ÚOHS S0444/2020/VZ – Dodávka nemocničních lůžek a stolků

Zadavatel – Nemocnice Pardubického kraje, a.s., IČO 27520536, se sídlem Kyjevská 44, 530 03 Pardubice - Pardubičky (dále jen „zadavatel“) – zahájil otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávka nemocničních lůžek a stolků“ odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení, které bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 1. 6. 2020 a uveřejněno dne 4. 6. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-018978, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 6. 2020, 27. 7. 2020, 24. 8. 2020 a 29. 9. 2020; do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 1. 6. 2020 a uveřejněno dne 5. 6. 2020 pod č. 2020/S 108-261441, ve znění oprav zveřejněných dne 29. 6. 2020, 29. 7. 2020, 25. 8. 2020 a 28. 9. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1.2 zadávací dokumentace „Popis předmětu plnění“ dodávka lůžek včetně pozáručního servisu na dobu 6 let. Dle bodu 1.5 Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávací dokumentace stanovil zadavatel přepokládanou hodnotu veřejné zakázky na 40.519.484 Kč bez DPH.

Dne 1. 10. 2020 byly zadavateli, resp. spol. OTIDEA avz s.r.o., IČO 04682378, se sídlem Thámova 681/32, 186 00 Praha 8, která je dle oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek kontaktní osobou a dle úvodu zadávací dokumentace osobou zastupující zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 zákona (dále jen „administrátor“) – doručeny námitky navrhovatele – ZP - TECH s.r.o., IČO 25932292, se sídlem Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 15. 10. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Navrhovatel podal dne 23. 10. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh“). Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen téhož dne jako Úřadu, tj. dne 23. 10. 2020.

Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel porušil zákon, nejen stanovením zadávacích podmínek, ale i rozhodnutím o námitkách a dalšími úkony.

Navrhovatel uvádí, že ani ve formuláři oznámení o zahájení zadávacího řízení, ani v opravném formuláři není uvedena správně adresa profilu zadavatele, neboť namísto internetové adresy https://zakazky.pardubickykraj.cz/profile_display_1965.html, je odkazováno na adresu https://zakazky.pardubickykraj.cz. Podle navrhovatele jde o zjevné pochybení, protože podle § 96 odst. 1 zákona je povinností, aby zadávací dokumentace byla umístěna na profilu zadavatele, a současně dle § 96 odst. 3 zákona musí zadavatel uvést internetovou adresu profilu zadavatele, na které je zadávací dokumentace dostupná.

Zadavatel se podle názoru navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s tím, že podle § 96 odst. 3 zákona platí, že v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu musí zadavatel uvést internetovou adresu profilu zadavatele, na které je zadávací dokumentace dostupná.

Navrhovatel sděluje, že zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 24. 6. 2020 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 1“) uvedl, že doplňuje do přílohy č. 5 zadávací dokumentace text „[p]okud tato technická specifikace obsahuje požadavky nebo přímé nebo nepřímé odkazy na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzor, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pak je v souladu s § 89 odst. 6 zákona možné nabídnout i jiné, rovnocenné řešení. Zadavatel rovněž uvádí, že v případě, že se v dokumentaci objevují odkazy na normy nebo technické dokumenty umožňuje zadavatel možnost nabídnout rovnocenné řešení dle § 90 odst. 3 zákona". Takovéto doplnění textu je podle navrhovatele v rozporu se zákonem. V této souvislosti odkazuje navrhovatel na ustanovení § 89 odst. 5 písm. a) a b) zákona, § 89 odst. 6 zákona, § 90 odst. 3 zákona, z nichž dle navrhovatele plyne, že nelze činit takovýto generální odkaz, ale zadavatel měl povinnost „uvést u každého odkazu, že je u něho možnost rovnocenného řešení“. Navrhovatel z tohoto „generálního odkazu“ usuzuje, že zadavatel věděl, že technická specifikace obsahuje přímé i nepřímé odkazy na dodavatele či jejich výrobky.

Zadavatel podle navrhovatele postupoval rovněž nezákonně, když v rozhodnutí o námitkách »neposoudil jednotlivé uvedené skutečnosti, když navrhovatel uvedl, že jde o nepřímé odkazy v následujících případech:

Podle navrhovatele zadavatel postupoval také nezákonně, když se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal „s otázkou, že nemůže jít o generální odkaz uvedený ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1. Rovněž je lichý argument Zadavatele, že uvedený odkaz mohl být uveden z důvodů předcházení nedorozumění, takový důvod zákon nezná“.

Navrhovatel se domnívá, že stanovení lhůty pro podání nabídek bylo nezákonné, neboť tato lhůta činila 25 pracovních dní. Navrhovatel doplňuje, že při změně zadávací dokumentace sice byla stanovena lhůta nová, vždy však v rozsahu přibližně 24 pracovních dní, resp. 32 kalendářních. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou zakázku na zdravotnické potřeby ve značném rozsahu (téměř 900 ks) a jednotlivá lůžka jsou požadovaná v různých typech, nejde podle navrhovatele o lhůtu přiměřenou.

Navrhovatel uvádí, že dodavatelé nemohou reagovat v takto krátké lhůtě, „aby byli schopni reflektovat všechny, zejména technické požadavky Zadavatele na jednotlivá lůžka a jejich komponenty. Je především třeba reagovat eventuální změnou výrobních procesů, změnou dosud vyráběných nemocničních lůžek a stolků a dále projít procesem schvalování zdravotnických prostředků Státním ústavem pro kontrolu léčiv, změny certifikace zdravotnických prostředků, notifikace zdravotnických prostředků Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a testováním účinnosti a bezpečnosti zdravotnických prostředků, jejich klinické zkoušky a klinické hodnocení a vůbec dodržení všech náležitostí vyžadovaných pro zdravotnické prostředky zejména zákonem č.268/2004 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů“. Uvedené nelze dle navrhovatele splnit ve lhůtě 24 pracovních dnů, jedná se o proces trvající několik měsíců. Navrhovatel se domnívá, že lhůta byla stanovena tak, „aby jen výrobce, který již nyní splňuje uvedené parametry, mohl vůbec podat nabídku“. Ostatní dodavatelé jsou podle navrhovatele znevýhodněni, protože nedisponují zadavatelem požadovaným technickým řešením a musí zadavatele žádat o změnu zadávacích podmínek, nebo akceptaci rovnocenného řešení.

Navrhovatel se domnívá, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena nepřiměřeně, diskriminačně a omezila účast dodavatelů v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že byla původní lhůta v délce 24 pracovních dní nepřiměřená, nemohly být podle navrhovatele ani následné lhůty v délce 27, 24 a 25 pracovních dní přiměřené, přičemž se jednalo o lhůty na samé dolní hranici minimální lhůty, přestože došlo k rozsáhlým změnám zadávací dokumentace (Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4). Navrhovatel je toho názoru, že tyto lhůty nelze posuzovat v souhrnu, ale každou jednotlivě, neboť vždy došlo ke změně zadávacích podmínek a dodavatelé se na ni museli připravit změnou výrobních procesů, schvalování u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“), klinickými zkouškami a hodnocením.

Podle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nezákonné, neboť zadavatel posuzoval lhůtu v souhrnu, a protože uvedl, že požadavky vycházely z běžně dostupných řešení na trhu, když taková řešení běžná nejsou a jen jediný dodavatel může takové parametry splnit.

Navrhovatel se domnívá, že zadavatelem požadovaná technická řešení jsou nepřiměřená, diskriminační, netransparentně stanovená a vylučují hospodářskou soutěž a jsou nepřímým odkazem na výrobky konkrétního dodavatele. Z uvedeného důvodu zadavatel podle navrhovatele jednal v rozporu s § 6 a § 89 odst. 5 a 6 zákona, k čemuž navrhovatel uvádí následující: »U Lůžka typu I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice) je uvedeno (na straně 1 Přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky) „vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm“. Tento parametr byl stanoven nepřiměřeně, netransparentně, diskriminačně a vylučuje hospodářskou soutěž, jde o parametr s nepřímým odkazem na jiného dodavatele a jeho výrobek. Rovnocenným řešením by bylo, pokud by byla připuštěna i lůžka s jiným vnějším rozměrem, kupř. 219 x 110 cm. Takový vnější rozměr lůžka bude účinný a bezpečný shodně s uvedeným řešením požadovaným Zadavatelem. Jde o rovnocenné řešení.

Podle navrhovatele z § 98 odst. 5 zákona vyplývá, že zadavatel může připustit změnu zadávací dokumentace na základě žádosti o vysvětlení, přičemž nepřipuštění změny nemůže být svévolné, zejména nelze nepřipustit změny, kdy jsou navrhována rovnocenná řešení.

Navrhovatel se domnívá, že „[z]adavatel postupoval nezákonně, když nepřipustil zejména tato rovnocenná řešení navrhovaná v žádostech o vysvětlení: nepřipuštění u Lůžka typu I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice) lůžka s jiným vnějším rozměrem, kupř. 219 x 110 cm; nepřipuštění u Lůžka typu I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice) i lůžka s jiným rozměrem ložné plochy, kupř. 200 x 85 cm; nepřipuštění u Lůžka typu I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice) dělené, ale i nedělené postranice, a to i z jiného materiálu – kupř. kovu, plně vyhovující příslušné ČSN normě; nepřipuštění u Lůžka typu II. (27 ks Pardubice) nedělené, ale i dělené postranice, a to i z jiného materiálu (kupř. plastu); nepřipuštění u Lůžka typu II. (27 ks Pardubice) jednoduchá, ale i dvojitá kolečka; nepřipuštění u Lůžka typu III. (20 ks JIP Pardubice) i lůžka s jiným vnějším rozměrem, kupř. 219 x 110 cm; nepřipuštění u Lůžka typu III. (20 ks JIP Pardubice) i lůžka s jiným rozměrem ložné plochy, kupř. 200 x 85 cm; nepřipuštění u Lůžka typu IV. (5 ks Geriatrie Pardubice) i lůžka s jiným vnějším rozměrem, kupř. 219 x 110 cm; nepřipuštění u Lůžka typu IV. (5 ks Geriatrie Pardubice) i lůžka s jiným rozměrem ložné plochy, kupř. 200 x 85 cm; a dále nepřipuštění těchto řešení: ve VZD č. 3 uvedená rovnocenná řešení pod dotazem č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 14, 15, 17, 20, 22, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 36, 37, 38, 40, 43, 46, 47, 48, 49, 52, 53, 54, 56, 57, 61, 62, 63, 65, 66, 69; ve VZD č. 4 uvedená rovnocenná řešení pod dotazem č. 1 - 101, 111 – 118; ve VZD č. 5 uvedená rovnocenná řešení pod dotazem č. 4 – 48.“.

Dle navrhovatele zadavatel vůbec neodpověděl na přímé dotazy – jestli bude připuštěna šestidílná ložná plocha, jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele – (viz dotaz č. 5 a č. 15 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5), čímž porušil zákon. Stejně tak podle navrhovatele zadavatel neodpověděl na dotazy, zda budou připuštěna dvojitá kolečka (proč nejsou připuštěna dvojitá kolečka); zda bude připuštěno integrované prodloužení lůžka o min. 10 cm za současného použití vyprofilovaných čel, která permanentně na každé straně lůžka přidávají 2,5 a 2,5 cm (jaký je důvod nepřipuštění).

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 a č. 4 se zadavatel podle navrhovatele věcně nevěnoval dotazům a otázkám, nevysvětlil, proč a jak jsou dané parametry nastaveny, přičemž konkrétně navrhovatel uvádí, že „[z]adavatel byl dotazován, bez poskytnutí vysvětlení, zejména v těchto dotazech: ve VZD č. 3 pod dotazem č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 12, 14, 15, 17, 20, 22, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 36, 37, 38, 40, 43, 46, 47, 48, 49, 52, 53, 54, 56, 57, 61, 62, 63, 65, 66, 69; ve VZD č. 4 pod dotazy č. 1 - 101, 111 – 118.“.

Navrhovatel se domnívá, že pokud vysvětlení stojí na tom, že šlo jen o zkušenost personálu, který daný parametr nastavoval, měla být poskytnuta odpověď, v čem tato zkušenost vzhledem k danému parametru spočívala.

Zadavatel podle navrhovatele u každého vysvětlení obecně uvedl, že dle dostupných informací disponuje tazatel a další dodavatelé požadovaným řešením, nicméně když byl na uvedené dotazován, zejména „ve VZD č. 4 pod dotazem č. 1 -101, 111 – 118“ a ve „VZD č. 5 pod dotazem č. 4 – 48“, blíže tuto skutečnost nespecifikoval („Zadavatel nemusí blíže specifikovat, z jakých informací čerpal“), ač dle názoru navrhovatele odpovědět měl. Podle navrhovatele je třeba se dotazům věnovat věcně a není možné pouze paušálně odpovědět. Navrhovatel se domnívá, že odpověď zadavatele je nesrozumitelná, neurčitá a nejasná. Navrhovatel sděluje, že „[p]odrobněji je možné uvést, že na přímý dotaz se Zadavatel nevěnoval otázce, zda je uvedená hustota stanovena jako brutto nebo netto hodnota, šlo zejména o dotazy č. 102, 103 a 107 ve VZD č. 4“.

Navrhovatel uvádí, že v bodu 10.4 zadávací dokumentace bylo původně uvedeno číslo účtu pro složení jistoty formou převodu peněžní částky, které neexistuje, a na tento účet tak nebylo možné jistotu složit. Zadavatel provedl změnu až dne 23. 9. 2020 a prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 2. 10. 2020. Podle navrhovatele se jedná o změnu, kdy měl zadavatel přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil, neboť tato byla prodloužena pouze o 4 pracovní dny. Navrhovatel považuje za adekvátní 8 - 10 pracovních dní.

Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné a nezákonné, neboť se zadavatel k některým skutečnostem nevyjádřil vůbec, k některým se nevyjádřil podrobně a srozumitelně, a také z toho důvodu, že námitky byly odmítnuty.

Podle navrhovatele se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil k následujícím skutečnostem uvedeným v námitkách: »U Lůžka typu I. (753 ks – 144 ks Litomyšl, 132 ks Ústí nad Orlicí, 477 ks Pardubice) je uvedeno (na straně 1 Přílohy č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky) „vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm“. Zadavatel se nevyjádřil podrobně a srozumitelně, proč tento parametr nebyl stanoven nepřiměřeně, netransparentně, diskriminačně a nevylučuje hospodářskou soutěž, proč nejde o parametr s nepřímým odkazem na jiného dodavatele a jeho výrobek. A dále se podrobně a srozumitelně nevyjádřil k tomu, proč nelze připustit i lůžka s jiným vnějším rozměrem, kupř. 219 x 110 cm a proč takový vnější rozměr lůžka nebude účinný a bezpečný shodně s uvedeným řešením požadovaným Zadavatelem, když jde o rovnocenné řešení. Zadavatel v Rozhodnutí o námitkách neuvedl, proč jiný parametr – zvláště uvedený 219 x 110 cm - nezajišťuje průjezd dveřmi a výtahem, chybí důvody, a tak se Zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil k této skutečnosti uvedené Navrhovatelem v Námitkách. Z uvedeného důvodu je tak Rozhodnutí o námitkách nezákonné a žádáme o zrušení zadávacího řízení.

Podle navrhovatele se zadavatel rovněž vůbec nevyjádřil k tomu, že výše uvedené technické parametry jsou nepřímými odkazy a že jejich kombinace je nepřiměřená, diskriminační, netransparentně stanovená a vylučuje hospodářskou soutěž. Podle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nezabýval skutečností, že postupoval nezákonně, když nepřipustil rovnocenná řešení ve vztahu k původnímu parametru.

Dále se zadavatel podle navrhovatele „nevyjádřil k tomu, že nemůže jít o generální odkaz, jak je uvedený ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“, ani k tomu, že se jeví jako vysoce pravděpodobné, že lhůta byla stanovena tak, aby mohl podat nabídku jen výrobce, který již splňuje požadované parametry.

Dle navrhovatele zadavatel vůbec neodpověděl na dotazy – jestli bude připuštěna šestidílná ložná plocha, jaké jsou věcné důvody rozhodnutí zadavatele – (viz dotaz č. 5 a č. 15 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5), čímž porušil zákon. Stejně tak podle navrhovatele zadavatel neodpověděl na dotazy, zda budou připuštěna dvojitá kolečka (proč nejsou připuštěna dvojitá kolečka); zda bude připuštěno integrované prodloužení lůžka o min. 10 cm za současného použití vyprofilovaných čel, která permanentně na každé straně lůžka přidávají 2,5 a 2,5 cm (jaký je důvod nepřipuštění). Zadavatel se rovněž nevyjádřil k tomu, „zda je uvedená hustota stanovena jako brutto nebo netto hodnota, šlo zejména o dotazy č. 102, 103 a 107 ve VZD č. 4“.

Pouze pro přesnost Úřad sděluje, že do této části návrhu zahrnul, jak část návrhu „X. Absence podrobného a srozumitelného vyjádření v Rozhodnutí o námitkách“, tak část „XI. Absence vyjádření v Rozhodnutí o námitkách ke všem skutečnostem uvedeným Navrhovatelem v Námitkách“. Uvedené se odráží i v dalším uspořádání tohoto rozhodnutí.

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo zahájeno podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) dne 23. 10. 2020, kdy Úřad obdržel od navrhovatele návrh z téhož dne.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-34127/2020/513/EŠt ze dne 26. 10. 2020.

Dne 4. 11. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 5. 11. 2020 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu doručena dne 4. 11. 2020 prostřednictvím datové schránky a dne 10. 11. 2020 výpis záznamů o elektronických úkonech k zadávacímu řízení.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-36237/2020/500/JBě ze dne 12. 11. 2020 byla zamítnuta žádost navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku

Usnesením č. j. ÚOHS-37975/2020/513/EPi ze dne 26. 11. 2020 byla zadavateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném správním řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu. Předmětné usnesení bylo zadavateli doručeno téhož dne.

Usnesením č. j. ÚOHS-39371/2020/513/EPi ze dne 7. 12. 2020 byla zadavateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace Úřadu o identifikačních údajích výrobců či dodavatelů, kteří splňují zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace napadaná navrhovatelem, případně o předložení výsledků průzkumu trhu, který zadavatel dle svého vyjádření uskutečnil před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel požadované informace sdělil Úřadu přípisem ze dne 14. 12. 2020, který byl doručen téhož dne.

Usnesením č. j. ÚOHS-39895/2020/513/EPi ze dne 9. 12. 2020 byla navrhovateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace Úřadu, z jakého konkrétního důvodu považuje prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 2. 10. 2020 učiněné zadavatelem dne 23. 9. 2020 v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 z téhož dne v souvislosti s opravou čísla účtu pro složení kauce za nedostatečnou. Odpověď navrhovatele ze dne 14. 12. 2020 byla Úřadu doručena téhož dne.

Usnesením č. j. ÚOHS-39899/2020/513/EPi ze dne 9. 12. 2020 byla zadavateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace, z jakého důvodu požaduje u lůžka typ I. plastové postranice, a v čem konkrétně spočívá zadavatelem tvrzená ergonomičnost a funkčnost tohoto materiálu oproti kovu a u lůžka typ II. hliníkové postranice, a z jakého konkrétního důvodu není připuštěn jiný materiál (např. plast). Požadované informace byly Úřadu zadavatelem doručeny dne 17. 12. 2020.

Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-40037/2020/513/EPi ze dne 10. 12. 2020 o předběžném opatření nařídil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku.

Úřad se obrátil na výrobce/dodavatele nemocničních lůžek s žádostmi o sdělení, zda zadavatelem uvedená lůžka splňují stanovenou technickou specifikaci napadenou navrhovatelem, a to níže uvedenými přípisy ze dne 22. 12. 2020: č. j. ÚOHS-41454/2020/513/EPi – PROMA REHA, s.r.o., IČO 63219107, se sídlem Riegrova 342, 552 03 Česká Skalice (dále jen „PROMA REHA“), č. j. ÚOHS-41479/2020/513/EPi – L I N E T spol. s r.o., IČO 00507814, se sídlem Želevčice 5, 274 01 Slaný (dále jen „L I N E T“), č. j. ÚOHS-41552/2020/513/EPi – SORAL & HANZLIK Medical s.r.o., IČO 05457955, se sídlem Kettnerova 1940/1, 155 00 Praha – Stodůlky (dále jen „SORAL & HANZLIK Medical“), č. j. ÚOHS-41573/2020/513/EPi – TRANSKONTAKT-MEDICAL s.r.o., IČO 45797803, Na Zatlance 2174/5, 150 00 Praha – Smíchov (dále jen „TRANSKONTAKT-MEDICAL“).

Dne 23. 12. 2020 obdržel Úřad žádost společnosti PROMA REHA o prodloužení lhůty k poskytnutí požadovaných informací, a to do 6. 1. 2021. Úřad požadované žádosti vyhověl přípisem č. j. ÚOHS-41663/2020/513/EPi ze dne 23. 12. 2020.

Úřad obdržel na výše uvedené žádosti o poskytnutí informací (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí) níže specifikované odpovědi

Přípisem č. j. ÚOHS-00586/2021/513/EPi ze dne 7. 1. 2021 požádal Úřad společnost TRANSKONTAKT-MEDICAL o upřesnění poskytnutých informací, týkajících se splnění technické specifikace nemocničních lůžek. Dne 11. 1. 2021 byla doručena odpověď na předmětnou žádost o upřesnění informací.

Usnesením č. j. ÚOHS-01523/2021/513/EPi ze dne 14. 1. 2021 byla účastníkům stanovena lhůta, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Citované usnesení bylo zadavateli i navrhovateli doručeno téhož dne.

Dne 14. 1. 2021 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o nahlížení do spisu. Přípisem č. j. ÚOHS-01829/2021/513/EPi ze dne 18. 1. 2021 byly navrhovateli zaslány požadované dokumenty, jež tvoří součást správního spisu.

Dne 18. 1. 2021 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí o 14 dní, tj. do dne 4. 2. 2021. Usnesením č. j. ÚOHS-02179/2021/513/EPi ze dne 19. 1. 2021 byla na základě uvedené žádosti prodloužena lhůta pro vyjádření k podkladům o jeden den, tj. do 22. 1. 2021.

Dne 25. 1. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

S ohledem na doručené vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 25. 1. 2021 stanovil Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-03208/2021/513/EPi ze dne 27. 1. 2021 lhůtu k vyjádření se k tvrzením navrhovatele týkajících se materiálu požadovaných postranic u lůžka typ I. a typ II. Požadované vyjádření zadavatele bylo Úřadu doručeno dne 29. 1. 2021.

Usnesením č. j. ÚOHS-03837/2021/513/EPi ze dne 1. 2. 2021 byla účastníkům řízení stanovena lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Předmětné usnesení bylo doručeno zadavateli i navrhovateli téhož dne.

Dne 2. 2. 2021 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o nahlížení do spisu. Přípisem č. j. ÚOHS-04131/2021/513/EPi ze dne 3. 2. 2021 byly navrhovateli zaslány požadované dokumenty, jež tvoří součást správního spisu.

Dne 8. 2. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

S ohledem na doručené vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 2. 2021 stanovil Úřad zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-05036/2021/513/EPi ze dne 9. 2. 2021 lhůtu k vyjádření k tvrzením navrhovatele týkajících se požadovaných postranic u lůžek typ I. a II. Požadované vyjádření bylo Úřadu doručeno dne 11. 2. 2021.

Usnesením č. j. ÚOHS-05635/2021/513/EPi ze dne 12. 2. 2021 byla účastníkům řízení stanovena lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Předmětné usnesení bylo účastníkům řízení doručeno téhož dne.

Dne 15. 2. 2021 obdržel Úřad žádost navrhovatele o nahlížení do spisu. Přípisem č. j. ÚOHS-05816/2021/513/EPi ze dne 16. 2. 2021 byly navrhovateli zaslány požadované dokumenty, které tvoří součást správního spisu.

Dne 19. 2. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později nevyjádřil.

Zadavatel úvodem odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace byla v souladu se zákonem uveřejněna na profilu zadavatele, přičemž zadavatel vždy uváděl správnou adresu profilu zadavatele. Zadavatel doplňuje, že profil zadavatele je společným profilem pro Pardubický kraj a jeho podřízené organizace, přičemž odkaz, který zadavatel uvedl ve formuláři, je odkazem na společný profil Pardubického kraje a jeho podřízených organizací (tedy i odkazem na profil zadavatele). Odkaz, který jako správný uvádí navrhovatel, je odkazem na část společného profilu, kde jsou vyfiltrovány pouze zakázky zadavatele. Stále se však jedná o jeden a ten samý profil zadavatele, rozdíl je v rámci jednotlivých odkazů pouze v zobrazení.

Zadavatel uvádí, že navrhovatelem napadaný doplněný text není v rozporu se zákonem, ostatně opačný závěr by byl zcela absurdní, neboť zadavatel tímto sdělením neříká nic nezákonného. Zadavatel nicméně souhlasí s tím, že s ohledem na § 89 odst. 5 zákona je nutné v případě použití přímého či nepřímého odkazu na určité dodavatele, výrobky, patenty na vynálezy, užitné a průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu vždy připustit rovnocenné řešení. Zadavatel však sděluje, že v rámci zadávací dokumentace nebo jejích příloh žádný takový odkaz neuvedl, proto se na něj povinnost podle § 89 odst. 5 zákona nevztahovala.

Argumentaci navrhovatele, že popis parametrů je nepřímým odkazem na konkrétní dodavatele či výrobky, považuje zadavatel za absurdní, neboť zadavatel nestanovil požadavky na konkrétní dodavatele či výrobky, ale výčtem parametrů.

Zadavatel uvádí, že lhůtu pro podání nabídek stanovil v souladu se zákonem, přičemž vzal v úvahu nejen zákonem stanovenou minimální lhůtu pro podání nabídek, ale i složitost a náročnost přípravy nabídky. Zadavatel doplňuje, že lhůtu pro podání nabídek několikrát prodloužil.

Dle zadavatele byly požadavky na předmět plnění veřejné zakázky stanoveny v souladu se zákonem a s ohledem na konkrétní potřeby zadavatele.

Zadavatel uvádí, že před vyhlášením veřejné zakázky provedl průzkum trhu právě za účelem toho, aby jím stanovené zadávací podmínky byly nastaveny nediskriminačně a transparentně. Zadavatel sděluje, že nemá povinnost přizpůsobovat požadované plnění konkrétním výrobkům nabízeným navrhovatelem a není to navrhovatel, kdo je oprávněn určovat potřeby zadavatele. Zadavatel definoval požadavky na základě svých potřeb, které jsou odůvodnitelné ve vztahu k předmětu plnění.

Jak už zadavatel uvedl výše, stanovil požadavky na předmět plnění v souladu se svými potřebami a s ohledem na situaci na trhu, tedy tak, aby reflektoval všechny svoje požadavky a zároveň se nedopustil nezákonné diskriminace. Zadavatel opětovně sděluje, že nemá povinnost upravovat technické požadavky dle konkrétního dodavatele, neboť je to zadavatel, kdo zná svoje potřeby, dle kterých definuje plnění, jenž tyto potřeby naplňuje.

Zadavatel uvádí, že na všechny žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace odpověděl a doplňuje, že v rámci odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace nemá povinnost případné odmítnutí navržené změny jakkoliv podrobně odůvodňovat (má na odpověď pouze 3 pracovní dny). Dle zadavatele musí na žádost pouze odpovědět a případně vysvětlit nejasnosti ve vztahu k zadávací dokumentaci, pokud tedy navrhovatel požadoval podrobné vysvětlení, proč zadavatel stanovil konkrétní technickou specifikaci, mohl využít svého práva podat námitky proti zadávacím podmínkám.

Zadavatel sděluje, že chybné číslo účtu v rámci vysvětlení zadávací dokumentace opravil a přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek.

Zadavatel uvádí, že se v rámci rozhodnutí o námitkách věcně a srozumitelně vypořádal se všemi tvrzeními, které navrhovatel vznesl. Zadavatel nerozumí argumentaci navrhovatele, „který vypsal v podstatě všechna svoje tvrzení z námitek a uvedl k nim, že se s nimi zadavatel nevypořádal vůbec, nebo zmatečně, přičemž zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách vypořádal jednotlivá tvrzení stěžovatele i odkazy, ke kterému konkrétnímu bodu námitek se argumentace stěžovatele vztahuje“.

Navrhovatel uvádí, že v rámci veřejné zakázky bylo třeba splnit všechny technické parametry, a tedy „nesplnění, byť jen jednoho parametru vede k tomu, že daný zdravotnický prostředek nesplňuje Závazné charakteristiky a požadavky uvedené v Příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky“. Dle navrhovatele lůžka dodavatelů SORAL & HANZLIK Medical a TRANSKONTAKT-MEDICAL „nesplňují výslovné parametry jednotlivých lůžek“. S ohledem na uvedené je dle navrhovatele zřejmé, že kombinace parametrů zvolených zadavatelem „je nepřiměřená, diskriminační a v rozporu se zákonem, neboť bezdůvodně a účelově směřuje pouze k výrobkům jednoho dodavatele, resp. zcela omezené skupiny dodavatelů a vylučuje tak hospodářskou soutěž“.

Dodavatel SORAL & HANZLIK Medical podle navrhovatele splňuje jen ty parametry, na které byl dotazován, avšak dle jeho názoru nejsou splněny všechny stanovené požadavky. Dále navrhovatel uvádí, které konkrétní parametry podle něho nejsou nebo nemusí být splněny. Obdobně navrhovatel argumentuje i v případě dodavatele TRANSKONTAKT-MEDICAL a nad to uvádí, že u lůžka Flexo tento dodavatel výslovně sdělil, že by nesplnil kvalifikační předpoklady.

K požadovanému materiálu postranic u lůžka typ I. a II. pak navrhovatel uvedl, že zadavateli nejde o materiál, ale o tvar a konstrukci. Navrhovatel rozporuje, že u všech úkonů při použití jiných typů postranic je nutná asistence druhé osoby (jistě lze i u plastových postranic docílit, aby bylo možné vstávání bez asistence). Podle navrhovatele, pokud je splněn tvar postranice, což je dle jeho názoru možné, nezáleželo by na materiálu.

Zadavatel ve svém vyjádření (k usnesení č. j. ÚOHS-03208/2021/513/EPi ze dne 27. 1. 2021) uvedl, že požadavek na materiál vychází z provedeného průzkumu trhu a odráží realitu dostupných řešení. Předmětné řešení vyhovuje a odpovídá požadavkům zadavatele. Rozdíl je dle zadavatele patrný na první pohled, přičemž odkazuje na dříve v průběhu správního řízení zaslané obrázky. Zadavatel uvádí, že nejmodernější jsou postranice plastové a právě plastem dosáhl výrobce funkčnosti a požadovaných vlastností. Vyrábět bočnice tvaru plastových z kovu nedává dle zadavatele smysl, navíc takové řešení na trhu neexistuje a existovat nebude. Zadavatel je přesvědčen, že ani navrhovatel takové řešení nenabízí.

Navrhovatel uvádí, že postranice zadavatelem požadovaného tvaru mohou být i z jiného materiálu než z plastu a jsou také nabízeny. Navrhovatel opakuje, „že plast je zástupným důvodem, nejde o relevantní požadavek, ale o požadavek diskriminační, nerelevantní, neodůvodněný, nepřiměřený a v rozporu s požadavky na transparentnost, když jde toliko o požadovaný tvar (řešení)“. Podle navrhovatele z trhu vyplývá, že „lze dosáhnout funkčnosti a vlastností i u jiných materiálů než je plast, neboť jde o tvar či řešení“.

Z vyjádření zadavatele podle navrhovatele vyplývá, že požadoval určitý tvar, nikoliv konkrétní materiál a uvádí, že „Zadavatel to znovu uvádí, že mu vyhovuje řešení (tím lze chápat tvar), nejde o materiál …Takový argument je třeba odmítnout, neboť se nejeví logicky správné, že by ze samotného materiálu (látky) mohl vyplývat tvar (forma) postranic. Látka (obsah) a forma jsou odlišné kategorie, které nelze směšovat. Tudíž se argumentace Zadavatele jeví jako logicky nesprávná, vnitřně rozporná, proto netransparentní, a z ní vyplývající požadavky jsou tak nepřiměřené, diskriminační, a nad to se zjevně neopírají o relevantní průzkum trhu“. Dle navrhovatele je rozporná argumentace zadavatele, kdy se snaží u jednoho typu lůžka obhájit postranice plastové, aby pak u jiného vyžadoval bez relevantního důvodu postranice z kovu, resp. hliníku. Dále navrhovatel sdělil, že lze na trhu nalézt případy postranic, které nejsou z plastu či pouze z plastu, ale zachovávají tvar a řešení, k čemuž uvedl konkrétní příklady – lůžka „500 bariatrisk hospitalsseng“ a „Titan Series Hospital Ward Bed“ výrobce Caretek Medical, lůžka „Titan“ a „Triton“ výrobce PROMA REHA.

Dle navrhovatele i pro nedostatek důvodů na straně zadavatele lze konstatovat, „že by bylo možné i u plastových postranic (namísto kovových, resp. hliníkových) docílit toho, aby bylo možné samostatné vstávání osob z lůžka a nebylo by třeba asistence/přítomnosti druhé osoby“. Navrhovatel uvádí, že lze docílit požadovaných vlastností ergonomie a funkčnosti (řešení) i jiným materiálem a „není rovněž pravdou, že by ze situace na trhu vyplývalo, že nelze nabídnout postranice stejného tvaru a řešení z kovu“, což dle navrhovatele vyplývá z předložených příkladů lůžek. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel nesprávně připustil jiné materiály, než sám původně požadoval, aniž by k tomu měl relevantní důvody.

Navrhovatel trvá na zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Zadavatel trvá na oprávněnosti svých požadavků a na tom, že tvrzení navrhovatele jsou čistě účelová a nemají oporu v realitě relevantního trhu.

Zadavatel sděluje, že všechna čtyři navrhovatelem uváděná lůžka jsou nejvyšší třídy nebo lůžka bariatrická, tj. specifická lůžka, na kterých leží pouze pacienti v takovém stavu, že z lůžka sami nevstávají. Zadavatel dále uvádí, že první dvě lůžka australského výrobce nemají registraci SÚKL a nelze je dodávat do České republiky. Z uvedeného je podle zadavatele zřejmé, že ze strany navrhovatele jde o čistě účelové tvrzení, neboť nemohl dodání takového lůžka zvažovat, a současně, že argumentace navrhovatele nemá oporu v realitě trhu. Zadavatel uvádí, že lůžka „Titan“ a „Triton“ jsou speciální lůžka s nosností přes 500 kg, a proto je plastová postranice vyztužena kovem, přičemž pořízení těchto speciálních lůžek nebylo předmětem veřejné zakázky.

Zadavatel doplňuje, že požadavek na dělené plastové postranice se vyskytuje téměř ve všech zakázkách na dodávku lůžek, tudíž se nejedná o diskriminační požadavek, ale požadavek na trhu běžný a pro všechny dodavatele srozumitelný a splnitelný. Zadavatel příkladmo uvádí konkrétní zadávací řízení, v nichž byl tento požadavek stanoven.

Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel konstruuje teoretické řešení, které na trhu neexistuje a ani existovat nebude, protože nedává smysl, aby jej některý dodavatel nabízel. Zadavatel stanovil svoje požadavky s ohledem na realitu relevantního trhu.

Podle navrhovatele se zadavatel některým dotazům vůbec nevěnoval, což svědčí o nedostatku důvodů na straně zadavatele. Opakovaná absence vyjádření k možnosti samostatného vstávání z lůžka dle navrhovatele potvrzuje, že zadavatel nemá důvody ke stanovení požadavků, které jsou navrhovatelem rozporovány, a současně se tak jeví, že jsou tyto parametry stanoveny nepřiměřeně, diskriminačně, nedůvodně, netransparentně, bez relevantních důvodů a jde o nepřímý odkaz na výrobky jiného dodavatele.

Navrhovatel uvádí, že „je dán logický rozpor mezi požadavkem na plastové postranice u lůžka typ I. a na nikoliv plastové (hliníkové) postranice u lůžka typ II., aniž by tato rozdílnost byla vysvětlena. Naopak se jeví, že si Zadavatel protiřečí a vyvrací svými tvrzeními o lůžku typ I. požadavky na hliník u lůžka typ II. a svými (kusými) tvrzeními u lůžka typ II. vyvrací požadavek na plast u lůžka typ I“.

Podle navrhovatele z příkladů lůžek, která uvedl ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 2. 2021, „plyne, že jsou-li postranice dělené, nemusí být nutně z plastu (viz tam uvedené příklady postranic požadovaného řešení z kovu). To bylo mezi Navrhovatelem a Zadavatelem sporné, když Zadavatel tvrdil a nadále toto tvrdí, že řešení (tvar) postranic z jiného materiálu než plastu na trhu neexistuje“.

Navrhovatel považuje za nerelevantní tvrzení zadavatele o poptávce standardních lůžek. Podle navrhovatele „definice standardních lůžek není ustálená, ani jasná, resp. není definována všemi jednotlivými parametry“. Podle navrhovatele zadavatel nově nesprávně »konstruuje další kritéria, jako je „standardní lůžko“, které však není definováno, jeho definice je nejasná, jistě je do jisté míry variabilní, a zdá se, že představuje další zástupný důvod pro vyloučení soutěže«.

Navrhovatel uvádí, že dvě ze zadavatelem příkladmo uváděných veřejných zakázek jsou v rozporu s tvrzením zadavatele o běžnosti požadavku na plastové postranice, neboť v těchto zadávacích řízeních byly připuštěny postranice kovové.

Podle navrhovatele rovněž není „všemi splnitelný požadavek, navíc v praxi veřejných zakázek nejde o jediné řešení, jediný používaný materiál, a dále nebyl daný požadavek věrohodně a transparentně, logicky nerozporně zdůvodněn“.

Navrhovatel nadále žádá zrušení zadávacího řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména pak relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění, dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 96 odst. 1 zákona zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.

Dle ustanovení § 96 odst. 3 zákona v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu musí zadavatel uvést internetovou adresu profilu zadavatele, na které je zadávací dokumentace dostupná. Pokud některá část zadávací dokumentace bude poskytnuta podle odstavce 2, musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu uvedena informace o způsobu a podmínkách poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace.

Podle § 214 odst. 1 zákona internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

Podle § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Ve formuláři Oznámení o zahájení zadávacího řízení je v části I.1) Název a adresa jako adresa profilu zadavatele uvedena https://zakazky.pardubickykraj.cz. Dále je v tomto formuláři sděleno, že na citované adrese je dostupná zadávací dokumentace. Na předmětné URL adrese jsou uveřejněny zakázky Pardubického kraje, včetně zadavatelem zadávané nyní šetřené veřejné zakázky a související zadávací dokumentace.

Z formuláře Oznámení profilu zadavatele ev. č. F2018-033160 uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 9. 2018 vyplývá, že adresa profilu zadavatele je https://zakazky.pardubickykraj.cz/profile_display_1965.html. Na této URL adrese jsou uveřejněny zakázky zadavatele, včetně nyní šetřené veřejné zakázky a související zadávací dokumentace.

Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele týkajícím se absence zadávací dokumentace na profilu zadavatele, k čemuž uvádí následující. Zadávací dokumentace veřejné zakázky je dostupná, jak z URL adresy https://zakazky.pardubickykraj.cz, tak z URL adresy https://zakazky.pardubickykraj.cz/profile_display_1965.html. Ač lze přisvědčit vyjádření navrhovatele, že přesnou URL adresou profilu zadavatele je druhá výše citovaná (viz srov. bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jedná se však o část profilu sdružujícího podřízené organizace Pardubického kraje, tedy i zadavatele. Rozdíl tedy spočívá v tom, že po navštívení URL adresy uvedené ve formuláři oznámení o zahájení zadávacího, byly dodavatelům zobrazeny všechny zakázky Pardubického kraje a jeho podřízených organizací, včetně šetřené veřejné zakázky, zatímco při zadání URL adresy profilu zadavatele byly z uvedeného „velkého“ profilu Pardubického kraje vyfiltrovány pouze zakázky zadavatele. Tedy ať dodavatelé k získávání informací o veřejné zakázce využili jednu či druhou URL adresu, informace, které získali o šetřeném zadávacím řízení, byly zcela totožné. Z uvedeného je zřejmé, že účel zákonem stanovené povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci zůstal zcela zachován, neboť hlavním smyslem je umožnit dodavatelům prakticky okamžitě po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení zjistit zadávací podmínky konkrétní veřejné zakázky, a tak zhodnotit, zda se zadávacího řízení chtějí zúčastnit a zda splňují podmínky účasti. Je třeba rovněž zdůraznit skutečnost, že s ohledem na obsah návrhu se i navrhovatel s informacemi o veřejné zakázce rovněž seznámil.

Úřad konstatuje, že za daných okolností dílčí nesprávnost spočívající v chybném uvedení přesné adresy profilu zadavatele v oznámení o zahájení zadávacího řízení nepředstavuje takové porušení zákona, resp. nedosahuje takové intenzity, aby způsobila zrušení celého zadávacího řízení. Na uvedený postup zadavatele je třeba nahlížet ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 75/2018-57 ze dne 5. 8. 2020 (byť jsou závěry v předmětném rozsudku učiněny podle předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze uvedené dle Úřadu aplikovat i na nyní šetřenou věc) tedy tak aby ve vztahu k zadavateli nedocházelo k příliš formálnímu postupu a výkladu povinností s přílišnou tvrdostí.

S ohledem na výše uvedené nemůže Úřad přisvědčit ani obecné dále nekonkretizované tezi navrhovatele, že se jedná o pochybení, které může potencionálně způsobit újmu dodavatelům.

Úřadu není zřejmé, v čem konkrétně navrhovatel spatřuje porušení § 245 odst. 2 zákona, neboť předmětné ustanovení zákona upravuje právě postup zadavatele v případě, že neshledá důvody pro vyhovění námitkám, což v šetřeném případě nastalo. Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím odmítl, z čehož je zjevné, že jim nevyhověl. Úřad uvádí, že samotné odmítnutí námitek, tj. nevyhovění požadavkům navrhovatele uvedeným v námitkách, neznačí nezákonnost postupu zadavatele, a to právě s ohledem na § 245 odst. 2 zákona.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal Úřad v této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

Podle ustanovení § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

Dle ustanovení § 89 odst. 6 zákona odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

Podle § 90 odst. 1 zákona, pokud zadavatel stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu na normy nebo technické dokumenty, použije je v tomto pořadí a) české technické normy přejímající evropské normy přijaté evropskými normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti, b) evropské technické posouzení, c) obecné technické specifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií podle čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, d) mezinárodní normy přijaté mezinárodními normalizačními orgány a zpřístupněné veřejnosti, e) technické dokumenty vydané evropskými normalizačními orgány postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.

Dle § 90 odst. 2 zákona není-li možné odkázat na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1, může zadavatel odkázat na a) české technické normy, b) stavební technická osvědčení, nebo c) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.

Podle § 90 odst. 3 zákona u každého odkazu na normy nebo technické dokumenty podle odstavce 1 nebo 2 zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

Dle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Zadavatel ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 24. 6. 2020 mj. uvedl, že doplňuje textaci do přílohy č. 5 zadávací dokumentace o následující text: „POKUD TATO TECHNICKÁ SPECIFIKACE OBSAHUJE POŽADAVKY NEBO PŘÍMÉ ČI NEPŘÍMÉ ODKAZY NA URČITÉ DODAVATELE NEBO VÝROBKY, NEBO PATENTY NA VYNÁLEZY, UŽITNÉ VZORY, PRŮMYSLOVÉ VZORY, OCHRANNÉ ZNÁMKY NEBO OZNAČENÍ PŮVODU, PAK JE V SOULADU S § 89 ODST. 6 ZÁKONA MOŽNÉ NABÍDNOUT I JINÉ, ROVNOCENNÉ ŘEŠENÍ. ZADAVATEL ROVNĚŽ UVÁDÍ, ŽE V PŘÍPADĚ, ŽE SE V DOKUMENTACI OBJEVUJÍ ODKAZY NA NORMY NEBO TECHNICKÉ DOKUMENTY UMOŽŇUJE ZADAVATEL MOŽNOST NABÍDNOUT ROVNOCENNÉ ŘEŠENÍ DLE § 90 OST. 3 ZÁKONA.“ (dále jen „generální odkaz“).

Součástí zadavatelem předložené dokumentace o zadávacím řízení je také Výzva k objasnění a doplnění podkladů ke kontrole zakázky ze dne 1. 6. 2020 od Centra pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Výzva CRR“), jež je adresována zadavateli. Ve výzvě CRR je mj. uvedeno, že technická specifikace odkazuje na několika místech na konkrétní normy, přičemž byl zadavatel upozorněn, že v takovém případě je povinen u každého odkazu na normu nebo technický dokument uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení.

V příloze č. 5 zadávací dokumentace – Technické podmínky (dále jen „Technické podmínky“) jsou stanoveny technické parametry poptávaných lůžek, a to mj. níže uvedeným způsobem lůžko typ I – lůžko v souladu s platnou normou ČSN EN 60601-2-52; vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm; rozměr ložné plochy minimálně 200 x 87 cm; integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spouštění a s dostatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem, lůžko typ II – bezpečnost lůžka – shoda s normou „EN 60601-2-52“ v platném znění; hliníkové dělené spustitelné postranice aretovatelné minimálně ve 3 výškách, v žádné pozici nepřesahující vnější obrys lůžka; kolečka s centrálním ovládáním brzd (ne dvojitá), průměr minimálně 125 mm, lůžko typ III – lůžko v souladu s platnou normou ČSN EN 60601-2-52; vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm; rozměr ložné plochy minimálně 200 x87 cm, lůžko typ IV – shoda s platnou normou „ČSN 60601-2-52“; vnější rozměr lůžka maximálně 219 x 105 cm; rozměr ložné plochy min. 87 x 200 cm.

V rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvedl, že si není vědom, že by zadávací dokumentace obsahovala přímé či nepřímé odkazy na konkrétní výrobky či výrobce. Dále zadavatel sdělil, že generální odkaz byl doplněn pouze z důvodu případného předcházení nedorozumění a chtěl tím upozornit, že nepreferuje konkrétní řešení, ale dodavatelé mohou nabídnout jakoukoliv alternativu splňující požadavky zadavatele.

Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel ve vyjádření k návrhu mj. uvedl, že před zahájením zadávacího řízení provedl průzkum trhu, čímž ověřil, že jím stanovené požadavky je schopno splnit více dodavatelů, požádal Úřad zadavatele o poskytnutí identifikačních údajů těchto dodavatelů (k tomu blíže bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad k námitce navrhovatele, že doplnění textu zadávací dokumentace o generální odkaz Vysvětlením ZD č. 1 je v rozporu se zákonem, sděluje, že takovéto doplnění samo o sobě nemůže způsobit nezákonnost postupu zadavatele. Úřad souhlasí, že v souladu se zákonem je zadavatel v případě, že zadávací dokumentace obsahuje odkazy na konkrétní výrobky či výrobce, povinen u každého z nich uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení, nicméně konkrétní případ je nutné vždy posuzovat v konkrétních souvislostech. Navrhovatel se domnívá, že právě s ohledem na generální odkaz doplněný do zadávací dokumentace, zadavatel věděl, že technická specifikace obsahuje odkazy na konkrétní dodavatele či jejich výrobky. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách však uvedl, že si není vědom, že by zadávací dokumentace obsahovala odkazy na konkrétní výrobky či výrobce a doplnil, že generální odkaz byl do zadávací dokumentace doplněn pouze z informativního důvodu. Z předložené dokumentace, konkrétně z Výzvy CRR, pak vyplývá, že generální odkaz byl doplněn zjevně z důvodu upozornění CRR, týkajícího se sice odkazů, avšak na konkrétní normy, nikoliv výrobky či výrobce. S ohledem na uvedené tak dle Úřadu nelze přisvědčit domněnce navrhovatele, že si zadavatel byl vědom, že zadávací dokumentace obsahuje odkazy na konkrétní výrobky či dodavatele.

Úřad má rovněž za prokázané, že navrhovatelem napadaná technická specifikace lůžek není odkazem na konkrétního výrobce či výrobek, neboť z informací předložených zadavatelem, jež byly následně ověřeny i u příslušných dodavatelů, jasně vyplývá, že předmětné požadavky jsou schopni naplnit minimálně 2 až 4 výrobci (k bližšímu posouzení Úřad odkazuje na část odůvodnění tohoto rozhodnutí týkající se tvrzených diskriminačních, netransparentních a nepřiměřených technických řešení vylučujících hospodářskou soutěž s (nepřímými) odkazy na jiné výrobky a dodavatele, viz níže).

Úřad v souvislosti s generálním odkazem týkajícím se konkrétních norem sděluje, že zadavatel je obecně povinen ke každému jednotlivému odkazu na normu povinen uvést v souladu s § 90 odst. 3 zákona, že připouští možnost nabídnout rovnocenné řešení. V nyní šetřené věci sice zadavatel na několika místech Technických podmínek uvádí, že nabízená lůžka musí být v souladu s normou, přičemž pouze jednou sdělil, že připouští rovnocenné řešení (generální odkaz), nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že se jedná vždy o jednu a tu samou normu ČSN EN 60601-2-52. V tomto konkrétním případě tak lze dle Úřadu učinit závěr, že zadavatel tím, že u každého jednotlivého odkazu na normu neuvedl možnost rovnocenného řešení, nepostupoval v rozporu se zákonem, neboť šlo vždy o normu totožnou.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel postupoval nezákonně, když v rozhodnutí o námitkách neposoudil „konkrétně“ navrhovatelem označené technické podmínky, jež měly být nepřímými odkazy [u lůžka typ I. maximální vnější rozměr lůžka, minimální rozměr ložné plochy a integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spuštění a s dostatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem; u lůžka typ II. hliníkové dělené spustitelné postranice aretovatelné minimálně ve 3 výškách, v žádné pozici nepřesahující vnější obrys lůžka a kolečka s centrálním ovládáním brzd (ne dvojitá), průměr minimálně 125 mm; u lůžek typ III. a typ IV. maximální vnější rozměr lůžka a minimální rozměr ložné plochy], Úřad odkazuje na již výše uvedené, tj. že zadavatel sdělil, že si není vědom jakýchkoliv odkazů na konkrétní výrobky či výrobce, přičemž dále uvedl, že se nejedná o diskriminační parametr, ale o na trhu standardně nabízené plnění, a to od více výrobců.

Podle navrhovatele zadavatel postupoval také nezákonně, když se v rozhodnutí o námitkách nevypořádal „s otázkou, že nemůže jít o generální odkaz uvedený ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1. Rovněž je lichý argument Zadavatele, že uvedený odkaz mohl být uveden z důvodů předcházení nedorozumění“, k tomu Úřad odkazuje na již výše uvedené, tj. že v rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem sděleno, že si není vědom skutečnosti, že by zadávací dokumentace obsahovala odkazy na konkrétní výrobky či výrobce a doplnil, že generální odkaz byl do zadávací dokumentace doplněn pouze z informativního důvodu. Zadavatel rovněž ke konkrétním parametrům, které jsou dle navrhovatele odkazem na konkrétní výrobek/dodavatele, v rozhodnutí o námitkách uvedl, že se jedná o standardně nabízené plnění od více výrobců.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že má za prokázané, že zadavatel při doplnění generálního odkazu do textu zadávací dokumentace nepostupoval v rozporu se zákonem.

Dle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

Podle § 57 odst. 1 zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena a) o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, b) o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

Dle § 96 odst. 2 zákona, pokud některou část zadávací dokumentace nelze zpřístupnit podle odstavce 1, z důvodů vymezených v § 211 odst. 3 písm. a), b) a d) nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8, může zadavatel příslušnou část zadávací dokumentace poskytnout jiným vhodným způsobem. V takovém případě zadavatel odešle nebo předá příslušnou část zadávací dokumentace nejpozději do 3 pracovních dnů od doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí. Poskytnutí příslušné části zadávací dokumentace může být podmíněno pouze úhradou nákladů podle odstavce 4 nebo v případě postupu podle § 36 odst. 8 přijetím přiměřených opatření k ochraně důvěrné povahy informací.

Z formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“) vyplývá, že zadavatel při zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do dne 3. 7. 2020. Předmětný formulář byl do VVZ odeslán dne 1. 6. 2020, a tímto dnem v souladu s § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení.

Dne 24. 6. 2020 byl do VVZ odeslán formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací (dále jen „opravný formulář č. 1“), v němž je uvedeno, že lhůta pro doručení nabídek je nově stanovena do dne 3. 8. 2020.

Dne 24. 7. 2020 byl do VVZ odeslán formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací, v němž je změněna lhůta pro doručení nabídek, a to do dne 27. 8. 2020.

Dne 20. 8. 2020 byl do VVZ odeslán formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací, v němž byla změněna lhůta pro doručení nabídek, a to do dne 25. 9. 2020.

Dne 23. 9. 2020 byl do VVZ odeslán formulář Oznámení změn nebo dodatečných informací, v němž byla změněna lhůta pro doručení nabídek, a to do dne 2. 10. 2020.

Ve Vysvětlení ZD č. 1 jsou mj. uvedeny následující dotazy a odpovědi: »Dotaz č. 4:

Dále zadavatel mj. uvedl, že pro číselné parametry, které nejsou stanoveny jako minimální či maximální, je tolerance +/- 10 %. Dále snížil limit u povinně uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním plnění z 10 000 000 Kč na 5 000 000 Kč a smluvní pokutu pro případ prodlení z 10 % ze sjednané měsíční paušální platby na 5 %. Pro úplnost Úřad uvádí, že v ostatních případech zadavatel dodavatelem navrhované řešení nepřipustil (v podrobnostech Vysvětlení ZD č. 1 pak odkazuje na správní spis). Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 29. 6. 2020 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 2“) zadavatel pouze objasnil, že bude hodnocena nabídková cena bez DPH, stejně tak maximální přípustná nabídková cena je stanovena a bude posouzena bez DPH.

Ve Vysvětlení ZD č. 3 jsou uvedeny mj. následující dotazy a odpovědi: »Dotaz č. 13

Ve Vysvětlení ZD č. 4 jsou uvedeny mj. následující dotazy a odpovědi: »Dotaz č. 108:

Úřad uvádí, že zákon obecně stanoví, že lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení, ve kterém postupoval zadavatel, musí činit nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, tj. od odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení. V šetřené věci zadavatel zahájil zadávací řízení dne 1. 6. 2020, přičemž lhůtu pro podání nabídek původně stanovil do dne 3. 7. 2020. Původně stanovená lhůta pro podání nabídek tak činila 32 dní, tj. nad zákonem stanovenou hranici. Nelze se tedy ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena nezákonně. Současně Úřad doplňuje, že nenastala ani jedna ze zákonem předvídaných skutečností, která by znamenala povinnost zadavatele tuto lhůtu prodloužit dle § 57 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, neboť zadavatel umožnil podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje a zadávací dokumentace byla uveřejněna a zpřístupněna na profilu zadavatele. Úřad dále uvádí, že je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem několikrát prodloužena a v součtu tak činila 123 dní, což je více než čtyřnásobek zákonem stanovené lhůty. Úřad se tak neztotožňuje s domněnkou navrhovatele, že lhůtu nelze posuzovat v souhrnu, neboť případní zájemci o veřejnou zakázku měli k přípravě a podání nabídky celou tuto lhůtu, tj. od 1. 6. 2020 až do dne 2. 10. 2020.

K tvrzení navrhovatele, že se nejedná o přiměřenou lhůtu s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, tj. dodání zdravotnických potřeb ve značném rozsahu, Úřad uvádí, že nezpochybňuje, že se jedná o rozsáhlé plnění, nicméně lhůtu pro podání nabídek nelze zaměňovat za lhůtu pro plnění veřejné zakázky. Přičemž navrhovatel ani neuvádí, jaké konkrétní podklady, které musí být součástí nabídky, není schopen ve stanovené lhůtě zajistit.

Úřad rovněž nepovažuje za relevantní tvrzení navrhovatele týkající se zvýhodnění „výrobců“, kteří disponují zadavatelem požadovaným technickým řešením. Vždy se najde na trhu dodavatel, který nemusí splňovat zadavatelem stanovené zadávací podmínky, nicméně samotná neschopnost konkrétního dodavatele poskytnout požadované plnění, neznačí porušení zákona.

Úřad se nemůže rovněž ztotožnit s vyjádřením navrhovatele, že je rozhodnutí o námitkách týkající se stanovení lhůty pro podání nabídek nezákonné, protože zadavatel posuzoval lhůtu v souhrnu a protože zadavatel uvedl, že vycházel z na trhu běžně dostupných řešení, neboť pouhý nesouhlas navrhovatele s názorem či postupem zadavatele, nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí o námitkách.

K námitce navrhovatele, že zadavatel »stanovil vždy lhůtu (téměř) na samé dolní hranici minimální lhůty (minimálně jako u původní lhůty mělo jít o 24 pracovních dní, resp. 32 kalendářních, přestože šlo často o rozsáhlé změny zadávacích podmínek (viz VZD č. 1, Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 (dále též jen „VZD č. 2), Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (dále též jen „VZD č. 3“) a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 (dále též jen „VZD č. 4))« a tyto lhůty nelze posuzovat v souhrnu, Úřad uvádí následující. Úvodem je třeba zdůraznit, že zákon pro stanovení lhůt počítá s kalendářními dny, nikoliv s pracovními dny, jak se snaží dovodit navrhovatel. K vyjádření navrhovatele, že se jedná o lhůtu na samé dolní hranici, Úřad sděluje, že se jedná o zákonem stanovenou, tedy i obecně předvídatelnou a očekávatelnou lhůtu pro podání nabídek. Úřad se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzenou rozsáhlostí změn zadávací dokumentace. Úřad upozorňuje, že vysvětlení zadávacích podmínek nelze zaměňovat za změnu zadávací dokumentace. Zadavatel byl sice zahlcen stovkami žádostí o vysvětlení, nicméně ke změně zadávací dokumentace přistoupil ve zlomku případů, což mj. jiné navrhovatel rozsáhle napadá ve svém návrhu. V rámci Vysvětlení ZD č. 1 zadavatel u lůžka typ IV. připustil i čela s kovovým rámem (nad stanovený hliníkový); u lůžka typ V. ložnou plochu i z neodnímatelných HPL dílů (nad ložnou plochu z odnímatelných plastových dílů) a přístupnost držáku RTG kazety i z čela lůžka (nad přístupnost z boku), přičemž uvedené připustil i u lůžka pro intenzivní péči typ I., u kterého bylo kromě automatické brzdy akceptováno i lůžko s alarmem nezabrzděného lůžka; u lůžka typ II. byla připuštěna ložná plocha 85 x 200 cm s možností prodloužení o 20 cm (nad požadovanou ložnou plochu 85 x 200 cm); u matrace masivní typ II. akceptoval nehořlavost horní strany potahu min. CRIB 5 (tedy pod stanovenou hodnotou CRIB 7); u matrace aktivní umožnil systém střídání tlaků v celách 2-1, cely nemusí být uspořádány do kompaktních modulů a nemusí mít postranní statické cely. Dále zadavatel ve Vysvětlení ZD č. 1 uvedl, že pro číselné parametry, které nejsou stanoveny jako minimální či maximální, je tolerance +/- 10 %. Došlo rovněž, ke snížení limitu u povinně uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou v souvislosti s poskytováním plnění z 10 000 000 Kč na 5 000 000 Kč a smluvní pokuty pro případ prodlení z 10 % ze sjednané měsíční paušální platby na 5 %. Ve Vysvětlení ZD č. 2 zadavatel žádnou změnu neprovedl. Ve Vysvětlení ZD č. 3 zadavatel učinil změny technické specifikace lůžka typ II., když připustil dodavatelem navrhované řešení – snížení minimální pracovní zátěže (z 260 kg na 250 kg), zkrácení minimálního požadavku na prodloužení lůžka (z minimálních 28 cm na minimálních 20 cm), akceptace kovového čela (mimo stanovených hliníkových) a připuštění nižší výšky postranic (zadavatel požadoval minimální výšku 39 cm, přičemž akceptuje i 38 cm). V rámci Vysvětlení ZD č. 4 zadavatel učinil změnu spočívající ve zrušení požadavku na některé vlastnosti u matrace pasivní typ II., když zrušil parametry „odpor pěny proti stlačení max. 2,7 kg/m2“, „odpor pěny proti stlačení max. 6,5 kg/m2“ a „odpor pěny proti stlačení max. 3,6 kg/m2“, neboť jak zadavatel v předmětném vysvětlení sdělil, „uvedl chybně jednotku u tohoto parametru. Proto kvůli jednoznačnosti zadání, zadavatel tento parametr úplně ruší“. Úřad s ohledem na uvedené změny zadávací dokumentace nemůže přisvědčit tvrzení navrhovatele o rozsáhlosti změn v rámci Vysvětlení ZD č. 1., 2., 3 a 4.

Úřad rovněž konstatuje, že zadavatel ve všech třech případech, kdy došlo ke změně zadávací dokumentace (Vysvětlení ZD č. 1, 3 a 4) prodloužil lhůtu pro podání nabídek vždy tak, že činila více než původní délku (32 dnů), tedy nad rámec požadavku stanoveného v § 99 odst. 2 zákona. Konkrétně se v případě Vysvětlení ZD č. 1 jednalo o 40 dnů, u Vysvětlení ZD č. 3 34 dnů a v případě Vysvětlení ZD č. 4 činila lhůta pro podání nabídek 36 dnů.

S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel nepostupoval při stanovení lhůty pro podání nabídek v rozporu se zákonem, proto nehledal v této části návrhu týkající se nezákonného stanovení lhůty pro podání nabídek důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Dle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

Podle ustanovení § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

Místem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1.4 Zadávací dokumentace – Litomyšlská nemocnice, Orlickoústecká nemocnice a Pardubická nemocnice.

V Příloze č. 5 zadavatel stanovil mj. následující technické požadavky na poptávaná lůžka typ I. – vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm, rozměr ložné plochy minimálně 200 x 87 cm, integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spuštění a dostatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem, typ II. – hliníkové dělené postranice aretovatelné ve 3 výškách, v žádné pozici nepřesahující vnější rozměr lůžka; kolečka s centrálním ovládáním brzd (ne dvojitá), průměr minimálně 125 mm, typ III – vnější rozměr lůžka maximálně 225 x 105 cm, rozměr ložné plochy minimálně 200 x 87 cm, typ IV – vnější rozměr lůžka maximálně 219 x 105 cm, rozměr ložné plochy minimálně 87 x 200 cm.

Z plánů Litomyšlské nemocnice, Orlickoústecké nemocnice a Pardubické nemocnice (dostupné mj. z: https://www.zdravotniregistr.cz/) vyplývá, že se jedná o areály tvořené několika stavebně nepropojenými budovami.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že technické požadavky byly stanoveny plně v souladu se základními zásadami zadávacího řízení a s ohledem na zachování hospodářské soutěže, přičemž k jednotlivým navrhovatelem napadaným parametrům uvedl následující: » Lůžko typ I. - „vnější rozměr max, 225x105 cm" - maximální rozměr byl stanoven s ohledem na provoz nemocnice a potřebu zajištění nutného a bezproblémového průjezdu dveřmi a možnost používání ve výtazích v areálu nemocnice; dle průzkumu se nejedná o diskriminační parametr - výrobci standardně nabízejí několik typů lůžek, která splňuji požadovaný max. rozměr.

Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uváděl, že při stanovení technické specifikace vycházel mj. z provedeného průzkumu, vyzval ho Úřad usnesením č. j. ÚOHS-39371/2020/513/EPi ze dne 7. 12. 2020 k podání informace o identifikačních údajích výrobců či dodavatelů a případné doložení dokumentů (a to konkrétně k jednotlivým typům lůžek), ze kterých vyplývá, že tito výrobci či dodavatelé nabízí zadavatelem požadované plnění s technickými parametry, a to u lůžka typ I. - vnější rozměr max. 225x105 cm, rozměr ložné plochy min. 200 x 87 cm, integrované spustitelné plastové postranice min. na 2/3 lůžka s funkcí tlumeného spuštění a s dostatečnou ochranou pacienta před pádem či zaklíněním dle platných norem; u lůžka typ II. - hliníkové dělené spustitelné postranice aretovatelné min. ve 3 výškách, v žádné pozici nepřesahující vnější obrys lůžka, kolečka s centrálním ovládáním brzd (ne dvojitá), průměr min. 125 mm; u lůžka typ III. - vnější rozměr max. 225x105 cm, rozměr ložné plochy min. 200 x 87 cm, o lůžko typ IV. - vnější rozměr max. 219x105 cm, rozměr ložné plochy min. 200 x 87 cm, případně o předložení výsledků zadavatelem za „účelem stanovení nediskriminačních a netransparentních zadávacích podmínek“ provedeného průzkumu trhu.

Zadavatel v přípise ze dne 14. 12. 2020 identifikoval dodavatele, kteří jsou dle jeho názoru schopni realizovat předmět veřejné zakázky dle stanovených požadavků, a to PROMA REHA, L I N E T, SORAL & HANZLIK Medical, TRANSKONTAKT-MEDICAL. Přílohou předmětného přípisu zadavatel učinil tabulku s přehledem názvů konkrétních lůžek těchto dodavatelů, které splňují navrhovatelem napadané technické parametry.

Úřad se obrátil na zadavatelem označené dodavatele, resp. výrobce, s žádostmi o součinnost, a to o sdělení, zda jejich výrobky uvedené v produktových listech/katalozích předložených zadavatelem, v době do 2. 10. 2020 (lhůta pro podání nabídek) splňovaly stanovené technické parametry, a pokud ne, o uvedení, který konkrétní parametr požadovaný zadavatelem u konkrétních lůžek nesplňovaly (k tomu bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

V průběhu šetření obdržel Úřad odpovědi od všech oslovených dodavatelů (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatel SORAL & HANZLIK Medical potvrdil, že produkty společnosti Stigelmeyer (lůžka Evario, Vida a Puro), kterou zastupuje, splňovaly ve lhůtě pro podání nabídek zadavatelem stanovené technické parametry. Dodavatel L I N E T rovněž potvrdil, že zadavatelem označené produkty jeho výroby splňují stanovené parametry, a nad uvedené doplnil další lůžka, která požadavky splňují (zadavatel jejich produktové katalogy učinil přílohou svého podání). Dodavatel TRANSKONTAKT-MEDICAL Úřadu sdělil, že nesplnil parametry, když zadavatel požadoval vnější rozměr lůžka 225 x 105 cm a 219 x 105 cm, neboť jeho lůžka Gama (výrobce Malvestio) mají vnější rozměr maximálně 218 x 99 cm, a u lůžka Flexo výrobce Givas nesplnil kvalifikační předpoklady. Po žádosti o upřesnění odpovědi (Úřad žádal TRANSKONTAKT-MEDICAL o sdělení, zda lůžka Flexo od výrobce Givas splňují dotčené technické parametry bez ohledu na splnění kvalifikačních předpokladů) bylo Úřadu dodavatelem TRANSKONTAKT-MEDICAL sděleno, že na dotaz nelze odpovědět, neboť po zjištění, že nesplňuje požadované technické parametry, se touto zakázkou již nezaobíral. Dodavatel PROMA REHA k lůžku typu I. sdělil, že jeho lůžko INVENT označené požadavky splňuje, ale nejsou určená na běžné akutní oddělení; jsou to intenzivní lůžka, která jsou dražší a nevejdou se do limitu zadavatele. U ostatních lůžek dodavatel PROMA REHA rozsáhle argumentoval, že požadavky nejsou splnitelné s ohledem na další technické podmínky stanovené v příloze č. 5 zadávací dokumentace, přičemž doplnil, že produktové katalogy předložené zadavatelem nejsou zcela aktuální. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že podrobně je výše uvedený průzkum zaznamenán ve správním spisu.

Úřad uvádí, že produktové katalogy lůžek INVENT, PLE, VISION a HESTIA dodavatele PROMA REHA, které jsou dostupné z jeho internetových stránek (dostupné z: http://www.promareha.cz/uvod/), jsou shodné s produktovými katalogy předloženými zadavatelem. V produktovém katalogu lůžka INVENT jsou mj. jako volitelné modifikace postranic uvedeny postranice typ ZPM3 a ZPM4 (plastové) a postranice kovové (sklopné, odnímatelné). Obdobně v produktovém katalogu lůžka PLE jsou jako volitelné modifikace postranic uvedeny kovové (sklopné, odnímatelné), nerezové (sklopné, odnímatelné), kovové nasazovací, hliníkové s prodloužením a VARIO A3.

Za účelem objasnění požadavků zadavatele na materiál postranic u lůžek typ I. a typ II. se Úřad usnesením č. j. ÚOHS-39899/2020/513/EPi ze dne 9. 12. 2020 obrátil na zadavatele s žádostí o informace, z jakého důvodu požaduje u lůžka typ I. plastové postranice, a v čem konkrétně spočívá zadavatelem tvrzená ergonomičnost a funkčnost tohoto materiálu oproti kovu a u lůžka typ II. hliníkové postranice, a z jakého konkrétního důvodu není připuštěn jiný materiál (např. plast). Zadavatel nedatovaným přípisem doručeným Úřadu dne 17. 12. 2020 mj. sdělil, že požadavek na plastové postranice vychází z celkové koncepce a hlavně tvaru postranic. Rozdíl tedy podle zadavatele není jen v materiálu, ale hlavně v konstrukci. Kompaktní tvar plastových postranic znemožňuje zaklesnutí končetin, jsou eliminována pohyblivá spojení, naopak umožňuje snadnější dezinfekci, mají větší variabilitu (lze spustit jen jedna část postranice, při manipulaci je pacient chráněn druhou částí postranice) kopírují lůžko (nedochází ke snížení bezpečnosti v poloze kardio křesla), tlumené spuštění. K důvodům, proč zadavatel nepřipouští v tomto případě kovové postranice, pak mj. sdělil, že kovové postranice slouží pouze jako prevence pádu pacienta, mají nižší bezpečnost (zaklesnutí končetin, otlaky, skřípnutí), pouze 2 polohy a při polohování kardiackého křesla postranice nekopíruje polohování zádového oddílu (vyšší riziko pádu), v oblasti čepů jednotlivých dílů postranic jsou špatně čistitelné. K požadavku na hliníkové postranice u lůžek typ II. zadavatel obdobně uvedl, že rozdíl není pouze v materiálu, ale zejména v provedení a konstrukci postranice, která umožňuje mobilizaci, zrychluje rehabilitaci, chrání před pádem a zároveň umožňuje samostatně vstát, sednout si (nastavitelná do několika výškových úrovní), přičemž uvedená lůžka jsou určena pro pacienty geriatrického oddělení, kteří jsou hypomobilní. Při použití jiných typů postranic je u všech úkonů nutná asistence personálu.

Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatelem požadovaná technická řešení jsou nepřiměřená, diskriminační, netransparentně stanovená a vylučují hospodářskou soutěž a jsou nepřímým odkazem na výrobky konkrétního dodavatele, uvádí následující.

Úřad v prvé řadě nemůže přisvědčit domněnce navrhovatele, že jím napadené technické požadavky (u lůžka typ I. vnější a vnitřní rozměr lůžka, materiál postranice; u lůžka typ II. materiál postranice a jednoduchá kolečka; u lůžek typu III. a IV. vnější a vnitřní rozměry lůžka) jsou stanoveny netransparentně, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci, resp. v příloze č. 5, tyto požadavky výslovně a jasně stanovil (k tomu blíže bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K tvrzení navrhovatele, že napadané technické parametry jsou stanoveny nepřiměřeně, diskriminačně, vylučují hospodářskou soutěž a jsou odkazem na „jiného“ dodavatele a jeho výrobek, Úřad sděluje následující.

Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod.; samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Úřad upozorňuje, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění, v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání.

Ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek lze konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

Jak už uvedl Úřad výše, předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem jsou tyto technické požadavky na poptávaná lůžka – u lůžka typ I. vnější a vnitřní rozměr lůžka, materiál postranice; u lůžka typ II. materiál postranice a jednoduchá kolečka, u lůžek typu III. a IV. vnější a vnitřní rozměry lůžka.