ÚOHS S0491/2023/VZ – FSv – V44 – vybavení učeben nábytkem

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 35107700, se sídlem

Z čl. 7.5. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je dodávka nábytku (stolů a židlí) dle specifikace zadavatele.

Z Věstníku veřejných zakázek a ze systému registru smluv dostupného na internetové adrese https://smlouvy.gov.cz/ (dále jen „registr smluv“) vyplývá, že obviněný uzavřel dne 2. 8. 2018 s vybraným dodavatelem – PROFIL NÁBYTEK, a.s., IČO 48202118, se sídlem Nádražní 1747,

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 22. 6. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Úřad přípisem ze dne 29. 6. 2023 vyzval obviněného k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení a současně požádal obviněného o vyjádření k obdrženému podnětu.

Dne 19. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení. Ve vyjádření obviněný uvádí, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace „vyjasnil termín pro dokončení dodávky dnem 31. 8. 2018 tak, že v tento den je dodavatel povinen předmět dodávky dodat i vyfakturovat s tím, že předpokládaný termín pro dodávky a montáže nábytku je od 15. 8. 2018 do 31. 8. 2018“, přičemž uvedené nebylo promítnuto ve Věstníku veřejných zakázek vlivem administrativního pochybení. K tomu dále uvádí, že dle jeho názoru toto administrativní opomenutí nemělo žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, dopad na průběh zadávacího řízení, vliv na transparentnost ani na možný počet podaných nabídek, a to z toho důvodu, že dokumentace byla zveřejněna s dostatečným předstihem a dodavatelé měli dostatek času pro uskutečnění dodávky. Obviněný dále poukazuje na to, že veškeré relevantní informace byly zveřejněny na profilu zadavatele a pokud by měl dodavatel zájem o veřejnou zakázku, určitě by si prostudoval podmínky, které byly k dispozici na profilu zadavatele.

Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. ÚOHSS0491/2023/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Zákon v § 212 odst. 3 stanoví, že formulář zadavatel odešle elektronicky do a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek. Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku

Podle § 212 odst. 8 zákona nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve

Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Jak již vyplývá z výše uvedeného, zadavatel odeslal dne 10. 5. 2018 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v bodě 7.3. „Předpokládaná lhůta plnění veřejné zakázky“ požadoval „dodání celého předmětu plnění veřejné zakázky do 15.8.2018.“

V čl. 7.5. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel pro vyloučení pochybností stanovil, že „za dodané bere stoly a židle smontované a umístěné do učeben dle harmonogramu, který bude s dodavatelem upřesněn při podpisu smlouvy (…)“.

Z čl. V. „Doba a místo předání a převzetí předmětu smlouvy“ bodu 1) návrhu smlouvy, který tvořil přílohu č. 4 zadávací dokumentace, vyplývá, že „dodavatel je povinen splnit a vyfakturovat celý předmět smlouvy do 31.8.2018“.

Zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek, která byla původně stanovena do 14. 6. 2018

Dne 2. 8. 2018 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti.

K tomu Úřad dodává, že v případě veřejných zakázek, jež jsou uveřejňovány rovněž ve

Rovněž proto zákon pak v § 212 stanoví pravidla pro uveřejňování údajů do věstníků, kde je v odst. 8 mimo jiné zachycen též požadavek, že se údaje ve věstnících a na profilu zadavatele nesmí odlišovat. Rozporný stav údajů ve věstnících a na profilu zadavatele je nežádoucí a ve svém důsledku může vnášet do zadávacího řízení prvek nejistoty, resp. netransparentnosti, neboť uchazeči o veřejnou zakázku nemusí s jistotou vědět, které údaje jsou skutečně závazné.

Uveřejňování ve věstnících se děje prostřednictvím stanovených formulářů. Zákon ukládá povinnost zadavateli použít formulář při zadávání a odeslání údajů o veřejné zakázce do věstníků. Obdobně je pak zadavatel v otevřeném řízení povinen uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.

V daném případě obviněný vysvětlením zadávací dokumentace osvětlil rozpor, jenž plynul z údajů o konci plnění veřejné zakázky obsažených ve věstnících a zadávací dokumentaci

Obecně údaj o plnění veřejné zakázky může být pro potenciální dodavatele důležitým prvkem v rámci rozhodování, zda se budou zadávacího řízení účastnit, neboť musí posoudit, zda jsou schopni v daném období předmět plnění veřejné zakázky splnit (např. s ohledem na svoje kapacity, na termíny plynoucí jim z jiných závazků apod.).

V daném případě bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno dne 12. 5. 2018 resp.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 212 odst. 8 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť uvedl odlišné údaje ve věstnících oproti údajům obsaženým na profilu zadavatele, čímž vnesl do průběhu zadávacího řízení prvek nejistoty, resp. netransparentnosti, neboť nebylo zřejmé, jaké údaje jsou skutečně závazné.

Úřad doplňuje, že podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku. Znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona je tedy porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, resp. zadání veřejné zakázky.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Byť alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad zde s ohledem na argumentaci obviněného

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do

Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty po zaokrouhlení ve výši 282 850,- Kč (10 % z ceny veřejné zakázky ve výši

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti

V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku se proto Úřad zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování transparentnosti hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek. Jedná se o jednu ze základních zásad, na kterých zákon a potažmo celé zadávání veřejných zakázek stojí. V daném případě měl zadavatel povinnost stanovit zadávací dokumentaci v souladu se zákonem, tedy mj. takovým způsobem, aby veškerá pravidla zadávacího řízení byla vymezena transparentně, tj. jasným, přesným a jednoznačným způsobem. Tuto povinnost však zadavatel nedodržel, když ve formulářích věstníků uvedl odlišné údaje o konci doby trvání veřejné zakázky od údajů uveřejněných na profilu zadavatele, čímž zapříčinil značnou netransparentnost zadávacího řízení, a proto je třeba jednání obviněného, kterým mohl některé dodavatele od účasti v zadávacím řízení odradit, hodnotit jako závažné.

Při stanovení konkrétní výše sankce Úřad ve prospěch obviněného významně zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání přestupku, přičemž se jedná o dobu, která je blízká době promlčení. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, ve kterém Krajský soud uvedl: „[j]e nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

Úřad dále ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že v šetřeném případě podlimitní veřejnou zakázku5, jejíž celková cena činí 2 337 600 Kč bez DPH a je tak blízká hranici veřejné zakázky malého rozsahu, zadával v otevřeném řízení, tedy v jednom z nejtransparentnějších druhů zadávacího řízení.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako vysokou, ovšem významným korektivem je v daném případě lhůta, která uplynula od spáchání uvedeného přestupku.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne

Úřad tedy posoudil, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky, které obviněný spáchal dne 17. 10. 2018, a o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0101/2020/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS06550/2020/521/OPi ze dne 27. 2. 2020 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 20216 Úřad zjistil, že obviněný dosáhl v roce 2021 výsledku hospodaření po zdanění v celkové výši 128 551 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující do ekonomické situace obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.