ÚOHS S0536/2025/VZ – Dodávka a montáž fotovoltaických elektráren na střechy budov

Dle bodu 1.2. rámcové dohody je účelem této dohody „sjednání podmínek, za kterých budou na základě Rámcové dohody zadávány jednotlivé dílčí veřejné zakázky (dále jen ‚Dílčí veřejné zakázky‘) na dodávku a montáž fotovoltaických elektráren, vč. jejich připojení k distribuční soustavě (dále jen ‚FVE‘), a dále sjednání obchodních, platebních a dalších podmínek plnění předmětných Dílčích veřejných zakázek. Postupy uzavíraní smluv k plnění Dílčích veřejných zakázek na základě Rámcové dohody jsou vymezeny v čl. 3 Rámcové dohody.“

Z bodu 2.1. rámcové dohody dále vyplývá, že „[d]ílčí veřejné zakázky budou realizovány na základě dílčích prováděcích smluv podle potřeb Objednatele (dále jen ‚Prováděcí smlouvy‘, příp. ‚Prováděcí smlouva‘). Předmět Dílčích veřejných zakázek je blíže specifikován v Prováděcích smlouvách.“

Dle bodu 3.2. rámcové dohody budou dílčí veřejné zakázky na základě rámcové dohody zadávány postupem s obnovením soutěže upraveným v ustanovení § 135 a následujících zákona (tzv. „minitendry“).

Na základě předmětné rámcové dohody byla mezi zadavatelem a navrhovatelem uzavřena

Zadavatel „Odstoupením od smluv o dílo“ ze dne 11. 4. 2025 od obou prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024 odstoupil, a to z důvodů podstatného porušení smluvních povinností zhotovitele (navrhovatele). „Výzvou k zaplacení smluvní pokuty“ ze dne 5. 5. 2025 (signováno

Dne 17. 6. 2025 obdržel navrhovatel od zadavatele sdělení označené jako „Oznámení o nezpůsobilosti dodavatele“ z téhož dne (dále jen „oznámení o nezpůsobilosti“), ve kterém zadavatel konkrétně uvedl následující: „tímto Vám oznamujeme Vaši nezpůsobilost ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ pro plnění veřejných zakázek ve vazbě na Rámcovou dohodu (…). Důvodem nezpůsobilosti jsou závažná a dlouhodobá pochybení, jichž jste se dopustili při plnění těchto, mezi našimi společnostmi dne 30. 7. 2024 uzavřených, smluv:

prováděcí smlouva o dílo č. 608/24, jejímž předmětem byla zejména dodávka, instalace a uvedení do provozu 19 fotovoltaických zařízení (FVE) na střechách budov v místech plnění dle přílohy č. 1 této smlouvy (dále jen ‚Smlouva na 19 FVE‘);

prováděcí smlouva o dílo č. 609/2024, jejímž předmětem byla zejména dodávka, instalace a uvedení do provozu 21 fotovoltaických zařízení (FVE) na střechách budov v místech plnění dle přílohy č. 1 této smlouvy (dále jen ‚Smlouva k realizaci 21 FVE‘).

prodlení s provedením díla podle Smlouvy na 19 FVE v rozsahu 14 FVE ode dne 28. 11. 2024 do dne odstoupení, tj. do dne 11. 4. 2025 (celkem 135 dní prodlení),

prodlení s provedením díla podle Smlouvy na 21 FVE v rozsahu 21 FVE od 28. 11. 2024 do dne odstoupení, tj. do dne 11. 4. 2025 (celkem 135 dní prodlení), neboť v těchto případech došlo k 1) porušení základní povinnosti vyplývající Vám z obou smluv o dílo a zmaření jejich základního účelu a 2) délka prodlení dokonce převyšuje dobu plnění v délce 120 dnů. Kromě toho, že dlouhodobá prodlení s provedením děl vedla k odstoupení od obou smluv, byla Vám z tohoto titulu vyúčtována smluvní pokuta (…) a je tak naplněn další z požadavků nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ (pochybení vedlo k předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím). Současně je nepochybné, že ke kvalifikovaným pochybením došlo v posledních 3 letech a je tak splněn rovněž časový test podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

Navrhovatel proti oznámení o nezpůsobilosti podal dne 2. 7. 2025 „Námitky proti vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ z téhož dne (dále jen „námitky“).

Zadavatel ve „Sdělení zadavatele“ ze dne 16. 7. 2025 (dále jen „sdělení zadavatele“), které navrhovatel obdržel téhož dne, konstatoval, že jsou naplněny důvody nezpůsobilosti navrhovatele v rozsahu § 48 odst. 5 písm. d) zákona a oznámení o nezpůsobilosti bylo učiněno po právu, a tedy tyto námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval sdělení zadavatele za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 28. 7. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Dne 28. 7. 2025 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti oznámení o nezpůsobilosti, kterým zadavatel navrhovateli oznámil, že jej ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona vylučuje z další účasti na plnění veřejných zakázek zadávaných na základě předmětné rámcové dohody.

Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel od prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024 jednostranně odstoupil, a to z důvodu údajného porušení předmětných smluv ze strany navrhovatele, které mělo spočívat v prodlení s realizací předmětu obou smluv a dále v prodlení s poskytnutím bankovních záruk za řádné dokončení děl.

Navrhovatel údajně opakovaně zadavateli sdělil, že odstoupení od smluv nepovažuje za oprávněné, avšak zadavatel dle navrhovatele setrval na stanovisku, že odstoupení od předmětných smluv bylo řádné a účinné, načež uplatnil vůči navrhovateli smluvní pokutu za prodlení s provedením děl, předložením návrhů projektové dokumentace, harmonogramů, seznamu klíčových osob a bankovních záruk podle prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024.

Následně zadavatel navrhovateli oznámil, že jej vylučuje z další účasti na plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, a to ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, přičemž jako důvod uvedl údajná závažná a dlouhodobá pochybení, jichž se měl navrhovatel dopustit při plnění prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024. Zadavatel pak na tomto místě dle navrhovatele dále uvedl, že uvedená pochybení vedla k předčasnému ukončení smluv a k uplatnění sankcí v podobě smluvních pokut, čímž dle názoru zadavatele došlo k naplnění zákonných podmínek nezpůsobilosti.

Porušení zákona pak spatřuje navrhovatel v tom, že zadavatel rozhodl o jeho vyloučení, aniž by byly naplněny zákonné podmínky uvedené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Případná pochybení, jichž se měl navrhovatel dopustit, nedosahovala dle názoru navrhovatele požadované intenzity (z hlediska závažnosti či dlouhodobosti) a současně nevedla ani k ukončení smluvního vztahu, ani k uplatnění smluvní pokuty.

Navrhovatel je přesvědčen, že žádné z namítaných pochybení nemohly odůvodnit postup zadavatele směřující k vyloučení navrhovatele ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

Vzhledem k otázce přípustnosti podání návrhu navrhovatel konstatuje, že „tímto návrhem napadá úkon Zadavatele – výše uvedené Oznámení o nezpůsobilosti dodavatele ze dne

Navrhovatel dále nesouhlasí s názorem zadavatele, který ve sdělení zadavatele mimo jiné uvedl, že „nebylo vydáno žádné rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚ZZVZ‘), proti kterému by mohl směřovat takto pojmenovaný přípis“ a dále, že navrhovatel „rozporuje oznámení o nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, které však nebylo učiněno v zadávacím řízení.“ Navrhovatel je naopak toho názoru, že „[o]známení o vyloučení účastníka z účasti v režimu rámcové dohody [opřené o § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ], které má za následek zamezení účasti na všech navazujících zadávacích řízeních v rámci této dohody, je nutno považovat za úkon zadavatele, jenž je podroben přezkumu úřadu ve smyslu § 250 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Skutečnost, že Rámcová dohoda již byla uzavřena, nemůže vést k závěru, že by dotčený subjekt (Navrhovatel) neměl možnost bránit se. V tomto kontextu je třeba uvést, že § 250 odst. 2 ZZVZ, který omezuje možnost podání návrhu po uzavření rámcové dohody, se vztahuje výlučně na samotnou rámcovou dohodu (nebo jinou uzavřenou smlouvu), nikoli na jednotlivé dílčí úkony v rámci jejího plnění – zejména nikoli na úkony, které účastníkovi rámcové dohody zcela znemožní další účast v navazujících řízeních. Opačný výklad by vedl k nepřijatelnému stavu, kdy by zadavatel mohl bez jakékoli kontroly zcela podle vlastní úvahy rozhodovat, kdo zůstane oprávněn účastnit se zadávání dílčích zakázek, a kdo nikoli, a tím by fakticky i právně vytvořil nepřezkoumatelné rozhodnutí se zásadními důsledky pro dotčeného dodavatele. Takový výklad by byl nejen v rozporu se smyslem a účelem ZZVZ, ale i s jeho základními zásadami.“

Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad podle § 263 odst. 2 zákona zrušil úkon zadavatele spočívající v oznámení o nezpůsobilosti a uložil zadavateli „přiměřené nápravné opatření spočívající v odstranění následků tohoto nezákonného úkonu, zejména v umožnění další účasti

Úřad obdržel návrh dne 28. 7. 2025 a tímto dnem bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0536/2025/VZ.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-28381/2025/536 ze dne 30. 7. 2025.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 8. 8. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumenty, které se dle zadavatele vztahují k šetřenému postupu zadavatele, Úřad obdržel dne 8. 8. 2025.

Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že má předně za to, že „návrh navrhovatele není přípustný podle § 250 odst. 1 písm. c) ZZVZ, jehož se navrhovatel dovolává, jelikož nebylo vydáno žádné rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení ve smyslu ZZVZ, proti kterému by mohl směřovat tento návrh. Z obsahu návrhu je patrné, že navrhovatel rozporuje oznámení o nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, které však nebylo učiněno v zadávacím řízení.“

Zadavatel dále také brojí proti novotám obsaženým v návrhu, kdy navrhovatel dle zadavatele v návrhu netvrdí ani neprokázal, že „zde uvedené nové skutečnosti nemohl tvrdit již vůči zadavateli prostřednictvím námitek; skutečnosti tvrzené navrhovatelem v návrhu nad rámec skutečností vymezených v námitkách a označených zadavatelem body A. – D. v rámci sdělení zadavatele k námitkám navrhovatele, jsou i ve světle ZZVZ nepřípustnými novotami a ÚOHS by se jimi neměl zabývat též z tohoto důvodu.“

Zadavatel dále ve vztahu k prováděcím smlouvám ze dne 30. 7. 2024 mimo jiné konstatuje, že „jak Smlouva k realizaci 19 FVE, tak Smlouva k realizaci 21 FVE obsahují v čl. XIII odst. 3 ujednání, že ‚porušení jakékoliv povinnosti Zhotovitele podle tohoto čl. XIII. se považuje za podstatné porušení Smlouvy‘. V čl. XIV odst. 2 písm. g) obou smluv je uvedeno, že smluvní strany jsou oprávněny odstoupit od Smlouvy v případě jejího podstatného porušení druhou smluvní stranou, přičemž podstatným porušením Smlouvy se rozumí zejména: … g) případy ve Smlouvě označené jako podstatné porušení Smlouvy. Samotné porušení povinnosti navrhovatele jako zhotovitele složit bankovní záruku dle Smlouvy k realizaci 19 FVE a dle Smlouvy k realizaci 19 FVE, zakládalo právo zadavatele od obou zmíněných smluv odstoupit a jedná se tudíž o závažné pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.“

Důvodem nezpůsobilosti navrhovatele ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona jsou dle zadavatele závažná a dlouhodobá pochybení, kterých se navrhovatel dopustil při plnění dřívějších smluvních vztahů se zadavatelem na základě prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024, tj. v posledních 3 letech od vůle zadavatele uzavřít prováděcí smlouvu na dílčí veřejnou zakázku v režimu rámcové dohody. Porušení, pro něž zadavatel odstoupil od prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024 jsou pak dle zadavatele každé samostatně způsobilé k odstoupení zadavatele od kterékoliv z těchto smluv.

Zadavatel ve svém vyjádření rovněž informoval Úřad o skutečnosti, že se dne 17. 7. 2025 stala účinnou Prováděcí smlouva o dílo č. 831/25 ze dne 14. 7. 2025 uzavřená na dílčí veřejnou zakázku v režimu rámcové dohody, jejímž předmětem je v rozsahu 31 FVE dopracování děl dle prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024 a ve zbývajícím rozsahu se má jednat o novou dílčí veřejnou zakázku v režimu rámcové dohody již s novým zhotovitelem díla.

Zadavatel s odkazem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad a) podle § 257 písm. k) zákona řízení zastavil, nebo b) návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, nebo c) zamítl návrh podle § 265 písm. c) zákona.

Usnesením č. j. ÚOHS-32201/2025/536 ze dne 25. 8. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 1. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Ve svém vyjádření zadavatel předně plně odkazuje na svá předchozí právní jednání a podání.

Zadavatel nadále zastává právní názor, že návrh navrhovatele není ve smyslu § 250 odst. 1 písm. c) zákona přípustný, jelikož směřuje k přezkoumání úkonu zadavatele, tj. oznámení o nezpůsobilosti, který nebyl učiněn v zadávacím řízení.

Zadavatel pak na tomto místě shrnuje, že „[v]e smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ tedy došlo v posledních 3 letech v rámci předchozích smluvních vztahů mezi Zadavatelem a Navrhovatelem, založených Smlouvou k realizaci 19 FVE a Smlouvou k realizaci 21 FVE, ke vzniku dvou kvalifikovaných následků v příčinné souvislosti se závažnými a dlouhodobými pochybeními Navrhovatele – k předčasnému ukončení smluv i k uplatnění smluvních pokut jako jiných srovnatelných sankcí. Podmínky ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, tj. pro shledání

Závěrem tedy zadavatel konstatuje, že nadále považuje návrh navrhovatele za nepřípustný.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a rozhodl ve výroku tohoto usnesení o tom, že se správní řízení podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, resp. zákon podání námitek proti úkonu zadavatele spočívajícímu v odstoupení od rámcové dohody, který byl učiněn prostřednictvím oznámení o nezpůsobilosti, vůbec nepřipouští. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem. Dozor Úřad vykonává rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem.

Podle § 248 odst. 2 zákona dozor podle § 248 odst. 1 zákona Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 248 odst. 3 zákona se smlouvou pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.

Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

Podle § 250 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) dobrovolnému oznámení, c) vyloučení účastníka zadávacího řízení, d) výběru dodavatele, e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Podle § 250 odst. 2 zákona po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Navrhovatel v předmětném návrhu brojí proti oznámení o nezpůsobilosti, kterým zadavatel navrhovateli sdělil jeho nezpůsobilost ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro plnění veřejných zakázek ve vazbě na uzavřenou rámcovou dohodu z důvodu závažných a dlouhodobých pochybení, kterých se měl navrhovatel dopustit při plnění prováděcích smluv ze dne 30. 7. 2024 s tím, že navrhovatele nebude dále vyzývat k podávání nabídek v režimu předmětné rámcové dohody. Navrhovatel spatřuje nezákonný postup zadavatele v tom, že zadavatel rozhodl o jeho vyloučení z další účasti na plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, aniž by byly naplněny zákonné podmínky uvedené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona, načež se domáhá, aby Úřad zrušil úkon zadavatele spočívající v oznámení

Úřad nejprve přistoupil k posouzení, zda návrhu předcházely řádně a včas podané námitky, resp. zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro věcný přezkum postupu zadavatele, neboť řádné a včasné podání námitek je obligatorní předpoklad pro následné podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 250 odst. 1 zákona, přičemž je zřejmé, že v projednávané věci se nejedná o situaci upravenou v § 250 odst. 2 zákona, neboť návrh navrhovatele se netýká uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, resp. rámcové dohody, kterému nemusí předcházet podání námitek.

Zákonná úprava námitek je obsažena v § 241 zákona, přičemž první odstavec obsahuje obecné vymezení námitek a druhý odstavec citovaného ustanovení rozvádí úpravu obsaženou v odstavci prvním, když taxativně vymezuje situace, proti nimž je dodavatel oprávněn podat námitky. Ke vztahu prvního a druhého odstavce § 241 zákona se vyjádřil například Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 69/2017-193 ze dne 11. 4. 2019, který byl potvrzen rozsudkem

Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona lze námitky podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek. Komentářová literatura k tomuto ustanovení uvádí, že se jedná o nejširší kategorii námitek proti právnímu jednání zadavatele. „Námitky lze přitom podat proti aktivním krokům zadavatele i proti jeho opomenutím, tj. proti případné pasivitě zadavatele a nenaplnění jeho zákonných povinností, včetně námitek proti stanovení zadávacích podmínek [definice v § 28 odst. 1 písm. a)] nebo proti postupu zadavatele v rozporu s pravidly stanovenými v části šesté pro uzavírání rámcových dohod, dynamický nákupní systém a soutěž o návrh. Příkladem tak je podání námitek proti vyloučení dodavatele (účastníka) ze zadávacího řízení nebo proti diskriminačnímu nastavení zadávacích podmínek.“1

Podle § 241 odst. 2 písm. b) zákona je možné podat námitky proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky. Jedná se o takový postup zadavatele, kdy se tento sice správně rozhodne aplikovat na zadání veřejné zakázky zákon, avšak zvolí konkrétní druh zadávacího řízení (např. jednací řízení s uveřejněním či bez uveřejnění), aniž by pro jeho použití

Námitky podle § 241 odst. 2 písm. c) zákona pak lze směřovat proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Jedná se o námitky stěžovatele proti postupu zadavatele, který přistoupí k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, ačkoliv nejsou splněny podmínky stanovené v zákoně pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. „Jedná se do jisté míry o obdobnou situaci jako v případě předchozí kategorie námitek, neboť prostřednictvím námitek lze v konkrétním případě brojit proti nesplnění podmínek pro postup mimo zadávací řízení. Může se jednat zejména o situaci, kdy podle stěžovatele (opět se nemusí jednat o dodavatele se statusem účastníka) předpokládaná hodnota veřejné zakázky (koncese) převyšuje hodnotu stanovenou pro veřejnou zakázku (koncesi) malého rozsahu, a musí být zadávána v zadávacím řízení podle

Pro úplnost Úřad uvádí, že § 241 odst. 2 zákona není jediným ustanovením upravujícím možnost podat námitky, přičemž existují zvláštní případy, kdy lze námitky podat. Těmito případy jsou námitky upravené v § 247 zákona, které může po zavedení inovačního partnerství podat partner, se kterým bylo inovační partnerství ukončeno v důsledku postupu zadavatele podle § 71 odst. 2 písm. b) zákona, kterým zadavatel snížil po ukončení fáze inovačního partnerství počet partnerů. Dle § 242 odst. 7 zákona je možné podat námitky rovněž proti úkonu dobrovolného oznámení zadavatele o záměru uzavřít smlouvu, když dle předmětného ustanovení platí, že námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být doručeny zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení.

Úřad se následně blíže zabýval charakterem navrhovatelem podaných námitek se zohledněním výše uvedeného výkladu ustanovení § 241 odst. 2 zákona.

Úřad předně v souvislosti s obsahem dokumentu nazvaného navrhovatelem jako námitky uvádí, že navrhovatel zde vyjádřil nesouhlas se závěrem o jeho nezpůsobilosti učiněným zadavatelem v oznámením o nezpůsobilosti, resp. s charakterem jemu vytýkaných údajných pochybení při plnění prováděcích smluv, a dále také nesouhlas s jeho vyloučením z možnosti

Úřad tudíž konstatuje, že z výše uvedeného plyne, že předmětnými námitkami navrhovatel brojil proti úkonu zadavatele spočívajícím v oznámení o nezpůsobilosti ze dne 17. 6. 2025, načež se dožadoval jeho zrušení a z toho plynoucího umožnění dalšího „podávání nabídek v režimu uvedené Rámcové dohody“.

Úřad dále uvádí, že z obsahu oznámení o nezpůsobilosti (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že svým obsahem představuje vůči navrhovateli odstoupení od rámcové dohody. K tomu Úřad pro úplnost konstatuje, že již v rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0084/2023/VZ ze dne 17. 7. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy

Úřad dále přistoupil k samotnému posouzení, zda lze námitky navrhovatele podřadit pod některé z písmen a), b) nebo c) ustanovení § 241 odst. 2 zákona.

Ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) zákona výslovně stanoví, že námitky lze podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Zákonodárce tak jednoznačně určil okruh úkonů/postupů, proti nimž je možno podat námitky ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad předně ve vztahu k oprávněnosti podání námitek proti všem úkonům nebo

Vzhledem k možnosti podat dle ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) zákona námitky proti postupu zadavatele v rozporu s pravidly zvláštního postupu stanovenými v části šesté zákona

K právě učiněnému závěru Úřad dospěl na základě výše citované právní úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřadem učiněný závěr dále vychází též z dřívější rozhodovací praxe Úřadu a předsedy Úřadu v obdobných případech. Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. R0047/2023 ze dne 26. 5. 2023, kterým bylo zrušeno usnesení Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0084/2023/VZ ze dne 15. 3. 2023, a ve kterém ve zkratce Úřad nejprve dovodil, že konkrétní kvalifikovaný úkon zadavatele, který by byl námitkami napadnutelný, spočíval již v samotném odstoupení od rámcové dohody. V předmětném rozhodnutí však předseda Úřadu naopak argumentaci týkající se odstoupení od rámcového dohody jakožto kvalifikovaného (míněno námitkami napadnutelného) úkonu zadavatele, proti kterému lze podat námitky, odmítl. Předseda Úřadu k tomuto závěru mimo jiné uvedl, že „[n]avrhovatel by nepochybně nebyl oprávněn napadat námitkami a návrhem dle zákona o zadávání veřejných zakázek

V předmětném rozhodnutí předsedy Úřadu tedy bylo dovozeno, že odstoupení od rámcové dohody nemůže být samo o sobě považováno za výše definovaný kvalifikovaný úkon, ale mohla jím tedy být až první zadaná dílčí veřejná zakázka bez oslovení navrhovatele, o které se navrhovatel dozvěděl (Úřad dodává, že též popřípadě konkrétní úkon zadavatele v kvalifikované podobě, tj. již jasně směřující k zadání takové veřejné zakázky). Předseda

Z právě uvedeného pak vyplývá, že je z hlediska oprávněnosti Úřadu přezkoumávat postup zadavatele klíčové, aby byly ze strany navrhovatele napadány konkrétní kroky, tedy konkrétní projevy vůle zadavatele, které již bez oslovení navrhovatele směřují k uzavírání dalších objednávek, resp. dílčích veřejných zakázek, na základě rámcové dohody.

S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že v nyní šetřeném případě však navrhovatel napadá pouhou teoretickou možnost zadavatele dále postupovat v zadávání dílčích veřejných zakázek na základě rámcové dohody bez oslovení navrhovatele, resp. je v tomto případě rozhodující okolnost, že navrhovatel žádným způsobem nenapadá konkrétní následující postup zadavatele v návaznosti na odstoupení od rámcové dohody, dokonce ani netvrdí, že by takový postup/úkon zadavatele již nastal. Jak již bylo výše dovozeno, také v nyní šetřeném případě mohl zadavatel dospět k závěru, že rámcová dohoda nemůže být po oznámení o nezpůsobilosti navrhovatele řádně plněna, načež ani nemuselo být ze strany zadavatele k dalšímu zadávání dílčích veřejných zakázek přistoupeno.

Vzhledem k právě uvedenému má tedy Úřad za to, že lhůta pro podání námitek proti údajnému nezákonnému úkonu zadavatele, který má spočívat v tom, že zadavatel neumožňuje další účast navrhovatele na plnění dílčích veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, nemohla začít běžet již v okamžiku, kdy zadavatel ve vztahu k navrhovateli odstoupil od rámcové dohody. Námitky proti postupu zadavatele tedy bylo možné dle výše dovozeného podat až v okamžiku, kdy se navrhovatel přinejmenším mohl dozvědět, že zadavatel na základě předmětné rámcové dohody dále postupuje směrem k zadání konkrétní dílčí veřejné zakázky.

Úřad tedy shrnuje, že zákon neumožňuje podat námitky (a tedy ani návrh na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) proti úkonu zadavatele spočívajícím v prostém odstoupení od rámcové dohody, z čehož vyplývá, že ani Úřad není bez dalšího oprávněn tento úkon

Samotné odstoupení od rámcové dohody tedy nelze bez dalšího považovat za námitkovatelný kvalifikovaný úkon zadavatele, protože se nejedná o úkon upravený pravidly zákona o zadávání veřejných zakázek, a tedy o úkon, který by byl tímto zákonem předvídaný a Úřad by byl oprávněn jej přezkoumat v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. K tomu Úřad konstatuje, že se v případě odstoupení od rámcové dohody naopak jedná o čistě soukromoprávní právní jednání, tzn. nejedná se o přezkoumatelný úkon zadavatele ve smyslu § 249 zákona, přičemž obdobný spor o platnost takového úkonu, stejně jako další spory, které mohou vzniknout při plnění smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodu, je záležitostí civilního soudu, u kterého má případně být takové právní jednání zadavatele napadáno. V neposlední řadě tak má navrhovatel možnost se v této věci obrátit žalobou na civilní soud a domáhat se určení neplatnosti takového právního jednání zadavatele či například náhrady škody a ušlého zisku. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě se o žádný úkon upravený pravidly tohoto zákona nejednalo, je Úřad přesvědčen, že v posuzovaném případě nelze podat námitky dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad proto uzavírá, že námitky navrhovatele směřující proti odstoupení od rámcové dohody jako takovému, nelze považovat za námitky ani proti postupu zadavatele v rozporu s pravidly zvláštního postupu stanovenými v části šesté zákona ve smyslu citovaného ustanovení zákona, a proto nejsou tyto námitky navrhovatele podřaditelné pod ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) zákona.

Následně Úřad přistoupil k posouzení, zda námitky navrhovatele lze považovat za námitky dle § 241 odst. 2 písm. b) zákona, které je možné podat proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že vzhledem k neexistenci zadávacího řízení nelze v projednávaném případě podat ani námitky podle cit. ustanovení zákona. Aby se mohlo jednat o tento druh námitek, musel by zadavatel zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, přičemž námitky by musely směřovat vůči volbě druhu zadávacího řízení, popř. volbě režimu.

Úřad dále vzhledem k posouzení námitek z pohledu § 241 odst. 2 písm. c) zákona, tedy námitek směřujících proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem, uzavírá, že tyto nemohou být přípustné ani z tohoto hlediska, jelikož (jak již bylo výše dovozeno) v předmětných námitkách a následně v návrhu navrhovatel výslovně brojil pouze proti úkonu zadavatele spočívajícímu v samotném odstoupení od rámcové dohody, což však bez dalšího nepředstavuje kvalifikovaný úkon, proti kterému by bylo možné brojit, přičemž v námitkách, ani v návrhu není žádný další konkrétní úkon zadavatele směřující k zadání dílčí veřejné zakázky ani zmíněn, natož napadán. K tomu

Úřad má dále za to, že v situaci, kdy zákon vůči určitému postupu zadavatele neumožňuje podání námitek, není Úřad oprávněn dotvářet zákon takovým způsobem, aby podání námitek za každou cenu připustil. Ostatně tento závěr lze dovodit rovněž z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 69/2017 ze dne 11. 4. 2019, ve kterém soud uvedl, že „[n]emožnost podat námitky v nyní posuzované věci, a tím nesplnění hypotézy pro aktivaci tzv. blokační lhůty, je vůlí zákonodárce (…). Tato vůle zákonodárce je přitom, jak zdejší soud shora uvedl, v souladu s ‚výlukou‘ ve vztahu k regulaci procesů směřujících k uzavření smlouvy v rámci vertikální spolupráce, jež plyne ze zadávací směrnice (čl. 12 odst. 1) (…). Zdejší soud sice rozumí žalovanému v jeho snaze o subsumpci uzavírání smluv v rámci vertikální spolupráce pod přezkumné procesy, zároveň však souhlasí se žalobcem, že právní názor, na němž žalovaný napadené rozhodnutí vystavěl, vyjadřuje spíše ‚přání‘ žalovaného bez zákonné opory.“ Úřad má za to, že ačkoliv se soud v cit. rozhodnutí vyjadřoval k možnostem podání námitek v případě, kdy zadavatel uzavírá smlouvy na základě vertikální spolupráce dle § 11 zákona, je možné citované závěry aplikovat i na zde projednávanou věc. Pokud zákon vůči určitému postupu zadavatele neumožňuje podání námitek, nemá se Úřad snažit vytvořit konstrukci, v níž dospěje k závěru o možnosti uplatnění námitek. Úřad proto uzavírá, že námitky navrhovatele směřující proti úkonu zadavatele spočívajícím v odstoupení od rámcové dohody nelze podřadit pod žádné z písmen obsažených v § 241 odst. 2 zákona. Uvedený přístup Úřadu byl aprobován též recentní judikaturou správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 95/2025-325 ze dne 4. 6. 2025).

Jak již tedy bylo dovozeno výše, aby byly námitky podány řádně, musí zákon podání námitek proti konkrétnímu úkonu umožňovat. Vzhledem k tomu, že námitky podané navrhovatelem nelze podřadit pod žádnou kategorii upravenou v ustanovení § 241 odst. 2 zákona, přičemž se zjevně nejedná ani o zvláštní námitky upravené v jiném ustanovení zákona, nelze námitky navrhovatele pokládat za námitky podle zákona. Úřad je přesvědčen, že v projednávaném případě návrhu jednoznačně nepředcházely řádně a včas podané námitky, neboť zákon podání takových námitek vůbec nepřipouští. Tyto námitky nesplňují zákonem stanovené předpoklady, a proto je Úřad nepovažuje za řádně uplatněné. Zákon rovněž nevymezuje žádné lhůty pro podání takových námitek, proto nelze vůbec uvažovat o jejich včasnosti či opožděnosti. Z právě uvedeného Úřad dále dovozuje, že v situaci, kdy zákon neupravuje možnost podat námitky proti úkonu zadavatele spočívajícím v samotném odstoupení od rámcové dohody, nelze podat ani návrh na přezkoumání tohoto úkonu zadavatele. Řádné a včasné podání námitek je totiž nezbytným předpokladem pro podání návrhu. Jedinou výjimkou z právě uvedeného pravidla je návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 zákona, jehož podání zákon výslovně připouští i bez předchozího podání námitek (viz § 250 odst. 2 zákona), přičemž v projednávaném případě je zřejmé, že se o návrh na uložení zákazu plnění smlouvy nejedná, proto nezbývá než vycházet z pravidla, že právě projednávanému návrhu nezbytně musely předcházet námitky. Skutečnost, že podanému návrhu musí vždy předcházet námitky, vyplývá z několika ustanovení zákona, zejm. z § 251 zákona, který vymezuje podstatné obsahové náležitosti návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

S ohledem na právě uvedené je nutné konstatovat, že navrhovatel nebyl oprávněn podat námitky proti úkonu zadavatele spočívajícím v samotném odstoupení od rámcové dohody, neboť podání takovýchto námitek zákon nepřipouští. Navrhovatel tak nebyl oprávněn podat ani návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť obligatorním předpokladem pro jeho podání je právě včasné a řádné podání námitek, které zákon v této situaci neumožňuje. Úřad tedy dospěl k závěru, že je nutné v této části přistoupit k zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

Pro úplnost pak Úřad dodává, že je přesvědčen, že i v projednávaném případě má navrhovatel právo na soudní ochranu, které se může domáhat u příslušného soudu, a nikoliv u Úřadu. Úřad v souladu s § 248 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem. Jinými slovy Úřad vykonává přezkum veřejných zakázek pouze v případech, kdy mu to zákon stanoví. Jak už bylo konstatováno výše v tomto rozhodnutí, Úřad dospěl k závěru, že v projednávaném případě navrhovatel nebyl oprávněn podat námitky proti úkonu zadavatele spočívajícím v odstoupení od rámcové dohody. Úřad dále dospěl k závěru, že jelikož navrhovateli nesvědčilo právo podat námitky, nebyl navrhovatel oprávněn podat ani návrh na zahájení správního řízení. Jestliže navrhovatel nebyl oprávněn návrh podat, nemá

S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že řádné a včasné podání námitek je nezbytnou podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k úkonu zadavatele spočívajícím v odstoupení od rámcové dohody nepředcházely řádně a včas podané námitky, resp. nebyl splněn obligatorní předpoklad pro vedení správního řízení, byl Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona vedené správní řízení zastavit. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

2.