ÚOHS S0514/2023/VZ – Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvi

Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu

Spisová značka: ÚOHS-S0514/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-20666/2024/500

Brno 21. 5. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 8. 2023

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace,

IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava,

•

navrhovatel – OSBAU s.r.o., IČO 02117436, se sídlem Radvanická 2269, 735 41 Petřvald,

ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 8. 2023 Mgr. Tadeuszem

Zientkem, advokátem ev. č. ČAK 11385, se sídlem Stodolní 31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy

části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK

v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079,

rozhodl takto:

ze dne 10. 8. 2023, na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Střední škola

stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00845213, se sídlem U Studia

2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro

potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno

ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod ev. č. Z2023-013079 se v části týkající se

posouzení zákonnosti zadávací podmínky stanovené v čl. 14.4 zadávací dokumentace, podle § 265

písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zamítá,

neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ze dne 10. 8. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace,

IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky

„Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla

Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod

ev. č. Z2023-013079, se v části návrhu, týkající se namítané nepřiměřenosti kvalifikačního

požadavku ve vztahu k seznamu stavebních prací a seznamu techniků dle čl. 10.5 zadávací

dokumentaci, týkající se finančních objemů o hodnotě 30 mil. Kč, podle ustanovení § 66 odst. 1

písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť zanikly

skutečnosti, které měly být Úřadem přezkoumány a tato část návrhu (žádosti) navrhovatele se stala

zjevně bezpředmětnou.

Radvanická 2269, 735 41 Petřvald – ze dne 10. 8. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání

úkonů zadavatele – Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava, příspěvková organizace,

IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky

„Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska a umístění sídla

Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 4. 2023 pod

ev. č. Z2023-013079, se v části návrhu, týkající se namítané nezákonnosti zadávacích podmínek

konkrétně čl. 10.2 a 10.3 zadávací dokumentace, ve vztahu k dokladům prokazujícím základní

a profesní způsobilost, podle ustanovení § 257 písm. i) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť zadavatel přijal požadované

opatření k nápravě.

ODŮVODNĚNÍ

IČO 00845213, se sídlem U Studia 2654/33, 700 30 Ostrava (dále jen „zadavatel“) zahájil jako

veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných

zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4. 4. 2023 za účelem zadání

veřejné zakázky „Stavební úpravy části školy pro potřeby Vzdělávacího a výcvikového střediska

a umístění sídla Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“ otevřené řízení, jehož oznámení bylo

2

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne

pod ev. č. Z2023-013079 (dále jen „veřejná zakázka“).

14.4 ZD, nebude jeho nabídka hodnocena“. Navrhovatel má za to, že zadavatelem stanovená

podmínka je v příkrém rozporu se základním zákonným principem hodnocení nabídek

účastníků zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen provést hodnocení nabídek všech

subjektů, které jsou v daném okamžiku účastníky zadávacího řízení. V této souvislosti dále

navrhovatel uvádí, že závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2010,

č. j. 9 Afs 69/2010–175, na které odkazuje zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách, nejsou

v nyní posuzovaném případě přiléhavé, když v případě zadavatelem stanoveného kritéria

„Kvalita týmu – stavbyvedoucí“ se nejedná o finančně vyjádřené kritérium hodnocení,

1

Pozn. Úřadu: NP myšleno nadzemní podlaží – v odůvodnění rozhodnutí dále jen „NP“.

3

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

u kterého by nulová nabídka [nabídka neobsahující reference stavbyvedoucího nad rámec

těch, kterými je třeba prokázat technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona]

automaticky znamenala získání maximálního počtu bodů. K tomu pak navrhovatel uvádí,

že „[v] intencích Veřejné zakázky totiž nedoložení Zadavatelem požadovaných referencí

stavbyvedoucího ve smyslu bodu 14.4 ZD znamená pouze to, že daný dodavatel v předmětném

kritériu (s váhou 10 %) nezíská žádné bodové hodnocení, nicméně ve zbytku, tj. z pohledu

celkové nabídkové ceny, však nabídka takového účastníka může být bez dalšího hodnocena.“.

Navrhovatel má rovněž za to, že na nezákonnosti výhrady zadavatele týkající se nehodnocení

nabídek neobsahujících předmětné reference stavbyvedoucího nemění ničeho ani znění § 48

odst. 2 písm. c) zákona, na základě kterého má zadavatel možnost vyloučit účastníka

zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem

zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení

podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Dle navrhovatele je neprovedení

hodnocení nabídky možné jen v situaci, kdy je účastník zadávacího řízení, který předmětnou

nabídku podal, vyloučen ze zadávacího řízení před započetím procesu hodnocení nabídek,

přičemž podotýká, že v takovém případě má vyloučený účastník zadávacího řízení k dispozici

možnost podat námitky proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení. Naproti tomu však

zadavatelem stanovená výhrada nehodnocení nabídky ponechává dotčeného účastníka

zadávacího řízení bez efektivní obrany a možnosti získat veřejnou zakázku.

4

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

předmětných stavebních prací získal v rámci působení na jedné stavební zakázce

či se s řešením předmětných záležitostí (stavba za provozu budovy, resp. nemožnost využití

zabudovaných výtahů, resp. koordinace prací jednotlivých profesí) setkal jednotlivě, v rámci

většího počtu realizovaných zakázek. Navrhovatel tak má za to, že kombinace požadavků zcela

nedůvodně diskriminuje dodavatele, kteří nedisponují stavbyvedoucími se zkušenostmi

s kombinací požadovaných prvků v rámci jedné referenční zakázky, přičemž v této souvislosti

navrhovatel poukazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 2. 2018, č. j. ÚOHS-S0041/2018/VZ03781/2018/523/JŠi. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel výše uvedenou kombinaci

požadavků stanovil zcela nelogicky a nedůvodně výlučně u hodnocených referenčních

zkušeností stavbyvedoucího a nikoli u těch, prostřednictvím kterých dodavatel prokazuje

kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2023

5

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

kritéria hodnocení patří obdobně jako nastavení minimální úrovně splnění kvalifikace mezi

základní práva a povinnosti zadavatele, které zapracuje do zadávací dokumentace a jejich

podmínek. V případě nesplnění tohoto minima je pak v obou případech možno (či nutno)

postupovat formou vyloučení účastníka a jelikož v případě kritéria hodnocení nelze nabídku

doplnit, zadavatel tak musel uvést formulaci o nehodnocení (případně vyloučení), když nelze

objasnit něco, co v nabídce zcela absentuje. Zadavatel tak má za to, že pokud by

v posuzovaném případě nebyla doložena žádná zkušenost stavbyvedoucího, nabídka by

nesplňovala zadávací podmínky, a pokud by zadavatel takovouto nabídku hodnotil, zcela jistě

by se jednalo o porušení zadávacích podmínek a zákona. Zadavatel se dále neztotožňuje

s argumentací navrhovatele, že výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není

zcela přiléhavé k nyní šetřené věci, a má za to, že předmětné rozhodnutí se principiálně týká

kritéria hodnocení jako takového, což potvrzuje správnost postupu zadavatele. K námitce

navrhovatele, že zadavatelem stanovená výhrada nehodnocení nabídky ponechává

dotčeného účastníka zadávacího řízení bez efektivní obrany a možnosti získat veřejnou

zakázku zadavatel uvádí, že účastník zadávacího řízení má možnost podat námitku vůči

jakémukoliv úkonu zadavatele, tedy i vůči vyřazení nabídky účastníka z hodnocení, přičemž

v této souvislosti rovněž uvádí, že dle zadávací dokumentace zadavatel provede nejdříve

hodnocení nabídek a teprve následně provede posouzení splnění podmínek účasti.

VÝHODNOSTI DLE ZÁKONA Č. 134/2016 SB., O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK“, vydaným

Ministerstvem pro místní rozvoj.

Dále k námitce týkající se kumulace požadavků na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího

zadavatel uvádí, že pro realizaci zakázky je podstatné, zda práce bude řídit stavbyvedoucí

s odpovídajícími zkušenostmi, jenž bude schopen koordinovat jednotlivé práce a zajistit

bezpečný pohyb osob na staveništi i bezpečný transport materiálů dle požadavků stavby, když

rozdílné nároky na koordinaci a činnost stavbyvedoucího bude klást rekonstrukce probíhající

v nízké budově a zcela jiné nároky bude mít transport osob a materiálů v osmipatrové budově

za zachování plného provozu. Ohledně kumulace předmětných požadavků zadavatel rovněž

odkazuje na svoje rozhodnutí o námitkách navrhovatele, kdy upozorňoval na nutnost zajištění

stávajícího provozu budovy i v průběhu rekonstrukce a dále na nutnost zajištění bezpečnosti

osob zadavatele i pracovníků dodavatele stavby. Zadavatel v této souvislosti rovněž uvádí, že

zákaz používání výtahů zadavatele při provádění stavebních prací v stávajících provozovaných

budovách je obvyklý, neboť při realizaci stavebních prací dochází k poškozování výtahu

zanesením nečistot a přetěžováním výtahu. Zadavatel ve vztahu k namítané kumulaci

požadavku na stavbyvedoucího uvádí, že při zajišťování koordinace a návaznosti různých

stavebních profesí nemá osoba, která má např. násobné (co do počtu i do hodnoty) zkušenosti

6

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

s realizací zakázek, kde tyto činnosti byly realizovány samostatně, žádnou zkušenost

s koordinací těchto činností. V souvislostí s odkazem navrhovatele na rozhodnutí Úřadu ze dne

7. 2. 2018, č. j. ÚOHS-S0041/2018/VZ-03781/2018/523/JŠi zadavatel uvádí, že navrhovatel

chybně interpretuje požadavky zadávací dokumentace, neboť se nejedná o technickou

kvalifikaci, ale o hodnocení kvalifikace stavbyvedoucího, když zadavatel hledá takového

dodavatele, který má potřebné zkušenosti a know-how s koordinací a návazností prací

několika odlišných stavebních profesí, dopravou ve vícepodlažním objektu bez používání

zabudovaných výtahů a se zajištěním bezpečného provozu zaměstnanců uživatele budov

v době provádění stavebních prací.

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 5. 9. 2023

TZB (elektroinstalace, vytápění, zdravotechnická instalace, vzduchotechnika a klimatizace,

EZS, CCTV) dosahuje částku 24 118 038 Kč.

Další průběh správního řízení

CCTV) dle projektové dokumentace ve výši 24 118 038 Kč, a to vč. vyznačení příslušných

položek (v rámci položkových rozpočtů), jež zadavatel započítal do částky ve výši

24 118 038 Kč.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 9. 2023

24 459 761,40 Kč bez DPH. Zadavatel rovněž poukázal na skutečnost, že z vysvětlení zadávací

dokumentace č. 16 (i úplného textu zadávacích podmínek) plyne, že stanovený objem

požadovaných stavebních prací TZB činí 25 mil. Kč.

7

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Další průběh správního řízení

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 10. 2023

Další průběh správního řízení

STASEKO PLUS s.r.o., IČO 25853473, se sídlem Slezská 2101/15, 737 01 Český Těšín (dále

jen „STASEKO PLUS“),

•

MANAG, a.s., IČO 47906898, se sídlem Zarámí 92, 760 01 Zlín (dále jen „MANAG ”),

•

První KEY-STAV, a.s., IČO 25385127, se sídlem 8. pěšího pluku 2173, 738 01 Frýdek-Místek

(dále jen „První KEY-STAV“),

•

BDSTAV MORAVA s.r.o., IČO 26807947, se sídlem č.p. 88, 739 36 Bruzovice (dále jen

„BDSTAV MORAVA”),

•

MORYS s. r. o., IČO 42864771, se sídlem Korejská 894/9, Přívoz, 702 00 Ostrava (dále jen

„MORYS”),

•

GEOSAN GROUP a. s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín (dále jen

„GEOSAN GROUP”),

•

HOMOLA holding s.r.o., IČO 06519091, se sídlem Vratimovská 624/11, 718 00 Ostrava

(dále jen „HOMOLA holding”),

•

VAPES CE s.r.o., IČO 25888595, se sídlem Stonavská 51/6, 735 35 Horní Suchá (dále jen

„VAPES CE”),

8

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

•

BYSTROŇ Group a.s., IČO 27800466, se sídlem Bieblova 406/6, 702 00 Ostrava (dále jen

„BYSTROŇ Group”),

•

MH-STAVBY, s.r.o., IČO 27776506, se sídlem Axmanova 305/5, 721 00 Ostrava (dále jen

„MH-STAVBY”),

•

INTOZA s. r. o., IČO 25873261, se sídlem Varšavská 1866/103, 709 00 Ostrava (dále jen

„INTOZA”),

•

Stavos Stavba a.s., IČO 44739494, se sídlem U Studia 3189/35, 700 30 Ostrava (dále jen

„Stavos Stavba”),

•

STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK s.r.o., IČO 27810984, se sídlem Navrátilova 668/12, 721 00

Ostrava (dále jen „STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK”),

•

THERM, spol. s r. o., IČO 42766991, se sídlem Pavlovova 1351/44, 700 30 Ostrava (dále jen

„THERM”).

Jinými slovy: považujete zadávací podmínku týkající se „nehodnocení nabídky“

za stanovenou jasným, přesným a jednoznačným způsobem? V případě, že ne, prosím

uveďte také konkrétní důvody.

Vás případné pochybnosti ohledně výkladu čl. 14.4 zadávací dokumentace a následného

postupu zadavatele v zadávacím řízení důvodem pro nepodání nabídky?

Společnost STASEKO PLUS uvedla „ano tuto zadávací podmínku považujeme za dostatečně

jasnou a jednoznačnou“.

•

Společnost MANAG uvedla „ze zadávací dokumentace vyplývá, že v případě nedoložení

zkušenosti stavbyvedoucího nebude nabídka hodnocena. Dle našeho názoru z tohoto

ustanovení nevyplývá, zda bude účastník vyloučen a není zcela zřejmé, jak bude zadavatel

9

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

postupovat v případě, že obdrží takovou nabídku, kde nebude uvedena žádná zkušenost

stavbyvedoucího.“.

•

Společnost První KEY-STAV uvedla „[p]odmínku nehodnocení nabídky, která nebude

splňovat požadované náležitosti dle čl. 14.4 zadávací dokumentace chápeme tak, že

nabídka nebude hodnocena, tudíž bude vyřazena. Co nechápeme je přesah limitů technické

kvalifikace, ke kterému tímto dochází.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla »[d]ané ustanovení dle č. 14.4. zadávací

dokumentace je zavádějící, jelikož dané ustanovení se týká hodnocení kvality týmu, kdy

uchazeč měl za to, že dle původní ZD zveřejněné na profilu zadavatele dne 4.4.2023 bude

vyloučen při nedoložení zkušeností stavbyvedoucího, avšak dle upravené ZD (která nám

byla zaslána spolu s Žádosti o informace dne 13.10.) nebude hodnocen, což si lze vysvětlit

2 způsoby – jednak tak, že za dané kritérium získá bodové hodnocení v počtu bodů „0“, ale

cenová nabídka bude hodnocena v části ceny díla, kde i cenou může získat dostatečný počet

bodů, aby danou zakázku vyhrál (toto je náš výklad podmínek). Nebo druhá varianta a to,

že nabídka nebude vůbec hodnocena.«.

•

Společnost MORYS uvedla »[p]odmínku týkající se „nehodnocení nabídky“ považujeme

za stanovenou jasným, přesným a jednoznačným způsobem«.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v] prvním případě uvádíme, že v situaci, kdy pro

nedoložení min. 1 zkušenosti s příslušnou zakázkou nebude nabídka dodavatele hodnocena

považujeme obsah zadávací dokumentace, podmínky, za jasné a jednoznačné. Při jejich

interpretaci neshledáváme žádnou výkladovou nejasnost.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, citované znění považujeme za dostatečně jasné

a jednoznačné.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[z]adávací podmínku, že nabídka nebude hodnocena,

bychom si asi nevykládali jinak, než jak je formulována, tedy že pokud nedoložíme

hodnocenou zkušenost, naše nabídka nebude hodnocena (jak jsme ale uváděli výše,

detailní znalost ZD nemáme. takže se nám těžko odpovídá).“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[a]no“.

•

Společnost Stavos Stavba uvedla »[p]odmínku týkající se „nehodnocení nabídky“

považujeme v jejím důsledku za srozumitelnou, protože nabídka, která není hodnocena,

nemůže být vybrána jako nejvýhodnější, třebaže by jinak ekonomicky nejvhodnější být

mohla, pokud by nedoložení ani „jedné zkušenosti….“ v rámci dílčího kritéria „Kvalita týmu

– stavbyvedoucí 10 %“ bylo hodnoceno bodovou hodnotou 0. Obecně řečeno jinými slovy,

horší výsledek v dílčím kritériu „Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10 %“ nemůže uchazeč

dohnat lepším výsledkem v dílčím kritériu „Celková nabídková cena 90 %“, protože dílčí

hodnotící kritérium „Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10 %“ se v takovém případě fakticky

stává kritériem kvalifikačním a uchazeč je tzv. mimo hru – o což v tomto případě jde.«.

10

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

•

Společnost THERM uvedla „[z]adávací podmínku jsme pochopili a je nám dostatečně

jasná.“.

Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „naše společnost se výběrového řízení zúčastní, výklad

čl. 14.4. pro nás není důvodem nepodání nabídky“.

•

Společnost MANAG uvedla » citovaný odstavec 14.4. by v případě, že by se naše společnost

chtěla účastnit zadávacího řízení, byl dotazován v rámci žádosti o vysvětlení zadávací

dokumentace, jelikož nám není zcela jasné, jaké důsledky by dané „nehodnocení“ nabídky

mělo.«.

•

Společnost První KEY-STAV uvedla „[d]ůvodem k nepodání nabídky byla existence

samotného kritéria, které je, jak uvádíme výše, nad rámec požadavků technické kvalifikace.

Výklad samotný není důvodem k nepodání nabídky.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[p]okud by podmínky byly jednoznačné co do našeho

pohledu-výkladu (upraveného) čl. 14.4., naše společnost by se účastnila VŘ a nabídku by

podala.“.

•

Společnost MORYS uvedla »[v]zhledem k odpovědi 1) by v případě, že by se naše společnost

rozhodla účastnit se předmětného zadávacího řízení, tato zadávací podmínka určitě nebyla

důvodem neúčasti v zadávacím řízení. Standardně při pochybnostech ohledně výkladu

zadávacích podmínek při účasti v zadávacích řízeních postupujeme vždy v souladu

s ust. § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“).«.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v] případě naší účasti v předmětném zadávacím řízení

neshledáváme důvod pro naši neúčast, a to ani úřadem pojaté možné výkladové potíže

popsané viz ad 1). Důvodem je, jak jsme již uvedli, že neshledáváme výkladové nejasnosti,

a pokud bychom je přeci jen v daném případě pojali, tak by zcela jistě nebyly důvodem pro

naši neúčast. Na místě by tak byla žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[n]e, případné pochybnosti by pro nás nebyl důvod

k nepodání nabídky.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]aše společnost nabídku podávat nebude. Na Váš dotaz,

zda by byly pochybnosti důvodem pro nepodání nabídky nedokážeme odpovědět.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]aše společnost se předmětného zadávacího řízení

účastní, je připravena v něm podat svou nabídku a v této souvislosti již zadavateli

adresovala několik žádostí o vysvětlení a jednu námitku, obsahující mimo jiné i výhradu

vůči čl. 14.4. zadávací dokumentace. Námitku i rozhodnutí zadavatele o jejím zamítnutí

přikládáme.“.

•

Společnost THERM uvedla „[n]e“.

Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

11

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „nedoložením ani jedné požadované zkušenosti

a následné vyloučením účastníka, nepovažujeme za diskriminační“.

•

Společnost MANAG uvedla „domníváme se, že není velký rozdíl mezi tím, zda by byla

nabídka z důvodu nedoložení požadované zkušenosti vyloučena nebo nehodnocena,

protože obě situace pravděpodobně vedou k tomu, že účastník nezíská předmětnou

zakázku. Jako diskriminační může být vnímáno samotné ustanovení o nehodnocení. V praxi

se setkáváme spíše s tím, že v případě absence požadované zkušenosti je tomuto dílčímu

hodnotícímu kritériu přidělena bodová hodnota 0.“.

•

Společnost První KEY-STAV uvedla „[z]a diskriminační se dá z našeho pohledu považovat

existence podmínky samotné, a to z důvodu, že se jedná o požadavky nad rámec limitů

technické kvalifikace požadované pro stavbyvedoucího. Pokud splní stavbyvedoucí

technickou kvalifikaci dle čl. 10.5 zadávací dokumentace, je požadavek dle čl. 14.4

účelový.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v]ariantu, že uchazeč nedodá ani 1 požadovanou

zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám dle č. 14.4. zadávací dokumentace a tím

dojde k nehodnocení cenové nabídky považujeme za diskriminační, jelikož např. naše CN

mohla být ekonomicky/cenově tak výhodná, že by získala větší počet bodů v celkovém

bodovém hodnocení než uchazeč, který doloží požadované zkušenosti, kdy např. naše

společnost může jednoznačně prokázat zkušenosti stavbyvedoucích v jiných objektech

realizovaných za provozu a za obdobných finančních objemů.“.

•

Společnost MORYS uvedla »[z]adávací podmínku týkající se následků nedoložení ani jedné

požadované zkušenosti (tedy „nehodnocení nabídky“) nepovažujeme za diskriminační.

Tato podmínka je závazná pro všechny účastníky zadávacího řízení stejně, nemůže být tudíž

diskriminační. Zadavatel je navíc při stanovování zadávacích podmínek oprávněn

postupovat tak, aby pomocí zákonem daných možností vybral co možná nejkvalitnějšího

dodavatele s takovými zkušenostmi, které zajistí, že stavba bude dokončena v požadované

kvalitě a lhůtě, zvláště pak v případě, kdy se jedná o školské zařízení.«.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] poslednímu dotazu uvádíme, že nedoložení ani

jedné výše ad 1) citované požadované zkušenosti v kontextu následku v podobě

nehodnocení nabídky nepovažujeme za diskriminační. V nastavení kritérií a následků při

nedoložení neshledáváme žádnou diskriminaci.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[n]e, nepovažujeme zadávací podmínku za diskriminační.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]edokážeme odpovědět.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.

•

Společnost Stavos Stavba uvedla »[z]adávací podmínku týkající se následků nedoložení ani

jedné požadované zkušenosti (tedy „nehodnocení nabídky“) považujeme za diskriminační,

protože fakticky jde proti smyslu vícekriteriálního hodnocení, které by z pohledu uchazeče

12

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

mělo umožnit kompenzovat slabší výsledek v jedné disciplíně excelentním výkonem

v disciplíně druhé - viz výše, druhý odstavec odpovědi na Váš dotaz ad 1).«.

•

Společnost THERM uvedla „[p]o prostudování zadávací dokumentace nás nenapadlo, že by

se mohlo jednat o diskriminační podmínku. A ani po vašem upozornění neumíme posoudit,

zda je podmínka diskriminační.“.

Vyjádření navrhovatele ze dne 25. 10. 2023

20. 9. 2023 navrhovatel sděluje, že zadavatelem zmíněná úprava zadávacích podmínek

veřejné zakázky (spočívající ve snížení požadovaného finančního objemu stavebních prací TZB

na hodnotu 25 mil. Kč bez DPH) byla provedena až po zahájení probíhajícího správního řízení,

a tudíž nemůže být pro probíhající řízení relevantní a namítaná porušení zákona je tedy třeba

posuzovat ke stavu, jaký zde byl k okamžiku podání návrhu. Navrhovatel dále uvádí, že

i v případě požadavku na finanční objem stavebních prací TZB sníženého na úroveň 25 mil. Kč

bez DPH má za to, že je požadavek v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť požadovaný

finanční objem přesahuje odhad finančního objemu těchto prací v rámci plnění zadávané

veřejné zakázky.

13. 10. 2023, navrhovatel sděluje, že v případě dotazu č. 1 se jedná o čistě právní otázku, kdy

odpovědnost za její posouzení Úřad v žádném případě nemůže přenášet na potenciální

dodavatele a jejich dojmy. Navrhovatel dále zopakoval, že zadavatelem stanovená výhrada

(„nebude jeho nabídka hodnocena“) je v příkrém rozporu se základním zákonným principem

hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení.

13

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Další průběh správního řízení

Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 27. 11. 2023. Navrhovatel doručil Úřadu své

vyjádření dne 28. 11. 2023.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 11. 2023

1 požadovanou zkušenost a „nyní napadá změnu zadávacích podmínek, to že nebude vyloučen

a dle jeho názoru musí tedy být hodnocen, i když nesplňuje jedno z hodnotících kriterií“.

K námitce navrhovatele, že „že nedoložení Zadavatelem požadovaných referencí

stavbyvedoucího ve smyslu bodu 14.4 zadávací dokumentace znamená pouze to, že daný

dodavatel v předmětném kritériu (s váhou 10 %) nezíská v rámci hodnocení nabídky žádné

body, nicméně ve zbytku, tj. ve druhém kritériu celková nabídková cena, však nabídka takového

účastníka odpovídající počet bodů obdrží a stále může být konkurenceschopná“ zadavatel

uvedl, že ji nepovažuje za podstatnou neboť „minimální požadavek na zkušenosti

stavbyvedoucího jsou dvě stavby, a to jedna požadovaná v bodě 10.5. ZD kvalifikační

předpoklady a druhá v bodě 14.4. hodnotícím kritériu kvalita týmu. Není tedy podstatné, zda

je požadavek na dvě stavby uveden v kvalifikačním požadavku nebo rozdělen na požadavek

stavby v kvalifikaci a hodnotícím kritériu, neboť při nesplnění tohoto požadavku by byl účastník

vyloučen/nehodnocen v obou případech.“.

14

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

K provedenému šetření pak zadavatel dále uvedl, že „[o]dpovědi dodavatelů, kteří podali

námitku a zřejmě tak nesplňují zadávací podmínky, jsou samozřejmě negativní. Pokud by Úřad

oslovil větší, v úvahu připadající dodavatele, jako je EUROVIA, Hochtief, IMOS, Subterra,

Skanska, Strabag, SWIETELSKY, OHL ŽS, PORR, COLAS CZ, GEMO OLOMOUC, Ridera Stavební ,

případně další, zcela jistě by získal odpověď, že zadávací podmínky nejsou pro jejich společnost

diskriminační.“.

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 11. 2023

Navrhovatel pak uvedl, že mezi oslovenými subjekty se nachází nezanedbatelné množství

potenciálních dodavatelů, kteří zadavatelem stanovenou výhradu (ohledně nehodnocení

nabídky stanovenou v čl. 14.4 zadávací dokumentace) hodnotí stejně jako navrhovatel (tedy

tak, že se jedná o nezákonný přesah limitů technické kvalifikace, který v rozporu se zákonným

principem hodnocení nabídek ze soutěže o veřejnou zakázku diskvalifikuje potenciálně

výhodnější nabídky dotčených dodavatelů), a vnímají ji jako diskriminační a účelově

nastavenou překážku, resp. jako důvod pro nepodání nabídky. Navrhovatel dále poukázal

na skutečnost, že Úřad mezi podklady pro rozhodnutí zahrnul také námitky společností

BDSTAV MORAVA s.r.o. a Stavos Stavba a.s., přičemž z těchto námitek plyne, že proti

zadávacím podmínkám „(tedy mj. proti výhradě stanovené Zadavatelem v bodu 14.4 zadávací

dokumentace, požadavkům Zadavatele na hodnocené referenční zakázky stavbyvedoucího

nebo stanoveným finančním objemům prací TZB)“ aktivně brojí nejen navrhovatel, ale

zákonnost těchto zadávacích podmínek byla rozporována též ze strany dalších dodavatelů.

Závěrem pak navrhovatel konstatuje, že z podkladů pro rozhodnutí plyne, že zadavatel

nepřipravil zadávací podmínky veřejné zakázky tak, aby umožnil férovou hospodářskou soutěž

o veřejnou zakázku a tuto nedůvodně omezil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 12. 2023

14.4 ZD“, tj. zda taková nabídka bude hodnocena, či nikoliv, což činí zadávací podmínky vnitřně

rozpornými, v důsledku čehož je postup zadavatele nepředvídatelný, a proto netransparentní,

čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

15

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Řízení o rozkladu

Úřadu k novému projednání.

Úřadu v této souvislosti konstatoval, že v řízení o rozkladu nebylo shledáno, že by zadávací

dokumentace trpěla takovou nejasností, jakou jí Úřad v rozhodnutí ze dne 5. 12. 2023 vytýkal,

přičemž i průzkum trhu potvrdil, že zadávací dokumentace pochybnosti zásadně nebudí.

20. 9. 2018 ve věci sp. zn. C‑546/16, Montte SL vs. Musikene (dále jen „rozsudek Musikene“)

a dále s odkazem na recentní rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí ze dne 5. 9. 2023,

č. j. ÚOHS-33680/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím

předsedy Úřadu ze dne 20. 11. 2023, č. j. ÚOHS-45805/2023/163, sp. zn. ÚOHSR0129/2023/VZ), předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dále uvedl, že bude

na Úřadu, aby posoudil konkrétní okolnosti a konkrétní požadavky zadavatele formulované

v zadávací dokumentaci, aby na základě toho v kontextu výše uvedené rozhodovací praxe

a judikatury zkoumal soulad postupu zadavatele se zákonem. V této souvislosti předseda

Úřadu rovněž uvedl, že bude možno posuzovat rozsah referenčního plnění, minimální počet

16

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

referenčních zakázek, či dostupnost referencí na trhu, a s tím spojený dopad takové podmínky

do soutěže o veřejnou zakázku, přičemž tyto otázky je pak třeba posuzovat ve světle toho, co

navrhovatel uvede v návrhu.

Nové projednání věci Úřadem

Další průběh správního řízení

1) „Lze obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby)

nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních

podlažích v porovnání s rekonstrukcí vnitřních prostorů budovy, jež má méně nadzemních

podlaží? Pokud ano, prosím specifikujte tyto rozdíly.

2) Jaké by byly praktické rozdíly v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby)

v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné používat výtah v porovnání

s budovou ve které se výtahy běžně používají?

3) Jaký vliv na praktický výkon funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) by měl případný

zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu zabudované výtahy, pokud by

se jednalo budovy se zabudovaným výtahem do 5. NP a nad 5. NP?

Jinými slovy: Jsou v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) praktické

rozdíly, pokud by nebylo pro transport stavebních materiálů možno používat v objektu

zabudované výtahy?

4) Lze obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby)

nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně pěti nadzemních

podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat v objektu

zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu zabudovaných

výtahů povoleno bylo? Např. zda je výkon činnosti stavbyvedoucího v daném případě

složitější, resp. zda stavbyvedoucí musí vykonávat další jiné činnosti, či nikoliv. Pokud ano,

prosím specifikujte.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

5) Lze ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) identifikovat nějaký

konkrétní přínos (zvýhodnění) pro investora, pokud má tato osoba praxi s realizací

rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport

stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy, oproti osobě, která

tuto praxi nemá? Pokud ano, popište prosím tento přínos.

17

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.“.

1) „Lze dle Vašeho názoru obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího

(autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně

pěti nadzemních podlažích v porovnání s rekonstrukcí vnitřních prostorů budovy, jež má

méně nadzemních podlaží? Pokud ano, prosím specifikujte tyto rozdíly.

18

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

2) Jaké by dle Vašeho názoru byly praktické rozdíly v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího

(autorizované osoby) v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné používat

zabudovaný výtah v porovnání s budovou ve které se zabudované výtahy běžně používají?

3) Jaký vliv na praktický výkon funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) by dle Vašeho

názoru měl případný zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu

zabudované výtahy, pokud by se jednalo o budovy se zabudovaným výtahem do 5. NP

a nad 5. NP?

Jinými slovy: Jsou dle Vašeho názoru v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované

osoby) praktické rozdíly, pokud by nebylo pro transport stavebních materiálů možno

používat v objektu zabudované výtahy?

4) Lze dle Vašeho názoru obecně říci, že existují v rámci výkonu funkce stavbyvedoucího

(autorizované osoby) nějaké rozdíly při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně

pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat

v objektu zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu

zabudovaných výtahů povoleno bylo? Např. zda je výkon činnosti stavbyvedoucího v daném

případě složitější, resp. zda stavbyvedoucí musí vykonávat další jiné činnosti, či nikoliv.

Pokud ano, prosím specifikujte.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

5) Shledáváte ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované osoby) nějaký

konkrétní přínos (zvýhodnění) pro investora v rámci plnění předmětné veřejné zakázky,

pokud by měla osoba stavbyvedoucího praxi s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti

nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních materiálů nebyly používány

v objektu zabudované výtahy, oproti osobě, která tuto praxi nemá? Pokud ano, popište

prosím tento přínos.

Uvažujte prosím o rekonstrukci vnitřních prostorů budovy za plného provozu budovy.

6) Byli byste schopni splnit požadavek zadavatele na stavbyvedoucího, jenž je schopen

prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích,

kdy pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy,

přičemž tyto práce musely být realizovány v interiéru budovy za plného provozu budovy (viz

shora citované ustanovení zadávací dokumentace)?

7) V případě, že byste uvažovali o podání nabídky na veřejnou zakázku, představoval by pro

Vás shora citovaný požadavek zadavatele, tj. aby dodavatel disponoval stavbyvedoucím

(autorizovanou osobou), jenž je schopen prokázat zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb

o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly

používány v objektu zabudované výtahy, přičemž tyto práce musely být realizovány

v interiéru budovy za plného provozu budovy, nějaká omezení ve vztahu k tvorbě či podání

nabídky? V případě, že ano, považujete shora citovaný požadavek zadavatele

za diskriminační? Případně sdělte prosím také konkrétní důvody.“.

Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] případě vnitřních prací nehraje v rámci výkonu funkce

stavbyvedoucího počet nadzemních podlaží roli.“.

19

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „ne, neexistují rozdíly“.

•

Společnost MANAG uvedla „ne, pokud není nějaký důvod např. z hlediska statického

zajištění budovy o více podlažích nebo není zásadně dotřena statika atd…“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v] rámci výkonu funkce stavbyvedoucího nemá vliv

počet nadzemních podlaží v rozsahu rekonstrukcí daných podlaží a to vč. výkonu

stavbyvedoucího, kdy dané kritérium na reference o 5-ti nadzemních podlažích lze

považovat za diskriminační“.

•

Společnost MORYS uvedla „[a]no, zejména bezpečnost provozu, transport materiálu

a celková organizace výstavby.“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] prvnímu dotazu uvádíme, že obecně jsou rozdíly

v realizaci budovy s větším počtem podlaží, oproti budovám s nízkou podlažností

(např. 2 podlaží). Tyto rozdíly jsou o to markantnější, pokud se jedná o rekonstrukci budovy,

navíc rekonstruované za provozu. Rozdíly spočívají zejména v nutnosti koordinace prací

v jednotlivých podlažích (čím více podlaží, tím náročnější řízení), rozdělení činností

po jednotlivých záběrech (pokud je to možné), plánování transportu materiálů

a příp. i pracovníků atd. Přímou úměrou se pak uvedené činnosti odrážejí ve výkonu funkce

příslušného stavbyvedoucího.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[a]no, zejména v organizaci a podstatně složitějšímu

přesunu materiálu na místo zabudování“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, pro stavbyvedoucího je to náročnější jak v přehledu

koordinací lidí, tak v koordinaci daného materiálu na určitá patra.“.

•

Společnost THERM uvedla „[a]no, rozdíly jsou zejména v organizaci přesunu hmot

a BOZP.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[n]e.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[n]e, neexistují.“.

Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] rámci výkonu funkce stavbyvedoucího neshledáváme

žádné rozdíly mezi jeho prací v případě budovy o nejméně pěti NP, kde není obecně nutné

používat zabudovaný výtah, a prací v budově, ve které se zabudované výtahy běžně

používají. Samozřejmě pomineme-li otázku tělesné zdatnosti, která mnoho nevypovídá

o odbornosti.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[ž]ádné“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „žádné, my zvažujeme použit venkovní stavební

výtah“.

•

Společnost MANAG uvedla „dle našeho názoru tam není žádný rozdíl“.

20

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[r]ozdíly pro funkci stavbyvedoucího v rámci

používání výtahů zabudovaných a výtahu nezabudovaných (postavených dodatečně

v rámci stavby z exteriérů objektu) je ten, že pro nezabudované výtahy plynou výhody

stavbyvedoucího v podobě podstatně menší odpovědnosti za BOZP a možných rizik, avšak

s tímto postupem musí být počítáno v PD a VV. (K tomu uvádíme, že nemáme PD a VV

nastudováno, jelikož se dané zakázky neúčastníme.)“.

•

Společnost MORYS uvedla „[z]ásobování stavby je nutno řešit externími zdvihacími

mechanizmy (…) Dopad do plánu organizace výstavby (…) Nutno zajistit případné zábory

pro zdvihací techniku, zajistit BOZP (…) Dopad na plynulost zásobování“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[d]omníváme se, že dotaz č. 2 není ze strany Úřadu

věcně zcela správně definován. Je rozdíl, zda při rekonstrukci budovy není nutné používat

zabudovaný výtah (např. s ohledem na lehčí charakter prací), nebo investorem není

umožněno používat zabudovaný výtah (např. z důvodu obavy z poškození, příp. z důvodu

zabránění křížení čisté a špinavé cesty apod.). V případě, že není umožněno používání

zabudovaného výtahu, jedná se o zásadní ztížení stavebních prací. Stavbyvedoucí pak musí

koordinovat zásobování stavby obvykle skrze fasádní nebo střešní plášť, což je mnohem

náročnější, zejména pokud je zároveň kolem objektu postaveno lešení.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[r]ozdíly byly především v bezpečnosti práce, složitější

organizaci práce a ve větší časové náročnosti stavby“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[v] případě zabudování výtahu je ušetřen čas na přesun

pracovníku a stavebního materiálu.“.

•

Společnost THERM uvedla „[v]yšší nároky na organizaci přesunů sutě a hmot.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[ž]ádný praktický rozdíl nevidíme. Uvažovat lze o zvýšení

finančních nákladů na transport (v případě výnosu materiálu po schodišti), ovšem toto se

netýká stavbyvedoucího.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[p]ro stavbyvedoucího je to jen otázka organizace

složitějšího a nekomfortního přesunu hmot, než je doprava zabudovaným výtahem. Pakliže

je zabudovaný výtah jako možnost vyjmut, je třeba se dohodnout na jiném způsobu

přesunu hmot, např. přes okna prostřednictvím stavebního výtahu postaveném na fasádě

budovy, nebo el. vrátkem vyloženým z okna budovy, nebo ručním nošením po schodišti tak,

aby nedocházelo ke kolizi s potřebami osob pohybujících se po budově v rámci

nepřerušeného provozu budovy.“.

Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]a praktický výkon funkce stavbyvedoucího nemá

případný zákaz používat pro transport stavebních materiálů v objektu zabudované výtahy

žádný vliv.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]ejsou“.

21

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost HOMOLA holding uvedla „na výkon funkce stavbyvedoucího nemá žádný vliv

počet pater stavby“.

•

Společnost MANAG uvedla „ne, dle našeho názoru nejsou žádné praktické rozdíly“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla »[v] případě zákazu používání zabudovaných výtahů

pro realizaci jakékoliv rekonstrukce ať do 5.NP i nad 5.NP je rozhodující to, zda s daným

omezujícím parametrem počítá PD, VV a hlavně POV stavby. Což má jednoznačně vliv

na stanovení nabídkové ceny. Pokud to PD+VV+POV nezohledňuje, tak je to v rozporu

s požadavkem zadavatele.“.

•

Společnost MORYS uvedla „[a]no, každé další NP = větší výška pro zásobování objektu, což

má dopad na organizaci zásobování (…) Při nárustu výšky je potřeba dimenzovat a volit

adekvátní zdvihací techniku a zařízení, kdy operační rozsah výložníku jeřábu ovlivňuje BOZP

a organizaci práce pod těmito zařízeními (…) Jeřáby pro větší výšku mají odlišné parametry

výložníků“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[o]dpověď na třetí dotaz je obdobná odpovědi

předchozí s tím, že pochopitelně s vyšší podlažností jsou nároky na koordinaci náročnější.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru tyto rozdíly existují. Pokud nelze

používat k transportu materiálu vnitřní prostory a materiál lze dopravovat pouze z venku

budovy, je to velký rozdíl z hlediska bezpečnosti a organizace práce, tím pádem to má vliv

na celý průběh stavby a její vedení.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[s]tavbyvedoucí by musel řešit časovou náročnost přepravu

materiálu a lidí.“.

•

Společnost THERM uvedla „[r]ozdíl je zejména v organizaci transportu sutě.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[s]tejně jako výše.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[n]ení rozdíl mezi 5. NP a většího počtu NP.“.

Na dotaz č. 4 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[v] samotném výkonu činnosti stavbyvedoucího

neshledávám žádné zásadní rozdíly. Paradoxně, z vlastní zkušenosti vím, že v případě

používání zabudovaných výtahů pro transport materiálů má stavbyvedoucí více starostí,

protože následně musí řešit vzniklé škody na výtahu, případně úhrady za energii atp.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]ení“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „v případě použití vnitřního zabudovaného výtahu

(za plného provozu), výkon činnosti stavbyvedoucího může být složitější v rámci

koordinace“.

•

Společnost MANAG uvedla „[v]e výkonu stavbyvedoucího neshledáváme v uvedeném

případu žádné rozdíly. Navíc-způsob přepravy by měla řešit už samotná projektová

dokumentace.“.

22

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[v]iz. bod č. 2. V rámci daného výkonu nejsou

v podstatě rozdíly pro výkon stavbyvedoucího při rekonstrukci objektu o min. 5-ti NP

s nemožností používat zabudované výtahy.“.

•

Společnost MORYS uvedla „[a]no, rozdíly popsány v odrážkách výše. (…) Jde zejména

o zásobování provozu (…) Taktéž u vyšších objektů ovlivňuje realizace za neomezeného

provozu větší počet NP v provozu, což výrazně ovlivňuje koordinaci s větším počtem

uživatelů objektu.“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] dotazu č. 4 viz odpovědi výše.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru tyto rozdíly existují. Pokud nelze

používat k transportu materiálu vnitřní prostory a materiál lze dopravovat pouze z venku

budovy, je to velký rozdíl z hlediska bezpečnosti a organizace práce, tím pádem to má vliv

na celý průběh stavby a její vedení.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[s]tavbyvedoucí by musel řešit časový plán jak pro přesun

materiálu, tak i pro přesun lidí z důvodu nenarušení plného a plynulého provozu budovy.“.

•

Společnost THERM uvedla „[r]ozdíly jsou v organizaci návozu materiálu, odvozu suti, BOZP

na staveništi.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[v] obou případech stavbyvedoucí musí zajistit bezpečný

pohyb osob, které se pohybují ve vnitřních prostorech budovy.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[p]ro stavbyvedoucího je to jen otázka organizace

složitějšího a nekomfortního přesunu hmot, než je doprava zabudovaným výtahem. Pakliže

je zabudovaný výtah jako možnost vyjmut, je třeba se dohodnout na jiném způsobu

přesunu hmot, např. přes okna prostřednictvím stavebního výtahu postaveném na fasádě

budovy, nebo el. vrátkem vyloženým z okna budovy, nebo ručním nošením po schodišti tak,

aby nedocházelo ke kolizi s potřebami osob pohybujících se po budově v rámci

nepřerušeného provozu budovy.“.

Na dotaz č. 5 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[n]eshledávám.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „neshledáváme konkrétní přínos pro investora“.

•

Společnost MANAG uvedla „[r]eálné zkušenosti stavbyvedoucího mohou být přínosem,

nicméně nemají žádnou přidanou hodnotu.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[p]ro investora nemá žádný přínos praxe, zkušenost

stavbyvedoucího při rekonstrukci objektu s min. 5-ti NP, kdy měl stavbyvedoucí

v předešlých stavbách omezeno používat zabudované výtahy.“.

23

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost MORYS uvedla „[a]no (viz. odrážky výše) – jedná se o osobu, která má zkušenost

s řízením daného typu provozu, což je rozhodně pro samotnou realizaci a investora

přínosem.“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[k] dotazu č. 5 viz odpovědi výše. Pro hladký chod

rekonstrukce je bezpochyby výhodou, pokud stavbyvedoucí má zkušenosti s řízením

obdobné stavby, a to tím spíše pokud jde o rekonstrukci za provozu. V zájmu investora je

jistě bezkolizní průběh výstavby, což u rekonstrukcí staveb za provozu je úkol náročný.

Neznáme tento konkrétní projekt, ale obecně jde o minimalizaci křížení stavebních procesů

s provozem investora, minimalizaci výpadků médií (přepojování elektroinstalace, vody,

odstávky vytápění), minimalizace hluku, prašnosti atd. Zkušenosti stavbyvedoucího se

promítnou rovněž do harmonogramu stavby tak, aby byl splněn konečný termín, jakož

i minimalizovány termíny rušících prací apod.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[d]le našeho názoru je stavbyvedoucí s takovouto praxí

přínosem pro investora hlavně v tom, že je velká pravděpodobnost, že celá realizace stavby

proběhne bez větších problémů.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, nebude zbytečně docházet k prostojům a bude zařízen

plynulý provoz budovy.“.

•

Společnost THERM uvedla „[a]no, má zkušenosti s montáží a provozem zdvihací techniky

pro návoz materiálů a pracovníků.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[č]ím zkušenější je stavbyvedoucí, tím lepší je postup prací

a koordinace řemesel.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[a]no, zkušenost s konkrétní problematikou je vždy

lepší“.

Na dotaz č. 6 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[a]no.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[a]no“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „ano, jsme schopni splnit požadavek zadavatele“.

•

Společnost MANAG uvedla „[n]e.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[n]ebyli bychom schopni splnit požadavek ZD a tím

se účastnit VŘ. A je to jeden z důvodů proč se neúčastníme Veřejné zakázky.“.

•

Společnost MORYS uvedla „[a]no“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[n]eznáme další podmínky kladené na kvalifikaci

stavbyvedoucího, ale pravděpodobně bychom takový požadavek byli schopni splnit.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[a]no, tento požadavek jsme schopni splnit.“.

24

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Společnost VAPES CE uvedla „[a]no, byli bychom schopni splnit tento požadavek

na stavbyvedoucího.“.

•

Společnost THERM uvedla „[a]no.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[a]no.“.

•

Společnost BYSTROŇ Group uvedla „[a]si ano, na žádné realizované stavbě v minulosti

samostatně neevidujeme takovouto specifikaci, takže bychom si asi nevzpomněli, kde jsme

v posledních 5 letech jezdili výtahem uvnitř stavby a kde jsme využívali výtah postavený

na fasádě domu, nebo kde jsme využili el. vrátek, nebo kde jsme třeba transportovali

materiál na střechu a ze střechy poté do budovy.“.

Na dotaz č. 7 společnosti odpovídaly následovně:

•

Společnost Stavos Stavba uvedla „[u]vedený požadavek by pro nás omezení

nepředstavoval, ale považuji jej za diskriminační.“.

•

Společnost INTOZA uvedla „[n]e“.

•

Společnost HOMOLA holding uvedla „tento požadavek by pro nás nepředstavoval žádné

omezení při tvorbě nabídky“.

•

Společnost MANAG uvedla „[t]uto problematiku musí dodavatel zohlednit v cenové

nabídce a zároveň by naše společnost nesplnila kvalifikačně. To, zda je požadavek

diskriminační nebo ne, nejsme schopni objektivně posoudit.“.

•

Společnost BDSTAV MORAVA uvedla „[a]no, požadavek na stavbyvedoucího se

zkušeností/praxí na rekonstrukci staveb o min. 5. NP, kdy pro transport mělo být omezení

používání zabudovaných výtahů považujeme za diskriminační. Obvzláště proto, že s daným

postupem nebylo počítáno v PD a VV. (K tomu uvádíme, že další případné změny u PD a VV

v průběhu zadávacího řízení od jeho počátku k dnešnímu dni, nemáme nastudovány.“.

•

Společnost MORYS uvedla „[n]e, požadavek zadavatele považujeme za přiměřený

a v případě, že by se naše společnost rozhodla účastnit se předmětného zadávacího řízení,

tato podmínka by určitě nebyla důvodem neúčasti v zadávacím řízení.“.

•

Společnost GEOSAN GROUP uvedla „[v]zhledem k odpovědi na předchozí otázku

nepovažujeme požadavek zadavatele na stavbyvedoucího za problematický

a diskriminační.“.

•

Společnost STASEKO PLUS uvedla „[p]ožadavek nepovažujeme za diskriminační, nabídku

v řádném termínu podáme.“.

•

Společnost VAPES CE uvedla „[n]e“.

•

Společnost THERM uvedla „[n]e.“.

•

Společnost MH-STAVBY uvedla „[p]okud se bavíme o jedné referenční zakázce, tak nikoli –

viz odpověď výše.“.

25

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

•

Společnosti První KEY-STAV a STAVEBNÍ SPOLEČNOST ŠURÍK na dotazy Úřadu nikterak

nereagovaly.

Další průběh správního řízení

Vyjádření zadavatele ze dne 16. 4. 2024

602,675 tun odstraňované sutě i nově zabudovávaných materiálů a technologií, tj. jednalo by

se minimálně 1506 jízd výtahu určeného výhradně pro přepravu osobních osob

za předpokladu jeho plného vytížení. Zadavatel dále poukazuje na odpovědi dotazovaných

subjektů v rámci Úřadem provedeného šetření na trhu, když má za to, že z předmětného

průzkumu vyplývá, že požadavek zadavatele ve vztahu ke zkušenostem stavbyvedoucího je

oprávněný a nezpůsobuje omezení hospodářské soutěže.

Vyjádření navrhovatele ze dne 22. 4. 2024

26

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Úřadem nově provedeného šetření na trhu. Navrhovatel má za to, že posouzení, zda má

dotčená zadávací podmínka diskriminační povahu či nikoliv, je čistě právní otázkou, a proto

náleží přímo Úřadu a nelze jej v žádném případě přenášet na potenciální dodavatele působící

na relevantním trhu. Dále navrhovatel namítá, že Úřad o vyjádření požádal výhradně subjekty

geograficky zasazené a působící v regionu plnění veřejné zakázky, přičemž lze předpokládat,

že dotazované subjekty mohou být různým způsobem zainteresované do plnění veřejné

zakázky. V této souvislosti pak navrhovatel uvádí, že Úřad nemůže přihlížet k vyjádřením

dodavatelů, kteří v zadávacím řízení na veřejnou zakázku podali nabídku nebo jsou

poddodavateli takového subjektu. Nad rámec uvedeného má navrhovatel za to, že výsledky

provedeného šetření Úřadu neposkytují relevantní podklad pro posouzení zákonnosti

sporného požadavku zadavatele, neboť z odpovědí oslovených dodavatelů nelze vyvodit

prakticky žádný jednoznačný závěr ohledně kteréhokoli z Úřadem položených dotazů. Rovněž

má navrhovatel za to, že vnímání daného požadavku dodavateli působícími na (regionálním)

relevantním trhu nemůže být stěžejním podkladem a bernou mincí pro posuzování zákonnosti

posuzovaných zadávacích podmínek. Ve vztahu k dotazům, jež Úřad adresoval ČKAIT

navrhovatel namítá, že se Úřad neobrátil na žádný jiný orgán či ústav schopný relevantním

způsobem odborně a nezávisle posoudit předmětné požadavky zadavatele, když za tímto

účelem považuje navrhovatel za vhodné, aby Úřad oslovil např. odborníky z českých vysokých

škol (ČVUT, VUT či VŠB-TUO), kteří disponují znalostmi, zkušenostmi a odborností k posouzení

důvodnosti a vlivu předmětných požadavků zadavatele na výkon funkce stavbyvedoucího.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 5. 2024

27

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Bezpečnostní předpisy pro výtahy - Provoz a servis výtahů (2018)], když má za to, že svým

vysvětlením zadávací dokumentace a uvedením informace, že pro dopravu stavebních

materiálů nelze používat stávající osobní výtah v budově reflektoval předpisy pro užívání

výtahů.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

28

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Správy silnic MSK v Ostravě-Zábřehu“, když se jedná o „stavební úpravy vnitřních prostorů

Celková nabídková cena 90%

2

Není-li uvedeno jinak, zadávací dokumentací se myslí verze „ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PODROBNÉ PODMÍNKY“

ze dne 25. 8. 2023, tedy zadávací dokumentace ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 16 ze dne 25. 8. 2023.

29

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Kvalita týmu – stavbyvedoucí 10%“.

Pro hodnocení nabídek bude použita bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé

nabídce bude dle daného kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost

předmětné nabídky v rámci daného kritéria. Pro číselně vyjádřitelné kritérium, pro které má

nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (Nabídková cena – celková výše nabídkové

ceny v Kč bez DPH), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100

a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce.

Nejvhodnější nabídkou v rámci tohoto hodnotícího kritéria bude nabídka s nejnižší nabídkovou

cenou, této nabídce bude přiřazena hodnota 100 bodů.

Pro číselně vyjádřitelné kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu

kritéria (Kvalita týmu – stavbyvedoucí), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která

vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky.

Nejvhodnější nabídkou v rámci tohoto hodnotícího kritéria bude nabídka, které bude přiřazen

nejvyšší počet bodů.

U kritéria Kvalita týmu – Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky,

které mají významný dopad na její plnění, budou body přidělené dle tabulky (viz bod 14.4 ZD)

za níže uvedenou osobu z 5 doložených zkušeností této osoby sečteny. Počítáno bude

maximálně 5 referencí za řádného člena týmu, tj. stavbyvedoucího, splňující požadavky

uvedené v bodu 14.4 ZD. (maximální počet bodů je 25).

Jednotlivým kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti

pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100.

Hodnocení nabídek bude provedeno tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle

jednotlivých kritérií budou vynásobena příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu

výsledných hodnot u jednotlivých nabídek bude stanoveno pořadí úspěšnosti jednotlivých

nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.

(…).“.

Čestným prohlášením dle vzorové přílohy č. 4 ZD – ČP o realizovaných stavebních pracích

k hodnotícímu kritériu kvalita týmu případně jiným dokladem, kterým účastník prokazuje

zkušenosti s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích (5.NP) kdy pro

transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy. Součástí

rekonstrukce musely být práce minimálně tří z pěti níže uvedených profesí, s celkovým

finančním objemem minimálně 10 mil. Kč, jejichž koordinaci stavbyvedoucí zajišťoval. Jedná

se o uvedené profese

30

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

10.5. bod 2, s uvedením:

•

přesný název, přesné označení zakázky

•

podrobný popis předmětu plnění zakázky, ze kterého bude zřejmé splnění požadavků

zadavatele uvedených výše

•

objednatele zakázky

•

celkové investiční náklady stavby v částce bez DPH

•

adresa a kontakt na objednatele (adresa sídla, telefonní číslo, e-mail, kontaktní osoba)

•

Finanční objem pro účely hodnocení, kritéria kvalita týmu v Kč bez DPH

Pro hodnocení tohoto kritéria bude použita bodová stupnice 1–3 bodů / zakázka. Hodnocení

proběhne tak, že hodnotící komise přiřadí každé z referenčních zakázek bodové ohodnocení

podle uvedené výše hodnoty realizované služby dle následující tabulky:

Finanční objem

splňující kritéria pro

hodnocení kvalita

týmu (v Kč bez DPH)

od 10–25 mil. Kč /

zakázka

nad 25–40 mil. Kč /

zakázka

nad 40 mil. Kč /

zakázka

Počet bodů

1

2

3

V případě, že účastník ZŘ doloží u hodnocené osoby vyšší počet zkušeností, než je pro hodnocení

v bodě 14.4 ZD požadováno, bude předmětem hodnocení max. 5 odpovídajících zakázek

s nejvyšší finanční hodnotou stavby.

(…)

V souladu s ustanovením § 116, odst. 3 ZZVZ - Kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle

nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné, zadavatel u hodnotícího

kritéria kvalita týmu – stavbyvedoucí stanoví, že pokud účastník zadávacího řízení nedoloží

v nabídce min. 1 zkušenost se zakázkou odpovídající podmínkám stanoveným (a hodnoceným)

dle bodu 14.4 ZD, nebude jeho nabídka hodnocena.“.

31

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

osobní výtahy k realizaci stavebních prací. Zhotovitel bude mít zajištěn stavební výtah. Cenu

zahrne účastník ZŘ do položky zařízení staveniště.“.

Ostrava ze dne 5. 10. 2023 je uvedeno:

„Potvrzujeme tímto, že výtahy označené TOV – trakční osobní výtah, slouží pouze k přepravě

osob a nikoli k přepravě stavebního materiálu. Výtahy určené k přepravě materiálu mají

označení TNV – tzn., trakční nákladní výtah.“.

Provozovatel: SŠ STAVEBNÍ A DŘEVOZPRAC. OV PŘÍSPĚVKOVÁ ORG.

Umístnění výtahů: U STUDIA 2654/33 O-ZÁBŘEH

(…) označení, typ-druh TOV 550/0,7, nosnost v kg/ počet osob 550/7 (…)“.

Právní posouzení

32

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

zákon připouští, aby nabídka nesplňující požadavky zadavatele zůstala pouze nevyhodnocena

a aby zadavatel k vyloučení takového dodavatele nepřistupoval.

Úřadu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ, č. j. ÚOHS-33680/2023/500 a závěry

druhostupňového rozhodnutí).

33

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

zadavateli obecně širokou míru volnosti) a předmětný požadavek (resp. jeho oprávněnost)

tedy musí obstát obdobně jako v situaci, kdy by ho zadavatel vtělil přímo do kritérií technické

kvalifikace.

Stanovení kritérií technické kvalifikace, včetně jejich minimální úrovně, nemůže vést

k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv

zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli

taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit (obecně ke stanovení zadávacích

podmínek viz § 36 odst. 1 zákona). Naopak, pokud je jejich účelem zabezpečit účast pouze těm

z dodavatelů, kteří jsou objektivně způsobilí zakázku plnit, musí být nastaveny tak, aby

umožňovaly potenciální účast všem takto objektivně způsobilým dodavatelům. Kvalifikace

rovněž umožňuje zadavateli ověřit si na základě vlastností vážících se k osobě dodavatele, zda

bude tento dodavatel schopen s vyšší mírou pravděpodobnosti plnit závazky plynoucí

z realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tedy získává určitou míru jistoty, že

s dodavatelem, který požadovanou kvalifikaci splnil a který je tedy kvalifikovaný pro plnění

veřejné zakázky, může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky bez větších

pochybností o způsobilosti takového dodavatele splnit své závazky.

34

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně

zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen

veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude

jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně

omezovat hospodářskou soutěž3. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit

ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se však nejvíce uplatňuje při

stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo

determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení. To,

že mají být požadavky k prokázání kvalifikace nastaveny přiměřeně, vyplývá nejen

ze samotných základních zásad vyjádřených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, ale ve vztahu

k požadavkům zadavatele na technickou kvalifikaci je toto stanoveno i v § 73 odst. 6 zákona,

kde je zásada přiměřenosti výslovně akcentována.

Z uvedeného je tedy patrné, že zásada zákazu diskriminace je úzce spjata se zásadou

přiměřenosti. Ostatně toto je patrné i z konstrukce ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kde je

stanoveno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům

bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné

překážky hospodářské soutěže. K tomu Úřad doplňuje, že zadavatel spolu se stanovením

veškerých podmínek a parametrů nese i odpovědnost za to, že veškeré požadavky vymezené

v zadávacích podmínkách jsou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky objektivní

a přiměřené, přičemž čím náročněji (tj. pro dodavatele více omezujícím způsobem) budou

zadávací podmínky vyspecifikovány, tím precizněji by je měl být zadavatel schopen odůvodnit.

Z pohledu dodržení zásady přiměřenosti tak obstojí pouze takové zadávací podmínky, které

je zadavatel schopen objektivně a patřičně odůvodnit, aniž by v souvislosti s jejich

stanovením došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění

je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže

a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…)“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že

„(…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz

zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve

srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě

k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy

poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Nejvyšší

3

Obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020 – 720 ze dne 27. 1. 2021.

35

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

správní soud dále konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je

tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné

zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno

ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy

při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou

úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační

předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“.

33, Ostrava Zábřeh. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 ze dne 24. 5. 2023 zadavatel

uvedl upozornění, že při realizaci prací při osmipatrové budově, nebude možno používat

osobní výtahy k realizaci stavebních prací, přičemž zhotovitel bude mít zajištěn stavební

výtah. Ve vyjádření ze dne 6. 10. 2023 zadavatel mj. uvedl, že v rámci budovy, které se týkají

předmětné stavební úpravy, je zabudován osobní výtah o nosnosti 550 kg pro 7 osob, přičemž

tuto skutečnost potvrzují také protokol o odborné prohlídce výtahu a vyjádření spol. EV servis s. r. o., ze dne 5. 10. 2023, které zadavatel předložil spolu se svým vyjádřením.

36

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Na základě uvedeného tedy lze učinit dílčí závěr, že v obecné rovině požadavek na zkušenosti

stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy

pro transport stavebních materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy,

bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky. Nicméně tato skutečnost sama o sobě

neznamená, že předmětný požadavek nemohl být stanoven v rozporu se zásadou

přiměřenosti a/nebo, že by působil diskriminačně a mohlo by tak dojít k bezdůvodnému

omezení hospodářské soutěže. Úřad se tedy dále zabýval posouzením, zdali předmětný

požadavek zadavatel objektivně a patřičně odůvodňuje a dále jestli jeho stanovením nedošlo

k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

6 z dotazovaných subjektů identifikovalo konkrétní rozdíly v rámci výkonu funkce

stavbyvedoucího (autorizované osoby) při rekonstrukci vnitřních prostorů budovy o nejméně

pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů není povoleno používat

v objektu zabudované výtahy, v porovnání s případem, pokud by používání v objektu

zabudovaných výtahů povoleno bylo. V rámci svých odpovědí tyto subjekty uvedly, že

v souvislosti s nemožností používat zabudované výtahy vznikají ve vztahu k výkonu funkce

stavbyvedoucího dodatečné nároky na organizaci zásobování, dimenzování a volby zdvihací

techniky (odpověď spol. MORYS), na koordinaci (odpověď spol. GEOSAN GROUP),

na bezpečnost a organizaci práce s vlivem na celkový průběh a vedení stavby (odpověď

spol. STASEKO PLUS), na složitější organizaci v přesunu materiálu a odvozu suti (odpovědi

spol. VAPES CE, spol. THERM a spol. BYSTROŇ Group). Naproti tomu 4 subjekty v odpovědích

uvedly, že ve výše uvedených případech rozdíly nejsou, resp. žádné neshledávají. Z odpovědí

na dotaz č. 5 (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že celkem

7 z dotazovaných subjektů shledalo ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího (autorizované

osoby) v rámci plnění předmětné veřejné zakázky konkrétní přínos, resp. zvýhodnění pro

investora v případě, pokud by měla osoba stavbyvedoucího praxi s realizací rekonstrukcí

staveb o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy současně pro transport stavebních

materiálů nebyly používány v objektu zabudované výtahy (a to oproti osobě, která tuto praxi

nemá). V rámci svých odpovědí tyto subjekty pak přínos shledávaly v samotné zkušenosti

s řízením specifického provozu, kdy v souvislosti s nemožností používat zabudované výtahy

vznikají ve vztahu k výkonu funkce stavbyvedoucího dodatečné nároky na organizaci

zásobování, dimenzování a volby zdvihací techniky (odpovědi spol. BYSTROŇ Group,

spol. MORYS a spol. THERM) a dále ve zvýšené pravděpodobnosti dodržování stanovených

harmonogramů, lepší koordinace prací a bezproblémovosti chodu rekonstrukce (odpovědi

spol. GEOSAN GROUP, spol. VAPES CE, spol. STASEKO PLUS a spol. MH-STAVBY). Naproti tomu

4 subjekty v odpovědích uvedly, že žádné konkrétní přínosy pro investora neshledávají.

37

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

výtahu, a dále poukazoval na nutnost zajištění stávajícího provozu budovy i v průběhu

rekonstrukce a na nutnost zajištění bezpečnosti osob zadavatele i pracovníků dodavatele

stavby. Obdobně zadavatel argumentoval i ve svém vyjádření k návrhu a také v rámci svého

vyjádření ze dne 6. 10. 2023 v rámci něhož uvedl, že v rekonstruované budově se nachází

osobní výtah, který není určen k převozu stavebního materiálu, k čemuž předložil také

protokol o odborné prohlídce výtahu a vyjádření spol. EV - servis s. r. o., ze dne 5. 10. 2023.

Úřad konstatuje, že požadavek na zkušenosti stavbyvedoucího s realizací rekonstrukcí staveb

o nejméně pěti nadzemních podlažích, kdy pro transport stavebních materiálů nebyly

používány v objektu zabudované výtahy, nelze považovat za nepřiměřený.

38

Č.j.: ÚOHS-20666/2024/500

Úřad rovněž nezjistil, že by předmětný požadavek vytvářel bezdůvodné překážky

hospodářské soutěže.