ÚOHS S0728/2024/VZ – Robotický operační systém

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Oblastní nemocnice Kladno, a.s., nemocnice Středočeského kraje, IČO 27256537, se sídlem Vančurova 1548, 272 59 Kladno, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 19. 9. 2024 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, se sídlem

Dle článku 3.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „dodání robotického operačního systému, který je určen pro provádění operačních výkonů, u nichž jsou požadovány výsledky s nejvyšší přesností při minimálně invazivním operačním přístupu“ a „dodávání spotřebního materiálu nutného pro činnost robotického operačního systému pro jednotlivé operace (…) dále zaškolení personálu zadavatele a (…) poskytování záručního a pozáručního servisu.“.

Zadavatel obdržel dne 18. 8. 2024 námitky navrhovatele – SYNEKTIK Czech Republic, s.r.o.,

Zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 9. 2024, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 12. 9. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel úvodem svého návrhu nejprve obecně shrnuje, že zadavatel sestavil zadávací dokumentaci zmatečným způsobem, přičemž bez objektivního důvodu zvýhodňuje konkrétní řešení a současně předem vylučuje nabídku navrhovatele, čímž došlo k porušení zásady transparentnosti, zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti dle § 6 zákona.

Navrhovatel dále v návrhu rozporuje výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel na straně 4 zadávací dokumentace stanovuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 115 000 000 Kč bez DPH, přičemž stejnou hodnotu uvádí i v oznámení o zahájení

Dále navrhovatel rozporuje zmatečné stanovení doby trvání závazku k dodávkám na základě rámcové dohody, tj. k dodávkám spotřebního materiálu. Zadavatel na straně č. 5 zadávací dokumentace uvádí, že „[č]ást veřejné zakázky spočívající v dodávání spotřebního materiálu bude plněna na základě rámcové dohody“ a že „rámcová dohoda bude uzavřena na 5 let“.

Další námitkou navrhovatele je omezení počtu použití nástrojů pro vícečetné použití.

Navrhovatel dále napadá neurčitý požadavek „otevřeného designu konzole“. Navrhovatel nejprve rekapituluje požadavek uvedený v zadávací dokumentaci na „otevřený design konzole umožňující volnou komunikaci mezi operatérem a operačním týmem, bez nutnosti použití přenosového zařízení“ a podotýká, že jím nabízený systém da Vinci disponuje konzolí operatéra, u níž operatér sedí a obličejem se dotýká okulárů s 3D zobrazením, čímž není žádným způsobem „uzavřen“, a proto mu není jasné, »kde „otevřenost“ konzole začíná a kde naopak končí«. Na základě výše uvedené formulace požadavku si pak dodavatel nemůže být jist, zda jeho technické řešení požadavky splňuje. V návaznosti na dotaz navrhovatele pak zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 5. 2024 uvádí, že požadavkem na otevřenou konzoli cílí na řešení odlišné od toho, které nabízí navrhovatel a vědomě tedy ze soutěže o veřejnou zakázku vylučuje technické řešení systému da Vinci. Ačkoli systém da

Navrhovatel rovněž rozporuje požadavek nástrojových ramen coby samostatných prvků.

Za diskriminační poté navrhovatel považuje nastavení kritérií hodnocení v souvislosti s rozsahem plochy báze jednotlivých ramen robotického operačního systému, hmotností jednotlivých ramen i celkové hmotnosti systému. Zprvu navrhovatel upřesňuje, že předmětem námitek není stanovení konkrétní váhy kritéria, neboť v tomto ohledu záleží na zadavateli, jak jednotlivá kritéria ocení, předmětem sporu je však samotná volba kritéria, které nemá objektivní opodstatnění. Hodnocené parametry „Plocha báze jednotlivých ramen maximálně

Nad výše uvedené se navrhovatel vyjadřuje také k absenci újmy navrhovatele, kterou zadavatel v šetřeném případě namítá. Navrhovatel podotýká, že jeho formulace „účinného“ znemožnění účasti v zadávacím řízení není nikterak neurčitá a z námitek je zcela zřejmé, že „stěžovatelem nabízený systém da Vinci je ze zadávacího řízení eliminován již od počátku (…)“, čímž navrhovatel újmu prokázal.

Závěrem navrhovatel shrnuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadami zákazu diskriminace a přiměřenosti a požaduje, aby Úřad šetřené zadávací řízení zrušil.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 12. 9. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 16. 9. 2024.

Dne 20. 9. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací o zadávacím řízení.

Úvodem zadavatel shrnuje své nesouhlasné stanovisko s námitkami navrhovatele, které byly v šetřené věci podány. Zadavatel uvádí, že tyto nesplňují zákonné náležitosti, neboť z nich není patrné, v čem spočívá újma hrozící navrhovateli, jelikož se v nich navrhovatel omezil na pouhé konstatování, že zadávací podmínky jsou nastaveny netransparentně, diskriminačně a nepřiměřeně, a že tímto znemožňují stěžovateli se „účinně“ zúčastnit zadávacího řízení.

Zadavatel se dále vyjadřuje ke stanovení předmětu šetřené veřejné zakázky a k předběžným tržním konzultacím. Zadavatel uvádí, že námitky navrhovatele nesměřují vůči technickým požadavkům, ale proti zvolené koncepci, neboť zadavatel zvolil řešení spočívající v otevřené konzoli operatéra a samostatných ramenech namísto starší, a v řadě ohledů překonané,

Zadavatel se poté věnuje námitce předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel nejprve podotýká, že touto námitkou se již podrobně zabýval v rozhodnutí o námitkách, a dále shrnuje, že zadavateli není zřejmé, v čem konkrétně spatřuje navrhovatel netransparentnost postupu zadavatele a zároveň jaký vliv by mělo mít tvrzené pochybení na schopnost navrhovatele podat nabídku. Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele je postavena na nesmyslném směšování dvou rozdílných číselných údajů, tj. „předpokládané“ a „maximálně přípustné“ hodnotě. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 115 mil. Kč za celou dobu plnění veřejné zakázky ve všech jejích třech druzích plnění a současně omezil rámcovou dohodu kromě časového trvání také celkovou hodnotou veřejných zakázek, které podle ní mohou být zadány – a to na výši 120 mil. Kč. Vzhledem ke složitosti nabízeného plnění a délce trvání smluvního závazku nepovažoval zadavatel za vhodné určit dodavatelům, jak mají své náklady na plnění veřejné zakázky rozčlenit mezi tři složky nabídkové ceny. S ohledem na běžnou praxi, kdy je obvyklé, že pořizovací cena přístroje bývá v různé míře zahrnuta v ceně spotřebního materiálu, umožnil zadavatel dodavatelům do cen spotřebního materiálu dle rámcové dohody zahrnout i celou pořizovací hodnotu přístroje. Současně zadavatel požadoval za vhodné vytvořit v rámcové dohodě prostor pro absorpci nepředpokládaných událostí, jako je vývoj valorizací dle inflační doložky či změna počtu operačních výkonů, a to zejména proto, že doba trvání je stanovena na relativně dlouho dobu – 7 let.

K době trvání závazku k dodávkám spotřebního materiálu zadavatel uvádí, že údaj o době trvání rámcové dohody v délce 5 let je chybou, která vznikla při redakci postupných verzí zadávací dokumentace, jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o námitkách. Nejprve zadavatel pracoval s koncepcí, že součástí kupní smlouvy bude dodání příslušenství v podobě spotřebního materiálu na první dva roky činnosti a teprve po dvou letech budou zakázky na dodávání dalšího spotřebního materiálu zadávány na základě rámcové dohody. Tuto koncepci však v dalších verzích zadávací dokumentace opustil a na straně 5 a 6 byla opomenutím ponechána původní pasáž textu, a jedná se tedy o zjevnou chybu, která nemá na jinak jasný a určitý obsah zadávací dokumentace vliv. Ve všech ostatních článcích zadávací dokumentace je pak stanovena správná hodnota 7 let, což vyplývá zejména ze samotného vzoru rámcové dohody. Zadavatel poté zdůrazňuje vzájemný vztah smluvních ujednání, z nichž plyne, že robotický operační systém nelze užívat bez spotřebního materiálu a z logiky věci tedy plyne, že spotřební materiál musí být dodáván od okamžiku instalace robotického operačního systému až do konce doby, po kterou jej zadavatel bude používat.

Zadavatel dále nesouhlasí s argumentací navrhovatele ohledně omezení počtu použití nástrojů pro vícečetné použití. Nejprve zadavatel předesílá, že navrhovateli ve vztahu k této námitce nehrozí žádná újma a neměla by být projednávána, neboť jediná újma, kterou navrhovatel uvádí, je to, že zadávací podmínka na otevřenou konzoli jeho výrobky zcela

K námitce neurčitého požadavku „otevřeného designu konzole“ zadavatel uvádí následující.

Zadavatel se dále vyjadřuje k požadavku nástrojových ramen coby samostatných prvků. Dle zadavatele je stanovení koncepce operačního robota, tj. vymezení předmětu veřejné zakázky, volbou zadavatele, která nepodléhá dalšímu přezkumu, jestliže ji zadavatel odůvodní. Důvody pro její využití pak zadavatel uvedl již v rozhodnutí o námitkách, a ve svém vyjádření je znovu shrnuje. Zadavatel zvolil koncepci samostatných nástrojových ramen zejména z důvodu zvýšené mobility systému, tj. jednodušší přesun jednotlivých ramen vůči jednomu systému se čtyřmi rameny, dále pak díky menším prostorovým nárokům nad operačním polem, snadnějšímu přenastavení a dokování jednotlivých ramen, širšího pokrytí všech kvadrantů břišní dutiny, snadnější replikace standardního laparoskopického rozložení portů či zvýšené modularity a flexibility systému. K výhodám systému se samostatnými rameny zadavatel rovněž přikládá odkaz na studii a na Evropskou robotickou konferenci ze dne 12. 9. 2024.

K diskriminačnímu nastavení hodnoticích kritérií poté zadavatel připomíná, že řešení, které nabízí navrhovatel, nesplňuje technické podmínky stanovené zadávací dokumentací a je tak dle jeho názoru nadbytečné zabývat se způsobem stanovení těchto hodnoticích kritérií, neboť

Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby byl podaný návrh zamítnut.

Usnesením ze dne 24. 9. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

Dne 1. 10. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky doplnění tvrzení a důkazních návrhů od zadavatele.

Zadavatel ve svém vyjádření nejprve rekapituluje, že jedním z hodnoticích kritérií byla hmotnost přístroje. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách a ve svém vyjádření poukazoval na to, že jím zvolené řešení má menší relativní hmotnost, neboť jednolitá ramena jsou rozmístěna samostatně, a proto lze jeho hmotnost rozložit v ploše lépe. Navrhovatelem nabízené řešení koncentruje veškerou hmotnost stroje do cca 1m 2. Zadavatel dále podotýká, že operační sály nemocnic jsou povětšinou umístěny v nadzemních podlažích budov (tak je tomu i v případě zadavatele) a umístění systému da Vinci vyvolává v jednotlivých zdravotnických zařízeních značené problémy, přičemž s jeho pořízením dochází zpravidla ke statickým úpravám sálů a vynaložení nákladů k rekonstrukci. K tomuto argumentu poté zadavatel poukazuje na příklad Krajské nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem

Zadavatel se dále vyjadřuje k výhodám systému se samostatnými rameny. Zadavatel doplňuje svá vyjádření ze dne 20. 9. 2024 a dokládá slide z jedné z přednášek konference konané v Bordeaux, na němž jsou uvedeny některé příklady výhod systému se samostatnými rameny, a to zejména následující: „poskytuje chirurgům možnost polohovat a zadokovat každé robotické rameno samostatně, čímž se optimalizuje nastavení podle chirurgických potřeb, polohy pacienta a anatomických požadavků. Pokud např. chirurg chce provádět robotickou radikální prostatektomii z extraperitoneálního přístupu, díky větší flexibilitě systému tak může učinit bez nutnosti polohovat pacienta do extrémní tzv. Trendelenburgovy polohy s hlavou

K opakovanému použití nástrojů poté zadavatel dodává, že k zamítnutí návrhu postačí závěr o tom, že zadavatel učinil v návaznosti na své potřeby legitimní volbu koncepce, která zřejmě vylučovala navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel však dále doplňuje, že kdyby se

Závěrem zadavatel shrnuje, že dle jeho názoru je předmětem návrhu zejména to, že zadavatel zvolil koncepci operačního robota, která je odlišná od koncepce nabízené navrhovatelem, přičemž zadavatelem provedená volba, která jím byla řádně odůvodněna, představuje autonomní rozhodnutí a neměla by podléhat dalšímu přezkumu.

Rozhodnutím ze dne 24. 10. 2024 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usnesením ze dne 24. 10. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 31. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele a dne 5. 11. 2024 vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel ve svém vyjádření nejprve shrnuje, že zpochybnění náležitostí námitek ze strany zadavatele považuje za přehnaný formalismus, který má za cíl vyhnout se meritu napadaných pochybení. Současně navrhovatel podotýká, že odmítání jeho aktivní legitimace pro podání námitek představuje snahu o narušení práva na přezkum ze strany dodavatele.

K zadavatelem zvolené koncepci navrhovatel uvádí, že již postup zadavatele před zahájením zadávacího řízení, tj. oslovení pouze určitého segmentu dodavatelů v rámci předběžných tržních konzultací, považuje za nepřímý důkaz vyloučení jakýchkoli jiných řešení dostupných na trhu. Ke koncepci samostatných nástrojových ramen poté navrhovatel uvádí, že ji nelze chápat jako nové řešení vedle koncepce sdružené, ale pouze odlišné, a subjektivní tvrzení o výhodnosti samostatných ramen doložené o slide z prezentace na konferenci, který navíc obsahuje pro porovnání starší generaci systému da Vinci, nelze považovat za relevantní.

K tvrzení zadavatele o nosnosti podlah navrhovatel uvádí, že tato skutečnost nebyla uvedena v rozhodnutí o námitkách a považuje ji za účelovou. Více než dvě desítky operačních sálů v České republice ukazují, že hmotnost systému není problémem a pokud zadavatel potřeboval, mohl definicí stávajícího stavu a zahrnutím úprav do předmětu veřejné zakázky „narovnat“ hospodářskou soutěž potenciálních dodavatelů, tj. posoudit, jakým způsobem s výchozím stavem sálu naloží, kupříkladu využitím podlahové desky rozkládající hmotnost.

Závěrem navrhovatel shrnuje, že ačkoli byl navrhovatel srozuměn s příchodem konkurenčních přístrojů na trh, nebyl připraven na okamžité vyloučení jím nabízeného, a současně jediného skutečně rozšířeného a praxí ověřeného, řešení z šetřené veřejné zakázky. Zadavatel dle navrhovatele rovněž přichází s novými důvody, proč daný postup zvolil, avšak bez jejich vzájemné souvislosti, kdy jediným jejich spojovacím článkem je zadání veřejné zakázky dopředu vybranému dodavateli a zároveň eliminace účasti systému da Vinci.

Zadavatel se ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí vyjadřuje ke zvolenému otevřenému designu konzole operatéra, hmotnosti systému a obecnému stanovení technických podmínek.

K námitce otevřeného designu konzole zadavatel předně uvádí, že, jak vyplynulo z podkladů rozhodnutí, na trhu existují dvě konkurenční koncepce operačních systémů, tj. starší koncepce prezentovaná systémy da Vinci a novější koncepce, prezentovaná systémy různých výrobců.

Zadavatel se dále zaobírá hmotností systému. Zadavatel připomíná, že nižší hmotnost systému je důležitá nejen z důvodu nosnosti stávajících podlah, ale také z důvodu snížení fyzické náročnosti stěhování systému mezi jednotlivými operačními sály. Ačkoli je systém da Vinci se sdruženými rameny kompaktnější, hmotnost celého systému je soustředěna do jednoho vozíku, který zabírá plochu necelého 1 m2, přičemž celková hmotnost systému činí 1 343 kg a samotný pacientský vozík se 4 robotickými rameny má hmotnost 821 kg. Zadavatel dodává, že únosnost stropů v místě umístění robotického operačního systému činí 300 kg/m2, z čehož vyplývá, že bez provedení rozsáhlých stavebních úprav by nebylo možné systém da Vinci na dotčených sálech umístit. Zadavatel poté dodává, že parametr celkové hmotnosti systému nestanovil jako konkrétní technickou podmínku, ale určil ji nepřímo požadavkem na systém se samostatnými rameny, neboť mu bylo již při přípravě zadávací dokumentace známo, že systémy se samostatnými rameny splňují maximální nosnost operačních sálů. Nad rámec této podmínky tedy zadavatel nepovažoval za přiměřené stanovit konkrétní hmotnostní omezení. Hmotnost jednotlivých prvků systému poté zadavatel zohlednil pouze v rámci hodnoticích kritérií.

Závěrem zadavatel uvádí, že je mu známo, že jím stanovené technické podmínky vylučují účast navrhovatele v zadávacím řízení, nicméně jím stanovené podmínky jsou důsledkem rozhodnutí zadavatele o tom, jakou ze dvou konkurenčních koncepcí pro své pracoviště zvolí a tuto volbu provedl na základě svých subjektivních potřeb. Zadavatel podotýká, že nemůže být nucen k tomu, aby volil řešení, které by vedlo k nevhodnému přetěžování personálu a ani k tomu, aby umožnil podání nabídky na přístroj, který nemůže ve svém zařízení bezpečně umístit, aniž by musel vynaložit náklady v řádu desítek milionů korun na nezbytné stavební úpravy. Zadavatel rovněž připomíná, že pro sestavení zadávací dokumentace provedl předběžné tržní konzultace, kterými postavil najisto, že na trhu jsou nejméně tři relevantní dodavatelé, což zadavatel s ohledem na specializovanou povahu předmětu plnění dotčené veřejné zakázky považuje za dostatečné, a proto zadavatel trvá na tom, aby Úřad podaný návrh zamítl.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Předně Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách a v následném vyjádření k návrhu namítá, že navrhovatel nedostál zákonné povinnosti stanovené v § 244 odst. 3

Námitky může dle § 241 odst. 1 zákona podat dodavatel ve smyslu § 5 zákona, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Navrhovatel tedy musí být dodavatelem působícím na trhu, který odpovídá zadavatelem poptávanému předmětu plnění, a současně mu v důsledku tvrzeného porušení zákona ze strany zadavatele hrozí nebo vznikla újma v podobě alespoň ztráty teoretické možnosti získat veřejnou zakázku, přičemž tuto újmu musí specifikovat.

Jak vyplývá z § 250 odst. 1 zákona, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může navrhovatel podat v případě, kdy považuje některý z úkonů zadavatele (či jeho opomenutí) učiněný v rámci zadávacího řízení za rozporný se zákonem, pokud má zároveň za to, že mu v důsledku postupu zadavatele vznikla nebo hrozí újma na jeho právech. Podmínkou pro podání návrhu je tedy skutečnost, že podle názoru navrhovatele existuje úkon (či opomenutí) zadavatele, který je v rozporu se zákonem, navrhovateli vznikla nebo hrozí újma a mezi úkonem zadavatele a vzniklou či hrozící újmou existuje příčinná souvislost.

Nejprve Úřad obecně předesílá, že hrozba újmy se vykládá jako alespoň teoretická ztráta možnosti dodavatele získat konkrétní veřejnou zakázku. Ve vztahu k otázce, do jaké míry je nutné specifikovat hrozící nebo vzniklou újmu, Úřad odkazuje na své dřívější rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne 12. 4. 2017, ve kterém konstatoval, že „újma je pojem zjevně širší než pojem škoda. Újma nemusí, a v určitých fázích ani nemůže, být přesně vyčíslena, a proto stačí obecné vymezení následku jednání zadavatele vůči stěžovateli. Újma v sobě zahrnuje jak materiální a v daný okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, kterou v okamžiku podání návrhu není možné přesně stanovit, avšak musí být nesporné, že došlo k újmě na právech eventuálního dodavatele.“ Dále Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R289,291/2015/VZ-23692/2016/321/BRy ze dne 2. 6. 2016, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „ust. § 114 odst. 3 zákona stanovuje nikoliv povinnost tvrdit či prokázat reálnou nebo hrozící újmu, ale toliko povinnost tvrdit porušení zákona, v důsledku něhož účastníkovi vznikla nebo hrozí újma.“. Přestože se toto rozhodnutí předsedy

Navrhovatel v podaných námitkách uvedl, že „jsou zadávací podmínky nastaveny netransparentně a s ohledem na níže uvedené diskriminačně a nepřiměřeně, a tedy v rozporu s pravidly ZZVZ a se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, a znemožňují tak

Ohledně polemiky zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu týkající se navrhovatelem užitého slova „účinně“ Úřad uvádí, že již z výše uvedeného slovního spojení námitek, podle nichž „zadávací podmínky (…) znemožňují (…) Stěžovateli zúčastnit se (…) tohoto zadávacího řízení“ je zjevný navrhovatelem pociťovaný negativní důsledek domnělé nezákonnosti zadávacích podmínek – tedy nemožnost účasti v zadávacím řízení. Stěží

Úřad dále podotýká, že je sice pravdou, že mezi navrhovatelem tvrzenou újmou či její hrozbou a namítaným postupem zadavatele musí existovat příčinná souvislost, nicméně tuto podmínku je nutno vykládat tak, že příčinná souvislost se má za prokázanou již tehdy, pokud je zjevné, že napadená zadávací podmínka obecně může vést k následku, který navrhovatel označuje jako újmu. Pokud tedy navrhovatel tvrdí, že kvůli namítaným zadávacím podmínkám nemůže podat nabídku, která by mohla být vybrána, a tedy ani získat veřejnou zakázku, je podmínka příčinné souvislosti naplněna, neboť není pochyb o tom, že navrhovatelem uváděná příčina (údajně nezákonně stanovené zadávací podmínky) je obecně způsobilá přivodit uváděný následek (nemožnost podání nabídky, která by mohla být vybrána a tím pádem nemožnost realizovat veřejnou zakázku). Ačkoli v šetřeném případě navrhovatel výslovně u každé jednotlivé námitky neuvedl zmínku o hrozící újmě, lze z celkového kontextu podaných námitek, potažmo i návrhu, seznat, že navrhovatel hrozící újmu vztáhl ke všem jím rozporovaným aspektům zadávacího řízení, a nelze tedy souhlasit s tvrzením zadavatele, že by se tvrzení týkající se újmy mělo týkat pouze jedné z celkem 6 dílčích námitek.

S ohledem na zde citované závěry Úřadu lze tedy konstatovat, že hrozící újma uvedená navrhovatelem v námitkách je újmou dostatečně specifikovanou v intencích zákona, neboť z navrhovatelova tvrzení je seznatelné, že újmu spatřuje v tom, že v důsledku jím tvrzených nezákonně stanovených zadávacích podmínek nebude mít možnost podat takovou nabídku, která by mohla být vybrána. Navrhovatelem uvedená specifikace újmy je tudíž dle Úřadu z hlediska požadavků kladených zákonem na tento úkon dostatečná.

Vzhledem k tomu, že v podaném návrhu pak navrhovatel vysvětlil, co považuje za účinnou eliminaci jeho nabídky (tj. že je předem vyloučeno technické řešení da Vinci nabízené navrhovatelem) a již v samotném úvodu návrhu namítl, že je již předem vyloučena nabídka jiného (slovy navrhovatele „medicínsky naprosto vyhovujícího“) řešení (kdy ve spojení s obsahem dalších kapitol návrhu a namítaných pochybení má navrhovatel evidentně na mysli jím nabízené řešení da Vinci), je nutno dospět k závěru, že rovněž v rámci návrhu byla navrhovatele hrozící újma specifikována dostatečně.

Úřad uzavírá, že navrhovatel v námitkách, resp. návrhu uvedl, jaké úkony zadavatele, resp. jaké zadavatelem stanovené zadávací podmínky považuje za rozporné se zákonem a proč, a též uvedl, jaká mu v důsledku jím tvrzeného porušení zákona hrozí újma.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

V čl. 6.2. zadávací dokumentace jsou uvedeny mj. následující technické podmínky robotického operačního systému: „[z]ákladní komponenty systému:

mobilní otevřená konzole operatéra, (…)

nástrojové jednotky s rameny, (…);

Požadavky na mobilní otevřenou konzoli operatéra: - ovládání endoskopu a nástrojů, včetně koagulace, pomocí ručních ovladačů, případně pedálů; - otevřený design konzole umožňující volnou komunikaci mezi operatérem a operačním týmem, bez nutnosti použití přenosového zařízení; - obrazovka konzole musí umožňovat zobrazení jak 2D tak 3D Full HD; - možnost nastavení minimálně tří různých poměrů dráhy (rychlostí přenosu) pohybu ruky operatéra k dráze pohybu nástroje a kamery. (…)

Požadavky na nástrojovou jednotku s rameny: - minimálně 3 kusy nástrojových mobilních jednotek s ramenem pro připojení nástrojů - jednotka umožňuje přenos pohybů rukou operatéra z ručních ovladačů na konzoli na nástroje připojené k rameni jednotky; - mobilní, výškově stavitelná jednotka se skládá z robotického ramene a vozíku s otočnými kolečky;

Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 5. 2024 je obsažen dotaz navrhovatele v následujícím znění: »V příloze č. 9 zadávací dokumentace zadavatel stran průběhu předběžné tržní konzultace uvádí, že oslovil „tři jemu známé dodavatele“, přičemž ale v době oslovení min. 2 ze 3 oslovených společností neměly v ČR jedinou instalaci robotického systému, a naopak mezi oslovenými dodavateli nebyl tazatel, spol. Synektik, výhradní dodavatel systému da Vinci, který je nejrozšířenějším systémem pro roboticky asistovanou chirurgii v ČR i na světě. Cirka 20 instalací v ČR a veřejné zakázky vyhledatelné prostým zadáním slova „chirurgický“ do věstníku veřejných zakázek nebo registru smluv činí velmi obtížně představitelným tvrzení, že zadavateli nebyl znám dodavatel Synektik, resp. systém da Vinci.

Úřad nejprve rekapituluje, že navrhovatel v návrhu brojí mj. proti některým technickým podmínkám zakotveným v zadávací dokumentaci. Konkrétně pak navrhovatel namítá, že zadavatelem stanovené technické podmínky týkající se požadavku na řešení otevřeného designu konzole robotického operačního systému a nástrojových ramen, coby samostatných prvků, byly stanoveny diskriminačně.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že veškeré požadavky zadavatele na předmět plnění (technické podmínky) musí vždy vycházet z jeho objektivně zdůvodnitelných potřeb, aby bylo dosaženo účelu předvídaného zákonem, tj. uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za dodržení základních zásad veřejného zadávání, jež jsou stanoveny v § 6 zákona. Obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.“. K tomu lze doplnit, že je to samozřejmě zadavatel, kdo stanovuje požadavky na poptávaný předmět plnění a obecně zadávací podmínky, jež mají reflektovat jeho potřeby; to je ostatně i důvodem, proč veřejnou zakázku zadává.

V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze též odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne

Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující. Zadavatel je však v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatelům není zákonem upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb, nicméně technická specifikace poptávaného plnění musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

Důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky (ve zde posuzovaném případě tedy technických podmínek stanovených v čl. 6.2 zadávací dokumentace – k tomu viz dále), je dále nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Podle shora citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu2 pak „[v] praxi (…) nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché, avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval.“.

Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětných zadávacích podmínek zadavatel nedopustil porušení zákona, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně, jinými slovy řečeno, zda stanovením těchto zadávacích podmínek zadavatel bezdůvodně neomezil hospodářskou soutěž.

2

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že podaný návrh navrhovatele nesměřuje vůči nejasnosti, zda by technické řešení da Vinci nabízené navrhovatelem mohlo splnit požadavek na „otevřený design konzole“ (nesplnění této technické podmínky je zjevné již z obsahu vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 5. 2024), nýbrž vůči otázce, zda předmětným požadavkem došlo k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona a zda není tento požadavek neodůvodněný a nepřiměřený.

Specifikaci požadovaného designu konzole zadavatel uvedl v čl. 6.2. zadávací dokumentace ve znění „otevřený design konzole umožňující volnou komunikaci mezi operatérem a operačním týmem, bez nutnosti použití přenosového zařízení“. Požadavek na „otevřenou“ konzoli zadavatel zopakoval i ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 22. 5. 2024, v níž na dotaz, z jakého důvodu nebyl mezi dodavateli oslovenými v rámci předběžných tržních konzultací navrhovatel, jakožto výhradní dodavatel systému da Vinci, zadavatel uvedl, že „poptává robotický operační systém založený na konceptu mobilní otevřené konzole operatéra a (…) Z tohoto důvodu (…) poptal společnosti (…), které dodávají přístroje odpovídající tomuto konceptu. Tazatel, který je distributorem systému daVinci, tímto konceptem robotického systému s otevřenou konzolí a samostatnými jednotkami s rameny (alespoň pokud je zadavateli známo) nedisponuje a z tohoto důvodu nebyl v rámci tržní konzultace osloven. (…)“.

Úřad se tedy zabýval tím, zda předmětný požadavek na „otevřený design konzole“ nestanovil zadavatel diskriminačně, resp. nepřiměřeně, tj. zda se jeho stanovením dopustil bezdůvodného znevýhodnění některých z potenciálních dodavatelů (tj. zejména navrhovatele).

V rozhodnutí o námitkách zadavatel důvody pro stanovení požadavku na „otevřenou“ konzoli operatéra shrnul následovně: „tento otevřený design konzole umožňuje operatérovi operovat ve vzpřímené poloze, bez dlouhodobého namáhání krční páteře“, „umožňuje konzolovému chirurgovi sledovat reálné dění okolo operačního stolu, například při alarmech, nenadálých situacích či kolizi ramen, bez nutnosti měnit svou polohu“, „umožňuje chirurgovi volnou verbální i nonverbální komunikaci s operačním týmem“.

Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel důvody uvedené v rozhodnutí o námitkách označuje jako dvě skupiny důvodů, které parafrázuje tak, že se jedná jednak o otázky „spojené s ergonomií celého řešení“ a další důvody spočívají v tom, že „otevřený design konzole poskytuje operatérovi lepší přehled o okolí (a umožňuje mu tedy lépe komunikovat s operačním týmem nebo reagovat na možné nenadále situace).“.

Co se týče ergonomie, zadavatel uvádí, že „[o]tevřená konzole (tj. kombinace obrazovky a 3D brýlí) přináší možnost operatéra pracovat v ergonomické poloze se vzpřímenou páteří, popř. v libovolné jiné poloze, kdy chirurg po dobu výkonu nemusí mít krční páteř a ramena v tenzní

Zadavatel přitom pro srovnání uvedl, že využití „uzavřené“ konzole vyžaduje, aby operatér absolvoval mnohahodinovou operaci vždy vsedě v židli a využití „otevřené“ konzole naopak poskytuje operatérovi volnost vč. případné změny polohy a umožňuje využít ergonomicky polohovatelná křesla. Úskalí mnohahodinového sezení ve strnulé poloze pak zadavatel spojuje s otázkou pohodlí a zdravotními důsledky.

Co se týče lepšího přehledu operatéra, je tento podle zadavatele dán tím, že operatér nemá hlavu vsunutou v „kokpitu“ uzavřené konzole, ale volně sedí před obrazovkou s nasazenými

Z dokumentu „Vyhodnocení předběžných tržních konzultací“ vyplývá, že zadavatel v rámci předběžných tržních konzultací oslovil tři dodavatele – tj. Medtronic Czechia s.r.o.,

Úřad dále uvádí, že mj. z veřejně dostupných informací zjistil, že v oblasti dodávek robotických informačních systémů došlo v letošním roce v České republice k určitému vývoji, kdy po značně rozšířeném systému da Vinci dodávaného navrhovatelem v českých nemocničních zařízeních (i podle tvrzení samotného navrhovatele uvedeném v návrhu „systém da Vinci je v ČR zdaleka nejrozšířenějším systémem robotické chirurgie s cca dvěma desítkami instalací“) dochází k rozšiřování operačních systémů jiných dodavatelů – podle přepisu rozhovoru3 s MUDr. V. N. (článek je z 15. 4. 2024) je v současnosti „největším konkurentem takzvaná open console Hugo RAS od firmy Medtronic. Systém mají v některých ohledech hodně podobný, liší se ale v tom, že Hugo nemá konzole, jak ji známe z da Vinciho, ale je to velká obrazovka, používáte 3D brýle a clutche (ruční ovládání konzole – pozn. red.) jsou takové volnější. Jinak fungují víceméně podobně.“. Podle novinového článku z 16. 4. 20244 pak na klinice Surgal

V souvislosti se zadavatelem zmiňovanými důvody pro volbu technického řešení založeného na „otevřené“ konzoli operatéra – tj. důvodem souvisejícím s ergonomií a lepším přehledem operatéra – Úřad uvádí, že v šetřeném případě je předně nutno posoudit, zda dané důvody lze považovat za přiměřené, logické a zda korespondují s oprávněnými potřebami zadavatele.

Ohledně výhody zadavatelem poptávaného systému zahrnujícím „otevřenou“ konzoli operatéra spočívající dle jeho názoru v ergonomii Úřad nejprve uvádí, že podle navrhovatele u systému da Vinci mohou lékaři »použít uživatelsky upravitelná nastavení, mj. ergonomické preference – nastavit výšku 3D prohlížeče („okuláru“), nastavit výšku opěrky ruky, nastavit panel nožního spínače a upravit náklon 3D prohlížeče. Lékař si tedy naprosto přizpůsobí ergonomii konzole svým potřebám.«. K tomu Úřad uvádí, že nikterak nevylučuje možnosti ergonomických úprav systému da Vinci. Nicméně již z vizuální podoby konzole, která je patrná z veřejně dostupných zdrojů5 je evidentní, že operatér při používání konzole vsunuje hlavu částečně do hledí (slovy navrhovatele do prohlížeče), které zakrývá obličej vertikálně po začátek uší s tím, že brada je odkrytá. Z této skutečnosti je tak zcela zjevné, že pokud by se operatér chtěl podívat do strany – doprava či doleva – musí nezbytně nejprve povytáhnout hlavu z prohlížeče a až poté je schopen pohledu do boční strany. Vizuální podoba

Uvedené aspekty rozdílů systému da Vinci a systémů založených na „otevřené“ konzoli operatéra jsou nepochybně spojeny i s dalším zadavatelem uváděným důvodem pro stanovení požadavku na „otevřenou“ mobilní konzoli operatéra – tj. lepším přehledem operatéra.

K tvrzení navrhovatele v návrhu, podle něhož „Klinické studie zjistily, že roboticky asistovaná operace pomocí systému da Vinci zřejmě snižuje kognitivní zátěž ve srovnání s tradiční laparoskopií (které se „otevřené“ systémy ve smyslu zadavatelovy definice značně blíží)« a že „Studie soustavně ukazují, že operace pomocí systému da Vinci může být méně fyzicky náročná než jiné způsoby chirurgie“ Úřad poznamenává, že srovnání robotické operace pomocí systému da Vinci s tradiční laparoskopií jakožto operačního výkonu bez robotického systému považuje v šetřeném případě za irelevantní, když obě v tomto správním řízení porovnávaná technická řešení (tj. jak řešení da Vinci nabízené navrhovatelem, tak řešení založené na „otevřené“ konzoli operatéra) se vztahují k roboticky realizovaným operacím (právě dodání robotického operačního systému je předmětem šetřené veřejné zakázky).

Pro úplnost Úřad podotýká, že byť je evidentní, že volbou technického řešení založeném na „otevřené“ konzoli s největší pravděpodobností znemožnil podání nabídky navrhovatele s technickým řešením da Vinci a tedy do jisté míry omezil (nikoli však nedůvodně, jak Úřad posoudil výše) soutěž o veřejnou zakázku, ze zjištění Úřadu vyplývá, že zadavatelem preferovanou a požadovanou „otevřenou“ konzolí nedisponuje jediný dodavatel na trhu – naopak se takové řešení vyskytuje ve třech robotických operačních systémech na trhu (Hugo,

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad konstatuje, že vysvětlení zadavatele týkající se opodstatněnosti předmětné technické podmínky považuje za objektivně odůvodněné, nenachází v něm logické nesrovnalosti či nepřiměřenost, má přímou souvislost s prováděním operačním výkonů, k nimž má pořizovaný robotický operační systém (včetně konzole operatéra) sloužit a současně napadený požadavek na „otevřenou“ konzoli operatéra neshledává nedůvodně omezujícím soutěž mezi dodavateli (a to ani ve vztahu k navrhovateli a jím nabízenému systému da Vinci).

Navrhovatel v návrhu dále napadá technickou podmínku týkající se požadavku zadavatele na nástrojové jednotky s rameny jakožto samostatnými prvky, čímž zadavatel eliminuje možnost nabídky systému s jednou mobilní jednotkou (nebo dvěma) s více rameny. Preferenci řešení se samostatnými rameny považuje navrhovatel za neobjektivní a nezdůvodnitelnou po medicínské i provozní stránce, a jejím zvolením se zadavatel podle navrhovatele dopustil porušení zejména zásady zákazu diskriminace.

Zadavatel v čl. 6.2. zadávací dokumentace uvádí, že jím poptávaný předmět plnění, tj. robotický operační systém, musí umožnit velmi přesný přenos pohybů rukou operatéra, a to prostřednictvím přenosu z „ručních ovladačů na ovládací konzoli na mobilní robotická ramena“, která umožňují dálkově ovládanou operační činnost. Bod 3. v čl. 6.2. zadávací

Ve vztahu k objasnění volby technického požadavku na mobilní jednotku se samostatnými rameny zadavatel v rozhodnutí o námitkách uznává, že navrhovatelem nabízené řešení, tj. koncepce sdružených nástrojových ramen, má určité výhody, současně však uvádí, že pro uspokojení zadavatelových potřeb není žádoucí a dokládá výčet výhod jím zvoleného systému, tj. „- zvýšená variabilita rozložení operačních portů podle potřeb a zkušeností operatéra, konkrétních anatomických poměrů daného pacienta, - širší pokrytí všech 4 kvadrantů břišní dutiny, vzhledem k tomu, že operatér je schopen rozmístit ramena dle vlastního uvážení, snadněji dosáhne cílové anatomie, - snazší manipulace s jednotlivými rameny a větší mobilita než s jedním velkým vozíkem nesoucí všechna čtyři operační ramena, - samostatná ramena mají menší prostorové nároky nad operačním polem, tím je umožněn snazší přístup anesteziologa, asistenta a dalšího personálu k pacientovi, - samostatná ramena také umožňují rychlejší konverzi v případě komplikace chirurgického výkonu a s tím související vyšší bezpečnost pro pacienta.“.

Z výše uvedeného je patrné, že si zadavatel uvědomuje, že jak technické řešení se samostatnými nástrojovými rameny, tak s jednou jednotkou (nebo dvěma) s více rameny mají

Z rozhodnutí o námitkách i z vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že zadavatel stanovil technický požadavek na samostatná nástrojová ramena na základě řady jednotlivých důvodů, kterým přisuzuje větší význam než výhodám robotického operačního systému se sdruženými rameny, který nabízí navrhovatel. Zadavatel v šetřeném případě odkazuje zejména na jím preferované vlastnosti samostatných ramen, které se týkají snazší manipulace a obsluhy, a to v návaznosti na menší prostorové nároky nad operačním polem a jejich přenastavení. Ze zadavatelem zmiňovaných důvodů je zřejmé, že výhody samostatných ramen zadavatel spojuje s potřebami odborného personálu na pracovišti zadavatele, a tedy je evidentně veden snahou o výběr technického řešení přiléhavě k potřebám operačního personálu. V této souvislosti Úřad uvádí, že potřeby personálu, který bude s robotickým operačním systémem, potažmo nástrojovými rameny, nakládat, jsou jistě relevantní okolnosti, k nimž by měl zadavatel při svých úvahách o podobě pořizovaného přístroje přihlížet. Jelikož pak zadavatel ve svém vysvětlení hovoří o snadnější manipulaci s jednotlivými rameny (nežli s jedinou jednotkou s více rameny), pak se jedná zcela jistě o benefit, který může při práci s operačním systémem být vnímán ze strany operačního personálu pozitivně, jelikož má přímý vliv na jím prováděné činnosti (a to jak v souvislosti s přípravou či vlastní realizací operačních výkonů, tak s přesuny přístroje mezi operačními sály). Je pak zcela pochopitelné, že zadavatel spatřuje výhodu ve snadnějším přesunu (mezi operačními sály) jednotlivých ramen než jedné (nepochybně těžší i prostorově náročnější) jednotky (či dvou jednotek) s více rameny. Stejně tak je logické, že operační personál může vnímat pozitivněji snazší přenastavení a obecnou flexibilitu modulárního systému. Již s ohledem na tyto zadavatelem pozitivně vnímané výhody (které jsou zadavatelem podrobně vysvětleny jak v rozhodnutí o námitkách, tak ve vyjádření k návrhu) je možno vyloučit, že by volba technického řešení se samostatnými rameny neměla své objektivní opodstatnění a reálný základ a že by nebyla podložena logickými úvahami zadavatele a měla za cíl pouze eliminovat řešení nabízené navrhovatelem (tj. řešení se sdruženými rameny). Zadavatel naopak podrobně vysvětlil, v čem spatřuje jím zohledněné výhody zvoleného technického řešení a jaký mají význam pro reálnou práci personálu s robotickým operačním systémem.

Úřad upozorňuje, že nelze trvat na tom, aby zadavatel jako tvůrce zadávacích podmínek upozadil své potřeby pouze s ohledem na zájmy dodavatelů a nelze přistoupit na takovou argumentaci navrhovatele, kdy navrhovatel zadavateli de facto podsouvá priority v souvislosti s poptávaným plněním, resp. podsouvá plnění odlišné od toho, které si zadavatel zvolil jako výchozí pro uspokojení jeho potřeb. K tomu Úřad připomíná rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSS0001/2018/VZ-06017/2018/531/ESt ze dne 1. 6. 2018, které zdůrazňuje, že „[j]e to právě zadavatel, kdo obecně disponuje nejkonkrétnější představou o rozsahu a podmínkách realizace poptávaného plnění, na základě níž pak specifikuje své požadavky.“. V této souvislosti nelze souhlasit s argumentací navrhovatele, že by vybrané řešení nemělo reálné opodstatnění, neboť z výše uvedeného jasně vyplývá, že zadavatel své potřeby opírá o soupis konkrétních upřednostňovaných benefitů koncepce samostatných nástrojových ramen, přičemž Úřadu nenáleží jím legitimně zvolený požadavek rozporovat a hledat vhodnější řešení, potažmo

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že požadavek zadavatele na samostatná nástrojová ramena považuje za logický, dostatečně odůvodněný, a odpovídající potřebám a účelu, pro který byla předmětná veřejná zakázka zadávána. Byť by mohlo dojít k omezení některých výrobců robotických operačních systémů (včetně navrhovatele v souvislosti s jím nabízeným technickým řešením da Vinci), neděje se tak bezdůvodně, ale zadavatel je veden konkrétními důvody a preferencemi, které úzce souvisí se samotnou podstatou poskytnutí poptávaného předmětu plnění. S přihlédnutím k šetřeným okolnostem případu lze zadavatelem sdělené důvody pro určení technického požadavku považovat za legitimní, a nikoliv bezdůvodně omezující soutěž.

Úřad nadto uvádí, že nikterak neopomíjí ani argument navrhovatele uvedený v námitkách, podle něhož zadavatel volbou samostatných nástrojových ramen odkazuje na konkrétní konstrukční řešení konkrétního výrobce, avšak vzhledem k tomu, že v podaném návrhu navrhovatel dále námitku nerozvádí a nespecifikuje, o jaké konkrétní řešení či konkrétního dodavatele by se v dané věci mělo jednat, Úřad se touto dílčí námitkou již dále nezabýval. Úřad současně dodává, že ani v návaznosti na ve věci proběhlé předběžné tržní konzultace, které byly prováděny za účasti 3 různých subjektů poskytujících 3 různá řešení zadavatelem poptávaného systému se samostatnými rameny (viz výše) Úřadu není zjevné, na který z nich by měl zadavatel v zadávacích podmínkách eventuálně odkazovat.

S ohledem na všechny shora popsané skutečnosti Úřad dospěl k závěru, že požadavek na nástrojové mobilní jednotky s rameny stanovený v čl. 6.2. zadávací dokumentace nevykazuje charakter nepřiměřenosti, či dokonce zjevného excesu nebo diskriminace a Úřad tak neshledal, že by se zadavatel dopustil porušení zákazu diskriminace.

Navrhovatel v návrhu rovněž napadá zadavatelem stanovenou smluvní podmínku týkající se nástrojů pro vícečetné použití, která je uvedena v závazném vzoru rámcové dohody (jež tvoří přílohu č. 2b zadávací dokumentace) pod bodem 6.5., který stanoví, že „[v] případě nástroje, který je určen pro vícečetné použití, jsou připuštěna nejvýše tři použití, nebude-li mezi stranami písemně sjednáno jinak.“. Navrhovatel má za to, že zadavatelem zvolená podmínka není objektivně odůvodnitelná a je diskriminační zejména ve vztahu k dodavatelům, kteří nabízejí řešení, jehož součástí jsou nástroje s vyšším počtem „životů“, tj. například pokud dodavatelé poskytují nástroje s možností použití v řádech desítek.

Úřad k této námitce primárně uvádí, že smluvní podmínky představují specifickou část zadávací dokumentace. Zákon nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být obsahem smlouvy uzavřené na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení smluvních podmínek tak zákon ponechává na uvážení smluvních stran, kdy je zřejmé, že se zde primárně promítnou potřeby a požadavky zadavatele, neboť právě ten nejlépe ví, co potřebuje a za jakých podmínek. Záleží proto na úvaze zadavatele, jakým způsobem si stanoví rozsah smluvních podmínek. Je ovšem zapotřebí zdůraznit, že zadavatel nesmí k vymezení smluvních podmínek přistupovat zcela libovolně; tedy musí při jejich vymezení brát v potaz i základní zásady

S tím také souvisí omezená přezkumná pravomoc Úřadu ve vztahu ke smluvním podmínkám, kdy oprávnění Úřadu na poli přezkoumání úkonů zadavatele týkajících se nastavení smluvních a obchodních podmínek stanovených v zadávací dokumentaci nejsou vyloučená, nicméně jsou značně omezená. I podle rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013 platí, že „je zapotřebí vyloučit možnost, aby zadavatel mohl v rámci soukromoprávního vztahu vyloučit možnost veřejnoprávního přezkumu, čímž by byl popřen smysl celé úpravy zákona o veřejných zakázkách […]“. Nicméně, jak vyplývá z ustálené judikatury, např. z rozsudku NSS č. j. 9 Afs 21/2013-39 ze dne 30. 4. 2014 (navazujícího na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 48/2011-69 ze dne 28. 2. 2013), není úkolem Úřadu „aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek.“.

Ve vztahu k výše uvedenému Úřad dále odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3. 1. 2019, ze kterého vyplývá, že postup zadavatele při stanovení smluvní podmínky může být Úřadem označen za rozporný se zákonem až za situace, kdy by „takto nastavená smluvní podmínka jevila znak nepřiměřenosti (cíli) a znak excesu z pravidel kontrahovaných v případech obdobných plnění, jež by měly dostatečnou intenzitu působit ve vztahu k dodavatelům eliminačně, popř. fakticky znejasňovat, do jakých podmínek (jak ze strany zadavatele po dobu trvání smluvního vztahu vykládaných a používaných) dodavatel vlastně vstupuje. Pak by zásady podle § 6 ZZVZ porušeny být mohly; konkrétně zásada transparentnosti při dovození nejasnosti podmínek smluvního vztahu nebo zásada přiměřenosti či zásada zákazu diskriminace při dovození závěru, že takový postup vede k reálnému vyloučení dodavatelů ze soutěže o získání veřejné zakázky.“.

Úřad rovněž upozorňuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-29601/2022/161 ze dne

Ze shora citovaných rozsudků, jakož i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu tak lze dovodit, že jestliže konkrétní soukromoprávní podmínka vymezená zadavatelem nepředstavuje zjevný exces, jenž by atakoval faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky či představoval neúnosné narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 zákona, a současně taková podmínka ani není pravidlem pro posuzování kvalifikace či pro hodnocení, pak Úřad není příslušný k posuzování její vhodnosti, resp. přiměřenosti. Úřad je tak v tomto ohledu přezkumem limitován a nepřísluší mu hodnotit obsah smluvních ujednání stanovených zadavatelem, nevyplývá-li z nich zjevný exces.

Na základě výše uvedeného a s ohledem na svou omezenou působnost na poli přezkoumání nastavení smluvních a obchodních podmínek stanovených v zadávací dokumentaci přistoupil

Zadavatel k předmětné smluvní podmínce v rozhodnutí o námitkách uvedl, že přistoupil ke zvolenému řešení, jelikož „dodavatelé uvádějí ve svých propagačních, resp. technických materiálech velmi vysoké četnosti užití, které nicméně mnohdy buď vůbec neodpovídají skutečnost, nebo jsou na samé hraně technických možností daných nástrojů“ a byť je v dokumentaci deklarována vyšší použitelnost nástrojů, při běžném použití této výše nedosahují. Současně zadavatel uvádí, že stanovením podmínky předchází komplikacím v souvislosti s následným prokazováním důvodu chybovosti nástrojů, tedy prokazování, zda se jedná o vadu konkrétního nástroje, či neodborného nakládání. Ve vyjádření k návrhu pak zadavatel dodal, že tímto nepopírá způsobilost nástrojů dosahovat deklarovaných četností použití v laboratorních podmínkách, nicméně volí „bezpečný“ počet použití pro praktické využití nástrojů na operačních sálech.

Úřad nejprve předesílá, že v šetřené věci není předmětem sporu nesprávné označení reálného počtu použití nástrojů ze strany výrobců v technických listech dodávaných nástrojů, neboť sám zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že: „nezpochybňuje, že nástroje, které jsou uváděny na trh, jsou schopny dosahovat deklarovaných četností použití během certifikace“, ale nutnost nižšího počtu použití u nástrojů s vícečetným použitím v důsledku jejich případného nedokonalého praktického užívání. V této souvislosti Úřad uvádí, že právě zadavatel je ten, který ví nejlépe, zda při manipulaci s nástroji může docházet k „neodborné[mu] použití nástroje operatérem či jiné[mu] neodbornému nakládání s ním“, jak zadavatel uvádí v rozhodnutí o námitkách. V případě, že tento postup, tj. nesprávnou manipulaci zapříčiňující nedosahování deklarovaného počtu použití nástrojů, nemůže vyloučit, je logické, že se případnému pochybení snaží předejít také jiným způsobem, čímž je v daném případě stanovení hranice maximálního využití nástrojů, a to i přes případnou menší hospodárnost řešení. K argumentaci navrhovatele ohledně neekonomičnosti řešení pak Úřad připomíná, že ačkoli je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky jedním z cílů zákona, tohoto cíle je dosahováno „pouze“ skrze vytváření podmínek pro to, aby veřejné zakázky byly zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Není přitom úkolem Úřadu, aby zadavateli určoval či doporučoval takové smluvní podmínky, díky nimž by mohl ušetřit více finančních prostředků. Otázka hospodárnosti, efektivity a účelnosti požadovaného řešení tedy spadá do výlučné odpovědnosti zadavatele či jiných kontrolních orgánů, avšak k jejímu posouzení není oprávněn Úřad.

Z výše uvedeného vysvětlení zadavatele ohledně důvodnosti dané smluvní podmínky, které uvedl v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu je patrné, že zadavatelem zvolený požadavek na omezení četnosti užití nástrojů úzce souvisí s mírou jistoty bezpečného provedení operačního výkonu. Úřad v této věci připomíná, že předmět plnění veřejné zakázky jako takový, tj. pořízení robotického operačního systému, má za cíl zejména zajistit bezchybné provedení operačního výkonu a otázka bezchybného fungování operačních nástrojů je proto v dotčeném případě klíčová. Jestliže tedy zadavatel odůvodňuje vyšší spotřebu materiálu

Pro úplnost Úřad dodává, že jelikož na základě výše uvedeného Úřad shledal zdůvodnění zadavatelem ohledně předmětné smluvní podmínky stanovené v bodu 6.5. závazného vzoru rámcové dohody za opodstatněné, považoval Úřad již za nadbytečné vyžádat si zadavatelem navrhované vyjádření konkrétních pracovišť k selhání nástrojů při vyšším počtu jejich použití.

Úřad rovněž zdůrazňuje, že stanovením dotčené smluvní podmínky zadavatel nikterak nevyloučil z účasti na zadávacím řízení dodavatele, kteří nabízí nástroje s vyšší mírou životnosti. Nelze tak dospět k závěru, že by v důsledku stanovení předmětné smluvní podmínky mohlo dojít k reálnému vyloučení dodavatelů ze soutěže o získání veřejné zakázky, a tedy k nepřiměřenému omezení hospodářské soutěže.

Úřad v dané věci shrnuje, že zadavatel zvolení uvedené smluvní podmínky týkající se omezení počtu použití nástrojů pro vícečetné použití podložil logickými argumenty, nejedná se o zjevný exces a nelze dospět k závěru, že by tímto postupem bezdůvodně omezil hospodářskou soutěž.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona v rozhodném znění. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním

Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“); to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1, b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle

§ 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona působícího v oblasti obrany, pokud předmět veřejné zakázky nezahrnuje výrobky uvedené v příloze k tomuto nařízení,

§ 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,

§ 4 odst. 2 zákona, nebo

§ 4 odst. 5 zákona.

V čl. 1. zadávací dokumentace se uvádí, že v šetřeném případě se jedná o otevřené řízení s nadlimitním režimem veřejné zakázky, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí

V čl. 3.2. zadávací dokumentace se uvádí, že „část veřejné zakázky spočívající v dodávání spotřebního materiálu bude plněna na základě rámcové dohody.“

V čl. 3.2. zadávací dokumentace se dále uvádí, že „rámcová dohoda bude uzavřena na dobu 5 let“, „maximální hodnota veřejných zakázek, které je možno zadat na základě rámcové dohody činí 120.000.000,- Kč bez DPH.“ a že „[d]oba trvání rámcové dohody je stanovena s ohledem na předpokládanou minimální živostnost přístroje a na stejnou dobu, jako závazek k pozáručnímu servisu.“

V čl. 5. zadávací dokumentace se uvádí, že „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena v souladu s ustanoveními § 16 a § 20 jako předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na základě údajů a informací vyplývajících z plnění dříve zadané veřejné zakázky s obdobným předmětem.

V čl. 13.1. zadávací dokumentace je obsaženo: „Nabídková cena představuje cenu za celý předmět plnění veřejné zakázky a sestává se z následujících dílčích položek: i)

V čl. 13.4. zadávací dokumentace je uvedeno následující:

Příloha č. 2b zadávací dokumentace „Rámcová dohoda na dodávky“ (dále jen „rámcová dohoda“) stanoví, že: „1.4. Současně s touto Rámcovou dohodou je na základě téhož zadávacího řízení uzavírána také kupní smlouva na dodávku a servis robotického operačního systému. Tato Rámcová dohoda (vč. smluv uzavřených na jejím základě) a kupní smlouva jsou smlouvami na sobě závislými. Zánikem závazku z jedné z nich zaniká současně závazek z druhé z nich. To neplatí, pokud kupující prodávajícímu písemně oznámí, že trvá na pokračování druhé smlouvy.

Úřad uvádí, že v části návrhu navrhovatele brojí proti skutečnosti, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 115 000 000 Kč bez DPH a současně stanovil maximální hodnotu veřejných zakázek uzavíraných na základě rámcové dohody ve výši 120 000 000 Kč bez DPH. Dle navrhovatele nemohou uvedené hodnoty vedle sebe obstát, aniž by byl porušen § 23 odst. 1 zákona. V návrhu navrhovatel shrnuje, že údaje týkající se předpokládané a maximální hodnoty veřejné zakázky jsou jak netransparentní, tak zmatečné, neboť není možné, aby prezentovaná předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla nižší než maximální hodnota rámcové dohody, která tvoří jen jednu z částí šetřené veřejné zakázky. Tyto údaje tak dle navrhovatele mohou zapříčinit značné potíže a průtahy při rozhodování, jakým způsobem budou potenciální dodavatelé ve věci podání nabídek postupovat.

K předpokládané hodnotě Úřad v obecné rovině uvádí, že se jedná o institut, který určuje, jaký režim má zadavatel v zadávacím řízení použít – zda půjde o nadlimitní, podlimitní veřejnou zakázku či o veřejnou zakázku malého rozsahu. Do předpokládané hodnoty pak zadavatel

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že předmětem dotčené veřejné zakázky je dodání robotického operačního systému a dodávání spotřebního materiálu pro jeho činnost, přičemž část předmětu veřejné zakázky spočívající v dodávání spotřebního materiálu má být plněna na základě rámcové dohody, jež má být uzavřena současně s kupní smlouvou na robotický operační systém (viz čl. 3.2 zadávací dokumentace). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem dle čl. 5 zadávací dokumentace stanovena na 115 000 000 Kč bez DPH, a to na základě údajů a informací vyplývajících z plnění dříve zadané veřejné zakázky obdobného charakteru. Zadavatel rovněž stanovil v čl. 3.2. zadávací dokumentace maximální hodnotu veřejných zakázek, které je možné zadat na základě výše uvedené rámcové dohody, a to ve výši 120 000 000 Kč bez DPH.

Úřad předně připomíná, že nelze zaměňovat pojmy předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximální hodnota veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí předem stanovená předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky, tj. zadavatelem stanovená presumpce výsledné nabídkové ceny. Zadavatel je při stanovení této presumované hodnoty veřejné zakázky povinen postupovat v souladu s § 16 zákona, na základě něhož před zahájením zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky buď na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, či z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem. Výše uvedeným postupem stanovená výše předpokládané hodnoty dále určuje, jakým způsobem, resp. v jakém režimu, bude dotčená veřejná zakázka zadána, a proto lze na institut předpokládané hodnoty pohlížet zejména jako na nástroj plánování a determinace volby režimu veřejné zakázky dle § 24 zákona, přičemž údaj o jejím vyčíslení nemusí být v samotné zadávací dokumentaci výslovně uveden. Maximální hodnota veřejné zakázky poté značí fakultativně stanovenou nepřekročitelnou hodnotu veřejné zakázky, potažmo nabídkové ceny, kterou bude zadavatel pro dané plnění akceptovat. Hlavní rozdíl mezi uvedenými pojmy spočívá v „zastropování“ konečné nabídkové ceny. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky nemusí vždy odpovídat konečným nabídkovým cenám, neboť tyto ceny nejsou předpokládanou hodnotou veřejné nabídky fixně ohraničeny, ale jedná se o jakési vodítko dodavatele, v jaké cenové relaci je zadavatel připraven a ochoten o předmětu plnění jednat.

Jak již bylo nastíněno výše, zadavatel nejprve stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky podle § 16 zákona a v návaznosti na její stanovení poté zadavatel zvolil pro zadání

K námitce navrhovatele ohledně zmatečnosti informací ve vztahu k potenciálním účastníkům zadávacího řízení Úřad dále uvádí, že důležitost řádného stanovení výše předpokládané hodnoty ve vztahu k informování potenciálních dodavatelů jistě nelze relativizovat, ovšem v případě, kdy zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu v souladu se zákonem, nadto určí také fakultativní maximální hodnotu veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody a obě tyto hodnoty se liší o necelých 5 %, přičemž ani jedna z hodnot není v rozporu se zadavatelem určeným režimem zadání veřejné zakázky, tj. nadlimitním a zároveň nejpřísnějším, lze si jen stěží představit, že by takto zvolené údaje měly „značný vliv“ na interní procesy dodavatelů a tím spíše, že by mohly některého z dodavatelů odvrátit od úmyslu účastnit se daného zadávacího řízení. Pokud by však ze strany navrhovatele opravdu došlo k tak zásadnímu zmatení, je přinejmenším s podivem, že nepřistoupil k jeho vyjasnění prostřednictvím dotazu, jak tomu již dříve učinil v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ohledně vyloučení z účasti na předběžné tržní konzultaci, jak bylo uvedeno výše.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v souvislosti s namítaným stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky a maximální hodnoty veřejných zakázek uzavřených na základě rámcové dohody porušení zásady transparentnosti neshledal.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Dle čl. 8.1. zadávací dokumentace bude smlouva na plnění veřejné zakázky uzavřena na 7 let.

V čl. 13.1. zadávací dokumentace se uvádí, že „[n]abídková cena představuje cenu za celý předmět plnění veřejné zakázky a sestává se z následujících dílčích položek: i)

V článku 13.4. zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel stanovuje „následující způsob stanovení Ceny za dodávky spotřebního materiálu: - takto stanovené roční ceny za spotřební materiál pro jednotlivé typy operačních výkonů následně dodavatel vynásobí 7 tak, aby stanovil celkovou Cenu za dodávky spotřebního materiálu za 7 let, - výše stanovená cena za 7 let je součástí nabídkové ceny jako Cena za dodávky spotřebního materiálu, bude uvedena na krycím listu a bude předmětem hodnocení nabídek.“.

V článku 13.5. zadavatel shrnuje, že dodavatel uvede ve své nabídce nabídkovou cenu v následujícím členění: i) „Kupní cena přístroje vč. rozpisu v tabulce dle přílohy č. 5a zadávací dokumentace, ii)

Příloha č. 5c zadávací dokumentace („Cena dodávek spotřebního materiálu“) obsahuje následující tabulku: typ operačního výkonu jednotková cena (bez DPH) (…) počet / rok celková cena (bez DPH) (…)

Vzor závazné kupní smlouvy dle přílohy č. 2a zadávací dokumentace obsahuje následující: „2.1. Prodávající se tímto zavazuje, že kupujícímu odevzdá přístroj s příslušenstvím, jež bude odpovídat požadavkům uvedeným v odst. 1.4 této smlouvy a umožní mu nabýt vlastnické právo k přístroji s příslušenstvím. Prodávající dále zajistí sedmiletý letý full servis (první 2 roky bezúplatně v rámci záruky, dalších 5 let v rámci placeného pozáručního servisu) a zaškolení zdravotnického personálu kupujícího uvedeného odst. 1.6 této smlouvy. (…)

Vzor závazné rámcové dohoda dle přílohy č. 2b zadávací dokumentace stanoví, že: „7.1. Doba trvání této rámcové dohody sjednána na dobu 7 let od data dodání robotického operačního přístroje dle kupní smlouvy. Účinnost Dílčí smlouvy smí přesahovat účinnost této dohody.“.

Navrhovatel v podaném návrhu rovněž namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť ze zadávací dokumentace není jednoznačně patrná doba trvání zamýšlené rámcové dohody, a to s ohledem na rozporné informace uvedené v zadávací dokumentaci.

Úřad nejprve obecně uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor

V šetřeném případě zadavatel v čl. 3.1. zadávací dokumentaci stanovil, že předmětem veřejné zakázky je dodávka robotického operačního systému a zároveň dodávání spotřebního materiálu nutného pro jeho činnost. V témže článku zadávací dokumentace se dále uvádí, že část veřejné zakázky spočívající v dodávání spotřebního materiálu bude plněna na základě rámcové dohody, která bude uzavřena souběžně s kupní smlouvou na pořízení robotického operačního systému. Článek 3.2. zadávací dokumentace poté podrobněji specifikuje podmínky rámcové dohody, mezi něž spadá mj. doba jejího trvání, u které zadavatel uvádí časový údaj „5 let“, přičemž současně uvádí, že „[d]oba trvání rámcové dohody je stanovena s ohledem na předpokládanou minimální živostnost přístroje a na stejnou dobu, jako závazek k pozáručnímu servisu“. Právě tyto údaje pak navrhovatel rozporuje v jím podaném návrhu, neboť má za to, že se navzájem vylučují a vytváří tak překážku pro potenciální dodavatele, kteří potřebují mít postaveno najisto, co přesně je předmětem veřejné zakázky, neboť životnost přístroje a závazek k pozáručnímu servisu jsou dvě různé veličiny a zadávací dokumentace nadto obsahuje v samotném vzoru rámcové dohody dobu jejího trvání v délce „7 let“, na rozdíl od výše uvedených 5 let.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vysvětluje nastalou situaci tím, že chyba v psaní spočívající v nesprávném uvedení doby trvání rámcové dohody vznikla redakcí verzí zadávací dokumentace, neboť v její původní verzi zadavatel počítal s tím, že součástí kupní smlouvy bude také závazek k dodávce spotřebního materiálu na dobu 2 let, na nějž bude navazovat rámcová dohoda na 5 let s korespondující délkou pozáručního servisu. Následně však přistoupil k řešení spočívajícímu v uzavření rámcové dohody na dodávky spotřebního materiálu v délce 7 let.

Úřad nejprve v obecné rovině připomíná, že zejména s ohledem na povinnost dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona musí být zadávací podmínky nastaveny dostatečně podrobně, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad, tj. aby byly v plném rozsahu vnímány a chápány všemi dotčenými subjekty (jak zadavatelem, tak i dodavateli) identickým způsobem a aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a současně aby zadavatel mohl na jejich základě jednoznačně posoudit, zda nabídky dodavatelů splňují zadávací podmínky či nikoliv, a též, aby tento jeho závěr mohl být následně objektivně přezkoumán (tj. aby v sobě nenesl znaky libovůle). Zadavatel tedy odpovídá za správnost údajů a případné chyby v zadávací dokumentaci jsou přičítány k jeho tíži, avšak ne vždy musí mít tato pochybení za následek zrušení zadávacího řízení v návaznosti na porušení zásady transparentnosti. Dle vyjádření zadavatele bylo pochybení způsobeno zjevnou chybou v psaní ve smyslu § 578 občanského zákoníku, přičemž z citovaného ustanovení vyplývá, že takové chyby nejsou právnímu jednání na újmu pouze za předpokladu, je-li význam takového právního jednání nepochybný, tedy pokud je i přes chybu v psaní právní jednání natolik zřejmé, že o jeho významu nevznikají pochybnosti. V této souvislosti Úřad

Úřad proto přistoupil k posouzení údajů týkajících se doby trvání rámcové dohody jako celku, a to z toho pohledu, zda jsou i přes chybu v psaní významově nepochybné. Zadávací dokumentace obsahuje údaje o době trvání rámcové dohody hned v několik článcích. Článek