ÚOHS S0628/2024/VZ – Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS

Zadavatel – Česká republika – Generální ředitelství cel, IČO 71214011, se sídlem

Předmětem plnění rámcové dohody je podle článku II. zadávací dokumentace „vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS1, AES2 a eDovoz3 pro obchodní veřejnost, kterého poskytuje CS4 ČR malým a středním podnikům zdarma, na základě nových legislativních a technických požadavků, požadavků uživatelů aplikace, požadavků týkajících se propojení aplikace s jinými aplikacemi informačního systému CS ČR a dalších požadavků.

Z článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) a b) zadávací dokumentace je zřejmé, že předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody je 21 898 500,- Kč bez DPH za služby vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz a 18 648 000,- Kč bez DPH za služby technické podpory webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz. Celková předpokládaná hodnota plnění z rámcové dohody (shodně s údajem dostupným na profilu zadavatele)5 tedy představuje 40 546 500 Kč bez DPH.

Lhůta pro podání nabídek byla dle oznámení o zahájení zadávacího řízení odeslaného k uveřejnění dne 20. 6. 2024 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2024 stanovena do 24. 7. 2024 do 10:00 hod. Lhůta pro podání nabídek byla následně na základě „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 23. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) prodloužena do dne 26. 7. 2024 do 10:00 hod.

Zadavatel obdržel dne 19. 7. 2024 od navrhovatele – HAWIKK CZ s.r.o., IČO 11925388, se sídlem Fibichova 55, 261 01 Příbram, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 7. 2024 JUDr. Janem Boltnarem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 13948, se sídlem

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 8. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Dne 2. 8. 2024 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

Návrh ze dne 2. 8. 2024 směřuje proti zadávacím podmínkám.

V návrhu je předně navrhovatelem konstatováno, že ve lhůtě pro podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace podal navrhovatel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024, v rámci které učinil také žádost o prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to o celou její původní délku. Navrhovatel dále podal dne 19. 7. 2024 námitky, ve kterých vznesl také námitku proti dle jeho názoru nezákonnému postupu zadavatele spočívajícím v neprodloužení lhůty pro podání nabídek, a to za situace, kdy dle názoru navrhovatele došlo v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 1. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“) ke změně zadávacích podmínek a navrhovatel se domnívá, že byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 99 odst. 2 zákona a jelikož tak neučinil, shledává navrhovatel postup zadavatele jako nesprávný a nezákonný.

S ohledem na nastavení zadávacích podmínek a údajný nezákonný postup zadavatele vznikla navrhovateli dle jeho názoru újma, jelikož „se nemůže účastnit zadávacího řízení bez zjevného následku – vyloučení nabídky pro nesplnění zadávacích podmínek, a to v důsledku jejich nedostatků a neurčitosti.“ Zadavatel pak údajné nedostatky dle navrhovatele nenapravil ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 12. 7. 2024 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“), načež navrhovatel nebyl pro neupřesnění zadávacích podmínek v zadavatelem stanovené údajné krátké lhůtě pro podání nabídek vzhledem ke složitosti předmětné rámcové dohody schopen podat kvalifikovanou nabídku.

Navrhovatel dále nesouhlasí s konstatováním zadavatele učiněným v rozhodnutí o námitkách ve spojitosti s tím, že by navrhovatelem podané námitky nesplňovaly náležitosti stanovené v § 244 odst. 3 zákona. Z podaných námitek pak dle navrhovatele „zřejmě vyplývá, že navrhovateli by hrozila újma v důsledku postupu zadavatele. Navrhovateli vzniká újma i tím, že mu je současně znemožněna účast na zadávacím řízení, které bude realizováno v souladu s platnými právními předpisy a zásadami, které stanoví ZZVZ. Ze strany navrhovatele je dále shledáván rozpor se zákonem v postupu zadavatele při neprodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její délku. Ze strany zadavatele došlo k opomenutí jeho povinnosti, které není v souladu se zákonem (ZZVZ) a nejen v tomto důsledku navrhovateli vznikla újma na jeho právech.“

Navrhovatel se vzhledem k námitce týkající se neurčitosti zadávacích podmínek nejprve vyjadřuje k jím podané žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024, přičemž konstatuje, že navzdory vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 nejsou zadávací podmínky ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody určité. Navrhovatel se v tomto směru neztotožňuje ani se závěry zadavatele učiněnými v rozhodnutí o námitkách. Dle přesvědčení navrhovatele zadavatel mimo jiné „nevysvětlil dostatečně předmět plnění veřejné zakázky ve vztahu k dotazu navrhovatele na poskytování webového klienta zdarma na základě požadavků uživatelů aplikace, zda jsou pro požadavky uživatelů aplikace nějaké hranice/limity, zda požaduje zadavatel vývoj taktéž nového modulu eDovoz.“

Navrhovatel dále obecně k neznalosti předmětu plnění dle jednotlivých dílčích smluv konstatuje, že uvedené „vede přinejmenším k obavě na straně dodavatelů, zda mohou předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě dodavatelů s ohledem na následné hodnocení jejich nabídek při nedostatečné konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

Neurčitost zadávacích podmínek lze dle navrhovatele prokázat tím, že „součástí dokumentace k modulu eDovoz (ECR6 dokumentace), na kterou je odkazováno v rámci přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce, je dále dokumentace týkající se dočasného uskladnění, kdy se zadávací dokumentace k dočasnému uskladnění nijak nevyjadřuje. Současně tato dokumentace obsahuje kompletní celní režimy a komunikační scénáře v systému eDovoz, který by dle původního vyjádřeni zadavatele neměl být plně aplikován. Z uvedeného důvodu nelze zcela přesně určit, co je součástí zadávací dokumentace a co její součástí ve vztahu k modulu eDovoz naopak není, respektive není zřejmé, co je konkrétně určeno k realizaci dle předmětu zadávacího řízení.“

Současně pak navrhovatel v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 požadoval vysvětlení týkající se skutečnosti, co konkrétně zadavatel požaduje plnit ve vztahu k webovému klientovi eDovoz, k čemuž navrhovatel v návrhu dále uvedl, že „[z]adávací dokumentace odkazuje na aktuální modul eDovoz a neúplnou dokumentaci k novému modulu eDovozu s platností nejdříve ke konci roku 2025. Navrhovatel tak požádal zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k plánovanému vývoji nového modulu eDovoz, jelikož zadávací dokumentace odkazuje také na aktuální modul eDovoz. V tomto případě se pak jedná o dva samostatné moduly a zadávací dokumentace takové vysvětlení postrádá, respektive postrádá dostatečné vysvětlení ve vztahu k novému modulu eDovoz. Navrhovatel tak požádal zadavatele o doplnění zadávací dokumentace v tomto směru. Zadavatel na tento dotaz však nijak nereagoval a dodavatelům nemohlo být zřejmé, co je požadováno v rámci předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel vysvětlení zadávací dokumentace v této části neposkytl.“

Zadávací podmínky jsou dle názoru ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody neurčité také v tom ohledu, že nevymezují, zda je součástí vývoje v rámci předmětu plnění rámcové dohody také dočasné uskladnění. K uvedenému pak navrhovatel doplňuje, že „[p]okud zadávací dokumentace odkazuje na konkrétní dokumentaci zveřejněnou prostřednictvím odkazu na internetových stránkách zadavatele, měla by pak specifikovat a vymezovat zadávací podmínky i v tomto směru.“ Navrhovatel tedy také z tohoto pohledu nesouhlasí s postupem zadavatele, který předmětné námitky dle jeho názoru bez náležitého odůvodnění odmítl.

Nad rámec výše uvedeného vzhledem k předmětu plnění rámcové dohody navrhovatel uvádí, že ze zadávacích podmínek nebylo rovněž zřejmé ani to, jaké vytížení bude ze strany dodavatelů na plnění rámcové dohody požadováno. Vzhledem k uvedenému navrhovatel dodává, že „učinil dotaz na zadavatele ve smyslu nepřesného výpočtu nákladů ve spojitosti s předpokládaným nasazením 2 – 2,5 člověka denně. Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 pouze konstatoval, že údaj o průměrném počtu za celou dobu trvání rámcové dohody o dílo má pouze informativní charakter. Zadávací podmínky tak nejsou vymezeny dostatečně konkrétně.“ Navrhovatel dále považuje odůvodnění učiněné zadavatelem v rozhodnutí o námitkách ve znění „[k] námitce vytíženosti dodavatele na plnění veřejné zakázky zadavatel doplňuje, že požadovaná kapacita dodavatele je uvedena v zadávací dokumentaci, a to formou požadovaných člověkohodin pro každý rok smluvního vztahu.

Navrhovatel je dále toho názoru, že ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel neupřesnil zadávací podmínky vzhledem k hodnocení nabídek. Navrhovatel se proto neztotožňuje ani s odmítnutím námitek zadavatelem ve vztahu k předmětné námitce a dodává, že „[z]adavatel na dotaz navrhovatele ve vysvětlení č. 2 uvedl, že absence vzoru technické dokumentace nebude mít vliv na hodnocení nabídek, jelikož bude zadavatel akceptovat strukturu technické dokumentace využívanou dodavatelem. Navrhovatel má však za to, že jsou zadávací podmínky v této části nepřesné a nekonkrétní. Zadavatel by měl alespoň vymezit minimální nároky a požadavky ve vztahu ke struktuře technické dokumentace.

Dle přesvědčení navrhovatele pak „takto vymezené zadávací podmínky nemohou obstát, neboť zavádí bezbřehou možnost při hodnocení nabídek. Navrhovatel v obecné rovině rozumí požadavku zadavatele na předložení určitého návrhu řešení, ale musí to být formou jasně definovaného dílčího hodnotícího kritéria s jasně stanoveným postupem jeho hodnocení.

Navrhovatel má dále za to, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek vzhledem k vysvětlení zadavatele, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA lze prokázat prostřednictvím 2 osob. Zadavatel pak dle navrhovatele ani v návaznosti na jeho žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne

Vzhledem k výše uvedenému má navrhovatel i nadále za to, že změna zadávací dokumentace spočívá v tom, že původně měli dodavatelé za to, že je nutné předmětnou certifikaci prokazovat prostřednictvím jedné osoby. V návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 však došlo ke shora popsané změně předmětné zadávací podmínky, přičemž se dle názoru navrhovatele tedy jedná o změnu zadávacích podmínek, v jejímž důsledku mohlo dojít k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů. Navrhovatel v této souvislosti, jak již bylo výše uvedeno, namítá, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to ani přiměřeným způsobem, načež svou zákonnou povinnost v rozhodnutí o námitkách rozporoval a nepostupoval tak v souladu se zákonnými zásadami.

Dle navrhovatele se zadavatel při stanovení lhůty pro podání nabídek musí vedle zákonného požadavku na minimální délku této lhůty řídit také dalšími okolnostmi zadávacího řízení jako je předmět plnění rámcové dohody nebo složitost a komplexnost požadavků na předložení nabídek tak, aby byla stanovená lhůta pro podání nabídek přiměřená ve smyslu § 6 zákona a § 36 odst. 5 zákona a dodavatelé tak byli schopni v jejím rámci připravit a podat relevantní a kvalitní nabídky. Zadavatel pak tuto svou zákonnou povinnost dle navrhovatele porušil, když stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro podání nabídek.

Navrhovatel dále konstatoval, že učinil žádost o prodloužení lhůty pro podání nabídek, načež zadavatel tuto neprodloužil s odůvodněním, že neshledal důvody pro její prodloužení, jelikož nedošlo ke změně zadávacích podmínek. Uvedené odůvodnění zadavatele však navrhovatel považuje vzhledem k výše uvedené námitce týkající se změny zadávacích podmínek za liché.

Celkový počet pracovních dní využitelných v rámci zadavatelem stanovené lhůty pro podání nabídek byl dle navrhovatele (s přihlédnutím k prodloužení této lhůty do dne 26. 7. 2024) pouze 22 pracovních dní, k čemuž navrhovatel dále mj. konstatuje, že „u takto odborně velmi náročné veřejné zakázky s finančním plněním přesahujícím 40 miliónů Kč je zadávací lhůta nedostatečná a nutí dodavatele podávat jak dotazy (žádost o vysvětlení zadávací dokumentace), tak námitky na samé hranici lhůt.“

Ke zmíněné hranici lhůt dále navrhovatel podotýká, že zadavatel využil také výhrady ve smyslu § 242 odst. 5 zákona, která nemá dle názoru navrhovatele „v tomto konkrétním případě jiný než nepřiměřený důsledek ve vztahu k délce lhůty pro podání nabídek na dodavatele a potencionální dodavatele. Postup zadavatele je i v tomto směru diskriminační, jelikož jeho účelem bylo vyloučit některé dodavatele a současně nedošlo k náležitému odůvodnění užití tzv. výhrady dle § 242 odst. 5 ZZVZ. Využití tohoto mimořádného prostředku musí být vždy náležitě odůvodněno a v tomto konkrétním případě navrhovatel neshledává důvod pro takový postup, a ani zadavatel nemá řádný důvod, který by ho opravňoval tento mimořádný prostředek využít. Zadavatel pak takovým účelovým využitím tohoto ustanovení vylučuje některé potencionální účastníky řízení a omezuje soutěž.“

Navrhovatel tak ve vztahu ke stanovené lhůtě pro podání nabídek uzavírá, že tuto považuje za nepřiměřenou a diskriminační a dodává, že „si v tuto chvíli nedokáže představit, že by nabídku byl schopen za těchto podmínek podat někdo jiný než účastníci, kteří podali nabídku v zadávacím řízení tomuto předcházejícímu se stejným předmětem plnění.“

Navrhovatel dále také namítá neurčitost zadávacích podmínek také ve vztahu k pozici „Analytik informačních systémů“, přičemž nebylo dle názoru navrhovatele možné ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 dovodit, co konkrétně znamená požadavek na „zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací“ a jak jej vykládat.

Navrhovatel je dále toho názoru, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s konkrétními námitkami navrhovatele, když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem zde uvedeným skutečnostem.

Ve vztahu k odůvodnění rozhodnutí o námitkách také navrhovatel uvedl, že „nemůže akceptovat vypořádání námitek zadavatelem v bodu 22. rozhodnutí, který zdůrazňuje shodu mezi žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a námitkami. Tato podobnost vzešla z potřeby navrhovatele, kdy právě zadavatel neposkytl dostatečné vysvětlení zadávací dokumentace.“

Navrhovatel v rámci návrhu též navrhuje doplnění a provedení následujících důkazů: a) „prověření všech podaných nabídek, b) prověření splnění všech parametrů všech podaných nabídek, c) provedení analýz případných dalších námitek, které byly podány proti zadávacím podmínkám a jejich vypořádání zadavatelem, d) oslovení dodavatelů, kteří podali žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, námitky a nabídky nepodali, nebo nabídky podali a byli vyloučeni.“

Dále navrhovatel navrhuje, aby „zadavatel a případně dodavatelé, kteří podali nabídku a jsou účastníky zadávacího řízení, uvedli v návaznosti na zveřejněné funkční požadavky pro jednotlivé moduly (uvedené v rámci odkazů na internetové stránky CS ČR v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce) v zadávací dokumentaci následující informace: a) jaké konkrétní zprávy, komunikační scénáře a moduly aplikace budou implementovat, b) kdy k implementaci ve smyslu bodu a) dojde, c) uvedení seznamu funkcionalit, které budou implementovat.“

Závěrem návrhu se tak navrhovatel domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení a dále uložení zadavateli povinnosti náhrady nákladů řízení ve smyslu § 266 zákona.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 2. 8. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-29986/2024/536 ze dne 5. 8. 2024.

Usnesením č. j. ÚOHS-29987/2024/536 ze dne 5. 8. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 9. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a zároveň byla Úřadu téhož dne prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení.

Zadavatel v úvodu svého vyjádření předně konstatuje, že námitky navrhovatele nenaplňovaly veškeré náležitosti dle § 244 zákona, jelikož v souladu s ustanovením § 244 odst. 3 zákona byl navrhovatel povinen v námitkách uvést, jaká újma mu vznikla či hrozí. Z obsahu námitek je pak dle zadavatele zřejmé, že navrhovatel na svou povinnost tvrzení újmy v námitkách zcela rezignoval. Zadavatel se však i přes údajnou formální vadu předmětných námitek jejich obsahem zabýval také z věcného hlediska, načež je shledal nedůvodnými.

Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, že by stávající specifikace předmětu plnění rámcové dohody byla stanovena neurčitě a nesrozumitelně tak, aby potenciálním dodavatelům bylo ztíženo či znemožněno podat nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Předně je zadavatelem vzhledem k předmětné námitce uvedeno, že „rámcová dohoda byla zvolena z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které Zadavatel požaduje mít k dispozici na realizaci minitendrů zadávaných na základě rámcové dohody. Podstatou rámcových dohod je, že vymezují rámcové podmínky navazujících dílčích smluv, tedy navazujících smluvních vztahů, které již obsahují konkrétní definici předmětu plnění, včetně termínů plnění apod.“

K výše uvedenému dále zadavatel konstatuje, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je vývoj a technická podpora webového klienta NCTS, AES a eDovoz. Za účelem vývoje bude Zadavatel zasílat vybranému dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM, do které bude mít vybraný dodavatel přístup.“

Zadavatel dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014, ve kterém bylo dle zadavatele judikováno, že „rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.“

Zadavatel zdůrazňuje, že „se nebude jednat o plnohodnotné softwarové řešení, jelikož jeho funkčnost bude zaměřena na malé hospodářské subjekty a nebude obsahovat specifické (složité) scénáře požadované a využívané středními a velkými hospodářskými subjekty (např. propojení mezi celním a vnitropodnikovým systémem, specifické scénáře v rámci

Zadavatel uvádí, že si je vědom, že předmět plnění poptávaný v zadávacím řízení byl vymezen rámcově, což však dle jeho názoru neznamená, že technická specifikace předmětu plnění stanovená v příloze č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace (dále také jen „technická specifikace“) byla natolik neurčitá či nesrozumitelná, aby bránila potenciálním dodavatelům v podání nabídky.

K předmětu plnění rámcové dohody zadavatel doplňuje, že „v konkrétních minitendrech bude technická specifikace předmětu plnění vymezena detailněji, protože Zadavatel už bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění. Nejedná se o porušení ZZVZ, ale naopak o definiční znak rámcové dohody.“

K samotným zadávacím podmínkám pak zadavatel uvádí, že „popsal rámec požadovaného plnění tak podrobně, jak mu to umožnuje jeho současná znalost budoucích potřeb. Vybraný dodavatel může o podání a jednotlivých parametrech nabídky rozhodnout vždy v rámci konkrétního minitendru.“

Dle zadavatele lze dále předpokládat, že „podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz budou v následujících letech měněny, přičemž Zadavatel nemůže zcela přesně odhadnout, jak budou podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz vypadat např. v roce 2026.“

Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 opomenul odpovědět na některé z dotazů navrhovatele, které se vztahovaly ke specifikaci předmětu plnění rámcové dohody. Zadavatel v rámci znění zadávacích podmínek, učiněných vysvětlení zadávací dokumentace a rozhodnutí o námitkách navrhovateli popisoval rámcově stav, včetně vymezení technické specifikace plnění, který existoval v době vyhlášení zadávacího řízení, načež ve svých vyjádřeních dle svého názoru opakovaně zdůrazňoval, že navazující dílčí plnění (objednávky) budou, co se týče specifikace předmětu plnění, mnohem detailnější.

Zadavatel odmítá také argumentaci navrhovatele ohledně údajného neobjektivního či nepřesného stanovení hodnotících kritérií a odkazuje na článek VII. zadávací dokumentace, ve kterém jsou jednotlivá hodnotící kritéria včetně metody a způsobu hodnocení nabídek vymezena.

Zadavatel má dále za to, že hodnotící kritéria byla stanovena natolik určitě, srozumitelně a objektivně, aby každý potenciální dodavatel disponoval dostatečnou představou o tom, jakým způsobem má svou nabídku nacenit, resp. jaká kritéria/požadavky bude zadavatel během procesu hodnocení nabídek zohledňovat/preferovat.

Zadavatel také uvádí, že předmětný dotaz navrhovatele směřoval ke struktuře technické dokumentace. K uvedenému zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 sdělil, že bude akceptovat strukturu dokumentace využívanou jednotlivými dodavateli. Na tomto místě zadavatel dodává, že v rámci předmětného zadávacího řízení nebude žádným způsobem

K předmětné námitce je pak zadavatelem zdůrazněno, že „struktura technické dokumentace nemá a neměla žádný vliv na hodnocení nabídek, což mimo jiné explicitně vyplývá i z čl. VII. Zadávací dokumentace.“

Zadavatel odmítá, že by ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek, která by navíc vyžadovala prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona. Zadavatel je pak toho názoru, že navrhovatel zaměňuje pojmy „změna/doplnění zadávací dokumentace“ a „vysvětlení zadávací dokumentace“.

Vzhledem k upřesnění požadavku na složení realizačního týmu dodavatele zadavatel konstatuje, že ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 uvedl, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA je možné prokázat prostřednictvím dvou osob.

Jelikož pak v zadávací dokumentaci není dle zadavatele výslovně uvedeno, že by požadavky na mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA musely být splněny pouze jednou osobou, není a nemůže být dle názoru zadavatele tento požadavek v rozporu se zadávací dokumentací, a proto nebylo z pohledu zadavatele nutné zadávací podmínky dále měnit a stanovovat novou lhůtu pro podání nabídek. Z uvedeného důvodu tak zadavatel dle svého názoru ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 žádnou změnu zadávacích podmínek neučinil a nebyl tedy povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele v tom smyslu, že by lhůta pro podání nabídek byla stanovena nepřiměřeně krátce. V této souvislosti zadavatel odkazuje na § 57 odst. 1 zákona, dle kterého platí, že „zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení“ a doplňuje, že předmětné zadávací řízení bylo zahájeno dne 21. 6. 2024 odesláním žádosti o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, přičemž konec lhůty pro podání nabídek byl zadavatelem původně stanoven do dne 24. 7. 2024, načež byla lhůta pro podání nabídek v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 prodloužena do dne 26. 7. 2024, jelikož došlo k částečné změně přílohy č. 4 zadávací dokumentace (sloučení řádků E30 a E31 a také F30 a

Zadavatel je tedy toho názoru, že „lhůta pro podání nabídek byla stanovena v souladu se ZZVZ, a to i s ohledem na obsah a rozsah předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel uvádí, že lhůta pro podání nabídek poskytovala dostatečný časový prostor všem potencionálním dodavatelům podat relevantní a konkurenceschopnou nabídku. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena

Z uvedených důvodů tak dle názoru zadavatele nelze považovat stanovenou lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřeně krátkou vzhledem ke skutečnosti, že tato byla stanovena v souladu se zákonem a požadavky na zpracování nabídek nebyly žádným způsobem nestandardní.

K výše uvedenému pak zadavatel doplňuje, že „do konce lhůty pro podání nabídek, tj. 26. 7. 2024 do 10.00 hod., byly podány celkem 2 nabídky, takže není pravdivé tvrzení

Zadavatel dále uvedl, že „se jedná o opakované vyhlášení veřejné zakázky, a proto nesouhlasí s argumentem Navrhovatele, který tvrdí, že dodavatelé, kteří se účastnili původního zadávacího řízení se stejným předmětem plnění, tak měli výhodu oproti ostatním účastníkům, včetně Navrhovatele, u stávajícího zadávacího řízení.“ K předmětnému tvrzení navrhovatele pak zadavatel dodává, že „uvedený argument Navrhovatele považuje za bezpředmětný, protože byl to právě Navrhovatel, který podal proti průběhu původní veřejné zakázky námitky a později i návrh na přezkum u ÚOHS, takže Navrhovatel byl zjevně seznámen s požadavky obsaženými v původním zadávacím řízení stejně jako se lhůtou pro podání nabídek.“ Zadavatel je tak přesvědčen, že jak v rámci předmětného, tak i v rámci původního zadávacího řízení, měl navrhovatel možnost podat nabídku.

Ohledně námitky navrhovatele vztahující se ke stanovení lhůty pro podání nabídek dle § 242 odst. 5 zákona zadavatel uvádí, že „jde o oprávnění Zadavatele, které si vyhradil v zadávacích podmínkách. Ve stanovení této výhrady Zadavatel nespatřuje, a to narozdíl od Navrhovatele, žádné porušení ZZVZ či případné diskriminační jednání.“

Zadavatel také vzhledem k této námitce odmítá argumentaci navrhovatele, že by podmínky k předložení kvalifikace dodavatelů byly stanoveny neurčitě či nekonkrétně, a to včetně podmínky, aby měl člen realizačního týmu dodavatele, konkrétně analytik informačních systémů, zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.

Zadavatel k předmětnému požadavku v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že „prokázání splnění tohoto požadavku je na Navrhovateli, tj. může tento požadavek prokázat např. odkazem na zveřejněnou metodiku konkrétní životní situace, kterou již dříve řešil, nebo např. prohlášením v nabídce, že tyto zkušenosti daná osoba má.“ Vzhledem k obsahovému hledisku příslušné metodiky se dále zadavatel rozhodl neomezovat rozsah pouze na některé specifické/konkrétní typy řešení životních situací, přičemž dále uvedl, že bude akceptovat jakékoliv zkušenosti s tvorbou metodiky pro řešení životních situací.

Zadavatel je dále přesvědčen o oprávněnosti předmětné podmínky, protože předmět plnění rámcové dohody zahrnuje jak vývoj, tak i podporu předmětného systému, přičemž je dále zájmem zadavatele, aby takto komplexní systém dával v případě výskytu různých životních situací koncovým uživatelům možnost obrátit se na technickou podporu systému, případě nakouknout právě do metodiky řešení životních situací.

Zadavatel je tedy toho názoru, že navrhovateli poskytl dostatečné množství informací jak k obsahu předmětné podmínky, tak ke způsobu jejího prokázání.

V souvislosti s předmětnou námitkou zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že se nedostatečným způsobem vypořádal s podanými námitkami. Zadavatel naopak upozorňuje na výše uvedenou skutečnost týkající se nesplnění formálních náležitostí námitek z hlediska neuvedení navrhovateli hrozící či vzniklé újmy. K uvedenému pak zadavatel dodává, že „místo toho, aby námitky Navrhovatele bez dalšího odmítl a dále se se jimi věcně nezabýval, tak se rozhodl naopak Navrhovateli poskytnout i věcné zdůvodnění námitek, a to z důvodu, že je přesvědčen, že zadávací podmínky k veřejné zakázce byly stanoveny v souladu s ustanovením § 6 ZZVZ.“

Usnesením č. j. ÚOHS-34312/2024/536 ze dne 6. 9. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 19. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Zadavatel se ve lhůtě k tomu stanovené, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-36145/2024/500 ze dne 23. 9. 2024 uložil

Navrhovatel ve svém vyjádření nejprve rekapituluje, že v postupu zadavatele i nadále shledává porušení zákona, a to prostřednictvím údajného netransparentního, diskriminačního a nepřiměřeného nastavení zadávacích podmínek, které dle názoru navrhovatele prokazatelně ovlivnilo okruh dodavatelů, kteří mohli podat v předmětném zadávacím řízení nabídku a současně i výběr samotného dodavatele.

V reakci na vyjádření zadavatele k návrhu ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody je navrhovatel toho názoru, že „[p]okud zadavatel již nyní ví, na koho je systém zaměřen a jaké scénáře (specifické složité scénáře) nebude obsahovat, je zcela jistě schopen definovat správné zadání, včetně požadované funkčnosti realizovaných scénářů. Na základě této znalosti by bylo ze strany více dodavatelů možné připravit způsobilou nabídku.“ Dle navrhovatele dále skutečnost, že nabídku podali 2 dodavatelé, nesvědčí o dostatečném vymezení předmětu plnění v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele lze současně rozporovat také tvrzení zadavatele, že „je softwarové řešení zaměřeno jen na malé a střední subjekty. Zadavatel je jistě schopen doložit seznam klientů, kteří toto řešení v minulosti používali. Funkčnosti jako např. importování dat ze systémů hospodářských subjektů (stávající funkčnost) napovídají, že nejde jen o malé a střední hospodářské subjekty, které systém využívají velmi málo, ale o rutinní provoz a importy z informačních systémů větších společností.“

Vzhledem k tvrzení zadavatele, že nebude aplikovat „složité a specifické“ scénáře, lze dle navrhovatele dovodit, že „zadavatel měl a má plnou znalost komunikačních a procesních scénářů, které mají být v systému aplikovány, a to včetně jejich funkcionalit. Zadavatel v takovém případě mohl potenciálním dodavatelům připravit lépe specifikovanou a určitou

Zadavatel pak dle názoru navrhovatele, ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém uvedl, že bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění v konkrétních minitendrech, sám připouští, že až v této chvíli bude mít konkrétní vědomost předmětu plnění, což vylučuje možnost dodavatelů podat řádnou nabídku.

Navrhovatel dále nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že popsal rámec požadovaného plnění tak podrobně, jak mu to umožňovala jeho současná znalost budoucích potřeb, když dle názoru navrhovatele nejsou specifikovány funkcionality ani podporované scénáře komunikace.

Vzhledem k technické dokumentaci a jejímu obsahu zadavatel dle názoru navrhovatele ví, jaké budou podmínky provozu webového klienta. Navrhovatel dále uvádí, že se pravděpodobně bude jednat jen o drobné změny polí ve formulářích nebo elementů v datových zprávách, které zásadně podmínky provozu neovlivní. Shora uvedené tvrzení lze dle navrhovatele dovodit ze zkušenosti z implementace systémů NCTS a ECS v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Vývoj a technická podpora webového klienta pro NCTS,

Navrhovatel má za to, že v průběhu správního řízení nebyly shromážděny takové podklady, které by vyvracely jeho tvrzení učiněná v návrhu, načež dále trvá na svých zde učiněných závěrech a také na uložení nápravného opatření.

Navrhovatel na základě seznámení se s obsahem správního spisu zjistil, že nabídky podali dva dodavatelé, čímž zadavatel argumentoval ve vyjádření zadavatele k návrhu s tím, že pokud nabídku podali dva dodavatelé, bylo možné nabídku podat. V této souvislosti však navrhovatel konstatuje, že předmětné nabídky byly podány stejnými dodavateli jako v předchozím zadávacím řízení.

Navrhovatel má tedy na základě výše uvedeného za to, že „nynější zadávací řízení bylo uzpůsobeno tak, aby nabídku byli schopni podat dodavatelé, kteří nabídku podali v předchozím zadávacím řízení,“ přičemž na uvedené upozorňoval navrhovatel dle svého názoru již v samotném návrhu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl v části návrhu navrhovatele o zastavení správního řízení a ve zbývající části návrh navrhovatele zamítl, neboť

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

Podle § 57 odst. 1 věty první zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

Podle § 73 odst. 6 zákona platí, že pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

Podle § 99 odst. 2 zákona, pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 242 odst. 4 věty první před středníkem zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

Podle § 242 odst. 5 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona lze podat nejpozději

Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V článku IV. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ části (5) písmene a) „Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ a písmene b) „Nabídková cena technické podpory systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz“ zadávací dokumentace bylo zadavatelem stanoveno následující: „a) Nabídková cena vývoje systému webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz

V příloze č. 4 „Krycí list nabídky“ zadávací dokumentace ve znění opravy, jež byla součástí vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, byl zadavatelem stanoven výpočet celkové nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídky (v Kč bez DPH) jako součet nabídkové ceny od uzavření smlouvy do 31. 12. 2031 za službu vývoje i službu technické podpory, přičemž vzhledem k obsahu nabídkové ceny a předpokládanému objemu člověkohodin bylo zadavatelem ve vztahu k předmětným službám uvedeno následující:

10 440

Dle článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ části (1) zadávací dokumentace platí, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Zadavatel bude ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit podle těchto dílčích hodnotících kritérií a jejich vah:“

Z článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ části (2) zadávací dokumentace dále mimo jiné vzhledem k dílčím hodnotícím kritériím vyplývá následující: „b) Dílčí hodnoticí kritérium Technická úroveň nabízeného řešení, část I (stanovená váha

Z článku VIII. „Další podmínky a práva zadavatele“ části (7) zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel si v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ vyhrazuje, že námitky podle § 242 odst. 3 nebo § 242 odst. 4 ZZVZ lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle § 242 odst. 3 nebo 4 ZZVZ; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ.“

Z bodu 2.1 „Obecné požadavky na vývoj“ přílohy č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace vyplývá, že: „Předmětem vývoje aplikace je závazek, že zhotovitel na základě požadavků objednatele a za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a následné rámcové dohodě provede ve prospěch objednatele vývoj webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz, který zajišťuje elektronickou komunikaci s CS ČR a podávání celních prohlášení do dovozních, vývozních a tranzitních režimů. Webový klient je CS ČR poskytován zdarma pro malé a střední podniky, které nemají vlastní SW. Vývojem se rozumí provedení činností potřebných k úplnému vytvoření a uvedení software nebo jeho částí zhotovitelem do provozu v informačním systému (prostředí) objednatele.

V příloze č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace je dále v návaznosti na výše uvedený obsah bodu 2. 1 „Obecné požadavky na vývoj“ součástí kapitoly 2 také výčet konkrétních požadavků v následujících bodech: bod 2.2 „Požadavky na dokumentaci“, bod 2.3 „Nefunkční požadavky, bod 2.4 „Funkční požadavky, bod 2.5 „Integrační požadavky“, bod 2.6 „Práce se subjekty“, bod 2.7 „Bezpečnostní požadavky“, bod

V bodě 2.4 „Funkční požadavky“ přílohy č. 1 „Technická specifikace k veřejné zakázce“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující:

V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 poskytl zadavatel v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 28. 6. 2024 následující vysvětlení: „Dotaz č. 1: čl. VI (1) D) b) Zadávací dokumentace – ‚Technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ – Analytik informačních systémů‘

V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 poskytl zadavatel v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 mimo jiné následující vysvětlení: „Dotaz č. 1:

Úřad se v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí bude zabývat, na základě obdržených podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, jednotlivými skutečnostmi, které jsou předmětem správního řízení, ke kterým uvádí následující.

Předně Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, resp. již v rozhodnutí o námitkách, uvedl, že námitky navrhovatele nenaplňovaly veškeré náležitosti dle § 244 zákona, jelikož v souladu s ustanovením § 244 odst. 3 zákona byl navrhovatel povinen v námitkách uvést, jaká újma mu vznikla či hrozí, avšak z obsahu námitek bylo dle názoru zadavatele zřejmé, že navrhovatel na svou povinnost tvrzení újmy v námitkách zcela rezignoval.

K uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel tedy nezpochybňuje, že by navrhovateli újma mohla vzniknout, ale skutečnost, že ji v námitkách, jakožto zákonnou podmínku, neuvedl.

K uvedenému předně Úřad uvádí, že je v § 244 odst. 3 zákona stanoveno, že v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

K tomu je pak třeba nejprve uvést, že v konstantní rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů se hrozba újmy vykládá jako alespoň teoretická ztráta možnosti dodavatele získat konkrétní veřejnou zakázku (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ10447/2010/310/ASc ze dne 15. 7. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0030/2019/VZ-10933/2019/322/DJa ze dne 17. 4. 2019 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 54/2012-443 ze dne 9. 4. 2013). Možnost dodavatele získat konkrétní veřejnou zakázku, resp. podílet se na plnění rámcové dohody, se přitom odvíjí od jeho možnosti veřejnou zakázku alespoň teoreticky plnit, což závisí v zásadě na tom, zda disponuje živnostenskými a dalšími oprávněními potřebnými k realizaci předmětné veřejné zakázky, resp. rámcové dohody, což však zadavatel na žádném místě nezpochybňuje. Proto se Úřad zaměřil pouze na prokázání předmětné újmy navrhovatele v podaných námitkách.

Navrhovatel v rámci předmětných námitek namítal neurčitost zadávacích podmínek, k jejichž upřesnění dle názoru navrhovatele nedošlo ani v návaznosti na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel dále v námitkách uvedl, že má za to, že „zadávací dokumentace ze dne 12. 7. 2024 není úplná. Pro vypracování relevantní nabídky je úplná znalost požadovaného zadavatelem zcela klíčová. Zadavatel však nevysvětlil zadávací dokumentaci ani na základě podrobných dotazů stěžovatele. Stěžovatel tak namítá, že neznalost předmětu plnění dle jednotlivých dílčích smluv alespoň ve smyslu položených dotazů na neurčené podmínky, vede přinejmenším k obavě na straně dodavatelů, zda mohou předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě dodavatelů s ohledem na následné hodnocení jejich nabídek při nedostatečné konkretizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Stěžovatel má za to, že v tomto směru jsou zadávací podmínky neurčité.“

Ve vztahu k otázce, do jaké míry je nutné specifikovat hrozící nebo vzniklou újmu, Úřad odkazuje na své dřívější rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne

S ohledem na citované závěry lze tedy konstatovat, že hrozící újma uvedená navrhovatelem v námitkách, je újmou dostatečně specifikovanou v intencích zákona, neboť z navrhovatelova tvrzení je seznatelné, že újmu spatřuje v tom, že v důsledku dále konkretizovaných vad zadávací dokumentace nemá možnost podat nabídku na veřejnou zakázku (tj. nebude mít možnost ucházet se o její realizaci). Navrhovatelem uvedená specifikace újmy je tudíž dle

Úřad vzhledem k výše uvedenému vyvozuje, že je z navrhovatelem uvedeného v námitkách seznatelné, že v důsledku neurčitého nastavení zadávacích podmínek, k jejichž vyjasnění nedošlo dle navrhovatele ani na základě předmětných vysvětlení zadávací dokumentace, vznikla navrhovateli újma spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení, a to pro údajné neurčité nastavení zadávacích podmínek a následném postupu zadavatele, který, jak uvedl navrhovatel v námitkách, vedl k obavě na straně dodavatele, zda je schopen předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive k obavě s ohledem na následný způsob hodnocení takové nabídky zadavatelem. Již z podaných námitek je dále seznatelné, že navrhovatel považuje lhůtu pro podání nabídek za nepřiměřeně krátkou, a proto lze dovodit také újmu způsobenou postupem zadavatele spočívajícím ve stanovení údajně nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek, resp. jejím neprodloužení, lze tedy dovodit, že také z důvodu dle názoru navrhovatele krátkého časového horizontu pro podání nabídek nebyl navrhovatel schopen nabídku podat.

Úřad též dodává, že mezi navrhovatelem tvrzenou újmou či její hrozbou a namítaným postupem zadavatele musí existovat příčinná souvislost. Tuto podmínku je nicméně nutno vykládat tak, že příčinná souvislost se má za prokázanou již tehdy, pokud je zjevné, že napadený postup zadavatele obecně může vést k následku, který navrhovatel označuje jako újmu. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že kvůli namítaným vadám zadávací dokumentace nemůže podat nabídku, je podmínka příčinné souvislosti naplněna, neboť není pochyb o tom, že navrhovatelem uváděná příčina (údajně neurčitě stanovené zadávací podmínky) je obecně způsobilá přivodit uváděný následek (obava na straně navrhovatele, zda bude schopen předložit úplnou a řádnou nabídku, respektive obava s ohledem na následné hodnocení jeho

Jelikož v šetřeném případě Úřad shledal, že navrhovatel dle výše uvedeného výkladu specifikoval svou újmu v podaných námitkách dostatečným způsobem, neshledal Úřad v tomto kontextu důvod k zastavení řízení podle § 257 písm. h) zákona. Úřad proto dále přistoupil k věcnému posouzení navrhovatelem napadeného postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení.

Vzhledem k námitce navrhovatele, že „v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 došlo ke změně zadávacích podmínek vzhledem k vysvětlení zadavatele, že požadavek mezinárodní certifikace v oblasti prostředí .NET a JAVA lze prokázat prostřednictvím 2 osob. Zadavatel pak dle navrhovatele ani v návaznosti na jeho žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek,“ považuje Úřad předně za důležité vypořádat se s rozdílem z hlediska včasnosti podání námitek v případě námitek proti zadávacím podmínkám a námitek proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek.

Úřad vzhledem k právě uvedenému zdůrazňuje, že předmětná námitka navrhovatele obsahově nikterak nesměřuje proti údajné změně předmětné zadávací podmínky učiněné zadavatelem ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 jako takové, ale pouze proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek s ohledem na učiněné vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, kterým měla být učiněna předmětná změna zadávacích podmínek.

Předmětné neprodloužení lhůty pro podání nabídek v důsledku údajné změny zadávací dokumentace pak dle výše uvedeného spadá do postupu zadavatele, a proto se v tomto případě uplatní lhůta pro podání námitek dle ustanovení § 242 odst. 2 zákona, dle kterého musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Jelikož se dále v případě vysvětlení zadávací dokumentace jedná dle § 98 odst. 1 zákona právě o dokument, který je nutné (konkrétně na profilu zadavatele) uveřejnit, měl navrhovatel dle zákona proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek podat námitky ve lhůtě do 15 dnů ode dne uveřejnění vysvětlení zadávací

Úřad tedy ve vztahu k předmětné námitce uzavírá, že námitky proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek byly navrhovatelem podány až dne 19. 7. 2024, přičemž pokud navrhovatel v těchto námitkách napadá, že se v daném případě jednalo o změnu zadávacích podmínek, se kterou mělo být spojeno prodloužení lhůty pro podání nabídek, jedná se pak v případě námitek takového obsahu o námitky opožděné.

K výše uvedenému závěru dále Úřad podotýká, že navrhovatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 mimo jiné žádal zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek, avšak námitky proti údajné změně zadávacích podmínek a souvisejícímu neprodloužení lhůty již (včas) nepodal, načež Úřad konstatuje, že žádost o vysvětlení zadávací dokumentace a námitky jsou samostatné instituty, které nelze zaměňovat.

Úřad tedy správní řízení v předmětné části návrhu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, zastavil.

Navrhovatel je vzhledem k námitce týkající se neurčitosti zadávacích podmínek toho názoru, že tyto nejsou dostatečně určitě stanoveny ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody, a to především s ohledem na neznalost jednotlivých dílčích smluv vztahujících se k předmětu plnění, načež k jejich konkretizaci dle názoru navrhovatele nedošlo ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 navazující na jím podanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024.

Úřad k tomuto předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona a pro dodržení zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně, tedy v kontextu požadovaného plnění tak, aby obsahovaly dostatečně konkrétní a přesné vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy plnění, které zadavatel požaduje a ve vztahu k němuž mají být podávány nabídky), aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a současně aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda nabídky dodavatelů splňují zadávací podmínky či nikoliv, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán (tj. aby v sobě nenesl znaky libovůle).

Zadavatel pak vzhledem k předmětnému zadávacímu řízení zvolil institut rámcové dohody.

Rámcová dohoda (smlouva upravující v oblasti práva veřejných zakázek vzájemná práva a povinnosti zadavatele a dodavatele či dodavatelů ve vztahu k následným veřejným zakázkám zadávaným na jejím základě) obecně představuje vytvoření určité základní platformy, která usnadní postupy všech jejích účastníků tím, že stanoví rámcové smluvní podmínky pro následné pořizování zboží, služeb či stavebních prací během doby, na kterou bude uzavřena. Hlavním účelem rámcových dohod je tak pružné zajištění potřebného opakujícího se plnění se stejným nebo obdobným předmětem po určité delší časové období bez nutnosti realizace (mnohdy zdlouhavých) samostatných zadávacích řízení.

Při využití institutu rámcové dohody jsou fakticky realizovány dvě fáze. Rámcové dohody totiž samy o sobě závazkové vztahy nezakládají, jejich prostřednictvím jsou pouze vymezeny podmínky plnění následně uzavíraných konkrétních realizačních smluv. V první fázi zadavatel v rámci zadávacího řízení vybere jednoho či více dodavatelů, s nimiž uzavře rámcovou dohodu, a následně je na základě takto uzavřené dohody realizována fáze druhá, kdy dochází k zadávání jednotlivých dílčích plnění, jež jsou samostatnými veřejnými zakázkami. K poskytnutí plnění tedy dochází vždy až na základě uzavřených realizačních smluv, nikoliv na základě samotné rámcové dohody. Uzavření rámcové dohody tedy není zadáním veřejné zakázky. Z hlediska povahy rámcové dohody je tak zřejmé, že výsledek zadávacího řízení realizovaného za účelem uzavření rámcové dohody je odlišný od běžného zadávacího řízení, jehož účelem je uzavření zcela konkrétní smlouvy s vybraným dodavatelem.

Právní úprava zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody, která je obsažena v části šesté zákona, se v určitých (konkrétně vymezených) oblastech od obecné právní úpravy liší (např. v otázce jistoty či zrušení zadávacího řízení). V otázce vymezení předmětu plnění však zákon pro rámcovou dohodu žádnou odlišnou, resp. zvláštní právní úpravu neobsahuje, a je tedy zřejmé, že v této otázce platí i pro rámcové dohody obecná zákonná pravidla.

V rámcové dohodě tedy musí být vymezen také její předmět, resp. fakticky předmět dílčích veřejných zakázek, které mohou být na jejím základě zadávány. Z povahy institutu rámcové

Současně zákon v § 131 odst. 5 zákona stanoví, že po uzavření rámcové dohody není zadavatel oprávněn podmínky rámcové dohody podstatným způsobem změnit, a to ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody. Je tedy zřejmé, že zadavatel musí formulovat již podmínky rámcové dohody (tj. i předmět plnění) dostatečně precizně z hlediska zákonných požadavků, tedy v souladu se zákonem již v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody. Uvedená možnost „obecnosti“ vymezení předmětu plnění tedy nemůže být vykládána tak, že nemusí být dodržena základní zákonná pravidla.

V intencích výše uvedeného pak Úřad přistoupil k samotnému posouzení, zda byly zadávací podmínky ve vztahu k předmětu plnění rámcové dohody s ohledem na údajnou neznalost obsahu jednotlivých dílčích smluv, resp. obecně údajnou neúplnost a neurčitost podmínek a požadavků zadavatele vymezujících předmět poptávaného plnění, skutečně zadavatelem stanoveny neurčitě, resp. zda byl postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek vzhledem k předmětu rámcové dohody v rozporu s § 36 odst. 3 zákona a zásadou transparentnosti a mohl tedy vést k tomu, že potenciální dodavatelé nedisponovali relevantními informacemi potřebnými k podání kvalifikovaných nabídek.

Nejprve vzhledem k samotnému předmětu plnění Úřad konstatuje, že na základě předmětné rámcové dohody má být založen dlouhodobý vztah, který je dle článku XIV. „Platnost a účinnost smlouvy“ bodu 14.2 přílohy č. 2 zadávací dokumentace „Rámcová dohoda o dílo s opcí“ (dále jen „návrh rámcové dohody“) uzavírán na dobu určitou do dne 31. 12. 2031.

V technické specifikaci je pak uveden nejen obecný výčet a popis jednotlivých činností, jež zadavatel bude v případě zadávané rámcové dohody požadovat v rámci vývoje i podpory

Z článku II. zadávací dokumentace pak mimo jiné vyplývá, že „[z]adavatel zamýšlí jednotlivé fáze vývoje objednávat postupně na základě dílčích objednávek“, přičemž v technické specifikaci zadavatel dále uvedl, že „[c]ílem je provést vývoj a změny na základě níže uvedených požadavků, přičemž musí být připraveno funkční řešení plně kompatibilní a plně propojené s primárními systémy CS ČR. Další možné požadavky mohou vyplynout z provozu, přičemž tyto požadavky z logických důvodů momentálně není možno definovat. Požadavky uvedené v této specifikaci mohou být upraveny, změněny nebo nahrazeny jinými rozhodnutím garanta aplikace. Objednatel bude zadávat jednotlivé požadavky na dílčí plnění v rámci plnění rámcové dohody prostřednictvím SŘZ, ve které budou konkretizována zadání. Zhotovitel bude dodávat dílo postupně, formou dílčích plnění uvedených v SŘZ.“

Z hlediska jednotlivých dílčích plnění dále zadavatel již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 a následně také ve vyjádření zadavatele k návrhu konstatoval, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je vývoj a technická podpora webového klienta NCTS, AES a eDovoz. Za účelem vývoje bude Zadavatel zasílat vybranému dodavateli písemné objednávky s konkrétním předmětem plnění na vývoj webových klientů. V písemných objednávkách bude vždy uveden konkrétní předmět plnění dílčích smluv. Za účelem technické podpory budou jednotlivé požadavky zadávány prostřednictvím aplikace SBM, do které bude mít vybraný dodavatel přístup.“

Navrhovatel však v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 9. 7. 2024 uvedl, že má za to, že „je pro vypracování nabídky nezbytné, aby byla zadávací dokumentace úplná a konkrétní ve vztahu k požadavkům zadavatele na dodavatele. Dodavatel potřebuje v tomto směru znát zcela přesně zadavatelem zamýšlený obsah jednotlivých dílčích objednávek.

Zadavatel pak v rámci vyjádření zadavatele k návrhu naopak odmítá argumentaci navrhovatele, že by stávající specifikace předmětu plnění rámcové dohody byla stanovena neurčitě, a to vzhledem ke skutečnosti, která byla zadavatelem uvedena také již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, a to takové, že „rámcová dohoda byla zvolena z důvodu, že technické specifikace k systémům AES, NCTS a eDovoz jsou na evropské a národní úrovni průběžně měněny a z tohoto důvodu není možné poskytnout detailní a podrobný popis předmětu plnění. V rámci tohoto zadávacího řízení jsou alokovány člověkohodiny, které

K předmětu plnění rámcové dohody dále v rámci vyjádření zadavatele k návrhu zadavatel doplňuje, že „v konkrétních minitendrech bude technická specifikace předmětu plnění vymezena detailněji, protože Zadavatel už bude mít konkrétní vědomost o poptávaném předmětu plnění. Nejedná se o porušení ZZVZ, ale naopak o definiční znak rámcové dohody.“

Úřad shodně se zadavatelem uvádí, že smyslem rámcových dohod je obecně to, že definují rámcová práva a povinnosti smluvních stran, avšak nikoliv již všechny konkrétní požadavky, které jsou následně zadávány prostřednictvím dílčích objednávek, resp. veřejných zakázek, což platí také pro nyní šetřenou věc (viz výše). Zadavatel v této souvislosti v rámci vyjádření zadavatele k návrhu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 26/2012 ze dne 29. 9. 2014, ve kterém bylo judikováno, že „[v]ýznam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak.

Dle přesvědčení Úřadu lze dále odkázat též na rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn.

Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že zadavatel není v takových případech povinen stanovit veškeré konkrétní požadavky pro obsah jednotlivých dílčích realizačních smluv z toho důvodu, že uzavření rámcové dohody funguje právě takovým způsobem, že dílčí plnění jsou zadávána až na základě uzavření následných realizačních smluv, a současně představuje uzavření rámcové dohody zcela legitimní postup zadavatele právě i za situace, kdy v mnoha případech z objektivních důvodů ani nelze předem stanovit přesný rozsah požadovaného plnění, resp. nejsou známy veškeré podmínky uzavíraných realizačních smluv. Na základě všech zjištěných skutečností se Úřadu jeví, že taková situace nastala i v tomto případě. Z dokumentace o zadávacím řízení dle názoru Úřadu nevyplývají důvodné pochybnosti o tom, že zadavatel v zadávací dokumentaci dodavatelům poskytl veškeré informace týkající se plnění rámcové dohody, které měl při stanovení předmětných zadávacích podmínek ve vztahu ke znalosti jeho budoucích potřeb k dispozici, přičemž konkretizace daných požadavků bude zadavateli známa a dále pak dodavatelům zprostředkována až na základě dílčích objednávek také z důvodu, že „podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz budou v následujících letech měněny, přičemž Zadavatel nemůže zcela přesně odhadnout, jak budou podmínky provozu webového klienta pro NCTS, AES a eDovoz vypadat např. v roce 2026.“ Skutečnost, že dodavatelé tedy v průběhu zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody nedisponují jednotlivými dílčími smlouvami s konkretizovaným plněním, vyplývá z podstaty institutu rámcové dohody, a jedná se tedy o standardní postup. Úřad v této souvislosti připomíná, že konkrétní závazek (právní vztah) k realizaci předmětu plnění, jehož obsahem již musí být konkrétní práva a povinností účastníků daného smluvního vztahu, dodavateli vznikne až případným uzavřením dílčích realizačních smluv (objednávek).

Uvedený postup zadavatele se tak Úřadu jeví jako logický a důvodný, a to vzhledem ke skutečnosti, že není ze strany zadavatele možné dopředu dodavatelům poskytnout detailní popis plnění v situaci, kdy je technická specifikace webového klienta průběžně měněna i v závislosti na legislativním a technickém vývoji tak, jak je uvedeno v zadávací dokumentaci a ve vyjádření zadavatele k návrhu [např. s odkazem na nutnost implementace nových legislativních a technických požadavků v souvislosti s aplikací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013].

K námitce navrhovatele, že ze zadávacích podmínek nebylo rovněž zřejmé ani to, jaké vytížení dodavatele bude ze strany zadavatele při plnění rámcové dohody požadováno, zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že v zadávací dokumentaci „uvedený počet 2 –

Úřad má k předmětné námitce za to, že rozsah vytížení byl v zadávací dokumentaci jednoznačně určen, a to z hlediska zadavatelem stanoveného celkového finančního limitu pro příslušná období s tím, že limity pro jednotlivá období účinnosti smlouvy jsou součástí článku

Vzhledem k údajné neurčitosti předmětu plnění rámcové dohody dále Úřad odkazuje také na vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém k účelu předmětného zadávací řízení uvedl, že dříve „tuto službu pro veřejnost poskytoval pro režim tranzitu (NCTS) a vývozu (ECS) prostřednictvím webového klienta NWK II, který v současné době již není v provozu, jelikož od

V souvislosti s výše uvedenými informacemi dále Úřad konstatuje, že s předmětnými webovými klienty (jejich funkcemi, technickou specifikací) se mohou všichni potenciální dodavatelé alespoň rámcově seznámit, jelikož předmět plnění rámcové dohody navazuje na již existující, nyní fungující webové klienty, přičemž navrhovatel, jakožto profesionál v oboru, má současný stav předmětných webových klientů znát, stejně tak jako má být obeznámen i se současným legislativním stavem. Zadavatel pak může legitimně i určitou míru profesionality a odbornosti na straně dodavatelů předpokládat. Je pak pouze na dodavatelích, jakožto profesionálech, aby zvážili podnikatelské riziko, zda a jakým způsobem svou nabídku koncipovat a podat i za takové situace, kdy přesná konkrétní podoba všech požadavků zadavatele na předmět plnění a jeho náplň není přesně známa, neboť bude například vycházet i z dnes neznámých okolností.

Sám navrhovatel pak jak v námitkách, tak v návrhu např. uvádí, že „součástí dokumentace k modulu eDovoz (ECR dokumentace), na kterou je odkazováno v rámci přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci v článku 2.4 – Technické specifikace k veřejné zakázce, je dále dokumentace týkající se dočasného uskladnění, kdy se zadávací dokumentace k dočasnému uskladnění nijak

Úřad vzhledem k výše uvedenému konstatuje, že předmětní weboví klienti tedy byli a jsou dodavatelům, jakožto profesionálům v oboru, známy. Součástí zadávací dokumentace jsou dále také výše zmíněné internetové odkazy na původní technickou dokumentaci webových klientů a zároveň má nový webový klient nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty, a je tak zřejmé, že předmět plnění má tedy s obdobnými funkcionalitami zůstat zachován. Potenciální dodavatelé by tak s ohledem na vývoj a podporu předmětného webového klienta neměli být v souvislosti s novým webovým klientem vzhledem k těm aktuálně fungujícím ničím překvapeni, jelikož měli a mají možnost se s těmito klienty seznámit a zadavatel, jak již bylo výše uvedeno, dále k předmětu plnění předmětné rámcové dohody konstatoval, že „[t]ento nový webový klient bude nahrazovat funkčnosti, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty (NWKII a webklient a eDovoz).“

K uvedenému Úřad dodává, že pokud navrhovatel vznesl konkrétní žádost o upřesnění určitého funkčního požadavku, ať již v rámci podané žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, případně podaných námitek, z příslušné dokumentace jednoznačně vyplývá, že zadavatel jak ve vysvětlení zadávací dokumentace, tak v rozhodnutí o námitkách, jasně a srozumitelně dle jemu aktuálně dostupných informací na tuto žádost reagoval a navrhovatele tak nad rámec výše uvedeného například ujistil, že součástí implementace bude i celní prohlášení pro dočasné uskladnění (jelikož tato funkcionalita byla a je součástí stávajícího webového klienta eDovoz), tedy opět potvrdil, že nový webový klient bude nahrazovat funkcionality, které byly a jsou umožněny současnými webovými klienty, načež

Vzhledem ke shora uvedenému Úřad shrnuje, že tedy není pravdou, že by dodavatelé nebyli informování, o jaké konkrétní činnosti se z hlediska předmětu plnění v případě rámcové dohody jedná, jaké požadavky zadavatele na charakter a náplň vykonávaných služeb mohou v rámci plnění rámcové dohody případně očekávat. Rovněž není pravdou, že by zadavatel nebyl v budoucnu jakkoliv limitován co se týče požadovaných činností, což by dodavatelům zabraňovalo v nacenění jejich nabídek, jak tvrdí navrhovatel. Naopak zadavatel je již nyní při požadavcích na budoucí plnění limitován dostatečně srozumitelně a podrobně stanovenými podmínkami zadávací dokumentace, včetně možného rozsahu realizovaného plnění a podmínek technické specifikace, ve kterých je charakterizována náplň a charakter činností vykonávaných členy realizačního týmu.

Úřad tedy k předmětné námitce uzavírá, že pokud tedy navrhovatel považuje za nezbytné pro účast v zadávacím řízení upřesnění stanovených zadávacích podmínek, Úřad uvedené

Navrhovatel je dále toho názoru, že zadavatel ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 neupřesnil zadávací podmínky vzhledem ke stanovení hodnotících kritérií, které byly upraveny v článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace. Navrhovatel má za to, že „jsou zadávací podmínky v této části nepřesné a nekonkrétní. Zadavatel by měl alespoň vymezit minimální nároky a požadavky ve vztahu ke struktuře technické dokumentace.

Úřad ve vztahu k předmětné námitce upozorňuje na samotné stanovení dílčích hodnotících kritérií v článku VII. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace (viz body 96. a 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z vymezení zde uvedených kritérií pro hodnocení nabídek vyplývá, že nabídky dodavatelů budou hodnoceny z hlediska celkové nabídkové ceny a dále technické úrovně nabízeného řešení (část I – část III). Ze stanovení předmětných hodnotících kritérií týkajících se požadované technické úrovně nabízeného řešení (tedy v částech I – III) pak dle názoru Úřadu zjevně vyplývá, že zadavatel žádným způsobem nehodnotí strukturu technické dokumentace, když dále v rámci jednotlivých kritérií specifikuje, že v části I „bude hodnocena celková úroveň nabízeného řešení se zaměřením na návrh správy zdrojových kódů, včetně komponent, které jej tvoří. Zadavatel očekává ucelený kompaktní návrh, jak by mohl uchovávat zdrojové kódy a řídit verze výstupů služeb, jež jsou předmětem této veřejné zakázky, přičemž tento návrh bude také předmětem hodnocení“, v části II „bude hodnocena celková úroveň návrhu řešení a napojení webových služeb na systém umístěný na cloud“ a v části III „bude hodnocena celková úroveň vizualizace