likvidace zbytkových komunálních odpadů a využití separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad). Vybraný dodavatel je tedy povinen zajistit výše uvedená plnění s tím, že v zadávací dokumentaci není specifikováno, jakým způsobem musí být se sváženými odpady dále nakládáno a je tedy pouze na vybraném dodavateli, jakým způsobem provede likvidaci a případně využití takto svážených odpadů.

Výše uvedené závěry podporuje i např. již dříve v tomto odůvodnění rozhodnutí zmiňovaná skutečnost, že zadavatel vymezil nejen předmět plnění do dvou oblastí tj. na plnění spočívajícího ve sběru a svozu odpadu se specifickými požadavky (např. požadavek na maximální výšku svozového vozidla) a plnění spočívajícího v provozování sběrného dvora se specifickými požadavky (např. podmínka zajistit u Krajského úřadu rozhodnutí o provozování sběrného dvora a souhlas s provozním řádem), přičemž takto odděleně vymezil i požadavky na referenční zakázky či hodnotící kritéria (viz body 36. až 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Lze tak shrnout, že ze zadávací dokumentace veřejné zakázky ani z předloženého vyjádření k obsahu podnětu či jiného sdělení zadavatele (např. v rámci Rozhodnutí o námitkách, viz bod

odůvodnění tohoto rozhodnutí) nevyplývají faktické důvody neoddělitelnosti předmětu plnění veřejné zakázky, resp. zadavatel neuvedl, jaké konkrétní činnosti jsou natolik specifické či ojedinělé, že je nelze vykonávat různými subjekty. Jinak řečeno zadavatel poptával výčet činností (viz výše), které dle názoru Úřadu nesvědčí o jejich neproveditelnosti při současném zapojení více subjektů. V daném případě se tedy ani nejedná o technické (či technologické) důvody, které nenesou znaky takové vzájemné provázanosti, která by nutila zadavatele k jejich zajištění od jednoho dodavatele.

Zadavatel nezbytnost poptávání sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v rámci jedné veřejné zakázky v samotné zadávací dokumentaci veřejné zakázky, ale i v následném vyjádření k obsahu podnětu taktéž dovozuje zvýšením objemu služeb a souvisejících činností, čímž dle názoru zadavatele získá výhodnější podmínky (cenu) při uzavření smlouvy s jedním dodavatelem, a rozdělení veřejné zakázky na části tak zadavatel nepovažuje za účelné ani hospodárné (viz bod 34. a 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud zadavatel měl zájem na tom, aby provoz sběrného dvora byl zajištěn při dodržení zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti, jak uvádí ve svém vyjádření k obsahu podnětu, pak není vyloučeno, aby bylo těmto požadavkům vyhověno i za situace, kdy nebude provozovatel sběrného dvora totožný se subjektem zajišťujícím sběr a svoz odpadu v obci. K tomu Úřad dodává, že hospodárné vynakládání veřejných prostředků je mj. zajišťováno právě skrze nejširší možnou míru hospodářské soutěže, neboť jednotliví dodavatelé jsou v takovém případě nuceni odpovídajícím způsobem snížit svoji nabídkovou cenu s ohledem na existenci konkurenčního prostředí. Ačkoliv tak Úřad nevylučuje možnost zvýšení efektivnosti v provázání obou plnění, kdy je zde možnost, že by za účelem hospodárnosti byla zajištěna návaznost obou plnění ve smyslu například již zmiňovaným dotříďováním svážených odpadů ve sběrném dvoře apod., nelze opomenout, že v projednávaném případě tato provázanost zadavatelem nebyla v zadávací dokumentaci požadována. Je pak na zadavateli, aby v zadávací dokumentaci stanovil veškeré podrobnosti procesů, které po dodavateli požaduje v rámci plnění realizovat.

Úřad nadto zdůrazňuje, že ani obecné požadavky na hospodárnost, účelnost či efektivnost na provoz sběrného dvora nejsou sami o sobě důvodem, aby zadavatel v rozporu se zákonem stanovil předmět veřejné zakázky tak, aby zahrnoval nesourodá plnění, a v důsledku toho omezil soutěž mezi dodavateli. Zadavatel tak nemůže tyto své domněnky upřednostňovat na úkor zásad zadávání veřejných zakázek, navíc v případě, kdy se jedná o domněnky nepodložené konkrétními údaji či minulou zkušeností. K uvedenému Úřad odkazuje na

Úřad tak uzavírá, že případná obava z méně výhodné ceny, která by s poptáváním sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v samostatných zadávacích řízeních mohla být spojena, není sama o sobě důvodem, který by ospravedlňoval spojení nesouvisejících plnění v rámci jedné veřejné zakázky a s tím související případné omezení konkurence, neboť tato okolnost nemá vliv na posouzení samotného věcného charakteru předmětu plnění veřejné zakázky.4

Se zřetelem na všechny výše uvedené skutečnosti tedy Úřad uzavírá, že plnění spočívající ve sběru a svozu odpadu a plnění spočívající v provozování sběrného dvora nelze v daném případě považovat za plnění, která vykazují znaky jednoho funkčního celku, přičemž zadavatel neodůvodnil nezbytnost jejich společného poptávání v rámci jedné veřejné zakázky ani jinými legitimními důvody.

Úřad doplňuje, že ve skutkově obdobné věci [Rozhodnutí Úřadu č. j. S43/2009/VZ4641/2009/510/MCh ze dne 17. 4. 2009, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j.

Úřad se dále zabýval objektivními dopady, které mohlo spojení vzájemně nesouvisejících plnění, tj. sběru a svozu odpadu a provozování sběrného dvora v rámci šetřené veřejné zakázky mít na konkurenční prostředí dodavatelů, přičemž znovu připomíná, že ačkoliv je právem zadavatele vymezit předmět plnění veřejné zakázky a stanovit podmínky zadání veřejné zakázky podle svých konkrétních potřeb, nesmí tento postup zadavatele vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.

Úřad uvádí, že zadavatel prostřednictvím šetřené zakázky v zásadě „hledá“ nejen poskytovatele sběru a svozu odpadu, ale současně i provozovatele sběrného dvora. Lze pak důvodně předpokládat, že je možné rozlišit široké spektrum dodavatelů, kteří působí na trhu zabývajícím se svozem odpadů z domácností či firem, a taktéž určité spektrum dodavatelů, kteří se zabývají provozem sběrných dvorů. Pokud jde o dodavatele, kteří současně působí jak na trhu svozu odpadu, tak i na trhu sběrných dvorů, lze jich identifikovat výrazně méně a některé lze označit za nadnárodní společnosti s širokým portfoliem poskytovaných služeb.

Pro úplnost se Úřad v souvislosti s výše uvedeným vypořádává s argumentem zadavatele, že skutečnost, že jeden stěžovatel nemá zadavatelem vyžadované v kvalifikačních zadávacích podmínkách praktické zkušenosti s provozováním sběrných dvorů, nemůže být důvodem pro rozdělení předmětu zadávané veřejné zakázky na části. Úřad se již výše vyjádřil k situaci na relevantních trzích s odpady, kdy vycházel nejen z informací zjištěných ve vztahu k dodavatelům v rámci přezkoumávané veřejné zakázky, ale i z ostatních veřejně dostupných zdrojů (jako je například věstník veřejných zakázek ve spojení s webovými stránkami relevantních dodavatelů). Nelze tedy konstatovat, že výše uvedený závěr Úřad učinil pouze na základě nedostatku prokázání kvalifikačních předpokladů jednoho dodavatele, jak uvádí zadavatel.

Nadto je třeba uvést, že diskriminace, resp. omezení předmětného dodavatelského trhu je o to více markantní, že průměrná cena zadavatelem požadovaného plnění provozování sběrného dvora činí dle podaných nabídek cca 123 050 Kč bez DPH za 1 tunu odpadu (viz bod

odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. cca 73 000 000 Kč bez DPH za rok6, což překračuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby, a nikoliv tedy v zanedbatelném, resp. pro provozovatele sběrných dvorů „nezajímavém“ objemu. Úřad přitom dodává, že průměrná cena požadovaného plnění sběr a svoz odpadu daný finanční limit rovněž překračuje, jelikož činí dle podaných nabídek cca 23 650 Kč bez DPH za 1 tunu odpadů (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. celkově cca 30 745 000 Kč bez DPH za rok7.

S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že šetřený postup zadavatele měl výrazný negativní dopad na konkurenční trh dodavatelů. Úřad pak dodává, že tento dopad by byl i v případě, že by byly zadavatelem výše uváděné důvody pro široké vymezení předmětu veřejné zakázky legitimními, těmto důvodům zjevně nepřiměřený. Jinými slovy, ani zadavatelem uváděné výhody společného poptávání předmětných plnění, resp. rizika plynoucí z jejich odděleného poptávání by neopravňovaly zadavatele k jím zvolenému postupu společného poptávání předmětných plnění v rámci jedné veřejné zakázky, když takovýto postup měl za následek výše popsaný dopad na hospodářskou soutěž.

Úřad tak uzavírá, že zadavatel nebyl s ohledem na výše uvedené oprávněn společně poptávat sběr a svoz odpadu a provozování sběrného dvora v rámci jednoho nedělitelného předmětu plnění veřejné zakázky, resp. že zadavatel v rozporu se zákonem vymezil předmět šetřené veřejné zakázky natolik široce, že obsahoval vzájemně nesouvisející plnění, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů.8

Úřad doplňuje, že předpokladem pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 3 zákona je stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky zadavatelem v rozporu se zákonem.

Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad uzavírá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo dle Zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že obsahoval vzájemně nesouvisející plnění, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů), nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo dle zadávací dokumentace veřejné zakázky jak provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru odpadů (provozování sběrného dvora), tak i sběr, svoz a likvidace zbytkových komunálních a separovaných odpadů (plast, papír a lepenka, sklo, kov, bioodpad), čímž vymezil předmět plnění citované veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu plnění veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění (tj. provozování sběrného dvora a odděleně sběr, svoz a využití komunálních a separovaných odpadů), nabídku podat mohli, a tento svůj postup relevantně neodůvodnil s ohledem na specifika citované veřejné zakázky.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet