ÚOHS S0495/2025/VZ – D3 0301-0305/I - Doplňující části základní studie archeologi

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12,

Dle bodu 2.1 „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace veřejné zakázky ve spojení s přílohou č. 3 „Návrh Smlouvy o poskytování služeb“ zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „vypracování doplňujících částí studie základních archeologických rizik staveb D3 0301-0305/I Praha-Nová Hospoda. Účelem doplňujících částí studie je zajistit a doplnit informace o zájmovém území. Doplňující části studie budou vycházet ze Základních studií archeologických rizik pro D3 0301 až 0305/I, které byly vypracovány Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v.v.i. Zakázka se zadává za účelem naplnění právní povinnosti vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Dle oznámení o zahájení zadávacího řízení činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, a to nabídku společníků společnosti „S-L sdružení pro ZAV“ sdružující vedoucího společníka SAMSON PRAHA, spol. s r.o., IČO 48539589, se sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha, a společníka Labrys, o.p.s., IČO 27573486, se sídlem Hloubětínská 16/11, 198 00 Praha, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 24. 3. 2025 smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 23. 3. 2025 vedoucím společníkem SAMSON PRAHA, spol. s r.o., IČO 48539589, se sídlem Štěpánská 642/41, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), a nabídku společníků společnosti „Společnost společníků pro veřejnou zakázku ‚D3 0301-0305/I - Doplňující části základní studie archeologických rizik‘“ sdružující vedoucího společníka Archeologický ústav AV

„Rozhodnutím a oznámením o výběru dodavatele“ ze dne 3. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru“ či „oznámení o výběru“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci

Proti rozhodnutí o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 19. 6. 2025 (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Rozhodnutím ze dne 3. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 4. 7. 2025, zadavatel námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 14. 7. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 14. 7. 2025.

Návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Dle navrhovatele zadavatel neprovedl řádné a transparentní posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále též jen „MNNC“) vybraného dodavatele, a vybral tak k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dodavatele, jehož nabídka zjevně obsahuje MNNC, a to z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory.

K výše uvedenému navrhovatel dále konkrétně uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o výběru, resp. ve „Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ omezil ve vztahu k posouzení MNNC vybraného dodavatele pouze na konstatování, že „[n]abídková cena vybraného dodavatele byla v souladu s ust. § 113 ZZVZ posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC.“ Navrhovatel považuje uvedený závěr zadavatele za zjevně nesprávný a svědčící o tom, že zadavatel neprovedl řádné posouzení MNNC vybraného dodavatele.

K tvrzené neoprávněné veřejné podpoře v nabídce vybraného dodavatele navrhovatel zdůrazňuje, že oba společníci vybraného dodavatele mají formu veřejné výzkumné instituce, jejímž zřizovatelem je Akademie věd ČR1, tedy organizační složka státu. Navrhovatel odkazuje na údaje o hospodaření společníků vybraného dodavatele obsažené v jejich výročních zprávách za roky 2021 až 2023 a konstatuje, že oběma společníkům jsou poskytovány provozní dotace (zejména od Akademie věd ČR), které pokrývají většinovou část jejich nákladů. Dle navrhovatele taková veřejná podpora podstatně zvýhodňuje společníky vybraného dodavatele v zadávacích řízeních, kde tito vystupují jako soutěžitelé (dodavatelé), neboť v důsledku přijetí této veřejné podpory mají pokrytou většinovou část nákladů na plnění veřejných zakázek z dotace poskytnuté z veřejných prostředků a na základě toho si mohou dovolit nabídnout významně nižší nabídkovou cenu než dodavatelé, kteří předmětné dotace nedostávají. Navrhovatel dále konstatuje, že veřejná podpora poskytovaná společníkům vybraného dodavatele ze strany Akademie věd ČR naplňuje všechny 4 znaky neoprávněné veřejné podpory uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU2, když je a) poskytována z veřejných prostředků, b) zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví, c) narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže a d) má vliv na obchod mezi členskými státy. Současně dle navrhovatele předmětná veřejná podpora nesplňuje žádnou z výjimek, pro kterou by na ni mohlo být pohlíženo jako na právně přípustnou, když zaprvé tato není vyňata z oznamovací povinnosti dle nařízení o blokových výjimkách3, neboť se nejedná o podporu výzkumu a vývoje, ale o činnost směřující k poskytování archeologických služeb (tj. k provoznímu zajištění činnosti, jež má z pohledu zadávání veřejných zakázek komerční charakter), a dotace není podmíněna samostatným projektem, ale jde o dotaci určenou pro provozní krytí činnosti společníků vybraného dodavatele. Zadruhé dle navrhovatele předmětná veřejná podpora nespadá ani pod tzv. režim „de minimis“ dle nařízení Komise (EU) 2023/28314 a zatřetí ani neexistuje žádné rozhodnutí Evropské komise, které by předmětnou veřejnou podporu shledalo slučitelnou s vnitřním trhem podle článku 107 odst. 3 SFEU.

K argumentaci vybraného dodavatele uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, že společníci vybraného dodavatele na záchranný archeologický výzkum, ačkoliv je to jedna z jejich hlavních činností, od Akademie věd ČR žádnou podporu nečerpají, navrhovatel uvádí, že s touto zásadně nesouhlasí. Navrhovatel je přesvědčen, že i kdyby totiž měly archeologické ústavy vedené rozdělené účetnictví ohledně provádění „komerčních“ záchranných archeologických výzkumů a jejich dalších činností, rozhodně by v tomto rozděleném účetnictví nebyly jako náklady na provádění záchranných archeologických výzkumů zakotveny všechny náklady nezbytné pro provádění záchranných archeologických výzkumů, a to zejména náklady na světlo, teplo, vodu či elektřinu využívanou v souvislosti s prováděním záchranných

Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, resp. vybraného dodavatele, že na podporu poskytovanou společníkům vybraného dodavatele dopadá čl. 107 odst. 3 písm. b), c) a d) SFEU. K čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU navrhovatel uvádí, že provedení záchranného archeologického výzkumu nelze považovat za podporu, která má napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu hospodářství některého členského státu. Navrhovatel naopak považuje za vážnou poruchu hospodářství České republiky to, že umožňuje archeologickým ústavům jakožto subjektům financovaným ze státních dotací účastnit se zadávacích řízení se subjekty, které státní podporu nepobírají.

V této souvislosti navrhovatel rovněž mj. konstatuje, že archeologické ústavy jsou ve zjevném střetu zájmů narušujícím hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, když na jedné straně vystupují jako garanti odbornosti za Akademii věd ČR a podílí se na tvorbě konkrétních podob dohod uzavíraných mezi Akademií věd ČR a oprávněnými organizacemi a na kontrole dodržování podmínek těchto dohod a na straně druhé vystupují jako účastníci zadávacích řízení spolu se subjekty, vůči nimž vykonávají pravomoci z pozice garanta odbornosti.

Ve vztahu k čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU navrhovatel uvádí, že provedení záchranného archeologického výzkumu nelze považovat ani za podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Dle navrhovatele je činnost archeologických ústavů v souvislosti s jejich účastí v zadávacích řízeních diskriminačně usnadněna již poskytováním státních dotací, které archeologické ústavy nedovoleně zvýhodňují. Navrhovatel je přesvědčen, že český zákonodárce neměl v úmyslu zvýhodnit archeologické ústavy v rámci zadávání veřejných zakázek na záchranné archeologické výzkumy a že jejich výsadní postavení je nežádoucím pozůstatkem zastaralé právní úpravy. Z pohledu navrhovatele rovněž platí, že výše uvedené zvýhodnění archeologických ústavů mění podmínky obchodu (resp. soutěže o záchranné archeologické výzkumy) v takové míře, že jsou podmínky obchodu ve zjevném rozporu se společným zájmem Evropské unie.

K čl. 107 odst. 3 písm. d) SFEU navrhovatel uvádí, že provedení záchranného archeologického výzkumu nelze považovat ani za podporu, která je určená na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu. Navrhovatel zdůrazňuje, že pokud by zákonodárce měl v úmyslu

Navrhovatel dále nesouhlasí ani s tím, že by se na státní podporu archeologických ústavů uplatnila bloková výjimka uvedená v čl. 53 odst. 1 a odst. 2 písm. b) nařízení o blokových výjimkách. Navrhovatel trvá na tom, že používají-li archeologické ústavy státní dotace za účelem jejich zvýhodnění v zadávacích řízeních (kdy navrhovatel je přesvědčen, že ano), nelze na tyto státní dotace hledět jako na podporu kultury a zachování kulturního dědictví ve smyslu čl. 53 odst. 1 nařízení o blokových výjimkách. Pokud by dle navrhovatele zákonodárce měl v úmyslu zvýhodnit v případě významných záchranných archeologických výzkumů archeologické ústavy, zjevně by tyto významné projekty zadal přímo archeologickým ústavům a nepodroboval by je otevřeným zadávacím řízením. K čl. 53 odst. 2 písm. b) nařízení o blokových výjimkách pak navrhovatel uvádí, že tato výjimka se vztahuje na ochranu archeologických nálezů či archeologických nalezišť, nikoliv na samotné provádění záchranných archeologických výzkumů.

S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele a nařídil zadavateli opětovné provedení posouzení MNNC vybraného dodavatele, v jehož rámci by si měl zadavatel nechat podrobně zdůvodnit výši nákladů vybraného dodavatele na plnění veřejné zakázky a navrhovatelem uvedené skutečnosti svědčící o neoprávněné veřejné podpoře na straně vybraného dodavatele. Za předpokladu, že

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 14. 7. 2025, kdy Úřad obdržel předmětný návrh.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 7. 2025.

Dne 24. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel ve vyjádření k návrhu, potažmo v rozhodnutí o námitkách, které činí jeho nedílnou součástí, předně uvádí, že stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši

Zadavatel se dále v obecné rovině vyjadřuje k samotnému smyslu institutu MNNC, neboť dle zadavatele navrhovateli tento zcela uniká. V této souvislosti zadavatel mj. uvádí, že MNNC se dle § 28 odst. 1 písm. o) zákona rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a že hlavním smyslem daného institutu je ochrana zadavatele před situací, kdy účastník zadávacího řízení nabídne cenu, u níž vznikají pochybnosti, zda veřejná zakázka bude moci být řádně realizována a splněna. Zadavatel rovněž v obecnosti uvádí, že zadavatel, resp. jím ustanovená komise, má ve vztahu k MNNC dvě povinnosti, a to povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka neobsahuje MNNC, a v případě kladného zjištění povinnost vyžádat si od účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění způsobu stanovení ceny včetně potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 zákona.

V návaznosti na to zadavatel konstatuje, že v případě šetřeného zadávacího řízení nepovažoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, neboť vybraný dodavatel se opakovaně účastní zadávacích řízení zadavatele na záchranný archeologický výzkum a jeho nabídkové ceny obecně nelze označit za nijak mimořádně nízké, a to jak ve vztahu k předmětu veřejných zakázek, tak ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních dodavatelů (zdaleka ne vždy nabízí nejnižší nabídkovou cenu). Dle zadavatele nabídková cena vybraného dodavatele odpovídá aktuálním tržním cenám a je dostatečná k pokrytí veškerých nákladů na plnění předmětu veřejné zakázky. Současně dle zadavatele navrhovatel neuvádí žádné konkrétní rozhodné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory.

Zadavatel dále uvádí, že ačkoliv tedy na základě výše uvedeného nabídkovou cenu vybraného dodavatele nepovažoval za mimořádně nízkou, přistoupil z procesní opatrnosti k ověření, zda této ceny nebylo dosaženo díky obdržení neoprávněné veřejné podpory, i u vybraného dodavatele, přičemž obdržené zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele obsáhle ocitoval v rozhodnutí o námitkách a porovnal ho s tvrzeními navrhovatele. Dle přesvědčení zadavatele tak rozhodnutí o námitkách obsahuje konkrétní argumenty, proč se na straně vybraného dodavatele nejedná o neoprávněnou veřejnou podporu. Zadavatel má za to, že tím, že již v rozhodnutí o námitkách vypořádal otázku veřejné podpory a nepřistoupil nejprve ke zrušení rozhodnutí o výběru, postupoval zcela v souladu se zákonem. K tomu zadavatel současně akcentuje, že ani základě námitek nedospěl k pochybnostem o tom, že by nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízká a že by k jejímu dosažení mohlo dojít z důvodu

Co se týče tvrzení navrhovatele, že si zadavatel měl vyžádat od vybraného dodavatele další podrobné informace vztahující se k jeho účetnictví, zadavatel uvádí, že k takovému postupu nevidí žádný důvod, a opakuje, že neměl důvod posoudit nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou a následně na základě obdrženého zdůvodnění ze strany vybraného dodavatele požadovat předložení další dokumentace. K tomu zadavatel rovněž akcentuje, že není v možnostech zadavatele „detektivní činností toto blíže zkoumat, takový postup by byl nepřiměřeně administrativně náročný a zjevně nepřiměřený situaci, kdy

Zadavatel dále opakuje, že v rámci rozhodnutí o námitkách provedl analýzu argumentů poskytnutých vybraným dodavatelem, přičemž dospěl k závěru, že podpora společníků vybraného dodavatele je slučitelná s pravidly vnitřního trhu, neboť na ni dopadá čl. 107 odst. 3 písm. b), c) a d) SFEU v kontextu „Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“, jak odůvodnil vybraný dodavatel, a že i kdyby nebyla dle uvedeného podpora dovolená, uplatnila by se na ni výjimka dle čl. 53 odst. 1 a odst. 2 písm. b) nařízení o blokových výjimkách, dle kterého je slučitelná s vnitřním trhem podpora k zachování kulturního dědictví, kde jsou přímo zmiňována archeologická naleziště a kde jsou mezi povolenými druhy podpory explicitně vyjmenovány jak podpora na náklady spojené s infrastrukturou, tak podpora spojená s provozními náklady na mzdy zaměstnanců instituce.

K tvrzení navrhovatele ohledně střetu zájmů na straně vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že tuto argumentaci nemohl uplatnit dříve. Dle zadavatele je nesmyslné tvrzení navrhovatele, že touto argumentací navrhovatel reaguje až na informace uvedené v rozhodnutí o námitkách, neboť kdo je vybraným dodavatelem a jakými subjekty je tvořen, bylo navrhovateli známo nejpozději v okamžiku doručení rozhodnutí o výběru. Zadavatel je tak toho názoru, že k dotčenému tvrzení navrhovatele Úřad nemůže přihlížet.

Na základě všech výše uvedených skutečností je zadavatel nadále přesvědčen, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem a nepochybil, když nevyloučil vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení, neboť na základě obdrženého zdůvodnění ze strany vybraného dodavatele a na základě vlastního posouzení nezískal žádné důkazy o tom, že by vybraný dodavatel byl příjemcem neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření k návrhu pak zadavatel uzavírá konstatováním, že veřejné zakázky na záchranný archeologický výzkum představují v současné době „bitevní pole“, na kterém probíhá konkurenční boj, jehož je zadavatel nechtěným účastníkem. Zadavatel má za to, že „strany tohoto zápasu využívají každý jednotlivý detail a aspekt tohoto druhu zakázek, přičemž v tomto případě je to otázka neoprávněné veřejné podpory.“

Usnesením ze dne 11. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 18. 8. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 11. 8. 2025 a ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí převážně opakuje svoje argumenty přednesené v návrhu, potažmo v námitkách, přičemž má za to, že tyto nebyly zadavatelem vyvráceny v rozhodnutí o námitkách a ani ve vyjádření zadavatele k návrhu.

Nad rámec uvedeného navrhovatel ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu konstatuje, že nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že není povinností zadavatele, aby proces posuzování MNNC byl součástí nějakého konkrétního dokumentu, který je poskytován účastníkům zadávacího řízení spolu s oznámením o výběru, neboť dle navrhovatele není možné, aby zadavatel pouze konstatoval, že se v nabídce vybraného dodavatele MNNC nevyskytuje, nýbrž je nutné, aby řádně a dostatečným způsobem nabídku vybraného dodavatele přezkoumal a výběr dodavatele odůvodnil. Navrhovatel dále uvádí, že z vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že zadavatel se při posouzení MNNC vybraného dodavatele omezil pouze na porovnání výše nabídkových cen účastníků zadávacího řízení, přičemž se nezabýval neoprávněnou veřejnou podporou, o jejíž přítomnosti mohl a měl mít pochybnosti, když i z veřejně dostupných zdrojů zcela jasně vyplývá, že oba společníci vybraného dodavatele jsou převážně financováni z dotací pocházejících z veřejného sektoru. Současně navrhovatel dodává, že dle nařízení o blokových výjimkách se toto „nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato.“ Navrhovatel konstatuje, že již na základě uvedeného nemůže na podporu poskytovanou společníkům vybraného dodavatele dopadat některá z výjimek dle nařízení o blokových výjimkách, neboť tato podpora je specificky určena právě a pouze členům vybraného dodavatele a je ve zjevném rozporu s právem Evropské unie, především s požadavkem na zajištění řádné hospodářské soutěže o veřejné zakázky.

Rozhodnutím ze dne 28. 8. 2025 uložil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Úřad primárně předesílá, že základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele jsou námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona. Námitky je zadavateli nutno podat písemně, ve lhůtách stanovených v § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas) a dále musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona

Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá střet zájmů na straně vybraného dodavatele, přičemž v této souvislosti konstatuje, že společníci vybraného dodavatele na jedné straně vystupují jako garanti odbornosti za Akademii věd ČR a podílí se na tvorbě dohod uzavíraných mezi Akademií věd ČR a oprávněnými organizacemi a na kontrole dodržování podmínek těchto dohod a na straně druhé vystupují jako účastníci zadávacích řízení spolu se subjekty, vůči nimž vykonávají pravomoci z pozice garanta odbornosti. S ohledem na uvedené navrhovatel namítá, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když nevyloučil vybraného dodavatele rovněž z důvodu střetu zájmů na jeho straně.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu upozorňuje na skutečnost, že dané tvrzení navrhovatele nebylo součástí námitek, a Úřad by k němu proto neměl přihlížet, resp. uvádí, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že tuto argumentaci nemohl navrhovatel uplatnit dříve. Zadavatel považuje za nesmyslné tvrzení navrhovatele, že touto argumentací navrhovatel reaguje až na informace uvedené v rozhodnutí o námitkách, když kdo je vybraným dodavatelem a jakými subjekty je tvořen, bylo navrhovateli známo nejpozději v okamžiku doručení rozhodnutí o výběru dodavatele.

Úřad k tomu předně podotýká, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku navrhovatel před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona, než námitky ze dne

Porovnáním obsahu námitek ze dne 19. 6. 2025 a obsahu návrhu ze dne 14. 7. 2025 Úřad zjistil, že tvrzení navrhovatele ohledně střetu zájmů na straně vybraného dodavatele je uvedeno pouze v návrhu, nikoli v námitkách. Úřad dodává, že nevidí žádného důvodu, proč by navrhovatel nemohl proti střetu zájmů na straně vybraného dodavatele a v této souvislosti rovněž proti nevyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu onoho tvrzeného střetu zájmů na jeho straně brojit již ve lhůtě pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele ve smyslu § 242 odst. 2 zákona, resp. v rámci jeho námitek ze dne

Úřad konstatuje, že pokud některé části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž řádné a včasné podání námitek je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem.

Pro úplnost Úřad podotýká, že se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

Úřad k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení v uvedené části návrhu rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž předseda Úřadu uvedl, že „lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“

Podle § 6 odst. 1 zákona při postupu podle tohoto zákona musí zadavatel dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

60. a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných výzkumných institucích“), je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných

Podle § 2 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích může být veřejná výzkumná instituce zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“).

Podle § 2 odst. 3 zákona o veřejných výzkumných institucích musí být činnost veřejné výzkumné instituce v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu.

Dle nabídky vybraného dodavatele, konkrétně části „Dopis nabídky“, činí nabídková cena vybraného dodavatele 11 749 000 Kč bez DPH. Nabídková cena navrhovatele činí dle jeho nabídky, konkrétně části „Dopis nabídky“, 13 361 500 Kč bez DPH.

V části 5. „Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen ‚MNNC‘)“ „Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ ze dne 3. 6. 2025 (dále jen „výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“), jenž tvoří přílohu oznámení o výběru dodavatele, je uvedeno, že „[n]abídková cena vybraného dodavatele byla v souladu s ust. § 113 ZZVZ posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC.“

V reakci na námitky navrhovatele proti oznámení o výběru zadavatel „Žádostí o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 25. 6. 205 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“) vybraného dodavatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona požádal o podrobné vyjádření k tvrzením navrhovatele uvedeným v námitkách a k doložení relevantních dokladů, které budou tvrzení vybraného dodavatele dokládat. V žádosti o zdůvodnění MNNC zadavatel mj. uvádí, že „vzhledem k výraznému zapojení finančních prostředků z rozpočtu zřizovatele do financování činnosti Vybraného dodavatele a s tím spojenou důvodnou pochybností o tom, že nabídková cena je mimořádně nízká právě z důvodu této veřejné podpory, Zadavatel žádá Vybraného dodavatele, aby prokázal, že jemu poskytnuté finanční prostředky byly poskytnuty v souladu s pravidly veřejné podpory, které vyplývají z předpisů Evropské unie.“

V „Písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a objasnění a doplnění údajů či dokladů“ ze dne 1. 7. 2025 (dále jen „zdůvodnění MNNC“) vybraný dodavatel uvádí, že obavy zadavatele, že by vybraný dodavatel v souvislosti s předloženou nabídkovou cenou obdržel nedovolenou veřejnou podporu, jsou „zcela liché, resp. nejsou založeny na reálném (natož pravdivém) a především právním stavu věci.“ Vybraný dodavatel konstatuje, že oba společníci vybraného dodavatele jsou veřejnými výzkumnými institucemi zřízenými zákonem o veřejných výzkumných institucích a jako veřejné výzkumné instituce zřízené dle citovaného zákona čerpají prostředky na svoji činnost v zásadě ze tří zdrojů, a to

Úřad uvádí, že podstata navrhovatelovy argumentace uvedené v návrhu spočívá v tvrzení, že zadavatel neprovedl řádné a transparentní posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, a vybral tak k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dodavatele, jehož nabídka zjevně obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a to z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory, a zadavatel tak byl povinen vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona ze zadávacího řízení vyloučit.

Úřad na tomto místě uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, je povinností zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny

Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti [tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona] a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.

Úřad shrnuje, že ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které na straně zadavatele vzbuzují oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon prostřednictvím tohoto institutu chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn

V dalším Úřad sděluje, že pochybnosti o MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Je však třeba mít na paměti, že vztah nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, popř. vztah nabídkové ceny k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, může být pouhým vodítkem k závěru, zda se jedná, či nejedná o MNNC, neboť jak vyplývá z definice MNNC v § 28 odst. 1 písm. o) zákona, posouzení nabídkové ceny musí být vždy provedeno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Druhým způsobem, jak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny, je pak upozornění na tuto skutečnost „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. I v takovém případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, nicméně může zadavatel setrvat na svém závěru, že nabídková cena není mimořádně nízkou, je však povinen v daném případě rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit a v tomto kontextu se přezkoumatelně vypořádat s namítanými skutečnostmi vč. případně tvrzených obligatorních důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. K tomu lze dokázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500 ze dne 4. 6. 2025, ve kterých bylo konstatováno, že „[n]apadl-li navrhovatel svými námitkami řádné posouzení

Ve vztahu k postupu zadavatele v souvislosti s posouzením MNNC vybraného dodavatele v šetřeném případě Úřad uvádí, že zadavatel dne 3. 6. 2025 rozhodl o výběru dodavatele, přičemž k posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele z pohledu MNNC v oznámení o výběru dodavatele, resp. ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, jenž tvoří přílohu oznámení o výběru dodavatele, uvedl, že nabídková cena vybraného dodavatele byla posouzena s výsledkem, že se nejedná o MNNC.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel před odesláním oznámení o výběru dodavatele provedl posouzení MNNC vybraného dodavatele, jak mu ukládá povinnost dle § 113 odst. 1 zákona, přičemž neshledal nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou.

Co se týče bližších úvah zadavatele o neexistenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele, Úřad konstatuje, že zadavatel nepochybil, když tyto explicitně nevtělil do oznámení o výběru

Úřad k tomu uvádí, že úvahy o absenci MNNC v nabídce vybraného dodavatele zadavatel řádně uvedl v rozhodnutí o námitkách (a následně i ve vyjádření zadavatele k návrhu), konkrétně konstatoval, kolik činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky a kolik činí nabídková cena navrhovatele a vybraného dodavatele, a dále uvedl, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele nepovažoval za mimořádně nízkou, neboť vybraný dodavatel se opakovaně účastní zadávacích řízení zadavatele na záchranný archeologický výzkum a jeho nabídkové ceny obecně nelze označit za nijak mimořádně nízké (a to jak ve vztahu k předmětu veřejných zakázek, tak ve vztahu k nabídkovým cenám ostatních dodavatelů). Současně dodal, že nabídková cena vybraného dodavatele v šetřeném zadávacím řízení odpovídá aktuálním tržním cenám a je dostatečná k pokrytí veškerých nákladů na plnění předmětu veřejné zakázky. Nadto se v rozhodnutí o námitkách i podrobně vyjádřil k námitce týkající se neoprávněné veřejné podpory a k otázce existence obligatorního důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

Současně pak Úřad dodává, že nemá za to, že by se v šetřeném případě mělo jednat o situaci, kdy by z okolností nabídky vybraného dodavatele mělo být zadavateli na první pohled zřejmé, že nabídková cena vybraného dodavatele představuje MNNC z důvodu čerpání neoprávněné veřejné podpory, když dle Úřadu nelze pouze ze skutečnosti, že určitý subjekt je s ohledem na podstatu svého fungování financován převážně z veřejných zdrojů, a priori dovozovat, že jeho nabídková cena je „automaticky“ cenou mimořádně nízkou, potažmo je zde důvod pro jeho obligatorní vyloučení kvůli obdržení neoprávněné veřejné podpory (k tomu blíže viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se tak nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele uvedeným ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, že zadavatel se při posouzení

S ohledem na výše uvedené tak Úřad nemůže přisvědčit námitkám navrhovatele, že zadavatel postupoval v rozporu s § 113 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když před odesláním oznámení o výběru dodavatele neprovedl řádné a transparentní posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, neboť dané námitky navrhovatele nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu

Úřad dále uvádí, že dne 19. 6. 2025 obdržel zadavatel proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele námitky navrhovatele z téhož dne, ve kterých navrhovatel brojí proti nezákonnému postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele v souvislosti s možným čerpáním neoprávněné veřejné podpory. Ačkoli pak zadavatel dle svého tvrzení uvedeného v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu ani na základě námitek navrhovatele nezískal podezření o přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele, vyžádal si od vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti o zdůvodnění MNNC podrobné vyjádření k tvrzením navrhovatele uvedeným v námitkách a doložení relevantních dokladů, které budou tvrzení vybraného dodavatele prokazovat. Konkrétně zadavatel se zřetelem k namítaným skutečnostem ohledně výrazného zapojení finančních prostředků z rozpočtu zřizovatele do financování činnosti vybraného dodavatele a s tím spojené pochybnosti o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu neoprávněné veřejné podpory, požádal vybraného dodavatele o vyjádření ke skutečnostem tvrzeným navrhovatelem ohledně přijímané veřejné podpory a prokázání, že jemu poskytnuté finanční prostředky byly poskytnuty v souladu s pravidly veřejné podpory, které vyplývají z předpisů

Vybraný dodavatel následně ve zdůvodnění MNNC v souladu s § 113 odst. 5 zákona potvrdil, že splňuje požadavky dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, a uvedl konkrétní skutečnosti, které dle jeho přesvědčení vyvrací námitky navrhovatele ohledně MNNC na straně vybraného dodavatele, respektive ohledně údajné neoprávněnosti veřejné podpory. Konkrétně vybraný dodavatel uvedl, že oba společníci vybraného dodavatele jsou veřejnými výzkumnými institucemi zřízenými zákonem o veřejných výzkumných institucích a jako takové čerpají nejvíce prostředků na svoji činnost od Akademie věd ČR jakožto jejich zřizovatele. K tomu vybraný dodavatel doplnil, že již v procesu poskytování finanční podpory ze strany Akademie věd ČR dochází k ex ante kontrole, zda podpora poskytovaná ze strany Akademie věd ČR „jejím“ ústavům není nedovolenou veřejnou podporou, jak stanoví § 2 odst. 1 a 3 zákona o veřejných výzkumných institucích. Vybraný dodavatel dále akcentoval, že společníci vybraného dodavatele financují veškeré náklady spojené se záchranným archeologickým výzkumem pouze z prostředků, které za tento výzkum získávají od povinných subjektů, a že se tedy již z tohoto pohledu nemůže ze strany Akademie věc ČR jednat o nedovolenou podporu, když na danou činnost od Akademie věd ČR žádnou podporu nečerpají. Pro úplnost nicméně vybraný dodavatel dodal, proč podpora poskytovaná společníkům vybraného dodavatele nemůže naplňovat skutkovou podstatu čl. 107 odst. 1 SFEU, když v této souvislosti uvedl, že jsou naplněny podmínky podpory slučitelné s vnitřním trhem dle čl. 107 odst. 3 písm. b), c) a d) SFEU, a to ve světle „Sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“, dle kterého platí, že pokud tentýž subjekt provádí činnosti jak hospodářské, tak nehospodářské povahy, pak se nebude na veřejné financování nehospodářských činností

Jak bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, i v případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC v nabídce účastníka zadávacího řízení upozorněn námitkami, může setrvat na svém závěru, že nabídková cena daného účastníka není mimořádně nízkou, potažmo že nejsou naplněny obligatorní důvody pro vyloučení tohoto účastníka, je však povinen v takovém případě rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit.

Úřad dále konstatuje, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách ze dne 3. 7. 2025 a dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, proč námitky navrhovatele považuje za nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením

Úřad se tedy neztotožňuje s názorem navrhovatele, že ho zadavatel zkrátil v jeho právu účinně se bránit proti nezákonnému postupu zadavatele, když místo toho, aby zadavatel zrušil rozhodnutí o výběru a po provedení řádného posouzení MNNC vybraného dodavatele vydal nové rozhodnutí o výběru, se uchýlil k tomu, že se „nezákonně“ vydané rozhodnutí o výběru snaží obhájit na základě dodatečně sdělených informací ze strany vybraného dodavatele.

Úřad dále konstatuje, že navrhovatel svoji argumentaci ohledně MNNC vybraného dodavatele staví pouze na tom, že s ohledem na způsob financování společníků vybraného dodavatele dochází k čerpání neoprávněné veřejné podpory na jejich straně, a tudíž dle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Úřad k uvedenému předně akcentuje, že navrhovatel na žádném místě námitek neuvádí, z jakého důvodu by nabídková cena vybraného dodavatele měla být mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, resp. neuvádí, že by za nabídkovou cenu vybraného dodavatele nebylo možno předmět veřejné zakázky realizovat. Navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu dovozuje pouze na podkladě jím tvrzené neoprávněné veřejné podpory. V tomto kontextu pak navrhovatel toliko uvádí, že společníci vybraného dodavatele čerpají od svého zřizovatele veřejnou podporu, která pokrývá většinovou část jejich nákladů, resp. nákladů na provoz jejich činnosti, a že tato veřejná podpora společníky vybraného dodavatele podstatně zvýhodňuje v zadávacích řízeních, kde vystupují jako soutěžitelé (dodavatelé), neboť v důsledku přijetí veřejné podpory si mohou dovolit nabídnout významně nižší nabídkovou cenu než dodavatelé, kteří předmětné dotace nedostávají.

Úřad k tomu předně uvádí, že společníci vybraného dodavatele jsou, jak vyplývá mimo jiné z jejich zřizovacích listin, veřejnými výzkumnými institucemi zřízenými Akademií věd ČR, přičemž hlavním předmětem jejich činnosti je vědecký výzkum v oblasti archeologie, včetně zajištění infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že veřejné výzkumné instituce svou hlavní činností zajišťují výzkum a vývoj podporovaný zejména z veřejných prostředků (srov. § 2 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích), fungují pro veřejný prospěch a jejich činnost musí být podle § 2 odst. 3 zákona o veřejných výzkumných institucích v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. Lze tedy shrnout, že veřejné výzkumné instituce jsou klíčovými aktéry ve vědeckém a inovačním systému, kteří se zaměřují na výzkum a vývoj pro celospolečenský prospěch s podporou veřejnosti a za přísných právních a finančních pravidel.

Jak však bylo Úřadem naznačeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle Úřadu nelze pouze ze skutečnosti, že určitý subjekt je s ohledem na podstatu svého fungování financován (převážně či částečně) z veřejných zdrojů, tj. ze státního rozpočtu, a priori dovozovat, že jeho nabídková cena je „automaticky“ cenou mimořádně nízkou, potažmo že tento subjekt je příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která by způsobila mimořádně nízkou nabídkovou cenu a obligatorní důvod pro vyloučení takového subjektu ze zadávacího řízení ve smyslu § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Jinými slovy, pro věrohodné zpochybnění výběru dodavatele v kontextu poukázání na existenci obligatorních důvodů pro vyloučení dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona nemůže stačit obecný odkaz na to, že vybraným dodavatelem je veřejná instituce. Je totiž třeba vidět rozdíl mezi veřejnými institucemi financovanými z veřejných zdrojů oproti soukromým společnostem. Veřejné instituce a soukromé subjekty mají z principu jinak zajištěny prostředky na své fungování a provozování činnosti a u veřejných institucí nejde při jejich financování z veřejných prostředků o to, že by dostávaly určitou „nadstandardní“ veřejnou podporu, díky které by mohly snížit svou nabídkovou cenu na veřejnou zakázku a být v rámci dané soutěže zvýhodněni oproti jiným subjektům, jako je tomu u soukromých společností. Financování veřejných institucí z veřejných prostředků je naopak jejich přirozeností, která vychází ze zákonného rámce jejich fungování. Takováto veřejná podpora je tedy u obdobných subjektů v českém prostředí běžná, legitimní a funguje v zákonných mezích. Jen na podkladě existence financování takových subjektů z veřejných prostředků tak nelze dovozovat, že se v jejich případě jedná o nezákonnou veřejnou podporu případně způsobující mimořádně nízkou nabídkovou cenu a obligatorní důvod pro jejich vyloučení dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, neboť zkrátka nelze automaticky dovozovat „rovnítko“ mezi (zákonným) financováním veřejných institucí a nedovolenou veřejnou podporou, jak činí navrhovatel.

Na základě výše uvedených skutečností má Úřad za to, že podstata navrhovatelovy argumentace ohledně nabídkové ceny vybraného dodavatele se míjí se samotným smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť navrhovatel MNNC vybraného dodavatele konstatuje de facto „pouze“ na základě právní formy společníků vybraného dodavatele, aniž by jakýmkoliv způsobem uvedl, v čem je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž jen na základě uvedené skutečnosti ani nelze dovozovat, že vybraný dodavatel je příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která by způsobila mimořádně nízkou nabídkovou cenu a obligatorní důvod pro vyloučení takového subjektu ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Jak bylo popsáno v předchozích odstavcích odůvodnění tohoto rozhodnutí, podstata fungování společníků vybraného dodavatele tkví v tom, že tyto subjekty jsou podporovány, resp. financovány z veřejných zdrojů, kdy uvedené vychází přímo ze zákonného rámce jejich fungování, přičemž toliko na základě skutečnosti, že tyto veřejné finanční prostředky pokrývají některé z nákladů na činnost společníků vybraného dodavatele, zkrátka nelze vyvozovat závěr, že cena nabídnutá vybraným dodavatelem v šetřeném zadávacím řízení je cenou mimořádně nízkou, případně že by zde měla existovat neoprávněná veřejná podpora způsobující obligatorní důvod pro vyloučení ve smyslu § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Úřad má za to, že pokud by na předmětnou argumentaci navrhovatele přistoupil, představovalo by uvedené de facto možnost zneužití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť to, že na trhu běžně působí

Se zřetelem k uvedenému je Úřad nucen k dotčeným námitkám navrhovatele ve vztahu k tvrzené neoprávněné veřejné podpoře na straně vybraného dodavatele a s tím souvisejícímu obligatornímu důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona primárně konstatovat, že tyto nejsou vzneseny „smysluplným“, resp. „řádným“ způsobem, a jako takové tak nemohou obstát.

Nad rámec výše uvedeného nicméně Úřad k otázce veřejné podpory poskytované vybranému dodavateli (resp. jeho společníkům) pro úplnost dodává následující. Dle Úřadu lze přisvědčit tvrzení vybraného dodavatele uvedenému ve zdůvodnění MNNC, že Akademie věd ČR při rozdělování dotací na činnost společníků vybraného dodavatele posoudila, resp. logicky musela posoudit, že podpora, kterou těmto subjektům poskytne, není a ani nemůže být nedovolenou veřejnou podporou, neboť pokud by tomu tak nebylo, byla by neoprávněná samotná existence společníků vybraného dodavatele a bezesporu i ostatních ústavů Akademie věd ČR, potažmo jejich fungování a financování. V této souvislosti Úřad opětovně uvádí, že dle § 2 odst. 3 zákona o veřejných výzkumných institucích musí být činnost veřejné výzkumné instituce v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. Současně nelze přehlédnout ani další, obsáhlou a konkrétní argumentaci vybraného dodavatele (a zadavatele) poukazující na další případné důvody oprávněnosti veřejné podpory poskytované společníkům vybraného dodavatele. Zejména argumentaci ve vztahu k podpoře slučitelné s vnitřním trhem dle čl. 107 odst. 3 písm. b), c) a d) SFEU, a to ve světle „Sdělení

I v kontextu výše uvedených skutečností tak Úřad uzavírá, že v zadavatelově postupu při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, resp. při posuzování námitek navrhovatele ohledně namítaného obligatorního důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele neshledal rozpor se zákonem a neztotožňuje se s tvrzením navrhovatele, že bylo povinností zadavatele postupovat dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona a vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích předmětné části návrhu dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí předmětné části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha

SAMSON PRAHA, spol. s r.o., Štěpánská 642/41, 110 00 Praha

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 123/4, 118 00 Praha