ÚOHS S0444/2022/VZ – Výkon kontrolní a supervizní činnosti investora

Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem

Dle čl. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „[...] výkon nezávislé a externí kontroly Technického dozoru investora (dále ‚TDI‘), který aktuálně zabezpečuje dozorovou, inženýrskou a poradenskou činnost pro Zadavatele v rámci vybraných úseků stavby Metro I.D (dále jen ‚Akce‘).“

Podle bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení byla lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení stanovena do dne 29. 8. 2022 do 10:00 hod. Následně zadavatel dvakrát prodloužil lhůtu pro podání nabídek, přičemž podle bodu VII.1.2) oznámení změn nebo dodatečných informací uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 8. 2022 byla lhůta pro podání nabídek „nově“ stanovena do dne

Jak je patrné z Evidence přijatých nabídek, zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, mj. nabídku společnosti Inženýring dopravních staveb a.s.,

Dne 7. 9. 2022 obdržel zadavatel od společnosti Inženýring TKB a.s., IČO 27923673, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 7. 2022 Matějem Uhrem, nar. 1. 5. 1971, trvale bytem Na Klaudiánce

Dne 8. 9. 2022 obdržel zadavatel od navrhovatele Inženýring dopravních staveb námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky 2“).

Rozhodnutím ze dne 22. 9. 2022, které bylo navrhovateli Inženýring TKB doručeno téhož dne, zadavatel námitky 1 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách 1“).

Rozhodnutím ze dne 23. 9. 2022, které bylo navrhovateli Inženýring dopravních staveb doručeno téhož dne, zadavatel námitky 2 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb nepovažoval rozhodnutí o námitkách 2 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 10. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh 1“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu 1 rovněž dne 3. 10. 2022.

Rovněž navrhovatel Inženýring TKB nepovažoval rozhodnutí o námitkách 1 za učiněné v souladu se zákonem, a proto podal dne 3. 10. 2022 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 1. 10. 2022 (dále jen „návrh

Dne 3. 11. 2022 rozhodnutím z téhož dne zadavatel vyloučil z účasti v zadávacím řízení navrhovatele Inženýring dopravních staveb.

Návrh 1 primárně směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb dále uvádí, že shledává nezákonnost zadávacích podmínek, přičemž v té souvislosti cituje čl. 17 zadávací dokumentace, v němž zadavatel stanovil okruh osob, s nimiž nesmí být uzavřena smlouva na veřejnou zakázku, tedy mj. s osobou, jež vykonává technický dozor investora (dále také jako „TDI“) pro zadavatele v rámci stavby Metra I.D (dále jen „současný TDI“). Navrhovatel

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb se dále domnívá, že je zjevným záměrem zadavatele, aby nemohl zadavateli poskytovat jakékoliv plnění související s předmětnou stavbou Metra I.D. Dle přesvědčení navrhovatele Inženýring dopravních staveb zadavatel „záměrně sloučil dvě odlišná plnění, a to služby supervize technického dozoru a opční služby v podobě technického dozoru, přičemž tímto sloučením a omezením relevantního trhu v zadávacích podmínkách (viz čl. 17 zadávací dokumentace) znemožnil navrhovateli, aby se požadovaného plnění účastnil.“ Současně navrhovatel Inženýring dopravních staveb upozorňuje na to, že v souvislosti s realizací Metra I.D. poskytuje již řadu let zadavateli služby, a to včetně výkonu technického dozoru na stavbě Metra I.D., přičemž dle sdělení navrhovatele Inženýring dopravních staveb mu zadavatel již dlouhodobě nehradí sjednanou odměnu. Navrhovatel Inženýring dopravních staveb se tak domnívá, že zadavatel tímto svým jednáním, včetně zahájení šetřeného zadávacího řízení, činí kroky k ukončení aktuálního smluvního vztahu mezi navrhovatelem

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb svou argumentaci ohledně znemožnění řádně se účastnit zadávacího řízení dále rozvádí tím, že je mu (a i dalším subjektům) znemožněno účastnit se na plnění odpovídající rozsahem opčnímu plnění pod záštitou důvodu, že nemůže sám sebe kontrolovat, a to za situace „kdy realizace jednoho plnění

V neposlední řadě navrhovatel Inženýring dopravních staveb cituje i část odpovědi zadavatele na dotaz č. 5, písm. B. a písm. C Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb se rovněž vyjadřuje k otázce potřeby zadavatele, resp. k záměru zadavatele který dle něj vyplývá z předmětu veřejné zakázky, kdy dle vyjádření zadavatele v rozhodnutí o námitkách 2 je zjevnou potřebou zadavatele zajištění řádné kontroly zhotovitelem prováděných stavebních prací. Nicméně dle názoru navrhovatele Inženýring dopravních staveb z předmětu zakázky vyplývá, že záměrem je kontrola současného TDI, nikoli zhotovitele stavby. Navrhovatel Inženýring dopravních staveb se domnívá, že pokud by skutečným záměrem zadavatele byla pouze řádná kontrola zhotovitelem prováděných stavebních prací, zadavatel nastavenými zadávacími podmínkami zcela bezdůvodně a v rozporu se zákonem omezuje účast navrhovatele Inženýring dopravních staveb v zadávacím řízení.

Kromě uvedeného se navrhovatel Inženýring dopravních staveb vyjadřuje i k závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020, sp. zn. 29 Af 46/2019, na který poukazuje zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2, který byl rozsudkem Nejvyššího správního soudu posouzen jako nezákonný. I bez ohledu na nezákonnost uvedeného rozsudku nelze dle navrhovatele Inženýring dopravních staveb jeho závěry aplikovat na nyní šetřenou veřejnou zakázku, kdy se jedná o vyhrazenou změnu předmětu plnění, což je situace odlišná od soudem řešeného případu vyhrazené změny dodavatele, která následnou kontrolu v praxi umožňuje (na rozdíl od vyhrazené změny předmětu plnění v nyní šetřeném případě). Navrhovatel Inženýring dopravních staveb dále uvádí, že aby

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb se dále vyjadřuje k postupu zadavatele, kdy odmítl jeho námitky proti čl. 17 zadávací dokumentace z důvodu jejich opožděnosti, přičemž odkazuje na zadavatelem předestřené rozhodnutí Úřadu ze dne 4. 3. 2021 č. j.

uvedeného rozhodnutí Úřadu, ve kterém je objasňován rozdíl v situaci, kdy navrhovatel zpochybňuje znění zadávacích podmínek ve znění vysvětlení zadávací dokumentace a případné námitky by pak směřovaly proti zadávací dokumentaci, přičemž by bylo možné je podat až do skončení lhůty k podání nabídek. Navrhovatel

Ve vztahu k újmě, která navrhovateli Inženýring dopravních staveb dle jeho tvrzení hrozí s ohledem na nezákonně nastavené zadávací podmínky veřejné zakázky, navrhovatel

Závěrem navrhovatel Inženýring dopravních staveb podává návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by Úřad pozastavil zadávací řízení nebo zakázal zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Současně s tím navrhovatel Inženýring dopravních staveb požaduje uložení nápravného opatření v podobě zrušení předmětného zadávacího řízení.

Návrh 2 primárně směřuje proti zadávacím podmínkám, přičemž navrhovatel Inženýring

Navrhovatel Inženýring TKB v prvé řadě namítá, že zadavatel se při vymezení zadávacích podmínek dopustil porušení § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona. V souvislosti s tím navrhovatel Inženýring TKB napadá bod 8.2. zadávací dokumentace obsahující technické požadavky na členy realizačního týmu, které jsou dle něho diskriminační, nemají relevanci pro poskytnutí plnění veřejné zakázky a nedůvodně omezují dodavatele, a to ve vztahu k několika členům realizačního týmu, u kterých je stanovena zkušenost po dobu min. 12 měsíců, resp. 6 měsíců spočívající ve výkonu činnosti odpovídající konkrétní pozici jednotlivého člena realizačního týmu.

Výše uvedené požadavky na délku praxe v rámci zkušeností s konkrétní veřejnou zakázkou jsou dle navrhovatele Inženýring TKB diskriminační a nemají relevanci k předmětu veřejné zakázky. K tomu navrhovatel Inženýring TKB dodává, že tím zadavatel diskriminuje členy týmu, kteří vykonávají relevantní činnost na stavbě od začátku až dokonce v případě, kdy stavební projekt byl realizován např. jen 10 měsíců, a naopak kvalifikovaný bude člen týmu, který se neúčastnil stavby po celou dobu její realizace, ale např. 12 měsíců, kdy celková doba realizace stavby byla např. 5 let. Dle navrhovatele Inženýring TKB není rozhodující délka působení na dané pozici, ale rozsah prováděné činnosti a objem investičních nákladů. Zároveň navrhovatel Inženýring TKB nesouhlasí s postojem zadavatele v rozhodnutí o námitkách 1, dle kterého by pevná hranice délky angažovanosti člena realizačního týmu měla vypovídat o jeho získaných zkušenostech.

Navrhovatel Inženýring TKB dále namítá požadavek na znalost českého jazyka na úrovni

Dále navrhovatel Inženýring TKB namítá neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené dle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“) pro zahraniční osoby usazené v České republice, a to ve vztahu k prokázání kvalifikace u zástupce vedoucího týmu pro věci odborné, specialisty v oboru techniky prostředí staveb nebo specialisty v oboru technologická zařízení

Zároveň i ve vztahu k této námitce navrhovatel Inženýring TKB rozporuje postup zadavatele, kterým v dané části námitky odmítl jako opožděné. Navrhovatel Inženýring

Navrhovatel Inženýring TKB dále namítá, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy nenaplňuje podmínky stanovené v § 100 zákona, neboť podstatně mění povahu veřejné zakázky. K tomu navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že „[...] sám zadavatel v průběhu zadávacího řízení potvrdil, že předmětem VZ je kontrola TDI a předmětem opce je faktický výkon TDI, kdy navíc (slovy zadavatele) lze předpokládat, že významná část opčních služeb bude určena na základě Sazebníku UNIKA, a to zjevně z důvodu, že nacenění předmětu VZ v rámci nabídky je z významné části nepoužitelné.“

Dále navrhovatel Inženýring TKB demonstruje rozdílnost obou zadavatelem požadovaných plnění na příkladu, kdy dělník provádí pro zadavatele výkopové práce a zadavatel následně poptává službu „Kontrola dělníka provádějící výkopové práce“.

Dle navrhovatele Inženýring TKB zadavatel nezákonně slučuje dvě odlišná plnění pod jednu veřejnou zakázku, přičemž vymezil změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku tak, aby se v případě ukončení smluvního vztahu se současným dodavatelem vyhnul zahájení nového (dalšího) zadávacího řízení na veřejnou zakázku, která svým předmětem odpovídá opčnímu plnění vymezenému v této veřejné zakázce.

Navrhovatel Inženýring TKB pro podporu svých tvrzeních odkazuje na rozhodovací praxi

Navrhovatel Inženýring TKB je přesvědčen, že vyhrazené opční plnění nenaplňuje všechny kumulativní podmínky stanovené v § 100 odst. 1 zákona, neboť 1) aplikací vyhrazené změny závazku dojde k omezení relevantního trhu dodavatelů; 2) předmět veřejné zakázky a předmět opčního plnění se značně odlišují, přičemž není možné nabídku přizpůsobit opčnímu plnění, když jeho značná část bude naceňována dle aktuálního Sazebníku UNIKA; opční plnění představuje exces z předmětu veřejné zakázky a rozšiřuje jej o něco, co původně zadavatel nepoptával, když po aplikaci

Dle navrhovatele Inženýring TKB je argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách 1 o tom, že hlavním účelem je kontrola zhotovitele stavby a menšinovým účelem je až kontrola TDI a že po dokončení opčních služeb dojde opětovně k plnění supervize TDI, účelová a nevyplývá ze zadávacích podmínek.

Dále navrhovatel Inženýring TKB cituje čl. 11 zadávací dokumentace, který vymezuje obsah nabídkové ceny s požadavkem na stanovení paušální měsíční ceny dle krycího listu nabídky, a bod 3.3 návrhu příkazní smlouvy, dle kterého „[p]odrobná specifikace

Ve vztahu k uvedenému je navrhovatel Inženýring TKB přesvědčen, že zadavatel nevymezením jednotkových položek a jejich požadovaného rozsahu v zadávací dokumentaci, přenesl odpovědnost na dodavatele, kteří mají stanovit předpokládaný časový rozsah činností ve svých nabídkách. Dle navrhovatele Inženýring TKB v takovém případě dodavatelé nevědí, co mají nacenit, resp. mohou nacenit každý jiný rozsah činností, což způsobuje neporovnatelnost nabídek. Uvedený postup zadavatele tak je dle navrhovatele Inženýring TKB v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, kdy v souvislosti s tím odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 66/2010 ze dne

Dále navrhovatel Inženýring TKB namítá diskriminačně nastavené zadávací podmínky stanovené v čl. 17 zadávací dokumentace a bodu 5.15. návrhu příkazní smlouvy, u kterých je přesvědčen, že nedůvodně vylučují účast širokého okruhu dodavatelů na relevantním trhu, přestože proto není zákonný důvod. V tomto ohledu jsou zadávací podmínky dle navrhovatele Inženýring TKB neurčité a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, neboť v čl. 17 zadávací dokumentace je použito slovo „zejména“, přičemž není postaveno najisto, na koho předmětná zadávací podmínka dopadá.

Ve vztahu k neurčitosti smluvních podmínek majících vliv na nacenění nabídky navrhovatel Inženýring TKB odkazuje na bod 5.9. návrhu příkazní smlouvy, který stanovuje povinnost příkazníka na výzvu do tří pracovních dnů poskytnout příkazci stanovisko ke konkrétní záležitosti související s činností dle smlouvy. Dále navrhovatel

Navrhovatel Inženýring TKB konstatuje, že z předmětné smluvní podmínky nevyplývá počet a forma požadovaných stanovisek ani jejich rozsah, přičemž takto neurčitá smluvní podmínka dle navrhovatele Inženýring TKB znemožňuje podání porovnatelných nabídek.

Dále navrhovatel Inženýring TKB upozorňuje, že argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách 1 je k této části poměrně stručná a odkazuje na svoji argumentaci v námitkách 1 a výše v návrhu 2.

Dle navrhovatele Inženýring TKB jsou zadávací podmínky s ohledem na odlišně vymezený předmět plnění veřejné zakázky a opčního plnění nastaveny netransparentně.

Navrhovatel Inženýring TKB ve svém návrhu k nastaveným zadávacím podmínkám shrnuje, že porušují relevantní ustanovení zákona, což způsobuje dodavatelům na relevantním trhu újmu, neboť jim znemožňují podat konkurenceschopnou nabídku.

Dále je navrhovatel Inženýring TKB toho názoru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách

Na základě shora uvedených námitek navrhovatel Inženýring TKB požaduje zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a nařízení předběžného opatření v podobě pozastavení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Úřad obdržel dne 3. 10. 2022 návrh 1 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele původně vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0444/2022/VZ (dále jen „správní řízení S0444/2022/VZ“), jehož účastníky podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel Inženýring dopravních staveb.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS34786/2022/535 ze dne 5. 10. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-34787/2022/535 ze dne 5. 10. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 12. 10. 2022 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-35613/2022/500 z téhož dne zamítl žádost navrhovatele Inženýring dopravních staveb na nařízení předběžného opatření,

Dne 13. 10. 2022 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu 1 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu 1“).

Zadavatel úvodem uvádí, že lze u navrhovatele Inženýring dopravních staveb identifikovat jednoznačné protichůdné zájmy vůči zadavateli, které by mohly negativně ovlivnit i plnění veřejné zakázky, kdy lze v nadcházejícím období očekávat spor o významný finanční nárok v souvislosti s plněním dosavadních závazků navrhovatele

Dle zadavatele v návrhu 1 nejsou uváděny žádné nové argumenty či tvrzení oproti námitkám 2, proto se odkazuje na své rozhodnutí o námitkách 2, v kterém se argumenty navrhovatele Inženýring dopravních staveb již vypořádal.

Nad rámec uvedeného se zadavatel vyjadřuje k opožděnosti námitek 2 a absenci újmy navrhovatele Inženýring dopravních staveb.

Ve vztahu k opožděnosti námitek 2 zadavatel trvá na tom, že Vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 17. 8. 2022 nevytvořil žádný rozpor ani nevznikla žádná nejasnost, přičemž navrhovatel Inženýring dopravních staveb obdržel jasnou informaci týkající se svého postavení ve vztahu k podmínce střetu zájmů dle čl. 17 zadávací dokumentace, vůči které se mohl aktivně bránit. Zadavatel v rámci vysvětlení uvedl, že tato podmínka (střet zájmů) bude bezesporu naplněna právě v případě tazatele dotazů. Dle zadavatele není navrhovatel Inženýring dopravních staveb ve stejné pozici jako jakýkoliv jiný dodavatel, který se dověděl o problematické zadávací podmínce, neboť to byl právě on, kdo pokládal dotazy, na které zadavatel konkrétně odpovídal. Dle názoru zadavatele je nutné dospět k závěru o opožděnosti námitek 2, a to s ohledem na zachování koncepce aktivní obrany stěžovatele proti konkrétním úkonům (zde odpovědím v rámci vysvětlení s jasným dopadem na navrhovatele Inženýring dopravních staveb v daném čase.

Ve vztahu k absenci újmy zadavatel shodně s jeho rozhodnutím o námitkách 2 trvá na tom, že navrhovateli Inženýring dopravních staveb nehrozí stanovenými zadávacími podmínkami ani teoretická újma, a to s ohledem na skutečnost, že nemůže vykonávat předmět veřejné zakázky, což dle zadavatele navrhovatel Inženýring dopravních staveb sám potvrdil. Dle zadavatele není postačující, že v případě spojení určitých vnějších okolností, pokud bude aktivovaná určitá výhrada a současně nebude naplněno jiné omezení smlouvou, by určitý dodavatel mohl realizovat alespoň část předmětu veřejné zakázky v omezeném rozsahu. Zadavatel uvádí, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb nemá ani teoretickou možnost získat veřejnou zakázku, jelikož vykonává činnost, která má být předmětem kontroly (supervize). Zadavatel rovněž uvádí, že to ostatně potvrdil i sám navrhovatel Inženýring dopravních staveb, který souhlasil, že nemůže provádět vlastní kontrolu poskytovaného plnění. V podrobnostech zadavatel opět odkazuje na své rozhodnutí o námitkách 2, ve kterém mj. uvedl i přiléhavou rozhodovací praxi Úřadu.

Zadavatel se dále vyjadřuje k navrhovatelem Inženýring dopravních staveb tvrzenému rozporu zadávacích podmínek se zásadou přiměřenosti, diskriminace, rovnosti a účelovosti vyhrazené změny závazku, přičemž v plné míře odkazuje na rozhodnutí o námitkách 2.

Nad rámec uvedeného zadavatel vyjadřuje svou pochybnost ohledně smyslu sdělení navrhovatele Inženýring dopravních staveb týkajících se obchodních vztahů, přičemž zadavatel odmítá jakoukoli souvislost mezi majetkovými poměry navrhovatele

Zadavatel dále uvádí, že nemá žádný vliv na vnější okolnosti spojené s ukončením činností stávajícího dodavatele TDI, kdy podmínka vyhrazené změny dle čl. 20 zadávací dokumentace je přizpůsobením plnění takovým externím okolnostem, které má dle zadavatele plně ve svých rukou navrhovatel Inženýring dopravních staveb. Zadavatel se tak dle jeho sdělení zcela legitimně připravil na situaci, kdy mu nebudou poskytovány služby TDI, přičemž okazuje mj. na důvodovou zprávu k zákonu, kde se uvádí, že zadavatel by měl mít k dispozici účinný nástroj v podobě možné úpravy smlouvy pro flexibilní přizpůsobení se určitým dodatečným okolnostem. Zadavatel připomněl, že bez vyhrazené změny musel plnění veřejné zakázky neprodleně ukončit, což může dle zadavatele způsobit komplikace ohledně stavby Metra I.D. a podstatné navýšení nákladů z důvodu ukončení smlouvy tzv. „ze dne na den“.

Zadavatel uvádí, že jeho potřeba je v rámci této veřejné zakázky zjevná, a to je zajištění řádné kontroly prováděných stavebních prací. Zadavatel je toho názoru, že pokud neprobíhá kontrola TDI v prvním stupni, nemůže být tohoto účelu dosaženo a ačkoli v takovém případě neprobíhá supervizní kontrola, není nutné rezignovat na primární cíl projektu, kterým je kontrola činnosti zhotovitele stavebních prací prostřednictví odborného technického dozoru. Zadavatel dále uvádí, že prováděné činnosti jsou

Zadavatel dále shodně s jeho rozhodnutím o námitkách 2 upozorňuje na rozhodnutí

Zadavatel uvádí, že mu není zřejmá podstata argumentace navrhovatele Inženýring dopravních staveb týkající se zadávací podmínky uvedené v čl. 17 zadávací dokumentace (střet zájmů) a trvá na tom, že omezení účasti určité části trhu bylo z jeho strany s odkazem na § 79 odst. 1 zákona regulérní. Zadavatel ve své argumentaci přitom odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu1, když tvrdí, že má mít k dispozici obranu proti dodavatelům majícím protichůdný zájem oproti regulérním zájmům zadavatele, pokud by jejich působení mělo negativní vliv na řádné plnění veřejné zakázky.

Zadavatel uvádí, že byl nucen nastavit přísné kontrolní mechanizmy tak, aby byla vyloučena podjatost osob zúčastněných na provádění kontrolní a supervizní činnosti zhotovitele stavby. Shodně s rozhodnutím o námitkách 2 zadavatel ozřejmil, že jakékoli mírnější řešení naznačené navrhovatelem Inženýring dopravních staveb by nebylo dostačující a současně odmítá i řešení v podobě zrušení zadávacího řízení nebo vypovězení smlouvy na veřejnou zakázku v případě přerušení činnosti TDI, což by vedlo k zastavení celé stavby. V podrobnostech opět zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách 2, v němž zadavatel uvádí že tato zadávací podmínka plně odráží jeho potřebu, aby byla zajištěna regulérní kontrola současného TDI a prováděných stavebních prací, přičemž pokud by takovou podmínku nestanovil, došlo by k situaci, že by navrhovatel Inženýring dopravních staveb vykonával kontrolu nad sebou samým.

Zadavatel závěrem odmítá tvrzení ohledně účelovosti vyhrazené změny závazku, přičemž jediným účelem je předcházení případným významným dodatečným nákladům, ke kterým by došlo neposkytováním služeb TDI, kdy vyhrazená změna má pokrýt výpadek pouze v nezbytném rozsahu kdy ani není jisté, zda bude aktivována či nikoli.

Zadavatel shrnuje, že všechny zadávací podmínky vymezil v souladu se zákonem a rovněž že se dostatečně podrobně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele

Úřad obdržel dne 3. 10. 2022 návrh 2 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele původně vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0447/2022/VZ (dále jen „správní řízení S0447/2022/VZ“), jehož účastníky podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel Inženýring TKB.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS35058/2022/535 ze dne 7. 10. 2022.

Usnesením č. j. ÚOHS-35059/2022/535 ze dne 7. 10. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 12. 10. 2022 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-35616/2022/500 z téhož dne zamítl žádost navrhovatele Inženýring TKB na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz pokračovat v dotčeném zadávacím řízení, resp. zákaz uzavřít smlouvu na plnění dotčené veřejné zakázky.

Dne 13. 10. 2022 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu 2 z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu 2“).

Zadavatel ve svém vyjádření upozorňuje na propojení mezi oběma navrhovateli, které je zjevné minimálně ve stejné osobě člena představenstva a z další historie mj. patrné ze sbírky listin v obchodním rejstříku. Zadavatel k tomu dodává, že vůči němu má navrhovatel Inženýring dopravních staveb protichůdné zájmy, když lze v dohledné době mezi nimi očekávat dlouhodobý spor o významný finanční nárok v souvislosti s plněním závazků navrhovatele Inženýring dopravních staveb při poskytování služeb TDI.

Zadavatel dále uvádí, že návrh 2 nepřináší oproti námitkám 1 žádné nové ani relevantní argumenty, proto v podrobnostech odkazuje na rozhodnutí o námitkách 1.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel Inženýring TKB brojil v námitkách 1 proti skutečnostem, které byly zadavatelem uvedeny výhradně v jednotlivých vysvětleních zadávací dokumentace. Dle zadavatele je v takovém případě část námitek nutné chápat jako námitky proti úkonu zadavatele, a nikoliv jako námitky proti zadávacím podmínkám.

Zadavatel dále v podrobnostech odkázal na rozhodnutí o námitkách 1 a konstatuje, že se k jednotlivým dílčím argumentům, bez ohledu na opožděnost části námitek, vyjádřil i věcně.

Nad rámec uvedeného je dle zadavatele v rozhodnutí o námitkách 1 konstatováno, že námitky 1 zadavatel obdržel dne 7. 9. 2022, přičemž sporná informace ohledně možnosti tlumočníka souvisí s poskytnutím Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 9. 2022.

Zadavatel ve vztahu k diskriminačním a nedůvodně omezujícím podmínkám technické kvalifikace uvádí, že zadavatel již v rozhodnutí o námitkách 1 odůvodnil, že veškeré požadavky na technickou kvalifikaci de facto vylučují některé dodavatele. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodnutí

K tomu zadavatel uvádí, že je nutné stanovit pevnou hranici, která bude vypovídat o získaných zkušenostech a zároveň nebude působit diskriminačně. Zadavatel je přesvědčen, že rozhodující je přiměřenost navržené délky k rozsahu a složitosti veřejné zakázky, kdy s ohledem na to, že v projednávaném případě se budou členové realizačního týmu podílet na plnění veřejné zakázky minimálně 7 let, je požadavek zkušenosti v rozsahu maximálně 12 měsíců legitimní a přiměřený. Zadavatel k tomu

Zadavatel dále upozorňuje na to, že navrhovatel Inženýring TKB v návrhu netvrdí, ani nedokládá, že disponuje osobou, která nesplňuje požadavek délky praxe, když má zkušenost např. pouze 10 měsíců. Dle zadavatele tak jde pouze o spekulativní a nepodložené souvislosti ze strany navrhovatele Inženýring TKB. Zadavatel k tomu uzavírá, že navrhovatelem Inženýring TKB namítaný požadavek na délku praxe nepochybně odráží legitimní potřebu zadavatele a je přiměřený k rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, přičemž je zřejmé, že uvedené typové stavby2 v praxi přesahují období realizace 12, resp. 6 měsíců.

Dále zadavatel uvádí, že obdobnou úvahu lze konstatovat ke každé osobě realizačního týmu, u které navrhovatel Inženýring TKB dovozuje nepřiměřenou délku zkušenosti a opakuje své závěry. Zároveň zadavatel k této části návrhu 2 v podrobnostech odkázal na svou argumentaci v rozhodnutí o námitkách 1, kde nad rámec právě řečeného zadavatel konstatuje, že v případě, kdy by zadavatel postupoval dle návrhu navrhovatele

Ve vztahu k požadavku na znalost českého jazyka zadavatel nad rámec rozhodnutí o námitkách 1 uvádí, že tento požadavek stanovil v rozsahu, který je nezbytný pro běžnou komunikaci daného člena týmu v rozsahu jeho odbornosti.

Dle zadavatele se jedná o standardní požadavek, kdy jednotliví členové týmu vykonávají rozdílné činnosti, při kterých je potřeba postupovat operativně, efektivně a hospodárně.

Dále zadavatel uvádí, že mezi činnosti členů týmu, u kterých je vyžadována znalost českého jazyka, patří například řízení týmu, častá komunikace se zástupci zadavatele včetně operativní telefonní komunikace a práce s výhradně česky psanými dokumenty jako jsou vyhlášky, zákony apod.

Zadavatel také konstatuje, že navrhovatel Inženýring TKB v návrhu netvrdí ani nedokládá, že disponuje zahraniční osobou, která splňuje všechny zadavatelem stanovené požadavky a byla by schopna se podílet na plnění veřejné zakázky za

K neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené zadavatel uvádí, že „tzv. osvědčení o registraci osoby usazené se vztahuje – a tuto skutečnost Navrhovatel opět nikterak nerozporuje – k zahraničním osobám v rámci realizačního týmu.” Zadavatel k tomu konstatuje, že jím stanovené zadávací podmínky umožňují účast v zadávacím řízení všem zahraničním osobám. S odkazem na čl. 8.1 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že u zahraničních dodavatelů umožňuje prokázání kvalifikace doklady dle právního řádu země, ve které byla získána.

Ve vztahu k namítanému nejasnému vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel odkazuje na výše uvedené ohledně opožděnosti námitek (viz body 70. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a nad rámec toho dodává, že ze zadávací dokumentace jasně vyplývá možnost účasti zahraničních osob, včetně usazených inženýrů či techniků v zadávacím řízení.

Zadavatel dále konstatuje, že zahraničním osobám, jak on sám, tak i zákon umožňuje předložit doklad dle právního řádu, dle kterého byl daný doklad získán. Dle zadavatele tak není relevantní, zda zahraniční osoba má k dispozici český doklad ČKAIT (osvědčení o registraci) a zadavatel tak v souladu se zákonem požaduje předložení zahraničního dokladu. Z toho důvodu zadavatel nemohl ve vysvětlení zadávací dokumentace potvrdit akceptaci osvědčení o registraci a s odkazem na zadávací dokumentaci poskytl tazateli informaci odpovídající zákonu. V podrobnostech zadavatel opět odkazuje na rozhodnutí o námitkách 1.

K sporné výhradě změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku zadavatel uvádí, že „[u]vedená výhrada se vztahuje pouze a jedině na situaci, kdy s ohledem na vnější okolnost nastane ukončení, a to jak v právním, tak faktickém smyslu, činností stávajícího dodavatele odpovědného za provádění činnosti TDI v rámci vybraných úseků stavby

Dále zadavatel uvádí, že zákonné podmínky vyhrazené změny závazku ze smlouvy spočívající v jednoznačném vymezení změny a obsahu budoucích práv a povinností nikterak nerozporuje, přičemž zadavatel je považuje za nesporné. V podrobnostech zde zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách 1.

Zadavatel dále konstatuje, že je nutné mezi sebou rozlišovat pojmy povaha veřejné zakázky a předmět veřejné zakázky, přičemž povaha veřejné zakázky je pojmem širším a významově nadřazeným pojmu předmět veřejné zakázky.3

Dále zadavatel uvádí, že navrhovatel Inženýring TKB zřejmě nepochopil zákonných podmínek a účelu pro vyhrazenou změnu závazku, kdy podmínkou přípustnosti vyhrazené změny závazku je dle § 100 odst. 1 zákona je to, aby vyhrazená změna neměnila celkovou povahu veřejné zakázky, a nikoliv jak uvádí navrhovatel Inženýring

Zadavatel je přesvědčen, že činnosti veřejné zakázky a vyhrazené změny jsou obdobného charakteru a na supervizi TDI je dle zadavatele nutné klást minimálně stejné požadavky jako na samotný TDI.4 K tomu zadavatel doplňuje, že supervizor se také podílí na kontrole činnosti samotného zhotovitele stavby. Jako příklad k této situaci zadavatel uvádí druhostupňovou kontrolu Úřadu v rámci dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, kdy „[...] předseda Úřad a Sekce druhostupňového rozhodování kontroluje primárně rozhodnutí I. stupně Úřadu, nepochybně platí, že II. stupeň kontroluje nepřímo taktéž postup samotného zadavatele v zadávacím řízení.“

Zadavatel dále konstatuje, že vyhrazenou změnu definoval jednoznačně a její úprava sleduje jednotný účel a stejnou potřebu zadavatele. K tomu doplňuje, že pokud stávající

Zadavatel tak je přesvědčen, že aktivací vyhrazené změny by ani nedošlo k nedůvodnému omezení relevantního trhu a dodává, že opční plnění je navíc omezeno na určitou dobu. Dále zadavatel uvádí, že vyhrazená změna je závislá na vnější okolnosti, kterou on sám nemůže ovlivnit a musí postupovat jako řádný hospodář.

Dále zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele Inženýring TKB, že měl zadavatel změnit zadávací podmínky, kdy konstatuje, že k takové situaci pravděpodobně nemůže ani dojít, natož že by to mělo být v zájmu samotného zadavatele. K tomu zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu5 v jejímž kontextu je nutné dospět k závěru, že rozhodnutím o námitkách 1 nedošlo ke změně zadávacích podmínek.

Zadavatel dále zdůrazňuje, že k aktivaci vyhrazené změny nemusí vůbec dojít a jedná se tak v tomto ohledu o potencionální smluvní podmínku. K tomu zadavatel odkazuje na již výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 46/2019 ze dne 29. 5. 2020,

K tomu zadavatel uvádí, že rozpad ceny odůvodnil v průběhu zadávacího řízení, kdy konstatoval, že „[…] v tomto ohledu požaduje uvést (i) hodinovou sazbu (jednotkovou cenu) pro každého člena realizačního týmu složeného dle požadavků v zadávací dokumentaci a dále (ii) odhadovaný počet hodin strávených při realizaci služeb pro každého člena realizačního týmu v rámci jednoho kalendářního měsíce, a to dle jednotlivých úseků prováděných činností.“ Dle zadavatele kvalifikovaný dodavatel dokáže bez problému vyplnit předmětnou přílohu závazného návrhu příkazní smlouvy.

Dále pak zadavatel v podrobnostech odkazuje na rozhodnutí o námitkách 1, kde je uvedeno, že lze důvodně očekávat odbornost dodavatelů mající zájem o účast v zadávacím řízení a budou tak schopni určit nabídkovou cenu s podrobnější specifikací při zvážení všech dostupných informací. K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách 1 odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27697/2021/500/ISo ze dne 13. 8. 2021 a dodává, že požadavek odměňování způsobem paušální odměny pro dodavatele je odůvodnitelný délkou poskytovaného plnění a jeho složitostí, kdy se vzhledem ke všem okolnostem jedná o nejvýhodnější a nejefektivnější způsob odměňování dodavatelů.

K tomu zadavatel konstatuje, že v čl. 17 zadávací dokumentace je uveden základní výčet osob, se kterými není možné uzavřít smlouvu kvůli střetu zájmů a odkaz na čl. 5 závazného návrhu příkazní smlouvy, který tento stanovený okruh osob konkretizuje, a to s ohledem na legitimní účel. Zadavatel dále uvádí, že zadávací podmínky je třeba vykládat při zohlednění všech informací. V souvislosti s tím zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-12501/2020/322/JSr ze dne 27. 4. 2020, dle kterého není povinností zadavatele akceptovat takové dodavatele, jejichž působení by mělo vzhledem k jejich protichůdným zájmům negativní vliv na plnění veřejné zakázky.

K tomu zadavatel konstatuje, že nestanovil žádné náležitosti stanoviska s ohledem na účel a povahu dané smluvní podmínky. K tomu zadavatel doplňuje, že „[v] praxi lze očekávat, že půjde hlavně o běžné odůvodnění určitě situace, názoru dodavatele (konkrétní odborné osoby), který bude Zadavatel očekávat blíže objasnit“, přičemž zadavatel je přesvědčen, že vysvětlení nejasností patří mezi jeho oprávnění a zájmem dodavatele by mělo být poskytnutí jasného a pokud možno stručného stanoviska.

S odkazem na ustálenou judikaturu zadavatel dodává, že k přezkumu smluvních podmínek dochází až v případě, kdy se jedná o zjevný exces s dopadem do zadávacího řízení. V souvislosti se spornou smluvní podmínkou je zadavatel přesvědčen, že taková intenzita zjevného excesu zde absentuje a v podrobnostech opět odkazuje na rozhodnutí o námitkách 1.

V souvislosti s tím dle zadavatele není podstatné, jaká část veřejné zakázky je součástí samotného plnění veřejné zakázky a jaká je součástí stanovené vyhrazené změny. Dále zadavatel potvrzuje, že neví skutečný rozsah a hodnotu opčního plnění a uplatnění vyhrazené změny závisí na vnější okolnosti, kterou nemůže s jistotou předvídat. K tomu zadavatel dodává, že není nutné dopředu stanovit rozsah výhrady a odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-14102/2020/322/DJa ze dne 13. 5. 2020.

Zadavatel dále doplňuje, že v případě aplikace vyhrazené změny má zájem na tom, aby trvala co nejkratší dobu, což zohlednil i v zadávacích podmínkách, když dobu trvání vyhrazené změny omezil na 2 roky.

Dále zadavatel konstatuje, že „[h]odnotící kritérium nabídková cena tak má své plné opodstatnění. Předmětem Veřejné zakázky je nadále supervize současného TDI, nikoliv samotný výkon TDI. Vyhrazená změna plnění je stanovena pouze pro časově omezený případ, kdy by jinak musela být stavba pozastavena. Nadto primárně se i při aktivaci opčního práva budou jednotlivé služby naceňovat podle nabídky vybraného dodavatele.“

V podrobnostech zadavatel opět odkazuje na argumentaci v rozhodnutí o námitkách 1, kde je nad rámec skutečností v návrhu 2 uvedeno, že v případě aplikace vyhrazené změny zadavatel bez zbytečného odkladu zahájí nové zadávací řízení na TDI, přičemž očekává, že opční plnění by tak mohlo trvat i kratší dobu, než jsou stanovené 2 roky v zadávací dokumentaci. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách 1 také upřesňuje, že naceňování pomocí Sazebníku UNIKA bude řešeno pouze pro služby, které nebude možné nacenit podle nabídky vybraného dodavatele.

Na základě výše uvedeného tak zadavatel požaduje, aby Úřad správní řízení v příslušné části návrhu 2 podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu 2 nepředcházely řádně a včas podané námitky a ve zbývající části, příp. celé části návrh 2 podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Dne 1. 11. 2022 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-38462/2022/535 z téhož dne v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0444/2022/VZ a ÚOHSS0447/2022/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHSS0444/2022/VZ (dále jen „společné správní řízení“).

Dne 8. 11. 2022 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-39429/2022/535 z téhož dne vyzval navrhovatele Inženýring TKB k objasnění některých skutečností, a to zejm. ke sdělení v čem konkrétně spatřuje namítaný exces z předmětu plnění veřejné zakázky ve vztahu k opčnímu plnění specifikovanému v čl. 1 odst. 1.1. přílohy č. 5 „Specifikace Opčních služeb a ostatních práv a povinností Příkazníka“ závazného návrhu smlouvy, která tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace veřejné zakázky.

Dne 11. 11. 2022 Úřad obdržel sdělení navrhovatele Inženýring TKB z téhož dne (dále jen „sdělení navrhovatele Inženýring TKB k výzvě Úřadu“).

Navrhovatel Inženýring TKB nejprve v obecné rovině uvádí, že subjekt, který provádí činnosti TDI, je schopen realizovat s ohledem na svou odbornost i činnosti supervize TDI.

Navrhovatel Inženýring TKB dále uvádí, že dle zadavatelem nastavených zadávací podmínek je účelem veřejné zakázky supervize TDI a účelem opčního plnění je výkon

Navrhovatel Inženýring TKB dále ve svém sdělení cituje bod 96. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05497/2020/531/MHo ze dne 18.2.2020 týkající se předpokladu, který musí zadavatel splnit, aby si mohl vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 zákona, přičemž navrhovatel Inženýring TKB zdůraznil, že i přes provedenou změnu je nezbytné dodržet původní druh a účel veřejné zakázky. Dále navrhovatel Inženýring TKB cituje zadavatele z Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne

Ve vztahu k rozdílnosti povahy předmětu plnění veřejné zakázky navrhovatel Inženýring

Ve vztahu k omezení délky opčního plnění navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že se jedná o 1/3 času realizace celého projektu, přičemž zadavateli nic nebránilo v tom soutěžit výkon TDI odděleně, když jak podle navrhovatele Inženýring TKB tvrdí, mohl by tyto služby objednat i napřímo.

Usnesením č. j. ÚOHS-40543/2022/535 ze dne 15. 11. 2022 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Usnesením č. j. ÚOHS-40840/2022/535 ze dne 18. 11. 2022 Úřad prodloužil na žádosti navrhovatele Inženýring dopravních staveb a 2 účastníkům řízení výše uvedenou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to o tři dny.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-41001/2022/535 ze dne 21. 11. 2022 Úřad nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření, kterým zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správních řízení spojených do společného správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-41531/2022/535 ze dne 23. 11. 2022 Úřad s ohledem na provedené doplnění podkladů do správního spisu stanovil účastníkům řízení novou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 1. 12. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí.

Úvodem vyjádření zadavatel předesílá, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb nepodal žádné námitky proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení, což podle zadavatele pouze vypovídá o tom, že nemá skutečný zájem o účast v zadávacím řízení. Zadavatel zároveň sděluje, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb a navrhovatel Inženýring

Zadavatel odkazuje na svá předchozí vyjádření v dotčeném správním řízení a doplňuje, že je zřejmé, že navrhovatelé nejsou schopni podpořit jejich spekulace konkrétními argumenty, a to ani přes dodatečnou výzvu Úřadu.

Nad rámec výše uvedeného zadavatel shrnuje svá vyjádření k návrhu 1 v tom smyslu, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb není aktivně legitimován k podání námitek ani návrhu s odkazem na nemožnost vzniku újmy, neboť jeho účast v zadávacím řízení je objektivně vyloučena.

Zadavatel shrnuje jeho argumentaci ve vztahu k předcházení střetu zájmů, když uvádí, že toto ustanovení je nezbytné k zajištění řádného a nezávislého plnění, přičemž nemůže dané ustanovení přizpůsobovat možnostem jednoho konkrétního dodavatele.

Ve vztahu k návrhu 2 zadavatel uvádí, že ten nesplňuje procesní podmínky pro vedení správního řízení, neboť mu dle zadavatele nepřecházely řádně a včas podané námitky.

Ke sdělení navrhovatele Inženýring TKB k výzvě Úřadu se zadavatel vyjadřuje v tom smyslu, že navrhovatel Inženýring TKB nebyl schopen upřesnit konkrétní činnosti, které svou povahou odlišují obě plnění, přičemž nepředložil žádné nové či relevantní argumenty. Zadavatel uvádí, že naopak sám navrhovatel Inženýring TKB konstatoval, že subjekt provádějící činnost TDI je schopen realizovat i činnosti supervize TDI, čímž vyvrací svou předchozí spekulaci o rozdílném trhu. Zadavatel v té souvislosti připomíná, že okruh dodavatelů i charakter činností zůstává fakticky stejný, mění se pouze stupeň kontrolní činnosti, přičemž obě vychází ze stejných podkladů.

Pro úplnost zadavatel uvádí, že podmínkou střetu zájmů sleduje odlišný účel, a to nezávislosti různých subjektů podílejících se na kontrole. V podrobnostech pak zadavatel odkazuje na svá předchozí vyjádření.

Závěrem zadavatel připomíná, že účelem vyhrazené změny je předcházet dodatečným nákladům z veřejného rozpočtu, kdy tato podmínka byla stanovena tak, aby pokryla případný výpadek v nezbytném rozsahu. Navíc není ani jasné kdy a v jakém rozsahu bude nutné vyhrazenou změnu aktivovat.

Zadavatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad správní řízení v relevantní části zastavil, jelikož mu nepředcházely řádně a včas podané námitky a ve zbývající části, aby Úřad podané návrhy zamítl.

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí odkazuje na námitky 2 a návrh 1, kde dle jeho názoru dostatečně určitě vymezil pochybení zadavatele. Nad rámec uvedeného se vyjadřuje k replice zadavatele k návrhu

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb opětovně zdůrazňuje, že jeho záměrem není „zablokovat“ veřejnou zakázku a „oddalovat konec veřejné zakázky“ nemá pro něj žádnou přidanou hodnotu, přičemž dodává, že kdyby zadavatel do veřejné zakázky nezačlenil i nesouvisející plnění, kterým dochází ke změně celkové povahy veřejné zakázky, přičemž takový postup porušuje ustanovení § 100 odst. 1 zákona, navrhovatel

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb nadále nesouhlasí s tvrzeními zadavatele ve vztahu k opožděnosti námitek, kterými namítal neprávnost a nezákonnost zadávacích podmínek.

K otázce existence újmy se navrhovatel Inženýring dopravních staveb vyjadřuje tak, že na veřejnou zakázku je nutno pohlížet jako na celek, tedy i z pohledu opčního plnění, a tedy že újma byla řádně prokázána.

Ve vztahu k argumentaci zadavatele k namítanému rozporu zadávacích podmínek se zákonem navrhovatel Inženýring dopravních staveb odkazuje na podané námitky 2 a návrh 1. Nad rámec toho doplňuje, zásadní rozdíl mezi činností TDI a činností supervizora TDI je primární úkol, kdy takovým úkolem je u supervizora upozorňovat a hledat chyby v činnosti TDI, kdyžto úkolem TDI je kontrola zhotovitele stavby.

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb dále doplňuje, že s ohledem na rozsah plnění je zřejmé, že předpokládaná hodnota opčního plnění překračuje hodnotu činnosti supervizora a taková skutečnost pak může mít vliv na jednání vybraného dodavatele, který by dle názoru navrhovatele Inženýring dopravních staveb mohl hledat a vymýšlet chyby v činnosti dosavadního TDI aby jej následně nahradil a vykonával opční plnění za podstatně vyšší cenu.

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb současně doplňuje, že jeho tvrzení je podpořeno i následnými kroky zadavatele, tedy tím, že jej zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení přesto, že jeho nabídka byla zjevně ekonomicky nejvýhodnější.

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb na základě uvedeného a skutečnostech uvedených v návrhu 1 požaduje uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Navrhovatel Inženýring TKB ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí plně odkazuje na návrh 2 a nad jeho rámec uvádí následující.

Ve vztahu k neslučitelnosti plnění navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že ve svém návrhu upozornil na porušení § 100 zákona, přičemž následně tuto skutečnost rozvedl ve svém sdělení ze dne 11. 11. 2022.

K tomu navrhovatel Inženýring TKB doplňuje, že nastavenými zadávacími podmínkami zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace a přiměřenosti, jelikož nepřiměřeně a nedůvodně zvýhodňuje vybraného dodavatele předmětné veřejné zakázky ve vztahu k opčnímu plnění. Navrhovatel Inženýring TKB se tak kvůli špatně nastaveným zadávacím podmínkám nemůže účastnit tohoto zadávacího řízení. Dle navrhovatele tak předmět veřejné zakázky je neslučitelný s opčním plněním a nelze tak tato dvě odlišná plnění zadávat současně.

Dále navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že v návrhu upozornil na skutečnost, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách 1 uvedl nové informace ohledně výkladu zadávacích podmínek, kdy zadavatel uvedl, že po dokončení opčního plnění je možné, aby příkazník pokračoval v původním plnění. K tomu navrhovatel Inženýring TKB doplňuje, že uvedený výklad zadavatele je změnou zadávacích podmínek.

Dále se navrhovatel Inženýring TKB vyjadřuje k některým skutečnostem uvedeným zadavatelem v jeho vyjádření k návrhu 2. Navrhovatel Inženýring TKB konstatuje, že na relevantním trhu vystupuje jako samostatný právní subjekt, který poskytuje své služby nezávisle na navrhovateli Inženýring dopravních staveb. Navrhovatel Inženýring TKB se tak ohrazuje proti vyjádření zadavatele o tom, že jeho zájmem nebylo podání nabídky a uvádí k tomu, že nastavené zadávací podmínky mu neumožnili účast v zadávacím řízení.

Ve vztahu k vyjádření zadavatele k opožděnosti námitek navrhovatel Inženýring TKB plně odkazuje na svůj návrh a dodává, že námitky nebyly opožděné, neboť směřovaly proti zadávacím podmínkám, a nikoliv proti úkonu zadavatele, kdy opačný výklad by dle navrhovatele Inženýring TKB znamenal „nejistotu dodavatelů při aplikaci námitek a svévoli zadavatelů při vypořádání se s takovýmito námitkami.“

K vyjádření zadavatele o tom, že navrhovatel Inženýring TKB netvrdí a nedokládá, že disponuje osobou, která nesplňuje požadavky stanovené v technických podmínkách, navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že není relevantní dokládat, že disponuje takovou osobou, jelikož dle navrhovatele Inženýring TKB postačí fakt, že zadavatel v rozporu se zákonem omezil možnost plnit předmět veřejné zakázky takovými osobami. K tomu navrhovatel Inženýring TKB doplňuje, že takovou osobou disponuje, avšak nastavené technické podmínky jí neumožňují podílet se na předmětu plnění veřejné zakázky.

Ve vztahu k vyjádření zadavatele ohledně neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené navrhovatel Inženýring TKB plně odkazuje na svůj návrh a doplňuje, že zadavatel nastavenými zadávacími podmínkami zcela zjevně omezil okruh členů realizačního týmu z řad zahraničních osob.

Ve vztahu k vyjádření zadavatele ohledně smluvní podmínky spočívají ve stanovení vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku navrhovatel opět odkazuje na svůj návrh a doplňuje, že takovou smluvní podmínku je nutné posuzovat k aktuálnímu okamžiku, neboť jejím stanovením dochází k porušení zákona a neexistují kontrolní mechanismy, kterými by bylo možné zjistit, zda ji zadavatel skutečně aplikoval.

K vyjádření zadavatele ohledně neporovnatelnosti nabídek a přenesení odpovědnosti u stanovení nabídkové ceny navrhovatel Inženýring TKB opět odkazuje na svůj návrh a dodává, že měsíční paušál zahrnující různý rozsah plnění má za následek, že ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude nabídka s nízkým měsíčním paušálem obsahující nízký dodavatelem předpokládaný rozsah služeb, kdy následně bude nutné přistoupit k aplikaci § 222 zákona kvůli vícepráci.

Navrhovatel Inženýring TKB na základě uvedeného a skutečnostech uvedených v návrhu

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu 1 a zamítnutí návrhu 2. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Před samotným věcným posouzením namítaných pochybení zadavatele je nutno vypořádat se s tvrzením zadavatele, že navrhovateli Inženýring dopravních staveb nehrozí napadanými zadávacími podmínkami újma, jelikož na základě objektivních skutečností nemůže vykonávat předmět veřejné zakázky.

K samotnému pojmu „újma“ Úřad uvádí, že tento je pojmem širším než pojem „škoda“ a měl by být vykládán extenzivně, aby nedocházelo k omezování možnosti přezkumu

Jak stanoví § 244 odst. 3 zákona, v námitkách proti zadávacím podmínkám musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí. Z ustanovení § 244 odst. 3 zákona přitom nevyplývají požadavky týkající se specifikace újmy, která navrhovateli hrozí nebo vznikla v důsledku nezákonného postupu zadavatele. Navrhovatel Inženýring dopravních staveb v námitkách 2 uvedl, že mu nastavenými zadávacími podmínkami vzniká škoda spočívající v nemožnosti získat a plnit předmět veřejné zakázky, resp. předmět opčního plnění a následně tak generovat svůj zisk, pokud by jeho nabídka byla vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější. Úřad má za to, že újma nemusí být vyčíslena, postačí např. obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči navrhovateli.

K tvrzení zadavatele, že navrhovateli Inženýring dopravních staveb nehrozí stanovenými zadávacími podmínkami újma, jelikož na základě objektivních skutečností nemůže vykonávat předmět veřejné zakázky, Úřad uvádí, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb námitkami 2 i návrhem 1 primárně napadá způsob jakým zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky ve spojení se zadavatelem vyhrazenou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, tedy že byl v tomto kontextu zadavatelem vymezen předmět plnění natolik široce, že v konečném důsledku bylo navrhovateli Inženýring dopravních staveb znemožněno ucházet se o plnění, které by mohl vykonávat.

odůvodnění tohoto rozhodnutí).

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že navrhovatel Inženýring dopravních staveb v námitkách 2 i návrhu 1 specifikoval, jaká újma mu v důsledku tvrzeného porušení zákona zadavatelem vznikla nebo hrozí, přičemž nelze vyloučit, že tato újma navrhovateli skutečně může hrozit či vzniknout, a proto byl navrhovatel Inženýring dopravních staveb oprávněn podat své námitky, resp. návrh.

Navrhovatel Inženýring TKB ve svém návrhu mj. brojí i proti rozhodnutí o námitkách 1, neboť jej má za nezákonné, když zadavatel námitky 1 v části týkající se požadavku na znalost českého jazyka na úrovni B2, resp. nemožnosti nahradit tento požadavek přítomností tlumočníka a v části týkající se neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené dle ČKAIT odmítl jako opožděné.

Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel obdržel námitky 1 navrhovatele Inženýring TKB dne 7. 9. 2022. Dne 22. 9. 2022 rozhodnutím o námitkách

Úřad ve vztahu k uvedenému reaguje na argumentaci zadavatele ohledně opožděnosti výše uvedených námitek, a konstatuje, že dle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. V souvislosti s tím je nutné uvést, že daná lhůta je obecně zaměřena na případy, kdy námitky primárně směřují proti samotnému procesnímu postupu zadavatele (např. námitky směřující proti nedostatečnému prodloužení lhůty pro podání nabídek při změně zadávacích podmínek učiněné v rámci vysvětlení zadávacích podmínek, proti vydání vysvětlení zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, případně proti samotné nesrozumitelnosti daného vysvětlení jako takového apod.).

Pokud jde o část námitek 1 vztahující se k požadavku na znalost českého jazyka u členů realizačního týmu dodavatele, resp. nemožnosti nahradit splnění tohoto požadavku tlumočníkem, navrhovatel Inženýring TKB přímo v námitkách uvádí, že tento požadavek stanovený v čl. 8 odst. 8.4.2 zadávací dokumentace považuje za nedůvodný.

Úřad na tomto místě konstatuje, že situace by byla odlišná, pokud by např. námitka směřovala proti netransparentnosti samotného vysvětlení zadávací dokumentace či jeho nezákonnosti z jiného důvodu. V takovém případě by se jednalo o postup zadavatele, proti kterému by bylo možné využít úpravu podávání námitek uvedenou v § 242 odst. 2 zákona, což vyplývá i z předchozí rozhodovací praxe Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0005/2021/VZ). V nyní projednávaném případě je však předmětnou námitku dle Úřadu třeba posoudit jako námitku proti samotné zadávací podmínce, a nikoli proti samotnému Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne

Pokud jde o část námitek 1 vztahující se k požadavku na doložení osvědčení o autorizaci podle autorizačního zákona k některým členům realizačního týmu dodavatele stanovený v čl. 8 odst. 8.4.2. zadávací dokumentace, tak Úřad předně uvádí, že zadavatel zde v podstatě uvádí dvě námitky. V rámci první uvádí, že dle něj daná zadávací podmínka neumožňuje účast členů realizačního týmu původně působících v zahraničí (neboť u těchto členů neumožňuje doložení osvědčení o registraci osoby usazené dle ČKAIT).

Co se tedy týče opožděnosti námitek ve vztahu k samotnému doložení osvědčení o autorizaci podle autorizačního zákona k některým členům realizačního týmu dodavatele, resp. neumožnění doložení osvědčení o registraci osoby usazené dle ČKAIT,

Dále však v této části námitek 1 navrhovatel Inženýring TKB uvádí, že považuje

S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že zadavatel nebyl oprávněn příslušnou část námitek 1 odmítnout pro jejich opožděnost dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona, resp.

Zadavatel předmětné námitky navrhovatele Inženýring TKB (jak ve vztahu k požadavku na znalost českého jazyka, resp. neakceptování tlumočníka, tak k požadavku

Ve světle výše uvedeného Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách 1 a dospěl k závěru, že zadavatel postihl gros každé z námitek, když z rozhodnutí je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje své kroky za souladné se zákonem, přičemž zadavatel na námitky a jednotlivé argumenty navrhovatele Inženýring TKB reagoval i dostatečně podrobně, tudíž rozhodnutí o námitkách 1 je v tomto kontextu v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad dále na tomto místě považuje za nutné stručně se vyjádřit i k otázce, zda byly námitky 2 uplatněny u zadavatele řádně a včas. Navrhovatel Inženýring dopravních staveb v návrhu 1 namítá, že zadavatel nesprávně vypořádal podané námitky 2, resp. nesprávně posoudil splnění náležitostí námitek 2 a zatížil tak jejich přezkum procesní chybou, když je odmítl jako opožděné, tedy navrhovatel Inženýring TKB napadá rozpor rozhodnutí o námitkách 2 s § 245 odst. 1 zákona.

Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky 2 navrhovatele Inženýring dopravních staveb zadavatel obdržel dne 8. 9. 2022. Dne 23. 9. 2022 rozhodnutím o námitkách 2, které bylo navrhovateli Inženýring dopravních staveb doručeno téhož dne, zadavatel námitky 2 odmítl v části směřující proti „podmínce střetu zájmu“ pro opožděnost, a to z důvodu, že sporná informace, proti které navrhovatel Inženýring dopravních staveb brojí námitkou, souvisí mj. s poskytnutím Vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 17. 8. 2022, které bylo na profilu zadavatele uveřejněno téhož dne.

Námitky 2 se vztahují k nastavení zadávacích podmínek uvedených v čl. 17 a čl. 20 zadávací dokumentace a souvisejících ustanoveních návrhu příkazní smlouvy, kdy navrhovatel výslovně v námitkách uvádí, že má příslušné stanovené zadávací podmínky za nezákonné, kdy zadavatel měl při jejich stanovení porušit zejména zásady vymezené ustanovením § 6 odst. 1 a 2 zákona, tedy zásadu přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, přičemž dále rozvádí, z jakého důvodu má tyto podmínky za

Ve vztahu k argumentaci zadavatele ohledně opožděnosti výše uvedených námitek

Navrhovatel Inženýring dopravních staveb tak byl oprávněn podat své námitky proti zadávacím podmínkám v souladu s § 242 odst. 4 zákona do dne 8. 9. 2022 do 10:00 hod, kdy skončila lhůta pro podání nabídek (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a nikoliv dle § 242 odst. 1 a 2 zákona do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o pochybení, resp. ode dne zveřejnění příslušného dokumentu, jak tvrdí zadavatel.

Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byly námitky 2 zadavateli doručeny dne

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách 2 a dospěl k závěru, že přesto, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách 2 dovodil nesplnění formálních náležitostí námitek, tedy odmítl námitky z důvodu jejich opožděnosti a neprokázání vzniklé či hrozící újmy ze strany navrhovatele Inženýring TKB, vypořádal v odůvodnění rozhodnutí o námitkách

Úřad předně uvádí, že s ohledem na obsah jednotlivých námitek navrhovatele

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 100 odst. 1 zákona si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky

Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle čl. 3 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „[...] výkon nezávislé a externí kontroly Technického dozoru investora (dále ‚TDI‘), který aktuálně zabezpečuje dozorovou, inženýrskou a poradenskou činnost pro Zadavatele v rámci vybraných úseků stavby Metro I.D (dále jen ‚Akce‘).“

V čl. 4. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku na služby v nadlimitním režimu, v otevřeném řízení.“

V čl. 7. zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[z]ávazné obchodní a platební podmínky pro plnění Veřejné zakázky jsou podrobně vymezeny v příloze č. 2 této zadávací dokumentace – Závazný návrh smlouvy. Podáním nabídky v zadávacím řízení dodavatel akceptuje obchodní podmínky vyplývající ze závazného návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace.“

V čl. 8 bodě 8.1 zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[z]ahraniční dodavatel prokazuje splnění kvalifikace způsobem dle § 81 ZZVZ doklady vydanými podle právního řádu země, ve které byla získána, a to v rozsahu požadovaném zadavatelem.“

Podle čl. 8 bodu 8.4.2 zadávací dokumentace „[s]plnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží v souladu s § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ jmenný seznam osob, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci těchto osob odpovědných za poskytování plnění (‚realizační tým‘).“

V čl. 10 zadávací dokumentace je v rámci pravidel pro hodnocení nabídek stanoveno, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Z citovaného článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že bude hodnocena celková nabídková cena v Kč bez DPH.

V čl. 11 zadávací dokumentace je k požadavkům na zpracování nabídkové ceny mj. uvedeno, že „[n]abídková cena bez DPH bude tvořena součtem položek ve struktuře dle krycího listu, jehož vzor tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace. Účastníci jsou povinni řádně vyplnit a ocenit všechny položky uvedené v Krycím listu nabídky, a to konkrétně:

V čl. 17. zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že „v souladu se závazným návrhem smlouvy upozorňuje, že smlouva nesmí být uzavřena zejména s osobou, jenž se podílela či podílí na přípravě projektové dokumentace nebo vykonává technický dozor investora pro zadavatele v rámci stavby Metro I.D, nebo s osobou, jež je přímo či nepřímo ovládána osobou uvedenou pod bodem výše. V podrobnostech dalších podmínek ohledně předcházení střetu zájmů odkazuje Zadavatel na čl. 5 závazného návrhu smlouvy. Pokud vybraný dodavatel bude tyto výše uvedené podmínky naplňovat, Zadavatel jej vyloučí ze zadávacího řízení.“

V čl. 20. zadávací dokumentace si zadavatel „v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ vyhrazuje právo požadovat od vybraného dodavatele v průběhu plnění závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku úpravu charakteru nebo rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky s ohledem na vnější okolnost spojenou s ukončením, a to jak v právním tak faktickém smyslu, činností stávajícího dodavatele odpovědného za provádění činnosti TDI v rámci vybraných úseků stavby Metro I.D. Bližší podmínky pro uplatnění této výhrady definuje čl. 14 závazného návrhu smlouvy (příloha č. 2 této zadávací dokumentace).“

V čl. 22. zadávací dokumentace je uvedený „Seznam příloh“ obsahující mj. návrh příkazní smlouvy tvořící Přílohu č. 2 zadávací dokumentace.

V čl. 1 bodě 1.1 návrhu příkazní smlouvy se příkazník14 „touto Smlouvou zavazuje obstarat záležitosti Příkazce poskytnutím služeb vymezených v Příloze č. 1 této Smlouvy (‚Služby‘), a to při přípravě a realizaci vybraných úseků stavby Metro I.D (‚Stavba‘), za podmínek stanovených dále v této Smlouvě. Příkazník je povinen vykonávat především kontrolní a supervizní činnost ve vztahu k současnému technickému dozoru investora pro