ÚOHS S0633/2024/VZ – Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3,

Vzhledem k tomu, že navrhovatel – Česká zbrojovka a.s., IČO 46345965, se sídlem Svat. Čecha

Navrhovatel v návrhu předně uvádí, že se o rámcové dohodě dozvěděl dne 20. 6. 2024 nahlédnutím do registru smluv. Navrhovatel poukazuje na to, že lhůta pro podání návrhu v souladu s § 254 odst. 3 zákona činí 6 měsíců od uzavření rámcové dohody, jelikož zadavatel neuveřejnil oznámení o uzavření rámcové dohody způsobem podle § 212 odst. 2 zákona.

Navrhovatel konstatuje, že s ohledem na hodnotu rámcové dohody, která činí 3 455 158 Kč bez DPH, je zjevné, že zadavatel nebyl při uzavírání rámcové dohody oprávněn postupovat mimo zadávací řízení na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Navrhovatel přitom poukazuje na skutečnost, že z textace rámcové dohody vyplývá, že byla uzavřena za využití této výjimky. Dle navrhovatele je s ohledem na zásadu transparentnosti podstatné, jak se kroky zadavatele jeví relevantní veřejnosti, aby mohly být kontrolovatelné a přezkoumatelné, a pro účely návrhu je tak nutné vycházet z toho, že rámcová dohoda byla uzavřena v režimu VZMR. Neoprávněnost postupu zadavatele mimo zadávací řízení je tak dle navrhovatele zjevná.

Navrhovatel je současně přesvědčen, že v daném případě není naplněna ani žádná jiná z výjimek pro postup mimo zadávací řízení. Navrhovatel uvádí, že zadavatel dlouhodobě nakupuje zbraně v rozporu se zákonem, jelikož nedovoleně dělí veřejné zakázky na nákup zbraní, čímž omezuje okruh dodavatelů zbraní. Zadavatel dle navrhovatele nesčítá předpokládané hodnoty veřejných zakázek a uzavírá rámcové dohody v hodnotě řádově o desítky tisíc Kč pod limitem pro nadlimitní veřejné zakázky.

Navrhovatel podotýká, že z registru smluv vyplývá, že zadavatel během posledních 12 měsíců uzavřel: • rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ č. j. PPR-11043-20/ČJ-2023-990640 uzavřenou s vybraným dodavatelem dne

Navrhovatel shrnuje dosavadní způsob zadávání veřejných zakázek na nákup zbraní zadavatelem a uvádí, že v souvislosti s postupem zadavatele již podal podnět k zahájení správního řízení, jehož šetření je Úřadem vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P1081/2023/VZ (dále jen „podnět“). Zadavatel dle navrhovatele dlouhodobě zajišťuje dodávky zbraní a jejich příslušenství prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) či podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona, kdy zcela rezignuje na sčítání předpokládaných hodnot, a to nejčastěji od vybraného dodavatele a dodavatele MPI CZ s. r. o., IČO 27562468, se sídlem

Navrhovatel k návrhu přikládá přehledovou tabulku veřejných zakázek zadávaných zadavatelem v JŘBU a na základě zákonných výjimek z postupu v zadávacím řízení (dále jen „přehledová tabulka“), kterou již přiložil k podnětu. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel pouze během posledních 12 měsíců uzavřel s vybraným dodavatelem mimo zadávací řízení tři výše uvedené rámcové dohody, jejichž celková hodnota činí téměř 10,5 mil. Kč bez DPH.

Navrhovatel zdůrazňuje, že veřejné zakázky a rámcové dohody uvedené v přehledové tabulce nelze považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, jelikož jsou zadávány s jednotícím účelem, kterým je vyzbrojení Policie České republiky (dále jen „PČR“) na základě interního dokumentu „Systemizace služebních zbraní a munice“, jak zadavatel uvedl v odpovědi na žádost o informace, která tvoří přílohu návrhu. Navrhovatel podotýká, že

Navrhovatel je přesvědčen, že do předpokládané hodnoty rámcové dohody měly být zahrnuty rovněž hodnoty dalších smluv a rámcových dohod souvisejících s přezbrojením složek PČR zadaných na základě výjimek z postupu v zadávacím řízení dle § 30 písm. j) a § 31 zákona vyjmenovaných v přehledové tabulce.

Zadavatel se tak dle navrhovatele svým postupem opakovaně dopouští protizákonného dělení veřejných zakázek, čímž obchází svou povinnost postupovat v zadávacím řízení. Navrhovatel má za to, že výjimky z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení je nutné aplikovat restriktivně.

O nesouladu postupu zadavatele se zákonem dle navrhovatele svědčí také skutečnost, že zadavatel v určitých případech uzavřel rámcovou dohodu na dodávky zbraní, kterou bezprostředně poté vyčerpal jedinou prováděcí smlouvou, přestože daná rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Navrhovatel uvádí, že se o rámcové dohody se v takových případech jedná pouze formálně, neboť rámcový prvek zde absentuje, a postup zadavatele je tak netransparentní. Dle navrhovatele daný postup zadavatele představuje obcházení § 23 odst. 1 zákona.

Navrhovatel upozorňuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 12. 2020, č. j. ÚOHS40989/2020/321/VJu, v jehož bodě 52. je uvedeno, že úmyslem a politikou zadavatele bylo a je provést přezbrojení stávajících a vyzbrojení nových útvarů PČR zbraněmi určitého výrobce, k čemuž dochází řadou dílčích smluv uzavíraných s vyloučením hospodářské soutěže. Dle navrhovatele v tomto postupu zadavatel pokračuje i nadále. Navrhovatel tvrdí, že daný úmysl zadavatele vyplývá rovněž z jednotlivých odůvodnění dřívějšího užívání JŘBU, podle nichž je cílem zadavatele generační obměna stávajících zbraní.

Navrhovatel dále přináší argumentaci pro případ, že by Úřad (v rozporu s názorem navrhovatele) dospěl k závěru, že předmětné nákupy mají povahu veřejných zakázek pravidelné povahy. Navrhovatel má za to, že v takovém případě by bylo nutné dovodit, že postup zadavatele je v rozporu s § 19 odst. 1 zákona, jelikož zadavatel v průběhu 12 měsíců uzavřel rámcové dohody na dodávky výrobků stejného druhu v hodnotě přesahující limit pro nadlimitní veřejné zakázky. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 29. 11. 2022, č. j. ÚOHS-42479/2022/500, nebo na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství, které doporučuje zadavatelům sčítat předpokládanou hodnotu veřejných zakázek od třetího společného stupně CPV kódů. Navrhovatel má za to, že veškeré zadavatelem pořizované zbraně (krátké zbraně i pušky) a jejich příslušenství tvoří plnění stejného druhu. Navrhovatel tak tvrdí, že i pokud by bylo přistoupeno na to, že pořizované plnění má pravidelnou povahu, došlo by ze strany zadavatele k porušení zákona.

Navrhovatel závěrem svého návrhu shrnuje, že zadavatel uzavřením rámcové dohody bez předchozího zadávacího řízení porušil § 2 odst. 3 zákona, a žádá Úřad, aby v souladu s § 264 zákona uložil zákaz plnění rámcové dohody.

V přehledové tabulce navrhovatel uvedl následující rámcové dohody a veřejné zakázky (pozn.: výčet je seřazen vzestupně podle data zadání veřejných zakázek, resp. uzavření rámcových dohod): • veřejná zakázka „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“ zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 64 písm. b) zákona na základě výzvy k podání nabídky ze dne 3. 5. 2017, na jejíž 1. část „Samopaly a pušky značky Heckler & Koch, včetně zaměřovačů Zeiss a příslušenství – 684 souprav“ zadavatel uzavřel dne

Úřad obdržel předmětný návrh dne 6. 8. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • navrhovatel, • strany smlouvy: o zadavatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 8. 2024.

Dne 16. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu předně podotýká, že na základě podnětu navrhovatele dosud nebylo zahájeno správní řízení, a uvádí, že navrhovatelem zmiňované rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 22. 12. 2020, č. j. ÚOHS-40989/2020/321/VJu, se týká veřejných zakázek zadávaných v JŘBU dle § 64 písm. b) zákona, a pro posuzovanou věc je tedy zcela nepřiléhavé.

Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 12. 7. 2021, č. j. ÚOHS-23082/2021/500/AIv, a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 9. 2021, č. j. ÚOHS-31475/2021/163/PBl, která řeší stále aktuální kauzu nákupů dlouhých ručních palných zbraní zadavatelem v JŘBU, kdy tato kauza v současnosti s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 As 31/2023-26, a rozhodnutí Krajského soudu ze dne 30. 11. 2023, č. j. 29 Af 78/2021217, stále není dořešena (dále souhrnně též „kauza samopaly“). Zadavatel uvádí, že po rozhodnutích Úřadu v dané kauze zastavil zbývající část procesu přezbrojení, a aktuální nákupy tak slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Zadavatel podotýká, že nákupy před vydáním rozhodnutí Úřadu v kauze samopaly byly ovlivněny tehdejším domnělým výkladem zákona.

Ve vztahu k navrhovatelem namítanému užití výjimky pro VZMR zadavatel uvádí, že se jedná pouze o administrativní pochybení a nepřesnost ve specifikaci odkazovaných ustanovení zákona, kdy zadavatel v rámcové dohodě chybně uvedl odkaz na ustanovení zákona řešící

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu dále opakuje svou argumentaci prezentovanou již v rámci vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 7. 11. 2023 a jeho doplněních, jejichž obsah bude shrnut níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel uvádí, že jednotným důvodem jeho postupu je v obecné rovině potřeba unifikace zbrojní základny PČR, a zdůrazňuje, že napadené nákupy neslouží k rozšíření zbrojní základny, ale pouze k jejímu udržení. Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení, že do budoucna nemá zájem na otevřenější hospodářské soutěži, a uvádí, že s periodami obměny výzbroje kalkuluje, nelze je nicméně naplánovat přesně dopředu, neboť se jedná o ryze odborná rozhodnutí vycházející z aktuálně zjištěného stavu technické a morální zastaralosti provozované techniky. S ohledem na obvyklou délku životního cyklu zbraní lze dle zadavatele kalkulovat s intervaly přezbrojení v rozmezí 20-50 let.

Zadavatel uvádí, že zákonné podmínky pro využití výjimky dle § 30 písm. j) jsou v případě rámcové dohody naplněny, neboť PČR je jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel za jednotící účel, na jehož základě by se mělo posuzovat sčítání předpokládaných hodnot napadených rámcových dohod a veřejných zakázek, považuje záměr systémového přezbrojení bezpečnostního sboru. Dle zadavatele jsou současné nákupy zbraní realizovány za účelem udržení stávající zbrojní základny, nikoliv za účelem systémového přezbrojení.

Zadavatel k argumentaci navrhovatele ohledně dělení předpokládaných hodnot rámcových dohod a veřejných zakázek podotýká, že pod obecný pojem ručních palných zbraní lze podřadit neobyčejně širokou škálu konstrukčně, výrobně a funkčně zcela odlišných produktů určených ke zcela jiným úkolům, a vzájemné sloučení jejich nákupů do jedné veřejné zakázky by tudíž bylo zcela nekoncepční a neodpovídalo by smyslu zákona (obdobně jako např. sloučení nákupů všech druhů služebních dopravních prostředků). Ruční palné zbraně, jejichž nákupy navrhovatel v návrhu napadá, dle zadavatele vykazují diametrální odlišnosti v charakteru, konstrukci a určení jejich použití.

K rámcovým dohodám „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56x45“ zadavatel uvádí, že předmětem těchto rámcových dohod je nákup zcela různorodé výzbroje, tedy odstřelovačských pušek, mikrorážových samopalů PDW a útočných pušek. Zadavatel konstatuje, že objem zbraní pořízených na základě daných rámcových dohod je zcela marginální (činí pouhé jednotky procent z celkového objemu daných zbraní v majetkové základně zadavatele), a je tedy evidentní, že se nejedná o rozsáhlou modernizaci či proces přezbrojování, ale o prosté udržovací nákupy za účelem obměny části opotřebených zbraní nebo za účelem krytí aktuálně navýšených potřeb s cílem zachovat akceschopnost jinak nadále perspektivní části výzbrojní majetkové základny po dobu plánovaného životního cyklu. Tyto udržovací nákupy dle zadavatele rovněž souvisí s finančními možnostmi zadavatele a objektivní nemožností plánování těchto nákupů.

Zadavatel uvádí, že odstřelovačské pušky a samopaly PDW byly do výzbroje PČR zavedeny na základě výsledků otevřených řízení dle tehdejších právních předpisů, zatímco útočné pušky na základě komparace zbraní s přihlédnutím ke zkušenostem v rámci nadnárodního protiteroristického systému. Za účelem demonstrace odlišnosti daných kategorií zbraní zadavatel odkazuje na jejich definice veřejně dostupné na internetových stránkách https://cs.wikipedia.org/. Zadavatel k odlišnosti jednotlivých uvedených kategorií zbraní uvádí: „Dle všeobecně známého a užívaného dělení ručních palných zbraní do skupin (viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Paln%C3%A1_zbra%C5%88) se jedná o zbraně: •

Zadavatel tak konstatuje, že rámcovou dohodu a další navrhovatelem napadené rámcové dohody nepojí funkční či věcná souvislost, a to pro všechny jejich výše popsané odlišnosti, zejména však pro zcela odlišný účel použití těchto zbraní.

K argumentaci navrhovatele ve vztahu k veřejným zakázkám pravidelné povahy zadavatel uvádí, že nikdy netvrdil, že by napadené nákupy zbraní představovaly nákupy pravidelné povahy, ani se tímto způsobem nikdy nesnažil odůvodnit svůj postup při určování předpokládané hodnoty dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek.

Zadavatel uvádí, že součástí výzbrojní základny PČR je 23 systemizovaných kategorií a podkategorií zbraní (aktualizovaná verze systemizace kalkuluje s 20 kategoriemi), kdy každá kategorie je zastoupena zavedeným zbraňovým kompletem, přičemž se vždy jedná o unifikované a vzájemně slučitelné produkty konkrétních značek a typů, popř. odvozených variant. Výměna generace výzbroje dle zadavatele nastane v rozsahu uváděných cca 20-50 let, zpravidla po rozhodnutí o ukončení životního cyklu pro rozsáhlé opotřebení či z důvodu morální zastaralosti. Zadavatel konstatuje, že řádné hospodaření s výzbrojní majetkovou základnou vyžaduje nejen generační obměnu, ale i nepravidelné udržování zbraňových kompletů ve všech vzájemně neslučitelných systemizovaných kategoriích v řádném technickém a početním stavu, přičemž v každé kategorii musí být zachována unifikace, tj. technická a uživatelská slučitelnost provozované výzbroje, což je možné pouze aplikací konkrétních výrobků. Zadavatel tak odmítá, že by napadené veřejné zakázky představovaly veřejné zakázky pravidelné povahy. Dle zadavatele se jedná o ad hoc nákupy při respektování pravidel sčítání veřejných zakázek tvořících funkční celek a zadávaných v časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona.

Ve vztahu k CPV kódům zadavatel uvádí, že samotná skutečnost, že zbraně spadají do stejné kategorie CPV kódů, není rozhodující pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku.

Závěrem svého vyjádření zadavatel pro vyloučení veškerých pochybností uvádí rozhodné skutečnosti, kterými případně odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele dle § 264 odst. 3 a 4 zákona spojených s veřejných zájmem, které vyžadují platnost znění rámcové dohody. Zadavatel má za to, že v případě uložení zákazu plnění rámcové dohody může být ohrožena bezpečnost České republiky.

Zadavatel shrnuje, že je přesvědčen, že při uzavírání rámcové dohody postupoval plně v souladu se zákonem, a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 10. 9. 2024 stanovil Úřad zadavateli lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, v níž měl zadavatel v souvislosti s rámcovými dohodami „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, „Rámcová dohoda na dodávky samopalů

Dne 16. 9. 2024 obdržel Úřad v reakci na dané usnesení vyjádření zadavatele z téhož dne.

Zadavatel úvodem svého vyjádření připomíná, že při přípravě veřejných zakázek na nákup zbraní zpracovává informace z 15 organizačních složek státu (Policejní prezidium ČR a jeho útvary a jednotlivá Krajská ředitelství policie a jejich útvary), které zahrnují cca 40 000 policistů a disponují více než 50 000 provozovanými zbraněmi. Zadavatel dále uvádí, že přezbrojení PČR bylo nutné ve stadiu 80 % naplnění pozastavit, a veškeré zálohy zbraní a souvisejících položek byly proto rychle vyčerpány. Jakákoliv organizační změna či zjištění nevyhovujícího stavu zbraní se tedy dle zadavatele okamžitě projeví na vzniku souhrnné nákupní potřeby, která odpovídá velikosti majetkové základny v objemu cca 1,5 mld. Kč, přičemž na pouhé udržení řádného provozu této základny (nikoliv na její modernizaci) se kalkuluje s výdaji ve výši 2-3 % ceny majetkové základny ročně. To dle zadavatele znamená v nepravidelných intervalech v jednotlivých systematizovaných kategoriích zbraní realizovat výdaje na nákup unifikované výzbroje, a to až do doby generační obměny.

K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro zásahové jednotky krajských ředitelství policie (více OSS)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 245 zbraní.

K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro ÚRN P ČR a omezeně i další speciální jednotky (Policejní prezídium ČR, OSS MV)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 765 ostrých a 21 výcvikových zbraní.

K rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky útočných pušek HaK 416 A5 ráže 5,56x45“ zadavatel uvádí, že daný nákup byl určen „primárně pro ÚRN P ČR a omezeně i další speciální jednotky (Policejní prezídium ČR, Krajská ředitelství policie)“, a že počet zbraní dané systematizované kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody činil 1420 zbraní.

Usnesením ze dne 3. 10. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Tuto lhůtu Úřad na žádost navrhovatele usnesením ze dne 10. 10. 2024 prodloužil do dne

Dne 17. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům z téhož dne.

Navrhovatel úvodem svého vyjádření k podkladům v plném rozsahu odkazuje na svá předcházející vyjádření podaná k Úřadu. Navrhovatel konstatuje, že ze shromážděných podkladů pro rozhodnutí jednoznačně vyplývá nezákonnost postupu zadavatele, jímž zadavatel nepřijatelným způsobem omezuje hospodářskou soutěž. Dle navrhovatele k opakovanému porušování zákona ze strany zadavatele dochází v důsledku neorganizovanosti a neschopnosti zadavatele nákup zbraní jakkoli systemizovat, centralizovat

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel de facto odůvodňuje soustavné omezování hospodářské soutěže vlastními nedostatky při plánování nákupů, přičemž přistoupením na tuto argumentaci by zadavateli bylo umožněno těžit ze svých vlastních pochybení. Dle navrhovatele skutečnost, že zadavatel nedostatečně plánuje své budoucí nákupy a pouze reaguje na ad hoc požadavky jednotlivých útvarů, nemůže zdůvodnit setrvalé omezování hospodářské soutěže. Z vyjádření zadavatele dle navrhovatele vyplývá, že je jeho zájmem nadále pokračovat v uzavírání smluv se stejnými dodavateli na dodávky zbraní stejných výrobců. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel svým soustavným postupem mimo zadávací řízení cíleně směřuje k opakovanému uzavírání smluv bez hospodářské soutěže prostřednictvím podlimitních výjimek, přestože celková hodnota funkčně souvisejících nákupů limit pro nadlimitní veřejné zakázky významně převyšuje. Zadavatel dle navrhovatele opomíjí fakt, že výjimky z povinnosti postupovat v zadávacím řízení je třeba vykládat restriktivně.

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, podle nějž zadavatel uzavírá smlouvy na nákup zbraní s dodavateli na základě aktuálních potřeb, které nelze předvídat ani odhadnout.

Navrhovatel se vyjadřuje také ke skutečnostem, jimiž zadavatel odůvodňuje existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, které vyžadují platnost znění rámcové dohody. Dle navrhovatele je argumentace zadavatele účelová, neboť pořízením plně srovnatelného (a ekonomicky dokonce výhodnějšího) výrobku jiného dodavatele nemůže dojít k ohrožení bezpečnostních zájmů České republiky.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

Podle § 18 odst. 2 věty první zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti.

Podle § 19 odst. 1 zákona platí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

Podle § 23 odst. 1 zákona platí, že pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

Podle § 25 věty první zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie.

Podle § 2 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2024, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona 3 494 000 Kč. Ve znění daného ustanovení zákona účinném ode dne

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Podle § 30 písm. j) zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku zadávanou pro ozbrojené složky České republiky, jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava výrobků, jejich součástí a náhradních dílů, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v těchto složkách nebo jsou v nich hromadně užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu. Podle znění daného ustanovení zákona účinného do dne

Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

Podle § 250 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

Podle § 254 odst. 3 platí, že návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 30 dnů ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dne 17. 10. 2023 Úřad obdržel podnět navrhovatele. Obsahem podnětu je podezření navrhovatele, že zadavatel zadává veřejné zakázky a uzavírá rámcové dohody na nákup zbraní a jejich příslušenství v rozporu se zákonem, a to s neoprávněným využitím JŘBU a výjimek

Navrhovatel k podnětu přiložil přehledovou tabulku, v níž uvedl rámcové dohody a veřejné zakázky shodné s těmi, které obsahuje přehledová tabulka přiložená navrhovatelem k návrhu (pozn.: přehledová tabulka přiložená k návrhu oproti přehledové tabulce, která tvoří přílohu podnětu, obsahuje navíc rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK

V textu podnětu navrhovatel nad rámec přehledové tabulky rozporuje postup zadavatele při uzavírání následujících rámcových dohod a zadávání následujících veřejných zakázek: • veřejná zakázka „Náhradní díly pro pistole Glock“ zadávaná jako VZMR mimo zadávací řízení, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 18. 3. 2021 smlouvu č. j. PPR-37591-17/ČJ2020-990640 s dodavatelem MPI CZ s. r. o. (dále jen „veřejná zakázka ‚Náhradní díly pro pistole Glock‘“); • rámcová dohoda „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021-2022“ č. j. PPR-1534-19/ČJ2021-990640 uzavřená mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem dne 22. 4. 2021 mimo zadávací řízení na základě výjimky dle § 30 písm. j) zákona (dále jen „veřejná zakázka ‚Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021-2022‘“); • rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky příslušenství k pistolím Glock“ č. j.

Dne 7. 11. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“).

Ve svém vyjádření zadavatel v obecné rovině uvádí, že PČR je podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jednotným ozbrojeným bezpečnostním sborem, což dle zadavatele znamená, že PČR je povinna z odborných, ekonomických i organizačních hledisek účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti zachovávat vysokou míru unifikace (technickou a uživatelskou slučitelnost) ve své výzbrojní majetkové základně. V PČR je dle zadavatele dlouhodobě aplikován model „skupinového vyzbrojení“, kdy jsou jednotně vyzbrojeny především jednotlivé okruhy uživatelů (řadová policie, exponované složky a speciální jednotky).

Zadavatel uvádí, že ruční palné zbraně mají velmi dlouhou délku životního cyklu, obvykle mezi

Unifikace je dle zadavatele klíčová pro zajištění akceschopnosti jednotlivých složek PČR.

V obecné rovině tak zadavatel odůvodňuje přímé nákupy od konkrétních dodavatelů nutností unifikace výzbrojní majetkové základny.

Zadavatel uvádí, že po rozhodnutích Úřadu v kauze samopaly zastavil zbývající část procesu přezbrojení, a aktuální nákupy tak slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Zadavatel podotýká, že nákupy před vydáním rozhodnutí Úřadu v kauze samopaly byly ovlivněny tehdejším domnělým výkladem zákona.

K využití podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona zadavatel konstatuje, že omezení hospodářské soutěže je ve všech navrhovatelem napadených případech odůvodněno nutností unifikace zbrojní základny. Zadavatel se ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že nemá do budoucna zájem na otevřenější a transparentnější soutěži, a uvádí, že s periodami obměny výzbroje (a tedy i realizací otevřené soutěže) kalkuluje, přičemž tyto generační obměny nelze naplánovat přesně dopředu, neboť se jedná o ryze odborná rozhodnutí vycházející z aktuálně zjištěného stavu technické a morální zastaralosti provozované techniky. Zadavatel uvádí, že vzhledem k obvyklé délce životního cyklu zbraní lze počítat s intervaly přezbrojení v rozmezí

Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že jednotlivé napadené nákupy zbraní nepředstavují nákupy pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, a uvádí, že se tímto způsobem svůj postup ani nikdy nesnažil odůvodnit. Zadavatel je navíc přesvědčen, že nelze dovodit, že by pistole a dlouhé zbraně představovaly dodávky stejného druhu, a odmítá, že by stejná kategorie CPV kódů byla rozhodující pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku.

Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele ohledně jednotícího účelu všech napadených nákupů. Zadavatel podotýká, že skutečnost, že ve vztahu k jednomu druhu zbraní v jiném správním řízení uvedl, že jeho cílem bylo v určitém rozhodném období provést přezbrojení, neznamená, že přezbrojení provádí komplexně ve vztahu ke všem pořizovaným zbraním, nebo že jej provádí i v současnosti.

Ve vztahu k napadeným nákupům příslušenství zadavatel uvádí, že tyto nákupy se většinou nevztahují ke zbraním pořizovaným v rámci dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek.

Dle zadavatele zahrnují ruční palné zbraně velmi širokou škálu technicky, uživatelsky a obchodně zcela neslučitelných výrobků se zcela rozdílnými parametry, charakteristikami a většinou nulovými společnými vazbami, přičemž takto odlišné výrobky nejsou společně pořizovány ani v obvyklé zadávací praxi. Zadavatel nákupy zbraní přirovnává k nákupům služebních dopravních prostředků, mezi něž lze zařadit taktéž širokou škálu zcela odlišných produktů určených ke zcela jiným úkolům, jejichž vzájemné sloučení do jedné veřejné zakázky by bylo zcela neúčelné a neužitečné s nulovou přidanou hodnotou pro hospodářskou soutěž (např. spojení nákupu osobních a nákladních automobilů s nákupem autobusů, čtyřkolek, motocyklů a motorových člunů).

K nákupům pistolí Glock zadavatel uvádí, že veřejná zakázka „Pistole Glock“ a rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“ byly reakcí na původně neplánované dodatečné navýšení potřeb v souvislosti s vynuceným posílením protiteroristického systému PČR, přičemž při jejich zadávání zadavatel postupoval dle tehdy dostupného výkladu zákona, tj. v JŘBU dle § 64 písm. b) zákona. Nákupy pistolí Glock provedené po rozhodnutích Úřadu v kauze samopaly, tedy nákupy na základě rámcových dohod „RD – Pistole Glock 2021–2022“, „Rámcová dohoda na pistole Glock“ a „Rámcová dohoda na dodávky služebních pistolí Glock“ byly dle zadavatele určeny již pouze k prostému udržení unifikované a nadále perspektivní majetkové základny, a jednalo se tedy o pořízení omezeného počtu pistolí primárně za účelem obměny již poškozených či opotřebených kusů u konkrétních součástí protiteroristického systému PČR.

Ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ zadavatel uvádí, že dané zaměřovače nejsou určeny pro zbraně pořízené prostřednictvím navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek (a nejedná se tedy o jejich příslušenství), ale pro zbraně, které jsou již řadu let intenzivně provozované. Zaměřovače byly dle zadavatele pořízeny za účelem obměny poškozených a opotřebených kusů. Obdobně se zadavatel vyjadřuje ve vztahu k veřejné zakázce „Náhradní díly a příslušenství pro dlouhé zbraně z výzbroje Policie ČR – rámcová dohoda“.

K rámcové dohodě „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ zadavatel uvádí, že pořizované pušky pro přesnou střelbu se zásadně liší od všech dalších navrhovatelem napadených zbraní, a to včetně odstřelovačských pušek, neboť se jedná o konstrukčně zcela jiné zbraně, které mají rovněž odlišné využití. Obdobnou argumentaci zadavatel používá ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, kdy v daném případě se navíc jedná o pořízení výcvikových zbraní, které se od „ostrých“ zbraní svou konstrukcí i účelem zcela zjevně liší.

Ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO

Úřad dne 22. 4. 2024 vyzval zadavatele k doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to v konkrétně specifikovaném rozsahu vztahujícím se zejména k nákupům pistolí Glock a také k rámcovým dohodám „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ a „Rámcová dohoda OPu SAKO

Zadavatel v doplnění svého vyjádření předně na dotaz Úřadu uvádí, že v PČR je v současnosti provozováno celkem 9279 pistolí značky Glock. Zadavatel dále popisuje historický vývoj pořizování pistolí do výzbrojní majetkové základny PČR a uvádí, že v letech 2000-2001 došlo k otevřené soutěži na dodávku pistolí pro speciální jednotky a exponované útvary PČR, v níž byly vybrány pistole značky Glock. Vzhledem k délce životního cyklu daných zbraní dle zadavatele dosud nebyly naplněny podmínky pro nový výběr, který by znamenal nehospodárné vyřazení významné části majetkové základny, a zadavatel proto realizuje udržovací nákupy. Zadavatel uvádí, že s generační obměnou pistolí Glock kalkuloval cca od roku 2030. V současnosti by dle zadavatele nebylo kompletní přezbrojení odborně ani ekonomicky obhajitelné.

Zadavatel konstatuje, že při nákupech zbraní je nutné zohledňovat určitá klíčová specifika, kterými jsou nutnost respektovat politická rozhodnutí a výsledky hospodářské soutěže v delší minulosti; četné a opakované finanční restrikce a související nekontinuita přidělování finančních prostředků; nutnost zachovat v rámci jednotného ozbrojeného sboru maximální unifikaci výzbroje, a to alespoň v jednotlivých kategoriích zbraní; vývoj bezpečnostní situace zejména v souvislosti s nárůstem rizik terorismu a aktivních střelců, s nímž je spojen rychlý nárůst nároků na zbraňové systémy; a reálná situace na trhu se zbraněmi a skutečnost, že veškeré významnější dodávky zbraní pro Ministerstvo obrany jsou realizovány napřímo bez soutěže, což dle zadavatele deformuje soutěžní prostředí.

Zadavatel uvádí, že udržet unifikovanou zbrojní základnu v období mezi generačními obměnami vyžaduje vynaložit na její provoz cca 2 % hodnoty jejího celkového objemu, kdy dané nákupy mají udržovací charakter spočívající v obměně a dílčích doplněních zbraní. Dle

Ve vztahu k dotazu Úřadu ohledně způsobu zjišťování aktuální potřeby nákupu nových zbraní z důvodu opotřebování starých zbraní zadavatel předně konstatuje, že PČR zahrnuje Policejní prezidium se samostatnými útvary s celorepublikovou působností (v rámci organizační složky státu Ministerstva vnitra) a 14 samostatných organizačních složek státu, krajských ředitelství.

Zadavatel zároveň uvádí, že v současnosti v PČR neexistuje periodický a plošný systém pravidelných kontrol zbraní, a proto se technický stav zbraní podrobně kontroluje až na vyžádání příslušné organizační součásti. Dle výsledků kontroly je následně provedena oprava nebo je doporučeno zbraň vyměnit, přičemž pokud již neexistují skladové zásoby, zahajuje se proces udržovacího nákupu zbraní. Zadavatel konstatuje, že o nutnosti obměny zbraní zpravidla rozhoduje odborný útvar Odbor správy majetku Policejního prezidia, a to na základě informací od zbrojních dílen a charakteru konkrétních zbraňových kompletů, přičemž pro různé druhy zbraní existují různá kritéria pro jejich obměnu. Zadavatel zdůrazňuje, že potřeba obměny zbraní je nepředvídatelná. Dle zadavatele o udržovacím charakteru nákupů pistolí

Zadavatel dále popisuje navýšení služebních míst u zásahových a speciálních jednotek a vytvoření prvosledových hlídek v rámci posílení protiteroristického systému zejména po roce 2015, které z důvodu nutné unifikace vyžadovalo posílení výzbroje.

K otázce Úřadu, z jakého důvodu zadavatel v určitých případech kompletně vyčerpal předmět rámcové dohody pouze jednou realizační smlouvou v krátké době po jejím uzavření, zadavatel uvádí, že rámcové dohody zpravidla uzavírá s určitou časovou rezervou s ohledem na maximální možné dodací lhůty, tedy s ohledem na dostupnost poptávaného zboží na zbrojním trhu, kdy dodací lhůty se mohou v různých obdobích ve vazbě na aktuální poptávku lišit.

Ve vztahu k rámcovým dohodám „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová dohoda“ a „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021-2022“ zadavatel uvádí, že se jedná o nákup zbraní pro zcela odlišné útvary z jiné organizační součástí PČR a z jiných důvodů, přičemž požadavky na pořízení daných zbraní nevznikly současně, ale s větším časovým odstupem. Dle zadavatele se jedná o zbraně jiného druhu i konstrukce, které jsou určeny ke zcela jiným účelům, a nejedná se tak o související plnění, které by tvořilo funkční celek.

Dne 6. 8. 2024 Úřad obdržel doplnění podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění podnětu“).

Dne 26. 8. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k doplnění podnětu, které se svým obsahem prakticky shoduje s vyjádřením zadavatele k návrhu.

Úřad dne 6. 9. 2024 vyzval zadavatele k dalšímu doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to ve vztahu k navrhovatelem napadeným nákupům příslušenství. Dne 16. 9. 2024 Úřad od zadavatele obdržel požadované doplnění vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele ze dne 16. 9. 2024“).

V rámci doplnění svého vyjádření zadavatel konstatuje, že o tom, zda budou pořizované položky sloučeny v jedné veřejné zakázce, rozhoduje na základě toho, zda na sebe budou dané položky u organizačních složek zadavatele reálně funkčně navázány. K nákupům pistolí značky

Zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne

Zadavatel podotýká, že je vyloučeno, aby zbraň jako taková (či dokonce zbraň včetně jejího nadstavbového vybavení) byla považována za jednotnou kategorii.

Zadavatel dále upozorňuje, že posuzované veřejné zakázky byly zadávány na základě odlišných potřeb zadavatele, které vznikaly v rozdílném čase, přičemž zadavatel není schopen dopředu předvídat jakoukoliv potřebu pořízení komponent, náhradních dílů ani samotných zbraní (k nemožnosti předvídat vznik těchto potřeb zadavatel odkazuje na doplnění svého vyjádření ze dne 11. 6. 2024). Dle zadavatele tak není předpoklad funkčního celku naplněn ani z hlediska jednotného záměru souvisejícího s předvídatelností potřeb zadavatele.

Úřad dne 18. 9. 2024 vyzval zadavatele k dalšímu doplnění jeho vyjádření k podnětu, a to ve vztahu k rámcové dohodě „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“. Dne

Zadavatel v doplnění svého vyjádření v souvislosti s rámcovou dohodou „Rámcová dohoda na dodávky holografických zaměřovačů“ uvádí, že holografické zaměřovače, jež tvoří předmět této rámcové dohody, nebyly pořízeny ke zbraním, které by zadavatel v době uzavření dané rámcové dohody plánoval pořídit (resp. ke zbraním, které tvoří předmět Úřadem prověřovaných veřejných zakázek), ale ke zbraním, jimiž zadavatel v době pořízení daných holografických zaměřovačů již léta disponoval. Zadavatel konstatuje, že i v případě pořizování příslušenství platí potřeba unifikace, a uvádí, že délka životního cyklu zbraní se pohybuje v desetiletích, zatímco u příslušenství a komponent, jako jsou holografické zaměřovače, je reálná životnost i vzhledem k větší náchylnosti k poškození či zničení obvykle nižší. Zadavatel uvádí, že v situaci, kdy zadavatel disponuje výzbrojí konkrétního produktu, je nezbytné, aby i veškeré další příslušenství zůstalo v rámci zavedených kompletů plně kompatibilní.

Rámcová dohoda byla uzavřena dne 3. 6. 2024.

Ze zprávy o otevírání nabídky ze dne 14. 5. 2024 vyplývá, že před uzavřením rámcové dohody byl osloven pouze jediný dodavatel, a to vybraný dodavatel. V předmětné zprávě o otevírání nabídky je rovněž uvedeno, že výzva k podání nabídky byla vybranému dodavateli odeslána dne 19. 4. 2024.

Z výzvy k podání nabídky ze dne 19. 4. 2024 vyplývá, že rámcová dohoda byla uzavíraná mimo zadávací řízení v režimu podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona. Tato skutečnost vyplývá rovněž z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ ze dne 17. 4. 2024.

V čl. 1 rámcové dohody je uvedeno, že je uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona.

Dle čl. 2 rámcové dohody je předmětem rámcové dohody dodávka zboží specifikovaného v čl. 3 rámcové dohody následovně: „47 ks zkrácených variant útočné pušky HaK 416 A5, značky Heckler a Koch včetně příslušenství […], a to dle níže uvedené specifikace: značka výrobce: Heckler & Koch, NCAGE: D2330, model: 416 - 11“, ráže: 5,56x45, provedení: 0,1,D,

Dle čl. 4 odst. 1 rámcové dohody se rámcová dohoda uzavírá na dobu určitou, a to na 36 měsíců ode dne jejího podpisu smluvními stranami. V čl. 4 odst. 2 rámcové dohody je stanoveno, že zadavatel bude od vybraného dodavatele nakupovat zboží na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění (objednávky), kterou je vybraný dodavatel povinen písemně potvrdit do 10 pracovních dnů od jejího doručení. Dle čl. 4 odst. 3 rámcové dohody má být zboží dodáno do 500 dnů od doručení objednávky vybranému dodavateli.

Z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ vyplývá, že předpokládaná hodnota rámcové dohody byla 3 471 074,38 Kč bez DPH.

Dle čl. 6 rámcové dohody činí celková cena za zboží 3 455 158 Kč bez DPH.

Následující tabulka sestavená Úřadem obsahuje přehled relevantních informací o rámcových dohodách („RD“) a veřejných zakázkách („VZ“) uvedených navrhovatelem v přehledové tabulce přiložené k návrhu a rozporovaných navrhovatelem v textu podnětu, na nějž navrhovatel odkazuje prostřednictvím svého návrhu.

Úřad předně k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku (resp. rámcové dohody) obecně uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, které

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud se neuplatní některá z výjimek. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona.

V šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu na nákup útočných pušek mimo zadávací řízení, což navrhovatel napadá návrhem na uložení zákazu plnění rámcové dohody, neboť je přesvědčen, že zadavatel k postupu mimo zadávací řízení nebyl oprávněn, a dopustil se proto porušení § 2 odst. 3 zákona. V čl. 1 rámcové dohody je uvedeno, že je uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona, tj. na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu. Navrhovatel ve svém návrhu mj. tvrdí, že zadavatel s ohledem na hodnotu rámcové dohody, která činí 3 455 158 Kč bez DPH, zcela zjevně nebyl oprávněn postupovat mimo zadávací řízení na základě dané výjimky, jež je určena pro veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nepřevyšuje limit dle § 27 zákona, který pro veřejné zakázky na dodávky činí 2 mil. Kč. Úřad se proto předně zabýval posouzením otázky, zda byla rámcová dohoda skutečně uzavřena v režimu VZMR a zda mohlo být její uzavření mimo zadávací řízení potenciálně odůvodněno i jinou zákonnou výjimkou.

Úřad v dané souvislosti uvádí, že přestože je v čl. 1 rámcové dohody konstatováno, že je daná rámcová dohoda uzavírána v souladu s § 27 a § 31 zákona, s ohledem na postup zadavatele při uzavírání rámcové dohody zachycený v relevantní dokumentaci související s rámcovou dohodou, zejména ve výzvě k podání nabídky a v dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“, a rovněž vzhledem k ceně předmětu plnění rámcové dohody má Úřad za jednoznačné, že uvedení ustanovení § 27 a § 31 zákona v textu rámcové dohody při odůvodňování jejího uzavření mimo zadávací řízení je zcela evidentní administrativní chybou, což je patrné i z celkového kontextu recentních nákupů zbraní a jejich příslušenství zadavatelem. Cena pořizovaných útočných pušek vyjádřená v čl. 6 rámcové dohody (3 455 158 Kč bez DPH), stejně jako předpokládaná hodnota rámcové dohody vyplývající z dokumentu „Rodný list veřejné zakázky“ (3 471 074,38 Kč bez DPH) významně převyšuje finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky dle § 27 písm. a) zákona (2 mil. Kč bez DPH) a zároveň nepřekračuje limit pro podlimitní veřejné zakázky, který ke dni uzavření rámcové dohody činil

Úřad dále považuje za nutné vypořádat se s argumentací, kterou navrhovatel učinil součástí svého návrhu pro případ, že by Úřad v rozporu s názorem navrhovatele dospěl k závěru, že napadené nákupy zbraní a jejich příslušenství mají charakter veřejných zakázek pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by mělo být přistoupeno na to, že zadavatelem pořizované plnění má pravidelnou povahu, bylo by nutné dovodit, že zadavatel při uzavírání rámcové dohody postupoval v rozporu se zákonem, jelikož v průběhu 12 měsíců uzavřel rámcové dohody na dodávky výrobků stejného druhu v hodnotě přesahující limit pro nadlimitní veřejné zakázky, a nebyl tak oprávněn postupovat mimo zadávací řízení [ani na základě podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona]. Úřad k tomuto poznamenává, že mezi zadavatelem a navrhovatelem v daném případě není sporu o tom, že navrhovatelem napadené rámcové dohody a veřejné zakázky na nákup zbraní a jejich příslušenství nelze považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, jelikož pravidelnou povahu napadených nákupů soustavně odmítá jak navrhovatel, který je přesvědčen, že v daném případě se nemůže jednat o veřejné zakázky pravidelné povahy, neboť nejde o pravidelně pořizované dodávky, jež zadavatel nakupuje opakovaně a jsou trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování v rámci jednoho roku, tak zadavatel, který trvá na tom, že nikdy netvrdil, že by předmětné nákupy představovaly nákupy pravidelné povahy, ani se tímto způsobem nikdy nesnažil odůvodnit svůj postup při určování předpokládané hodnoty dotčených rámcových dohod a veřejných zakázek. Úřadu zároveň ze strany navrhovatele ani zadavatele nebyly předloženy žádné relevantní podklady, z nichž by pravidelná povaha posuzovaných nákupů jednoznačně vyplývala, přičemž navrhovatel (který možnost, že by dané nákupy mohly představovat veřejné zakázky pravidelné povahy, kategoricky odmítá) Úřadu nepředložil žádnou argumentaci, která by o existenci pravidelné povahy předmětných rámcových dohod a veřejných zakázek jakýmkoliv způsobem vypovídala.

Úřad se proto dále v podrobnostech nezabýval argumentací, kterou navrhovatel ve svém návrhu přednesl pro případ dovození závěru, že napadené nákupy mají pravidelnou povahu ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, neboť zadavatel i navrhovatel tento závěr ve vzájemně shodě odmítají, přičemž nelze ani tvrdit, že by závěr o pravidelné povaze předmětných nákupů jednoznačně vyplýval z dostupných podkladů a Úřadem zjištěných skutečností.

V návaznosti na výše uvedené přistoupil Úřad k posouzení stěžejní části návrhu, která spočívá v tvrzení navrhovatele, že zadavatel nebyl oprávněn uzavřít rámcovou dohodu mimo zadávací řízení ani na základě podlimitní výjimky dle § 30 písm. j) zákona, neboť dlouhodobě nezákonně dělí veřejné zakázky na nákupy zbraní a jejich příslušenství tak, aby celková hodnota nákupů dosahovala těsně hodnoty pod limit nadlimitní veřejné zakázky. Navrhovatel má za to, že do předpokládané hodnoty rámcové dohody měly být zahrnuty rovněž hodnoty dalších výše specifikovaných veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmětem bylo dle navrhovatele vzájemně obdobné plnění pořizované s jednotným cílem systémového přezbrojení jednotlivých útvarů PČR.

Úřad k problematice dělení veřejných zakázek v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky dle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, k nimž se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení zákona je pravidlo ukládající zadavateli stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto dělená část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). Pojem funkční celek zákon nijak blíže nedefinuje, při jeho výkladu lze ovšem vycházet z recentní rozhodovací praxe. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20865/2021/161/TMi ze dne 24. 6. 2021 vystupuje dle platné právní úpravy při určování toho, co se rozumí jednou veřejnou zakázkou, do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně a časově souvisejí (a naopak může být funkční hledisko naplněno i tam, kde věcná a místní souvislost chybí). Předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí uvádí konkrétně následující: „V současné právní úpravě však vystupuje do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně i časově souvisejí. Určení, zda spolu plnění souvisí tak, aby je bylo nutno sčítat podle § 18 odst. zákona, bude vždy velmi záležet na konkrétních okolnostech posuzovaných případů a charakteru předmětných plnění“. Funkční celek je tedy stěžejním faktorem pro posouzení povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, nelze však typizovat, co daný funkční celek obecně tvoří. Jak je uvedeno výše, v každém případě může být funkční celek založen na jiných okolnostech a je proto potřeba každý případ posuzovat individuálně. Funkční celek je přitom třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby, které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit. Zároveň je rozhodující pro správné určení funkčního celku zodpovězení otázky, zda je výše uvedeného účelu (naplnění zadavatelových potřeb) dosaženo až realizací více dílčích plnění, nebo dojde k jeho naplnění již realizací jednoho (byť na první pohled dílčího) plnění.

Ohledně pojmu „časová souvislost“ lze odkázat na jeho výklad v komentářové literatuře: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován [rozumí se ve srovnání s předchozí právní úpravou, tj. zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu]. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap.

Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek. Podle § 18 odst. 1 a 2 je tedy nadále zakázáno věcně rozdělit předmět veřejné zakázky za účelem obcházení zákonem stanovených limitů (zejména pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu).“

Úřad dále uvádí, že jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty předpokládané, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje § 35 zákona. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde k obejití povinnosti stanovené zákonem, které může spočívat právě ve snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v zákoně a následné zařazení do jiné kategorie, resp. režimu veřejných zakázek. Takový postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení zákona či není povinen podle zákona postupovat vůbec.

Pro posouzení postupu zadavatele podle zákona je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Zákon v § 16 odst. 1 definuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako zadavatelem předpokládanou výši úplaty (bez zahrnutí daně z přidané hodnoty) za plnění veřejné zakázky vyjádřenou v penězích. Dotčené ustanovení zákona dále ukládá, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel stanoví buď před zahájením zadávacího řízení, nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky dle § 30 zákona. Dle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je třeba stanovit v takové úrovni přesnosti, aby bylo možné určit, do jakého režimu (podlimitního, nadlimitního, VZMR) bude veřejná zakázka patřit. Uvažujeme-li tedy, že zadavatel směřuje k zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před jejím zadáním, tzn. před uzavřením smlouvy. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit, musí dbát na § 18 odst. 1 zákona, který ukládá povinnost stanovit předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky (smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky). Zákonodárce následně v § 18 odst. 2 zákona stanoví pravidlo, co všechno je třeba podřadit pod jednu veřejnou zakázku – vše, co spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí.

K samotné problematice „dělení“ veřejných zakázek se již vedle rozhodovací praxe Úřadu opakovaně vyjádřil jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud. NSS ve svém rozhodnutí č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024 ve vztahu k dané problematice uvedl, že „jakkoliv důvodová zpráva naznačuje, že pro závěr o existenci funkčního celku je podstatná jen věcná a místní souvislost plnění, pojem funkční celek vyjadřuje komplexitu plnění, tj. nikoliv jejich pouhou souvislost, nýbrž spíše provázanost či spojení určitým pojícím prvkem. Tím zpravidla bude […] celkový (jednotící) záměr zadavatele, respektive potřeba realizace všech provázaných plnění tak, aby byl naplněn celkový smysl poptávky. To neznamená, že by každé plnění nemohlo sledovat také vlastní cíl, jehož význam může být dokonce sám o sobě převažující. Avšak v situaci, kdy plnění ve svém souhrnu sledují navíc také společný cíl, jedná se o zásadní indicii nasvědčující tomu, že dělení na dílčí plnění je účelové. Za společný cíl více plnění však nelze

V kontextu výše uvedeného je tak Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k rámcové dohodě a dalším navrhovatelem napadeným veřejným zakázkám a rámcovým dohodám povinen posoudit charakter jejich plnění z hlediska jeho možné souvislosti, resp. posoudit otázku, zda předmět plnění rámcové dohody tvoří s předmětem dalších navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti ve smyslu § 18 zákona (s přihlédnutím ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat), a vyhodnotit tak, zda se v šetřeném případě jednalo o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv. Úřad tak přistoupí k posouzení, zda při stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody a související volbě režimu jejího uzavírání měla být k hodnotě předmětu rámcové dohody přičtena rovněž hodnota předmětu dalších navrhovatelem vymezených rámcových dohod a veřejných zakázek, a to jak hodnota tří rámcových dohod uzavřených v období, které relativně krátce předcházelo uzavření rámcové dohody, tj. hodnota • rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, • rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a • rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, tak hodnota všech ostatních rámcových dohod a veřejných zakázek uvedených navrhovatelem v přehledové tabulce a rozporovaných v textu podnětu, na nějž navrhovatel odkazuje prostřednictvím svého návrhu, tj. hodnota • veřejné zakázky „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“, • veřejné zakázky „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů Zeiss“, • veřejné zakázky „Pistole Glock“, • veřejné zakázky „Poutka pro ruční vrhače HaK mod. 69 A1“, • rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“,

Ve vztahu k věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele tvoří jedinou veřejnou zakázku, nebo několik jednotlivých veřejných zakázek. Jinak řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti. Třebaže věcná souvislost nemůže sama o sobě (ani v prostém spojení s časovým a místním hlediskem) vést k jednoznačnému závěru o účelovém dělení předmětu plnění veřejné zakázky, stejně jako její absence nemůže tento závěr spolehlivě vyvrátit, zůstává klíčovým faktorem při posuzování jednoty veřejné zakázky, neboť může vypovídat o celkovém jednotícím záměru zadavatele a je důležitým hlediskem při posuzování komplexní provázanosti plnění, která vyjadřuje, zda plnění tvořící předmět více veřejných zakázek ve svém souhrnu představuje jeden funkční celek. Úřad se proto zabýval posouzením věcné souvislosti předmětu plnění rámcové dohody a ostatních navrhovatelem napadených rámcových dohod a veřejných zakázek.

Předmětem rámcové dohody je dle jejího čl. 3 dodávka 47 ks útočných pušek značky Heckler & Koch vč. příslušenství. Před uzavřením rámcové dohody zadavatel uzavřel rovněž rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“, jejímž předmětem je dodávka 61 mikrorážových samopalů PDW značky Heckler & Koch vč. příslušenství, rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“, jejímž předmětem je dodávka 11 souprav odstřelovačských pušek značky SAKO vč. příslušenství, a rámcovou dohodu „Rámcová dohoda na dodávky výcvikových pistolí ‚T‘ a ‚R‘“, jejímž předmětem je dodávka 99 souprav výcvikových pistolí T a R značky Glock vč. příslušenství. Zadavatel tak v relativně krátkém časovém horizontu uzavřel celkem čtyři navrhovatelem napadené rámcové dohody, jejichž předmětem je dodávka tří různých kategorií ručních palných zbraní – útočných pušek, mikrorážových samopalů PDW a odstřelovačských pušek – a výcvikových pistolí značky Glock.

Úřad konstatuje, že zadavatel se v rámci svého vyjádření k návrhu podrobně vyslovil k odlišnosti uvedených kategorií zbraní, když s podrobným technickým zdůvodněním vylíčil, že

V dané souvislosti Úřad pro srovnání odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne

Úřad tak uzavírá, že hledisko věcné souvislosti předmětu rámcové dohody ve vztahu k předmětu rámcových dohod „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ a „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ je naplněno pouze do té míry, že se ve všech třech případech jedná o dodávku ručních palných zbraní určených pro užití v ozbrojených bezpečnostních složkách, přičemž v konkrétnějších rovinách již Úřad věcnou souvislost předmětných kategorií zbraní s ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal.

Úřad s ohledem na výše uvedené skutečnosti dále konstatuje, že hledisko věcné souvislosti je ve vztahu k rámcové dohodě zjevně naplněno pouze v minimální míře rovněž v případě navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmětem jsou nákupy dalších druhů dlouhých zbraní a (ostrých) pistolí Glock, tj. veřejných zakázek „Obměna a doplnění výzbroje pro boj s terorismem“ a „Pistole Glock“ a rámcových dohod „Rámcová dohoda na dodávky pistolí Glock včetně příslušenství“, „RD – Pistole Glock 2021–2022“, „Rámcová dohoda OPu SAKO TRG 2021-2022“, „Pušky pro přesnou střelbu DMR – rámcová

Ve vztahu k časové souvislosti Úřad obecně uvádí, že je nutno k jejímu posouzení přistoupit striktně kazuisticky, neboť, jak již bylo řečeno výše, vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu. Časová souvislost není přesně ohraničená určitým pevně stanoveným okamžikem, ale je vždy nutno přihlížet k různým okolnostem a specifickým podmínkám konkrétního případu, k čemuž Úřad sděluje následující. V šetřené věci byla posuzovaná rámcová dohoda uzavřena dne 3. 6. 2024, zatímco k zadání dalších navrhovatelem napadených veřejných zakázek a rámcových dohod, jejichž předmět dle navrhovatele tvoří s předmětem přezkoumávané rámcové dohody funkční celek, došlo v období ode dne

Úřad k danému závěru dospěl jak ve vztahu k veřejným zakázkám a rámcovým dohodám, jejichž předmětem byl nákup zbraní (či příslušenství) zcela odlišné kategorie, které se od útočných pušek na úrovni své konstrukce, charakteru a účelu podstatným způsobem liší, tak ve vztahu k rámcové dohodě „Samopaly a pušky H&K včetně příslušenství a zaměřovačů

Úřad tak uzavírá, že hypotetickou možnost existence časové souvislosti (jež však s ohledem na výše popsanou nepředvídatelnost nákupů stále vykazuje značnou míru spekulativního charakteru) v daném případě shledal pouze ve vztahu k rámcovým dohodám uzavřeným v horizontu zhruba jednoho roku před uzavřením přezkoumávané rámcové dohody, tj. ve vztahu k rámcovým dohodám „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO

Ve vztahu k funkční souvislosti Úřad v obecné rovině uvádí, že její existence či naopak absence se dovozuje zejména na základě účelů a jednotného cíle, pro něž jsou veřejné zakázky zadávány. Úřad podotýká, že tento účel nemůže být příliš obecného a širokého rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty plnění, která spolu fakticky nesouvisejí. Při zhodnocení funkční souvislosti u nyní šetřených rámcových dohod a veřejných zakázek je nutné pohlížet na celkový záměr pořízení dotčených zbraní a jejich příslušenství, přičemž odhlédne-li Úřad od dávnějších nákupů realizovaných v letech 20172020, jež byly určeny k přezbrojení jednotlivých útvarů PČR (což zadavatel nikterak nepopírá), je zřejmé, že vzhledem k přerušení procesu přezbrojení v důsledku rozhodnutí Úřadu a předsedy Úřadu v kauze samopaly bylo účelem veškerých následných rámcových dohod a veřejných zakázek na dodávky zbraní a jejich příslušenství udržování provozuschopné unifikované výzbroje. Zadavatel v rámci svých vyjádření opakovaně zdůrazňuje, že veškeré aktuální nákupy provedené po zastavení zbývající části procesu přezbrojení slouží pouze k udržení stávající, již vybudované unifikované a nadále perspektivní majetkové výzbrojní základny, o čemž svědčí i velmi omezené počty pořizovaných výzbrojně technických prostředků, které jsou jen malým zlomkem celkových počtů zbraní provozovaných zadavatelem. Úřadu nebyl dán žádný důvod o tomto tvrzení zadavatele pochybovat. Jestliže navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel v rámci konkrétního správního řízení v minulosti uvedl, že jeho cílem v určitém rozhodném období bylo provést přezbrojení složek PČR, Úřad konstatuje, že pouze na základě této skutečnosti přirozeně nelze bez dalšího dovodit, že zadavatel za stejným účelem realizoval i veškeré další nákupy zbraní a jejich příslušenství, zvláště v situaci, kdy nutností přezbrojení zadavatel odůvodňoval svůj postup v rámci JŘBU, který následně přestal být ze strany zadavatele uplatňován. Úřad akceptuje deklaraci zadavatele, podle níž byl proces systémového přezbrojení PČR po prvotních rozhodnutích v kauze samopaly zastaven, a to i s ohledem na to, že o dané skutečnosti jednoznačně svědčí také srovnání objemů pořizovaného plnění. Zatímco předmětem veřejných zakázek na nákup zbraní a souvisejícího příslušenství zadávaných v JŘBU v období let 2017-2020 bylo poměrně velké množství výzbroje významné finanční hodnoty (684 souprav samopalů a pušek; 605 souprav samopalů a pušek; 1486 souprav pistolí Glock; 2300 souprav pistolí Glock; 7289 ks náhradních dílů, příslušenství a dalších komponentů pro zbraňové komplety dlouhých zbraní), předmětem následných nákupů realizovaných v období od roku 2021 byl řádově nižší objem nakupovaného plnění, který zároveň tvoří pouze malou část z celkového množství daného plnění v dispozici zadavatele. Pro ilustraci lze uvést, že přezkoumávaná rámcová dohoda směřuje k pořízení 47 ks útočných pušek, což činí cca 3,3 % z celkového počtu zbraní dané kategorie provozovaných před uzavřením dané rámcové dohody (1420 zbraní); předmětem rámcové dohody „Rámcová dohoda na dodávky odstřelovačských pušek SAKO TRG“ je 11 souprav odstřelovačských pušek, což představuje přibližně 4,5 % z celkového počtu zbraní předmětné kategorie, jimiž zadavatel disponoval před uzavřením dané rámcové dohody (245 zbraní); a rámcová dohoda „Rámcová dohoda na dodávky samopalů PDW HaK MP7A1“ byla uzavřena za účelem pořízení 61 ks mikrorážových samopalů, což odpovídá zhruba 8 % z celkového počtu zbraní dané kategorie, jež byly zadavatelem v době před uzavřením dané rámcové dohody provozovány (765 zbraní). Úřad uzavírá, že účelem přezkoumávané rámcové dohody na nákup útočných pušek (stejně jako dalších navrhovatelem napadených rámcových