ÚOHS S0654/2023/VZ – D6 Petrohrad - Lubenec
ÚOHS · 21. 3. 2024
O co šlo
D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa
Spisová značka: ÚOHS-S0654/2023/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-09888/2024/500
Brno 5. 3. 2024
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 10. 2023
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
•
zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56,
140 00 Praha 4,
•
navrhovatel – Stavby mostů a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4,
ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4. 1. 2024 JUDr. Františkem
Scholzem, advokátem, ev. č. ČAK 03586, Advokátní kancelář SCHOLZ & MALÝ s.r.o.,
IČO 24281867, se sídlem Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky
„D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo
odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023
pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie
dne 24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Stavby mostů a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4
– ze dne 9. 10. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství
silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – učiněných při
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
zadávání veřejné zakázky „D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“ v otevřeném
řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2023 a uveřejněno ve Věstníku
veřejných zakázek dne 22. 5. 2023 pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním
věstníku Evropské unie dne 24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav, se
podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
ODŮVODNĚNÍ
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56,
140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 19. 5. 2023 odesláním oznámení o zahájení
zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné
zakázky „D6 Petrohrad - Lubenec, D6 Lubenec - obchvat, II. etapa“. Oznámení o zahájení
zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 5. 2023
pod ev. č. Z2023-021253, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne
24. 5. 2023 pod ev. č. 2023/S 099-309198, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná
zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
V čl. 2.1. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako »provedení stavebních prací dle této zadávací dokumentace a jejích příloh (dále jen „stavba“ nebo „dílo“)«.
V oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek
dne 22. 5. 2023 je pak jako předmět veřejné zakázky uvedena výstavba dálnice D6 v kategorii
D25,5/120, konkrétně pak má jít o „čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Do stavby
jsou dále zahrnuty související přeložky stávající silnice I/6 a silnic III/2243, III/2245 a III/2063,
několik mostních objektů v místech křížení s vodotečemi, migračními koridory a biokoridory
a v místě křížení s přeložkou stávající silnice I/6, protihlukové stěny a zemní valy pro ochranu
obyvatel obcí před hlukem z dopravy (…)“.
Podle čl. 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 4 931 243 881,00 Kč bez DPH.
V čl. 13 „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace je konec lhůty pro podání nabídek stanoven do dne 24. 07. 2023 do 09:00. Z veřejně dostupných informací uveřejněných na profilu zadavatele1 pak vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek až do dne 5. 3. 2024 do 9:00.
Dne 14. 9. 2023 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Stavby mostů a.s.,
IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupená
na základě plné moci ze dne 4. 1. 2024 JUDr. Františkem Scholzem, advokátem,
ev. č. ČAK 03586, Advokátní kancelář SCHOLZ & MALÝ s.r.o., IČO 24281867, se sídlem
1
Dostupný
prostřednictvím
internetové
adresy:
zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/617769; pozn. Úřadu
2
https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
Na Příkopě 583/15, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 13. 9. 2023 proti zadávací
dokumentaci (dále jen „námitky“).
Zadavatel svým rozhodnutím signovaným dne 29. 9. 2023, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 9. 10. 2023 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
OBSAH NÁVRHU
Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání zadávacích podmínek na veřejnou zakázku, konkrétně pak požadavků dle kapitoly 23 „Mostní závěry“ Zvláštních technických kvalitativních podmínek stavby, které tvoří část II. přílohy č. 5 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace (dále jen „ZTKP“), a dále technických specifikací a poznámek ke stavebním objektům SO 201, 202, 204, 205 a 206, jejichž stanovením zadavatel dle názoru navrhovatele porušil zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona, zejména pak zásadu transparentnosti a zákazu diskriminace. Navrhovatel má dále za to, že se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatele.
Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel v ZTKP stanovil nepřiměřené požadavky na mostní závěry, které dle něj ve výsledku směřují k omezení volby druhu mostního závěru na jeden konkrétní druh vyráběný jediným výrobcem. Navrhovatel má přitom za to, že jím napadené články ZTKP jsou příliš omezující a bezdůvodně diskriminující, přičemž že jejich důsledkem je omezení volné hospodářské soutěže tím, že uchazeči o veřejnou zakázku jsou nepřípustnou měrou omezeni v možnosti účastnit se zadávacího řízení, když jsou dle jeho názoru nuceni obrátit se na pouze na jednoho konkrétního výrobce mostních závěrů. Navrhovatel přitom konkrétně uvádí, že požadavek na způsob připevnění těsnícího profilu je neopodstatněný, a navíc v případě mostního závěru druhu 8 (lamelový) zcela technicky neproveditelný.
Navrhovatel přitom rozporuje způsob, kterým se s uvedeným tvrzením vypořádal v rozhodnutí
o námitkách zadavatel, přičemž upozorňuje na to, že text ZTKP v uvedené souvislosti hovoří
o demontáži celého těsnícího profilu, a tedy že požadavek zadavatele směřuje k tomu, aby byl
těsnící profil demontovatelný u všech mostních závěrů z podhledu, a nikoliv pouze
o demontáži prvků pro snížení hlučnosti, jak v rozhodnutí o námitkách uvedl zadavatel.
Navrhovatel dále uvádí, že výklad zadavatele, dle kterého se požadavek na těsnící profil
nevztahuje na mostní závěry druhu 6 z důvodu, že se „nejedná o těsnící profil, ale odvodňovací
pás“, z textu ZTKP nevyplývá. Výklad zadavatele je tak dle navrhovatele v přímém rozporu
se zněním ZTKP a odporuje jeho smyslu, přičemž zadavatel tak činí ZTKP neurčitými
a nesrozumitelnými, čímž zároveň porušuje zásadu transparentnosti. Navrhovatel dále
označuje podmínku stanovenou ZTKP, dle které „[p]ovrchové mostní závěry na vnějších
a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou
konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okraj
horní římsy“ za bezdůvodně diskriminující, neboť dle jeho názoru nemá toto specifické řešení
žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení, přičemž uvedenou podmínku dle něj
splňuje pouze druh 8 mostního závěru (lamelový). K odůvodnění zadavatele obsaženému
3
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
v rozhodnutí o námitkách, dle kterého uvedenou podmínku splňuje rovněž druh mostního
závěru 4, pak navrhovatel doplňuje, že tento druh je možné použít pouze u krátkých mostů
s minimálním dilatačním pohybem, pročež jeho užití v rámci veřejné zakázky není možné.
Dle názoru navrhovatele tak zadavatel „na oko“ umožňuje užití jiného konstrukčního řešení,
nicméně podmiňuje jej udělením souhlasu, který dle názoru navrhovatele ve skutečnosti nelze
získat.
Navrhovatel následně zpochybňuje podmínky stanovené ZTKP na rovnoměrné rozevření lamel. Navrhovatel přitom považuje požadavek na rovnoměrné rozevření mezer za nesplnitelný, resp. splnitelný pouze pro jediný výrobek jediného výrobce, přičemž dle jeho názoru nemá rovnoměrné rozevření mezer technické opodstatnění pro bezpečné fungování mostního závěru. Dle navrhovatele pak současně platí, že prvky tohoto systému jsou vždy namáhány torzním momentem, a to z důvodu, že prvky řízení jsou vždy pod lamelami, nikoliv v ose lamel, čímž v mostním závěru vznikají kroutící momenty. Výklad zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že zadavatel uvedený požadavek vykládá ve smyslu, že „samotný prvek“ nesmí být namáhán kroutícím momentem, jelikož poté dochází k deformaci ostatních částí mostního závěru, pak navrhovatel opět považuje za rozporný s logickým smyslem textu
ZTKP. Uvedeným postupem tak dle navrhovatele zadavatel opětovně způsobuje neurčitost
a nesrozumitelnost ZTKP, čímž porušuje zásadu transparentnosti. Navrhovatel dále uvádí,
že tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, dle kterého je požadavek rovnoměrného
rozevření mezer posuzován autorizovanou osobou při určování životnosti mostního závěru,
není pravdivé. Navrhovatel k tomuto uvádí, že certifikace mostních závěrů je prováděna
v souladu s Technickým návodem 09.04.01, resp. v souladu s EAD (European Assessment
Documents), přičemž součástí tohoto návodu není požadavek rovnoměrného rozevření
mezer. Dle navrhovatele jsou přitom rovněž certifikovány mostní závěry s požadovanou
životností, u nichž dochází k nerovnoměrnému rozevření mezer. Dle navrhovatele tak není
pravdou, že by zadávací podmínky na veřejnou zakázku připouštěly všechny mostní závěry
řádně posouzené autorizovanou osobou s životností kategorie 4 – 50 let. K tvrzení zadavatele,
dle kterého relevantní výrobci působící na trhu uvádějí, že jsou schopni splnit požadavek na
rovnoměrné rozevření spáry, navrhovatel dodává, že s ohledem na skutečnost, že je řešení
uvedené pod první odrážkou příslušné podmínky technicky neproveditelné, zbývá
dodavatelům jen možnost užití řešení uvedené pod druhou odrážkou, tzn. řešení v podobě
systému nenuceného geometrického tvaru. Navrhovateli je přitom znám jediný výrobce,
konkrétně pak společnost MAURER2, který uvedený požadavek splňuje, což navrhovatel
považuje za nepřípustný nepřímý odkaz na konkrétní výrobek jediného výrobce provedený
v rozporu s § 89 odst. 5 písm. a) a b) zákona, přičemž se tímto zadavatel dopustil rovněž skryté
diskriminace vůči dodavatelům.
Navrhovatel se dále vymezuje proti nemožnosti užití vybraných druhů mostních závěrů na vybraných stavebních objektech. Navrhovatel odkazuje na dílčí technické specifikace a poznámky ke stavebním objektům SO 201, 202, 204, 205 a 206 uvedené v projektové dokumentaci, na základě kterých je k uvedeným stavebním objektům navržen k použití druh
8 mostního závěru (lamelový). Navrhovatel přitom poukazuje na formulace uvedené
v čl. 23.1.1. ZTKP, dle kterých se nepřipouští k užití mostní závěry druh 5 (kobercový mostní
2
společnost MAURER SE, sídlem Frankfurter Ring 193, 80807 Mnichov, Spolková republika Německo
(dále jen „MAURER“; pozn. Úřadu)
4
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
závěr) a druh 7 (podporovaný mostní závěr), přičemž druh 2 (podpovrchový mostní závěr)
a druh 3 (elastický mostní závěr) jsou přípustné k použití pouze s písemným souhlasem
zadavatele. Navrhovatel dále poukazuje na to, že uvedený článek ZTKP upravuje podmínku,
dle které mají být použité mostní závěry vodotěsné až po spodní okraje říms, přičemž druh 6
mostního závěru (hřebenový mostní závěr) musí být opatřen takovým způsobem odvodnění,
aby nedocházelo k zatékání do konstrukce. Navrhovatel dochází k závěru, že technické
specifikace a poznámky k vybraným mostům na jedné straně a ZTKP na druhé straně jsou
ve vzájemném nesouladu. Uvedené požadavky jsou přitom dle navrhovatele rovněž
diskriminační, neboť omezují výběr možného mostního závěru pouze na druh 8
s rovnoměrným otevíráním mezer, který dle navrhovatele vyrábí pouze společnost MAURER.
K tabulce F.1 „Vhodnost použití druhů“ (dále jen „tabulka F1“), která tvoří přílohu F dokumentu TP 86 Mostní závěry z roku 2009 (dále jen „TP 86:2009“), na kterou zadavatel odkazuje v rozhodnutí o námitkách, pak navrhovatel uvádí, že tato má pouze doporučující charakter, přičemž určuje pouze vhodnost, nikoliv výlučnou možnost použití konkrétního druhu mostního závěru v závislosti na typu komunikace a jejího dopravního zatížení.
Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách,
dle kterého zadavatel vychází z uvedené tabulky z důvodu péče řádného hospodáře z důvodu
eliminace škod. Navrhovatel má zato, že uvedená tabulka je již překonaná, přičemž uvádí
příklady veřejných zakázek, které spadají do časové platnosti dokumentu TP 86:2009
a u kterých byly použity hřebenové mostní závěry, které přitom s uvedenou tabulkou nejsou
v souladu. Navrhovatel dále zpochybňuje bod 67 odůvodnění rozhodnutí o námitkách,
ve kterém zadavatel odmítá, že by výše uvedené technické poznámky k vybraným mostům
a ZTKP byly v nesouladu, přičemž se odvolává na respektování autorských práv projektanta
pro dané mosty. Navrhovatel přitom zdůrazňuje, že je to zadavatel, kdo je odpovědný
za soulad zadávací dokumentace, přičemž respektováním autorských práv projektanta
nemůže omlouvat svůj postup v rozporu se zákonem.
Navrhovatel dále brojí proti způsobu, kterým zadávací podmínky stanovují oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů. Navrhovatel cituje vybrané pasáže článku 23.1.1. ZTKP, na jejichž základě má být zadavatel oprávněn schvalovat v konkrétních případech užití dodavateli navržených druhů mostních závěrů. Uvedená ustanovení jsou přitom dle navrhovatele netransparentní a potenciálně diskriminační, když mohou sloužit k odmítání užití jakéhokoliv druhu mostního závěru kromě mostního závěru druhu 8 ve specifickém technickém řešení dle ZTKP, přičemž jejich důsledkem dle navrhovatele bude předkládání neporovnatelných nabídek na veřejnou zakázku.
Navrhovatel dodává, že s ohledem na to, že splnit stanovené technické požadavky zadavatele
může jen jeden druh mostního závěru od jednoho výrobce (jak navrhovatel uvedl výše), je
jisté, že všechny ostatní druhy mostních závěrů nemohou uspět, a budou tak zadavatelem
odmítnuty. Možnost navrhnout zadavateli ke schválení jiný druh mostních závěrů se tak
navrhovateli jeví jako účelová zástěrka diskriminační povahy technických podmínek veřejné
zakázky. Navrhovatel shrnuje, že ZTKP nesplňuje požadavky kladené zákonem
na transparentnost a jednoznačnost zadávací dokumentace (přičemž odkazuje na odůvodnění
rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-36235/2020/500/JBě ze dne 12. 11. 2020 vydaného ve správním
řízení vedeném pod sp.zn. S 316,375/2020 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále
jen „NSS“) č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 11. 2010). Důsledkem výše uvedeného dle
navrhovatele bude, že dodavatelé nepodají nabídky pro srovnatelná plnění, neboť každý z nich
5
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
bude kalkulovat s jiným rizikem a podmínkami ke zhotovení díla, a nabídky tak budou
vzájemně neporovnatelné.
Navrhovatel shrnuje výše uvedené tak, že podmínky ZTKP jsou cíleně směřovány k využití jediného typu výrobku, a to mostního závěru druh 8 (lamelový). Dle navrhovatele je dále zřejmé, že podmínka rovnoměrného rozevření mezer je stanovena tak, že ji splňuje výhradně jediný výrobce, a to společnost MAURER. Navrhovatel dále konstatuje, že zadavatel nikterak nedoložil sdělení uvedená v bodech 57 a 68 rozhodnutí o námitkách, ve kterých zadavatel sděluje, že mostní závěr druh 6 považuje za nevhodné řešení z důvodu údajného zvýšení nákladů na údržbu, provozní náklady a bezpečnost. Uvedená tvrzení zadavatele jsou tak dle názoru navrhovatele nepřezkoumatelná, neboť je nelze bez dalšího ze strany navrhovatele dále ověřit. Navrhovatel přitom dokládá potvrzení výrobce hřebenového mostního závěru, dle kterého lze s dodržením technických úprav provádět výměnu odvodňovacího pásu hřebenového závěru rovněž z podhledu, pročež dle navrhovatele není důvod užití tohoto druhu mostního závěru jakkoliv omezovat. Navrhovatel k tomu dále dodává, že uvedený mostní závěr je pak zcela běžně používán v zahraničí na dálnicích a obdobně vytížených silnicích a pozastavuje se nad tím, proč by jeho použití v České republice mělo být neekonomické, resp. nákladné na údržbu. Navrhovatel má tak zato, že jeho námitky byly zadavatelem vypořádány nedostatečně.
Závěrem návrhu navrhovatel uvádí, že nezákonným postupem zadavatele dochází k omezení volné hospodářské soutěže a porušení zákazu diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti a k zabránění či k omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, čímž jsou porušovány základní principy zákona. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření dle ust. § 263 odst. 3 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení pro rozpor zadávacích podmínek se zákonem, případně, pokud dojde k závěru, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodu pro odmítnutí námitek, aby uložil zadavateli nápravné opatření dle ust. § 263 odst. 5 zákona spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Úřad obdržel návrh dne 9. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
o zadavatel, o navrhovatel.
Přípisem ze dne 10. 10. 2023 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci
přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu
obdržel Úřad dne 19. 10. 2023.
Vyjádření zadavatele k návrhu
Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu signovaném dne 19. 10. 2023 předně odkázal na své rozhodnutí o námitkách, přičemž uvedl, že nepovažuje za účelné opakovat argumenty, pro
6
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
které přistoupil k odmítnutí námitek navrhovatele. K tvrzení navrhovatele, dle kterého se
zadavatel nedostatečně a nesprávně vypořádal s jednotlivými námitkami navrhovatele, resp.
že rozhodnutí o námitkách není dostatečně odůvodněné, popř. že je nesrozumitelné
a nepřezkoumatelné, pak zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí následující. Zadavatel
předně upozorňuje na to, že s ohledem na rozsah námitek strukturoval rozhodnutí
o námitkách tak, že důsledně uváděl čísla jednotlivých odstavců námitek, ke kterým příslušné
vyjádření směřuje. Dle zadavatele tak lze snadno ověřit, že se zadavatel podrobně
a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Zadavatel přitom
upozorňuje na to, že ani sám navrhovatel v návrhu neuvedl, které konkrétní části rozhodnutí
o námitkách mají být dle jeho názoru nesrozumitelné. Rovněž pak zadavateli není jasné, která
část rozhodnutí o námitkách má být dle navrhovatele nepřezkoumatelná, nicméně z kontextu
návrhu zadavatel dovozuje, že tvrzená nepřezkoumatelnost má zřejmě směřovat k situaci
předvídané v čl. 23.1.1. ZTKP, přičemž doplňuje, že řešený písemný souhlas zadavatele (resp.
objednatele) nelze chápat jako něco, co umožní zadavateli fakticky činit nepřezkoumatelná,
netransparentní a diskriminační rozhodnutí. Předmětný písemný souhlas je přitom dle
zadavatele vyžadován z důvodu možnosti ověření souladu realizovaného konstrukčního řešení
s technickou specifikací, přičemž je vydáván na základě objektivně zjistitelného technického
stavu v souladu s TP 86:2009.
V souvislosti s navrhovatelem tvrzenou diskriminační povahou zadávacích podmínek pak zadavatel zásadně odmítá tvrzení, že technické podmínky stanovené v ZTKP popisují výrobek jediného výrobce, resp. výrobce MAURER. Technické podmínky jsou dle zadavatele vymezeny důsledně parametricky, přičemž na žádné z požadovaných technických řešení se nevztahuje patentová ochrana. Okruh potenciálních dodavatelů tak dle zadavatele není jakkoliv omezen.
Dle zadavatele pak není pravdou, že by společnost MAURER jako jediná splňovala předmětné
technické podmínky. Dle zadavatele předmětné podmínky splňují rovněž výrobci SVP mosty,
s.r.o., IČO 24212415, se sídlem U Rakovky 436/31, 148 00 Praha 4 (dále jen „SVP mosty“),
M A K O S a.s, IČO 25825071, se sídlem Sirotčí 1170/7, 703 00 Ostrava (dále jen „MAKOS“),
MAGEBA Gesellschaft m.b.H. - odštěpný závod, IČO 09693416, se sídlem Novoměstská
2170/1c, 621 00 Brno (dále jen „MAGEBA“), a FREYSSINET CS, a.s., IČO 61673048, se sídlem
Královická 267, 250 61 Zápy (dále jen „FREYSSINET CS“). V případě výrobce MAGEBA zadavatel
nicméně uvádí, že jeho výrobek sice splňuje zvláštní technické podmínky, nebyl však u něj
dokončen proces certifikace. U výrobce FREYSSINET CS je pak dle zadavatele aktuální situace
taková, že zadavatel po zaznamenané destrukci některých částí výrobku tohoto výrobce vyzval
k technickým úpravám, které by zajistily bezpečnost a funkčnost výrobku, přičemž jejich
provedení dosud nebylo výrobcem doloženo. S ohledem na to zadavatel zakázal instalaci
předmětného výrobku.
Zadavatel dále obecně sděluje, že při stanovení technické specifikace vycházel ze svých provozních potřeb, přičemž poukazuje na to, že navrhovatelem prosazované technické řešení (tedy použití mostního závěru druhu 6; pozn. Úřadu) je sice ve srovnání s požadavkem zadavatele levnější ve fázi dodávky, v budoucnu však bude představovat zvýšené náklady na provoz, kontrolu a údržbu. Základní rozdíl mezi druhem mostního závěru 6 a 8 (resp. druhem
4) přitom spočívá dle zadavatele v tom, že kotvená hřebenová deska je ukotvena pomocí
šroubových spojů, kdy v minulosti docházelo k samovolnému uvolnění těchto desek,
a zadavatel tak musí provádět vícekrát ročně kontrolu a údržbu šroubových spojů.
K referencím uváděným navrhovatelem pak zadavatel konstatuje, že předmětné výrobky byly
7
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
osazeny experimentálně, přičemž jejich vyhodnocení proběhne až za 5 let od jejich instalace.
Zadavatel dále dodává, že požadavek na rovnoměrné rozevření lamel plně vychází
z požadavku kapitoly 10.2.4 „Odchylka šířky dilatační spáry (Výroba, montáž a za provozu)“
dokumentu TP 86:2009, kde je přitom předmětný požadavek dokonce přísnější, než jak je
stanoven v ZTKP. Dále zadavatel uvádí, že tzv. systém nenuceného geometrického tvaru byl
poprvé instalován při stavbě Barrandovského mostu v roce 1986, pročež nesouhlasí s tím,
že by uvedený systém vycházel z užitného vzoru společnosti MAURER. Dle zadavatele přitom
ochranná doba odkazovaného užitného vzoru již uplynula. Zadavatel shrnuje výše uvedené
tak, že při tvorbě zadávacích podmínek rozhodně nechtěl diskriminovat žádného dodavatele
nebo bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž, a je přesvědčen, že taková situace
ani nenastala.
Rozhodnutí o námitkách
S ohledem na to, že zadavatel ve vyjádření k návrhu přímo odkázal na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele, uvádí Úřad následně rovněž obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně uvedl, že předmětná technická specifikace plně
respektuje platné technické a normativní předpisy, přičemž pouze doplňuje specifikace, které
vycházejí ze zkušeností zadavatele s provozem jednotlivých typů výrobků. Zadavatel
nesouhlasí s tvrzením, že by technická specifikace upřednostňovala jednoho jediného
výrobce, přičemž dodává, že mostní závěr druh 8 má v současné době na českém trhu
certifikováno více výrobců. Požadavek na způsob připevnění technického profilu
je dle zadavatele specifikován v souladu s požadavkem těsnosti dle TP 86:2009, přičemž
zadavatel při jeho vymezení vycházel ze zkušeností s provozem a nároky na následnou údržbu.
Zadavatel dále zdůrazňuje, že uvedený požadavek je vymezen důsledně parametricky a může
jej splnit více dodavatelů. Naopak řešení prosazované stěžovatelem, resp. navrhovatelem
(tedy použití mostního závěru druhu 6; pozn. Úřadu) nesplňuje dle zadavatele požadavky
na vodotěsnost dle TP 86:2009. Uvedenou technickou podmínku tak zadavatel nepovažuje
za nepřiměřenou, přičemž dodává, že požadavek na provádění prací z podhledu mostního
závěru je stanoven z důvodu bezpečnosti provádění kontrol a revizí. Zadavatel dále uvádí,
že nerozumí tvrzení navrhovatele, dle kterého není výměna těsnícího profilu z podhledu
mostního závěru fakticky možná, pokud není umožněn přístup pod mostní závěr, přičemž že
zcela technicky neproveditelná je předmětná podmínka u mostního závěru druhu 8. Zadavatel
k tomuto uvádí, že výměna těsnícího profilu u druhů 4 a 8 mostního závěru probíhá
z pojížděné části mostního závěru. Zadavatel přitom pouze upřesnil požadavek na demontáž
prvků pro snížení hlučnosti, kdy daný šroubový spoj je jakýmkoliv montážním zásahem
ovlivněn a oslaben. U druhu 6 mostního závěru se pak dle zadavatele nejedná o těsnící profil,
ale odvodňovací pás, pročež v tomto případě již skutečně musí proběhnout výměna
z podhledu, při které je nutná celková demontáž mostního závěru. Uvedený postup pak dle
zadavatele zvyšuje finanční náročnost a snižuje bezpečnost prováděných prací, resp. omezuje
dopravu během výměny.
Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách odmítl tvrzení navrhovatele, že by podmínka na ukončení povrchových mostních závěrů na vnějších a vnitřních římsách na líci říms neměla vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření lamel je obsažen rovněž v novém znění TP86:2009, kde byl dokonce zpřísněn na 8 mm. Zadavatel přitom uvádí, že dle
8
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
jeho názoru je hodnota 10 mm dostatečná. Uvedený požadavek má pak dle názoru zadavatele
zásadní vliv na celkovou životnost mostního závěru, a to z důvodu rovnoměrné distribuce
zatěžovacích sil. Zadavatel dále k tvrzení uvedenému v námitkách uvádí, že navrhovatel patrně
nepochopil požadavek na eliminaci torzních momentů, kdy samotný prvek nesmí být namáhán
kroutícím momentem, a to z důvodu, aby nedocházelo k deformaci ostatních částí mostního
závěru, např. lamel.
Zadavatel rovněž uvedl, že relevantní výrobci působící na trhu údajně uvedli, že jsou schopni splnit požadavek na rovnoměrné rozevření spáry. Zadavateli přitom není známo, že by navržený způsob nenuceného geometrického tvaru podléhal jakémukoliv patentovému omezení. Ostatně navržený způsob nenuceného geometrického tvaru je dle zadavatele pouze příkladem, přičemž připuštěny jsou rovněž jiné systémy za podmínky splnění požadavku na rovnoměrné rozevření spáry. Zadavateli není znám důvod, proč by nemohl žádat kvalitativně vyšší, ověřené způsoby provedení, které výrazně zvyšují bezpečnost a kvalitu a rovněž razantně snižují náklady na údržbu. V této souvislosti zadavatel zmiňuje, že navrhovatel zcela opomíjí otázku životního cyklu mostní konstrukce, kde dle zadavatele samotná cena výstavby tvoří cca jen 20 % celkových nákladů.
K tvrzené nemožnosti užití vybraných druhů mostních závěrů na vybraných stavebních objektech pak zadavatel uvedl, že při stanovení předmětných podmínek vycházel z tabulky
F.1, dle které je druh 5 mostního závěru zakázán od roku 2009 a druh 3 mostního závěru vede
k enormním škodám. K tomu zadavatel připomíná, že je povinen se řídit jako řádný hospodář
doporučeními, které eliminují škody. Zadavatel dále odmítá tvrzený nesoulad mezi technickou
specifikací, poznámkami k vybraným mostům a ZTKP, přičemž uvádí, že plně respektuje
autorská práva projektanta pro jednotlivé mosty a vzhledem k tomu, že jím uvedené návrhy
respektují vzhledem k velikosti dilatačního prostoru požadavky dokumentu TP 86:2009,
nebude tyto návrhy zpochybňovat. Ve vztahu k otázce oprávnění zadavatele schvalovat užití
vybraných druhů mostních závěrů zadavatel shrnuje, že jakékoliv jiné řešení než vycházející
z TP 86:2009 musí být odsouhlaseno zadavatelem během výstavby, přičemž uvedený postup
plně vychází z obchodních podmínek, přičemž je shodný pro všechny výrobky napříč stavební
produkcí. V případě odchylek od stanoveného řešení v technické specifikaci a technickém
předpisu pak taková změna podléhá schválení zadavatele, který zároveň posuzuje vliv na
zadání stavby a ovlivnění zadávacího řízení. Přitom zadavatel dodává, že pokud požadovaný
výrobek splní všechny požadavky všech příslušných technických předpisů a zadávací
dokumentace, nemá zadavatel oprávnění bezdůvodně takový výrobek zamítnout. Schvalovací
proces je přitom závazný pro všechny dodavatele bez rozdílu. Argumentaci navrhovatele
týkající se odlišné kalkulace rizika u různých dodavatelů považuje zadavatel za účelovou,
přičemž dodává, že všichni dodavatelé podávají nabídky na základě totožné technické
specifikace. Odkazovanému rozhodnutí Úřadu pak dle přesvědčení zadavatele zadávací
podmínky plně odpovídají. Zadavatel shrnul výše uvedené tak, že zvolená technická řešení jsou
vymezena parametricky jako technologický standard. Na základě toho je dle zadavatele
zřejmé, že nedochází ani k porušení zásady zákazu diskriminace, ani zásady přiměřenosti.
Zadavatel dále uvedl, že při stanovení zadávacích podmínek zohlednil potřebu naplnění
9
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
principů 3E a že rovněž dodržel zadávací zásady uvedené v § 6 zákona i ustálenou rozhodovací
praxi Úřadu, na kterou navrhovatel poukazuje.
Další průběh správního řízení
Usnesením ze dne 20. 10. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
Usnesením ze dne 10. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k objasnění, které druhy mostních závěrů vymezených v dokumentu „TP 86:2009“ jsou na základě zadávacích podmínek veřejné zakázky připuštěny k užití, a označení konkrétních pasáží zadávacích podmínek, ze kterých tato skutečnost vyplývá, dále ke konkretizaci, ve kterých ustanoveních obchodních podmínek veřejné zakázky je upraven proces schvalování a kontroly, a vysvětlení, čeho konkrétně se ve vztahu k mostním závěrům proces schvalování a kontroly týká, a v této souvislosti rovněž k objasnění, zda se proces schvalování a kontroly aplikuje ke všem umožněným druhům mostních závěrů totožně, popř. zdali některé druhy mostních závěrů podléhají z hlediska schvalování zadavatele zvláštnímu režimu (a z jakého důvodu, příp. z čeho tato skutečnost vyplývá).
Dne 22. 11. 2023 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 10. 11. 2023. Zadavatel uvedl, že zadávací podmínky na veřejnou zakázku připouští k použití mostní závěry typu 8 (lamelový) a typu 4 (mostní závěr s jednoduchým těsnění spáry). Uvedené je dle zadavatele definováno v příloze č. 9 zadávací dokumentace, kterou tvoří projektová dokumentace stupně
VD-ZDS, konkrétně pak v technických zprávách jednotlivých stavebních objektů řady 200,
kde je přímo uveden buďto lamelový, nebo vícelamelový mostní závěr (resp. typ 8 mostního
závěru) nebo povrchový dilatační závěr s upřesněním, že mostní závěry jsou na obou stranách
mostu protažené na celou výšku svislé plochy říms a pryžové profily se vyvedou min. 200 mm
pod konec ocelového profilu, což dle zadavatele splňuje typ 4 mostního závěru. Dle zadavatele
uvedené navrhl projektant, který je za návrh konstrukce mostu odpovědný po technické
stránce a který při tom vycházel konkrétně z podmínek uvedených v TP 86, včetně tabulky F.1.
K tomuto zadavatel doplnil, že v příloze č. 4 zadávací dokumentace je dále upřesněno, že typ
mostního závěru 2 a 3 je přípustné použít pouze s písemným souhlasem zadavatele. Uvedené
pravidlo se pak dle zadavatele použije v případě, kdy by zhotovitel v rámci realizace stavby
požádal o změnu technického řešení navrženého v projektové dokumentaci (což smluvní
podmínky za splnění jasně definovaných podmínek umožňují) a chtěl použít mostní závěry
typu 2 nebo 3 (pokud by to bylo technicky možné), např. jako návrh na zlepšení dle podčl. 13.2 Smluvních podmínek. Pak by v rámci posuzování této změny byl nutný souhlas
zadavatele. Nicméně zadávací dokumentace dle zadavatele jednoznačně stanovuje
požadované typy mostních závěrů, a to typy 4 a 8.
Usnesením ze dne 1. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to k objasnění, zda a popř. za jakých podmínek je na základě zadávacích podmínek připuštěn k užití rovněž druh 6 mostního závěru (hřebenový mostní závěr), dále zda je u stavebních objektů SO 201,
SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 připuštěn k užití druh 4 mostního závěru (mostní závěr
s jednoduchým těsněním spáry), a pokud není, tak z jakého důvodu, a rovněž jak se liší proces
schvalování a kontroly zakotvený v podčlánku 7.2 Smluvních podmínek v případě,
10
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
kdy zhotovitel díla předloží u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206
ke schválení druh 8 mostního závěru (lamelový mostní závěr), od případu, kdy zhotovitel díla
předloží ke schválení u uvedených stavebních objektů druh 2 (podpovrchový mostní závěr)
nebo druh 3 (elastický mostní závěr), příp. jiný další přípustný druh mostního závěru.
Rozhodnutím ze dne 4. 12. 2023 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0654/2023/VZ.
Dne 12. 12. 2023 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 1. 12. 2023. Zadavatel uvedl, že zadávací dokumentace definuje požadavky na stavbu, a tedy i druhy mostních závěrů primárně v příloze č. 9, kterou tvoří projektová dokumentace. Zde jsou v technických zprávách jednotlivých stavebních objektů řady 200 definovány mostní závěry, které mají být použity, a to zejména s ohledem na požadovaný rozsah dilatačních pohybů mostu (rozevření dilatační spáry). Dle zadavatele přitom lze konstatovat, že pro dilatační spáry větší než 70 mm je navržen lamelový nebo vícelamelový mostní závěr (tedy druh 8 mostního závěru) a pro dilatační spáry menší než 70 mm navrhl projektant povrchový dilatační závěr s upřesněním, že mostní závěry jsou na obou stranách mostu protažené na celou výšku svislé plochy říms a pryžové profily se vyvedou min. 200 mm pod konec ocelového profilu, což splňuje mostní závěr druh 4. Zadavatel k tomuto doplnil, že druh 6 mostního závěru uvedenou podmínku s ohledem na své konstrukční provedení nesplňuje. Doplnění kvalitativních požadavků na realizaci stavby a na použité výrobky je pak dále uvedeno v příloze č. 4 zadávací dokumentace – Technické specifikaci, a to formou odkazu na jednotlivé kapitoly dokumentu „Technické kvalitativní podmínek staveb pozemních komunikací“, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky (dále jen „TKP“), a dále formou ZTKP. ZTKP doplňují, upravují a upřesňují požadavky TKP. TKP i ZTKP přitom dle zadavatele obsahují požadavky na velké množství technologií, materiálů a výrobků, a to i těch, které pro danou stavbu nejsou relevantní. TKP takto např. obsahuje požadavky na protihlukové stěny z různých materiálů (beton, ocel, lehké kovy, dřevo, cihly apod.), přičemž podle toho, jaká protihluková stěna bude na stavbě použita, se aplikují příslušné požadavky TKP. Ustanovení ZTKP, dle kterého „[m]ostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh, výroba a osazení se řídí touto kapitolou TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu mostního závěru.
Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly mostních
závěrů.“, je pak dle zadavatele myšleno především tak, že mostní závěry mají být vodotěsné
až po spodní okraj říms. Upřesnění pro mostní závěr druh 6 je přitom uvedeno z důvodu,
že zajištění jeho vodotěsnosti v požadovaném rozsahu je s ohledem na jeho konstrukci
problematicky proveditelné. Z textu uvedeného požadavku dle zadavatele nevyplývá,
že je tento druh mostního závěru pro danou stavbu použitelný, neboť to závisí na mnoha
dalších technických okolnostech. Uvedené ustanovení ZTKP pak dle zadavatele upozorňuje
zhotovitele, že v případě, že by zadávací dokumentace požadovala tento druh mostního
závěru, nebo kdyby měl zhotovitel záměr použít tento druh mostního závěru na stavbě např.
jako návrh na zlepšení dle pod-čl. 13.2 Smluvních podmínek, pak musí splnit v textu vymezené
podmínky. Závěrem k tomuto bodu zadavatel shrnul, že zadávací dokumentace připouští
11
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
k použití na stavbě mostní závěry typu 4 a 8. Zadavatel dále uvedl, že u stavebních objektů
SO 1-201, SO 1-202, SO 204, SO 205 a SO 206 je požadován lamelový nebo vícelamelový
mostní závěr, tedy druh 8 mostního závěru, a to z toho důvodu, že mostní závěr druh 4
lze použít pouze pro maximální šířku dilatační spáry do 70 mm, respektive do max. 100 mm
pro druh 4 se sníženou hlučností s tělesy se zvláštní tvarovou úpravou. K dotazu Úřadu
ohledně procesu schvalování a kontroly pak zadavatel uvedl, že uvedený dotaz směřuje
k vysvětlení, jak se postupuje v případě, že zhotovitel chce v rámci realizace zakázky použít
jiné řešení, než které definuje zadávací dokumentace. S tímto případem přitom dle zadavatele
počítají jak smluvní podmínky, tak ustanovení § 222 odst. 7 zákona, který při splnění
stanovených podmínek umožňuje záměnu položek soupisu stavebních prací. V případě,
kdy by druhy 2 a 3 mostních závěrů byly z technického hlediska pro dané mostní konstrukce
použitelné (což v tomto případě s ohledem na svoji nízkou životnost dle zadavatele nejsou),
postupoval by zhotovitel podle smluvních podmínek, např. s využitím pod-čl. 13.2. smluvních
podmínek, kdy by musel nejdříve požádat správce stavby o změnu technického řešení, správce
stavby by si pro své rozhodnutí vyžádal i stanovisko (souhlas) objednatele (resp. zadavatele) a
v případě, že by správce stavby změnu technického řešení odsouhlasil, následovalo by podání
žádosti o schválení k použití konkrétního výrobku konkrétního výrobce dle pod-článku
7.2 smluvních podmínek, resp. podle čl. 1.4.4.1. kapitoly 1 TKP. V případě, že zhotovitel
respektuje technické řešení dle zadávací dokumentace, předkládá rovnou ke schválení
k použití podle pod-článku 7.2 smluvních podmínek, resp. podle čl. 1.4.4.1 kapitoly 1 TKP
konkrétní výrobek. Zadavatel zároveň uvedl, že druhy 2 a 3 mostního závěru jsou používány
pouze výjimečně, a to většinou v rámci oprav stávajících objektů, kde jsou tyto druhy mostních
závěrů osazeny historicky.
Úřad se dne 21. 12. 2023 obrátil s žádostí o odborné stanovisko na následující vysoké školy: o
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, IČO 00216305, se sídlem
Veveří 331/95, 602 00 Brno (dále jen „VUT Brno“),
o
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem
Thákurova 7, 166 29 Praha 6 (dále jen „ČVUT Praha“),
o
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, IČO 61989100,
se sídlem Ludvíka Podéště 1875/17, 708 00 Ostrava (dále jen „Technická univerzita
Ostrava“),
o
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, IČO 49777513, se sídlem
Technická 8, 301 00 Plzeň (dále jen „Západočeská univerzita“).
Úřad se na uvedené instituce obrátil s dotazem, zda je podmínka uvedená v první odrážce
„Rozšířené požadavky na mostní závěry lamelové (druh 8)“ ZTKP, dle které „[s]ystém
rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami
do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami
nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem“, technicky proveditelná,
resp. zda na trhu existuje mostní závěr, který by uvedený požadavek zadavatele splňoval.
Úřad dále uvedené instituce požádal o objasnění, co znamená podmínka, že „žádné prvky
pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány
krouticím neboli torzním momentem“, resp. zdali lze souhlasit s tvrzením navrhovatele,
12
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
že při zadavatelem požadovaném technickém řešení dochází vždy k namáhání kroutícím,
resp. torzním momentem.
Dne 21. 12. 2023 doručilo VUT Brno Úřadu sdělení z téhož dne, ve kterém uvedlo, že znalecký ústav Fakulty stavební je do 2. 1. 2024 uzavřen, pročež není možné se žádostí o odborné stanovisko ve stanovené lhůtě vyjádřit. VUT Brno rovněž uvedlo, že aktuálně nelze pro daný problém garantovat dostatečnou odbornost znaleckého ústavu, neboť napřed je nutné prověřit na odborných pracovištích, zda jsou schopni tuto problematiku řešit, v jakém časovém intervalu a za jaké finanční náročnosti.
Dne 22. 12. 2023 doručilo ČVUT Praha Úřadu sdělení signované téhož dne, dle kterého s ohledem na aktuální vytížení odborných pracovníků v souvislosti se zkouškovým obdobím a obdobím dovolených o vánočních svátcích nelze v požadované lhůtě na položené otázky odpovědět.
Dne 4. 1. 2024 doručilo VUT Brno Úřadu sdělení z téhož dne, dle kterého se v případě mostního závěru jedná se převážně o strojařský prvek, navrhovaný a posouzený strojním inženýrem, přičemž žádost o odborné stanovisko je mimo odbornostní rozsah VUT Brno, které z tohoto důvodu není schopno uvedené žádosti vyhovět.
Dne 5. 1. 2024 doručila Západočeská univerzita Úřadu své vyjádření ze dne 2. 1. 2024, ve kterém uvedla, že Fakulta aplikovaných věd nemá akreditovaný studijní program, který by byl zaměřen na dopravní stavby a s ohledem na tuto skutečnost tak nemá kompetenci vyjadřovat se k dopravním stavbám.
Dne 12. 1. 2024 doručila Technická univerzita Ostrava Úřadu své vyjádření z téhož dne.
Technická univerzita Ostrava uvedla, že rovnoměrné rozevření lamel (tedy zajištění stejných,
nebo plynule se rozvíjejících vzdáleností lamel) je primárně požadováno z důvodu plynulého
přechodu vozidla přes konstrukci mostního závěru. Technická univerzita Ostrava přitom
souhlasí s tvrzením navrhovatele, že primárně je nutné zajištění minimální a maximální
hodnoty rozevření celého mostního závěru. Tímto způsobem se mostní závěr navrhuje.
Na druhou stranu je ale nevhodné, pokud by byla např. vyčerpána kapacita deformace mezi
dvěma mezi sebou sousedními lamelami a u ostatních lamel by k došlo k nulovému, nebo
pouze minimálnímu pohybu. Tímto způsobem by mohlo docházet k dlouhodobému
přetěžování části mostního závěru a snížení jeho životnosti. Neplynulé rozpínání a smršťování
mostního závěru také může vnášet nevhodná zatížení do nosných konstrukcí mostu a opěry
mostu. Vnějším způsobem se tato skutečnost může mj. projevit nerovnoměrným rozevřením
lamel. Technická univerzita Ostrava předpokládá, že na trhu existuje řešení, které by bylo
zadavatelem akceptováno. Dále Technická univerzita Ostrava uvedla, že kroucení vzniká
především při excentrickém namáhání konstrukčního prvku. Tyto excentricity jsou dle jejího
vyjádření přirozené a není možné se jim vyhnout. Účinky kroucení je nicméně možné omezit
vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce, detaily provedení a dalšími
stabilizačními opatřeními, které by pak kroucení účinně bránily. Podle Technické univerzity
Ostrava přitom není jasné, které prvky lamelových mostních závěrů jsou zadavatelem
považovány za „prvky pro řízení rovnoměrného rozevření lamel“, nicméně pravděpodobně se
má jednat o ty části mostního závěru, které zajišťují plynulost příčného pohybu lamel, tedy
rozevírání a zavírání mostního závěru. Tyto části by při zvýšené deformaci tomuto pohybu
bránily, což je nežádoucí, pročež právě z tohoto důvodu zadavatel zakazuje namáhání torzním
13
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
momentem. Tuto skutečnost lze prokázat pouze složitým způsobem nebo experimentálně.
Podmínka zadavatele by podle Technické univerzity Ostrava mohla být také splněna tím,
že bude dostatečně prokázána bezproblémová funkčnost a trvanlivost navrženého mostního
závěru aplikovaného v praxi. Závěrem Technická univerzita Ostrava uvedla, že požadavky
zadavatele považuje za velmi náročné, přičemž pravděpodobně vycházejí z dlouhodobé
zkušenosti s provozováním a správou těchto zařízení a jsou zároveň podloženy dlouhodobým
sledováním a problémy mostních závěrů. Skutečnost, že některý výrobce nesplňuje požadavky
na dodávku mostních závěrů dle požadavku zadavatele, pak dle Technické univerzity Ostrava
není diskriminací, a to ani skrytou, protože zadavatel nestanovuje svými požadavky žádnému
uchazeči bezdůvodnou konkurenční výhodu. Technické univerzitě Ostrava rovněž není známo,
že by uvedené řešení bylo natolik specifické, že by mohlo být používáno pouze jediným
výrobcem. U zmiňovaného „systému nenuceného geometrického tvaru“ je zmiňována
„možnost využití tohoto systému“, nikoliv „nutnost využití tohoto systému“. Zadavatel veřejné
zakázky je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře a je pravdou, že častá nebo
opakovaná montáž, demontáž, resp. oprava mostního závěru (nad rámec standardní nutné
údržby) by mohla mít do budoucna vliv na kvalitu a životnost daného výrobku. Technická
univerzita Ostrava má přitom zato, že požadavek zadavatele je splnitelný, resp. že existují
přijatelná technická řešení mostních závěrů, která jsou zadavatelem akceptována.
Dne 18. 1. 2024 se Úřad obrátil s žádostí o sdělení na výrobce mostních závěrů, konkrétně na společnosti SVP mosty, MAGEBA, FREYSSINET CS a MAKOS. Úřad se na uvedené výrobce obrátil s dotazem, zdali je v jejich výrobním portfoliu dostupný mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak obecné požadavky na tento výrobek stanovené v dokumentu TP 86:2009, tak požadavky dle ZTKP, a to včetně rozšířených požadavků na mostní závěry lamelové (druh 8).
Usnesením ze dne 18. 1. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to ke sdělení, v němž zadavatel identifikuje a relevantními podklady doloží výrobce mostních závěrů druhu
8 (lamelové) dodaných v rámci plnění veřejné zakázky zadavatele „D35 Ostrov - Vysoké Mýto,
tunel Homole, SO 04-510 a SO 04-511“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo
odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek
dne 19. 8. 2022 pod ev. č. Z2022-033422, ve znění pozdějších oprav, a veřejné zakázky
zadavatele „I/11 Doudleby nad Orlicí obchvat“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení
bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek
dne 11. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-031705, ve znění pozdějších oprav.
Dne 24. 1. 2024 doručil zadavatel sdělení k usnesení Úřadu ze dne 18. 1. 2024. Zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky „D35 Ostrov – Vysoké Mýto, tunel Homole, SO 04-510 a SO 04511“ byla přeložka vysokotlakých plynovodů, přičemž že její součástí nejsou mostní objekty, tzn. ani dodávka mostních závěrů. Rovněž pak součástí zakázky „I/11 Doudleby nad Orlicí obchvat“ jsou pouze mostní objekty bez mostních závěrů. Zadavatel se dále vyjádřil ke skutečnosti, že součástí výše uvedených zakázek není druh mostního závěru 8 (lamelový), přestože v zadávací dokumentaci jsou pro něj definovány upřesňující požadavky. Zadavatel k tomuto uvedl, že dokument Technická specifikace, který je součástí zadávací dokumentace veřejných zakázek zadavatele, definuje kvalitativní požadavky zadavatele jednak ve formě požadavku na splnění jednotlivých kapitol TKP, tak požadavku na splnění ZTKP, které doplňují, resp. mění konkrétní články a ustanovení jednotlivých kapitol TKP, zejména v souvislosti
14
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
s technickým pokrokem a zkušenostmi z realizací stavebních zakázek. Zadavatel má přitom
pro zajištění jednotnosti uplatňování kvalitativních požadavků v jednotlivých stavebních
zakázkách zpracován vzorový dokument ZTKP, který je používán do zadávacích dokumentací
jednotlivých zakázek. Ve většině případů je aplikován v celém svém rozsahu bez ohledu na to,
zda daná zakázka obsahuje všechny v TKP a ZTKP definované konstrukce a technologie.
Důvodem je skutečnost, že zhotovitel teoreticky může v rámci realizace zakázky (např. formou
změny během výstavby) použít typ technologie/konstrukce/výrobku, který nebyl součástí
původního zadání, a je tedy nutné mít definované kvalitativní požadavky ve větší šíři.
Dne 23. 1. 2024 doručila společnost SVP mosty Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 22. 1. 2024, ve kterém uvedla, že její výrobní program zahrnuje také mostní závěry druh
8 (lamelové) podle dokumentu TP 86:2009. Tento typ mostních závěrů přitom dle společnosti
SVP mosty splňuje jak obecné požadavky dle TP 86:2009, tak požadavky uvedené v ZTKP
včetně rozšířených požadavků na druh 8 mostních závěrů (lamelové).
Dne 29. 1. 2024 doručila společnost MAKOS Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 19. 1. 2024, ve kterém uvedla, že vyrábí dilatační závěry mostů, které jsou v souladu s dokumentem TP 86:2009 vydaným Ministerstvem dopravy České republiky a vyžadovaným zadavatelem. Společnost MAKOS dále uvedla, že vyrábí jedno profilové dilatace bez roznášecího systému, a to pod označením V1, dále pak dilatace V2 s posunem do 160 mm a V3 s posunem do 240 mm s roznášecím systémem, který splňuje systém rovnoměrného rozevření mezer do 10 mm. V telefonickém hovoru s oprávněnou úřední osobou Úřadu dne
31. 1. 2024 pak člen představenstva společnosti MAKOS uvedl, že výrobky společnosti MAKOS
splňují rovněž podmínky stanovené v ZTKP včetně rozšířených požadavků na mostní závěry
druh 8 (lamelové).3
Dne 29. 1. 2024 doručila společnost MAGEBA Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení z téhož dne, ve kterém uvedla, že v jejím výrobním portfoliu jsou dva typy lamelových mostních závěrů, které splňují obecné požadavky stanovené v dokumentu TP 86:2009, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky. Zároveň však společnost MAGEBA uvedla, že v jejím výrobním portfoliu není žádný lamelový mostní závěr, který by rovněž splňoval požadavky dle dokumentu ZTKP, a to včetně rozšířených požadavků. Společnost MAGEBA má přitom zato, že v současné době neexistuje nezávisle na výrobci technické řešení lamelového mostního závěru, u kterého by nedocházelo k namáhání některých prvků kroutícím momentem. Společnost MAGEBA dále uvedla, že její výrobky nezaručují požadavek na maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami ve výši 10 mm. Dále je podle společnosti
MAGEBA u všech mostních závěrů s jednoduchým těsněním spáry a u všech lamelových
mostních závěrů zcela nesplnitelný požadavek na to, aby těsnicí profil byl jednoduše
demontovatelný z podhledu mostního závěru. Rovněž je pak údajně nesplnitelný požadavek
na to, aby výměna těsnicího profilu byla možná bez demontáže systému pro snížení hlučnosti.
Dne 31. 1. 2024 doručila společnost FREYSSINET CS Úřadu své vyjádření k žádosti o sdělení ze dne 30. 1. 2024, ve kterém uvedla, že má ve svém výrobním programu lamelový mostní závěr, tedy druh 8 mostního závěru, a to pod obchodními názvy FREYSSIMOD LW 160-960
3
Úřad k uvedenému dodává, že společnost MAKOS přislíbila zaslat Úřadu písemné doplnění, ve kterém potvrdí splnění
podmínek stanovených v ZTKP; Úřad přitom konstatuje, že do dne vydání tohoto rozhodnutí nebylo toto písemné
vyjádření Úřadu doručeno.
15
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
a FREYSSIMOD LW 160SH-960SH. Uvedený mostní závěr však dle vyjádření výrobce současně
nesplňuje požadavky dokumentu ZTKP, a to z důvodu nesplnění požadavku na zákaz namáhání
prvků pro řízení rovnoměrného rozevření kroutícím neboli torzním momentem, protože
obecně tyto prvky z podstaty samotného návrhu mostního závěru jsou vždy torzním
momentem namáhány. Společnost FREYSSINET CS rovněž uvedla, že ve svém výrobním
programu nemá lamelové mostní závěry, kde je použit systém, který nepotřebuje prvky
pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tedy tzv. systém nenuceného geometrického
tvaru.
Další průběh správního řízení
Usnesením ze dne 8. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Dne 12. 2. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele žádost z téhož dne o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí stanovené usnesením Úřadu ze dne 8. 2. 2024.
Navrhovatel požádal o prodloužení této lhůty o 10 dnů, a to s ohledem na obsáhlost správního
spisu a rovněž s ohledem na termíny jarních prázdnin. O přiměřeném prodloužení lhůty
rozhodl Úřad usnesením ze dne 14. 2. 2023 tak, že lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí
účastníkům správního řízení prodloužil o 5 dnů.
Zadavatel doručil dne 14. 2. 2024 Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí signované dne 13. 2. 2024. Zadavatel předně uvedl, že plně souhlasí s vyjádřením Technické univerzity
Ostrava. Zadavatel přitom výslovně souhlasí jak se závěrem týkajícím se snížení životnosti
mostních závěrů, tak s tvrzením, že případný kroutící moment je nežádoucí vzhledem ke
správné funkčnosti mostního závěru, resp. s tím, že při správném konstrukčním uspořádání lze
nepříznivé kroutící momenty eliminovat. Zadavatel se dále vyjádřil ke zjišťování Úřadu, kteří
výrobci působící na trhu nabízejí mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak
podmínky dokumentu TP 86:2009, tak rozšířené požadavky zadavatele, přičemž dovozuje,
že kladným způsobem reagovali výrobci SVP mosty a MAKOS. K vyjádření společnosti MAGEBA
pak zadavatel předně uvádí, že uvedená společnost v místě, kde se vyjadřuje k podmínce
kroutícího momentu, zcela opomenula pasáž o vhodném konstrukčním uspořádání, kdy tyto
nevhodné kroutící momenty mohou být úspěšně eliminovány. K poznámce společnosti
MAGEBA, že požadavek na to, aby těsnící profil byl jednoduše demontovatelný z podhledu
mostního závěru, je zcela nesplnitelný, pak zadavatel sděluje, že uvedená podmínka se týká
pouze mostního závěru druhu 6, a ne tedy mostního závěru druhu 8. Zadavatel rovněž sděluje,
že trvá na podmínce garance výměny bez demontáže systému pro snížení hlučnosti, která je
rovněž dle společnosti MAGEBA nesplnitelná. Zadavatel přitom uvádí, že u mostních závěrů,
kde je systém pro snížení hlučnosti připevněn pomocí svarů, není demontáž možná, a uvedená
podmínka je tak bezpodmínečně nutná z pohledu zajištění běžné údržby mostního závěru.
U mostních závěrů, kde je systém pro snížení hlučnosti připevněn šroubovými spoji, je pak dle
zadavatele situace obdobná, jelikož v současné době zadavatel nedisponuje předanými
zkouškami a potvrzeními o opakovaném použití šroubového spoje do předem vyvrtaného
otvoru. Zadavatel přitom k tomuto sděluje, že v minulosti již došlo k haváriím, kdy znovu
použitý šroubový spoj neměl dostatečné parametry pevnosti a došlo k jeho samovolnému
povolení. Zadavatel závěrem svého vyjádření uvedl, že požadavky dle dokumentu TP 86:2009
ve spojení s rozšířenými požadavky zadavatele ke dni vyjádření splňují minimálně čtyři výrobci
16
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
na českém trhu. Dle zadavatele tak stanovené podmínky nijak negativně neovlivňují soutěž
a ani nestanovují podmínky, které by na českém, popř. zahraničním trhu byly nedosažitelné.
Navrhovatel doručil dne 26. 2. 2023 Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Navrhovatel má předně zato, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl řadu
nepravdivých, zkreslených a nepřesných informací a závěrů. Navrhovatel se předně ohrazuje
proti tvrzení, že se zadavatel se všemi vznesenými námitkami vypořádal již v rozhodnutí
o námitkách. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že v návrhu neuvedl, které
konkrétní části rozhodnutí o námitkách jsou nesrozumitelné, resp. nepřezkoumatelné.
Navrhovatel přitom uvádí, že již v návrhu konkrétně odkázal na body 53. až 57. rozhodnutí
o námitkách, přičemž za nesrozumitelnou označil interpretaci zadavatele týkající se zadávací
podmínky na upevnění těsnícího profilu, a dále na bod 58. rozhodnutí o námitkách,
dle kterého má požadavek zadavatele na ukončení vnitřních a vnějších říms u povrchových
mostních závěrů vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost. Dle navrhovatele se dále zadavatel
dopustil dezinterpretace textu návrhu, když spojuje navrhovatelem tvrzenou
netransparentnost procesu udělování souhlasu s užitím vybraných mostních závěrů
s důsledkem v podobě podání neporovnatelných nabídek. Navrhovatel dále uvádí,
že dodavatelé mostních závěrů označení zadavatelem v jeho vyjádření k návrhu nemají
v současné době ve svém portfoliu mostní závěry, které by vyhověly požadavkům stanoveným
v ZTKP. Dle navrhovatele dále není pravdou, že by užití druhu 8 mostního závěru bylo
ekonomicky výhodnějším řešením oproti užití druhu 6 mostního závěru. Navrhovatel má
přitom zato, že u druhu 6 mostního závěru lze při dodržení technických úprav provádět
výměnu odvodňovacího pásu z podhledu. Navrhovatel dále odkazuje na použití mostního
závěru druhu 6 u stavby „D10 Březina most. ev. č. 10-037.1 a 2“, přičemž uvádí, že u této
stavby již uplynulo více než 5 let od instalace mostních závěrů, přičemž se po tuto dobu
neobjevily žádné závady. Ve vztahu ke sdělení zadavatele ze dne 22. 11. 2023 navrhovatel
uvádí ohledně odpovědnosti projektanta za návrh projektu, že odpovědnost za celou zadávací
dokumentaci nese zadavatel. Navrhovatel dále dodává, že ke schválení použití mostního
závěru druhu 2 a 3 v případě této veřejné zakázky fakticky nemůže dojít, neboť požadavky
zadávací dokumentace může splnit pouze jeden druh mostního závěru od jednoho výrobce.
Ve vztahu ke sdělení zadavatele ze dne 12. 12. 2023 navrhovatel uvádí, že z jeho obsahu
fakticky vyplývá potvrzení skutečnosti, že zadavatel připouští pouze použití druhu 8 mostního
závěru. Dle navrhovatele přitom neexistuje legitimní důvod, proč by u stavby nemohlo být
připuštěno rovněž užití mostních závěrů druhu 6. Navrhovatel přitom odkazuje na přiložené
vyjádření zpracovatele dokumentu TP86:2009, dle kterého mají být hřebenové mostní závěry
nejčetnějším druhem mostních závěrů na území Evropské unie a rovněž, že jejich použití není
dokumentem TP86:2009 zakázáno. Navrhovatel rovněž uvádí, že mostní závěry druhu 6 jsou
oproti druhu 8 méně hlučné. K vyjádření Technické univerzity Ostrava ze dne 12. 1. 2024
navrhovatel uvedl, že z něj nevyplývá, zda je předmětné řešení, tzn. rovnoměrné rozevírání
lamel, proveditelné. Navrhovatel přitom rovněž nesouhlasí se závěrem, že rozevření lamel má
vliv na životnost mostního závěru. Navrhovatel dále dodává, že Technická univerzita Ostrava
neuvedla, resp. že nezná konkrétní mostní závěr, který by splňoval podmínku zadavatele
na rovnoměrné rozevírání lamel. Dle navrhovatele rovněž uvedené vyjádření potvrzuje jeho
závěr, že se kroutícímu momentu nelze vyhnout, když je dle tohoto vyjádření účinky kroucení
možné pouze omezit. Navrhovatel dále odmítá úvahy Technické univerzity Ostrava ve vztahu
k nediskriminační povaze požadavků zadavatele a povinnosti zadavatele postupovat s péčí
17
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
řádného hospodáře, přičemž uvádí, že dotazy Úřadu k těmto tématům nesměřovaly.
K vyjádření výrobce SVP mosty navrhovatel předně uvádí, že z jeho vyjádření nevyplývá, který
konkrétní výrobek této společnosti stanovené podmínky splňuje. Navrhovatel dovozuje,
že se jedná o mostní závěr společnosti POLIROL d.o.o., se sídlem Remetinečka cesta 7,
10000 Záhřeb (dále jen „POLIROL“), vyráběný pod obchodním názvem POLISTEEL. Navrhovatel
odkazuje na katalog společnosti POLIROL, přičemž uvádí, že daný mostní závěr není technicky
možné vyrobit pro stavby tak velkých mostů, které jsou předmětem veřejné zakázky, neboť
umožňují použití nosného systému pouze pro omezený rozsah pohybů maximálně do 560 mm.
Navrhovatel rovněž zpochybňuje, že uvedený mostní závěr splňuje požadavek zadavatele
na životnost 50 let, přičemž upozorňuje, že uvedenou skutečnost je možné zjistit pouze
z certifikátu výrobku, který přitom Úřadu nebyl předložen. Navrhovatel dále uvádí,
že z vyjádření společnosti MAKOS nevyplývá, že by v jeho portfoliu existoval výrobek splňující
požadavky dle ZTKP. Související protokol o telefonním hovoru mezi úřední osobou
a zástupcem společnosti MAKOS pak navrhovatel nepovažuje za dostatečný podklad
k prokázání skutečnosti, zda výrobky této společnosti splňují požadavky dle ZTKP. Navrhovatel
dále odkazuje, že společnosti MAGEBA a FREYSSINET CS shodně uvedly, že v jejich portfoliu
není výrobek, který by splňoval podmínky stanovené v ZTKP. Navrhovatel shrnuje, že dle jeho
názoru shromážděné podklady pro rozhodnutí neobsahují žádný dokument, který by něco
měnil na tvrzeních a závěrech uvedených v návrhu. Zadavatel je tak dále přesvědčen
o nezákonnosti postupu zadavatele.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu. K tomu uvádí následující.
Relevantní ustanovení zákona
Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
Podle § 89 odst. 5 zákona, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na
18
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo
b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení
původu.
Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
V dokumentu „Technická specifikace“, který tvoří přílohu č. 5 zadávací dokumentace, je stanoveno, že technickou specifikaci veřejné zakázky tvoří TKP, ZTKP a další požadavky zadavatele uvedené v cit. dokumentu.
V článku 1.4.4.1 „Kontrola kvality Výrobků“ kapitoly 1 „Všeobecně“ TKP je uvedeno následující: „Všechny Výrobky, stavební materiály a směsi, které budou použity ke/na stavbě, předloží
Zhotovitel Objednateli/Správci stavby ke schválení – vydání souhlasu s použitím (Pod-článek
7.2 OP) a zároveň doloží doklady o posouzení shody ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., ve znění
pozdějších předpisů nebo ověření vhodnosti ve smyslu metodického pokynu SJ-PK část II/5
(Věstník dopravy č. 5/2013) a to: (…)
Souhlas k použití Výrobků, stavebních materiálů a směsí jiných než určených v ZDS může dát
Objednatel/Správce stavby po předložení příslušných dokladů (požadovaných ve výše
uvedených odstavcích) Zhotovitelem Stavby. Tyto změny je nutné řešit postupem dle OP
a v případě staveb ŘSD ČR podle Směrnice GŘ ŘSD ČR č.18/2016 (Změny staveb).
Odsouhlasené změny oproti ZDS se řeší v souladu s OP (…)“.
V kapitole 23 „Mostní závěry“ ZTKP je mimo jiné uvedeno následující: „čl. 23.1.1 Všeobecně se za poslední odstavec doplňuje: (…)
Nepřipouští se mostní závěry druh 5 (kobercový mostní závěr) a druh 7 (podporovaný mostní
závěr). Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) je přípustné
použít pouze s písemným souhlasem Objednatele.
Mostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr
musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci.
Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh,
výroba a osazení se řídí touto kapitolou TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil
musí být součástí mostního závěru a jeho upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí
šroubovaných přítlačných lišt. Musí být jednoduše demontovatelný z podhledu MZ.
Tato podmínka přístupnosti je požadována i pro revize a pravidelné kontroly MZ.
(…)
Povrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms
tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po vnější svislé ploše
vnější a vnitřní římsy až na dolní okapní hranu římsy. Úprava musí být spolehlivě zabezpečena
proti zatékání vody kamkoliv na konstrukci. Elastomerový těsnící profil lamel bude prodloužen
19
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
ještě o 100 mm dále za dolní konec lamely. Takové konstrukční řešení musí být provedeno
jak ve vodorovné části říms, tak na svislé části říms, a to až po spodní okraje říms. Krycí plech
pak musí být opatřen kompletní PKO shodnou s použitou PKO na ocelové konstrukci mostního
závěru (IA nebo IIIA - v souladu s požadavky TKP19B), nebo bude krycí plech vyroben
z korozivzdorné oceli vhodné pro použití do míst s CHRL (tabulka 9 TKP 19A).
Jiné konstrukční řešení proti zatékání vody, např. krycí plechy římsové části, zkrácení svislé části
MZ, atypické řešení svislé části MZ, omezení funkcí MZ ad a) až f) apod. musí být písemně
odsouhlaseno Objednatelem.
(…)
Rozšířené požadavky na mostní závěry lamelové (druh 8)
Požadavky na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel jsou následující:
o
Systém rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi
jednotlivými mezerami do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření
jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním
momentem.
o
Je možné využít i systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi
lamelami, tzv. systém nenuceného geometrického tvaru – např. systém kluzných
a otočných traverz, pokud tento systém umožňuje rovnoměrné rozevření mezer a zajistí
maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm.
(…)
doplňuje se nový čl. 23.1.4 Požadavky na mostní závěry:
(…)
Typ mostního závěru, výrobce/dovozce a výrobní technická dokumentace musí být před jeho
osazením, resp. před zahájením výroby, odsouhlasen Objednatelem.
(…)
V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu
SO 1-201 (dále jen „technická zpráva SO 201“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je
součástí projektové dokumentace, jež tvoří přílohu č. 9 zadávací dokumentace
(dále jen „projektová dokumentace“), je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami
jsou navrženy vícelamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun 600 mm u O1 a 500
mm u O14. Třída provedení – EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD
120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2,
tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, kolmé a výškově lomené, takže svým tvarem
sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.
V poznámce 1. k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 1-201 (dále jen „výkres SO 201“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Bude použit MZ druh 8 (lamelové MZ) dle TP 86“.
V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu
SO 1-202 (dále jen „technická zpráva SO 202“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je
20
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami
jsou navrženy více-lamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun 110 mm u O1 a 110
mm u O5. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 12010900-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní
závěry jsou půdorysně přímé, kolmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony
vozovky a říms. (…)“.
V poznámce 1. k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 1-202 (dále jen „výkres SO 202“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Bude použit MZ typ 8 (lamelové MZ) dle TP
86“.
V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu
SO 204 (dále jen „technická zpráva SO 204“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je
součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami
jsou navrženy více-lamelové povrchové mostní závěry s protihlukovou úpravou pro celkový
posun 180 mm u O1 a 160 mm u O5. Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie
životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107 (dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN
1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené,
takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky a říms. (…)“.
V poznámce 1 uvedené v části „Mostní závěry – poznámky“ k technickému výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 204 (dále jen „výkres
SO 204“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno
následující: „Bude použit MZ typ 8 (lamelové MZ) dle TP 86“.
V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu
SO 205 (dále jen „technická zpráva SO 205“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je
součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami
jsou navrženy jednolamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun do 160 mm.
Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107
(dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou
půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky
a říms. (…)“.
V části „Materiály“ technického výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 205 (dále jen „výkres SO 205“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Povrchové mostní závěry jednolamelové pro posun do 160 mm“.
V článku 1.6 „Mostní závěry“ části E „Návrh objektu“ Technické zprávy ke stavebnímu objektu
SO 206 (dále jen „technická zpráva SO 206“, popř. společně jen „technické zprávy“), která je
součástí projektové dokumentace, je uvedeno mimo jiné následující: „Nad oběma opěrami
jsou navrženy jednolamelové povrchové mostní závěry pro celkový posun do 160 mm.
Třída provedení - EXC3 dle ČSN EN 1090-2, kategorie životnosti 4 podle EAD 120109-00-0107
(dříve ETAG), kategorie dopravy – č. 1 podle ČSN EN 1991-2 ed.2, tab. 4.5. Mostní závěry jsou
půdorysně přímé, šikmé a výškově lomené, takže svým tvarem sledují příčné sklony vozovky
a říms. (…)“.
21
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
V části „Materiály“ technického výkresu k mostnímu závěru navrženému k použití u stavebního objektu SO 206 (dále jen „výkres SO 206“, popř. společně jen „výkresy“), který je součástí projektové dokumentace, je uvedeno následující: „Povrchové mostní závěry jednolamelové pro posun do 160 mm“.
V dokumentu „Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Obecné podmínky“, který tvoří přílohu č. 10 zadávací dokumentace (dále jen „Obecné podmínky FIDIC“), je mimo jiné stanoveno následující: „7.2 Vzorky
Zhotovitel musí předložit Správci stavby následující vzorky Materiálů a relevantní informace,
aby Správce stavby mohl dát souhlas k použití těchto Materiálů předtím, než budou
zabudovány do Díla nebo použity při provádění Díla:
a)
standardní vzorky Materiálů od výrobců a vzorky specifikované ve smlouvě, to vše
na náklady Zhotovitele a
b)
dodatečné vzorky, ke kterým dal Správce stavby pokyn jako k Variaci.
Na každém vzorku musí být označen jeho původ a zamýšlené použití na Díle.
(…)
13.2 Návrhy na zlepšení
Zhotovitel může kdykoli Správci stavby předložit písemný návrh, který (podle názoru
Zhotovitele), když bude přijat, (i) urychlí dokončení, (ii) sníží náklady Objednatele na provedení,
údržbu nebo provoz Díla, (iii) zvýší Objednateli výkonnost nebo hodnotu dokončeného Díla
nebo (iv) bude Objednateli jinak prospěšný.
Návrh musí být připraven na náklady Zhotovitele a musí obsahovat položky uvedené
v Pod-článku 13.3 [Postup při variaci].
Jestliže návrh, který je schválen Správcem stavby, obsahuje změnu v projektové dokumentaci
části Stavby, pak pokud není oběma Stranami dohodnuto jinak:
a)
musí Zhotovitel tuto část vyprojektovat,
b)
použijí se pod-odstavce (a) až (d) Pod-článku 4.1 [Obecné povinnosti zhotovitele] a
c)
jestliže má tato změna za následek snížení smluvní hodnoty této části, musí Správce
stavby postupovat v souladu s Pod-článkem 3.5 [Určení], aby dohodl nebo určil odměnu.
Tato odměna se zahrne do Smluvní ceny. Tato odměna musí být polovinou (50 %) rozdílu
mezi následujícími částkami:
(i) takovým snížením smluvní hodnoty, které je následkem změny mimo úprav podle
Pod-článku 13.7 [Úpravy v důsledku změn legislativy] a Pod-článku 13.8
[Úpravy v důsledku změn nákladů] a
(ii) snížením (je-li takové) hodnoty pozměněných prací pro Objednatele s ohledem
na jakékoli snížení kvality, předpokládané živostnosti a efektivity v provozu.
Žádná odměna však nesmí být poskytnuta v případě, kdy je částka (i) menší než částka (ii).“.
22
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
V dokumentu „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 16“ signovaném dne 14. 8. 2023 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 16“) je uvedeno následující: »Zadavatel sděluje, že potvrzuje skutečnosti uvedené na výkresech „Technická specifikace a poznámky“ pod bodem 15. Vhodnost použití druhu mostního závěru se řídí Přílohou F, Tabulka F.1, TP 86
Mostní závěry, kdy pro třídu dopravního zatížení S, I a II je možné použít pouze druh 4.1.1 MZ
s jednoduchým těsněním spáry a 8 Lamelový mostní závěr. Dle Zadavatele jsou jednotlivé části
Zadávací dokumentace vzájemně v souladu a neuvažuje o jejich úpravě«.
V námitkách je mimo jiné uvedeno následující:
„Stěžovatel na základě svých zkušeností uvádí, že výměna těsnícího profilu z podhledu mostního závěru je technicky náročná a jde o finančně nákladnější řešení oproti výměně těsnícího profilu z vozovky. Možnost výměny těsnícího profilu z podhledu mostního závěru navíc není fakticky možná, pokud není umožněn přístup pod mostní závěr (což bývá překážkou zejména u krátkých mostů s minimálním dilatačním pohybem). Zcela technicky neproveditelná je předmětná podmínka u mostního závěru druhu 8 (lamelový). Jedná se tedy o v některých případech nesplnitelnou, a tedy zcela nepřiměřenou a diskriminující, podmínku.“
Stěžovatel považuje tyto podmínky za bezdůvodně diskriminující, neboť toto specifické řešení nemá žádný vliv na kvalitu, bezvadnost a životnost provedení. Tyto podmínky současně splňuje pouze jeden druh mostního závěru, a to druh 8 (Lamelový). Užití jiného konstrukčního řešení sice Zadavatel umožňuje, ale zároveň jej podmiňuje udělením souhlasu (bez nutnosti jakéhokoliv odůvodnění), což považuje Stěžovatel za rozporné se zásadou transparentnosti (k tomu viz bod C) těchto námitek). (…)
„Zadavatel umožňuje u vybraných mostů (specifikovány v odst. 29 těchto námitek) užití jen jediného druhu mostního závěru, a to druhu 8 (Lamelový), který musí současně splňovat podmínky stanovené dle ZTKP. Pro předmětné mosty je ovšem technicky proveditelné i použití mostního závěru druh 6 (Hřebenový). Užití mostního závěru druh 6 (Hřebenový) by nemělo žádný vliv na kvalitu či životnost mostu. Jedná se navíc o levnější řešení.“
Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl mimo jiné následující: „53) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 12 pododstavec 1):
Technická podmínka je plně v souladu s TP86, specifikace je v obr. 4.1 TP 86:2009, odvod vody
je až po spodní okraj římsy. Zadavatel upozorňuje, že aktuální znění TP86:2009,
tab. F.1 omezuje MZ druh 6 na komunikace s počtem vozidel do 1500/24 hod.
(…)
57) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 16:
Zadavatel zcela nerozumí stížnosti Stěžovatele, jelikož výměna těsnícího profilu u druhu 4 a 8
probíhá z pojížděné části MZ, Zadavatel pouze upřesňuje demontáž prvků pro snížení hlučnosti,
kdy daný šroubový spoj je jakýmkoliv montážním zásahem ovlivněn a oslaben. U druhu 6
se nejedná o těsnící profil, ale odvodňovací pás a zde musí proběhnout výměna z podhledu,
jelikož z vozovky se jedná o celkovou demontáž MZ a z pohledu Zadavatele zvyšuje tento krok
23
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
finanční nárok na výměnu odvodňovacího pásu, snižuje bezpečnost prováděných prací
a v neposlední řadě omezuje dopravu během výměny.
58) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 17:
Zadavatel odmítá tvrzení Stěžovatele, že tyto podmínky nemají vliv na kvalitu, bezvadnost
a životnost provedení. Právě opak je pravdou. Stěžovatel se z blíže neurčeného důvodu
soustředí pouze na druh 8 a neuvádí, že tyto podmínky splňuje např. i druh 4. Každé konstrukční
řešení podléhá schválení Zadavatele a plně vychází z TP 86:2009. Zadavatel dále v souvislosti
s tvrzeným porušením zásady transparentnosti odmítá závěr Stěžovatele, že by Zadavatel
bez náležitého odůvodnění zamítal užití jiného konstrukčního řešení.
(…)
68) Vyjádření ke skutečnostem v odst. 34:
Zadavatel výše v textu několikrát zdůvodnil své stanovisko k využití MZ druh 6 s odkazem
na TP 86:2009 a další technické normy. Zadavatel upozorňuje, že Stěžovatelem navržené
a protěžované řešení pouze navyšuje náklady na provoz, kontrolu a údržbu, jak bylo sděleno
výše. Proto Zadavatel nesouhlasí s tvrzením Stěžovatele, že dané řešení nemá vliv na kvalitu
a životnost mostu. Dále Zadavatel rozporuje tvrzení, že se jedná o levnější řešení, jelikož
Zadavatel musí vzít v úvahu i provozní náklady po dobu životnosti. Stěžovatel zcela opomíjí
provozní zkušenosti Zadavatele.“.
Právní posouzení
K omezení volby druhu mostního závěru na jeden konkrétní druh vyráběný jediným výrobcem
První část návrhu navrhovatele směřuje proti údajně nepřiměřeným požadavkům na mostní závěry, které dle názoru navrhovatele směřují k omezení volby druhu mostního závěru.
Navrhovatel má konkrétně za to, že u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205
a SO 206 zadavatel neodůvodněně omezil volbu druhu mostního závěru, když umožnil
výhradně použití mostního závěru druhu 8 (lamelový), a to navíc v požadovaném technickém
provedení, který dle názoru navrhovatele vyrábí pouze jediný dodavatel působící na trhu,
konkrétně společnost MAURER. Zadavatel se tak dle navrhovatele měl dopustit porušení
ustanovení § 89 odst. 5 zákona, když v zadávací dokumentaci učinil nepřímý odkaz na výrobek
konkrétního výrobce. Zadavatel tím měl dle navrhovatele nepřípustnou měrou omezit
potenciální dodavatele v možnosti zúčastnit se zadávacího řízení, neboť je v podstatě nutí
obrátit se pouze na jednoho konkrétního výrobce mostních závěrů, čímž se měl rovněž
dopustit skryté diskriminace vůči dodavatelům.
Navrhovatel v uvedené souvislosti zpochybňuje zákonnost několika konkrétních ustanovení
ZTKP.
Předně navrhovatel zpochybňuje pasáž ZTKP, dle které „[m]ostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele). Jejich návrh, výroba a osazení se řídí touto kapitolou
TKP, provedení musí vyhovovat TP 86. Těsnící profil musí být součástí mostního závěru a jeho
upevnění bude provedeno bez kotvení pomocí šroubovaných přítlačných lišt. Musí být
jednoduše demontovatelný z podhledu MZ. Tato podmínka přístupnosti je požadována
24
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
i pro revize a pravidelné kontroly MZ“. Navrhovatel přitom považuje požadavek na způsob
připevnění těsnícího profilu za zcela neopodstatněný, nepřiměřený a bezdůvodně
diskriminující, požadavek na demontovatelnost těsnícího profilu z podhledu mostního závěru
pak přímo za technicky neproveditelný v případě mostního závěru druhu 8.
Navrhovatel v uvedené souvislosti dále zpochybňuje podmínku dle ZTKP, dle které „[p]ovrchové mostní závěry na vnějších a vnitřních římsách musí být vždy ukončeny na líci říms tak, že závěr pokračuje stejnou konstrukční úpravou (jako ve vozovce) po vnější svislé ploše vnější a vnitřní římsy až na dolní okapní hranu římsy“. Uvedené ustanovení přitom navrhovatel považuje za bezdůvodně diskriminační, neboť uvedené specifické řešení nemá dle jeho názoru vliv na kvalitu, bezvadnost, či životnost provedení. Danou podmínku navíc dle navrhovatele splňuje pouze druh 8 mostního závěru, v čemž spatřuje nedůvodné omezení hospodářské soutěže.
V poslední řadě pak navrhovatel zpochybňuje stanovené požadavky na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření lamel, dle kterých musí buďto „[s]ystém rovnoměrného rozevření mezer musí zajistit maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm a žádné prvky pro řízení rovnoměrného rozevření jednotlivých mezer mezi lamelami nesmí být namáhány krouticím neboli torzním momentem“, nebo je možno využít „systém, který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tzv. systém nenuceného geometrického tvaru – např. systém kluzných a otočných traverz, pokud tento systém umožňuje rovnoměrné rozevření mezer a zajistí maximální odchylku mezi jednotlivými mezerami do 10 mm“.
Navrhovatel přitom považuje podmínku rovnoměrného rozevření lamel za nesplnitelnou,
neboť dle jeho názoru jsou jednotlivé prvky vždy namáhány torzním, resp. kroutícím
momentem. Systém nenuceného geometrického tvaru má pak dle tvrzení navrhovatele
patentován výrobce MAURER, čímž jsou dle navrhovatele vyloučeny ostatní obdobné výrobky
certifikované pro použití v České republice, např. výrobky společnosti MAGEBA nebo
FREYSSINET CS. Právě stanovením uvedených údajně nepřiměřených zvláštních technických
podmínek se zadavatel dle názoru navrhovatele dopustil nepřímé diskriminace, a umožnil tak
uplatnit konkurenční výhodu dodavateli, který má možnost využít k provedení díla výrobek
společnosti MAURER.
Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel má mj. při formulaci technických podmínek povinnost dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásadu zákazu diskriminace. Vymezením technických podmínek nesmí zadavatel bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele, přičemž bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek může vést k neoprávněnému znevýhodnění určitých dodavatelů. Stanovení bezdůvodně přísných technických podmínek by pak mohlo být považováno za jednání, které brání hospodářské soutěži, neboť z této soutěže vylučuje bez zjevného důvodu dodavatele, kteří nejsou schopni dostát těmto striktním (přitom však bezdůvodným) požadavkům.
Výše uvedené však nemá znamenat, že je zadavatelům upírána možnost stanovit zadávací podmínky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. Zadavatel je však i osobou, která nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, budou
25
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
transparentní a nediskriminační a nebudou jakýmkoli způsobem (a to jak přímo, tak skrytě)
neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi dodavateli ve smyslu § 36 odst. 1 zákona.
Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (kdy se tedy ve svém důsledku nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Z právě řečeného tak vyplývá, že technická specifikace (jednotlivé požadavky kladené zadavatelem na poptávaný předmět plnění) musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.
Předmětem posouzení Úřadu v tomto správním řízení je tedy především otázka, zda jsou výše citované požadavky zadavatele na mostní závěry důvodné a nediskriminační.
K navrhovatelem tvrzené neopodstatněnosti požadavku na připevnění těsnícího profilu, resp. technickou neproveditelnost požadavku na demontáž těsnícího profilu z podhledu mostního závěru, Úřad sděluje následující.
Zadavatel předně již v rozhodnutí o námitkách uvedl, že požadavek na provádění prací z podhledu mostního závěru je obecně stanoven z důvodu bezpečnosti provádění kontrol a revizí. Výměna samotného těsnícího profilu (vůči které primárně míří námitky navrhovatele) pak dle vysvětlení zadavatele v případě druhu 8 mostního závěru (proti jehož použití návrh navrhovatele v této části brojí) probíhá z pojížděné části mostního závěru. Zadavatel uvedl, že použití druhu 6 mostního závěru (které v návrhu prosazuje navrhovatel) by si s ohledem na použití odvodňovacího pásu namísto těsnícího profilu vyžádalo provádění výměny z podhledu, přičemž se v takovém případě má jednat o celkovou demontáž mostního závěru, což by právě dle zadavatele zvyšovalo finanční náročnost této výměny, snižovalo bezpečnost prováděných prací a v neposlední řadě omezovalo dopravu během výměny.
Úřad k uvedenému vysvětlení zadavatele odkazuje na výše uvedené východisko, dle kterého je vymezení předmětu veřejné zakázky závislé výlučně na uvážení zadavatele, který je rovněž s ohledem na své provozní zkušenosti jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby, a to za dodržení podmínky, že v důsledku případných omezení nebude bezdůvodně narušena hospodářská soutěž. Stanovení konkrétních požadavků na předmět plnění mimo jiné na základě provozních zkušeností zadavatele tak může být ze strany zadavatele opodstatnitelné při dodržení požadavku na to, že stanovená omezení nemají bezdůvodně diskriminační charakter. V posouzení přiměřenosti navrhovatelem zpochybňovaného požadavku bude tak pro Úřad klíčové posouzení toho, k čemuž ostatně směřuje celá první část návrhu, zda stanovené podmínky zadavatele na mostní závěry jsou splnitelné pouze pro jeden konkrétní výrobek jednoho konkrétního výrobce, a to společnosti MAURER (k tomuto viz dále).
Obdobné závěry pak lze vyvodit rovněž ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že požadavek zadavatele na ukončení vnějších a vnitřních říms u povrchových mostních závěrů je diskriminační, neboť jej rovněž splňuje pouze druh 8 mostních závěrů.
26
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
Konečně co se týče otázky, zda se v případě požadavku na rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel nejedná o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou, resp. excesivní, jejímž smyslem je toliko vytvoření bezdůvodné konkurenční výhody, resp. bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, Úřad uvádí následující.
Za účelem posouzení otázky technické proveditelnosti požadavku zadavatele na systémy zajišťující rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel se Úřad obrátil na instituce vysokého školství zaměřené na stavební činnost s žádostí o zodpovězení dotazů týkajících se technické proveditelnosti požadovaného řešení a zvlášť s ohledem na podmínku týkající se vyloučení kroutícího, resp. torzního momentu u prvků pro řízení (k tomuto v podrobnostech viz výše).
V souvislosti s provedeným dotazováním Úřad obdržel jediné věcné vyjádření, a to konkrétně
vyjádření Fakulty stavební Technické univerzity Ostrava. Z odpovědi této vzdělávací instituce
přitom vyplynulo, že požadavek na rovnoměrné rozevření lamel je klíčový z důvodu
předcházení situaci, kdy by docházelo k vyčerpání kapacity deformace mezi dvěma mezi sebou
sousedními lamelami, zatímco u ostatních lamel by současně docházelo k nulovému, nebo
pouze minimálnímu pohybu. Uvedeným způsobem by totiž docházelo k dlouhodobému
přetěžování části mostního závěru a snížení jeho životnosti. Z uvedeného vyjádření dále
vyplývá, že kroucení vzniká především při excentrickém namáhání konstrukčního prvku.
Dle citované stavební fakulty jsou přitom tyto excentricity přirozené a není možné se jim
vyhnout, je však možné je omezit vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce,
detaily provedení a dalšími stabilizačními opatřeními, které pak kroucení mohou účinně
zabránit. Samotnými prvky pro řízení rovnoměrného rozevření lamel jsou pak dle citovaného
vyjádření myšleny pravděpodobně ty části mostního závěru, které zajišťují plynulost příčného
pohybu lamel, resp. rozevírání a zavírání mostního závěru. Tyto části by při zvýšené deformaci
tomuto pohybu bránily, což citovaná stavební fakulta považuje za nežádoucí, a právě tuto
skutečnost považuje za primární důvod, proč zadavatel ve vymezených technických
podmínkách zakazuje namáhání torzním momentem. Stavební fakulta Technické univerzity
Ostrava dále nad rámec položených dotazů uvedla, že stanovené požadavky zadavatele
považuje za náročné, nicméně nikoliv za diskriminační, neboť jí není známo, že by uvedené
řešení bylo natolik specifické, že by mohlo být používáno pouze jediným výrobcem.
Z výše uvedeného odborného výkladu Stavební fakulty Technické univerzity Ostrava Úřad vyvozuje, že se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že by stanovení požadavků na systém rovnoměrného rozevření lamel nemělo technické opodstatnění. Z uvedeného výkladu přitom přímo vyplývá, že uvedené požadavky snižují riziko opotřebení a zvyšují životnost jednotlivých prvků mostního závěru. Ve vztahu k problematice požadavku na vyloučení kroutících, resp. torzních momentů pak z uvedeného vyjádření vyplývá, že rovněž tento požadavek je technicky opodstatněný, neboť předchází zvýšené deformaci prvků zajišťujících rozevírání a zavírání mostního závěru, čímž zvyšují jejich životnost. Naplnění uvedeného požadavku se přitom dle vyjádření citované stavební fakulty dá dosáhnout vhodným uspořádáním jednotlivých prvků konstrukce mostního závěru, detaily provedení a dalšími stabilizačními opatřeními. Úřad proto s přihlédnutím ke skutečnostem uvedeným nezávislým odborným subjektem nemůže přisvědčit navrhovateli, neboť bylo potvrzeno, že zadavatelem stanovené požadavky na zajištění rovnoměrného rozevření jednotlivých lamel jsou nejen technicky proveditelné, nýbrž rovněž i technicky opodstatnitelné.
27
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
K tvrzení navrhovatele, který ve svém vyjádření k podkladům ze dne 26. 2. 2024 uvedl, že z uvedeného vyjádření Stavební fakulty Technické univerzity Ostrava nevyplývá, zda je předmětné řešení, tzn. rovnoměrné rozevírání lamel proveditelné, Úřad uvádí, že z kontextu celého vyjádření Technické univerzity Ostrava, která mimo jiné k 1. otázce Úřadu sdělila, že předpokládá, že na trhu „existuje řešení, které by bylo zadavatelem akceptováno“, se Úřadu jeví jako jednoznačné, že Technická univerzita Ostrava skutečně považuje řešení uvedené v první odrážce „Rozšířených požadavků na mostní závěry druhu 8 (lamelové)“ uvedených v ZTKP za technicky proveditelné.
Úřad následně přistoupil k posouzení údajného diskriminačního charakteru jednotlivých požadavků zadavatele uvedených v ZTKP, resp. toho, zdali se dá souhlasit s tvrzením navrhovatele, že výše zpochybňované požadavky nejsou splnitelné pro žádného výrobce s výjimkou společnosti MAURER.
Úřad se obrátil na 4 výrobce mostních závěrů působících na trhu v České republice s dotazem, zda je v jejich výrobním portfoliu dostupný mostní závěr druh 8 (lamelový), který by splňoval jak obecné požadavky na tento výrobek stanovený v dokumentu TP 86:2009, tak požadavky dle ZTKP.
Společnost SVP mosty ve svém vyjádření ze dne 22. 1. 2024 potvrdila, že její výrobní program zahrnuje mostní závěry druhu 8, které odpovídají jak podmínkám dokumentu TP 86:2009, tak zadavatelem stanoveným ZTKP.
Společnost MAKOS ve svém vyjádření ze dne 19. 1. 2024 uvedla, že vyrábí mostní závěry v souladu s dokumentem TP 86:2009 vydaným Ministerstvem dopravy a vyžadovaným zadavatelem. Zároveň společnost MAKOS konkrétně uvedla, že její mostní závěry využívají roznášecí systém, který splňuje podmínku na systém rovnoměrného rozevření mezer do 10 mm. Úřad k uvedenému sdělení nicméně uvádí, že z něj jednoznačně nevyplývá, že výrobky společnosti MAKOS splňují rovněž požadavky dokumentu ZTKP jako celku.
Z citovaného vyjádření vyplývá to, že výrobky uvedené společnosti splňují požadavky
dokumentu TP 86:2009 a dále pak požadavek na rovnoměrné rozevření mezer do 10 mm,
který vychází ze ZTKP. Z citovaného vyjádření však již nevyplývá, že dané výrobky splňují
rovněž ostatní požadavky dle ZTKP (např. požadavek na eliminaci kroutících, resp. torzních
momentů). V telefonickém hovoru s oprávněnou úřední osobou pak člen představenstva
společnosti MAKOS uvedl, že výrobky společnosti MAKOS splňují rovněž podmínky stanovené
v ZTKP včetně rozšířených požadavků na mostní závěry druh 8 (lamelové).
Společnost MAGEBA ve svém vyjádření ze dne 29. 1. 2024 uvedla, že vyrábí dva typy lamelových mostních závěrů, které splňují obecné požadavky stanovené v dokumentu TP
86:2009, nicméně že tyto výrobky nesplňují požadavky dle ZTKP. Společnost MAGEBA
má přitom zato, že v současné době neexistuje nezávisle na výrobci technické řešení
lamelového mostního závěru, u kterého by nedocházelo k namáhání některých prvků
kroutícím momentem. Společnost MAGEBA dále uvedla, že její výrobky nezaručují požadavek
na max. odchylku mezi jednotlivými mezerami 10 mm. Dále je podle společnosti MAGEBA
u všech mostních závěrů s jednoduchým těsněním spáry a u všech lamelových mostních
závěrů zcela nesplnitelný požadavek na to, aby těsnicí profil byl jednoduše demontovatelný
z podhledu. Rovněž je pak údajně nesplnitelný požadavek na to, aby výměna těsnicího profilu
byla možná bez demontáže systému pro snížení hlučnosti.
28
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
V této souvislosti Úřad uvádí, že nepřehlédl vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel mimo jiné odkázal na jednání vedené ve dnech 25. a 26. 1. 2024 s technickým oddělením společnosti MAGEBA SA, kde byly diskutovány všechny požadavky výše zmíněných předpisů, přičemž zadavatel na základě výsledků jednání konstatuje, že společnost MAGEBA SA splňuje požadavky výše zmíněných předpisů, nerozporuje je a garantuje splnění u nově certifikovaných mostních závěrů s označením TENSAMODULAR LR, které by měly být na českém trhu po úspěšném posouzení v létě 2024. Úřad nicméně uvádí, že zadavatel výsledek uvedeného jednání nedoložil žádným důkazním materiálem, a dále, že zadavatelem tvrzená skutečnost, že výrobci spadající do koncernu MAGEBA SA budou mít od léta 2024 ve výrobním portfoliu mostní závěry odpovídající požadavkům dle ZTKP, sama o sobě není pro řešený případ relevantní, neboť je zřejmé, že tvrzení navrhovatele o omezení trhu se z časového hlediska týká období před podáním nabídek na veřejnou zakázku.
Společnost FREYSSINET CS ve svém vyjádření ze dne 30. 1. 2024 uvedla, že má ve svém výrobním programu lamelové mostní závěry, které splňují požadavky stanovené v dokumentu
TP 86:2009, a to pod obchodními názvy FREYSSIMOD LW 160-960 a FREYSSIMOD LW 160SH960SH. Uvedené mostní závěry však dle společnosti FREYSSINET CS nesplňují požadavky
dle ZTKP, a to konkrétně požadavek na zákaz namáhání prvků pro řízení rovnoměrného
rozevření kroutícím momentem, protože obecně tyto prvky z podstaty samotného návrhu
mostního závěru jsou vždy takto namáhány. Společnost FREYSSINET CS rovněž uvedla,
že ve svém výrobním programu nemá lamelové mostní závěry, kde je použit systém,
který nepotřebuje prvky pro rovnoměrné rozevření mezer mezi lamelami, tedy tzv. systém
nenuceného geometrického tvaru.
Z provedeného průzkumu trhu Úřad vyvozuje, že na relevantním trhu na území České republiky existuje minimálně jeden výrobce, konkrétně výrobce SVP mosty, jímž vyráběné mostní závěry druhu 8 splňují jak požadavky dokumentu TP 86:2009, tak požadavky ZTKP uvedené v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku. Úřad zároveň uvádí, že nepřehlédl, že dle 2 ze 4 oslovených výrobců jsou podmínky stanovené dle ZTKP technicky nesplnitelné. Dle
Úřadu tato skutečnost nicméně nezpochybňuje vyjádření výrobce SVP mosty, neboť v rámci
konkurenčního prostředí běžně dochází k situacím, kdy např. jeden ze subjektů působících na
trhu přijde s inovativním technickým řešením, které v danou dobu pro ostatní na trhu působící
subjekty není dostupné.
Z uvedených informací o situaci na daném trhu je tak zřejmé, že existuje minimálně jeden další výrobce, konkrétně společnost SVP mosty, která je schopna rozšířeným požadavkům zadavatele na mostní závěry, včetně požadavku na rovnoměrné rozevření jednotlivých lamel dostát. Nelze tak přisvědčit tvrzení navrhovatele, že rozšířeným požadavkům zadavatele odpovídá pouze výrobek společnosti MAURER, které je přitom klíčovým tvrzení řešené části návrhu. Nad rámec výše uvedeného pak Úřad pro úplnost sděluje, že rovněž společnost
MAKOS v rámci telefonátu potvrdila, že její výrobky splňují stanovené rozšířené požadavky
zadavatele. Přestože uvedené tvrzení již Úřadu nebylo doloženo písemně, potenciálně může
na trhu existovat další (uvedený) výrobce, který je schopen nabídnout technické řešení
odpovídající požadavkům zadavatele. Stále přitom jde „jen“ o trh v České republice.
Úřad v souvislosti s výše uvedeným dále uvádí, že nepřehlédl, že navrhovatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 26. 2. 2024 uvedl, že se v případě dotčeného výrobku nabízeného společností SVP mosty nejspíše jedná o mostní závěr vyráběný pod obchodním názvem
29
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
POLISTEEL společností POLIROL, přičemž, že tento mostní závěr nelze s ohledem na jeho
technické parametry při realizaci veřejné zakázky použít. Úřad k tomuto dodává, že výše
uvedené je jen spekulací navrhovatele, přičemž Úřad pro potřeby provedeného šetření za
účelem zjištění potenciálu trhu nepožadoval doložení skutečností uváděných třetími subjekty
pohybujícími se na relevantním trhu prostřednictvím obchodních názvů mostních závěrů ani
příslušné certifikace. Dle názoru Úřadu bude ostatně konkrétní řešení (tedy návrh konkrétního
mostního závěru) záviset na konkrétním dodavateli, který se zadávacího řízení zúčastní,
přičemž úkolem Úřadu v kontextu vedeného správního řízení není, aby tato eventuální
technická řešení předem posuzoval či jinak hodnotil.
V souvislosti s výše uvedeným pak Úřad rovněž podotýká, že navrhovatel nikterak nedoložil své tvrzení, že tzv. systém nenuceného geometrického tvaru, který navíc není dle zadávacích podmínek jedinou možností, jak splnit rozšířené požadavky zadavatele na mostní závěry druhu 8 (lamelové), podléhá v současnosti patentové ochraně ve prospěch společnosti
MAURER.
Nelze odhlédnout ani od toho, že předmětem šetřené veřejné zakázky není výhradně dodávka mostních závěrů, nýbrž komplexní výstavba úseku dálnice D6 a není důvodu se domnívat, že potenciálními dodavateli podstatné části předmětu veřejné zakázky budou výrobci mostních závěrů, nýbrž stavební společnosti. V situaci, kdy takové stavební společnosti mající zájem o účast ve veřejné zakázce mohou hledat svého obchodního partnera (dodavatele) mezi více výrobci mostních závěrů (a dále příp. mezi dalšími distributory) zadavatelem požadovaných mostních závěrů, Úřad nespatřuje jakkoli nepřiměřenou překážku v účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad konstatuje, že navrhovatel nepředložil žádné, byť nepřímé důkazy, že by např. jím uváděná společnost MAURER dodávala své výrobky exklusivně pouze jednomu jedinému potenciálnímu dodavateli veřejné zakázky, a není tak vyloučeno, že se veřejné zakázky bude moci zúčastnit výrazně vyšší počet dodavatelů, než je množství výrobců vyrábějících zadavatelem požadované mostní závěry.
Úřad tak uzavírá, že neshledal, že by zadavatelem předepsané požadavky na mostní závěry představovaly pro potenciální dodavatele nepřiměřenou překážku pro jejich účast v zadávacím řízení.
Pokud jde o odkaz navrhovatele na § 89 odst. 5 zákona v souvislosti s jeho tvrzením, že kombinaci požadavků zadavatele splňuje pouze výrobek společnosti MAURER, přičemž že se tak jedná o nepřímý odkaz na výrobek konkrétního výrobce, uvádí Úřad následující.
Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k bezdůvodnému zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky, resp. aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků.
Z ustanovení § 89 odst. 5 zákona pak vyplývá, že zadavatel tím, že stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu, nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky.
Jak blíže rozvedl předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0212/2020/VZ,
č. j. ÚOHS-00730/2021/162/LKa ze dne 15. 2. 2021, jedná se o formulaci obecného zákazu
30
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
stanovit technické podmínky prostřednictvím odkazů, přičemž z formulace „nesmí zvýhodnit
nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky“ vyplývá, že se tento zákaz týká případů,
kdy by použití odkazu deformovalo hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku tím, že by
působilo zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků (srov. čl. 42 odst.
4 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání
veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES).
Z výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí je však zřejmé, že v případě napadených zadávacích podmínek na veřejnou zakázku nejde o případ, kdy zadavatelem stanovené technické podmínky směřují k výrobku jediného dodavatele. Technické požadavky zadavatele na mostní závěry, včetně rozšířených požadavků zadavatele provedených v rámci ZTKP tak v souladu s výše uvedenými závěry dle Úřadu netvoří nepřímý odkaz na konkrétní výrobek, resp. konkrétního výrobce ve smyslu ust. § 89 odst. 5 zákona.
Úřad proto na tomto místě činí dílčí závěr, že v souvislosti s namítaným vymezením požadavků zadavatele na mostní závěry, včetně rozšířených požadavků na mostní závěry uvedené v ZTKP, nespatřuje porušení zákona.
K nemožnosti užití vybraných mostních závěrů na vybraných stavebních objektech
Navrhovatel v druhé části návrhu brojí proti údajnému nesouladu zadávacích podmínek na veřejnou zakázku. Navrhovatel tento nesoulad spatřuje v tom, že zatímco ZTKP na různých místech podmíněně umožňují mimo jiné použití druhu 2, 3 a 6 mostních závěrů, tak projektová dokumentace na stavební objekty SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 naopak direktivně stanovuje použití druhu 8 mostních závěrů.
Úřad k tomuto předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh.
Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí
přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně
explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci
předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty,
zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se ostatně vyjadřuje konstantně jak rozhodovací
praxe Úřadu, tak soudů4. Stejně tak relevantní judikatura konstantně zastává názor, že není
přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl
obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu
určitého požadavku zadavatele.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem na ustanovení § 36 odst. 3 zákona a pro dodržení
4
Viz k tomu např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010; byť se uvedený rozsudek týkal předchozí
právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na
současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení
zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný.
31
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně
podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně, tedy v kontextu požadovaného plnění
tak, aby obsahovaly dostatečně konkrétní a přesné vymezení předmětu veřejné zakázky
(tedy plnění, které zadavatel požaduje a ve vztahu k němuž mají být podávány nabídky),
aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a současně
aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda nabídky dodavatelů splňují
zadávací podmínky či nikoliv, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně
přezkoumán (tj. aby v sobě nenesl znaky libovůle).
Právě v intencích výše uvedeného Úřad přistoupil k posouzení, zda navrhovatelem tvrzený nesoulad mezi ZTKP a projektovou dokumentací může představovat nesoulad se zákonem, resp. toho, zda jsou stanovené zadávací podmínky skutečně vnitřně rozporné, jak tomu tvrdí navrhovatel, popř. zda tyto vnitřní rozpory mohou vést k tomu, že potenciální dodavatelé nebudou v jejich důsledku disponovat relevantními informacemi potřebnými za účelem podání porovnatelných nabídek.
Úřad předně uvádí, že ZTKP (které tvoří nedílnou část zadávací dokumentace) v článku 23.1.1 stanovují následující omezení ve vztahu k použití konkrétních druhů mostních závěrů: „Nepřipouští se mostní závěry druh 5 (kobercový mostní závěr) a druh 7 (podporovaný mostní závěr). Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr) je přípustné použít pouze s písemným souhlasem Objednatele.
Mostní závěry budou vodotěsné až po spodní okraje říms (druh 6 Hřebenový mostní závěr
musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházeno k zatékání na konstrukci.
Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele) (…)“.
Nedílnou součást zadávací dokumentace dále tvoří příloha č. 9, kterou tvoří projektová dokumentace zpracovaná k předmětu plnění veřejné zakázky. Projektovou dokumentaci mimo jiné tvoří technické zprávy a výkresy k jednotlivým stavebním objektům, které tvoří součást plnění veřejné zakázky. Technické zprávy ke stavebním objektům SO 201, SO 202,
SO 204, SO 205 a SO 206 pak vesměs shodně uvádějí informaci, že „nad oběma opěrami“ jsou
u uvedených stavebních objektů navrženy „více-lamelové“, popř. „jednolamelové“ povrchové
mostní závěry pro určitý celkový posun, kategorii životnosti a kategorii dopravy (viz výše).
V souvisejících výkresech pro uvedené stavební objekty je pak buďto v poznámkách uvedena
informace, dle které „[b]ude použit MZ druh 8 (lamelové MZ)“, popř. v části „Materiály“
výkresů je uvedena informace „[p]ovrchové mostní závěry jednolamelové pro posun
do 160 mm“.
Právě výše uvedené informace, kdy na jedné straně ZTKP umožňuje podmíněné použití druhů
2, 3 a 6 mostních závěrů, zatímco projektová dokumentace na druhé straně (alespoň v případě
navrhovatelem napadnutých stavebních objektů) stanovuje obligatorní použití druhu 8
mostního závěru, považuje navrhovatel za vnitřní rozpor zadávací dokumentace.
Zadavatel se k otázce vnitřního rozporu zadávací dokumentace poprvé vyjádřil již v rámci vysvětlování zadávací dokumentace, kdy v rámci Vysvětlení ZD č. 16 uvedl, že dle jeho názoru je zadávací dokumentace ve vzájemném souladu. Totožný pohled pak zadavatel zastával rovněž dále v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu.
32
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
Úřad posoudil charakter jednotlivých částí zadávací dokumentace, přičemž dospěl k následujícím závěrům.
ZTKP představuje zadavatelem provedené rozšíření dokumentu TKP, jehož autorem je Ministerstvo dopravy České republiky. ZTKP přitom odpovídá charakterem i strukturou dokumentu TKP, přičemž jeho prostřednictvím zadavatel s ohledem na své provozní zkušenosti a potřeby modifikuje, popř. doplňuje jednotlivá ustanovení dokumentu TKP. Z toho vyplývá spíše obecná povaha tohoto dokumentu. Úřad přitom v rámci šetření postupu zadavatele rovněž zjistil, že ZTKP pro zadavatele představuje určitý obecně platný vzorový dokument, který je zadavatelem využíván pro účely rozdílných zadávacích řízení, kdy ve většině případů je aplikován v celém svém rozsahu bez ohledu na to, zda daná zakázka obsahuje všechny v TKP a ZTKP definované konstrukce a technologie (jak zadavatel uvedl ve svém vyjádření signovaném dne 24. 1. 2024).
Projektová dokumentace zpracovaná k předmětu plnění pak na druhou stranu představuje zcela konkrétní technické zadání pro jednotlivé stavební objekty navržené v rámci předmětu plnění konkrétní veřejné zakázky. Dokumenty tvořící části projektové dokumentace (např. výše uvedené technické zprávy a technické výkresy) tak obsahují celou řadu konkrétních pokynů a technicky přesných zadání potřebných k přípravě nabídky, resp. k přípravě realizace předmětu plnění.
Úřad má přitom zato, že obecná povaha ZTKP na jedné straně a konkrétní specifikace projektové dokumentace na druhé straně nepředstavuje vnitřní rozpor zadávací dokumentace. Oba dokumenty tvořící nedílné součásti totožné zadávací dokumentace mají dle názoru Úřadu vnitřní logickou soudržnost, kdy je za využití základních výkladových pravidel zřejmé, že se v případě hrozícího střetu obecných pravidel stanovených prostřednictvím ZTKP a konkrétního technického zadání projektové dokumentace použije právě konkrétní úprava stanovená pro jednotlivé stavební objekty projektovou dokumentací.
Úřad nepovažuje za pravděpodobné, že by v důsledku odlišného charakteru uvedených dokumentů mohlo dojít k situaci, kdy by potenciálním dodavatelům nebylo zřejmé, který druh mostního závěru byl v případě řešených stavebních objektů projektantem navrhnut.
Úřad v souvislosti s tvrzeným nesouladem projektové dokumentace a ZTKP ve vztahu ke stanovení požadavků na použité druhy mostních závěrů u navrhovatelem vyjmenovaných stavebních objektů nespatřuje porušení zákona. Úřad pro úplnost dodává, že další navrhovatelem tvrzená související porušení zákona (tedy užití nepřímého odkazu na konkrétní výrobek konkrétního výrobce v rozporu s § 89 odst. 5 zákona a zadavatelem údajně uplatňovaná skrytá diskriminace), která rovněž dle navrhovatele souvisejí s vnitřním rozporem zadávacích podmínek, již vypořádal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Pro úplnost Úřad uvádí, že nepřehlédl, že navrhovatel ve svém vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 26. 2. 2024 mimo jiné předložil Úřadu potvrzení zpracovatele dokumentu
TP 86:2009 ze dne 13. 2. 2024, dle kterého mají být hřebenové mostní závěry nejčetnějším
druhem mostních závěrů na území Evropské unie, a dle kterého rovněž není jejich použití
dokumentem TP86:2009 zakázáno. Úřad přitom ve vztahu k předloženému vyjádření
zpracovatele dokumentu TP 86:2009 odkazuje na zásadu koncentrace správního řízení
ve smyslu ust. § 251 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 251 odst. 4 zákona, přičemž uvádí,
že navrhovateli nic nebránilo v tom, aby uvedené vyjádření předložil již ve svém návrhu
33
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
podaném dne 9. 10. 2023, a nikoliv až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí
ze dne 26. 2. 2024, tedy poté, co účastníkům řízení již uplynula lhůta pro navrhování důkazů
ve správním řízení. S ohledem na výše uvedené se Úřad obsahem uvedeného vyjádření
již věcně nezabýval.
K oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů
Úřad dále přistoupil k posouzení části návrhu, v jehož rámci je napadána údajná netransparentnost oprávnění zadavatele schvalovat užití vybraných druhů mostních závěrů.
Úřad přitom rekapituluje, že navrhovatel v této části návrhu zpochybňuje zákonnost
vybraných pasáží článku 23.1.1. ZTKP, na jejichž základě má být zadavatel oprávněn schvalovat
v konkrétních případech užití dodavateli navržených druhů mostních závěrů. Konkrétně
se jedná o formulace: „Druh 2 (podpovrchový mostní závěr) a druh 3 (elastický mostní závěr)
je přípustné použít pouze s písemným souhlasem Objednatele“; „druh 6 Hřebenový mostní
závěr musí být opatřen takovým způsobem odvodnění, aby nedocházelo k zatékání
na konstrukci. Odvodnění bude součástí VTD a RDS, a je nutný písemný souhlas Objednatele“;
„Jiné konstrukční řešení proti zatékání vody, např. krycí plechy římsové části, zkrácení svislé
části MZ, atypické řešení svislé části MZ, omezení funkcí MZ ad a) až f) apod. musí být písemně
odsouhlaseno Objednatelem.“ Uvedená ustanovení jsou přitom dle navrhovatele
netransparentní a potenciálně diskriminační, když mohou sloužit k odmítání užití jakéhokoliv
druhu mostního závěru kromě mostního závěru druhu 8 ve specifickém technickém řešení
dle ZTKP, přičemž jejich důsledkem dle navrhovatele bude předkládání neporovnatelných
nabídek na veřejnou zakázku.
Úřad nejprve odkazuje na výše uvedenou judikaturu a z ní vyplývající obecná východiska, kdy odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a kdy dále není přípustné, aby zadavatel uváděl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, popř. jinak neurčité či způsobující pochybnosti o výkladu požadavků zadavatele.
Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení.
Zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly soudy a též Úřad. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…)
Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost
zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje
jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace,
resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští
rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů,
ale zadavatele samotného.“
34
Č.j.: ÚOHS-09888/2024/500
Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně podrobně v nezbytnostech pro zpracování nabídky. Dostatečná podrobnost zadávací dokumentace je rovněž nezbytná z důvodu, aby zadávací podmínky byly v plném rozsahu vnímány a chápány všemi dotčenými subjekty, čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem. Požadavky zadavatele na plnění předmětu veřejné zakázky musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jeho rozdílný výklad. Je tedy namístě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele.
S ohledem na výše uvedená kritéria přistoupil Úřad k posouzení napadených ustanovení zadávací dokumentace veřejné zakázky. S ohledem na to, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatelem zpochybňovaný proces schvalování a kontroly vychází z pevně stanovených smluvních podmínek, stanovil Úřad výše citovaným usnesením ze dne 10. 11. 2023 zadavateli, aby tyto smluvní podmínky identifikoval a vysvětlil, jakým způsobem se tento proces uplatní konkrétně ve vztahu k výběru mostních závěrů, resp. zdali se uvedený proces uplatní ve vztahu ke všem druhům mostních závěrů totožným způsobem. Zadavatel ve svém sdělení signovaném dne 22. 11. 2023 identifikoval dotčené smluvní podmínky jako pod-článek 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC, upravující požadavky na schválení výrobku k použití do stavby, přičemž tento postup charakterizoval tak, že zhotovitel díla má na základě citovaného ustanovení smluvních podmínek požádat správce stavby o odsouhlasení použití výrobku do stavby a spolu s žádostí musí předložit základní doklady výrobku a technickou dokumentaci pro ověření, že výrobek splňuje požadavky zadávací dokumentace. Uvedený proces schvalování výrobku k použití do stavby je přitom dle vyjádření zadavatele shodný pro všechny druhy mostních závěrů. Úřad následně dalším usnesením ze dne 1. 12. 2023 vyzval zadavatele k objasnění, jak se liší proces schvalování a kontroly zakotvený v pod-článku 7.2 „Vzorky“ Obecných podmínek FIDIC v případě, kdy zhotovitel díla předloží u stavebních objektů SO 201, SO 202, SO 204, SO 205 a SO 206 ke schválení druh 8 mostního závěru (lamelový mostní závěr), od případu, kdy zhotovitel díla předloží ke schválení u uvedených stavebních objektů druh 2 (podpovrchový mostní závěr) nebo druh 3 (elastický mostní závěr), příp. jiný další přípustný druh mostního závěru. Zadavatel ve sdělení signovaném dne 12. 12. 2023 uvedl, že v případě, že by mostní závěry druh 2 a 3 byly z technického hlediska pro dané mostní konstrukce použitelné (přičemž pro úplnost uvedl, že v případě řešené veřejné zakázky s ohledem na svoji nízkou životnost nejsou), postupoval by zhotovitel podle pod-článku 13.2 „Návrhy na zlepšení“ Obecných podmínek
FIDIC, kdy by nejdříve požádal správce stavby o změnu technického řešení. Správce stavby by
si pro své rozhodnutí vyžádal i stanovisko (souhlas) objednatele, resp. zadavatele, a v případě,
že by správce stavby změnu technického řešení odsouhlasil, následovalo by podání žádosti
o schválení k použití konkrétního výrobku konkrétního výrobce dle pod-článku 7.2 „Vzorky“
Obecných podmínek FIDIC. Naopak v případě, kdy by zhotovitel respektoval navržené