ÚOHS S0421/2024/VZ – Úklid vybraných objektů zadavatele II

Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem

V čl. 4 „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky signované dne 22. 2. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako »zajištění (poskytování) komplexních úklidových, mycích a čistících služeb („služba“) v níže uvedených objektech Zadavatele, v nichž bude dodavatel realizovat služby na základě specifikovaných činností a požadovaných četností nebo na základě jednotlivých objednávek služeb na mimořádné úklidové práce a činnosti ve vybraných prostorách objektů

V čl. 5 „Předpokládaná hodnota“ zadávací dokumentace zadavatel vymezil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky následujícím způsobem: „Předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je 28 000 000, - Kč bez DPH za 1 rok poskytnutí služby. Za 4 roky poskytování služby představuje předpokládaná hodnota částku 112 000 000,- Kč bez DPH.“.

Zadavatel stanovil v čl. 13 „Podání nabídek“ zadávací dokumentace lhůtu pro podání nabídek do dne 29. 3. 2024 do 10:00. Zadavatel následně v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 signovaným dne 21. 3. 2024 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 29. 4. 2024 do 10:00.

Dne 28. 4. 2024 byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele a následně dne 29. 4. 2024 v 8:34:41 prostřednictvím datové zprávy námitky navrhovatele – o Jan Grézl, IČO 49555081, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, a o Sylva Grézlová, IČO 43995497, se sídlem Ostravská 870/25, 779 00 Olomouc, ve správním řízením zastoupená na základě přípisu ze dne 6. 6. 2024 označeného jako „Určení

Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 13. 5. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 22. 5. 2024 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Návrh navrhovatele směřuje proti vícero zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel má předně zato, že zadavatel stanovil požadavek na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona v rozporu se zásadou přiměřenosti. Navrhovatel přitom konkrétně uvádí, že zadavatel v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace požaduje, aby člen realizačního týmu označený jako „Člen týmu“ disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor vydaným v souladu s § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOVZ“), konkrétně pak k tzv. speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (dále jen „speciální ochranná DDD“), jejímž předmětem dle navrhovatele je profesionální mechanická či chemická likvidace zejména hlodavců a hmyzu.

Navrhovatel má dále zato, že zadavatel nestanovil a neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel v čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy uvedl, že systém měsíčního úklidu bude doplněn před podpisem smlouvy a bude tvořit její přílohu č. 7. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadávací dokumentace přitom již od okamžiku jejího uveřejnění obsahuje přílohu č. 7 s názvem „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21

Zadavatel se dále měl dopustit pochybení při nastavení požadavků na ekonomickou kvalifikaci, když v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace požadoval doložení tzv. specializovaného obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky, který mají dodavatelé ve svých nabídkách prokazovat výkazem zisku a ztrát. Navrhovatel přitom poukazuje na to, že z výkazu zisku a ztrát zadavatel nebude schopen výši specializovaného obratu, tedy obratu ve vztahu k zajištění úklidových služeb v objektech určených pro užívání širokou veřejností včetně administrativního zázemí, nijak ověřit. S ohledem na to považuje navrhovatel předmětnou zadávací podmínku za rozpornou se zásadou transparentnosti ve spojení s ustanovením § 73 odst. 5 zákona. Dle názoru navrhovatele dále platí, že pokud by zadavatel následně výši specializovaného obratu požadoval prokázat jinými doklady či údaji než těmi, které si vymínil v zadávací dokumentaci, prostřednictvím žádosti o objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, dopustil by se nepřípustné změny zadávací dokumentace po lhůtě pro podání nabídky ve smyslu § 99 odst. 1 zákona.

Navrhovatel dále zastává názor, že zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona dostatečně nevypořádal podané námitky. Navrhovatel má přitom zato, že rozhodnutí o námitkách obsahuje na mnoha místech pouze povrchní a obecná konstatování. Zadavatel žádným způsobem nereagoval na tvrzení navrhovatele, že speciální ochranná DDD není předmětem veřejné zakázky, neboť takové plnění není uvedeno v žádné části zadávací dokumentace (přestože předmět plnění je v ní jinak poměrně detailně a přesně popsán). Zadavatel dále údajně nijak nereflektoval tvrzení navrhovatele, že zadavatel byl povinen dodavatelům zpřístupnit své vnitřní předpisy, když na ně v zadávací dokumentaci odkazoval a současně stanovil povinnost realizovat veřejnou zakázku v souladu s nimi. Obdobně se pak zadavatel dostatečně nevyjádřil k závěru navrhovatele, že zadavatel nebude schopen z výkazů zisku a ztrát posoudit splnění ekonomické kvalifikace s ohledem na specializovaný obrat, když zadavatel pouze konstatoval, že jiná možnost prokázání specializovaného obratu neexistuje.

Navrhovatel uvádí, že je v důsledku stanovení výše popsaných zadávacích podmínek přímo diskriminován, přičemž mu vznikla újma spočívající v tom, že se v jejich důsledku nemůže účastnit zadávacího řízení, čímž ztratil možnost uzavřít se zadavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

Úřad obdržel návrh dne 22. 5. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel, o navrhovatel.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 3. 6. 2024 předně uvedl, že smluvní podmínky veřejné zakázky rozlišují mezi poskytováním „běžného“ a „mimořádného úklidu“, přičemž toto rozdělení figuruje pouze ve smyslu rozdělení poskytovaných služeb na činnosti poskytované v pravidelném přesně opakujícím se časovém intervalu (tj. „běžný úklid“) a činnosti nad rámec těchto pravidelných intervalů (tj. „mimořádný úklid“). Podle zadavatele přitom do stanovené kategorie „běžných“ úklidových služeb spadá rovněž pravidelný úklid prostor, kde dochází ke styku s potravinami, a rovněž úklid ubytovacích prostor. Pro tento typ úklidových činností je pak dle názoru zadavatele v souladu s § 58 ZOVZ potřeba speciální ochranné DDD. Zadavatel přitom v příloze č. 4 „Specifikace objektů a požadovaných činností“ zadávací dokumentace jasně a srozumitelně stanovil, že poskytování pravidelného úklidu se týká i výše identifikovaných prostor. Zadavatel má přitom zato, že v zadávací dokumentaci nemusel explicitně stanovovat, že požaduje poskytování speciálního úklidu v návaznosti na § 58 ZOVZ, když povinnost disponovat osvědčením ke speciální ochranné DDD v případě provádění úklidu (konkrétně pak dezinfekce) např. u prostor, kde dochází ke styku s potravinami, vyplývá přímo z příslušných právních předpisů. Zadavatel tak má zato, že v čl. 10.4. písm. d) zadávací dokumentace stanovil zcela legitimní požadavek odvíjející se od předmětu veřejné zakázky.

Ve vztahu k absenci odkazovaných vnitřních směrnic zadavatel plně odkazuje na příslušnou část rozhodnutí o námitkách. V něm přitom zadavatel k nejasnosti ohledně provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku s relevantním ustanovením návrhu smlouvy na veřejnou zakázku uvedl, že se jedná o administrativní pochybení vzniklé v procesu zpracování a úprav zadávací dokumentace veřejné zakázky, kdy zadavatel v příloze č. 7 smlouvy opomněl opravit již neaktuální odkaz na konkrétní ustanovení návrhu smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel má přitom zato, že se nejedná o pochybení, které by v zadávací dokumentaci vyvolávalo jakékoliv zásadní nejasnosti či rozpor se zákonem, neboť v kontextu všech ustanovení zadávacích podmínek je úmysl zadavatele zcela jasný. Ve vztahu k úplnosti přílohy č. 7 smlouvy na veřejnou zakázku pak zadavatel uvedl, že uvedenou přílohu předložil již na počátku zadávacího řízení, neboť usoudil, že se jedná o vhodnější postup z důvodu zachování transparentnosti a poskytnutí možnosti dodavatelům seznámit se s mechanismem hodnocení úklidu. Ponechání předmětné věty v článku VII odst. 22 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku pak zadavatel označuje za administrativní pochybení, přičemž má zato, že z kontextu poskytnutých zadávacích podmínek jasně vyplývá, že poskytnutá příloha je součástí zadávacích podmínek, přičemž že dává jasný obrázek o tom, jak bude probíhat měsíční hodnocení vnitřního úklidu a výpočet výše sankce. K samotné absenci odkazovaných vnitřních předpisů pak má zadavatel zato, že se nejedná o informace, které by měly v konečném důsledku mít skutečný dopad na nacenění předmětu plnění. Obavy navrhovatele ohledně povinnosti dodržovat zásady BOZP a PO včetně interních směrnic zadavatele se zadavateli jeví jako neopodstatněné, přičemž uvádí, že předmětné vnitřní směrnice pouze rozvádí a konkretizují povinnosti přímo vyplývající z příslušných právních předpisů a vybraný dodavatel tak nebude vystaven žádným novým povinnostem, které by mu s ohledem na dosavadní praxi byly neznámé. S ohledem na výše uvedené pak podle názoru zadavatele nemůže dojít ani k neporovnatelnosti nabídek, neboť všichni dodavatelé naceňují totožné plnění, které je vymezeno předmětem plnění v zadávací dokumentaci. Zadavatel následně ve vyjádření k návrhu doplňuje, že navrhovatelem tvrzené nejasnosti a nezákonnost spojené s přílohou č. 7 smlouvy na veřejnou zakázku zjevně nemohou dosahovat takové intenzity, jak předesílá navrhovatel, neboť zadavatel v zadávacím řízení obdržel 8 nabídek1 na veřejnou zakázku. S ohledem na to zadavatel konstatuje, že absence interních směrnic zadavatele v zadávací dokumentaci neměla vliv na hospodářskou soutěž. Pro doplnění pak zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele byly podány až poslední den lhůty pro podání nabídek, která přitom trvala déle než 60 kalendářních dní, přičemž navrhovatel (ani jiní dodavatelé) nepožádali o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k předmětu podaných námitek navrhovatele. Tato skutečnost přitom dle navrhovatele svědčí o jednoznačné motivaci navrhovatele zadávací řízení „sabotovat“.

Rovněž v případě stanovení požadavků na ekonomickou kvalifikaci pak zadavatel předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách odkázal na znění ustanovení § 78 odst. 5 zákona a rovněž pak na komentářovou literaturu, dle které citované ustanovení zákona uvádí výkaz zisku a ztrát jako povinný doklad pro prokázání výše

Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečným způsobem vypořádal výše uvedené námitky, zadavatel předně odkazuje na rozhodovací praxi

Zadavatel setrvává na svém názoru, že v zadávacím řízení nepostupoval v rozporu se zákonem a proto navrhuje, aby Úřad návrh v souladu s § 265 zákona zamítl.

Usnesením ze dne 31. 5. 2024 Úřad určil navrhovateli pro účely usnadnění průběhu správního řízení lhůtu k určení společného zmocněnce.

Navrhovatel v návaznosti na usnesení ze dne 31. 5. 2024 doručil Úřadu dne 6. 6. 2024 sdělení z téhož dne, kterým označil jako společného zmocněnce Jana Grézla.

Usnesením ze dne 6. 6. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 12. 6. 2024 Úřad určil navrhovateli lhůtu k doložení smlouvy, kterou byla založena společnost „JAN GRÉZL, SYLVA GRÉZLOVÁ - HARYSERVIS II. sdružení fyzických osob“.

Navrhovatel v návaznosti na usnesení ze dne 12. 6. 2024 doručil dne 13. 6. 2024 Úřadu smlouvu o sdružení ze dne 27. 1. 1997 ve znění jejích dodatků č. 1 až 3.

Úřad se dne 14. 6. 2024 obrátil na Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen „ministerstvo zdravotnictví“) s žádostí o sdělení, prostřednictvím které požádal o zodpovězení následujících dotazů: „Vypl[ý]vá z ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ pro organizační složku státu nebo jeho příspěvkovou organizaci povinnost mít vždy u nemovitostí v majetku České republiky zajištěn výkon tzv. speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace?“ (dále jen „dotaz č. 1“). „Je pro povinnost dle ustanovení § 57 odst. 2 ZOVZ rozhodné, že dotčená nemovitost v majetku

Ministerstvo zdravotnictví doručilo dne 24. 6. 2024 Úřadu své sdělení ze dne 17. 6. 2024, v němž uvedlo k dotazu č. 1 následující: „Dle ustanovení § 57 odst. 2 pouze pokud je to nezbytné s ohledem na možnost výskytu epidemiologicky významných členovců, hlodavců a jiných zvířat. Tudíž není nezbytné tuto povinnost vždy plnit.“. K dotazu č. 2 dále uvedlo ministerstvo zdravotnictví následující: „Ano, tato skutečnost by měla být zohledněna při posuzování příslušné povinnosti, jelikož z logiky věci u některých typů provozů/činností, jako jsou stravovací nebo ubytovací služby, lze očekávat zvýšené riziko výskytu epidemiologicky významných členovců, hlodavců a jiných zvířat.“.

Úřad se dne 2. 7. 2024 opětovně obrátil na ministerstvo zdravotnictví s žádostí o zodpovězení následujících dotazů: „Jak probíhá proces získání certifikát[u] (resp. způsobilosti) pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (dále jen „DDD“) podle ustanovení § 58 ZOVZ? Je získání uvedené certifikace náročné např. z časového či finančního hlediska?“ (dále jen „dotaz č. 3“). „Existují nějaké rozdíly při získávání certifikátu pro výkon speciální ochranné DDD podle odst. 1,

Ministerstvo zdravotnictví doručilo dne 4. 7. 2024 Úřadu své sdělení z téhož dne. K dotazu č. 3 ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že „[p]ro vydání osvědčení o odborné způsobilosti v oboru speciální ochranné DDD je nezbytné úspěšně složit zkoušku odborné způsobilosti pro výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 58 odst. 1, 2 či 3 ZOVZ“, přičemž k přihlášce na uvedené zkoušky musí být připojena úředně ověřená kopie dokladu o absolvování příslušného odborného kurzu, pokud ho žadatel absolvoval. Ministerstvo zdravotnictví dále uvedlo, že za vydání osvědčení se platí správní poplatek 1 000 Kč a že osvědčení o odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne vydání. Dle sdělení ministerstva zdravotnictví je dále obsah kurzů dán vyhláškou č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, přičemž absolvováním uvedených kurzů získají jejich účastníci znalosti potřebné k úspěšnému složení zkoušky odborné způsobilosti v oboru speciální ochranná DDD. Uvedené kurzy přitom pořádá Sdružení pracovníků dezinfekce, dezinsekce, deratizace České republiky, z. s. (dále jen „Sdružení pracovníků DDD“), přičemž cena uvedených kurzů činí 20 000 Kč. K dotazu č. 4 následně ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že rozdílnosti jednotlivých kvalifikací jsou dány rozdílnostmi obsahové náplně odborného

Rozhodnutím ze dne 9. 7. 2024 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0421/2024/VZ.

Usnesením ze dne 10. 7. 2024 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pět dnů k provedení úkonu, konkrétně k doručení sdělení, ve kterém objasní, kolikrát za poslední 4 roky využíval v objektech, které tvoří místo plnění veřejné zakázky, služeb zahrnujících dezinfekci, dezinsekci a deratizaci prostor, s ohledem na které v zadávací dokumentaci požaduje, aby člen týmu vybraného dodavatele disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor v souladu s § 58 ZOVZ, a to včetně doložení relevantních podkladů prokazujících tvrzení zadavatele, a dále ze kterých konkrétních bodů návrhu smlouvy na veřejnou zakázku vyplývá, že vybraný dodavatel bude vykonávat činnosti, s ohledem na které je nezbytné, aby člen týmu vybraného dodavatele disponoval certifikátem v souladu s § 58 ZOVZ.

Zadavatel dne 15. 7. 2024 doručil Úřadu své sdělení z téhož dne k usnesení ze dne 10. 7. 2024.

Úřad dne 10. 7. 2024 oslovil rovněž Sdružení pracovníků DDD s žádostí o zodpovězení následujících dotazů: „Bývá v praxi běžné, že se společnost zaměřující na poskytování komplexních úklidových služeb zaměřuje rovněž na poskytování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ?“ (dále jen „dotaz č. 6“). „Bývá v praxi běžné, aby měl veřejný zadavatel zajištěné komplexní úklidové služby a poskytování speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve smyslu § 55 písm. b)

Sdružení pracovníků DDD doručilo dne 15. 7. 2024 Úřadu své sdělení z téhož dne. Sdružení pracovníků DDD k dotazu č. 6 uvedlo, že v praxi existují společnosti poskytující komplexní úklidové služby, které se rovněž zaměřují na poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ. Sdružení pracovníků DDD nicméně upozornilo, že se v případě speciální ochranné DDD jedná o svébytnou vysoce odbornou činnost. K dotazu č. 7 pak Sdružení pracovníků DDD uvedlo, že v praxi není neobvyklé, že zadavatel požaduje zajištění komplexních úklidových služeb včetně zajištění služeb speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ na základě jedné společné smlouvy.

Usnesením ze dne 30. 7. 2024 Úřad stanovil zadavateli lhůtu pět dnů k provedení úkonu, konkrétně k doručení sdělení, ve kterém objasní, z jakého důvodu přikročil k zadávání poskytování komplexních úklidových služeb a poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) ZOVZ v jednom společném zadávacím řízení, a dále jak měl před zahájením zadávacího řízení zjištěný dopad zadávání poskytování komplexních úklidových služeb a poskytování speciální ochranné DDD ve smyslu § 55 písm. b) zákona ZOVZ v jednom společném zadávacím řízení na relevantní trh.

Zadavatel dne 2. 8. 2024 doručil Úřadu své vyjádření z téhož dne k usnesení ze dne 30. 7. 2024.

Úřad dále dne 30. 7. 2024 oslovil Sdružení pracovníků DDD s žádostí o zodpovězení, zda ve své odpovědi na výše citovaný dotaz č. 7 vycházelo z nějakých konkrétních podkladů (např. statistik, či jiných relevantních dat), resp. s žádostí o jejich poskytnutí.

Sdružení pracovníků DDD dne 12. 8. 2024 doručilo Úřadu své vyjádření z téhož dne, ve kterém uvedlo, že při odpovědi na výše citovaný dotaz č. 7 vycházelo ze svých dlouhodobých zkušeností, přičemž dodalo, že hlavním východiskem pro dříve podané vyjádření byly informace od žadatelů k získání kvalifikace ke speciální ochranné DDD. Dle vyjádření Sdružení pracovníků DDD přitom tyto úklidové společnosti poptávají rozšíření živnostenského

Usnesením ze dne 13. 8. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí3, přičemž zadavatel ani navrhovatel do konce stanovené lhůty nedoručili Úřadu své vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a dalšími subjekty a na základě vlastních zjištění vydal

Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejdříve zabýval námitkou, že zadavatel v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace požaduje v rámci technické kvalifikace, aby člen realizačního týmu disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ, přestože předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění běžných komplexních úklidových, mycích a čisticích služeb, a nikoliv výkon speciální DDD. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel měl od počátku zadávacího řízení v úmyslu učinit výkon speciální DDD součástí předmětu plnění, o čemž svědčí jak ustanovení návrhu smlouvy, tak skutečnost, že zadavatel chtěl prostřednictvím veřejné zakázky plnit svou povinnost dle § 57 odst. 2 ZOVZ.

Úřad se dále zabýval tím, zda zadavatel nevymezil rozsah plnění veřejné zakázky příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by jednotlivá plnění byla poptávána samostatně či na části. Úřad dospěl k závěru, že zejména s ohledem na obdobný charakter komplexních úklidových služeb a speciální DDD, kdy obě plnění naplňují jednotný cíl, tj. řádný úklid vymezených prostor, a dále na relativně vysoký počet sedmi podaných nabídek (kdy přitom všichni účastníci zadávacího řízení prokazovali splnění technické kvalifikace na člena týmu prostřednictvím vlastního zaměstnance, nikoliv prostřednictvím poddodavatele) a vyjádření Sdružení pracovníků DDD nevznikla Úřadu pochybnost o tom, že by v souvislosti s tím, že zadavatel přistoupil k zadávání komplexních úklidových služeb a speciální DDD dohromady, došlo k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

K přiměřenosti požadavku na to, aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58

K námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, Úřad ve vztahu k první dílčí námitce uvedl, že chyba v zadávací dokumentaci spočívající v tom, že název přílohy č. 7 návrhu smlouvy odkazuje na článek VI odst. 21 návrhu smlouvy, přestože předmětný systém hodnocení úklidu je součástí čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy, nemohla mít za následek jakékoli pochybnosti o skutečném obsahu přílohy č. 7 návrhu smlouvy. Tomuto závěru přitom podle

Ke druhé dílčí námitce navrhovatele, že není zřejmé, zda příloha č. 7 návrhu smlouvy je v úplném znění, neboť podle článku VII odst. 22 návrhu smlouvy má být doplněna před podpisem smlouvy, Úřad uvedl, že ze znění této přílohy jednoznačně vyplývá, že se jedná o její úplné znění, které nevyžaduje a ani nepředpokládá žádné dodatečné doplnění či úpravy.

Ke třetí dílčí námitce, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace své interní předpisy, Úřad předně uvedl, že dodavatelé neměli s ohledem na prostory, ve kterých se má úklid provádět, důvod předpokládat, že interní předpisy týkající se BOZP a PO budou obsahovat jakékoliv nečekané povinnosti, které by šly výrazně nad zákonný rámec. Úřad se proto ani nedomníval, že by případná znalost interních předpisů jakkoliv zvýhodňovala stávajícího dodavatele. Nadto Úřad uvedl, že navrhovatel ani jiný dodavatel nevyužili lhůtu pro podání nabídek k tomu, aby se domohli zpřístupnění předmětných interních předpisů zadavatele prostřednictvím žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 ZZVZ.

K další námitce návrhu, že zadavatel se měl dopustit pochybení při stanovení požadavků na ekonomickou kvalifikaci tím, že v čl. 10.3 zadávací dokumentace požadoval doložení tzv. specializovaného obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky prostřednictvím výkazu zisku a ztrát, Úřad uvedl, že zadavatel postupoval zcela v souladu s § 78 odst. 5 ZZVZ, který poměrně striktně stanovuje, že dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát, resp. obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele. Zákon tedy neumožňuje prokázání ekonomické kvalifikace jiným způsobem, a to ani v případě, kdy zadavatel požaduje doložení tzv. specializovaného obratu.

V případě námitky nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách dospěl Úřad k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na námitky navrhovatele. Zadavatel se dle Úřadu vypořádal s podstatou námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel. Úřad uzavřel, že ze strany zadavatele došlo k vypořádání námitek v souladu se zákonem, a proto neshledal důvod pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 ZZVZ.

Proti původnímu rozhodnutí podal navrhovatel dne 10. 9. 2024 rozklad z téhož dne, v rámci kterého brojí proti napadenému původnímu rozhodnutí v plném rozsahu.

Navrhovatel v podaném rozkladu předně považuje posouzení přiměřenosti technické kvalifikace dle čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace provedené Úřadem za nesprávné, a to jak z věcného, tak z právního hlediska, kdy se dle jeho názoru Úřad ztotožnil s tvrzením zadavatele, že mimořádným úklidem je činnost v podobě prostorové dezinfekce, a v rozhodnutí tak vychází z chybné premisy, že prostorová dezinfekce spadá pod speciální

Usnesením ze dne 10. 9. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření se k rozkladu navrhovatele.

Dne 16. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele signované téhož dne. Zadavatel předně uvedl, že jím zvolený termín „prostorová desinfekce“ nevyvolává žádné pochybnosti o jeho obsahové náplni, když se jedná toliko o označení provádění dezinfekčních činností v prostorách zadavatele, mezi které patří i obytné místnosti a pobytové místnosti ve smyslu § 57 odst. 2 ZOVZ a kuchyňské prostory ve smyslu § 58 odst. 2 ZOVZ. Ustanovení § 57 ZOVZ přitom dle zadavatele explicitně stanovuje, že za předpokladu, kdy v obytných či pobytových místnostech může docházet ke zvýšenému výskytu hmyzu, členovců apod., je zadavatel povinen zajistit speciální DDD. Zadavatel nadto uvedl, že prostorová dezinfekce není jedinou činností, kdy je v souladu s návrhem smlouvy vyžadována speciální DDD. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je tak dle něj rovněž poskytování služeb havarijního úklidu, jehož součástí je i speciální DDD v případech nepředvídatelného znečištění, vytopení či výskytu živočichů. K argumentaci navrhovatele, že nacenění služeb spojených s poskytováním speciální DDD nebylo explicitně zahrnuto do přílohy č. 3 zadávací dokumentace, pak zadavatel uvádí, že v listu „Mimořádné úklidové služby“ byli dodavatelé povinni nacenit služby mimořádného úklidu, ve kterých by mělo být relevantně zohledněno i poskytování služeb speciální DDD. V souvislosti se skutečností, že zadavatel již v současnosti využívá jiného dodavatele na poskytování služeb havarijního úklidu a mimořádného úklidu včetně speciální

O rozkladu navrhovatele proti původnímu rozhodnutí rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-39272/2024/163 ze dne 19. 11. 2024 vydaným pod sp. zn. ÚOHS-R0149/2024/VZ (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým zrušil původní rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že Úřad rozhodl nesprávně ve věci námitky nezákonnosti požadavku zadavatele na doložení certifikace podle § 58 ZOVZ, neboť ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh č. 3-5 zadávací dokumentace) nevyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou rovněž služby speciální DDD. V takovém případě je pak dle názoru předsedy Úřadu požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci vymezený v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace, aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ, v rozporu s § 6 odst. 1 a § 73 odst. 6 zákona, protože je zcela nepřiměřený předmětu veřejné zakázky (resp. míjí se s ním), přičemž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí dále vyplývá, že Úřad rozhodl nesprávně ve věci námitky neposkytnutí interních směrnic zadavatele, když předseda Úřadu dospěl k závěru, že pokud zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel postupoval při plnění veřejné zakázky v souladu s jeho interními směrnicemi, přičemž účastníci zadávacího řízení byli povinni prohlásit, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, a neplnění povinnosti postupovat v souladu s interními směrnicemi bude zadavatelem sankcionováno srážkou z fakturace, byl zadavatel povinen učinit tyto směrnice součástí zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že součástí zadávací dokumentace interní směrnice zadavatele, jimiž se má rovněž řídit smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, nebyly, porušil zadavatel dle názoru předsedy Úřadu zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 zákona. Námitka navrhovatele obsažená v jeho návrhu, týkající se absence interních směrnic zadavatele v zadávací dokumentaci, byla tudíž důvodná, a proto nebyly splněny podmínky pro zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona, avšak Úřad byl povinen přijmout nápravné opatření podle § 263 odst. 3 zákona. Rovněž z tohoto důvodu předseda zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil

Předseda Úřadu dále v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že se ve vztahu k ostatním zadávacím podmínkám zpochybňovaným v návrhu ztotožňuje s posouzením Úřadu uvedeném v původním rozhodnutí.

Bližší odůvodnění předsedy Úřadu týkající se jednotlivých závěrů Úřad uvádí dále v textu tohoto rozhodnutí.

Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání vyrozuměl přípisem ze dne 25. 11. 2024 účastníky správního řízení o pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 26. 11. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel ani navrhovatel do konce stanovené lhůty nedoručili Úřadu své vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a dalších osob a na základě vlastních zjištění, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 78 odst. 1 zákona zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

Podle § 78 odst. 5 zákona dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

Podle § 79 odst. 2 písm. zákona zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace zmůže požadovat (…) c) seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, d) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům (…).

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 55 ZOVZ je ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na a) běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů, b) speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

Podle § 57 odst. 1 ZOVZ je běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

Podle § 57 odst. 2 ZOVZ je speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.

Podle § 58 odst. 1 ZOVZ může speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem, c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

Podle § 58 odst. 2 ZOVZ může být speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která a) absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem, b) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

Podle § 58 odst. 3 ZOVZ může speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem a c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.

Podle § 58 odst. 4 ZOVZ platí, že řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.

Podle § 58 odst. 5 ZOVZ je předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).

Podle čl. 2 „Veřejná zakázka“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 112 000 000,- Kč bez DPH.

V čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující: „Zadavatel požaduje, aby minimální roční obrat dodavatele dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval minimálně 30 000 000,- Kč ročně, a to za 3 bezprostředně předcházející účetní období, jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

V čl. 10.4 „Technická kvalifikace dle § 79 zákona“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující: (…) d) „K prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona účastník předloží seznam následujících členů týmu, kteří se budou podílet na realizaci zakázky a jejich životopisy, ze kterých bude vyplývat splnění následujících požadavků: (…)

V čl. II. „Preambule“ odst. 4 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“) je uvedeno následující: „Dodavatel potvrzuje, že se detailně seznámil s povahou a rozsahem plnění, které má být poskytováno na základě této Smlouvy, že mu jsou známy veškeré technické, kvalitativní a jiné podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle této Smlouvy a že disponuje takovou kapacitou a odbornými znalostmi, které jsou nezbytné pro řádné poskytování plnění dle této

V čl. III. „Předmět plnění a doba plnění“ odst. 1 návrhu smlouvy je uvedeno následující: »Dodavatel je povinen za podmínek stanovených touto Smlouvou zabezpečovat pro Objednatele Služby spočívající v provádění pravidelného a mimořádného úklidu prostor v rozsahu a na místech dle Přílohy č. 1 této Smlouvy (dále jen „Služby“), která je její nedílnou součástí. Objednatel je povinen Dodavateli zaplatit za řádné poskytování těchto Služeb cenu ve výši a za podmínek sjednaných v této Smlouvě.«

V čl. III. odst. 7 „Mimořádný úklid“ návrhu smlouvy je uvedeno následující: „Smluvní strany si dále dohodly níže uvedená rámcová pravidla pro možnost Objednatele dle jeho aktuální potřeb objednávat služby mimořádného úklidu, a to v případech konání mimořádných akcí či nutnosti mimořádných úkonů nad rámec běžného pravidelného úklidu.

V čl. III. odst. 8 návrhu smlouvy je uvedeno následující: »Součástí mimořádného úklidu je i tzv. havarijní úklid, který představuje Služby uvedené v odst. 7 písm. a) konané v důsledku nepředvídatelného znečištění, vytopení atp. (dále jen „havarijní úklid“).«

V čl. III. odst. 10 návrhu smlouvy je uvedeno následující: „Za účelem provádění služeb prostorové desinfekce je Dodavatel povinen disponovat oprávněním na desinfekci prostor, které je povinen prokázat certifikátem v souladu s § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Dodavatel je povinen kdykoliv v průběhu trvání této Smlouvy na požádání Objednatele předložit platný certifikát.“

V čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 5 návrhu smlouvy je uvedeno následující: „Objednatel seznámí Dodavatele s vnitřními předpisy, které se k poskytování Služeb vztahují a Dodavatel je povinen tyto vnitřní předpisy dodržovat.“

Podle čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 7 písm. f) návrhu smlouvy je zadavatel povinen „zajistit plnění dalších povinností specifikovaných ve vnitřních předpisech

V čl. VII. „Práva a povinnosti Smluvních stran“ odst. 22 návrhu smlouvy je uvedeno následující: „Do požadavkového softwaru (pro každý objekt samostatně) uvede odpovědná osoba

V čl. IX. „Smluvní pokuty“ odst. 6 návrhu smlouvy je stanoveno následující: „Za každé ztracené procento hodnocení dle čl. VII. odst. 22 této Smlouvy bude stržena odpovídající částka z měsíční fakturace – např. při měsíčním zhodnocení ve výši 95 % bude strženo 5 % ze splatné částky za daný objekt.“.

Příloha č. 7 návrhu smlouvy je nazvána „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“ (dále rovněž jen „příloha č. 7 návrhu smlouvy“). V příloze č. 7 návrhu smlouvy je mimo jiné stanoven hodnocený parametr „Dodržování zásad BOZP a PO vč. interních směrnic objednatele“, kdy platí, že „1 incident = snížení hodnocení o 1%“.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že bylo podáno celkem 7 nabídek na veřejnou zakázku.

Z nabídky dodavatele OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského

96.

Ze sdělení společnosti KD Pragma, a.s., IČO 25676644, se sídlem Bělohorská 274/9,

Úřad konstatuje, že návrh směřuje primárně proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

Úřad shrnuje, že navrhovatel v první části návrhu brojí proti požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona stanovenému v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace, ve kterém zadavatel požaduje, aby člen realizačního týmu označený jako „Člen týmu“ disponoval certifikátem opravňujícím k dezinfekci prostor vydaným v souladu s § 58 ZOVZ, konkrétně pak k tzv. speciální ochranné DDD, jejímž předmětem je profesionální mechanická či chemická likvidace zejména hlodavců a hmyzu. Navrhovatel má přitom zato, že předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění běžných komplexních úklidových, mycích a čistících služeb, a nikoliv pak výkon speciální ochranné DDD. S ohledem na výše uvedené navrhovatel považuje uvedený požadavek zadavatele za hrubě nepřiměřený a omezující hospodářskou soutěž.

Zadavatel má oproti tomu zato, že výkon speciální ochranné DDD je součástí předmětu veřejné zakázky, přičemž poukazuje především na to, že součástí popsaného předmětu plnění je rovněž úklid v jídelních provozech, resp. v jídelnách, bufetech a kuchyňkách, a rovněž v ubytovacích zařízení, s ohledem na které má zadavatel ex lege povinnost provádět rovněž speciální ochrannou DDD.

Úřad předesílá, že s ohledem na výše uvedená vyjádření účastníků správního řízení je mezi navrhovatelem a zadavatelem veden spor v již tak zásadní skutečnosti, zdali je vůbec výkon speciální ochranné DDD předmětem veřejné zakázky.

K tomuto se přitom vyjádřil rovněž předseda Úřadu, když v bodě 70. odůvodnění druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že „ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh 3-5 zadávací dokumentace) nevyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou rovněž služby speciální DDD“.

Předseda Úřadu přitom v související části odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl k citovanému závěru mimo jiné následující: »43. V § 55 ZOVZ se rozlišuje mezi běžnou a speciální ochrannou DDD:

Zadavatel v čl. 2 zadávací dokumentace (stejně jako v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, ev. č. formuláře F2024-0125484) klasifikoval předmět veřejné zakázky pouze CPV kódem „90910000-9 Úklidové služby“.

Podle čl. 4 zadávací dokumentace (stejně jako podle oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek) je předmětem veřejné zakázky „zajištění (poskytování) komplexních úklidových, mycích a čisticích služeb“, s tím, že bližší specifikace předmětu je uvedena v přílohách č. 4 a 5 zadávací dokumentace. V oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek ani v textu zadávací dokumentace (bez příloh) není žádná zmínka o tom, že předmětem plnění je speciální DDD, resp. ani jakákoliv forma dezinfekce, dezinsekce či deratizace.

V návaznosti na § 55 ZOVZ v této souvislosti uvádím, že speciální DDD nemá striktně vzato nic společného s úklidem, s nímž naopak souvisí běžná ochranná DDD, jehož je součástí.

Příloha č. 4 zadávací dokumentace nazvaná „Specifikace objektů a požadovaných činností“ obsahuje podrobný výčet prací, které mají být v rámci veřejné zakázky realizovány. Tyto práce jsou rozepsány po jednotlivých objektech (v 5 dokumentech) a v jejich rámci po jednotlivých typech místností – např. v kancelářských prostorech, společných prostorech vč. kuchyněk, jídelnách a bufetech, sociálních zařízeních, na schodištích, ve výtazích, šatnách, bytových jednotkách a ve venkovních prostorech.

Předmětem těchto činností mají být úklidové služby spočívající ve vyprazdňování odpadkových košů, stírání prachu, vytírání podlah, luxování, mytí oken, praní záclon a závěsů, doplňování hygienických potřeb, mytí a leštění zrcadel, mytí topných těles, mytí a čištění svítidel, čištění žaluzií, odstraňování sněhu či zametání napadaného listí.

V dokumentech, které tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, není žádná zmínka o tom, že předmětem činností má být rovněž speciální DDD. Mezi výčtem prací není ani zmíněno provádění (běžné ochranné) dezinsekce a deratizace. Součástí výčtu prací je pouze realizace dezinfekce, a to v tomto rozsahu (jedná se o souhrn vztahující se ke všem 5 objektům): a) denní práce: • dezinfekce rizikových ploch (klik dveří, vypínačů, madel apod.) – v kancelářských prostorech; • čistění a dezinfekce sanitárních předmětů (mís, pisoárů, umyvadel, baterií, sušičů rukou a mýdelníků) – v sociálních zařízeních a bytových jednotkách; • omytí a dezinfekce a vyleštění horních a vnitřních ploch toaletních mís, pisoárů, bidetů, výlevek, umyvadel, dřezů včetně výpustí, sprchových koutů – v sociálních zařízeních; • omytí, dezinfekce a vyleštění záchodového prkénka ze všech stran – v sociálních zařízení a bytových jednotkách; • omytí a dezinfekce úchytových míst (baterií, splachovadel, klik u dveří, vypínačů, madel, zásobníků mýdel apod.) – v sociálních zařízeních a bytových jednotkách; b) týdenní práce: • vymývání odpadkových nádob a košů dezinfekčním roztokem – v kancelářských prostorech; • omytí, dezinfekce a vyleštění dřezů a kuchyňských desek u kuchyňských koutů – v kancelářských prostorech a kuchyňkách; • omytí, dezinfekce a vyleštění zařizovacích předmětů (zásobníků toaletního papíru, zásobníku na papírové ubrousky, zásobníku na mýdla, úchytového madla stacionární toaletní štětky, nádob na záchodové štětky apod.) – v sociálních zařízeních; c) měsíční práce: • mokré stírání, dezinfekce a leštění obkladů – v sociálních zařízeních; • dezinfekce omyvatelných podlahových ploch – v sociálních zařízeních.

Z tohoto výčtu dezinfekčních činností nevyplývá, že se jedná o speciální ochrannou dezinfekci. Speciální ochranná dezinfekce je jednak svébytnou, vysoce profesionální činností (ve srovnání s běžnou ochrannou DDD, která je součástí běžného úklidu), a proto by bylo třeba tento požadavek v příloze č. 4 zadávací dokumentace výslovně uvést, a jednak spočívá v likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění, a proto se z povahy věci neprovádí průběžně/pravidelně (v žádném případě ne na denní, týdenní, ale ani měsíční bázi), ale ad hoc v reakci na konkrétní zamoření mikroorganismy (bakteriemi, viry či plísněmi). Je proto třeba odmítnout argumentaci zadavatele ve vyjádření k návrhu, podle níž součástí pravidelného (běžného) úklidu prostor, kde dochází ke styku s potravinami, a pravidelného (běžného) úklidu ubytovacích prostor, je rovněž provádění speciální DDD. Současně opětovně podotýkám (blíže viz bod 46 tohoto rozhodnutí), že speciální DDD pojmově není součástí ani mimořádného

V této souvislosti lze přiměřeně odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 15/06 ze dne 11. 7. 2006, jenž se týkal provádění speciální ochranné deratizace, podle něhož „předpokladem speciální deratizace je právě objektivně zjištěný zvýšený výskyt škodlivých živočichů, a to ještě pokud je takový zvýšený výskyt spojen s rizikem ohrožení zdraví lidí. […]

Pokud tedy zadavatel stanovil v příloze č. 4 zadávací dokumentace požadavek na provádění dezinfekce v rámci pravidelného úklidu, jedná se o běžnou (preventivní) ochrannou dezinfekci, a nikoliv o speciální ochrannou dezinfekci, pro niž je potřeba disponovat osvědčením o odborné způsobilosti podle § 58 ZOVZ. Ve vztahu k příloze č. 4 zadávací dokumentace tedy uzavírám, že neobsahuje požadavek na provádění speciální DDD.«.

Předseda Úřadu se dále ve svém odůvodnění zabýval obsahem návrhem smlouvy, přičemž v bodě 53. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvádí, že návrh smlouvy „neobsahuje žádnou zmínku o speciální DDD, ani (běžné ochranné) dezinsekci či deratizaci, a dezinfekce je zde zmíněna pouze v souvislosti s tzv. prostorovou dezinfekcí“. Dále v bodě 61. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu, uvádí, že dle návrhu smlouvy „součástí předmětu plnění je pravidelný úklid, jehož frekvence (denní, týdenní či měsíční) je specifikována v příloze č. 1 návrhu smlouvy, a dále mimořádný úklid, který bude zadavatel objednávat u dodavatele dle svých aktuálních potřeb (čl. III odst. 1 a 7 návrhu smlouvy).

K pojmu prostorová dezinfekce uvádím, že není definován v ZOVZ, oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentaci (bez příloh), návrhu smlouvy, ani v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Pouze v příloze č. 3 zadávací dokumentace nazvané „Struktura nabídkové ceny“ (tedy v dokumentu, jehož účelem není definovat předmět plnění, ale vyčíslit nabídkové ceny) na listu „Mimořádné úklidové služby“ je uvedeno „Cena za prostorovou dezinfekci – jednorázové vydezinfikování svislých a vodorovných povrchů prostor a veškerých předmětů v nich obsažených a zabránění možné virové nákaze včetně koronaviru“. Ani zde není výslovně uvedeno, že se jedná o speciální ochrannou dezinfekci, a ani jinak nelze posoudit, zda předmětem má být vydezinfikování, jež může vykonávat pouze osoba disponující certifikátem podle § 58 ZOVZ, anebo se jedná o činnost spočívající v preventivní aplikaci jiného druhu dezinfekce, k níž není certifikát potřeba, a jejímž účelem je zabránění možné virové nákaze. Tento text tedy není sám o sobě dostatečně určitý, avšak v kontextu čl. III odst. 9 návrhu smlouvy, který odkazuje na přílohu č. 1 návrhu smlouvy, jež obsahuje pouze činnosti spočívající v běžné ochranné dezinfekci, je třeba se přiklonit k výkladu, že předmětem citovaného textu obsaženého v příloze č. 3 zadávací dokumentace není provádění speciální DDD. V neposlední řadě je třeba uvést, že by nebylo v souladu se zásadou transparentnosti, pokud by požadavek na tak zásadní činnost, jakou je speciální DDD, nebyl uveden v oznámení o zahájení zadávacího řízení, textu zadávací dokumentace (bez příloh), v příloze č. 4 zadávací dokumentace obsahující výčet požadovaných činností, ani v návrhu smlouvy, ale jen v dokumentu, který slouží k vyplnění nabídkových cen.

Rovněž ve vztahu k návrhu smlouvy a příloze č. 3 zadávací dokumentace lze tedy uzavřít, že z těchto dokumentů nevyplývá, že předmětem veřejné zakázky je speciální DDD.«.

K argumentaci zadavatele tím, že úklid bude probíhat rovněž v kuchyňkách, jídelnách, bufetech, obytných a pobytových místnostech, v nichž je povinen zajistit podle potřeby speciální DDD (zadavatel odkazuje na § 58 odst. 2 a § 57 odst. 2 ZOVZ), pak předseda Úřadu v bodě 66. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvádí, že z odkazované povinnosti nevyplývá, že ji zadavatel v případě potřeby hodlal plnit právě prostřednictvím šetřené veřejné zakázky. Předseda Úřadu přitom odkázal na výše uvedené s tím, že součástí předmětu veřejné zakázky je úklid (ať už pravidelný či mimořádný), jehož povinnou součástí je provádění běžné ochranné DDD, a to i v zadavatelem akcentovaných prostorech. Ze zadávací dokumentace naopak dle názoru předsedy Úřadu nevyplývá, že součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž případné provedení speciální DDD, která není součástí úklidu a aplikuje se pouze výjimečně, pokud jsou k tomu splněny podmínky, tj. byl zjištěn výskyt původců a přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. K tomu dále předseda v bodě 67. druhostupňového rozhodnutí dodává následující: „Pokud zadavatel chtěl, aby součástí veřejné zakázky byla rovněž speciální DDD, měl tak učinit výslovně, resp. dostatečně určitým způsobem. Není tedy pravdou to, co zadavatel uvádí ve vyjádření k návrhu, že v zadávací dokumentaci nemusel explicitně stanovovat, že požaduje poskytování speciální DDD, neboť to vyplývá přímo z příslušných právních předpisů. Speciální

S ohledem na vyslovený závazný právní názor předsedy Úřadu, jenž podrobně zdůvodnil v druhostupňovém rozhodnutí (viz výše), má Úřad za prokázané, že výkon speciální DDD netvoří část předmětu plnění veřejné zakázky, neboť požadavek na jeho zajištění prostřednictvím předmětu veřejné zakázky nevyplývá ze zadávací dokumentace (tj. zejména z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, zadávací dokumentace bez příloh a z příloh 3-5 zadávací dokumentace). V takovém případě je tedy požadavek na technickou kvalifikaci vymezený v čl. 10.4 písm. d) zadávací dokumentace (totiž aby člen týmu dodavatele disponoval certifikátem podle § 58 ZOVZ) v rozporu s § 6 odst. 1 a § 73 odst. 6 zákona, protože je zcela nepřiměřený předmětu veřejné zakázky (míjí se s ním), a tudíž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad vázán právním názorem jeho předsedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Navrhovatel dále ve svém návrhu uvádí, že zadavatel v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona a dále se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Neúplnost zadávacích podmínek přitom navrhovatel spatřuje v nejasnosti ohledně provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy5 s relevantním ustanovením závazného návrhu smlouvy, dále v nejasnosti ohledně úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy před podpisem smlouvy, a rovněž v neposkytnutí interních směrnic zadavatele jako součásti zadávací dokumentace.

Navrhovatel spatřuje neúplnost zadávacích podmínek v tom, že zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace interní předpisy zadavatele týkající se předmětu plnění veřejné zakázky, přestože právě porušování interních směrnic, konkrétně pak porušování zásad BOZP a PO dle příslušných směrnic zadavatele, zadavatel učinil jedním z kritérií, se kterými příloha č. 7 „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“ návrhu smlouvy spojuje snižování měsíčního hodnocení, kdy každý 1 incident má mít za následek snížení hodnocení, a tedy i snížení měsíční ceny za poskytnuté služby o 1 %. Navrhovatel má přitom zato, že postup zadavatele, kdy zadavatel použije odkaz na své vnitřní předpisy, aniž by je dodavatelům alespoň v nezbytném rozsahu zpřístupnil již v zadávací dokumentaci, přičemž současně stanoví dodavateli povinnost realizovat předmět plnění veřejné zakázky v souladu s těmito interními předpisy pod hrozbou sankce, je ze své podstaty netransparentní.

Úřad předně uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil tyto smluvní podmínky: a) v čl. II bodě 4 návrhu smlouvy, že „dodavatel potvrzuje, že se detailně seznámil s povahou a rozsahem plnění, které má být poskytováno na základě této Smlouvy, že mu

Zadavatel přitom v příloze č. 7 návrhu smlouvy spojuje s nedodržením interních směrnic sankci v podobě snížení ceny fakturované v příslušném měsíci. Z této přílohy návrhu smlouvy dokonce vyplývá, že právě nedodržení zásad BOZP a PO vč. interních směrnic zadavatele bude sankcionováno ve srovnání s ostatními hodnocenými parametry (např. zajištěním pravidelného a nepravidelného úklidu včetně hygienického servisu) nejpřísněji.

Úřad dále shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci žádným bližším způsobem neuvedl, jakými konkrétními směrnicemi zadavatele se bude vybraný dodavatel povinen řídit (resp. s výjimkou interních směrnic zadavatele upravujících BOZP a PO), a jaké povinnosti budou tyto interní směrnice obsahovat. Zadavatel rovněž žádným způsobem neučinil relevantní obsah dotčených interních směrnic součástí zadávací dokumentace, ani je žádným způsobem neuveřejnil tak, aby s se ním mohli potenciální dodavatelé před podáním nabídek seznámit. Jak přitom uvedl předseda Úřadu v bodě 76. odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, „[v] takovém případě se navrhovatel (či jakýkoliv jiný dodavatel) nemohl kvalifikovaně rozhodnout, zda podá nabídku na veřejnou zakázku nebo zda a jak zohlední v nabídkové ceně případná rizika vyplývající z interních směrnic zadavatele. Zadavatel měl proto předmětné směrnice zpřístupnit, aby si dodavatelé sami mohli učinit představu o povaze povinností, které jim z interních směrnic vyplývají v souvislosti s plněním veřejné zakázky, a zároveň o tom, zda tyto informace ovlivňují nacenění jejich nabídek či nikoliv.“.

Předseda Úřadu v souvislosti s výše popsaným postupem zadavatele v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí uvedl následující: »78. Dospěl jsem tak k závěru, že zadavatel tím, že na jedné straně požaduje dodržování jeho interních směrnic, avšak na straně druhé tyto směrnice neučinil součástí zadávací dokumentace, porušil § 36 odst. 3 (větu první) ZZVZ, podle něhož jsou zadavatelé povinni zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení.

Zadavatel navíc v čl. II bodě 4 návrhu smlouvy stanovil, že dodavatel podpisem smlouvy potvrzuje, že jsou mu známy (kromě jiného) veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy. Povinnost učinit toto prohlášení je přitom třeba vztáhnout již k okamžiku podání nabídky, jejíž součástí měl být podepsaný návrh smlouvy [dle čl. 15 bodu 3)

Zadavatel tak tím, že požadoval, aby dodavatelé již v nabídce prohlásili, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, přestože neznali rozsah povinností vyplývajících z interních směrnic zadavatele, porušil § 36 odst. 3 (větu druhou) ZZVZ, podle něhož zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

V této souvislosti pro úplnost podotýkám, že povinnost dodržovat interní směrnice zadavatele je součástí smluvních podmínek, které Úřad přezkoumává jen z pohledu dodržení zásad zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ) a nápravné opatření je oprávněn uložit jen v případě, že předmětná smluvní podmínka je zjevně nepřiměřená (excesivní). V šetřené věci ale zadavatel tím, že interní směrnice vůbec neučinil součástí zadávací dokumentace, znemožnil dodavatelům i Úřadu posoudit jejich případnou excesivnost a zejména dodavatelům neumožnil vyhodnotit jejich potenciální dopad na zpracování nabídky a nabídkovou cenu.

Následně předseda Úřadu v odůvodnění druhostupňového rozhodnutí dochází k následujícím závěrům:

Z výše uvedených důvodů jsem toho názoru, že pokud zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel postupoval při plnění veřejné zakázky v souladu s jeho interními směrnicemi, účastníci zadávacího řízení byli povinni prohlásit, že jsou jim známy veškeré podmínky nezbytné k řádnému poskytování plnění dle smlouvy, a neplnění povinnosti postupovat v souladu s interními směrnicemi bude zadavatelem sankcionováno srážkou z fakturace, zadavatel byl povinen učinit tyto směrnice součástí zadávací dokumentace. Případně z důvodu lepší přehlednosti mohl vytvořit speciální přílohu zadávací dokumentace, která by obsahovala výňatek z těchto směrnic, který by byl relevantní právě pro plnění veřejné zakázky. Účastníci zadávacího řízení těžko mohli podat porovnatelné nabídky, když neznali všechny podmínky nezbytné k řádnému poskytování předmětu plnění.

Tedy vzhledem k tomu, že součástí zadávací dokumentace nejsou interní směrnice zadavatele, jimiž se má rovněž řídit smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, zadavatel porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 ZZVZ a § 36 odst. 3 ZZVZ, podle něhož „zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele“.«

Rovněž s ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad vázán právním názorem jeho předsedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť potenciální dodavatelé neměli dostatek informací pro zpracování svých nabídek, když neznali relevantní obsah interních předpisů zadavatele, ačkoliv předmět veřejné zakázky měl být plněn s nimi v souladu.

Navrhovatel v prvé řadě upozorňuje na skutečnost, že název přílohy č. 7 návrhu smlouvy odkazuje na článek VI. odst. 21 návrhu smlouvy, přičemž, jak navrhovatel uvádí, předmětný systém hodnocení úklidu je přitom součástí odlišného smluvního ustanovení, konkrétně pak čl. VII. odst. 22 návrhu smlouvy. Sám navrhovatel přitom již v námitkách uvedl, že se dle jeho názoru nejspíše jedná o administrativní chybu zadavatele spočívající v chybě v psaní. V tomto smyslu se rovněž ve svém rozhodnutí o námitkách, resp. vyjádření k návrhu vyjadřuje rovněž zadavatel, který připustil, že se skutečně v tomto případě jednalo o administrativní pochybení vzniklé v procesu zpracování a úprav zadávací dokumentace, přičemž rovněž vyjádřil názor, že se nejedná o pochybení, které by v zadávací dokumentaci vyvolávalo jakékoliv zásadní nejasnosti či rozpor se zákonem.

Úřad předně uvádí, že úplný název přílohy č. 7 návrhu smlouvy zní „Měsíční hodnocení vnitřního úklidu v souladu s čl. VI. odst. 21 Smlouvy“. Úřad dále uvádí, že článek VI. „Platební podmínky“ návrhu smlouvy čítá pouze šest odstavců. Podle Úřadu je tedy zřejmé, že název předmětné přílohy č. 7 návrhu smlouvy skutečně neodpovídá souvisejícímu ustanovení návrhu smlouvy. Úřad k tomuto dále uvádí, že skutečným ustanovením návrhu smlouvy, které obsahově a kontextově odpovídá příloze č. 7 návrhu smlouvy, je ustanovení odst. 22 článku

Úřad přitom dospěl k závěru, že výše uvedená chyba v názvu přílohy č. 7 návrhu smlouvy v žádném případě nemohla mít za následek jakékoli pochybnosti o jejím skutečném obsahu a návaznosti na skutečné relevantní ustanovení návrhu smlouvy, a to jak s ohledem na její věcný obsah, tak kontext návrhu smlouvy, jak bylo uvedeno výše. Uvedenému závěru pak přisvědčuje nejen to, že sám navrhovatel tuto skutečnost ve svých podáních správně interpretoval, ale rovněž že zadavatel obdržel na veřejnou zakázku celkem 7 nabídek.

S výše uvedeným pak dle názoru navrhovatele souvisí další údajná pochybnost související s přílohou č. 7 návrhu smlouvy, způsobující podle názoru navrhovatele nejasnost zadávacích podmínek, a to konkrétně okolnost, zdali se v případě předmětné přílohy jedná o její úplnou podobu, popř. zdali bude tato příloha před podpisem smlouvy dále doplněna, jak o tom hovoří ustanovení článku VII. odst. 22 návrhu smlouvy. Rovněž v tomto případě se pak dle vyjádření zadavatele jedná o administrativní chybu, v jejímž důsledku nedošlo k odstranění předmětné věty z citovaného ustanovení návrhu smlouvy poté, co se zadavatel v průběhu přípravy zadávacího řízení rozhodl, že přílohu č. 7 návrhu smlouvy z důvodu transparentnosti předloží dodavatelům již na počátku zadávacího řízení. Zadavatel přitom uvedl, že z kontextu poskytnutých zadávacích podmínek jasně vyplývá, že poskytnutá příloha č. 7 návrhu smlouvy skutečně je součástí zadávacích podmínek a že přitom poskytuje jasný obrázek o tom, jak bude probíhat měsíční hodnocení vnitřního úklidu a výpočet výše případné sankce.

V uvedeném kontextu Úřad uvádí, že ze znění přílohy č. 7 návrhu smlouvy tak, jak byla poskytnuta při zahájení zadávacího řízení, jednoznačně vyplývá, že se jedná o její úplné znění, které nevyžaduje, a ani nepředpokládá žádné dodatečné doplnění či úpravy. Nadto navrhovatelem nastíněná pochybnost mohla být v průběhu zadávacího řízení navrhovatelem

Pro úplnost Úřad k výše uvedenému dodává, že k totožnému závěru dospěl rovněž předseda

Co se týká údajných pochybností o úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy, rovněž v tomto případě sám navrhovatel správně dovodil, že poslední věta čl. VII odst. 22 návrhu smlouvy, že „systém měsíčního hodnocení úklidu bude Objednatelem doplněn před podpisem Smlouvy a bude tvořit Přílohu č. 7 této smlouvy“, byla v návrhu smlouvy uvedena nadbytečně, a proto již v námitkách požadoval její odstranění (a nikoliv doplnění přílohy č. 7 návrhu smlouvy).

Ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím se přílohy č. 7 návrhu smlouvy tudíž uzavírám, že jsem ve shodě s Úřadem toho názoru, že předmětné nedostatky byly poměrně snadno odstranitelné výkladem zadávacích podmínek.«

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel se v souvislosti s navrhovatelem uváděnými údajnými nejasnostmi týkající se provázanosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy s relevantním ustanovením závazného návrhu smlouvy, a dále v nejasnosti ohledně úplnosti přílohy č. 7 návrhu smlouvy před podpisem smlouvy nedopustil porušení zákona.

Navrhovatel dále spatřuje netransparentnost zadávacích podmínek v souvislosti se stanovením požadavku na ekonomickou kvalifikaci dodavatelů, kdy zadavatel v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na specializovaný obrat dodavatele s ohledem na předmět veřejné zakázky, přičemž jako způsob jeho prokázání stanovil předložení výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele. Navrhovatel přitom spatřuje netransparentnost uvedeného postupu zadavatele v tom, že zadavatel dle jeho názoru

Zadavatel v čl. 10.3 „Ekonomická kvalifikace dle § 78 zákona“ stanovil požadavek, aby roční obrat dodavatele dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval minimálně 30 000 000,- Kč ročně, a to za 3 bezprostředně předcházející účetní období (resp. za všechna účetní období od svého vzniku vznikl-li dodavatel později). Zadavatel rovněž uvedl, že pro posouzení relevantního obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky se za takové plnění považuje plnění, jehož předmětem bylo zajištění úklidových služeb v objektech určených pro užívání širokou veřejností včetně administrativního zázemí. Zadavatel přitom stanovil, že dodavatelé v nabídce prokážou splnění stanoveného požadavku na ekonomickou kvalifikaci předložením výkazu zisku a ztrát dodavatele nebo obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele.

Úřad obecně uvádí, že smyslem prokazování ekonomické kvalifikace je potvrzení schopnosti uchazeče plnit své finanční závazky. Je zřejmé, že řádnou realizaci veřejné zakázky může zajistit způsobilý (tzn. kvalifikovaný) dodavatel, který zadavateli prokáže svou ekonomickou stabilitu.

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že požaduje-li zadavatel prokázání ekonomické kvalifikace dle § 78 odst. 1 zákona, má možnost se rozhodnout, zda po dodavatelích bude požadovat předložení jejich celkového obratu (tedy obratu za všechny tržby a výnosy dodavatele v daném účetním období) nebo obratu s ohledem na předmět veřejné zakázky (tzv. obrat specializovaný či specifický).

Úřad rovněž uvádí, že ustanovení § 78 odst. 5 zákona poměrně striktně stanovuje, že dodavatel prokáže obrat výkazem zisku a ztrát dodavatele, resp. obdobným dokladem podle právního řádu země sídla dodavatele. Zákon přitom neumožňuje prokázání ekonomické kvalifikace jiným způsobem, a to ani v případě, kdy zadavatel požaduje doložení specializovaného obratu. V tomto lze odkázat na komentářovou literaturu6, dle které „[s]oučasně platí, že zákon výkaz zisku a ztráty uvádí v § 78 odst. 5 jako povinný doklad pro prokázání výše obratu bez ohledu na to, zda v případě konkrétní veřejné zakázky vymezil zadavatel své požadavky na ekonomickou kvalifikaci dodavatele ve vztahu k celkovému obratu nebo obratu dosaženého s ohledem na předmět veřejné zakázky. Pokud se zadavatel (např. při zadávání sektorové veřejné zakázky) rozhodne i pro jiné kritérium ekonomické kvalifikace, jehož splnění se bude rovněž prokazovat předložením výkazu/ů zisku a ztráty, měl by shora uvedený závěr (o předkládání výkazů zisku a ztráty, které má dodavatel k dispozici) platit stejně, jakkoliv je vhodné, aby zadavatel uvedené jednoznačně definoval v zadávacích podmínkách.“.

Pro úplnost Úřad k výše uvedenému dodává, že k totožnému závěru dospěl rovněž předseda

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že zadavatel při stanovení požadavku na prokázání ekonomické kvalifikace postupoval zcela v souladu se zněním zákona, přičemž zároveň platí, že pokud se zadavatel rozhodl požadavek na ekonomickou kvalifikaci ve smyslu § 78 zákona vůbec stanovit, neměl žádnou možnost odchýlit se od zákonem striktně popsaného způsobu jejího prokázání, tzn. předložením výkazu zisku a ztrát dodavatele, resp. obdobného dokladu podle právního řádu země sídla dodavatele. Úřad má proto zato, že zadavatel v souvislosti se stanovením požadavku na ekonomickou kvalifikaci zákon neporušil.

Návrh dále míří proti způsobu vyřízení námitek podaných navrhovatelem, přičemž navrhovatel má zato, že se zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona nevyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Rozhodnutí o námitkách obsahuje dle názoru navrhovatele na mnoha místech pouze povrchní a obecná konstatování, namísto dostatečného věcného vypořádání jednotlivých námitek.

S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem tvrzeným v námitkách a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž předseda Úřadu uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich,

Úřad shrnuje, že navrhovatel zpochybňuje dostatečné vypořádání námitek, když zadavatel dle jeho mínění žádným způsobem nereagoval na tvrzení uvedené v námitkách, že speciální

Úřad konstatuje, že zadavatel v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách uvedl poměrně obsáhlé odůvodnění odpovídající struktuře podaných námitek, a to tak, že zadavatel vždy odkázal na konkrétní bod podaných námitek a tento bod následně vypořádal.

Ohledně vypořádání námitky týkající se nepřiměřeného požadavku na prokázání technické kvalifikace, resp. že výkon speciální DDD není předmětem veřejné zakázky dle zadávací dokumentace, zadavatel v rozhodnutí o námitkách konkrétně uvedl, že podle § 58 ZOVZ je provádění speciální ochranné DDD navázáno toliko k potravinářským a zemědělským provozům, přičemž zadavatel mezi objekty, ve kterých má probíhat realizace předmětu plnění veřejné zakázky, zařadil mimo jiné i jídelny, bufet a kuchyňky. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách vyložil, že dle jeho názoru se v těchto případech jedná o objekty, kde dochází k přímému styku s potravinami, pročež je nezbytné klást vyšší důraz na způsob úklidu, resp. dezinfekce, aby nebylo ohroženo zdraví zaměstnanců. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že mezi identifikované objekty patří dále ubytovací zařízení pro poslance o 47 bytových jednotkách, u kterých existuje potenciální riziko výskytu štěnic či jiného obdobného hmyzu.

Ve vztahu k námitce týkající se neposkytnutí interního předpisu zadavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že ustanovení zadávacích podmínek, včetně návrhu smlouvy, navázaná na vnitřní směrnice zadavatele nejsou rozhodná pro zpracování nabídky, přičemž že se nejedná o informace, které by měly v konečném důsledku mít skutečný dopad např. na nacenění předmětu plnění. Obavy navrhovatele týkající se povinnosti dodržovat zásady BOZP a PO dle interních směrnic zadavatele pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách označil za nepodstatné rovněž z důvodu, že vnitřní směrnice z povahy věci pouze rozvádí a konkretizují povinnosti přímo vyplývajících z příslušných právních předpisů, se kterými je navrhovatel pravděpodobně ze své dosavadní praxe obeznámen.

Konečně k námitce rozporující stanovení požadavku na prokázání ekonomické kvalifikace zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zákon nestanovuje jinou možnost prokázání

Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách představil ucelený argumentační rámec, kterým jasně a srozumitelně reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách. Úřad konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách plní svůj účel, neboť