ÚOHS S0614/2022/VZ – Elektronické odbavení cestujících VDV

Zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 12. 2022 advokátní kanceláří

Předmět veřejné zakázky je v čl. 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vymezen následovně: »3.1 Předmětem plnění veřejné zakázky je dodání a implementace informačního systému a technologie elektronického odbavení cestujících (dále jen „EOC“) v prostorách zadavatele, včetně zaškolení odborných pracovníků zadavatele pro řádné užívání a údržbu technologie EOC a softwaru EOC, servisní podpora (vč. zajištění servisu u již předaných dílčích částí díla před jeho úplným dokončením) a aktualizace software z vlastních vstupních dat a ze vstupních dat zadavatele.

Podle čl. 3.4 zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena ve výši 24 200 000 Kč bez DPH.

Přípisem ze dne 17. 8. 2022 zadavatel vyzval navrhovatele k objasnění nabídky (dále jen „výzva k objasnění nabídky“).

Přípisem ze dne 17. 8. 2022 zadavatel požádal Dopravní podnik města Brna, a. s.,

Navrhovatel na výzvu k objasnění nabídky reagoval přípisem ze dne 22. 8. 2022 (dále jen „objasnění nabídky“).

DPMB na žádost č. 1 reagoval přípisem ze dne 24. 8. 2022 (dále jen „odpověď na žádost č. 1“).

Přípisem ze dne 21. 9. 2022 zadavatel požádal DPMB o zodpovězení doplňujících dotazů k ověření reference k veřejné zakázce (dále jen „žádost č. 2“). DPMB na žádost reagoval přípisem ze dne 23. 9. 2022 (dále jen „odpověď na žádost č. 2“).

Rozhodnutím o vyloučení ze dne 9. 11. 2022 zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl mj. to, že „je zřejmé, že předmětem Významné dodávky nebyla dodávka platebního a odbavovacího systému ve veřejné dopravě, která by zahrnovala funkcionalitu systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok ve smyslu odst.

Dne 24. 11. 2022 byly zadavateli prostřednictvím datové schránky doručeny námitky navrhovatele ze dne 23. 11. 2022 směřující proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

Přípisem ze dne 28. 11. 2022 zadavatel požádal DPMB o sdělení informací k referenci k veřejné zakázce (dále jen „žádost č. 3“). DPMB na žádost reagoval přípisem ze dne 2. 12. 2022 (dále jen „odpověď na žádost č. 3“).

Rozhodnutím ze dne 8. 12. 2022 zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 12. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl 19. 12. 2022 ve stejnopise doručen zadavateli.

Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. Navrhovatel předně uvádí, že ani po přezkoumání rozhodnutí o námitkách nenabyl přesvědčení o zákonnosti postupu zadavatele, na základě kterého došlo k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Navrhovatel odkazuje na zadavatelem stanovené podmínky prokázání technické kvalifikace v příloze č. 2 zadávací dokumentace – kvalifikační dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“), a to významnou dodávkou zahrnující funkcionality dle odst. 5.6 písm. a) kvalifikační dokumentace. Navrhovatel k tomu dodává, že předmětný požadavek technické kvalifikace uvedený ve kvalifikační dokumentaci prokazoval významnou dodávkou s názvem „Elektronické odbavení cestujících www.brnoid.cz“ (dále jen „významná dodávka“) pro DPMB.

Navrhovatel dále poukazuje na požádání zadavatele o ověření významné dodávky DPMB prostřednictvím dvou žádostí, na které navrhovatel odpověděl, a na základě obdržených odpovědí zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele. Proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatel následně podal námitky, ve kterých poukazuje na nesprávnost posouzení a vyhodnocení informací ze strany zadavatele, jež vyplývaly z výše zmíněných odpovědí na žádosti zadavatele. Dle navrhovatele »[z]adavatel obdržel jasnou odpověď že strany DPMB, ve které DPMB uvedl: „Uvedená rozpornost spočívala v tom, že DPMB v části sdělení uvedl, že „potvrzuje, že společnost InQool pro Dopravní podnik města Brna, a. s., realizovala Významnou dodávku, Významná dodávka byla realizována během posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky, přičemž Významná dodávka zahrnovala funkcionality v oblastech vymezených v žádosti a zadávací dokumentaci«. V další části sdělení však DPMB uvedl, že »u žlutě podbarvených oblastí požadovaných funkcionalit, tj. generování účetních podkladů a zúčtování transakcí jízdného před odesláním na platební bránu jsou tyto funkcionality využívány pro potřeby vázaných aplikací a modulů v rámci systému Brno iD. Pro výpočet přerozdělení tržeb mezi jednotlivými dopravci v rámci IDS JMK tyto funkcionality využívány nejsou“.«.

Navrhovatel upozorňuje, že DPMB ve své odpovědi uvedl následující: „potvrzuje, že společnost

Navrhovatel opět zdůrazňuje, že „[j]elikož dotazy Zadavatele odkazují již na jmenované IDS

Navrhovatel upozorňuje na to, že „[z]adavatel v odst. 28 Rozhodnutí o Námitkách sklouzává do výkladů vlastních domněnek, které nemá podložené žádnými důkazy, kdy polemizuje na tím, proč by DPMB objednával systém zúčtování jízdních dokladů (clearing), když takové zúčtování v IDS JMK provádí společnost KORDIS JMK a. s.“.

Navrhovatel dále uvádí, že z jedné strany odůvodnění rozhodnutí o námitkách tvrdí, že nemá za to, že významná dodávka obsahuje systém jízdních dokladů (clearing), na druhé straně ale poukazuje na rozdílnost buď mezi zúčtováním prostřednictvím systému jízdních dokladů (clearing), nebo na rozdílnost mezi zúčtováním plateb institucí v rámci významné dodávky a zúčtováním plateb dopravců v rámci veřejné zakázky.

Navrhovatel konstatuje, že z kvalifikační dokumentace vyplývá, že významná dodávka musí obsahovat mimo jiné funkcionalitu systém zúčtování jízdních dokladů (clearing), ale není zde požadavek na to, aby tato funkcionalita byla i reálně využívána. Navrhovatel uvádí, že skutečnost, že systém Brno iD nemá porovnatelný počet jednotlivých dopravců jako je v plánu ve veřejné zakázce, nemění nic na tom, že významná dodávka splňuje všechny požadované parametry a zvládne provádět clearing i s několika dopravci. Dle navrhovatele měl zadavatel v případě požadavku na potvrzení využívání funkcionalit určitým množstvím subjektů nebo realizaci významné dodávky pro účely IDS některého z krajů toto uvést jako další podmínku v kvalifikační dokumentaci, i když by byl takový požadavek dle navrhovatele nepřiměřený a diskriminační.

V závěru návrhu se navrhovatel vyjádřil k rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvedl, že navrhovatel na podporu svých tvrzení nepředložil žádné důkazy, například smlouvu o dílo či technickou specifikaci navrhovatelem dodaného řešení. K tomu navrhovatel uvádí, že měl za to, že zadavatel přehodnotí své záměry po obdržení námitek, k čemuž nedošlo. Nechal proto vypracovat znalecký posudek.

Na základě všech výše uvedených argumentů tudíž navrhovatel v závěru návrhu Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze dne 9. 11. 2022.

Navrhovatel současně navrhuje Úřadu, aby ve správním řízení nařídil předběžné opatření, kterým zakáže zadavateli uzavřít smlouvu.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 19. 12. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 19. 12. 2022.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

o zadavatel, o navrhovatel.

Dne 28. 12. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel úvodem rekapituluje průběh zadávacího řízení a následně se vyjadřuje k obsahu návrhu.

Zadavatel předně uvádí, že celý spor spočívá v tom, zda významná dodávka předložená navrhovatelem splňuje všechny požadavky stanovené v odst. 5.2–5.6 kvalifikační dokumentace. Zadavatel sděluje, že měl pochybnosti o tom, zda tvrzení navrhovatele o předmětné významné dodávce odpovídají skutečnosti, proto se rozhodl daná tvrzení ověřit u objednatele DPMB a na základě jeho odpovědí přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je toho názoru, že ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a dokladů předložených dodavateli v nabídkách je jeho právem a poukazuje na skutečnost, že dle hodnotící komise byla odpověď na žádost č. 1 vnitřně rozporná a nejednoznačná, a z toho důvodu zaslal žádost č. 2, aby měl postaveno najisto, zda významná dodávka splňuje stanovená kritéria technické kvalifikace či nikoliv. Zadavatel má za to, že dotazy v žádosti č. 2 byly formulovány naprosto jednoznačně a neumožňovaly dvojí či vícerý výklad, a dodává, že žádosti č. 1 a 2 adresoval osobě, kterou uvedl navrhovatel v nabídce jako osobu, u které je možné realizaci významné dodávky ověřit, a u které tedy zadavatel důvodně předpokládal, že je s dodaným systémem obeznámena, případně dokáže informace k významné dodávce zjistit.

Zadavatel dále uvádí, že odmítá tvrzení navrhovatele, že otázky v žádosti č. 2 byly účelové a její obsah směřoval k poskytnutí informací týkajících se napojení významné dodávky na IDS JMK, nikoliv na systém Brno iD, a uvádí, že „se nikdy DPMB netázal na jakékoliv propojení Významné dodávky na IDS JMK. Zadavatel vždy směřoval dotazy vůči samotné Významné dodávce, tj. vůči systému Brno iD.“. Dle zadavatele tvrzené jednoznačně vyplývá z textace žádostí zaslaných

Dle zadavatele na výše uvedeném nic nemění ani část textu z žádosti č. 2, která podává informaci, že „funkcionalita systému zúčtování jízdného je pro DPMB v současné době zajišťována společnosti KORDIS JMK, a.s.“. Zadavatel tvrdí, že se jednalo pouze o uvedení jednoho z důvodů pro zaslání žádosti č. 2, v důsledku něhož měl zadavatel pochybnosti o obsahu veškerých funkcionalit u významné dodávky požadovaných kvalifikační dokumentací, zejména systému zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně

Zadavatel se dále vyjádřil k navrhovatelem namítané skutečnosti, že „dotazy na DPMB směřovaly na napojení Významné dodávky do IDS JMK“. Toto tvrzení není dle zadavatele pravdivé a v té souvislosti odkazuje na text dotčených žádostí. Zadavatel dle svého tvrzení IDS

Zadavatel dodává, že skutečnost uvedenou v bodě 15. návrhu, tedy, že dotazy směřovaly na funkci vzájemného zápočtu mezi dopravci, nepopírá. Dle jeho tvrzení tak ale bylo učiněno z toho důvodu, že dle kvalifikační dokumentace požadoval, aby tato funkce byla součástí dodaného systému zúčtování jízdného, kterým byla technická kvalifikace prokazována.

Zadavatel opakuje, že důvodem pro vyloučení navrhovatele byla skutečnost, že součástí významné dodávky nebyl systém zúčtování jízdného (clearing), který by obsahoval veškeré požadované funkce stanovené kvalifikační dokumentací, a nikoliv důvod, že významná dodávka nebyla napojena na systém IDS JMK, jak se v návrhu snaží dovodit navrhovatel.

Zadavatel má za to, že kvalifikační předpoklady pro systém zúčtování jízdného budou splnitelné zejména referenčními zakázkami pro organizátory veřejné dopravy v jednotlivých krajích, nevylučuje ale, že sporný kvalifikační požadavek lze naplnit i prostřednictvím jiné veřejné zakázky. Dále uvádí, že systém zúčtování jízdného je standardně provozován až koordinátory veřejné dopravy na dotčeném území, nikoliv dopravci, a zadavateli tak nedávalo smysl, aby systém zúčtování jízdních dokladů (clearing) objednával DPMB, když zúčtování jízdních dokladů v IDS JMK provádí společnost KORDIS JMK, a.s., IČO 26298465, se sídlem Nové sady 946/30, Staré Brno, 302 00 Brno (dále jen „KORDIS JMK“). Zadavatel tak měl pochybnosti o tom, že by DPMB objednával systém zúčtování jízdních dokladů, nemohl však vyloučit, že

Zadavatel se dále vyjádřil k rozpornosti rozhodnutí o námitkách namítané navrhovatelem v bodě 18 návrhu. Zadavatel uvádí, že v bodech 28. až 33. rozhodnutí o námitkách popsal rozdíl mezi systémem zúčtování jízdného, tj. dopravního produktu, a systémem zúčtování jiných „nedopravních“ produktů. Zadavatel připouští, že v systému Brno iD může existovat systém zúčtování nedopravních produktů, ale k prokázání technické kvalifikace vyžadoval systém zúčtování jízdného, což se promítlo do dalších požadavků na funkce, které systém zúčtování jízdného musel obsahovat. Zadavatel dodává, že navrhovatelovo poukázání na lodní dopravu v rámci systému Brno iD je pro zadavatele novou skutečností, jenž není navrhovatelem blíže rozvedena či vysvětlena.

Zadavatel vyjadřuje souhlas s argumentací navrhovatele uvedenou v bodu 20 návrhu, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci nepožadoval, aby v prostředí objednatele byly využívány veškeré funkcionality významné dodávky, a postačí tak, když požadované funkcionality významná dodávka obsahuje.

Zadavatel, v reakci na tvrzení navrhovatele v návrhu, konstatuje, že se rozhodně nesnaží navodit dojem, že by rozšiřoval podmínky kvalifikační dokumentace ve vztahu k využívání významné dodávky více dopravci či jejím užitím pouze v některém IDS některého z krajů. Dle zadavatele kvalifikační dokumentace neumožňuje více možných výkladů a je pro něj tak důležité pouze to, zda významná dodávka skutečně obsahovala systém zúčtování jízdného obsahující minimálně 20 000 000 transakcí za rok, který obsahuje všechny funkce dle kvalifikační dokumentace.

Zadavatel dále uvádí, že požádal navrhovatele o zaslání znaleckého posudku, aby mohl zvážit další postup v zadávacím řízení. Rovněž dodává, že skutečnost, že si zadavatel musí nechat

Usnesením ze dne 11. 1. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to informování

Rozhodnutím ze dne 12. 1. 2023 Úřad podle § 61 odst. 2 správního zamítl žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření zakázat zadavateli uzavřít smlouvu.

Přípisem ze dne 17. 1. 2023 požádal Úřad DPMB o vyjádření, zda významná dodávka obsahuje všechny funkcionality definované v odst. 5.6 písm. a) kvalifikační dokumentace.

Dne 23. 1. 2023 Úřad obdržel odpověď DPMB, ve kterém DPMB uvedl, že na tyto dotazy není schopen jasně a jednoznačně odpovědět, přičemž provozovatelem systému Brno iD je od 1. 5. 2022 společnost Technické sítě Brno, akciová společnost, IČO 25512285, se sídlem

Dne 23. 1. 2023 obdržel Úřad od navrhovatele znalecký posudek č. 204/02/2022 (dále jen „znalecký posudek navrhovatele“) ze dne 20. 1. 2023 zpracovaný znalcem Ing. Ladislavem

Navrhovatel formuloval následující konkrétní otázky, které měl znalec navrhovatele za úkol zodpovědět: „1. Obsahuje Významná dodávka systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a funkci generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci)?

Obsahuje Významná dodávka systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a funkci zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu?“.

Znalec navrhovatele k bodům 5.6 kvalifikační dokumentace ve vztahu k výše uvedeným otázkám navrhovatele uvádí následující: »“vi. generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci),“

Ve vztahu k otázkám, které byly předmětem znaleckého posudku navrhovatele uvádí na otázku 1. následující odpověď: „Ano, Významná dodávka obsahuje systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a funkci generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci).

Ve vztahu k otázkám, které byly předmětem znaleckého posudku navrhovatele uvádí na otázku 2. následující odpověď: „Ano, Významná dodávka obsahuje systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a funkci zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu. Co se týká denních rozpadů a zúčtování, tak BrnoiD generuje každodenně zpracování výpisů z platební brány, bankovních účtů i avíz z desítek platebních terminálů. Tyto platby rozpočítává mezi větší počet modulů a subjektů. A kromě toho je možné každý den nechat vygenerovat vstupní CFD soubory obsahující příkazy na bankovní převody z účtů či požadavky na inkasa (za tzv. navazující jízdenky) vůči cílovým bankovním účtům, či požadavky na transakce (většinou refundační) vůči platební bráně.“.

Usnesením ze dne 24. 1. 2023 Úřad určil zadavateli lhůtu k vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatele.

Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2023 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího a správního řízení shledal nezbytným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.

Dne 1. 2. 2023 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatele z téhož dne.

Zadavatel úvodem tvrdí, že dle jeho názoru určité části znaleckého posudku navrhovatele potvrzují závěry zadavatele stran neprokázání technické kvalifikace navrhovatele a jsou pro něj tak překvapivé jeho závěry, neboť tyto dle jeho názoru zcela nekorespondují se samotným odůvodněním znaleckého posudku navrhovatele. Zadavatel připomíná, že celý spor tkví

K tvrzení, že „BrnoiD obsahuje prodej produktů pro širší paletu organizací a je mnohem komplexnější než systém na pouhý prodej jízdenek“, zadavatel konstatuje, že pro prokázání technické kvalifikace požadoval mj. předložení významné dodávky, jejímž předmětem bylo dodání systémů zúčtování jízdného, nikoliv systému na prodej jízdenek. Dle zadavatele tak není možné zaměňovat zúčtování vstupenek do muzeí či zoo mezi subjekty zapojenými do systému Brno iD za zúčtování jízdních dokladů mezi dopravci.

Tvrzení, že „procesní situace v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje (dále jen IDS JMK), je taková, že jediný, kdo počítá rozpady mezi dopravce je nyní integrátor Kordis a DPMB je jen největší dopravce“, dle zadavatele jednoznačně potvrzuje dosavadní tvrzení zadavatele, tj. že zúčtování účetních podkladů mezi jednotlivými dopravci probíhá v rámci clearingového centra provozovaného společností Kordis JMK, a nikoliv v rámci systému Brno iD.

Z tvrzení, že „nad podobnými daty (rozšířenými i o prodeje z krajského eshopu, které jsou přes synchronizaci k dispozici, tedy nad všemi předplatnými jízdenkami v systému) si lze na BrnoiD udělat informativní rozpad mezi DPMB a Kordis (což v IDS JMK znamená z pohledu DPMB všechny ostatní dopravce, protože jejich jménem prodává Kordis v krajském eshopu jízdenky)“, dle zadavatele vyplývá, že systém Brno iD dokáže provést informativní rozpad účetních podkladů mezi DPMB a společností Kordis JMK. Znalecký posudek navrhovatele tak dle zadavatele potvrzuje, že do systému Brno iD vstupují pouze data za DPMB a není tak možné, aby tento systém prováděl i zápočty mezi jednotlivými dopravci, když tam data těchto dopravců nevstupují, neboť ty, dle znaleckého posudku navrhovatele, vstupují pouze do systému provozovaného společností Kordis JMK.

Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením, že společnost Kordis JMK lze považovat za dopravce.

Část znaleckého posudku navrhovatele, ve které je uvedeno „v případě potřeby, je systém připraven rozšířit podrobnější a komplexnější rozpočítávací rovnice a udělat snadno rozpad s větší přesností, popř. i na větší počet subjektů (dopravců). Základní logika je připravena, stačí jen změnit některé parametry“ a dále „přidání dalšího dopravce do systému BrnoiD je tedy jen otázkou přidání a změn parametrů“, dle zadavatele podporuje dosavadní tvrzení zadavatele, a to že v současné chvíli systém Brno iD neobsahuje funkci zúčtování účetních podkladů. Dle zadavatele tak z citované části vyplývá, že systém Brno iD by musel být změněn či rozšířen, aby obsahoval výše uvedenou funkci. Dle zadavatele tak v současné době systém Brno iD neobsahuje dotčenou funkci v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací.

Zadavatel závěrem tvrdí, že je stále přesvědčen o tom, že systém Brno iD neobsahuje funkcionalitu systému zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20 000 000 transakcí za rok, která by obsahovala funkci generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci). Zadavatel má za to, že závěry znaleckého posudku navrhovatele jsou nesprávné, respektive, že z něj vyplývají nejasnosti, pro které lze důvodně pochybovat o správnosti závěrů, případně o tom, zda znalec vycházel z úplných podkladů pro zpracování znaleckého posudku.

Přípisem ze dne 8. 2. 2023 zaslal Úřad Technickým sítím Brno žádost o vyjádření, zda významná obsahuje všechny funkcionality definované v odst. 5.6 písm. a) kvalifikační dokumentace veřejné zakázky.

Usnesením ze dne 9. 2. 2023 Úřad přerušil správní řízení s cílem získání doplnění nebo vysvětlení obsahu znaleckého posudku navrhovatele.

Dne 10. 2. 2023 obdržel Úřad vyjádření od Technických sítí Brno ze dne 9. 2. 2023.

Na dotaz č. 1 »[o]bsahuje významná dodávka systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20 000 000 transakcí za rok a funkci generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci)?“ Technické sítě Brno odpověděly, že „[e]shop Brno iD umožňuje generování účetních podkladů. A to jak jednotlivé doklady pro zákazníky (pro jednorázové i předplatní jízdenky), tak i větší sadu různých účetních podkladů pro dopravce a integrátora. Jeden z exportů e-shopu je i „Předběžný rozpad mezi dopravce v IDS“, který umí vypočítat nad všemi v e-shopu evidovanými jízdenkami výpočet tržeb a časového rozlišení v rozpadu mezi dopravce DPMB (největší dopravce v naší IDS) a ostatní dopravce. Součástí tohoto rozpadu je i výpočet zápočtu přijatých tržeb mezi DPMB a ostatními dopravci, který využívá data o veškerých evidovaných prodejích jízdenek dle jejich původu prodeje (tedy na čí účet byly prodané). Tento export je plně funkční, ale v praxi slouží jen jako informativní podklad, protože Kordis si z vlastního rozhodnutí v rámci IDS JMK zatím realizuje jiný odlišný vlastní rozpad v jejich systému.«.

Na dotaz č. 2 „[o]bsahuje významná dodávka systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20 000 000 transakcí za rok a funkci zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu?“ Technické sítě Brno odpověděly „[a]no, e-shop umí řešit na denní bázi zúčtování transakcí jízdného (i dalších služeb, které poskytuje). Například při práci s inkasními jízdenkami řeší jak výpočet jejich výše, tak generuje údaje pro inkaso jednotlivých plateb vůči bance.“.

K minimálnímu objemu 20 000 000 transakcí za rok Technické sítě Brno dále uvádí, že v obou výše uvedených případech tak vysoký počet transakcí nevyžaduje a nezpracovává, ale „technické parametry eshopu Brno iD (HW i SW) jsou nastaveny tak, aby požadovaný počet transakcí odbavil.“.

Přípisem ze dne 20. 2. 2023 zaslal Úřad znalci navrhovatele žádost o vysvětlení znaleckého posudku navrhovatele. Úřad položil, ve spojitosti s vyjádřením zadavatele ke znaleckému

Dne 2. 3. 2023 Úřad obdržel žádost o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku navrhovatele od znalce navrhovatele.

Přípisem ze dne 3. 3. 2023 Úřad znalci navrhovatele stanovil novou lhůtu k vysvětlení znaleckého posudku navrhovatele, neboť původní lhůta již uplynula.

Dne 13. 3. 2023 Úřad obdržel žádost o opětovné prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku navrhovatele od znalce navrhovatele.

Přípisem ze dne 14. 3. 2023 Úřad znalci navrhovatele stanovil novou lhůtu k vysvětlení znaleckého posudku navrhovatele, neboť původní lhůta již uplynula.

Dne 20. 3. 2023 Úřad obdržel vysvětlení znaleckého posudku znalcem navrhovatele.

Na první dotaz, jež zněl »[b]ylo předmětem významné dodávky „Elektronické odbavení cestujících www.brnoid.cz“ dodání systémů zúčtování jízdného (clearing) nebo systému na prodej jízdenek?« znalec navrhovatele ve své odpovědi uvedl, že »[a]no, systém BrnoID obsahuje i komplexní subsystém clearingu, který plně vyhovuje požadavkům Zadavatele v Zadávací dokumentaci. Systém „clearingu“, tak jak ho obdobná technické řešení požadují, se obecně skládá z alespoň těchto oblastí: − Evidence identifikátorů s využitím tokenizace, − Příjem transakcí ze zařízení, − Příjem dat od revizorů, − Práce s transakcemi z různých zdrojů, − Integrace na platební bránu.

Ke druhému dotazu, jež zněl „[p]robíhá zúčtování účetních podkladů mezi jednotlivými dopravci v rámci systému Brno iD nebo společností Kordis JMK?“ se znalec vyjádřil následovně: »V posudku je skutečně uvedeno: „Procesní situace v Integrovaném dopravním systému

Na třetí dotaz, jež zněl „[v]stupují do systému Brno iD pouze data za DPMB? Je možné provádět zápočty mezi jednotlivými dopravci v systému Brno iD, tj. je v systému Brno iD zahrnuto více dopravců?“ znalec odpověděl následovně: „Ne, do systému BrnoID vstupují i data celého IDS

Úřad se dále doptával, zda „[o]bsahuje významná dodávka systém zúčtování jízdného a funkci generování účetních podkladů mezi jednotlivými dopravci? Lze na společnost Kordis JMK nahlížet jako na dopravce, resp. je jeho postavení v systému Brno iD obdobné jako postavení dopravce?“ znalec k tomu uvedl, že „[a]no, dle již dodaných/vyjmenovaných podkladů (Znalecký posudek, kapitola 3 – Nález nebo odpověď na dotaz č. 2 zde) a jejich analýz (Znalecký posudek, kapitola 4 – Posudek nebo odpověď na dotaz č .2) je patrné, že BrnoID umí generovat účetní podklady pro veškeré jízdenky, včetně jízdenek z validátorů prodaných jakýmkoliv dopravcem. Pro kontext zúčtování podkladů mezi dopravci lze směrovat na předchozí odpovědi, zde uvádím jen rekapitulace: datový model objektu jízdenek je nositelem příznaku dopravce a je v praxi relevantně využíván v rámci exportních rozúčtovacích algoritmů BrnoID (viz předchozí screenshoty). Z datového a algoritmického hlediska lze na Kordis JMK pohlížet jako na integrovaný externí technický systém (jak poskytovatele dat, tak konzumenta dat). Ale jak již bylo doloženo, BrnoID obsahuje veškerou datovou komplexitu i algoritmické vybavení pro exekuci zúčtování mezi dopravci a generování souvisejících podkladů.“.

Úřad se dále dotazoval, zda „[o]bsahuje v současné době systém Brno iD funkci zúčtování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci) alespoň v základní rovině? Přibližte, prosím, rozsah nutného rozšíření/změny/nastavení nutné modifikace systému dle potřeb zákazníka.“ znalec odpověděl, že »[a]no, dle vysvětlení v textu výše i dalších podkladů v textu níže, systém BrnoID obsahuje komplexní funkce zúčtování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci). Konkrétně viz první obrazovku níže „Převodní příkaz“, která obsahuje možnosti „platby převodem“, „vratky“, „navazující“, na dalších obrazovkách jsou viditelné náhledy faktury generované systémem

Na poslední dotaz Úřadu, jež zněl „[p]rovádí systém Brno iD zúčtování transakcí jízdného před samotným odesláním na platební bránu? Pokud ano, dovysvětlete, jakým způsobem a kdy tak činí.“ znalec odpověděl, že „[a]no, z technologického hlediska jsou logiky/funkce rozúčtování dle předchozích bodů realizovány před odesláním transakcí k platbě. V této fázi mimo standardního zpracování transakcí dochází i k zúčtování hodnot inkasních jízdenek, generování platebních podkladů a jejich zaslání směrem k bance. Standardně je tak prováděno na denní bázi, vždy v nočních hodinách, a to bezprostředně po půlnoci za předchozí den.“.

Dne 27. 3. 2023 Úřad obdržel od zadavatele sdělení k zadání zpracování revizního znaleckého posudku.

Přípisem ze dne 3. 4. 2023 Úřad oznámil účastníkům řízení pokračování ve správním řízení.

Usnesením ze dne 3. 4. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k předložení znaleckého posudku.

Dne 19. 4. 2023 obdržel Úřad od zadavatele znalecký posudek č. 019438/2023 (dále jen „znalecký posudek zadavatele“) Znalecké kanceláře Lidinský Mašín s.r.o., Na bateriích 822/9,

Zadavatel položil znalci zadavatele následující dotazy: »1. Obsahuje systém www.brnoid.cz (Brno iD) dodaný společností InQool v rámci Významné dodávky ve stávajícím stavu (ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek na Veřejnou zakázku) veškeré funkcionality požadované Zadavatelem v odst. 5.6 písm. a) bodě 2 kvalifikační dokumentace, tj. vyhovuje tento systém (bez jakýchkoli nutných zásahů, úprav či doplnění) požadavkům odst. 5.6 písm. a) bodu 2 kvalifikační dokumentace?

Bylo možné otázku ad I. zodpovědět bez možnosti zkoumání systémů www.brnoid.cz (Brno iD) nebo související dokumentace a dat uchovávaných a zpracovávaných v tomto systému?

Vyhovuje Původní posudek požadavkům kladeným na znalecký posudek zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, a vyhláškou č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, a to včetně, avšak nejen, postupu znalce při zpracování Původního posudku?

Splňuje navrhovatelem (společnost InQool, a.s.) v nabídce předložená referenční zakázka všechny funkcionality definované v odst. 5.6 písm. a) bod 2. kvalifikační dokumentace veřejné zakázky, a to konkrétně systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně

Znalec zadavatele na položené dotazy uvedl následující odpovědi: „1. Systém Brno iD neobsahuje funkcionality požadované zadavatelem v požadavcích na Významnou dodávku. Neobsahuje požadavek na vývoj a implementaci zúčtovacího centra (tzv. clearingu) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok. S ohledem na absenci funkčně nejdůležitější části v požadavku zadavatele se znalec dalšími požadovanými funkcionalitami technického rázu nezabýval, kdy se jedná o další požadované funkce.

Otázku č. 1 nebylo možné zodpovědět bez zkoumání skutečného stavu.

Znalec při přezkumu znaleckého posudku č. 204/02/2022 ze dne 20. 1. 2023 znalce Ing.

Předložená referenční zakázka (Brno iD) společnosti InQool, a.s. nesplňuje požadavky kladené zadavatelem.“.

K odpovědi na dotaz č. 1 uvádí znalec mj. následující: „Zástupci DPMB uvedli informaci, že systém Brno iD v rozsahu funkcionalit využívaných DPMB neobsahuje funkcionality clearingu, tj. zúčtování a rozúčtování tržeb za jízdní doklady mezi dopravci s ohledem na tarif a výkony dopravců. Systém Brno iD obsahuje funkcionality přeposílání tržeb, které jsou realizovány prostřednictvím systému Brno iD, pro produkty, jejichž prodejcem je jiný subjekt nežli DPMB. Tyto vztahy jsou upraveny smlouvami mezi DPMB a dalšími organizacemi využívající systém Brno iD pro prodej svých produktů (např. Zoo Brno – viz podklady č. 55 až 57 nebo STAREZ – SPORT, a.s. – viz podklad č. 58 nebo Muzeum města

Usnesením ze dne 20. 4. 2023 Úřad určil navrhovateli lhůtu k vyjádření ke znaleckému posudku zadavatele.

Dne 2. 5. 2023 Úřad od navrhovatele obdržel žádost o prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku zadavatele.

Usnesením ze dne 3. 5. 2023 Úřad navrhovateli prodloužil lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku zadavatele.

Dne 10. 5. 2023 Úřad od navrhovatele obdržel žádost o opětovné prodloužení lhůty k vyjádření ke znaleckému posudku zadavatele.

Usnesením ze dne 11. 5. 2023 Úřad navrhovateli opětovně prodloužil lhůtu k vyjádření se ke znaleckému posudku zadavatele.

Dne 17. 5. 2023 Úřad od navrhovatele obdržel vyjádření ke znaleckému posudku zadavatele ze stejného dne.

Navrhovatel předně uvádí, že „v rozsahu otázek č. 3 a 4 (a v podstatě také otázky č. 2)“ je nutno znalecký posudek zadavatele odmítnout, neboť se zde zpracovatel odchyluje od znaleckého nebo odborného posouzení. Navrhovatel tvrdí, že otázky č. 2, 3 a 4 dle zadání znaleckého posudku zadavatele představují otázky právní k právnímu posouzení a v kompetenci znalce není právně posuzovat, zda znalecký posudek navrhovatele vyhovuje požadavkům kladeným na znalecký posudek zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), a to včetně postupu znalce při zpracování znaleckého posudku navrhovatele, a také zda významná dodávka naplňuje požadavky dle kvalifikační dokumentace. Navrhovatel tak má za to, že části znaleckého posudku zadavatele, které odpovídají na otázky č. 2, 3 a 4 a zadání znaleckého posudku zadavatele, je nutno považovat za irelevantní a nelze k těmto závěrům přihlížet.

K posouzení otázky č. 1 navrhovatel uvádí, že je jako jediná formulována správně, zpracovatel znaleckého posudku zadavatele se však dopustil významné metodické chyby vycházející z předpokladu, že výlučně systém zúčtování jízdného (clearing) provozovaný v prostředí IDS vyhovuje požadavkům kvalifikační dokumentace, což ale z kvalifikační dokumentace nevyplývá. Navrhovatel dále tvrdí, že nelze ze strany zadavatele a ze strany zpracovatele

K posouzení otázky č. 2 navrhovatel tvrdí, že ačkoliv tak ze znaleckého posudku navrhovatele explicitně nevyplývá, lze z něj jako z celku dovodit, že znalec navrhovatele zkoumal skutečný stav řešení ke dni uplynutí lhůty k podání nabídek, jelikož podkladem k vypracování byly také reporty významné dodávky a funkcionalit významné dodávky. Navrhovatel dodává, že uvedené pochybnosti lze odstranit vysvětlením či doplněním této části znaleckého posudku navrhovatele.

K posouzení otázky č. 3 navrhovatel dodává, že zjištění ve znaleckému posudku zadavatele ve vztahu k tvrzeným nedostatkům znaleckého posudku navrhovatele jsou buď ryze formální povahy, konkrétně zjištění č. 1, 2 a 3, nebo takové povahy, které nelze označit za nedostatek znaleckého posudku navrhovatele, ale je možné daná zjištění vysvětlit či doplnit.

Ve vztahu k otázce č. 4 navrhovatel konstatuje, že tato otázka nabádá zpracovatele znaleckého posudku zadavatele k právnímu hodnocení významné dodávky v kontextu kvalifikační dokumentace, jejíž posouzení je v kompetenci Úřadu, jelikož se nejedná o otázku skutkovou, ale právní.

Navrhovatel dále tvrdí, že z obou předložených znaleckých posudků vyplývá, že významná dodávka neobsahuje systém zúčtování jízdného v prostředí IDS, ze znaleckého posudku navrhovatele však vyplývá, že významná dodávka obsahuje systém zúčtování, který je obdobný tomu, jak funguje systém zúčtování jízdného provozovaný v prostředí IDS, což dle navrhovatele představuje významnou dodávku, jež naplňuje podmínky dle kvalifikační dokumentace. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že podmínky dle kvalifikační dokumentace explicitně nepožadují, aby významná dodávka obsahovala systém zúčtování jízdného v prostředí IDS. Dle navrhovatele je nezbytné uplatňovat výklad k prospěchu hospodářské soutěže, a tedy připustit významné dodávky na technicky a funkčně obdobné systémy, neboť tuto část technické kvalifikace může uchazeč prokázat prostřednictvím jiné osoby.

Přípisem ze dne 25. 5. 2023 oznámil Úřad možné porušení zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“), ve vztahu ke znaleckému posudku navrhovatele Ministerstvu spravedlnosti. Úřad Ministerstvo spravedlnosti současně požádal o sdělení, zda znalecký posudek navrhovatele splňuje veškeré náležitosti kladené na něj zákonem o znalcích.

Přípisem ze dne 17. 7. 2023 Úřad opětovně požádal Ministerstvo spravedlnosti o vyjádření se k zákonnosti znaleckého posudku navrhovatele.

Dne 7. 9. 2023 Úřad obdržel od Ministerstva spravedlnosti vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatele.

Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření mj. uvedlo, že v případě znaleckého posudku navrhovatele znalec vyslovil závěr, přičemž z posudku není zřejmé, jak k němu došel a o co jej opřel. Dle názoru Ministerstva spravedlnosti je proto znalecký posudek navrhovatele neúplný a nepřezkoumatelný.

Ministerstvo spravedlnosti dále uvedlo, že je znalecký posudek navrhovatele zatížen vadami, které vyvolávají důvodné podezření, že při jeho zpracování znalec nepostupoval s náležitou odbornou péčí, čímž se mohl dopustit přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona o znalcích.

Usnesením ze dne 11. 9. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 12. 9. 2023 Úřad obdržel od navrhovatele žádost o prodloužení lhůty k vyjádření se k pokladům rozhodnutí z téhož dne. Usnesením ze dne 13. 9. 2023 Úřad předmětnou lhůtu prodloužil.

Dne 19. 9. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel odkazuje na vyjádření Ministerstva spravedlnosti ke znaleckému posudku navrhovatele a tvrdí, že závěry v předmětném vyjádření, že je znalecký posudek navrhovatele zatížen vadami a že je neúplný a nepřezkoumatelný, potvrzují názory zadavatele uvedené ve vyjádření ke znaleckému posudku navrhovatele ze dne 1. 2. 2023. Zadavatel tak má za to, že by Úřad ke znaleckému posudku navrhovatele neměl v rámci konečného hodnocení důkazů přihlížet.

Zadavatel závěrem uvádí, že trvá na svých dosavadních argumentech, že navrhovatel v rámci dodávky systému Brno iD nedodal platební a odbavovací systém ve veřejné dopravě, který by obsahoval funkcionalitu systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně

Dne 20. 9. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel se vyjadřuje ke stanovisku Ministerstva spravedlnosti ze dne 7. 9. 2023.

Navrhovatel poukazuje opětovně na to, že pro rozhodnutí ve věci je zásadní otázka právní kvalifikace toho, jak zadavatel vymezil v kvalifikační dokumentaci to, co považuje za významnou dodávku (referenci), a to, co bylo obsahem významné dodávky navrhovatele v porovnání se zněním kvalifikační dokumentace, nikoliv v porovnání s představami zadavatele, které z vymezení významné dodávky v kvalifikační dokumentaci nevyplývá.

Navrhovatel má za to, že z předložených podkladů vyplývá, že významná dodávka neobsahuje systém zúčtování jízdného (clearing) provozovaný v prostředí IDS, což navrhovatel ani netvrdí.

Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým uloží zadavateli zrušit rozhodnutí o vyloučení, navrhovatele vrátit jako účastníka do zadávacího řízení k veřejné zakázce a opětovně posoudil a vyhodnotit nabídku navrhovatele.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

V bodu 5.1 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace jsou stanoveny v kvalifikační dokumentaci (Příloha č. 2 dokumentace zadávacího řízení).“.

V bodu 1.1 kvalifikační dokumentace je uvedeno následující: »Zadavatel v souladu s § 73 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), požaduje prokázání:

V článku 5. kvalifikační dokumentace „Technická kvalifikace“ je uvedeno následující: „5.1 K prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel požaduje:

systém zúčtování jízdného (clearing) (tuto část technické kvalifikace nelze prokazovat prostřednictvím jiné osoby ve smyslu § 83 zákona, a to s ohledem na skutečnost, že zadavatel v souladu s § 105 odst. 2 zákona určil významné činnosti při plnění veřejné zakázky – vývoj a implementace zúčtovacího centra, které musí být plněny přímo vybraným dodavatelem) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a obsahující tyto funkce: i. evidence identifikátorů s využitím principu tokenizace ve shodě s PCI DSS, ii. příjem a zpracování transakcí za jednotlivá odbavovací zařízení (včetně rozlišení typu transakce: prodej, storno, částečné užití produktu), iii. příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky), iv. práce s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace, v. integrace na platební bránu (s využitím principu tokenizace ve shodě s PCI DSS), vi. generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci), vii. zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu;

Z nabídky navrhovatele vyplývá, že k prokázání technické způsobilosti pro část 1 doložil významnou dodávku, jejíž předmět je popsán následovně: „Dodávka, rozvoj a servis komplexního webového portálu, mobilních aplikací a řídích komponent, které společně tvoří informační systém www.brnoid.cz Součástí informačního systému je e-shop dostupný na uvedené URL adrese poskytující služby definované v kap. 5.6 bodu a)/1 kvalifikační dokumentace. Výkonnostní kapacity e-shopu převyšují 5.000.000 transakcí za rok.

Ve výzvě k objasnění nabídky ze dne 17.8. 2022 je uvedeno následující: „Komise (…) vyzývá účastníka: a) k jednoznačnému a výslovnému potvrzení, že předmět Významné dodávky zahrnoval veškeré následující funkcionality: (…)

systém zúčtování jízdného (clearing) (tuto část technické kvalifikace nelze prokazovat prostřednictvím jiné osoby ve smyslu § 83 zákona, a to s ohledem na skutečnost, že zadavatel v souladu s § 105 odst. 2 zákona určil významné činnosti při plnění veřejné zakázky – vývoj a implementace zúčtovacího centra, které musí být plněny přímo vybraným dodavatelem) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a obsahující tyto funkce: i. evidence identifikátorů s využitím principu tokenizace ve shodě s PCI DSS, ii. příjem a zpracování transakcí za jednotlivá odbavovací zařízení (včetně rozlišení typu transakce: prodej, storno, částečné užití produktu), iii. příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky),

V objasnění nabídky ze dne 22. 8. 2022 navrhovatel uvedl následující: „(…) „Jednoznačně a výslovné potvrzujeme, že předmět Významné dodávky zahrnoval veškeré,

V žádosti zadavatele č. 1 ze dne 17. 8. 2022, kterou zadavatel požádal DPMB o ověření reference, je uvedeno následující: „Významná dodávka byla v zadávací dokumentaci definována jako dodávka platebního a odbavovacího systému ve veřejné dopravě, přičemž významná dodávka musela zahrnovat veškeré následující funkcionality: (…)

systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a obsahující tyto funkce: i. evidence identifikátorů s využitím principu tokenizace ve shodě s PCI DSS, ii. příjem a zpracování transakcí za jednotlivá odbavovací zařízení (včetně rozlišení typu transakce: prodej, storno, částečné užití produktu), iii. příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky), iv. práce s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace, v. integrace na platební bránu (s využitím principu tokenizace ve shodě s PCI DSS), vi. generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci), vii. zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu;1 (…)

V odpovědi DPMB ze dne 24. 8. 2022 na žádost č. 1 je uvedeno následující: „[P]otvrzujeme, že společnost InQool pro Dopravní podnik města Brna, a. s., realizovala Významnou dodávku,

V žádosti zadavatele č. 2 ze dne 21. 9. 2022, kterou zadavatel požádal DPMB o ověření reference, je uvedeno následující: »Dotaz č. 1

V odpovědi DPMB ze dne 23. 9. 2022 na žádost č. 2 je uvedeno následující „Dotaz č. 1

V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je uvedeno následující: »(…)

V žádosti zadavatele č. 3 ze dne 28. 11. 2022, kterou zadavatel požádal DPMB o ověření reference, je uvedeno následující: „Dodal účastník v rámci Významné dodávky, tj. v rámci systému Brno iD, systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok a obsahující v celém svém rozsahu funkci generování účetních podkladů (včetně vzájemných zápočtů mezi jednotlivými dopravci)? (…)

V odpovědi DPMB ze dne 2. 12. 2022 na žádost č. 3 je uvedeno následující: „Na vaše dva dotazy formulované v poslední žádosti nejsme schopni jasně a jednoznačně odpovědět podle Vašeho požadavku. Systém Brno iD, v rámci kterého byl dodán i platební a odbavovací systém prodeje jízdenek, požadované funkcionality pro potřeby subjektů v rámci modulů Brno iD a dalších vázaných aplikací obsahuje. Zda je tento systém schopen zajišťovat funkcionality Vámi formulované v dotazech pro potřeby standardního zúčtování transakcí a rozúčtování tržeb mezi jednotlivými dopravci, tak, jak k němu dochází v rámci integrovaných dopravních systému, nedokážeme posoudit.“.

Úřad konstatuje, že mezi účastníky správního řízení je sporu o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona.

V návaznosti na výše uvedené Úřad v obecné rovině podotýká, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody spadá mj. možnost vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, a dále dle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

V šetřeném případě se navrhovatel konkrétně vymezuje vůči rozhodnutí o vyloučení, které považuje za nezákonné. Úřad tedy přistoupil k posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení.

V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatele ze zadávacího řízení vylučuje z důvodu, že „neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle odst. 5.6 Přílohy č. 2 dokumentace zadávacího řízení – Kvalifikační dokumentace“. Předmětný požadavek zadavatele spočíval v prokázání technické kvalifikace prostřednictvím alespoň jedné významné dodávky, která musí splňovat mj. zadavatelem uvedené kritérium, jak je uvedeno v bodu 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí (dále jen „systém zúčtování jízdného – clearing“).

Jak vyplývá z vyjádření zadavatele k návrhu, zadavatel je toho názoru, že významná dodávka neobsahuje veškeré požadavky stanovené kvalifikační dokumentací, a to konkrétně systém zúčtování jízdného – clearing. Zadavatel měl pochybnost zejména stran toho, zda navrhovatel v rámci referenční zakázky realizoval systém zúčtování jízdného, který obsahoval funkci generování účetních podkladů včetně zápočtů mezi jednotlivými dopravci a funkci zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu.

Navrhovatel v návrhu tvrdí, že již z odpovědi na žádost č. 1 mělo být zadavateli zřejmé, že významná dodávka obsahuje systém zúčtování jízdného – clearing včetně všech zadavatelem požadovaných funkcionalit. Navrhovatel dále uvádí, že dotazy položené zadavatelem v žádosti

Úřad se v intencích výše uvedeného zabýval posouzením, zda významná dodávka obsahuje systém zúčtování jízdného – clearing včetně všech funkcionalit, jež jsou vymezeny v odst. 5.6 písm. a) bodu 2. kvalifikační dokumentace.

Úřad se bude nejdříve zabývat definicí pojmu „clearing“ v kontextu předmětu veřejné zakázky, jehož přítomnost ve významné dodávce je stěžejní pro posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Úřad k předmětné otázce odkazuje na znalecký posudek zadavatele, který se definici pojmu „clearing“ věnoval v bodu 4.2.1.1. Ze znaleckého posudku zadavatele vyplývá, že v oblasti veřejné dopravy je jako „clearing“ souhrnně označován systém zúčtování jízdného a obvykle se v oblasti veřejné dopravy používá k procesu vyrovnání transakcí mezi různými dopravci nebo dopravními systémy, aby bylo zajištěno, že jsou finanční prostředky správně převedeny a účtovány za poskytnuté služby mezi dopravci. Clearing v oblasti veřejné dopravy funguje jako propojovací prvek mezi jednotlivými typy veřejné dopravy (např. autobus, vlak apod.) tak, aby cestující mohli platit pouze jednou a jednu cestu a zároveň v rámci ní využít více druhů prostředků hromadné dopravy.

Úřad dále posoudil žádost č. 1, žádost č. 2 a žádost č. 3 včetně odpovědí na ně a konstatuje k tomu následující. Z odpovědi DPMB na žádost č. 1 jasně nevyplývá, že by významná dodávka obsahovala systém zúčtování jízdného – clearing. DPMB zadavateli sice sdělil, že „[v]ýznamná dodávka zahrnovala funkcionality v oblastech vymezených v žádosti a zadávací dokumentaci.“, současně však uvedl, že „[p]ro výpočet přerozdělení tržeb mezi jednotlivými dopravci v rámci IDS JMK tyto funkcionality využívány nejsou.“. Odpověď DPMB tak lze vyložit jako vnitřně rozpornou, když na jednu stranu říká, že významná dodávka obsahovala veškeré funkcionality dle kvalifikační dokumentace a na druhou stranu z ní vyplývá, že dané funkce nejsou využívány pro výpočet přerozdělení tržeb mezi jednotlivými dopravci, což je požadavek, který zadavatel stanovil v odst. 5.6 písm. a) bodu 2. Zadavateli tak zcela opodstatněně vznikla pochybnost o tom, zda významná dodávka skutečně obsahuje veškeré jím požadované funkcionality. S námitkou navrhovatele o účelovosti dotazů v žádosti č. 2 se Úřad neztotožňuje. Zadavatel v žádosti č. 2 své dotazy nijak nevázal na systém IDS JMK a napojení významné dodávky na něj, jak tvrdí navrhovatel. Zadavatel předmětnou žádostí pouze mířil k potvrzení, zda významná dodávka obsahuje veškeré jím požadované funkcionality.

Úřad proto za účelem objasnění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, požádal DPMB o objasnění, zda významná dodávka obsahuje funkcionalitu systém zúčtování jízdného – clearing včetně všech požadavků stanovených kvalifikační dokumentací. Z vyjádření

Úřad se proto stejným dotazem obrátil na Technické sítě Brno. Z vyjádření Technických sítí

Úřad v rámci správního řízení obdržel znalecký posudek navrhovatele zpracovaný znalcem

Úřad v rámci správního řízení dále obdržel znalecký posudek zadavatele zpracovaný znaleckou kanceláří Lidinský Mašín s.r.o. Úřad konstatuje, že znalecký posudek zadavatele z hlediska splnění formálních znaků posudku považuje Úřad za přípustný, byl zpracován odborníkem z oboru, do něhož spadá odborné posouzení konkrétních skutečností, přičemž závěry uvedené ve znaleckém posudku Úřad považuje za jasné a vnitřně bezrozporné a je zřejmé, na rozdíl od znaleckého posudku navrhovatele, jak nim znalec došel a o co je opírá. Úřad tudíž shledal závěry znalce ve znaleckém posudku zadavatele za způsobilé být součástí skutkových zjištění, které následně lze využít při právním posouzení projednávané věci, a to zejména závěry znalce zadavatele ve vztahu k otázce č. 1.

Poté, co Úřad posoudil přípustnost znaleckého posudku zadavatele coby důkazu, přistoupil s ohledem na odborné věcné závěry znalce v něm učiněné k posouzení navrhovatelem namítaného vyloučení ze zadávacího řízení.

Bod 4.2.1.3 znaleckého posudku zadavatele se dále věnuje posouzení otázky, zda systém Brno iD, jehož se významná dodávka týkala, obsahuje systém zúčtování jízdného – clearing včetně všech funkcionalit specifikovaných v kvalifikační dokumentaci. Znalec zadavatele uvádí, že provedl místní šetření v prostorách DPMB a dále uvádí, že „[z]ástupci DPMB uvedli informaci, že systém Brno iD v rozsahu funkcionalit využívaných DPMB neobsahuje funkcionality clearingu, tj. zúčtování a rozúčtování tržeb za jízdní doklady mezi dopravci s ohledem na tarif a výkony dopravců. Systém Brno iD obsahuje funkcionality přeposílání tržeb, které jsou realizovány prostřednictvím systému Brno iD, pro produkty, jejichž prodejcem je jiný subjekt nežli DPMB. Tyto vztahy jsou upraveny smlouvami mezi DPMB a dalšími organizacemi využívající systém Brno iD pro prodej svých produktů (…).“.

Znalec zadavatele v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že funkcionalita clearingu není obsažena v systému Brno iD. Své tvrzení opírá o následující skutečnosti: • „absencí informací o clearingu v znalci dostupné dokumentaci (…), • clearing nebyl součástí původního zadání (…), • clearing není obsažen ani mezi funkcionalitami, které jsou předmětem dalšího rozvoje eshopu Brno iD (…),

Ze znaleckého posudku zadavatele vyplývá, že dle zjištění znalce zadavatele „[s]ystém Brno iD neobsahuje a nikdy neobsahoval funkcionality požadované zadavatelem v požadavcích na Významnou dodávku v oblasti vývoje a implementace zúčtovacího centra. Neobsahuje požadavek na vývoj a implementaci zúčtovacího centra (tzv. clearingu) umožňující realizaci minimálně 20.000.000 transakcí za rok.“. Znalec zadavatele k tomu dodává, že s ohledem na absenci funkčně nejdůležitější části v požadavku zadavatele (systém zúčtování jízdného – clearing) se dále nezabýval dalšími funkcionalitami technického rázu dle požadavků zadavatele.

Úřad shrnuje, že ze znaleckého posudku zadavatele je zřejmé, že znalec zadavatele dospěl k závěru, že systém Brno iD, jež byl předmětem významné dodávky, vůbec neobsahuje systém zúčtování jízdného – clearing. Navrhovatel k danému tvrzení zadavatele namítá, že z požadavků zadavatele uvedených ve kvalifikační dokumentaci nevyplývá, že by významná dodávka musela obsahovat systém zúčtování jízdného (clearing) výlučně v prostředí IDS. Dle názoru navrhovatele tak ze znaleckého posudku zadavatele vyplývá, že významná dodávka neobsahuje systém zúčtování jízdného provozovaný v prostředí IDS a znalec zadavatele se tak dopustil metodické chyby.

K výše uvedené námitce navrhovatele Úřad uvádí, že se ztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že z kvalifikační dokumentace výslovně nevyplývá, že požadovaná referenční dodávka musí obsahovat systém zúčtování jízdného – clearing obsažený v IDS. To ostatně netvrdí ani znalec zadavatele ve svém znaleckém posudku a nelze tak bez dalšího usuzovat, že se znalec zadavatele dopustil metodické chyby způsobené chybným seznámením se se zadávací dokumentací na veřejnou zakázku, konkrétně s kvalifikační dokumentací. Úřad k tomu dodává, že ze znaleckého posudku zadavatele naopak vyplývá, že systém Brno iD neobsahuje funkcionalitu systému zúčtování jízdného vůbec, nikoliv pouze v rámci prostředí IDS. Znalec zadavatele tak dle názoru Úřadu postupoval s náležitou péčí, když zkoumal, zda právě systém

Úřad porovnal jemu dostupné podklady, jmenovitě vyjádření Technických sítí Brno, znalecký posudek zadavatele a vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku a dospěl k následujícímu. Uvedené podklady si neodporují ve tvrzení, že významná dodávka neobsahuje systém zúčtování jízdního – clearing v IDS (uvedené tvrdí i DPMB v odpovědi č. 2, nicméně Úřad považuje odpovědi DPMB za rozporné). Úřad zdůrazňuje, že uvedené nerozporuje ani sám navrhovatel. Předmětem sporu tedy zůstává, zda významná dodávka vůbec obsahovala systém zúčtování jízdného – clearing, bez ohledu na jeho provázání se systémem IDS.

Úřad se ve výše uvedené sporné otázce opírá zejména o znalecký posudek zadavatele, ve kterém znalec dospěl k závěru, jež Úřad považuje za odůvodněný, jednoznačný a srozumitelný, že funkcionalita systém vyúčtování jízdného – clearing není v systému Brno iD, tedy ve významné dodávce, obsažena. Úřad dále posoudil tvrzení navrhovatele z jeho vyjádření ke znaleckému posudku, že významná dodávka obsahuje systém zúčtování – clearing, který je obdobný tomu, jak funguje systém zúčtování jízdného v prostředí IDS.

Ve vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí navrhovatel namítá, že znalecký posudek zadavatele právně neobstojí a odkazuje k tomu na své vyjádření ze dne 17. 5. 2023.

Navrhovatel současně navrhoval, aby Úřad doplnil podklady pro vydání rozhodnutí o znalecký posudek, který si nechá pro své potřeby vypracovat, pokud považuje za nezbytné významnou dodávku znalecky zkoumat. Úřad k tomu uvádí, že znalecký posudek zadavatele dostatečně objasnil sporné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a jeho zadání směřovalo k objektivnímu posouzení, neboť v něm bylo posuzováno, zda významná dodávka obsahuje veškeré funkcionality požadované zadavatelem v odst. 5.6 písm. a) bodu 2 kvalifikační dokumentace. Úřad tudíž neshledává, že by se v šetřeném případě vyskytovaly další sporné skutečnosti, jejichž objasnění by si žádalo posouzení v rámci nového znaleckého posudku.

V intencích výše uvedených zjištění Úřad konstatuje, že s ohledem na znalecký posudek zadavatele, jakož i vyjádření technických sítí Brno, je zřejmé, že významná dodávka

Navrhovatel dále rozporuje tvrzení uvedená zadavatelem v rozhodnutí o námitkách.

Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyvolává rozpor ve svých tvrzeních, jelikož tvrdí, že funkcionalita systém zúčtování jízdních dokladů není vůbec obsažena ve významné dodávce a na stranu druhou polemizuje o rozdílnosti využití systému zúčtování jízdních dokladů ve významné dodávce a v rámci veřejné zakázky. Navrhovatel v tomto kontextu odkazuje na odst. 29 a 31 rozhodnutí o námitkách. Zadavatel v odst. 31 rozhodnutí o námitkách uvádí, že „způsob přerozdělování tržeb mezi dopravci v rámci systému zúčtování jízdného v rámci elektronického odbavení cestujících z povahy věci nemůže v rámci složitosti takovéhoto IT řešení odpovídat systému vzájemného zúčtování jiných produktů (vstupenek do zoo, hvězdáren, sportovišť). Zadavatel má jinými slovy za to, že mezi zúčtováním transakcí mezi subjekty zapojenými v systému Brno iD a zúčtování jízdného nelze klást rovnítko, neboť zúčtování jízdného představuje mnohem složitější proces oproti rozúčtování běžných účetních dokladů (…).“. Úřad k tomu uvádí, že z rozhodnutí o námitkách nevyplývá, že by zadavatel polemizoval o využití systému zúčtování jízdních dokladů ve významné dodávce. Zadavatel, dle výše citované pasáže, porovnává systém zúčtování dokladů ve významné dodávce a systém zúčtování jízdného, který ve významné dodávce požadoval. Úřad zde za stěžejní považuje slovní spojení „jízdních dokladů“. V případě významné dodávky, jak o ní v rozhodnutí o námitkách mluví zadavatel, se nejedná o systém zúčtování jízdních dokladů. Navrhovatel si tak zřejmě chybně vyložil zadavatelovu argumentací, neboť z té žádným způsobem nevyplývá, že by zadavatel uznal, že funkcionalita systém zúčtování jízdních dokladů byla součástí významné dodávky.

Úřad uzavírá, že na základě posouzení všech relevantních podkladů je zjevné, že významná dodávka systém zúčtování jízdného – clearing neobsahovala, čímž byla naplněna podmínka pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a), neboť údaje předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky. Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení.

Úřad nad rámec posouzení zákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dodává, že zadavatel postupoval s náležitou péčí, když nepřistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bez dalšího, ale vynaložil značnou snahu o potvrzení skutečností, které by potvrzovaly, zda významná dodávka obsahuje veškeré funkcionality, jež požadoval, což dokládají zejména žádosti č. 1 až 3 zaslané DPMB coby objednateli významné dodávky. Zadavatel dal taktéž navrhovateli možnost potvrdit, že významná dodávka požadované funkcionality skutečně obsahovala, když jej dne 17. 8. 2022 vyzval k objasnění nabídky.

Úřad k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu, že předmětem významné dodávky nebyla dodávka platebního a odbavovacího systému ve veřejné dopravě, která by zahrnovala funkcionalitu systém zúčtování jízdného (clearing) umožňující realizaci minimálně

Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Advokátní kancelář AGM partners s.r.o., Anenská 58/26, 602 00 Brno