ÚOHS S0410/2022/VZ – Rekonstrukce administrativní části areálu Emauzy

Zadavatel – Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, příspěvková organizace,

V bodě 3.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[s]oučástí plnění veřejné zakázky je rovněž provedení projekčních činností spočívajících ve vypracování projektové dokumentace (navazující na Zadavatelem poskytnutou část dokumentace – architektonickou studii, dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci ke stavebnímu povolení) a poskytnutí souvisejících činností, včetně inženýrských činností, potřebných zaměření, získání dokladů pro řádnou kolaudaci díla, zpracování dokumentace skutečného provedení díla, a dále zhotovení dokumentace díla a poskytnutí licencí […] Předmět veřejné zakázky bude plněn rovněž v souladu s metodikou BIM (informační modelování budov) […]

Dne 19. 8. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s.,

Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“), které navrhovatel

Dne 26. 8. 2022 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Gardenline s.r.o.,

Rozhodnutím ze dne 9. 9. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), které navrhovatel

Vzhledem k tomu, že navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem a neztotožnil se s jeho obsahem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („dále jen „Úřad“) dne 9. 9. 2022

Vzhledem k tomu, že navrhovatel Gardenline s.r.o. nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem a neztotožnil se s jeho obsahem, doručil Úřadu dne 19. 9. 2022 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“), vedený pod sp. zn. ÚOHS-S0421/2022/VZ.

Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. úvodem návrhu č. 1 konstatuje, že trvá na svých tvrzeních a závěrech učiněných v námitkách č. 1 a odkazuje na jejich text. Vzhledem k tomu, že návrh č. 1 de facto kopíruje text námitek č. 1, uvádí Úřad níže pouze obsah návrhu č. 1.

Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. předně brojí proti požadavku zadavatele na doložení zkušeností s prováděním stavebních prací u staveb občanské vybavenosti, přičemž uvádí, že dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, č. j. ÚOHS-03325/2022/510 ze dne

Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. dále považuje za nepřiměřené, že u vybraných referenčních služeb je požadováno doložení využití společného datového prostředí (dále jen „CDE“), přičemž zadavatel dále požaduje, aby účastník doložil splnění tohoto požadavku náhledem do CDE. Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. uvádí, že doposud bylo CDE veřejnými zadavateli v požadovaném rozsahu vyžadováno spíše okrajově a že jde pouze o metodu sdílení souborů mezi zúčastněnými stranami, jež nemá žádnou vypovídající hodnotu o úrovni odbornosti či způsobilosti účastníků, na které neklade žádné zvláštní nároky.

Konečně pak navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. namítá, že v rámci prokázání technické kvalifikace ve vztahu k osobě „koordinátora BIM“ zadavatel požaduje znalost anglického jazyka alespoň úrovně B1, přičemž daný požadavek navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. považuje za nerelevantní a nepřiměřený. Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. konstatuje, že projekt bude zpracován v českém jazyce, komunikace se zadavatelem bude probíhat rovněž v českém jazyce, za použití softwaru s českým jazykovým rozhraním, pročež není žádného důvodu, jenž by tento požadavek ospravedlňoval.

Závěrem návrhu č. 1 navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. žádá Úřad o přezkoumání postupu zadavatele v zadávacím řízení, konstatování nezákonnosti postupu zadavatele a nařízení zjednání patřičné nápravy v podobě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 9. 9. 2022, kdy Úřad obdržel návrh č. 1 navrhovatele Energy Benefit

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel Energy Benefit Centre a.s.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-46817/2022/500 ze dne 12. 9. 2022.

Dne 19. 9. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel v úvodu vyjádření k návrhu č. 1 poukazuje na důvody, na základě kterých je přesvědčen, že navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. není aktivně legitimován k podání

Obdobně pak zadavatel uvádí, že ani požadavek zadavatele, aby člen realizačního týmu na pozici „BIM koordinátor“ disponoval pasivní znalostí anglického jazyka alespoň úrovně B1, není požadavkem, v důsledku kterého by navrhovateli Energy Benefit Centre a.s. hrozila nebo vznikla újma, neboť sám navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. v rámci své žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, v níž proti předmětnému požadavku brojil, uvedl, že splnění takového požadavku pro něho jistě nebude problematické.

K samotnému požadavku zadavatele na doložení zkušenosti s prováděním stavebních prací u staveb občanské vybavenosti zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 1. Ve vztahu k navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. odkazovanému

Zadavatel dále doplňuje, že kvalifikační požadavek na prokázání zkušeností s realizací stavby nebo rekonstrukce objektu občanské vybavenosti je zcela standardním prvkem zadávacích podmínek obdobných veřejných zakázek, což dokládá jím provedenou rešerší veřejných zakázek na stavební práce. Uvedené pak zadavatel uzavírá konstatováním, že dotčený požadavek nelze považovat za excesivní, resp. za požadavek, jenž by dodavatele „zaskočil“.

Zadavatel dále uvádí, že se v rozhodnutí o námitkách č. 1 dostatečně podrobně vypořádal s tím, proč konstrukčně-technické řešení rekonstrukce administrativního areálu Emauzy nelze přirovnávat k výstavbě průmyslových, zemědělských či bytových staveb, na což plně odkazuje.

S ohledem na vše výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že „kvalifikační kritérium dle čl. 6.4.1 zadávací dokumentace vymezil přiměřeně vzhledem ke složitosti a předmětu Veřejné zakázky, přičemž zároveň nestanovil žádné požadavky, které by nebyly při zadávání obdobných veřejných zakázek standardní, či by byly nějakým způsobem excesivní“.

Ve vztahu k požadavku na doložení zkušeností s využitím CDE zadavatel trvá na tom, že při stanovení zadávacích podmínek postupoval plně v souladu se zákonem, včetně zásady

K požadavku na pasivní znalost anglického jazyka na úrovni alespoň B1 ve vztahu k osobě „BIM koordinátora“ zadavatel uvádí, že metoda BIM je relativně novou, celosvětově používanou metodou, a proto je často odkazováno na zahraniční standardy a na normu ČSN EN ISO 19650, která je však do českého jazyka přeložena jen z části, přičemž zbylé části jsou pořád dostupné toliko v anglickém jazyce. „Vzhledem k tomu, že se metoda BIM, resp. její problematika, v současné době rychle vyvíjí, není reálné, aby BIM koordinátor, který je skutečně znalý metody

V závěru vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 zadavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. b) zákona návrh zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobu, případně aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh v plném rozsahu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Navrhovatel Gardenline s.r.o. úvodem návrhu č. 2 konstatuje, že trvá na námitkách č. 2 a v podrobnostech na ně odkazuje. S ohledem na uvedené Úřad níže uvádí rovněž navrhovatelem Gardenline s.r.o. namítané skutečnosti, které jsou nad rámec návrhu č. 2 předmětem námitek č. 2.

Navrhovatel Gardenline s.r.o. předně namítá, že zadavatel podané námitky č. 2 nevypořádal řádně, resp. že „jejich vypořádání žádným způsobem nevypořádalo základní otázky spojené s nepřiměřenými požadavky doložení a prokázání zadávacích podmínek, resp. nedůvodné omezení účasti dodavatelů relevantního trhu“.

K nepřiměřenému, diskriminačnímu a netransparentnímu nastavení podmínek technické kvalifikace navrhovatel Gardenline s.r.o. nejprve v obecnosti uvádí, že jím napadené zadávací podmínky nesměřují ve svém důsledku k prokázání technické kvalifikace, nýbrž nedůvodně

Navrhovatel Gardeline s.r.o. brojí proti vyloučení možnosti prokazování technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona prostřednictvím staveb výrobních a skladovacích hal, přičemž uvádí, že není žádného technologického důvodu k omezování dodavatelů v prokazování stavebních prací pozemních staveb s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal. „Ačkoli se zadavatel snaží navodit jakousi specifičnost a výjimečnost předmětu plnění, není tomu tak. V podstatě se jedná o prostou rekonstrukci administrativních budov. Jediným specifikem […] je skutečnost, že stávající stavby tvoří ocelová konstrukce, která v současné době nesplňuje požadavky na dostatečnou tuhost celé nosné konstrukce a předpokládá se provedení detailních staticko-dynamických průzkumů nosné konstrukce, které následně určí předpokládaný rozsah úprav nosné ocelové konstrukce. […] K samotnému technickotechnologickému specifiku (ocelová konstrukce stavby, jejíž aktuální technický stav bude zjišťován v rámci realizace rekonstrukce) je potom nutno zdůraznit, že se jedná o zcela typickou situaci při realizaci rekonstrukcí zejména starších výrobních či skladovacích hal s ocelovou konstrukcí.“ Ke konstrukčně technickým specifikům rekonstrukce administrativního areálu

Navrhovatel Gardenline s.r.o. dále brojí proti požadavku zadavatele, aby alespoň u 1 významné stavební práce byla ke zpracování projektové dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM s využitím CDE. Navrhovatel Gardenline s.r.o. uvádí, že zadavatel stanovil tuto kvalifikační podmínku bez jakéhokoli zákonného podkladu, neboť žádný právní předpis nestanoví povinnost zpracovávat projektovou dokumentaci metodou BIM, ani žádný právní předpis nestanoví konkrétní požadavky na formu a obsah metody BIM. „Požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace vznesený nad rámec zákonné povinnosti je projevem libovůle zadavatele, nepřiměřeného a netransparentního postupu zadavatele nedůvodně omezujícího přístup dodavatelů relevantního trhu do zadávacího řízení.“ Navrhovatel

Navrhovatel Gardenline s.r.o. dále namítá, že zadavatel v rámci požadavku na prokázání kvalifikace dle bodu 6.4.1. ii. zadávací dokumentace nenaplňuje požadavky § 79 odst. 2 písm. a) zákona, neboť uvedený požadavek „se nevztahuje k poskytnutému plnění, ale k formě zadávání referenčního plnění, kdy se nejedná o podmínku vztahující se ke stavebním pracím, ale k projektové dokumentaci“.

Navrhovatel Gardeline s.r.o. brojí rovněž proti požadavku zadavatele, aby „hlavní stavbyvedoucí (manažer projektu)“ a „zástupce hlavního stavbyvedoucího“ prokazovali zkušenosti s realizací pozemních staveb, jejichž předmětem byla výstavba nebo komplexní rekonstrukce nemovité budovy v památkové rezervaci nebo památkové zóně nebo v jejich ochranném pásmu. Uvedený požadavek navrhovatel Gardenline s.r.o. považuje za nepřiměřený, netransparentní a diskriminační. Navrhovatel Gardeline s.r.o. podotýká, že „realizace budovy v památkové rezervaci nebo památkové zóně nebo v jejich ochranném pásmu, se pro pozici stavbyvedoucího žádným způsobem neliší od realizace jakýchkoli jiných pozemních staveb. Stavbyvedoucí je povinen ve smyslu § 153 odst. 1 stavebního zákona zejména řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací […]. Jakákoli jednoznačná konkrétní odlišnost či specifická povinnost stavbyvedoucího odůvodňující požadavek zadavatele zcela absentuje.“

Vyjma shora uvedených podmínek technické kvalifikace pak navrhovatel Gardeline s.r.o. v návrhu č. 2 namítá, že zadavatelem stanovené dílčí hodnotící kritérium „Zkušenosti členů realizačního týmu“ nesouvisí s kvalitou plnění ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, neboť jakákoli prostá historická účast na jednom či více plněních není způsobilá relevantně zajistit kvalitu požadovaného plnění. Navrhovatel Gardeline s.r.o. konstatuje, že pokud zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci zcela transparentně a jasně stanovil, co a jakým způsobem bude v rámci hodnocení nabídek na veřejnou zakázku hodnoceno, nejedná se o vymezení jakéhokoli ověřitelného vlivu hodnotícího kritéria na předmět plnění.

Konečně pak navrhovatel Gardenline s.r.o. namítá netransparentní a nedostatečné stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek, přičemž v této souvislosti zejm. uvádí, že zadavatel neuvedl v rámci zadávací dokumentace všechny subjekty, které se podílely na zpracování zadávací dokumentace, že zadavatel má k dispozici rozhodné části zadávací dokumentace, které neposkytl dodavatelům a že existuje řada osob/subjektů, které mají oproti dodavatelům k dispozici více informací a dokumentů majících přímý vliv na účast v zadávacím řízení.

V závěru návrhu č. 2 se navrhovatel Gardeline s.r.o. domáhá zrušení rozhodnutí o námitkách č. 2 a všech rozhodnutí navazujících.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 19. 9. 2022, kdy Úřad obdržel návrh č. 2 navrhovatele

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel Gardenline s.r.o.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-32953/2022/535 ze dne 21. 9. 2022.

Dne 29. 9. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 z téhož dne.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu č. 2 předně uvádí, že setrvává na svém tvrzení, že při stanovení zadávacích podmínek postupoval plně v souladu se zákonem, včetně zásady přiměřenosti, zákazu diskriminace a transparentnosti, a na základě uvedeného v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 2.

K námitce směřující proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel konstatuje, že je přesvědčen, že se v rozhodnutí o námitkách č. 2 vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami navrhovatele Gardenline s.r.o., o čemž svědčí i samotný obsah návrhu č. 2. „Namítá-li Navrhovatel na jednu stranu nevypořádání se s Námitkami a následně argumentaci Zadavatele uvedenou v Rozhodnutí o Námitkách podrobně komentuje a rozporuje, je zřejmé, že Námitky byly řádně vypořádány.“

K vyloučení možnosti prokazování technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona prostřednictvím staveb výrobních a skladovacích hal zadavatel předně zdůrazňuje, že prakticky veškeré požadavky na technickou kvalifikaci de facto vylučují některé dodavatele.

K požadavku, aby alespoň u 1 významné stavební práce byla ke zpracování projektové dokumentace pro provádění prací použita metoda BIM s využitím CDE, zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že tuto zadávací podmínku stanovil přiměřeně s ohledem na rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že postup dodavatele v souladu s metodikou

K prokázání zkušenosti s realizací stavebních prací v rámci zakázky zadávané metodou

K požadavkům na seznam členů realizačního týmu zadavatel připomíná, že administrativní areál Emauzy se nachází v památkové rezervaci, tj. v území, které je nejvýznamnějším typem plošné památkové ochrany. „S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné, aby předmětné pozice byly obsazeny osobami, které již mají zkušenosti s realizací stavebních prací v území, jenž je alespoň v nějaké formě památkově chráněno.“ Současně zadavatel uvádí, že „požaduje prokázání této kvalifikace pouze u těch členů realizačního týmu, u kterých je to obzvlášť potřebné“.

K nastavení dílčího hodnotícího kritéria „Zkušenosti členů realizačního týmu“ zadavatel uvádí, že zkušenosti stanovených členů realizačního týmu mají reálný vliv na kvalitu poskytovaného plnění. „To, zda příslušná osoba již úspěšně realizovala plnění, které je předmětem hodnocení, vypovídá o tom, že tato osoba má předchozí zkušenosti s plněními určitého rozsahu a tyto zkušenosti je schopna zúročit v rámci realizace plnění Veřejné zakázky.“ Nadto zadavatel uvádí, že nehodnotí všechny členy realizačního týmu, nýbrž pouze ty, u kterých považuje zkušenosti za významnou výhodu a které mají přímý a významný dopad na kvalitu plnění veřejné zakázky.

Co se pak týče námitek navrhovatele Gardenline s.r.o. směřujících proti netransparentnímu a nedostatečnému stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek, zadavatel důrazně odmítá nařčení navrhovatele Gardenline s.r.o., že poskytl jakoukoli část zadávací dokumentace pouze některým dodavatelům. K neuvedení veškerých subjektů, které se podílely na zpracování zadávací dokumentace, zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, které konkrétní subjekty má navrhovatel Gardenline s.r.o. na mysli. Zadavatel zcela transparentně a úplně zveřejnil veškeré osoby podílející se na zpracování zadávací dokumentace v bodu 2.3. zadávací dokumentace.

Závěrem vyjádření k návrhu č. 2 zadavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh č. 2 v plném rozsahu zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením č. j. ÚOHS-36429/2022/535 ze dne 18. 10. 2022 Úřad spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0410/2022/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0421/2022/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHSS0410/2022/VZ. Spojení správních řízení Úřad zadavateli, navrhovateli Energy Benefit Centre a.s. a Gardenline s.r.o. oznámil přípisem č. j. ÚOHS-36429/2022/535 ze dne 18. 10. 2022.

Dne 18. 10. 2022 požádal Úřad prostřednictvím přípisu č. j. ÚOHS-36476/2022/535 společnosti Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 (dále jen „Skanska a.s.“), VAŠSTAV, s.r.o., IČO 46964541, se sídlem Staňkova 103/18, 602 00 Brno (dále jen „VAŠSTAV, s.r.o.“); ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23,

Dne 18. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti VAŠSTAV, s.r.o. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-36549/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že se nemůže vyjádřit, zda existují rozdíly v provádění stavebních prací dle metody BIM nebo klasické projektové dokumentace, neboť realizuje doposud dle klasické projektové dokumentace. Jmenovaná společnost dále uvedla, že nedisponuje zkušeností s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny, tj. nenachází se teprve ve fázi aktuálního provádění, a rovněž nerealizovala stavební práce, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny a současně investiční náklady těchto stavebních prací činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH .

Dne 20. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-36885/2022/500, v němž jmenovaná společnost k dotazu, zda existuje rozdíl mezi realizací stavebních prací, u nichž byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, a stavebních prací prováděných dle klasické projektové dokumentace uvádí, že se nemůže erudovaně vyjádřit, neboť se zakázkou stejného charakteru nemá zkušenost. Uvedená společnost doposud nerealizovala pozemní stavbu použitím metody BIM, avšak setkala se s požadavkem realizovat stavbu metodou BIM a zřídit

Společnosti FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. nad rámec dotazovaného sděluje, že považuje požadavky na doložení kvalifikace s realizací stavebních prací s použitím metody BIM za diskriminační z důvodu minimálního počtů realizovaných prací s použitím této metody.

Dne 25. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti UNISTAV a.s. přípis ze dne 24. 10. 2022 zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37528/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že zkušenostmi s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, prozatím nedisponuje. Použití BIM procesů považuje jmenovaná společnost za důležité a rozhodně se na získávání zkušeností s nimi chceme do budoucna zaměřit, přičemž uvádí, že v jejich prostředí se jedná o metodu, která dosud nemá dlouhou historii a její těžiště spočívá v projektování s tím, že realizace bude probíhat v dalších časových obdobích (zvlášť u objemově vyšších zakázek). Společnost UNISTAV a.s. se domnívá, že při dobré práci předchozích článků řetězce (pracovního týmu, který zajišťuje zpracování projektové dokumentace) by metoda BIM měla být pro následnou realizaci stavebních prací přínosem a pro stavební firmu, která má zkušenosti s realizací staveb, ať už výrobních či skladovacích hal, případně občanských staveb, byť u nich nebyla použita jmenovaná metoda Informačního modelován staveb, by neměl být žádný problém s její aplikací.

Společnost UNISTAV a.s. dále uvádí, že metoda BIM je vysvětlována jako informační modelování v průběhu stavebního procesu, kdy je tato metoda práce obecně použitelná na jakoukoli stavbu. Informační model stavby (model BIM) si lze dle této společnosti představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné změny dokončených staveb (rekonstrukce) až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu stavby. Podle společnosti

Dne 25. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti IMOS Brno, a.s. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37513/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že příprava realizace formou zpracování projektové dokumentace metodou BIM má výhodu zejména v tom smyslu, že při tvorbě této dokumentace dochází k identifikaci veškerých kolizí jednotlivých profesí a tím následně k odstranění chyb v projektové dokumentaci. Samotná následná realizace stavebních prací probíhá dle této společnosti obvyklým standardním způsobem, přičemž je zapotřebí vnímat potřebu obsazení vedení stavby i osobami, které se v datovém prostředí BIM orientují. Tito standardně zprostředkovávají komunikaci mezi vedením stavby a konkrétními realizátory vlastních činností a prací.

Společnost IMOS Brno, a.s. dále uvádí, že v současnosti nedisponuje žádnou zkušeností s dokončenou realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování výchozí projektové dokumentace použita metoda BIM.

Dne 26. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti PKS stavby a.s. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37658/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že ve věci realizace stavebních prací podle projektové dokumentace zpracované metodou BIM a dle klasické projektové dokumentace má za to, že je v obou případech shodná, pouze metoda BIM vyžaduje zachycení případných změn do modelu BIM. Na vlastní realizaci však dle této společnosti nemá metoda projektování žádný podstatný vliv.

Společnost PKS stavby a.s. dále uvádí, že s realizací stavebních prací podle projektu zpracovaného metodou BIM, kde stavba již byla dokončena, aktuálně žádné zkušenosti nemá.

Dne 26. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti EUROVIA CS, a.s. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37660/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že projektová dokumentace zpracovaná v BIM může nepochybně poskytnout více informací pro realizaci stavby, jako například 3D model stavby a společné datové prostředí pro snadnější výměnu informací v rámci realizace. Otázkou nicméně podle této společnosti je, zda přínosy a pozitiva převáží negativa. Společnost EUROVIA CS, a.s. uvádí, že Úřadem šetřenou veřejnou zakázku lze nepochybně realizovat i bez BIM technologií. Předchozích zakázek realizovaných s touto technologií je podle společnosti EUROVIA CS, a.s. v České republice jako šafránu, přičemž dle této společnosti je tomu tak i proto, že povinná realizace nadlimitních zakázek s BIM technologií bude nejdříve od roku 2023. Přiměřenost posuzované zadávací podmínky musí být dle společnosti EUROVIA CS, a.s. v tomto případě tím spíše posouzena s ohledem na podmínky trhu a ojedinělost BIM technologie.

Společnost EUROVIA CS, a.s. se s požadavkem na BIM technologie u svých klientů v rámci zakázek na pozemní stavby doposud nesetkala, a to včetně projektových dokumentací a nedisponuje žádnou referenční zakázkou.

Dne 26. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti STAS, s.r.o. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37695/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že projektovou dokumentaci s použitím metody BIM doposud neřešili, nemá žádné zkušenosti s realizací stavebních prací při použití metody BIM a nerealizovala zakázku, u které by investiční náklady činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH.

Dne 27. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti STRABAG a.s. nedatovaný přípis zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37862/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že obecně lze konstatovat, že mezi realizací stavebních prací metodou BIM nebo dle klasické projektové dokumentace rozdíl existuje. Využití jedné či druhé metody závisí dle této společnosti na složitosti konkrétních projektů a fázi připravenosti daného projektu ze strany zadavatele.

Společnost STRABAG a.s. dále uvádí, že disponuje zkušeností s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny a současně investiční náklady těchto stavebních prací činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH. Jmenovaná společnost uvádí, že se jedná o stavbu komerční budovy Muzeum umění – Kunsthalle Praha a stavební úpravy bývalé Měnírny a stavbu multifunkční budovy MOLO Lipno Residence, přičemž předmětem těchto staveb nebyla stavba výrobní či skladovací haly.

Dne 27. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o. přípis ze dne

Společnost SWIETELSKY stavební s.r.o. dále uvádí, že doposud nedisponuje zkušeností s dokončenou realizací stavebních prací, kde by byla metoda BIM použita při zpracování

Dne 27. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti HOCHTIEF CZ a.s. přípis ze dne 26. 10. 2022 zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37899/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že existuje rozdíl mezi realizací stavebních prací, u nichž byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, a stavebních prací prováděných podle klasické projektové dokumentace, přičemž v tomto rozdílu lze spatřovat za určitých okolností výhody.

Jmenovaná společnost dále uvedla, že disponuje zkušeností s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny a současně investiční náklady těchto stavebních prací činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH, přičemž předmětem dotčených stavebních prací nebyla stavba výrobní nebo skladovací haly.

Dne 27. 10. 2022 obdržel Úřad od společnosti VCES a.s. přípis ze dne 26. 10. 2022 zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-37955/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že výsledkem zpracování projektové dokumentace doposud málo zavedenou metodou BIM by měl být lépe zkoordinovaný, a tedy kvalitnější projekt vykazující méně chyb než projektové dokumentace zpracované tradičními postupy. Z hlediska následné realizace stavebních prací a z pohledu zkušeností zhotovitele není dle této společnosti rozdílu v tom, zda zhotovitel provádí projekt zpracovaný metodou BIM nebo dle tradičně zpracovaného projektu. Společnost VCES a.s. zastává názor, že stavební společnost jakožto zhotovitel stavby není zpracovatelem projektové dokumentace, pouze provádí stavbu dle dokumentace zpracované v metodě BIM, takže na zkušenost zhotovitele nemá způsob zpracování dokumentace vliv.

Jmenovaná společnost disponuje dvěma zkušenostmi s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny, přičemž jedna byla realizována jako veřejná zakázka a druhá jako soukromá zakázka.

Společnost VCES a.s. disponuje jednou zkušeností s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny a současně investiční náklady těchto stavebních prací činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH, přičemž tato stavba je již více než 5 let po dokončení a jednalo se o výrobní halu realizovanou mimo Českou republiku pro soukromého investora.

Společnost VCES a.s. nad rámec konstatuje, že s ohledem na vše uvedené považuje požadavek uvedený v bodě 6.4.1. zadávací dokumentace za nepřiměřený a nedůvodný.

Dne 1. 11. 2022 obdržel Úřad od společnosti COLAS CZ, a.s. přípis z téhož dne zaevidovaný pod č. j. ÚOHS-38309/2022/500, v němž jmenovaná společnost uvedla, že rozdíl mezi klasickou

Jmenovaná společnost uvádí, že částečně aplikovala metodu BIM při realizaci několika menších staveb, rozsáhlými zkušenostmi však nedisponuje. Momentálně tuto metodu uplatňuje na dílčích stavebních objektech dvou stavebních zakázek.

Společnost COLAS CZ, a.s. nedisponuje zkušeností s realizací stavebních prací, u kterých byla ke zpracování projektové dokumentace použita metoda BIM, přičemž tyto stavební práce byly již dokončeny a současně investiční náklady těchto stavebních prací činily alespoň 400 mil. Kč bez DPH. Jmenovaná společnost však upozorňuje, že je primárně zaměřená na stavby dopravní infrastruktury (inženýrské stavby) – silnice, dálnice, mosty, kolejové stavby, parkoviště, a výrobu stavebních materiálů (drcené kamenivo, obalované asfaltové směsi, atp.) tj. ani do budoucna nelze příliš očekávat, že by se v portfoliu realizovaných zakázek vyskytovaly pozemní stavby podobného rozsahu.

Dne 4. 11. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-39002/2022/500, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHSS0410/2022/VZ.

Usnesením č. j. ÚOHS-40175/2022/535 ze dne 11. 11. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS40509/2022/535 ze dne 14. 11. 2022 Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, na žádost zadavatele prodloužil.

Navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. ani navrhovatel Gardenline s.r.o. se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 23. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Zadavatel předně v plné míře odkazuje na veškerá svá předchozí vyjádření ve správním řízení, přičemž s ohledem na obsah správního spisu se následně vyjadřuje zejm. k Úřadem provedenému šetření.

Zadavatel uvádí, že z analýzy odpovědí na otázku č. 1 lze vyvodit závěr, že společnosti, které se vyjádřily ve smyslu, že není rozhodné, zda jsou stavební práce realizovány dle „klasické“ projektové dokumentace nebo projektové dokumentace vypracované metodou BIM, zároveň v zásadě nedisponují zkušeností s realizací staveb podle projektové dokumentace vypracované metodou BIM (společnost UNISTAV a.s., IMOS Brno, a.s., PKS stavby a.s. a další). Zadavatel je přesvědčen, že názory těchto společností nelze považovat za relevantní, když tyto vyplývají pouze z teoretických předpokladů. Naopak společnosti, které uvedly, že s realizací stavebních prací podle projektové dokumentace vypracované metodou BIM mají zkušenosti, potvrdily, že existuje rozdíl mezi realizací stavebních prací dle „klasické“ projektové dokumentace

Zadavatel se dále ve vyjádření k podkladům rozhodnutí vyjadřuje k podstatě metody BIM, přičemž na základě uvedeného konstatuje, rozdíly při realizaci stavebních prací podle předmětných projektových dokumentací vypracovaných s nebo bez využití metodiky BIM reálně existují a jsou seznatelné a identifikovatelné.

K otázkám č. 2 a 3 zadavatel předně podotýká, že tyto nekorespondují s požadavky zadavatele stanovenými v bodu 6.4.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky, když zadavatel výslovně umožnil prokázání tohoto technického kvalifikačního požadavku rovněž pracemi, které dosud nebyly ukončeny. Dále zadavatel uvádí, že někteří respondenti se vyjádřili tak, že vůbec nedisponují zkušenostmi s realizací stavebních prací podle projektové dokumentace vypracované metodou BIM. Dle zadavatele však nelze očekávat, že všechny (nebo výraznější většina) stavebních společností bude nastavené kvalifikační požadavky splňovat, a to tím spíše u tak rozsáhlého a významného plnění, jako je předmět šetřené veřejné zakázky. Zadavatel rovněž doplňuje, že u významných veřejných zakázek je očekávatelné, že zkušenosti s metodou BIM budou mít spíše generální dodavatelé staveb, nikoli menší stavební společnosti podílející se na stavbě spíše v pozici dodavatelů dílčích plnění či poddodavatelů generálních dodavatelů, když přístupy do prostředí BIM jsou uděleny právě generálnímu dodavateli stavby, který celý realizační proces řídí a který případně poskytuje výstupy z BIM svým poddodavatelům či zhotovitelům dílčích stavebních částí.

Výše uvedené zadavatel uzavírá konstatováním, že provedený průzkum Úřadu potvrzuje, že požadavky zadavatele na seznam významných stavebních prací nejsou nijak excesivní, nestandardní či výrazně omezující relevantní trh.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel konstatuje, že je i nadále přesvědčen, že všechny zadávací podmínky vymezil v souladu se zákonem a jeho základními zásadami, a navrhuje, aby Úřad zamítl návrh č. 1 dle § 265 písm. a) nebo b) zákona a návrh č. 2 dle § 265 písm. a) zákona.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 37 odst. 1 písm. a) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako podmínky kvalifikace.

Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání a) ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo b) technické kvalifikace podle § 79 zákona.

Podle § 73 odst. 5 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese

Podle § 250 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) dobrovolnému oznámení, c) vyloučení účastníka zadávacího řízení, d) rozhodnutí o výběru dodavatele, e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V bodu 3.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel mj. stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je výběr zhotovitele stavebních prací dle této zadávací dokumentace a jejích příloh […]. Součástí plnění veřejné zakázky je rovněž provedení projekčních činností spočívajících ve vypracování projektové dokumentace (navazující na Zadavatelem poskytnutou část dokumentace – architektonickou studii, dokumentaci pro územní rozhodnutí a dokumentaci ke stavebnímu povolení) a poskytnutí souvisejících činností, včetně inženýrských činností, potřebných zaměření, získání dokladů pro řádnou kolaudaci díla, zpracování dokumentace skutečného provedení díla, a dále zhotovení dokumentace díla a poskytnutí licencí. Veřejná zakázka je zadávána podle standardů FIDIC – Yellow Book (projekt typu desing & build). Předmět veřejné zakázky bude plněn rovněž v souladu s metodikou BIM (informační modelování budov). […] V této souvislosti Zadavatel doplňuje, že předmětem díla je rovněž zřízení, resp. dodání CDE, tj. společného datového prostředí […]. Součástí plnění bude rovněž podle potřeby zajištění změn územního rozhodnutí, stavebního povolení, anebo zajištění nových rozhodnutí, povolení, či povolení záměru a/nebo změny stavby před dokončením, v souladu s relevantním právními předpisy. Předmětem stavby je rekonstrukce administrativního areálu Emauzy. Areál tvoří administrativní budovy, jehož současným uživatelem je Zadavatel. Urbanistický komplex tvoří tři budovy se samostatnými vstupy (A, B,

V bodu 6.4.1. „Seznam významných stavebních prací“ zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil mj. následující: „Zadavatel požaduje předložení seznamu významných stavebních prací realizovaných za posledních 7 let před zahájením zadávacího řízení, včetně osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí těchto stavebních prací. Vzor seznamu významných stavebních prací tvoří přílohu č. 4 této zadávací dokumentace.

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 24 ze dne 28. 7. 2022 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 24“) je uvedeno mj. následující: „Dotaz:

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 27 ze dne 4. 8. 2022 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 27“) je uvedeno mj. následující: „Zadavatel vymezil své požadavky na referenční stavby občanské vybavenosti zejména z následujících důvodů: •

Úřad konstatuje, že předmět tohoto správního řízení spočívá mj. v posouzení, zda zadavatel nestanovil navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. a navrhovatelem Gardenline s.r.o. namítaná kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem, resp. zda namítaná kritéria

Úřad předesílá, že dříve než přistoupí k věcnému rozhodování o návrhu č. 1 navrhovatele

Úřad k tomu předně uvádí, že podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma; obdobně je stanoveno i pro případ podání návrhu dle § 250 odst. 1 zákona ve spojení s § 251 odst. 1 zákona. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek a návrhu uvedené ve výše citovaných ustanoveních zákona tedy spočívají v tom, že se musí jednat o dodavatele dle § 5 zákona a že tomuto postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.

K definici dodavatele Úřad konstatuje, že dodavatelem se dle § 5 zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně.

K otázce posuzování hrozby či vzniku újmy pak Úřad v obecnosti konstatuje, že újma je pojem zjevně širší než pojem škoda a nemusí tak být vyčíslena, postačující je např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli, resp. navrhovateli. Navíc zákonodárce

Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. je dodavatelem projekčních prací, resp. je držitelem osvědčení o oprávnění k podnikaní v oboru „Projektová činnost ve výstavbě“, tudíž nabízí plnění, na jehož získání zadavatel vypsal zadávací řízení. V námitkách č. 1 pak navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. uvádí, v čem spatřuje hrozící či vzniklou újmu v souvislosti s postupem zadavatele v zadávacím řízení, když konstatuje, že „mu postupem Zadavatele vznikla újma, neboť za daných okolností Stěžovatel (stejně jako řada jiných objektivně vhodných dodavatelů) nemůže z důvodu nezákonně stanovených zadávacích podmínek řádně zpracovat a podat nabídku do zadávacího řízení a případně být vybrán k plnění zakázky, ač je k její realizaci plně způsobilý a kvalifikovaný a má o účast v soutěži a na plnění zakázky eminentní zájem“. V návrhu č. 1 pak navrhovatel Energy

Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. vymezil hrozící či vzniklou újmu v souvislosti s postupem zadavatele v zadávacím řízení tak, že dle něj zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, v důsledku čehož se navrhovatel Energy Benefit

Úřad bere v potaz, že ne v každé situaci lze uzavřít, že „je aktivní legitimace dána jen proto, že stěžovatelem je dodavatel a jeho újma spočívá v tom, že se nemůže ucházet o veřejnou zakázku,“ jak je konstatováno např. v zadavatelem odkazovaném rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 13. 4. 2022 vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHSR0020/2022/VZ, neboť je třeba v některých situacích zvýšeně přihlížet mj. i k aspektu, zda

Úřad k tomu však uvádí, že významným specifikem šetřené veřejné zakázky je její zadávání metodou Design & Build, jež přenáší odpovědnost za zpracování projektové dokumentace a její naplnění na zhotovitele. Jde o metodu, kdy generální zhotovitel provádí všechny fáze související s projektem vč. fáze projekční přípravy a fáze realizace stavebních prací, na základě čehož je zřejmá výrazná provazba mezi projekční činností a stavebními pracemi v rámci na základě této metody zadávané veřejné zakázky, z níž plyne i logická potřeba úzké spolupráce více subjektů.

Právě s ohledem na výše uvedené specifikum veřejné zakázky je pak Úřad toho názoru, že „užší“ pojetí aktivní legitimace k podání námitek a návrhu předestřené ve shora citovaném rozhodnutí předsedy Úřadu nelze na přezkoumávanou věc plně aplikovat (kdy toto je třeba vnímat se zřetelem na veškeré v daném rozhodnutí zohledňované okolnosti), neboť zásadní odlišností v právě projednávaném případě je skutečnost, že dle Úřadu nelze vyloučit že se o veřejnou zakázku zadávanou metodou Design & Build může ucházet právě „toliko“ projektant, jenž bude za tímto účelem shromažďovat realizační tým, a to právě s ohledem na neodmyslitelnou provazbu mezi projekční činností a stavebními pracemi v rámci plnění veřejné zakázky. Jinými slovy řečeno, v případě plnění formou Design & Build může být dle

Ve světle shora předestřených skutečností má tak Úřad za to, že navrhovatel Energy Benefit

S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že v dotčené části návrhu č. 1 je dána aktivní legitimace navrhovatele Energy Benefit Centre a.s. k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Zadavatel v šetřeném případě v rámci prokázání kritérií technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona požaduje předložení seznamu významných stavebních prací, z něhož musí mj. vyplývat, že „dodavatel v požadovaném období realizoval alespoň 3 významné stavební práce, jejíchž předmětem bylo provádění stavebních prací v oboru pozemních staveb (s výjimkou staveb výrobních a skladovacích hal) na výstavbě nebo komplexní rekonstrukci budovy“, přičemž uvedené zadavatel dále konkretizuje mj. tak, že „alespoň 2 tyto významné stavební práce byly stavbami občanské vybavenosti“ (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Jak bylo konstatováno výše, navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. v návrhu č. 1 brojí mj. proti požadavku zadavatele na doložení zkušeností s prováděním stavebních prací u staveb občanské vybavenosti, přičemž uvádí, že dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, č. j. ÚOHS-03325/2022/510 ze dne 28. 1. 2022 není rozhodující účel stavby, ale její materiálově konstrukční řešení. V této souvislosti navrhovatel Energy Benefit Centre a.s. konstatuje, že „[p]ožadavek na stavby občanské vybavenosti […] dle ÚOHS nepřiměřeně zpřísňuje pravidla pro prokázání kvalifikace. Dle ÚOHS toto vede k vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a tím omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tedy k porušení zásady zákazu diskriminace.“ Uvedené dále rozvíjí navrhovatel Energy Benefit

Úřad ve vztahu k výše uvedenému předně v obecnosti uvádí, že při posuzování požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Úřad dále uvádí, že vymezením kritérií technické kvalifikace, zejm. jejich přílišnou „přísností“, však zadavatel také může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky, porušil by zadavatel jednu ze základních zásad postupu zadavatele, a sice zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je tak s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Úřad tedy uzavírá, že je třeba, aby kritéria technické kvalifikace byla odůvodněna předmětem plnění veřejné zakázky, resp. aby byla stanovena přiměřeně k předmětu plnění veřejné zakázky, zadavatel je byl schopen objektivně a patřičně odůvodnit a aby reflektovala situaci na daném trhu, a to tak, že na tomto trhu bude zachována soutěž.

Ve vztahu k navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. namítanému požadavku zadavatele na doložení zkušeností s prováděním stavebních prací u staveb občanské vybavenosti Úřad dále odkazuje na již výše uvedené rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, č. j. ÚOHS31

Co se týče znaleckého posudku, na který citované rozhodnutí odkazuje, Úřad konstatuje, že (jak vyplývá z citovaného rozhodnutí) Úřad položil znaleckému ústavu – Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „znalecký ústav“) – otázky týkající se realizace rekonstrukce referenčních staveb občanského vybavení a rekonstrukce jiných pozemních staveb (např. obytných, průmyslových, zemědělských) s cílem zjistit všeobecně platné vztahy mezi stavebně-technologickými postupy při realizaci rekonstrukce na různých určeních staveb. Konkrétně Úřad požádal usnesením č. j. ÚOHS-33415/2021/511/ŠMr ze dne 5. 10. 2021 znalecký ústav mj. o sdělení, „zda a případně jaké jsou z hlediska stavebně-technických a technologických postupů rozdíly mezi realizací rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizací rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Svou odpověď zdůvodněte.“ a „zda existují konkrétní stavebně-technické a technologické postupy, které se uplatní pouze při realizaci rekonstrukce stavby občanského vybavení a neuplatní se při rekonstrukci jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské). Pokud takové postupy dle Vašeho názoru existují, popište je a současně sdělte, zda takové postupy vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské).“

K první z výše uvedených otázek znalecký ústav ve znaleckém posudku č. 50/2021 ze dne

K druhé z výše uvedených otázek pak znalecký ústav sdělil, že „[o]becně lze konstatovat, že u rekonstrukcí všech typů (druhů) budov se mohou vyskytnout všechny stavební činnosti. Je to dáno především stavebně technickým návrhem, tedy projektovou dokumentací, která může zhotovitele vystavit nezbytnosti řešit velmi specifické stavebně technologické postupy. U budov občanského vybavení se mohou vyskytovat vysoce specifické práce a dodávky, které vyplývají z charakteru budovy (např. technologie divadelních sálů, koupališť, zimních stadionů a ostatních staveb pro vnitřní sporty, pálenice, krematoria a mnohé další – nemá smysl snažit se o úplný výčet), které u běžných staveb nevznikají. Technologické postupy neobvyklých prací a dodávek vyžadují od zhotovitele určité schopnosti, znalosti či dovednosti, kterými zhotovitel nemusí disponovat při realizaci rekonstrukce jiného typu pozemní stavby.“

Úřad v návaznosti na shora uvedené, tj. zejm. s ohledem na daný znalecký posudek i závěry učiněné v citovaném rozhodnutí uzavírá, že určení, resp. účel využití stavby nelze obecně považovat za rozhodující kritérium k ověření způsobilosti dodavatele realizovat příslušné stavební práce, resp. že prostřednictvím kritéria určení stavby by neměly být definovány požadavky na zkušenosti dodavatele, když určení stavby nutně neimplikuje, že se bude jednat právě o stavbu přinášející zadavateli požadované (potřebné) zkušenosti. Úřad tak za stěžejní pro posouzení (ne)zákonnosti požadavku zadavatele na doložení zkušeností s prováděním stavebních prací u staveb občanské vybavenosti považuje výše citovaný závěr znaleckého ústavu, že „stavba je souborem mnoha různých konstrukcí včetně systémů technických zařízení budov, proto se při hledání rozdílů mezi různými typy pozemních staveb mohou porovnávat vždy jen dvě konkrétní budovy […]. […] realizace rekonstrukce stavby občanského vybavení a realizace rekonstrukce jiného typu pozemní stavby (např. stavby obytné, průmyslové či zemědělské) mohou mít značné podobnosti, ale také zásadní rozdíly,“ na základě kterého je dle Úřadu zřejmé, že nelze vyloučit, že v určitém případě může být stavbě občanské vybavenosti velmi blízká pozemní stavba jiného určení, neboť z hlediska blízkosti, resp. podobnosti těchto staveb budou, jak vyplývá z odpovědí znaleckého ústavu, rozhodující jejich konstrukční a materiálová specifika, a nikoli čistě jen účel, resp. určení těchto staveb. Jinými slovy řečeno, z hlediska ověření způsobilosti dodavatele nebude rozdílu v tom, zda určité specifické stavební práce dodavatel realizoval v rámci stavby, jež je z hlediska svého určení stavbou občanské vybavenosti, nebo zda totožné stavební práce realizoval na stavbě s rozdílným určením.

Úřad nečiní sporným, resp. je si vědom skutečnosti, že citované rozhodnutí se týkalo veřejné zakázky, jejímž předmětem byla rekonstrukce sokolovny, a že předmět šetřené veřejné zakázky není zdaleka totožný (blíže viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak nemá za to, že závěry citovaného rozhodnutí, resp. v něm uvedené závěry znaleckého ústavu, nelze vztáhnout i na šetřený případ, jak vyvozuje zadavatel (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když shora citovaný závěr znaleckého ústavu, který Úřad považuje za stěžejní, je obecný a nevztahuje se k žádným konkrétním předmětům plnění veřejných zakázek.

Jestliže tak zadavatel v šetřeném případě v rámci prokázání kritérií technické kvalifikace požaduje doložení zkušeností s prováděním prací u staveb občanské vybavenosti, a nikoli

Úřad zdůrazňuje, že má za to, že zadavatel šetřený požadavek z hlediska relevantních stavebně-technických postupů, z nichž by vyvstal oprávněný důvod, proč není možné prokázat šetřenou technickou kvalifikaci na jiném určení stavby shodného materiálu a konstrukce jako předmět veřejné zakázky, neodůvodnil. Úřad konstatuje, že zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 27 (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí) mezi důvody vymezení požadavku na referenční stavby občanské vybavenosti řadí předně skutečnost, že nosným systémem šetřené stavby je vysoce specifická ocelová konstrukce. Uvedené zdůvodnění je však dle Úřadu třeba označit za zcela bezpředmětné, resp. liché, když zadavatel v šetřeném případě požadavky na seznam významných stavebních prací konkretizuje rovněž mj. tak, že alespoň u 1 významné stavební práce musela být předmětem rekonstrukce (včetně zesílení) ocelové nosné konstrukce budovy (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zkušenosti dodavatele týkající se prací s ocelovou nosnou konstrukcí jsou tak již v rámci tohoto kvalifikačního kritéria ověřovány. Nadto Úřad uvádí, že zcela jistě ne každá stavba občanské vybavenosti má nosnou ocelovou konstrukci, což ostatně netvrdí ani zadavatel.

Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 27 dále jako důvody vymezení požadavku na referenční stavby občanské vybavenosti uvádí mj. zajištění přístupu veřejnosti, skutečnost, že součástí stavby je shromažďovací prostor či gastronomický provoz, provozní dobu areálu nebo technologii chlazení prostorů či centrální vzduchotechniky. K uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatelem jmenované specifické prvky se mohou jistě vyskytovat i u jiných pozemních staveb než staveb občanské vybavenosti (sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 uvádí, že „nikdy netvrdil, že se výše popsané prvky nachází pouze a výlučně na stavbách občanské vybavenosti“) a že pokud bylo záměrem zadavatele ověřovat způsobilost dodavatele právě ve vztahu k těmto prvkům, tj. tyto konkrétní prvky považoval za důležité, resp. podstatné, měly požadované reference směřovat právě k prokázání zkušeností dodavatele s takovými řešeními, když účel stavby zde nemusel být s ohledem na výše uvedené vůbec rozhodný. Jinak řečeno, dle Úřadu měla být kvalifikační kritéria nastavena tak, aby definovala požadavky na náročnost stavby z pohledu jejího stavebně-technického řešení, nikoliv pouze na její účel. V této souvislosti lze ostatně souhlasit s navrhovatelem Energy Benefit Centre a.s. v tom, že „mezi jednotlivými typy občanských staveb existují natolik zásadní materiálověkonstrukční (stavebně-konstrukční, stavebně-technologické) rozdíly, že jednoduše není možné občanské stavby považovat za jeden sourodý celek“ a že dodavatelé mohou doložit splnění šetřeného požadavku referenční zakázkou, jejímž předmětem byla např. výstavba

Co se pak týče důvodu vymezení požadavku na referenční stavby občanské vybavenosti prostřednictvím metody Design & Build, Úřad uvádí, že i toto tvrzení je třeba označit za zcela bezpředmětné, resp. liché, když šetřený požadavek na referenční stavby občanské vybavenosti se metody Design & Build nedotýká (zadavatel nepožaduje zkušenost s metodou

Zadavatel se dále ve vztahu k požadavku na referenční stavby občanské vybavenosti odvolává na „exkluzivnost“ šetřené veřejné zakázky, která dle něj svědčí o nutnosti určitého omezení spektra potenciálních dodavatelů, kdy v této souvislosti mj. uvádí, že se jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši cca 1 mld. Kč, jejímž předmětem je mj. také zřízení, resp. dodání CDE (společného datového prostředí), a že předmět veřejné zakázky je realizován v souladu s metodou BIM a formou Design & Build (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedenému Úřad nicméně opětovně konstatuje, že šetřený požadavek zadavatele na referenční stavby občanské vybavenosti se uvedených specifik nedotýká a že zkušenosti dodavatele z hlediska těchto specifik jsou ověřovány v rámci samostatných kvalifikačních požadavků (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně je třeba podotknout, že právě i v kontextu jistého přirozeného omezení trhu potenciálních dodavatelů je o to více třeba dbát na skutečnost, aby zadavatel nepřiměřeně neomezoval tento okruh svými aditivními požadavky.

O zákonnosti šetřeného požadavku zadavatele pak nemůže dle přesvědčení Úřadu svědčit ani tvrzení zadavatele uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 24, že „[s]tavby občanské vybavenosti […] zahrnují velmi širokou škálu pozemních staveb (např. stavby pro výchovu a vzdělání, pro obchod a služby, sportovní a tělovýchovné stavby, zdravotnické stavby, administrativní stavby, stavby s kulturním využitím, stavby cestovního ruchu a veřejného stravování, budovy pro veřejnou dopravu, pro kulturu, duchovní osvětu, ubytování, vědu a výzkum, pro ochranu obyvatelstva apod.)“ (viz bod 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť uvedené ničeho nemění na tom, že z tohoto (byť, i kdyby Úřad připustil) širokého okruhu staveb jsou stále vyloučeny stavby případně shodného materiálu a konstrukce jako předmět veřejné zakázky, které dodavatelé nemohou využít k prokázání šetřené technické kvalifikace, byť pro to neexistuje oprávněný, resp. objektivní důvod. Stejně tak nelze dle Úřadu dovozovat oprávněnost šetřeného požadavku zadavatele na základě konstatování zadavatele, že jestliže sám zákonodárce definuje ve stavebním zákoně stavby občanské vybavenosti, lze přepokládat, že druhové rozdělení pozemních staveb není samoúčelné a je zavedeno