ÚOHS S0534/2021/VZ – Podpora a rozvoj ASPE

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00

Zadavatel zahájil zadávací řízení na zavedení dynamického nákupního systému z pozice centrálního zadavatele ve smyslu § 9 zákona, přičemž centralizované zadávání je prováděno i pro další zadavatele, jimiž jsou subjekty z rezortu dopravy (viz čl. 1 zadávací dokumentace a předmětné smlouvy o centralizovaném zadávání).

Účelem zavedení dynamického nákupního systému je dle čl. 2.1 zadávací dokumentace zavedení „plně elektronického, otevřeného systému pro zadávání dílčích veřejných zakázek, jejichž předmětem budou plnění spojená s podporou a rozvojem programového vybavení ASPE tak, jak je definováno v Příloze č. 5 této zadávací dokumentace (dále jen ‚ASPE‘), zejména:

5. • poskytování služeb podpory a údržby programového vybavení ASPE; • poskytování služeb rozvoje programového vybavení ASPE; • poskytování kontinuální maintenance k užívání programového vybavení ASPE; • poskytování dalších souvisejících plnění vztahujících se k programovému vybavení

Předpokládaná hodnota veřejných zakázek, které zadavatel plánuje zadat v dynamickém nákupním systému byla dle čl. 4 zadávací dokumentace stanovena ve výši 135 000 000 Kč bez DPH za celou dobu trvání dynamického nákupního systému.

V čl. 6 zadávací dokumentace je k zavedení DNS a zařazení do DNS dále mj. uvedeno: „V rámci zadávacího řízení dodavatelé podají žádost o účast dle čl. 7 níže, které zadavatel posoudí před zavedením DNS. Dodavatele, jehož žádost o účast podaná v zadávacím řízení nesplní zadávací podmínky, zadavatel do DNS nezařadí. To nicméně nebrání dodavateli podat žádost o účast po zavedení DNS, a to i opakovaně. (…) Okamžikem zavedení DNS platí, že dodavatelé, kteří podali řádnou a úplnou žádost o účast, jsou do DNS zařazeni. DNS je otevřený po celou dobu zavedení, to znamená, že dodavatelé mohou požádat o zařazení do DNS též po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast po zavedení DNS v souladu s podmínkami stanovenými touto zadávací dokumentací.“

Dle čl. 7 zadávací dokumentace „obsah, rozsah a způsob podání žádostí o účast je shodný, bez ohledu na to, zda se podávají před zavedením DNS nebo po zavedení DNS.“ Dále zadavatel stanovil následující požadavky: „Žádost předložená dodavatelem musí mít elektronickou formu a musí obsahovat alespoň: a) krycí list žádosti (příloha č. 1 zadávací dokumentace); b) doklady o kvalifikaci dle čl. 9 níže (příloha č. 2 zadávací dokumentace), přičemž podmínkou pro zařazení dodavatele je dále: c) doložení dokladu, ze kterého jasně vyplývá, že dodavatel je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů Aspe®, a d) prokázání, že alespoň jedna osoba v realizačním týmu dodavatele uvedená v čl. 9.4 této zadávací dokumentace disponuje platnou certifikací Certified Aspe

Podle čl. 9 zadávací dokumentace je předpokladem pro zařazení dodavatele do DNS „prokázání splnění kvalifikace dle níže uvedeného čl. 9.1 a dále podání žádosti o účast dle čl. 7 a čl. 8 zadávací dokumentace výše.“

Podle čl. 9.5.5 zadávací dokumentace „[v] případě společné účasti dodavatelů zadavatel požaduje, aby každý z dodavatelů doložil doklad, ze kterého jasně vyplývá, že je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů Aspe®, tj. doklad dle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace.“1

Z vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 2 uveřejněné na profilu zadavatele dne 4. 10. 2021 vyplývá, že v souvislosti se zněním čl. 9.5.5 zadávací dokumentace

V rámci vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 4 uveřejněné na profilu zadavatele dne 12. 10. 2021 k žádosti o vysvětlení „na základě jakého certifikačního procesu a kým je vydán doklad prokazující oprávnění dodavatele realizovat prodej a poskytovat podporu produktů Aspe, a to v takovém rozsahu, který je požadován v části 7 ‚Žádost o účast‘ zadávací dokumentace,“ zadavatel sdělil, že „požadavek na doložení dokladu prokazujícího oprávnění dodavatele realizovat prodej a poskytovat podporu produktů ASPE stanovený v zadávací dokumentaci byl stanoven na základě Podmínek a pravidel partnerského programu

V témže dokumentu pak na žádost o objasnění požadavku čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace, kde zadavatel požaduje doložit v žádosti o účast i oprávnění k realizaci prodeje produktů ASPE, přičemž dle tazatele není zřejmý žádný budoucí úmysl ani aktuální potřeba jakékoliv obchodní činnosti s produkty ASPE, zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 sdělil, že „partnerem zařazeným do partnerského programu společnosti IBR se může stát pouze dodavatel, který splní podmínky stanovené společností IBR a uzavře

Lhůta pro podání žádostí o účast byla ve smyslu vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 3 a příslušného opravného formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do dne 18. 10. 2021.

Dne 15. 10. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele – Proconom Software, s.r.o.,

Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 11. 11. 2021 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž Úřad konstatuje, že obsah návrhu ve smyslu § 249 zákona, kterým je vymezen předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je tvořen toliko námitkovými tvrzeními navrhovatele, jež byly obsahem podaných námitek ze dne

V úvodu návrhu navrhovatel uvádí, že zadávací dokumentace na zavedení dynamického nákupního systému je v rozporu se zákonem, neboť dle názoru navrhovatele zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci na zavedení dynamického nákupního systému vedou k omezení okruhu soutěžitelů o veřejnou zakázku. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval diskriminačně a netransparentně, v důsledku čehož „může stěžovatel utrpět újmu spočívající ve svém důsledku v tom, že nebude zařazen

Navrhovatel předně cituje v čl. 2 zadávací dokumentace stanovenou zadávací podmínku, že „[p]oskytování dílčích plnění spojených s podporou a rozvojem programového vybavení ASPE bude respektovat Pravidla partnerského programu IBR při poskytování maintenance produktů rodiny ASPE zákazníkům z resortu Ministerstva dopravy ČR, jejíchž aktuální znění tvoří Přílohu č. 6 této zadávací dokumentace“, k čemuž uvádí, že se jedná o podmínku, jež je v rozporu se zásadou transparentnosti i se zásadou zákazu diskriminace.

Výše uvedená podmínka je dle názoru navrhovatele netransparentní, neboť „nedává účastníkům zadávacího řízení jasný návod pro způsob jejího prokázání“. Dle názoru navrhovatele se v tomto případě jedná o podmínku neurčitou.

Rozpor se zásadou zákazu diskriminace pak navrhovatel spatřuje v tom, že dle názoru navrhovatele Pravidla partnerského programu IBR nejsou stanovena objektivně, nýbrž záleží na libovůli soukromého subjektu IBR Consulting s. r. o., zda poskytne případnému zájemci o vstup do partnerského programu IBR informace o podmínkách vstupu či nikoliv, o čemž dle navrhovatele svědčí i jím vedená komunikace s tímto subjektem z května roku 2021, kdy zmíněná společnost dle vyjádření navrhovatele na žádost o sdělení podmínek vstupu do partnerské sítě reagovala tak, že tyto podmínky navrhovateli odmítla sdělit, neboť jej jako partnera nechce. Dle navrhovatele platí, že „[t]akto nastavená pravidla jsou ovšem ze strany

Navrhovatel dále poukazuje na vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 12. 10. 2021, z něhož je dle názoru navrhovatele patrné, „že zadávací podmínky splní pouze ten, který má uzavřenou partnerskou smlouvu s IBR Consulting s. r. o., což s ohledem na to, že podmínky partnerství jsou založeny na neobjektivně stanovených podmínkách soukromého subjektu, znamená, že zadávací podmínky byly stanoveny diskriminačně.

Dále navrhovatel poukazuje na čl. 7 písm. c) a d) zadávací dokumentace, v němž je zakotven požadavek zadavatele, aby dodavatel v žádosti o účast doložil doklad, že je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů ASPE [písm. c)] a prokázal, že alespoň jedna osoba v realizačním týmu dodavatele uvedená v čl. 9.4 této zadávací dokumentace disponuje platnou certifikací Certified Aspe Professional AspeHub/AspeEsticon/AspeMip Admin

Navrhovatel je přesvědčen, že se v případě obou podmínek jedná o podmínky, jež představují skrytou kvalifikaci a jež nejsou obsaženy ve výčtu dokladů, které může zadavatel dle zákona v nadlimitním režimu požadovat k prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona, k prokázání profesní způsobilosti podle § 77 zákona, k prokázání ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo k prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona. Dle navrhovatele představují tyto doklady požadavek zadavatele na kvalifikaci účastníka zadávacího řízení, přičemž se dle názoru navrhovatele jedná o podobné certifikáty prokazující partnerství,

Dle navrhovatele je požadavek na doložení dokladu, že dodavatel je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů ASPE, nezákonný také v tom ohledu, že přesahuje rámec předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel v tomto kontextu uvádí, že předmětem zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému má být podpora a údržba programového vybavení ASPE, nikoliv prodej produktů ASPE, dle navrhovatele je tudíž požadavek na předložení dokladu, že je účastník oprávněn realizovat prodej těchto produktů. nezákonný.

Navrhovatel uvádí, že z vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 12. 10. 2021 vyplývá, že zadávací podmínky ve větší míře určuje soukromý subjekt IBR Consulting s. r. o. a zadavatel byl povinen nastavit zadávací podmínky takovým způsobem, aby zamezil jakémukoliv neoprávněnému zásahu do programového vybavení produktů ASPE. „Z výše uvedeného vyplývá, že Zadavatel je jako uživatel díla ASPE v situaci, kdy je zcela závislý na službě konkrétního dodavatele (IBR Consulting s. r. o.). Taková situace je učebnicovým příkladem tzv. vendor lock-inu.“

Navrhovatel dále uvádí, že dle jeho informací není zadavatel vlastníkem zdrojových kódů produktů ASPE. Dle navrhovatele tedy zadavatel „vytvořil stav exkluzivity pro dodavatele z partnerské sítě IBR Consulting s. r. o., přičemž o tom, kdo bude partnerem této sítě rozhoduje výlučně pouze IBR Consulting s. r. o. na základě subjektivních pocitů. V tomto případě je stav exkluzivity pouze zastřen otevřeným dynamickým nákupním systémem, který byl zvolen jako ‚kreativní‘ řešení, i když zde je reálně nemožné zadat Veřejnou zakázku někomu jinému než původnímu dodavateli, resp. někomu, koho si sám tento původní dodavatel zvolí.“

Navrhovatel též napadá ustanoveni čl. 9.5.5 zadávací dokumentace, jež stanovuje, že v případě společné účasti dodavatelů požaduje, aby každý z dodavatelů doložil doklad, ze kterého jasně vyplývá, že je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů ASPE.

Navrhovatel rovněž dále napadá, že v rozporu se zněním § 138 odst. 1 zákona se v případě předmětného zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému nejedná o běžné, obecně dostupné zboží, služby nebo stavební práce, neboť zadavatel podporu a údržbu programového vybavení ASPE „zatížil tolika podmínkami, jako jsou certifikace, partnerské podmínky, oprávnění prodávat produkty ASPE, že se již rozhodně nejedná a o běžné a obecně dostupné služby. Podstatou DNS je především zjednodušení opakovaného zadávání veřejných.“

Úřad obdržel návrh dne 11. 11. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHSS0534/2021/VZ.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS38822/2021/536/GHo ze dne 16. 11. 2021.

Usnesením č. j. ÚOHS-38823/2021/536/GHo ze dne 16. 11. 2021 byla zadavateli stanovena lhůta k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

Dne 22. 11. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele a dokumentaci o zadávacím řízení.

Ve vyjádření k návrhu ze dne 22. 11. 2021 se zadavatel věnuje ryze procesním aspektům podaného návrhu. Předně zadavatel upozorňuje, že podle § 251 odst. 2 zákona, není-li stanoveno jinak, musí navrhovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele doručit Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

V kontextu výše uvedeného zadavatel odkazuje na den doručení rozhodnutí o námitkách, z čehož dovozuje, že návrh navrhovatele měl být v předmětném případě doručen Úřadu a ve stejnopisu i zadavateli nejpozději dne 11. 11. 2021.

Dále zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že dne 11. 11. 2021 byla zadavateli prostřednictvím datové schránky doručena datová zpráva označená jako „Námitky proti zadávacím podmínkám Proconom Software s.r.o.“, jež obsahovala celkem osm příloh.

Zadavatel dále uvádí, že dne 15. 11. 2021 mu byla prostřednictvím datové schránky doručena další datová zpráva označená jako „Námitky proti zadávacím podmínkám Proconom Software s.r.o.“. Tato datová zpráva obsahovala celkem tři přílohy. Jednou z těchto příloh byl i dokument nazvaný „Návrh k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.pdf“, z čehož dle zadavatele plyne, že „stěžovatel si byl vědom svého pochybení, když zadavateli dne

Zadavatel shrnuje, že „v zákonné lhůtě mu ze strany stěžovatele nebyl doručen stejnopis návrhu, a to ani datovou schránkou ani jiným způsobem. Ze zadavateli dostupných informací je přitom zřejmé, že stěžovatel nedodržel zákonnou lhůtu ani ve vztahu k Úřadu, když návrh

Přípisem č. j. ÚOHS-43534/2021/536/VSv ze dne 20. 12. 2021 se Úřad obrátil na společnost

V reakci na danou žádost obdržel Úřad dne 22. 12. 2021 od společnosti IBR vyjádření ze dne

Podmínky pro začlenění do partnerské sítě IBR

Usnesením č. j. ÚOHS-43749/2021/536/JSz ze dne 21. 12. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání stanoviska k podmínce uvedené v čl. 9.5.5 „Prokázání kvalifikace v případě společné žádosti o účast“ zadávací dokumentace ve vztahu k čl. 9.5.4 zadávací dokumentace, v rámci něhož zadavatel umožňuje prokázání části kvalifikace prostřednictvím jiných osob, a rovněž objasnění důvodu zařazení požadavku vyplývajícího z čl. 9.5.5 zadávací dokumentace do části zadávací dokumentace vztahující se k prokazování kvalifikace.

Dne 28. 12. 2021 obdržel Úřad od zadavatele podání, v němž se zadavatel sdělil svůj postoj k otázkám Úřadu.

K dotazu Úřadu na objasnění důvodu zařazení požadavku 9.5.5 zadávací dokumentace do části týkající se prokazování kvalifikace [v kontextu požadavku vyplývajícího z čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace], zadavatel uvedl, že společnost IBR „poskytuje organizacím v resortu

K otázce Úřadu na podmínky případné účasti poddodavatelů v kontextu stanovené podmínky čl. 9.5.5 zadávací dokumentace na předložení dokladu dle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace v situaci, kdy je podávána společná žádost o účast, zadavatel sdělil, že „[v] návaznosti na výše uvedený záměr spočívající ve vyloučení nekvalifikovaných a neoprávněných osob z faktické realizace veřejné zakázky přistoupil zadavatel také k vymezení podmínek v případě plurality na straně dodavatele ve formě podání společné nabídky. Zadavatel přistoupil k formulaci čl. 9.5.5 zadávací dokumentace tak, aby v případě podání společné nabídky nevznikla v zadávacích podmínkách směřujících k zajištění poskytování plnění výhradně od k tomu kvalifikovaných dodavatelů ‚mezera‘ – proto zadavatel v případě podání společné nabídky stanovil požadavek, aby každý z dodavatelů podávajících společnou nabídku mimo jiné doložil doklad, ze kterého jasně vyplývá, že je oprávněn realizovat prodej a poskytovat podporu produktů ASPE [dle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace]. Jedině tak zadavatel mohl účinně zabránit situaci, že budou do dynamického nákupního systému zařazeni i dodavatelé, kteří potřebnou (technickou) kvalifikací a potřebným autorskoprávním oprávněním nedisponují.“

Ve svém vyjádření se zadavatel též vrací k otázce včasnosti podání návrhu navrhovatelem, přičemž opakuje uvedenou argumentaci ohledně toho, že dle jeho názoru navrhovatel nedodržel zákonem požadované lhůty ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, přičemž zadavatel dodává, že navrhovatel v požadované lhůtě nedoručil ani blanketní návrh, za nějž nelze považovat elektronickou zprávu, kde návrh zcela absentuje. Dle zadavatele nelze přehlížet skutečnost, že jemu adresovaná datová zpráva (obdobně jako podání adresované Úřadu), obsahovala toliko 8 příloh a byla nazvána jako „Námitky proti zadávacím podmínkám

Závěrem zadavatel požádal o prodloužení určené lhůty k poskytnutí vyjádření.

V usnesením č. j. ÚOHS-44404/2021/536/ASo ze dne 28. 12. 2021 prodloužené lhůtě zadavatel k předchozím otázkám Úřadu doplnil své vyjádření o následující.

K dotazu Úřadu na objasnění důvodu zařazení požadavku 9.5.5 zadávací dokumentace do části týkající se prokazování kvalifikace [v kontextu požadavku vyplývajícího z čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace], zadavatel nad rámec již uvedeného doplnil, že z důvodu, že výsledkem tohoto zadávacího řízení má být vytvoření užšího okruhu dodavatelů, u kterých bude postaveno najisto, že disponují odpovídající kvalifikací a zejména též autorskoprávním oprávněním pro práci s programovým vybavením ASPE, zadavatel „vymezil zadávací podmínky tak, jak vyplývá z čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace, tedy v kapitole ‚Žádost o účast‘ – nikoliv v čl. 9 ‚Podmínky kvalifikace‘“, přičemž dále sdělil, že „zejména v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti pro účastníky, a tedy v zájmu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení – přistoupil ke zmínění této podmínky (vyplývající jinak již ze samotného čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace), též mezi doklady, které je třeba předložit vedle dokladů o kvalifikaci, neboť právě takto úplný výčet komplexně popisuje všechny požadavky zadavatele na dodavatele.“

Zadavatel dále upřesnil, že za „uvedené situace, kdy bude předmětem veřejných zakázek zadávaných v rámci zavedeného dynamického nákupního systému mj. rozvoj stávajícího programového vybavení ASPE, pak zadavatel nemůže přistoupit k takovému řešení, kterým by se dopustil porušení soukromoprávních práv a závazků (majících zejména autorskoprávní povahu), kterými je vázán. Zadavatel se jako veřejnoprávní subjekt musí vyvarovat porušování (i soukromoprávních) povinností, které na něj dopadají. Zadavatel tak shrnuje, že podmínka dle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace tak představuje podmínku nezbytnou pro realizaci předmětu plnění, zcela přiměřenou tomuto předmětu plnění, která však není kvalifikačním požadavkem ve smyslu § 79 ZZVZ.“

K dotazu Úřadu ohledně stanovení čl. 9.5.5 zadávací dokumentace s ohledem na situace podání společné žádosti o účast a případné účasti poddodavatelů, zadavatel uvedl, že požadavek dle čl. 9.5.5 zadávací dokumentace v případě podání společné nabídky uvedl „spíše pro přehlednost“ a zejména pro to, aby v případě podání společné nabídky nevznikla v zadávacích podmínkách směřujících k zajištění poskytování plnění výhradně od dodavatelů disponujících nezbytným autorskoprávním oprávněním „mezera“. Zadavatel též upozornil, že „předmětem tohoto řízení je ‚pouze‘ zavedení dynamického nákupního systému. Není tedy vyloučeno, aby do dynamického nákupního systému byli později zařazeni ti dodavatelé, kteří v tuto chvíli nesplňují zadávací podmínky a současně nedochází k uzavření smlouvy na konkrétní veřejnou zakázku. Zároveň však již v této fázi musel zadavatel přistoupit k limitaci okruhu dodavatelů účastných v dynamickém nákupním systému, a to proto, aby bylo v konkrétních zadávacích řízeních vyloučeno, že veřejnou zakázku bude realizovat ‚neoprávněná‘ osoba – tento požadavek přitom souvisí se samotným předmětem (budoucích) veřejných zakázek zadávaných v rámci zavedeného dynamického nákupního systému, neboť právě řádné splnění předmětu dílčí veřejné zakázky může po právu realizovat pouze dodavatel disponující autorskoprávním oprávněním [dokladem dle čl. 7 písm. c)]. (…) V rovině

Žádostí č. j. ÚOHS-01155/2022/536 ze dne 11. 1. 2022 požádal Úřad společnost IBR o sdělení stanoviska k situaci, kdy jedna z uvedených podmínek pro vstup do partnerského programu předpokládá, že „[z]ájemce nesmí současně vyvíjet, nabízet a/nebo prodávat svůj vlastní nebo jiný vůči Produktům Aspe konkurenční produkt,“ přičemž zároveň v dřívější korespondenci s navrhovatelem společnost IBR uvedla, že „software Proconom, který Vaše společnost vyvíjí, provozuje a prodává (poskytuje na trhu), vykazuje nepříjemně vysoké množství nápadných podobností, resp. přesněji řečeno identit, se softwarem ASPE (...)“. V tomto kontextu Úřad požádal společnost IBR o vyjádření, zda shora citovaná podmínka pro začlenění do partnerského programu týkající se vývoje, nabídky a/nebo prodeje konkurenčního produktu vylučuje možnost navrhovatele stát se partnerem společnosti IBR.

Dne 14. 1. 2022 obdržel Úřad odpověď společnosti IBR z téhož dne. Společnost IBR se nejdříve vyjádřila k situaci ohledně proběhlého jednání s navrhovatelem. Společnost IBR rekapitulovala, že se na ni obrátil navrhovatel dopisem ze dne 20. 5. 2021 s žádostí o sdělení podmínek vstupu do partnerské sítě podpory informačního systému ASPE. „Na tuto žádost společnost IBR reagovala dopisem ze dne 28. 5. 2021, v němž, mimo jiné, vyjádřila konkrétní pochybnosti o způsobilosti společnosti Proconom stát se členem Partnerské sítě, nicméně, a to zcela explicitně, tuto možnost nevyloučila, přičemž společnost IBR v předmětném dopise vyzvala společnost Proconom k projednání možnosti stát se členem Partnerské sítě a požádala společnost Proconom o sdělení návrhu možných termínů takové schůzky. Na tento dopis již společnost Proconom nereagovala. V současné chvíli je tedy reálnou překážkou, která brání potenciálnímu vstupu společnosti Proconom do Partnerské sítě fakt, že společnost Proconom o vstup do Partnerské sítě nejeví zájem a nečiní žádné úkony směřující k tomu, aby bylo možno její případný vstup do Partnerské sítě projednat a rozhodnout, zda společnost Proconom bude členem Partnerské sítě, či nikoliv.“

Dále společnost IBR ve svém stanovisku předložila příklady tří stávajících členů partnerské sítě, kteří současně s tím disponují a provozují (klientům nabízí, prodávají a podporují) vlastní informační softwarové systémy, jejichž funkcionality nabízejí softwarové řešení pro stejné nebo obdobné problematiky jako produkty ASPE, jedná se tedy v tomto smyslu o plně konkurenční software s produkty ASPE. „Jak plyne z výše uvedeného, účasti jakéhokoliv subjektu v Partnerské síti není na překážku, pokud daný subjekt vyvíjí, nabízí a/nebo prodává

Dále Úřad žádostí č. j. ÚOHS-01158/2022/536 ze dne 11. 1. 2022 požádal KARAT Software, a.s.,

Usnesením č. j. ÚOHS-02793/2022/536 ze dne 24. 1. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání stanoviska k podřazení požadavku uvedeného v čl. 7 písm. c), d) a čl. 9.5.5 zadávací dokumentace pod příslušné ustanovení zákona, resp. z jakého zákonného ustanovení plyne zadavateli dle jeho postoje oprávnění požadovat po dodavatelích výše

Dne 31. 1. 2022 obdržel Úřad v reakci na uvedené usnesení od zadavatele vyjádření, v němž zadavatel nejdříve zopakoval svá dřívější tvrzení ohledně povahy předmětu poptávaného plnění, které se vztahuje k programovému vybavení ASPE, autorskoprávních oprávnění k produktům ASPE a nutnosti nastavení zadávacích podmínek v případě zadávacích řízení, jejichž předmětem je poskytování maintenance, příp. dalších služeb k produktům ASPE tak, aby nedošlo k neautorizovanému zásahu do programového vybavení, neboť v takovém případě by zadavatel porušil svou povinnost dodržovat smluvní podmínky užívání tohoto programového vybavení jakožto autorského díla, a nesl by tomu odpovídající právní odpovědnost, z čehož důvodu je tak nedílnou součástí předmětu plnění zajištění nezbytného právního, organizačního a technického rámce, což dle zadavatele garantuje právě (a pouze) partnerský program IBR.

Zadavatel dále sděluje své důvody, proč primárně neshledává za nastalé situace relevantní důvod pro identifikování konkrétního ustanovení zákona, na jehož základě formuloval předmětnou zadávací podmínku, nicméně i přesto zadavatel uvádí, že byl plně oprávněn využít ustanovení § 104 písm. a) zákona a předmětnou zadávací podmínku tak lze pod toto ustanovení podřadit. „Předmětné ustanovení ZZVZ se nikterak neomezuje pouze na podklady týkající se kvalifikace dodavatele, ale rovněž na další, blíže neidentifikované požadavky. Nelze pak dovozovat, že by těmito ‚jinými požadavky‘ byly pouze požadavky výslovně formulované jinými ustanoveními ZZVZ, protože pak by potřeby zadavatele saturovala tato jiná ustanovení

Usnesením č. j. ÚOHS-04216/2022/536 ze dne 3. 2. 2022 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě obdržel Úřad dne 9. 2. 2022 vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil.

Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 9. 2. 2022 v prvé řadě odkazuje na svá dřívější vyjádření a rekapituluje důvody, které jej vedou k přesvědčení o nezákonnosti postupu zadavatele.

Navrhovatel k obsahu vyjádření společnosti IBR ze dne 14. 1. 2021 zejména zdůrazňuje, že trestní oznámení může podat libovolný subjekt na kohokoli a jeho samotná existence nenasvědčuje ničemu dalšímu a odkaz na tyto skutečnosti tak nemůže být uváděn jako legitimní důvod pro negativní postoj k připuštění k účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel dále též uvádí, že z vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2022 údajně vyplývá, že zadavatel je srozuměn se situací vendor lock-in, která byla společností IBR vytvořena, přestože existuje způsob, jak pomocí např. zpřístupnění zdrojových kódů otevřenou soutěž realizovat, ale zadavatel pouze akceptoval stávající stav a omezil soutěž nezákonnou podmínkou spočívající v nutnosti spolupráce se společností IBR požadavkem na partnerský program IBR.

Dle navrhovatele neobstojí ani úvaha zadavatele, že předmětné zadávací podmínky mohl stanovit jako podmínky dle § 104 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že aby zadávací řízení probíhalo transparentně, každá podmínka v zadávací dokumentaci skutečně musí být podřaditelná pod ustanovení zákona. Zpětné přiřazování podmínek pod libovolná ustanovení, jak tomu ve své odpovědi dle navrhovatele činí zadavatel, je pak v rozporu se zásadou transparentnosti, případně s ustanoveními § 36 a § 37 zákona.

Navrhovatel závěrem též vyjadřuje svůj nesouhlas s tvrzeními zadavatele ohledně toho, zda byl návrh podán v souladu s § 251 odst. 2 zákona.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-07473/2022/500 ze dne

Proti původnímu rozhodnutí Úřadu podal navrhovatel dne 15. 3. 2022 rozklad předsedovi

Navrhovatel v rozkladu brojí proti zákonnosti požadavku č. 2.1.4 zadávací dokumentace, kdy jde podle něj o diskriminační neobjektivně stanovenou podmínku třetí strany. Dále pak rozporuje čl. 7 písm. c) a d) zadávací dokumentace, kdy podle navrhovatele jde o požadavek na doklady vztahující se k osobě dodavatele, nikoliv předmětu plnění a nelze jej tak podle § 104 písm. a) zákona požadovat. Obě podmínky jsou dle názoru navrhovatele skrytou kvalifikací, přičemž požadované doklady nejsou obsaženy ve výčtu dokladů, které zadavatel může požadovat k prokázání kvalifikace. Podle navrhovatele se v případě podmínky podle čl. 7 písm. c) jedná o doklad obdobný dokladům, které byly předmětem rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS05233/2021/500/AIv ze dne 10. 2. 2021. Tato kvalifikace má být nezákonná. Další námitka rozkladu se týká tvrzeného stavu vendor lock-in, kdy dle navrhovatele je zadavatel zcela závislý na službě konkrétního výrobce (IBR Consulting s. r. o.), kdy pro účast v dynamickém nákupním systému požaduje členství v Partnerském programu IBR, čímž vytváří stav exkluzivity. Tento

Poslední námitkou rozkladu je nemožnost samotného využití dynamického nákupního systému pro zadavatelem požadované plnění. Navrhovatel namítá, že DNS může zadavatel zavést pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, což není podpora a údržba programového vybavení ASPE, která je zatížena tolika podmínkami, jako jsou certifikace, partnerské podmínky a oprávnění prodávat produkty ASPE. Úřad sice dospěl k tomu, že se o běžné služby jedná, ale v bodě 135. odůvodnění původního rozhodnutí uvedl, že pokud by tyto služby byly pořizovány v jiném „standardním“ zadávacím řízení, nebylo by možné považovat postup zadavatele za souladný se zákonem. Potvrzení závěrů Úřadu by dle navrhovatele mohlo znamenat, že zadavatelé budou využívat dynamický nákupní systém v rozporu se zákonem, budou přes něj pořizovat ne zcela běžné zboží či služby, a navíc by nemuseli dodržovat pravidla, která by museli dodržovat např. v užším nebo otevřeném řízení pro uzavření rámcové dohody, kterou by pro pořízení uvedených služeb bylo rovněž možné využít. Závěry Úřadu nejsou dle názoru navrhovatele v souladu s důvodovou zprávou a směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.

Zadávací podmínka podle čl. 2.1.4 zadávací dokumentace je podle navrhovatele stanovena diskriminačně, neboť je založena na neobjektivně stanovených podmínkách soukromého subjektu. Tyto podmínky nejsou veřejně dostupné. Jedná se také o neurčitou podmínku, která nedává jasný návod pro způsob jejího prokázání, a tedy podmínku i v rozporu se zásadou transparentnosti. Navrhovatel odkazuje na svoji žádost z května 2021, kdy žádal o sdělení podmínek vstupu do partnerské sítě a kdy měl být odmítnut. Podle navrhovatele nebude potenciální dodavatele schvalovat zadavatel, ale společnost IBR.

Podle navrhovatele zadavatel začlenil do zadávacích podmínek podmínky skryté, když soukromý subjekt na základě předem neznámých pravidel rozhoduje o tom, kdo bude skutečně účastníkem DNS. Zadavatel se měl vzdát kontroly nad průběhem zadávacího řízení.

Ze strany společnosti IBR nebyla vůči navrhovateli podána žádná žaloba na ochranu autorského práva, tedy neprobíhá žádný soukromoprávní spor. Úřad se však s tímto tvrzením spokojil a uzavřel, že se jedná o mimořádnou okolnost. Podání trestního oznámení není relevantní.

Navrhovatel dále namítá rozpor zadávacích podmínek podle čl. 7 písm. c) a d) zadávací dokumentace se zákonem. Podle čl. 7 písm. c) a d) zadávací dokumentace musí žádost předložená dodavatelem obsahovat alespoň:

Odůvodnění Úřadu je dle názoru navrhovatele v rozporu s jeho dřívější praxí. Zadavatel si nemohl ex post stanovit zadávací podmínky v souladu s § 104 písm. a) zákona. Každá podmínka v zadávací dokumentaci musí být podřaditelná pod zákon. Zpětné přiřazování je v rozporu minimálně se zásadou transparentnosti. K nutnosti jasně deklarovat, co zadavatel požaduje a jak s ohledem na zákon hodlá s daným požadavkem nakládat, cituje navrhovatel rozhodnutí

Doklad podle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace ani nemůže být požadován v souladu s § 104 písm. a) zákona. Doklad se vztahuje k osobě dodavatele, nikoliv k plnění. Požadavek na partnerství je dle názoru navrhovatele svým charakterem požadavkem na kvalifikaci, jak vyplývá z citovaného rozhodnutí. I v tomto případě zadavatel požaduje uzavřenou partnerskou smlouvu. Zařazení podmínek dle § 104 písm. a) zákona v žádosti o účast nemá oporu v zákoně.

Zadavatel je podle navrhovatele jako uživatel díla ASPE v situaci, kdy je zcela závislý na službě konkrétního dodavatele. Zadavatel není vlastníkem zdrojových kódů produktů ASPE a nemůže s tímto softwarovým vybavením disponovat tak, aby neomezoval soutěžní prostředí. Zadavatel nevyužil získání zdrojových kódů, a tedy umožnění otevřené soutěže, ačkoliv tak dle smlouvy ze dne 12. 7. 2018 se společností IBR učinit mohl. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele vytvořil stav exkluzivity pro dodavatele z partnerské sítě společnosti IBR. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vůbec nevěnoval vztahu mezi ním a společností IBR a tuto skutečnost pominul i Úřad.

Úřad podle navrhovatele přisvědčil skutečnosti, že pokud je zde původní dodavatel systému, který je potřeba dále 10 let spravovat a rozvíjet, pak je v pořádku, že tento původní dodavatel systému ovlivňuje, kdo získá veřejnou zakázku.

Požadavek podle čl. 7 písm. d) zadávací dokumentace je dle navrhovatele v rozporu se samotnou podstatou společné účasti. Důvodem, proč dodavatelé tvoří tzv. sdružení dodavatelů, je totiž nemožnost plnit předmět veřejné zakázky samostatně. Dodavatelé při

Dne 28. 3. 2022 doručil zadavatel Úřadu vyjádření k rozkladu navrhovatele. Zadavatel uvedl, že nedílnou součástí předmětu plnění je zajištění nezbytného právního, organizačního a technického rámce, což garantuje partnerský program společnosti IBR. Výsledkem zadávacího řízení je vytvoření užšího okruhu dodavatelů, u kterých bude postaveno najisto, že mohou realizovat plnění, neboť disponují mimo jiné autorskoprávním oprávněním pro práci s programovým vybavením ASPE. Zadavatel se dále vyjádřil k zákonnosti zadávací podmínky podle čl. 7 písm. c) zadávací dokumentace, přičemž má za to, že § 104 písm. a) zákona jeho postup aprobuje. Zadavatel odkázal na odpovědi na otázky z 1. metodického dne Úřadu ze dne

Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0037/2022/VZ, č. j. ÚOHS-12744/2022/163 ze dne 22. 4. 2022 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) napadené rozhodnutí zrušil a vrátil jej

V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu korigoval závěr Úřadu učiněný v původním rozhodnutí o možnosti poptávat softwarové vybavení v dynamickém nákupním systému. Podle předsedy Úřadu je nutné rozlišovat mezi péčí o současný stav (podpora a údržba), kterou považuje za běžnou službu ve smyslu § 138 odst. 1 zákona, a rozvojem systému, kdy dodavatel bude na základě požadavků zadavatele měnit či rozšiřovat funkcionality stávající verze softwaru. Podle předsedy Úřadu „[j]iž jen samotná fáze, při které zadavatel specifikuje své požadavky na rozvoj systému, často obsahuje složitou komunikaci, ladění vzájemných představ, možných výsledků. Dále pak jde ale především o fázi realizace, návrhu výsledku, testování, nasazování a dalších úkonů, které dané plnění dělají složité a nemožné k označení spojením ‚běžná služba‘. Rozvoj systému či jeho modernizace v tomto případě znamená přidávání významné nebo zcela nové vlastnosti a funkce programu nebo její zásadní změnu. Ve vztahu ke konkrétnímu informačnímu systému tak rozvoj vyžaduje kreativitu a může být i personálně náročný. K tomu přistupuje i rychlost, s jakou je možné požadavek na rozvoj systému vyřídit. Zcela jistě se také jedná o plnění komplexní, které není opakované ve smyslu zaměnitelnosti.“

Z rozhodnutí předsedy je patrné, že při zjištění, co je předmětem zajištění centrální údržby a podpory ASPE/MIP, konkrétně položky „Aktualizace a modernizace Systému“, též z dokumentu „Výstup projektu – Technická specifikace zadávací dokumentace záměru Zajištění údržby pro stávající řešení (ASPE/MIP)“, který označil za podklad zadávací dokumentace, a tam uvedené položky „Aktualizace a modernizace Systému“, k čemuž citoval z jejího obsahu následující: „Povýšení softwaru (upgrade či modernizace) představuje podle chápání RO rozsáhlejší aktualizaci softwaru, která přidává významné nebo zcela nové vlastnosti a funkce programu nebo ho zásadně mění. Modernizace si kladou za cíl lepší stabilitu a vyšší výkon programu spolu s funkcemi, které v předchozích verzích nebyly k dispozici.“

Dle předsedy Úřadu se Úřad v původním rozhodnutí „zabýval ve vztahu k posouzení předmětu dynamického nákupního systému spíše podporou a servisem programového vybavení, nikoliv jeho rozvojem, který byl taktéž předmětem plnění v rámci dílčích zakázek zadávaných v DNS.

Předseda Úřadu rovněž nesouhlasil se závěrem Úřadu učiněným v původním rozhodnutí ohledně zařazení do kategorie „správa softwaru“. Podle předsedy Úřadu správou softwaru nemůže být rozvoj systému, jelikož pod pojmem „správa“ je nutno rozumět právě zmiňovanou péči o současný stav, a nikoliv rozšiřování stávajících funkcionalit.

Předseda Úřadu dále uvedl, že jím učiněný závěr a priori nevylučuje zavedení dynamického nákupního systému ve vztahu k IT službám, když uvedl: „Podpora a údržba informačních systémů mohou být dle mého názoru typickým příkladem služby, kterou lze zadávat v dynamickém nákupním systému (byť konkrétní skutkové okolnosti mohou být příčinou nemožnosti i tyto služby zadávat v dynamickém nákupním systému). Jedná se totiž především o službu obecného rázu, službu spíše opakovanou. Dynamický nákupní systém však nelze využívat k zajištění tak specifického plnění, jako je v tomto případě rozvoj či vývoj software, neboť to neodpovídá znění § 138 odst. 1 zákona.“

V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu připustil, že „je obtížné stanovit přesnou linii a obecně určit, které plnění běžným je a které už nikoliv, aby byla naplněna dikce zákona“. Uvedl, že v průběhu existence institutu dynamického nákupního systému došlo k posunu ve vnímání jeho přípustnosti ve smyslu možnosti širšího využití (starší komentářová literatura zmiňuje nákup kancelářských potřeb, pohonných hmot či informačních technologií – hardwaru, zatímco v současné době jej lze využít například k zadávání běžně se opakujících právních služeb). Podle jeho názoru však míra specifičnosti poptávaného plnění v šetřeném případě překračuje i tuto neostrou hranici, a proto dynamický nákupní systém využít nelze. Z toho důvodu předseda

Přípisem č. j. ÚOHS-13764/2022/536 ze dne 25. 4. 2022 oznámil Úřad účastníkům řízení pokračování ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0534/2021/VZ.

Usnesením č. j. ÚOHS-15276/2022/536 ze dne 6. 5. 2022 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

K podkladům rozhodnutí se vyjádřil zadavatel přípisem ze dne 13. 5. 2022. V tomto svém vyjádření zadavatel rozporoval již dříve namítané procesní pochybení navrhovatele, kdy setrvává na názoru, že návrh (a následně stejnopis návrhu) byl Úřadu (respektive zadavateli) doručen po lhůtě stanovené § 251 odst. 2 zákona a Úřad by tedy měl správní řízení zastavit. Nesouhlasí zde se závěry Úřadu, že „včasně učiněné podání ze dne 11. 11. 2021 vzhledem ke svému obsahu představuje jednoznačný a zřetelný projev vůle navrhovatele zahájit na návrh navrhovatele řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 249 zákona“. Úřad podle zadavatele ignoroval zjevný úmysl navrhovatele, kdy dokumenty zaslané Úřadu (i zadavateli) datovou zprávou ze dne 11. 11. 2021 měly tvořit toliko přílohy návrhu a neobsahovaly návrh samotný. To dokazuje i skutečnost, že návrh doplnil navrhovatel Úřadu až následně, a to datovou zprávou ze dne 12. 11. 2021 obsahující samotný text návrhu (respektive datovou zprávou ze dne 15. 11. 2021 obsahující stejnopis návrhu pro zadavatele).

Dále zadavatel odmítl závěr navrhovatele týkající se exkluzivity plnění a stavu vendor lock-in.

Zadavatel se rovněž poměrně obsáhle zabýval (ne)možností poptávat rozvoj softwarového vybavení prostřednictvím dynamického nákupního systému. Polemizuje zde se závěrem předsedy Úřadu, že „vývoj programového vybavení (či obecně informačního systému) nemůže být běžnou záležitostí, neboť, jak již bylo uvedeno, jde o vysoce kvalifikovanou službu reagující na konkrétní požadavky zadavatele nikoliv běžného charakteru. Rozvoj programového vybavení není ani službou typickou pro správu softwarového systému, tedy součástí kategorie, do které jej Úřad zařadil. Správou systému může být podpora i servis, ale nemůže jí být rozvoj (vývoj).

Ohledně samotného pojmu „rozvoj“ použitého v kontextu šetřeného DNS zadavatel uvádí, že „neshledává zásadní rozdíly mezi poskytováním podpory a údržby, která je službou opakovanou, nicméně taktéž vysoce kvalifikovanou, a poskytováním služeb (základního) rozvoje“. Jím poptávaná služba základního rozvoje se svým charakterem a složitostí limitně blíží poskytování služeb podpory či údržby informačního systému, kteroužto předseda Úřadu ve svém rozhodnutí označuje za typický příklad služby, kterou v dynamickém nákupním systému zadávat lze. Podle zadavatele „[p]odpora a rozvoj ASPE tak není rozvoj v pravém slova smyslu, nýbrž toliko programová servisní podpora ve smyslu doplňování nových funkčností a dalších modulů poskytovaných zejména výrobcem, případně implementace aktualizací poskytovaných rovněž výrobcem. Zadavatel tak v rámci DNS nebude od zařazených dodavatelů poptávat zajištění vývoje/rozvoje softwaru, nýbrž pouze implementaci produktů (aktualizací) vydaných výrobcem softwaru – který jak již bylo uvedeno není účastníkem DNS“. V podstatě se tedy jedná rozvoj prostřednictvím výrobcem vyvíjených komponent, které se do stávajícího systému pouze implementují a samotní účastníci dynamického nákupního systému tyto komponenty nevytváří. Tento postup je podle zadavatele běžnou praxí na relevantním trhu, kdy zpravidla k dlouhodobému rozvoji softwarových produktů dochází prostřednictvím výrobce softwaru a distributoři jej provádí toliko prostřednictvím těchto připravených „balíčků“ a následným nastavením konfigurace a parametrů na konkrétním technickém řešení.

Posledním rozporovaným bodem v rámci tohoto vyjádření je oprávněnost požadavku zadavatele na účast dodavatelů v Partnerském programu IBR. Společnost IBR poskytuje organizacím v resortu Ministerstva dopravy (tedy i zadavateli) komplexní služby vztahující se k programovému vybavení z „rodiny ASPE“. Poskytování těchto služeb podléhá podmínkám

Usnesením č. j. ÚOHS-21842/2022/536 ze dne 29. 6. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu 7 dnů ke sdělení skutečností, v čem konkrétně spočívá poptávaná služba drobného rozvoje charakterizovaná v čl. 4.4 dokumentu „Výstup projektu – Technická specifikace zadávací dokumentace záměru Zajištění údržby pro stávající řešení (ASPE/MIP)“, sloužícímu jako věcný podklad pro zadávací dokumentaci v zadávacím řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

Zadavatel ve svém vyjádření nejprve uvedl, že odkazovaný dokument Úřad ve svém prvostupňovém rozhodnutí nijak nevyužil, a poprvé jej ve svém rozhodnutí zmínil až předseda

Pro vyloučení pochybností zaslal Úřad dne 19. 7. 2022 účastníkům šetřeného zadávacího řízení žádost o stanovisko č. j. ÚOHS-24156/2022/536, kdy žádal tyto dodavatele o sdělení, jakým způsobem chápou podmínku dle čl. 2.1.2 zadávací dokumentace – „poskytování služeb rozvoje programového vybavení ASPE“, kterou zadavatel v rámci definování účelu zavedení tohoto dynamického nákupního systému stanovil, přičemž zároveň Úřad poukázal též na znění přílohy č. 6 zadávací dokumentace (partnerský program IBR), kdy je v rámci katalogu produktů ASPE, tvořícího přílohu A partnerského programu IBR, na straně 12 zmíněna činnost „rozvoj

Téhož dne odeslal Úřad žádost o stanovisko č. j. ÚOHS-24265/2022/536 společnosti IBR (jakožto výrobci softwaru ASPE), ve kterém v kontextu zmiňované podmínky dle čl. 2.1.2 zadávací dokumentace žádal o vyjádření, do jaké míry jsou jednotliví členové partnerského programu IBR oprávněni zasahovat do programového vybavení rodiny ASPE.

Dodavatel DTS se ve svém stanovisku ze dne 25. 7. 2022 vyjádřil v tom smyslu, že daná činnost (poskytování analýz, konzultací apod.) spočívá v „možnostech úpravy kódu a drobných i zásadních individuálních úprav softwaru pro daný konkrétní projekt nebo investora či jeho část“. Dále že „[k]onzultacím a analýzám však předchází vlastním úpravám vzhledem k náročnosti požadavků i celkové funkčnosti software. K výše uvedené činnosti nemusí, ovšem, docházet, pokud bude investor/zákazník spokojený s celkovou funkčností vzhledem ke svým stávajícím i plánovaným procesům a projektům.“ Podrobnější rozlišení možnosti rozvoje ve své odpovědi nezmínil.

Dodavatel Graitec se dne 26. 7. 2022 vyjádřil tak, že plně odkázal na podmínky partnerského programu společnosti IBR s tím, že každý případný rozvoj systému probíhá v součinnosti skoncovým uživatelem softwaru (zde zadavatelem) striktně podle pravidel partnerského programu IBR.

Dodavatel Hyperon ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2022 uvedl, že na základě partnerské smlouvy se společností IBR je pro své odběratele oprávněn provádět a) „Akvizici licencí produktů Aspe, b) Maintenance provozu, tedy technickou podporu a školení, c) Maintenance licencí (avšak s výjimkou provádění Rozvoje Backend, na který se toto oprávnění nevztahuje), d) Update a Upgrade za účelem jeho dalšího poskytnutí zákazníkům“.

Dodavatel Vars Brno jako vedoucí společník ve sdružení „VARS – KUBITA“ ve vyjádření ze dne

Společnost IBR ve svém vyjádření ze dne 25. 7. 2022 k žádosti Úřadu ze dne 20. 7. 2022 plně odkázala na podmínky svého partnerského programu, podle kterého je rozvojem myšleno provádění zásahů v úseku „Frontend“ a “Backend“. Konkrétně společnost IBR uvedla, že „[v]šichni partneři jsou oprávněni na základě Partnerské smlouvy provádět pro zákazníky: a) Akvizici licencí produktů Aspe b) Maintenance, tedy technickou podporu a školení c) Rozvoj Produktů Aspe včetně tvorby a poskytnutí technické dokumentace

Usnesením č. j. ÚOHS-26293/2022/536 ze dne 3. 8. 2022 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu

Navrhovatel ve svém podání ze dne 14. 8. 2022 nejprve obecně odkázal na svá předchozí vyjádření ve věci. Setrvává na závěru učiněném předsedou Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, podle kterého nelze rozvoj programového vybavení zadavatele poptávat prostřednictvím dynamického nákupního systému. Poukazuje na jednotlivá vyjádření účastníků šetřeného zadávacího řízení, kdy podle navrhovatele tito připouští rozvoj programového vybavení zadavatele ve smyslu změny či rozšiřování funkcionalit stávající verze softwaru, což je dle navrhovatele v rozporu se závěrem předsedy Úřadu vysloveným v rozhodnutí o rozkladu, že žádný rozvoj možný není. Jako doplnění své argumentace poukazuje navrhovatel rovněž na celkovou předpokládanou hodnotu dynamického nákupního systému (tj. 135 000 000,- Kč za dobu 10 let), kdy to podle navrhovatele znamená, že „při běžné hodinové sazbě osoby, která se podílí jen na podpoře systému, nikoliv jejím rozvoji, se na této podpoře bude podílet na full time 4,5 lidí, což dle názoru Navrhovatele není běžná podpora systému“. Rovněž poukazuje na skutečnost, že zadavatel v čl. 9.5 zadávací dokumentace požaduje jednoho člena týmu se zkušenostmi s realizací min. 2 projektů v oblasti dodávky programových úprav a úprav zdrojových kódů SW, což dle zadavatele rozhodně není běžná údržba systémů, ale lze z toho dovodit úmysl o jeho rozšíření. Nadále tak navrhovatel setrvává na názoru, že zadavatel postupoval nezákonně a Úřad by měl uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Zadavatel v úvodu svého vyjádření ze dne 15. 8. 2022 zopakoval argumenty týkající se tvrzení, že návrh nebyl podán řádně a včas, a Úřad jej tedy neměl vyřizovat a pouze měl usnesením zastavit řízení. Stejně tak opakovaně popírá tvrzený stav exkluzivity a vendor lock-in, kdy odkazuje na původní rozhodnutí Úřadu. Hlavní argumentaci svého vyjádření směřoval

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek účastníků řízení, závěrů obsažených v rozhodnutí předsedy a na základě vlastního zjištění rozhodl, že návrh navrhovatele se podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 73 odst. 4 zákona platí, že v nadlimitním režimu není zadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7 zákona.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 104 písm. a) zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele.

Podle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

Podle § 139 odst. 7 písm. c) zákona se dynamický nákupní systém považuje za uzavřený v okamžiku, kdy v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu.

Podle § 251 odst. 1 zákona platí, že návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

Podle § 251 odst. 2 zákona platí, že návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 37 odst. 1 správního řádu platí, že podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné

Než Úřad přistoupí k meritornímu posouzení návrhu navrhovatele, vyjádří se k otázce splnění zákonných podmínek vedení tohoto řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a předmětu zde vedeného řízení.

Zadavatel opakovaně poukazuje na skutečnosti spojené s podáním návrhu na zahájení zde vedeného řízení, přičemž dle jeho názoru mělo být správní řízení především Úřadem zastaveno ve smyslu § 257 písm. e) zákona, neboť návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona.

Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k úkonu podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad konstatuje, že navrhovatel naplnil požadavky stanovené v § 251 odst. 2 zákona, resp. nelze shledat, že by předmětným podáním, které Úřad i zadavatel obdržel dne 11. 11. 2021, nebyly splněny některé z obligatorních podmínek vedení tohoto řízení, k čemuž uvádí následující.

Úřad konstatuje, že v dané věci je, na základě zjištěných skutečností ohledně doručení námitek zadavateli dne 15. 10. 2021 a doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovateli dne

Ve zde řešeném případě lze za problematické považovat následující okolnosti, na které upozorňuje i zadavatel. Dne 11. 11. 2021 bylo Úřadu i zadavateli prostřednictvím datové schránky doručeno podání navrhovatele, které obsahovalo celkem osm dokumentů, mezi nimiž se vyskytoval i dokument svým označením a obsahem totožný s podanými námitkami ze dne 15. 10. 2021 (soubor pdf. „Příloha_2_Namitky_proti_zadavacim_podminkam“), dále potvrzení o složení částky ve výši 100 000 Kč na účet Úřadu dne 11. 11. 2021 (soubor pdf. „Příloha_1_Doklad_o_složení_kauce“), detail zprávy o doručení námitek zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje dne 15. 10. 2021 (soubor pdf. „Příloha_3_Doklad_o_doručení_námitek_zadavateli“), rozhodnutí zadavatele o námitkách (soubor pdf. „Příloha_4_Rozhodnutí_zadavatele_o_námitkách“) a detail zprávy o doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje dne

Součástí předmětného podání ze dne 11. 11. 2021 však nebyl dokument, který by byl výslovně označen jako návrh, přičemž se lze i na základě následující reakce navrhovatele domnívat, že původním úmyslem navrhovatele bylo učinit součástí podání ze dne 11. 11. 2021 rovněž další,

K popsané situaci Úřad předně opakovaně zdůrazňuje, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mimo jiné i situace uvedená v § 257 písm. e) zákona, že návrh nebyl doručen

Úřad tudíž konstatuje, že při posuzování otázky, zda byly splněny všechny procesní podmínky vedení řízení, Úřad k opožděným podáním navrhovatele ze dne 12. 11. 2021 a 15. 11. 2021 směřovaných vůči Úřadu a zadavateli jakkoliv nepřihlížel, a to ani k obsahu těmito podáními zasílanému dokumentu označenému jako „Návrh k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“. Úřad tudíž ani nepřipouští jakoukoliv možnost, že by snad daným opožděným podáním byl jakkoliv ovlivněn předmět zde vedeného řízení. Zároveň však Úřad konstatuje, že nelze shledat, že by byl vzhledem ke konkrétním skutkovým okolnostem tohoto případu naplněn některý ze zákonných důvodů pro zastavení správního řízení dle zákona či správního řádu, resp. že by již skutečně učiněným podáním navrhovatele ze dne 11. 11. 2021 doručeným téhož dne Úřadu i zadavateli nebyly naplněny všechny zákonné podmínky pro vedení tohoto řízení.

Úřad připomíná, že v souladu s § 37 odst. 1 správního řádu je nutné podání posuzovat podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno, přičemž Úřad je přesvědčen, že navrhovatelem včasně učiněné podání ze dne 11. 11. 2021 vzhledem ke svému obsahu představuje jednoznačný a zřetelný projev vůle navrhovatele zahájit na návrh navrhovatele řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 249 zákona. Tento záměr navrhovatele je z obsahu učiněného podání zcela nepochybně zřejmý, byť tak výslovně v žádném z přiložených dokumentů není označeno. Dané podání se skládalo z vícero dokumentů, a to včetně všech obligatorních součástí návrhu ve smyslu § 251 odst. 1 věty třetí zákona, tedy dokladu o složení kauce a dokladu o doručení námitek zadavateli. To znamená dokladů, které jsou již ze zákona jedinečně a výlučně obligatorně spojeny s jediným možným úkonem navrhovatele (resp. stěžovatele), a to podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Zároveň dané podání ze dne 11. 11. 2021 bylo učiněno osobou nesporně aktivně legitimovanou k podání předmětného návrhu dle § 249 zákona, tedy osobou stěžovatele, který dříve směřoval vůči zadavateli své námitky, které zadavatel následně odmítl, tudíž i z perspektivy zadavatele lze

Rovněž zadavatel ve vyjádření učiněném dne 22. 11. 2021 výslovně označuje osm dokumentů, které mu byly datovou zprávou navrhovatele doručeny dne 11. 11. 2021, jako „pravděpodobně“ přílohy návrhu, byť zároveň tvrdí, že mu nebyl a ani nemohl být zřejmý úmysl stěžovatele podat návrhu k Úřadu, s čímž však vzhledem k výše uvedenému nelze dle názoru Úřadu souhlasit.

Dále zadavatel tvrdí, že mu nemohl být znám ani obsah takového návrhu. V této souvislosti

V souladu s právě uvedeným principem je pak dle názoru Úřadu nezbytné přistupovat i k obsahu návrhu, resp. předmětu zde vedeného řízení, který je jasně a určitě vymezen již námitkovými tvrzeními navrhovatele (stěžovatele) učiněnými v podaných námitkách ze dne

Úřad doplňuje, že z podání navrhovatele ze dne 11. 11. 2021 tedy bylo zřejmé, že se jedná o návrh ve smyslu § 249 zákona, dále i kdo jej činí, které věci se týká a co navrhuje. Zcela jasně v něm bylo uvedeno, kterého zadavatele a zadávacího řízení se týká a popsáno, v čem dle navrhovatele spočívá porušení zákona (viz body 17. až 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech („V důsledku diskriminačního a netransparentního postupu Zadavatele může Stěžovatel utrpět újmu spočívající ve svém důsledku v tom, že nebude zařazen do dynamického nákupního systému a zakázky budou přiděleny dodavatelům, kteří jsou či mohou být v Zadávacím řízení na úkor

Úřad nejprve uvádí, že dynamický nákupní systém podle § 138 a násl. zákona je plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají žádost o účast v souladu s požadavky zadavatele. Otevřenost systému se projevuje především v tom, že dynamický nákupní systém je otevřený neomezenému okruhu dodavatelů, kteří podávají svoji žádost o účast, a to jednak v průběhu zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému, tak i těm, kteří tak učiní po jeho zavedení (ukončení zadávacího řízení na jeho zavedení).

Zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému se dělí na dvě fáze.

Ve druhé fázi dochází v zavedeném dynamickém nákupním systému k zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě výzvy k podání nabídky zaslané všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku na konkrétní veřejnou zakázku na základě obdržené výzvy k jejímu podání. Zadavatel zadá veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému dodavateli vybranému na základě kritérií uvedených ve výzvě k podání nabídek.

Dále Úřad v obecné rovině uvádí, že podstatou zásady zákazu diskriminace, jakož i zásady rovného zacházení je pravidlo, že žádný z dodavatelů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo nevědomě zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení.

Úřad dále uvádí, že je nutné vždy vycházet ze smyslu a účelu právní úpravy zadávání veřejných zakázek, kdy primárním cílem zákona je zajištění nejvyšší možné transparentnosti procesu zadávání veřejných zakázek a fair prostředí, pokud jde o vynakládání veřejných prostředků.

Zásada zákazu diskriminace je obligatorním principem při realizaci zadávacích řízení a je na ni kladen důraz i v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, který se otázkou zákazu diskriminace v jakýchkoliv formách na jakékoli úrovni také několikrát zabýval, a to např. v rozsudku ze dne 27. 10. 2005 ve věci C-158/03 Komise Evropských společenství proti

Předmětem vedeného správního řízení je posouzení námitek navrhovatele podaných proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám zadávacího řízení zahájeného za účelem zavedení DNS „Podpora a rozvoj ASPE“. Navrhovatel namítá, že zadavatel podmínil účast v zadávacím řízení splněním netransparentně a diskriminačně stanovené podmínky partnerství se společností IBR, dle navrhovatele neexistuje veřejně dostupný systém pro získání partnerství, resp. certifikace a podmínky vstupu do této partnerské sítě nepředstavují objektivně stanová pravidla, která by mohl splnit každý dodavatel, ale úspěšný může být pouze

Úřad tedy v daném případě ověřil, zda zadávací podmínky zadávacího řízení na zavedení DNS byly stanoveny netransparentním způsobem či diskriminačním způsobem tak, že by mohly přímo či nepřímo omezit účast některých potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení, resp. v zavedeném dynamickém nákupním systému či zda bezdůvodně zaručují tvrzenou konkurenční výhodu společnosti IBR a dodavatelům z její partnerské sítě, jak dovozuje v návrhu navrhovatel.

Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že po zavedení DNS bude poptávaným předmětem plnění veřejných zakázek zajištění plnění spojených se softwarovou podporou a rozvojem programového vybavení ASPE, kterým se rozumí aplikační informační systém pro přípravu a řízení staveb tvořený vícero programovými produkty/aplikacemi, které jsou v souhrnu označovány právě jako programové vybavení ASPE (někdy ASPE/MIP) či produkty z rodiny ASPE, přičemž se jedná o stávající zadavatelem využívaný informační systém, který hodlá nadále využívat. Jedná se o komerčně dostupný produkt programového vybavení, jehož autorem a vlastníkem majetkových autorských práv je společnost IBR. Předmětem zadávacího řízení je zavedení DNS, přičemž cílem zadavatele je disponovat okruhem dodavatelů, kteří budou schopni v reakci na aktuální potřeby zadavatele (nebo dalších zadavatelů účastných na centrálním zadávání) plnit předmět dílčích veřejných zakázek, které budou v průběhu trvání

Konkrétně dle čl. 2.1 zadávací dokumentace bude předmětem poptávaného plnění poskytování služeb podpory a údržby programového vybavení ASPE, poskytování služeb rozvoje programového vybavení ASPE, poskytování kontinuální maintenance k užívání

Zároveň zadavatel v zadávací dokumentaci deklaruje, že poskytování dílčích plnění veřejných zakázek zadávaných v DNS musí respektovat pravidla vyplývající z dokumentu „Pravidla partnerského programu IBR při poskytování maintenance produktů rodiny ASPE zákazníkům