ÚOHS S0546/2024 – Výstavba komunikace pro rodinné domy

Obviněný – obec Heřmanice, IČO 00672068, se sídlem Heřmanice 2, 464 01 Heřmanice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 31. 3. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – SILKOM, spol. s r.o., IČO 46713158, se sídlem Dlouhá

Předmětem smlouvy je dle čl. II. bodu 1. dílo s názvem „Výstavba komunikace pro rodinné domy“.

Dne 10. 7. 2023 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek“), kterým došlo ke změně ceny díla.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1 k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 214 odst. 1 zákona internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212 zákona. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 31. 3. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.

Podle čl. III. smlouvy činí celková cena částku 664 099 Kč bez DPH (803 559, 79 Kč včetně DPH).

Dne 10. 7. 2023 uzavřel obviněný dodatek ke smlouvě.

Dle dodatku došlo k navýšení ceny díla o částku 30 875 Kč bez DPH (37 358, 75 Kč včetně DPH).

Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má tři platné profily zadavatele:

• profil zadavatele na adrese

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění účinném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.

Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 31. 3. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 5. 2023 4. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 22. 5. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě uzavřen dne

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 3. 5. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne 10. 8. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy a jejího dodatku s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona. Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konkrétně konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 2. 5. 2023, ale učinil tak až dne 22. 5. 2023. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že dodatek ke smlouvě neuveřejnil podle § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 9. 8. 2023, ale učinil tak až dne

K míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu pak Úřad konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil smlouvu ani dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů (ve smyslu příznivější právní úpravy) od jejich uzavření. Úřad při rozhodování o tom, za který přestupek uloží obviněnému pokutu, vzal v úvahu především charakter jednotlivých dokumentů. Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva představuje dokument obsahující stěžejní informace o veřejné zakázce (smluvní strany, předmět plnění, cenu plnění apod.). Z tohoto důvodu tak považuje Úřad za závažnější přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu.Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“)

Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupky, za které je obviněnému ukládána sankce, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k (dočasnému) znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu následně uveřejnil, a to dne 22. 5. 2023 prostřednictvím profilu zadavatele, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena. Obdobně na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil dodatek a to dne

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena ve znění dodatku činí 694 974 Kč bez DPH (840 918,54 včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Úřad dále zohlednil skutečnost, že se obviněný dopustil rovněž přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.