ÚOHS S0767/2023/VZ – Oprava budovy bývalé školy – 1. etapa

etapa“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz:

Obviněný – obec Tasovice, IČO 00637319, se sídlem Tasovice 41, 679 71 Tasovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 3. 12. 2021 smlouvu o dílo č. 2021116 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Letostav, spol. s r.o., IČO 16343794, se sídlem Nádražní

Předmětem smlouvy je dle bodu 2.1 smlouvy první etapa rekonstrukce budovy bývalé školy v obci Tasovice spočívající zejména v rekonstrukci podlah, výměně oken a dveří, rekonstrukci rozvodu vody, plynu a ústředního vytápění, zateplení stropu a podlah, opravě venkovního schodiště, venkovního zateplení WC, dozdění komínového tělesa a vyvložkování.

Dne 3. 12. 2021 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“). Dodatkem č. 1 došlo ke změně v předmětu plnění a ke změně termínu dokončení díla.

Obviněný dne 23. 3. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele1 (dále jen „profil zadavatele“) smlouvu a dne 23. 9. 2023 dodatek č. 1.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)2, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 17. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku včetně všech případných dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Ve svém vyjádření ze dne 21. 9. 2023 obviněný své pochybení přiznal, když uvedl, že smlouva byla vlivem opomenutí zveřejněna pozdě a dodatek č. 1 nebyl zveřejněn vůbec. Dále obviněný doplnil, že nyní je již i dodatek č. 1 zveřejněn.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 3. 12. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Podle čl. VI. smlouvy celková cena za provedení díla činí 799 161,75 Kč bez DPH.

Dne 3. 12. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1, kterým došlo ke změně v předmětu plnění a ke změně termínu dokončení díla. Celková cena sjednaná ve smlouvě za provedení díla zůstala nezměněna.

Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 23. 3. 2022 a dodatek č. 1 dne 23. 9. 2023.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.

Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury

Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 3. 12. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit do 30 dnů od jejího uzavření. Jak vyplývá z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 2. 1. 2022, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 3. 1. 2022.

Z výše uvedeného dále také jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. došlo, dle v té době platné právní úpravy3, téhož dne 21. 12. 20214, tj. vždy první den po marném

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy a dodatku č. 1 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu ani dodatek č. 1 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. shodně nejpozději dne 3. 1. 2022 ve smyslu příznivější právní úpravy, přičemž předmětnou smlouvu uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 23. 3. 2022 a dodatek č. 1 až dne 23. 9. 2023. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše

Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil smlouvu ani dodatek č. 1 této smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů ve smyslu příznivější právní úpravy od jejich uzavření (viz výroky I. a II. tohoto příkazu). V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků podle § 269 odst. 2 zákona a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že smlouva obsahuje komplexní informace o veřejné zakázce, mj. o jejím předmětu plnění, době plnění, ceně díla a smluvních stranách. Jedná se tedy o zásadní dokument upravující vztah zadavatele a vybraného dodavatele, a proto Úřad v šetřeném případě přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který s ohledem na uvedené skutečnosti považuje za závažnější.

Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 20. 12. 2021. První den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku č. 1 na profilu zadavatele pak bylo úterý 21. 12. 2021.

Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a jejích dodatků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výrok I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 799 161,75 Kč bez DPH.

Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz skutečnost, že se obviněný dopustil spáchání druhého přestupku, když dodatek č. 1 rovněž neuveřejnil v zákonné lhůtě.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu i dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil dodatečně, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Smlouvu obviněný na profilu zadavatele uveřejnil dne 23. 3. 2022 (tj. ještě před doručením podnětu

Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.