ÚOHS S0784/2023/VZ – Výměna UT3G – Bílovec

Zadavatel – Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 26626161, se sídlem Komenského 701/3,

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.1. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ze dne 26. 9. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti v obci Bílovec, a to stávajícího fotbalového hřiště o celkovém rozměru 108 x 68 m (dle čl. 3.5. studie, která tvoří přílohu zadávací dokumentace, vyplývá, že rozměr hřiště je 62 x 100 m s výběhy za brankami 4 m a po stranách 3 m, tj. celkový rozměr hřiště odpovídá 68 x 108 m). Dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.2. zadávací dokumentace má být předmět veřejné zakázky realizován metodou „Design & Build“ - „Vyprojektuj & Postav“ (dále jen „D&B“).

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky nebyla dle čl. 4. zadávací dokumentace uvedena.

Jelikož navrhovatel nesouhlasil s mnohými požadavky a postupy zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl se svou nabídku do zadávacího řízení nepodat, a namísto této podal

Rozhodnutím o námitkách ze dne 31. 10. 2023 odmítl zadavatel podané námitky navrhovatele v celém rozsahu (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž toto rozhodnutí bylo téhož dne doručeno navrhovateli.

Jelikož se navrhovatel neztotožnil se závěry, s jakými byly jeho námitky zadavatelem odmítnuty, a navíc uvedené rozhodnutí o námitkách považoval za nezákonné a nepřezkoumatelné, podal u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 10. 11. 2023 (dále jen „návrh“), který byl Úřadu, a ve stejnopisu zadavateli, doručen téhož dne.

Navrhovatel ve svém návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele nejdříve stručně shrnuje průběh zadávacího řízení, počínaje zahájením předmětného zadávacího řízení, přes zadavatelem odmítnuté námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám a postupu zadavatele, až po rovněž napadené rozhodnutí o námitkách pro jeho nezákonnost a nepřezkoumatelnost. Dále pak navrhovatel blíže odůvodňuje Úřadu podaný návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, kterým se tento dožaduje zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a jenž lze rozčlenit do několika níže rozvedených stěžejních námitek.

V úvodu návrhu navrhovatel poukazuje na skutečnosti, které mají svědčit o netransparentnosti několika různých zadávacích řízení (včetně šetřeného zadávacího řízení), a které mají ve spojení s dalšími skutečnostmi dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu

Námitka týkající se neoprávněnosti užití metody D&B dle navrhovatele spočívá v zásadním omezení mnohých dodavatelů a bezdůvodném omezení hospodářské soutěže, kdy požadavek na uvedenou metodu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a napevno stanoveným podmínkám parametrů k jejímu provedení, mj. i dodržení Prováděcího pokynu Fotbalové

Následná námitka navrhovatele do jisté míry navazuje na předchozí námitku, přičemž se týká požadavku zadavatele na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“ metodou D&B, který navrhovatel považuje za nezákonný. Provedení realizační prováděcí dokumentace je totiž dle navrhovatele, s ohledem na předmět veřejné zakázky a podrobnost studie pro potřeby realizace veřejné zakázky, nedůvodné; obdobně je pak dle navrhovatele nedůvodný rovněž požadavek na doložení oprávnění k podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“.

Další námitka směřuje vůči nastavení podmínek technické kvalifikace, které jsou dle názoru navrhovatele stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně eliminují nabídky a vytváří překážky hospodářské soutěže, kdy zadavatel stanovil k prokázání technické kvalifikace kombinaci požadavků, která nedůvodně omezuje účast dodavatelů v zadávacím řízení. Konkrétně je namítán požadavek zadavatele na doložení zkušenosti dodavatele s minimální plochou fotbalového hřiště o výměře 7 140 m2 s UT3G. Navrhovatel tvrdí, že pokud mají dodavatelé zkušenosti s realizací fotbalových hřišť o ploše menší než 7 140 m2 s UT3G atestovaných FAČR, mají tak zkušenost realizovat fotbalové hřiště dle prováděcího pokynu FAČR v parametrech shodných pro různé velikosti hřišť, přesto jsou bezdůvodně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Pokládka rolí UT3G u atestovaného fotbalového hřiště

Navrhovatel návazně na uvedené dále poukazuje na další skutečnosti dokládající nedůvodnost požadavku na stanovenou minimální plochu 7 140 m2 jakými jsou: rovinatost plochy a další

Navazující námitkou navrhovatel poukazuje na zadávací podmínky v části hodnocení nabídek a hodnotících kritérií dle čl. 18.1. zadávací dokumentace, konkrétně hodnotící kritérium č. 2 (počet realizovaných zakázek), kdy tyto jsou dle jeho názoru nepřiměřené, diskriminační, v rozporu se zásadou transparentnosti, a bezdůvodně zaručující konkurenční výhodu některým dodavatelům, neboť jsou stanoveny tak, že ve vzájemných souvislostech nedůvodně zvýhodňují dodavatele s více zkušenostmi, zejména s metodou D&B, přičemž je vyloučeno prokazování prostřednictvím poddodavatelů. Navrhovatel má za to, že předmětem hodnocení nejsou objektivní kritéria hodnocení, kdy kvalifikace dodavatele, zejména kvalita referenčních zakázek, se nevztahuje ke kvalitativním hlediskům spojeným s předmětem veřejné zakázky.

Navrhovatel uvedl, že sice mohl do zadávacího řízení podat nabídku, ale jeho nabídka s nejnižší nabídkovou cenou by nemohla být nejvýhodnější z důvodu nezákonného požadavku v hodnotícím kritériu č. 2, a navrhovatel by tak vynaložil neúčelně značné náklady na zpracování nabídky. Navrhovatel uvedl, že má značné zkušenosti pro plnění veřejné zakázky, splňuje kvalifikaci, ale v kontextu hodnocení disponuje pouze dvěma zakázkami dle hodnotícího kritéria č. 2 prvního subkritéria, a nedisponuje žádnou zakázkou realizovanou metodou D&B dle hodnotícího kritéria č. 2 druhého subkritéria.

Další námitkou navrhovatele je, že z výše jistoty vyplývá, že zadavatel stanovil zcela nepřiměřenou předpokládanou hodnotu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to v řádech o několik milionů výše, než je skutečná hodnota. Omezením hospodářské soutěže tak zadavatel bude dle navrhovatele zakázku realizovat za nepřiměřeně přemrštěnou cenu a hrozí škoda na veřejných prostředcích.

Předposlední námitkou navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v rozporu se zákonem a předpisy EU požaduje od vybraného dodavatele předložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům, a to přesto, že příslušné podmínky nařízení Rady

Poslední námitkou navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v délce

V závěru návrhu navrhovatel popisuje újmu, jaká mu vznikla v souvislosti s nemožností podat nabídku do napadeného zadávacího řízení spočívající dle navrhovatele konkrétně v tom, že nemůže doložit požadované zkušenosti dle hodnotícího kritéria č. 2 včetně zkušenosti s metodou D&B, a nemůže tak získat odpovídající počet bodů v rámci hodnocení, čímž je znevýhodněn oproti jinému dodavateli, dále, že navrhovatel může v rámci hodnocení z důvodu stanovené minimální plochy fotbalového hřiště a z důvodu požadavku na metodu

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 10. 11. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 11. 2023.

Usnesením ze dne 15. 11. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

Dne 20. 11. 2023 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) a rovněž dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že jeho postup v zadávacím řízení byl souladný se zákonem a jeho zásadami, podaný návrh považuje v celém rozsahu za nedůvodný, účelový a šikanózní, přičemž navrhuje, aby jej Úřad zamítl. Ve vztahu k rozhodnutí o námitkách se zadavatel vyjádřil tak, že na svém rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 10. 2023 a argumentací v něm uvedenou trvá, přičemž se na toto v průběhu svého vyjádření k návrhu opakovaně odkazuje. V uvedeném vyjádření k návrhu se zadavatel postupně vyjadřuje k námitkám uvedeným v návrhu následovně.

K námitce netransparentnosti zadávacího řízení v souvislosti se způsobem zadání jiných veřejných zakázek, které s dalšími skutečnostmi mají dokreslovat nezákonnost požadavku na metodu D&B a zadávacích podmínek, zadavatel v kontextu šetřeného zadávacího řízení uvedl, že ke zrušení jemu předcházejícího zadávacího řízení s názvem „RFA Ostravská“ došlo nikoli na základě námitek navrhovatele, které byly zadavatelem odmítnuty pro nedůvodnost, nýbrž ze zákonem aprobovaného důvodu.

Ohledně námitky týkající se totožného způsobu stanovení zadávacích podmínek jinými zadavateli zadavatel uvedl, že uvedené výhrady nesměřují proti zadávacím podmínkám v předmětném zadávacím řízení, a tyto je třeba vznést v příslušných zadávacích řízeních.

K námitce týkající se požadavku na realizaci předmětu veřejné zakázky metodou D&B zadavatel uvedl, že tato zkušenost je žádoucí pro realizaci veřejné zakázky, kdy její užití je odůvodněné právě předmětem veřejné zakázky. Smyslem hodnocení nabídek je vytvořit pořadí účastníků v závislosti na nastavení hodnotících kritérií zadavatelem; zvýhodnění dodavatelů disponující požadovanou zkušeností tak je dle zadavatele logické. Požadavek na metodu D&B přitom nepředstavuje podmínku pro účast v zadávacím řízení, jde pouze o subkritérium hodnocení. V případě šetřené veřejné zakázky má sice hodnotící kritérium č. 2, týkající se počtu realizovaných zakázek, váhu 50 %, nicméně v tomto jsou zahrnuta další dvě subkritéria, a to reflektující zkušenosti s realizací jak metodou D&B, tak klasickou metodou bez

K námitce navrhovatele, že se zkušenost předkládaná v rámci hodnocení musí týkat pouze dodavatele, a nelze ji prokázat prostřednictvím jiné osoby, zadavatel uvádí, že požadovanou zkušeností musí disponovat osoba, která bude zadávanou zakázku realizovat. Diskriminační byl naopak byl postup, kdy by zadavatel připustil jakékoliv „obchodování“ s referencemi, a účastník pak předložil do hodnocení reference jiného subjektu, který by se následně na realizaci zakázky vůbec nepodílel, případně se podílel pouze marginálně.

Pokud jde o námitku týkající se toho, že jiní zadavatelé měli opožděně uveřejňovat informace o jimi zadávaných zakázkách, zadavatel uvádí, že v žádném případě neodpovídá za postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích řízeních.

K námitce proti využití metody D&B zadavatel mj. uvedl, že zákon nezakazuje kombinovat uvedenou metodu D&B společně s hodnotícím kritériem nejnižší nabídkové ceny a hodnotícím kritériem počtu realizovaných zakázek.

K námitce příliš podrobně vymezeného předmětu veřejné zakázky v kontextu nedůvodného požadavku na realizaci metodou D&B zadavatel mj. uvedl, že při přípravě zadání projektů D&B lze využít připravenou projektovou dokumentaci v různém stupni rozpracovanosti, tedy i v případě, že zadavatel má poměrně jasnou představu o předmětu veřejné zakázky, a na zhotoviteli ponechává pouze konkretizaci poskytnuté projektové dokumentace.

K námitce navrhovatele týkající se jednoduchého předmětu plnění veřejné zakázky, kdy se dle navrhovatele jedná o zcela standardní práci realizovanou pouze na základě zadávací dokumentace a v rozsahu předložené studie, kdy dále postačí jen odkaz na prováděcí pokyn

Pokud jde o skutečnost, že zadavatel bude schvalovat realizační projektovou dokumentaci, zadavatel uvedl, že se jedná standardní postup v rámci využití konceptu D&B, kdy obecně schvalování jednotlivých dokumentů zhotovitele objednatelem je běžnou součástí takto realizovaných projektů (s odkazem na čl. 5.2 a následující tzv. Žluté knihy FIDIC) a neznamená přenesení odpovědnosti za projektovou dokumentaci na zadavatele. Předmětná studie má dle zadavatele charakter architektonické studie a vzhledem ke své obecnosti rozhodně nenaplňuje zákonné náležitosti realizační dokumentace.

K odkazu navrhovatele na jiná zadávací řízení (seznam 24 zakázek z let 2021 – 2023) zadavatel uvádí, že není relevantní, zda jiní zadavatelé obdobný předmět plnění zadali metodou D&B, či nikoliv. Zadavatel má právo metodu D&B využít bez ohledu na postup jiných zadavatelů v jiných zadávacích či výběrových řízeních s odlišným, byť třeba obdobným, předmětem plnění. Poukázal rovněž na skutečnost, že sám navrhovatel v rámci svého návrhu předložil seznam veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které jsou zadávány metodou

K další námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl autorská práva zpracovatele studie, která je dle zadávací dokumentace závazným podkladem, a realizační projektovou dokumentaci tak nemůže zpracovat jiná osoba než autor studie, a to pro konkrétního dodavatele, zadavatel uvedl, že zadavatel sám je autorem studie, kdy již skutečnost, že tuto poskytl do zadávacího řízení a vybraný dodavatel je z ní povinen vycházet, imanentně zahrnuje rovněž oprávnění k využití informací v ní uvedených pro účely vypracování realizační projektové dokumentace, ostatně užívání dokumentů objednatele zhotovitelem je v tomto duchu upraveno v čl. 1.11 všeobecných smluvních podmínek (Žluté knihy FIDIC), na něž je smlouvou o dílo odkazováno.

K výhradě navrhovatele, že po opakovaných námitkách navrhovatele u zakázek s metodou

K napadenému požadavku na doložení profesní způsobilosti v části „projektová činnost ve výstavbě“ metodou D&B zadavatel uvedl, že nedílnou součástí předmětu veřejné zakázky je projektová činnost pro účely vypracování „realizační projektové dokumentace“, a tedy požadavek na předložení oprávnění v podnikání v oboru „projektová činnost ve výstavbě“ je zcela oprávněný. Nadto zadavatel zdůraznil, že předmětnou kvalifikaci i činnost si mohou dodavatelé obstarat subdodavatelsky.

K požadavku na doložení referenční stavební práce s určenou minimální plochou coby průkaznosti technické kvalifikace zadavatel uvedl, že požadovaný rozměr hřiště 7 140 m2 s UTG3 a certifikací FAČR je zcela přiměřený, neboť ze studie plyne, že předmět veřejné zakázky, coby fotbalové hřiště o ploše 7 344 m2, je ještě větší, než požadovaná referenční stavební práce. Zadavatel přitom rozměr plochy 7 140 m2 zvolil záměrně, neboť se jedná o plochu 68 x 105 m coby doporučený rozměr hřiště dle „Doporučení komise FAČR pro stadiony a hrací plochy, rozměry fotbalových hřišť a bezpečnostní opatření“ (dále jen „doporučení komise“), tedy jde o standardizovanou výměru, s níž má celá řada dodavatelů zkušenost. Zadavatel v rámci kvalifikace mj. ověřuje i schopnost obstarat požadovaný specifický materiál v určitém objemu, čímž si určuje limit prokazující schopnost dodavatele zakázku plnit. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v případě realizace hřiště s větším povrchem musí dodavatel disponovat většími ekonomickými, finančními, a časovými kapacitami, obdobně pak větší hřiště vyžaduje i větší technické, materiální a personální zabezpečení. Zadavatel dále odkazuje na vzorovou zadávací dokumentaci FAČR, která v rámci doporučených požadavků na reference uvádí minimální výměru 7 000 m2, a to bez ohledu na rozměr hřiště.

K dalším námitkám týkajícím se požadavku na minimální plochu 7 140 m2 zadavatel v kontextu parametrů (např. rovinatost) uvedl, že nerozporuje jejich danost prováděcím pokynem FAČR bez ohledu na velikost hřiště. Je však v zájmu zadavatele prostřednictvím požadavku na doložení referencí ověřit, že dodavatel je schopen tyto parametry dodržet i u hřiště o zadavatelem požadovaného rozměru.

K námitce týkající se totožnosti technologie výměny povrchu hřiště zadavatel uvedl, že se jedná pouze o jeden aspekt realizace předmětu veřejné zakázky. Zadavatel trvá na tom, že v případě realizace hřiště s větším povrchem musí dodavatel disponovat většími kapacitami, než u povrchů menšího rozměru. Právě k ověření těchto kapacit jako celku rovněž směřuje nastavení požadavků na reference, které obecně slouží k ověření zkušenosti s obdobnými akcemi, zahrnujícími celou škálu dílčích zkušeností a schopností (v rovině odborné, časové, ekonomické atd.).

K námitce, že z prováděcího pokynu FAČR vyplývají zcela totožné podmínky včetně podkladních vrstev pro jednotlivá fotbalová hřiště atestovaná FAČR, která mohou mít rozměry od 4 704 m2, zadavatel odkázal na svou argumentaci k požadovanému rozměru hřiště v rámci referencí a také na vzorovou zadávací dokumentaci KSHP FAČR v části doporučených požadavků na reference bez ohledu na velikost hřiště.

K námitce týkající se požadavku na minimální plochu hřiště 7 140 m2 v kontextu odmítnutí navrhovatele na rozlišné technické, materiální a personální zabezpečení, zadavatel zopakoval, že pro realizaci hřiště o větším rozměru je třeba větší technické, materiální a personální zabezpečení, než u hřiště o rozměru menším, a že institut referencí slouží právě k ověření, že daný dodavatel kapacitami potřebnými pro veřejnou zakázku disponuje. Svůj požadavek na uvedenou minimální plochu přitom zadavatel považuje za přiměřený.

K podmínkám hodnocení, respektive k hodnotícím kritériím zadavatel uvedl, že tyto jsou nastaveny transparentně, přiměřeně a nediskriminačně, kdy skutečnost, že někteří dodavatelé naplní hodnotící kritéria ve větší míře, a dosáhnou tak lepšího výsledku, je podstatou hodnocení nabídek. Zkušenosti s realizací obdobných zakázek jako je předmět veřejné zakázky spadá dle zadavatele pod definici kvality § 116 zákona, kdy tyto zkušenosti jsou zárukou odpovídající kvality plnění veřejné zakázky. Zkušenost s metodou D&B je pro zadavatele cenná z důvodu, že předmětná veřejná zakázka je zadávána právě touto metodou, a proto ji učinil i předmětem hodnocení. S ohledem na požadovanou minimální plochu 5 529 m2 zadavatel uvedl, že tato vychází ze standardizovaných rozměrů hřišť dle doporučení komise

K námitce týkající se nepřiměřenosti výše předpokládané hodnoty zadavatel uvedl, že tato je v souladu se zákonem a aktuálními cenami příslušných zdrojů na trhu, kdy se navíc nejedná o skutečnou cenu, neboť ta vyplyne ze srovnání nabídek. Zadavatel zopakoval, že má zájem na získání co nejnižší nabídkové ceny, avšak při zachování požadované kvality plnění, čemuž odpovídá i nastavený poměr mezi uvedenými hodnotícími kritérii.

K napadenému požadavku na doložení čestného prohlášení ve vztahu k ruským a běloruským subjektům zadavatel uvedl, že při stanovení tohoto požadavku vycházel z nařízení Rady EU, které stanoví zákaz zadávání nadlimitní veřejné zakázky osobám s vazbou na Rusko a Bělorusko, přičemž ve spojení s ustanovením § 53 odst. 4 zákona pak dospěl k závěru, že v případě stanoveného požadavku nutno vycházet ze smyslu a účelu zákona, a lze je tak aplikovat i na podlimitní veřejné zakázky.

S ohledem k namítané nepřiměřené délce lhůty pro podání nabídek zadavatel uvedl, že tato s rezervou jednoho dne splňuje zákonné minimum, a rovněž je dostatečná i ve vztahu k povinnostem dodavatelů v zadávacím řízení, kdy díky zvolené metodě D&B nemuseli dodavatelé studovat projektovou dokumentaci a předkládat vyplněný podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť vypracování těchto podkladů leží až na vybraném dodavateli po podpisu smlouvy.

Usnesením ze dne 21. 12. 2023 vyzval Úřad zadavatele k zodpovězení následujících dotazů:

Dne 10. 1. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření z téhož dne, ve kterém se tento vyjádřil k výše uvedeným dotazům Úřadu dle usnesení ze dne 21. 12. 2023.

K dotazu č. 1 zadavatel sdělil, že plocha 7 140 m2 odpovídá rozměrům 68 m x 105 m, což je doporučený minimální rozměr hřiště pro IV. kategorii a minimální rozměr hřiště pro

Pokud jde o technickou stránku, resp. nároky, na pokládky umělých trávníků, zadavatel uvedl, že tyto jsou odvislé právě od velikosti plochy, přičemž menší plochy nemají takový počet lepených dílů. U některých menších ploch není potřeba strojního vybavení z důvodu možnosti manipulace s balením umělé trávy ručně. Naopak velké plochy znamenají vyšší požadavek na přesnost, umění pokládky, vyšší nároky na strojní vybavení, odbornost personálu. V této souvislosti dochází k pravidelnému přeškolování firem, které se danou činností zabývají.

Dále zadavatel dále podotýká, že na obdobném principu zadavatelé běžně stanovují u referenčních zakázek požadovaný minimální finanční objem, kdy i v takových případech zadavatelé určují finanční limit, který prokazuje schopnost dodavatele zakázku plnit.

Nad rámec výše uvedeného zadavatel doplnil, že při stanovení předmětné zadávací podmínky vzal do úvahy také závěry Úřadu vyslovené ve sdělení o výsledku šetření podnětu č. j. ÚOHS41868/2022/536 ze dne 30. 11. 2022 v němž se dle zadavatele Úřad vyjadřoval k obdobné námitce v rámci zadávacího řízení s podobným předmětem plnění, ze kterého citoval některé pasáže týkající se výměry plochy hřiště a otázce její přiměřenosti, přičemž zadavatel poukázal, že obdobně jako v Úřadem řešené situaci v rámci předmětného podnětu byla i v právě šetřeném případě požadovaná velikost hřiště realizovaného v rámci reference menší, než jaká byla velikost zadávané veřejné zakázky. Zadavatel se tak domnívá, že závěry vyslovené

K dotazu č. 2 zadavatel se vyjádřil kladně, přičemž sdělil, že při nastavování a ověřování referencí provedl zadavatel průzkum trhu, kdy využil především český veřejný zdroj, kterým je seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR dostupný na https://www.kshp.cz/index.php?id=ut3g. Tento seznam má u každého hřiště definovat mj. kategorii, platnost certifikace i zhotovitele díla. Příslušné informace tak mohou sloužit k ověření velikosti příslušného trhu v České republice. Jako příklad zadavatel z předmětného seznamu uvedl hřiště (zakázky), jež splňují parametry reference stanovené v rámci technické kvalifikace šetřené veřejné zakázky, a to: SK Slavia Praha - fotbal, a.s., FC Slavia Karlovy Vary, z.s., Spolek TJ Sportovní kluby Satalice, FC Třinec, a.s., FK TEPLICE a.s., TJ Sokol Doubí, z.s.,

K dotazu č. 3 zadavatel sdělil, že plocha 5 529 m2 odpovídá rozměru 57 m x 97 m, což je minimální rozměr pro III. kategorii dle doporučení komise. Má se tak jednat o hřiště o jednu kategorii nižší, než je zadavatelem realizované hřiště v rámci zadávané zakázky. Byť tedy zadavatel v rámci technické kvalifikace požaduje prokázání zkušenosti s rozměrem pro vyšší kategorii, uvedl současně, že i zkušenost s tímto menším rozměrem je pro něj cenná. I taková reference totiž dle zadavatele dokládá určitou zkušenost dodavatele s tímto typem zakázky, byť její plnění mohlo být z důvodu požadavku na menší rozměr méně náročné. Zadavatel je přesvědčen, že výše zmíněná realizace hřiště o ploše 7 140 m2 je přiměřená předmětu zadávané zakázky, a je tak zcela namístě ji stanovit coby podmínku účasti v zadávacím řízení.

K dotazu č. 4 se zadavatel vyjádřil kladně, přičemž sdělil, že zadavatel při nastavování a ověřování referencí provedl průzkum trhu, přičemž využil především již výše uvedený český veřejný zdroj (seznam hřišť s UT3G atestovaných k soutěžním utkáním FAČR). Stejně jako v již výše uvedeném případě lze informace využít k ověření velikosti příslušného trhu v České republice, kdy se zde jedná o hřiště pro III. kategorii a vyšší. Vedle hřišť splňujících přísnější podmínky reference stanovené v rámci technické kvalifikace (viz výše) zadavatel příkladem z tohoto seznamu uvedl také následující hřiště (zakázky) splňující parametry reference stanovené v rámci hodnocení: Sportovní klub Střešovice 1911, z.s, Fotbalový klub Brandýs nad

Úřad dále v rámci šetření trhu přípisem ze dne 25. 1. 2024 požádal celkem 18 dodavatelů, kteří se zabývají mj. pokládkou trávníků UT3G, jakožto společností figurující na relevantním trhu: - ENVOS, s.r.o., IČO 27098001, se sídlem Týnská ulička 607/5, 11000 Praha 1 (dále jen „ENVOS, s.r.o.“) - StavoSport s.r.o., IČO 29278481, se sídlem Přehradní 233, 763 16 Fryšták (dále jen „StavoSport s.r.o.“) - TENNIS ZLÍN – SPORTS CONSTRUCTIONS, s.r.o., IČO 01585215, se sídlem Nová 1073, 763 02

Dne 26. 1. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření společnosti ITALMEC, spol. s r.o. k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel

Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření JM Demicarr s.r.o. z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Ano, dostačuje, menší plocha hřiště pro prokázání kvalifikace, klidně i menší než 6 000 m2.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Samozřejmě zkušenost je stejná, technologický postup se nemění.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Je to úplně stejné, technologicky v tom není žádný rozdíl.“ K dotazu č. 4. uvedl: „Stejně jako u předcházející otázky, technologie zůstává stejná.“

Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření PRAGOSPORT a.s. z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. V předmětném vyjádření uvedená společnost sdělila, že v šetřené činnosti již nepodniká a nezabývá se jí, proto nedisponuje příslušnými informacemi ani odborníky, kteří by Úřadu mohli být nápomocni.

Dne 29. 1. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření StavoSport s.r.o. k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Dle našeho názoru je plně dostačující realizace plochy hřiště s minimálními předepsanými rozměry pro soutěžní utkání s atestaci FAČR, to je minimální rozměr hrací plochy hřiště 90 x 45 m + výběhy 4 a 3 m, tj. celkový rozměr 98 x 51 m = 4998 m2.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Velikost fotbalového hřiště, min a max rozměry, dle našeho názoru nemá vliv na získané zkušenosti. Důležité je dodržení technologických podmínek a předpisů pro pokládky umělých trávníků, které určují normy ČSN EN (rovinatost podkladu před pokládkou, pevnost spoje po lepení…) a výrobce (doporučené mezery ve spojích, dilatace).“ K dotazu č. 3 uvedl:

Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření UTsport s.r.o. z téhož dne k výše uvedeným dotazům

Dne 2. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření Delmonte Bauinvest s.r.o. ze dne 1. 2. 2024 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Dostačující je zkušenost s realizací plochy hřiště o menší ploše.

Dne 5. 2. 2024 obdržel Úřad nedatované vyjádření jednatele společnosti [název společnosti] k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazům uvedeným v předmětném přípisu Úřadu jednatel jmenované společnosti k věci zejména uvedl: „Z mých zkušeností vyplývá, že rozměr nemá na kvalitu hřiště s povrchem UT3G žádný vliv. Aby hřiště splňovalo (…) certifikaci FAČR pro utkání Krajského přeboru a výše, musí mít minimální rozměr hrací plochy 90 x 45 m. Za brankovou čárou se uvádí 4 m výběhové zóny, kde už není tak podstatné, z jakého materiálu výběhová zóna je. Většinou provádíme UT3G (…). Po krajních lajnách je výběhová zóna 2 m. Aby příslušný fotbalový klub dostal atestaci FAČR, je požadovaná minimální plocha UT3G 98 x 49, 4 802 m2. Uvedené rozměry ve VŘ jsou určitě chybné. Čím větší hřiště se staví a pokládá UT, tím bývá snadnější na pokládku. Proto na kvalifikaci odbornosti realizační firmy nemá žádný vliv velikost plochy hřiště.“

Dne 6. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření Tomáš Sobotka – TOMS ze dne 5. 2. 2024 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 25. 1. 2024. K dotazu č. 1 pan Tomáš

Usnesením ze dne 22. 2. 2024 Úřad vyzval navrhovatele k provedení úkonu, konkrétně k zodpovězení následujících dotazů:

Přípisem ze dne 22. 2. 2024 Úřad za účelem ověření informací požádal objednatele VÍTKOVICE

Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k výše uvedenému usnesení ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 28. 2. 2024“).

Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. z téhož dne k výše uvedenému přípisu ze dne 22. 2. 2024 (dále jen „vyjádření objednatele VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ze dne 28. 2. 2024“).

K nadepsaným dotazům Úřadu navrhovatel ve svém sdělení ze dne 28. 2. 2024 uvedl, že disponuje referenční zakázkou týkající se Městského stadionu Ostrava, která by splňovala požadavky stanovené v čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku pro referenční stavební práci dokládanou v rámci technické kvalifikace dle § 72 odst. 2 písm. a) zákona, ale nemohl by ji z důvodu znění zadávacích podmínek použít jako referenční zakázku pro účely prokázání dotčené technické kvalifikace s odkazem na čl. 6 odst. 6. 1. bod

Navrhovatel tak je přesvědčen, že mu vznikla újma, a to konkrétně v kontextu napadeného požadavku na technickou kvalifikaci (tj. požadavku na doložení stanovené referenční práce), vzájemného zákazu použít stejné zakázky k prokázání technické kvalifikace a k doložení referenčních zakázek v rámci hodnocení (hodnotícího kritéria č. 2), vzájemné nepřiměřené váhy hodnotícího kritéria č. 2, a vzájemného nepřiměřeného a nedůvodného požadavku na referenční zakázky v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Vzniklou újmu pak navrhovatel shledává konkrétně v nemožnosti použít referenční zakázku (týkající se Městského stadionu Ostrava), která jediná splňuje požadavky na technickou kvalifikaci i hodnotící kritérium č. 2, k prokázání technické kvalifikace a zároveň pro potřeby hodnocení, v nemožnosti prokázat technickou kvalifikaci, pokud by uvedenou referenční zakázku chtěl využít pro potřeby hodnotícího kritéria č. 2 z důvodu vysoké procentuální váhy kritéria, a v upření možnosti zadavatele účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a případně veřejnou zakázku plnit a získat tak referenci. Konkrétně v kontextu požadavku na technickou kvalifikaci pak dle navrhovatele tomuto vznikla i hrozí další újma, kdy nezákonným stanovením požadavků na referenční zakázku nejsou dodržovány zásady i další povinnosti zákona, dále není zajištěna otevřená soutěž všem potencionálním dodavatelům, kdy zadávací řízení není otevřené ani dalším

Dále se navrhovatel odkazuje na čl. II. odst. 3 návrhu, ve kterém uvádí, jak ke zvýhodňování konkrétních dodavatelů na trhu a omezování ostatních dodavatelů dochází, a kam takové nezákonné postupy zadavatelů vedou. Uvedené dále dle navrhovatele povede ke ztrátám na veřejných prostředcích, předraženým zakázkám realizovaných z dotací, hrozbě zvyšování daní a další újmě navrhovatele. Navrhovateli je přitom přesvědčen, že přímo jemu hrozí, že bude bezdůvodně omezen ve svém podnikání v oboru sportovních staveb, a to již v rámci šetřené veřejné zakázky. V závěru navrhovatel brojí proti požadavku Úřadu na objasnění újmy ve vztahu referenční zakázce v rámci technické kvalifikace, kdy je dle něj třeba újmu posoudit v kontextu všech namítaných skutečností a souvislostí.

K dotazům Úřadu objednatel VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. ve svém sdělení ze dne 28. 2. 2024 uvedl: „Potvrzujeme, že společnost VYSSPA Sports Technology s.r.o. (dále jen zhotovitel), jakožto zhotovitel veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce umělého trávníku tréninkového hřiště

Usnesením ze dne 5. 3. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se tito mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 11. 3. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření ze dne 8. 3. 2024 k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Dne 12. 3. 2024 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“).

Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvedl, že předně odkazuje v celém rozsahu na podaný návrh. Navrhovatel v zásadě opakuje či rozvíjí informace uvedené již v návrhu (zejména skutečnost, že předmět veřejné zakázky a jeho jednoduchost je stěžejní pro posouzení nedůvodnosti zvolené metody D&B, a s tím souvisejícími omezujícími požadavky na zkušenosti v rámci hodnotících kritérií č. 2, kdy již studie je dle něj dostatečně podrobná pro plnění veřejné zakázky, a rovněž skutečnost, že mnozí zadavatelé zakázky na výměnu

Nově navrhovatel navrhnul jako důkaz svědeckou výpověď zpracovatele studie pro zadavatele, a dále nově poukázal na počet nabídek (2), které byly do zadávacího řízení podány.

K otázce technické kvalifikace navrhovatel doplnil, že je nepravdivé tvrzení zadavatele, že minimální plocha 7 140 m2 odpovídá minimálnímu rozměru hřiště pro IV. kategorii, když zadavatel účelově opomíjí, že součástí hřiště jsou také výběhy; doporučená plocha fotbalového hřiště dle doporučení komise pro tuto IV. kategorii včetně výběhů je 8 740 m2.

Dále navrhovatel uvedl, že je nepravdivé tvrzení zadavatele, že plocha 5 529 m2 odpovídá minimálnímu rozměru pro III. kategorii, když nejmenší možná plocha fotbalového hřiště III. kategorie je 6 405 m2, a zadavatelem stanovená plocha naopak odpovídá II. kategorii. Jestli je tedy pro zadavatele cenná kategorie III., měl tomu dle navrhovatele nastavit zadávací podmínky. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel nestanovil, že požaduje doložit zkušenost s plochou hřiště bez výběhů.

Navrhovatel má za to, že z Úřadem provedeného šetření trhu, jakož i z vyjádření společnosti

Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí zadavatel uvedl, že ve vztahu k požadavkům na technickou kvalifikaci navrhovateli žádná újma nikdy nehrozila a ani nevznikla, když se bez problémů mohl v zadávacím řízení kvalifikovat veřejnou zakázkou „Rekonstrukce umělého trávníku tréninkového hřiště Městského stadionu Ostrava“. Pokud jde o argument navrhovatele, že uvedenou referenční zakázku nemohl uvést v seznamu akcí pro účely hodnocení, zadavatel uvádí, že tato skutečnost nepředstavuje jakoukoliv diskriminaci či újmu navrhovatele. Zaprvé, zadávací podmínky byly nastaveny pro všechny dodavatele shodně, tudíž žádný z dodavatelů nezískal za referenční zakázku, kterou prokazoval technickou kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona body v rámci hodnocení, zadruhé, dle tvrzení

Zadavatel dále na základě porovnání kritérií splněnými navrhovatelem s kritérii předloženými účastníky zadávacího řízení uvedl, že se srovnání plyne, že případná nabídka navrhovatele by měla reálnou šanci na úspěch, a navrhovatel tak není dodavatelem, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma nastavením zadávacích podmínek ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, respektive ve smyslu § 250 odst. 1 zákona. Navrhovatel tak dle zadavatele nikdy nebyl a není aktivně legitimován k podání námitek, respektive návrhu na přezkum k Úřadu, přičemž tato samotná skutečnost je důvodem pro zamítnutí jeho návrhu dle § 265 písm. b) zákona.

K Úřadem osloveným subjektům v rámci šetření trhu zadavatel obecně uvedl, že se vesměs jedná o menší podnikatelské subjekty, které nemají zkušenosti s realizací hřišť o ploše požadované zadavatelem v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, a tedy jen ztěží mohou tyto subjekty zcela erudovaně odpovědět na dotazy, které jim Úřad položil.

Zadavatel tak trvá na tom, že existuje rozdíl mezi realizací hřiště o jím nastavených parametrech a hřištěm o velikosti např. 6200 m2 či 6615 m2. Bez ohledu na tuto skutečnost však zadavatel uvedl, že pokud by Úřad přistoupil na argumentaci navrhovatele stran rozdílů mezi realizacemi různých velikostí hřišť, pak by zároveň do budoucna umožnil zpochybnění smyslu nastavování jakýchkoliv hodnot (nejčastěji finančních) v rámci požadavků na referenční zakázky, což by bylo v rozporu s dosavadní praxí zadavatelů i samotného Úřadu.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) a b) zákona o zamítnutí návrhu, neboť v části návrhu směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 16 odst. 1 věty první a druhé zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Dle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Podle § 48a odst. 1 zákona zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.

Podle § 8c písm. a) a c) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí platí, že v oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce.

Podle nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 se stanoví omezující opatření vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska.

Podle nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 se stanoví omezující opatření vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

Podle nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 se stanoví omezující opatření vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.

Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.

Podle § 53 odst. 6 věty první a druhé zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 54 odst. 1 zákona lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují.

Podle § 79 odst. 1 věta první zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) věty první zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

Podle § 115 odst. 1 písm. a) až c) zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

Podle § 241 odst. 1 věty první zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 249 zákona se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahajuje na písemný návrh stěžovatele (navrhovatele) nebo z moci úřední.

Podle § 250 odst. 1 věty první zákona návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele.

Dle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3 odst. 3.1 bodu 3.1.1. zadávací dokumentace výměna poškozeného umělého sportovního povrchu na fotbalovém hřišti o celkovém rozměru

Dle čl. 4. zadávací dokumentace nebyla předpokládaná hodnota veřejné zakázky uvedena.

V čl. 6 odst. 6. 1. bodě 6.1.2. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky profesní způsobilosti, přičemž po dodavatelích mj. požadoval předložení dokladu (či čestného prohlášení), ze kterého vyplyne oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, a to mj. v oboru „projektová činnost ve výstavbě“. V čl. 6 odst. odst. 6. 1. bodě 6.1.2. písm. c) zadávací dokumentace zadavatel stanovil způsob prokázání profesní kvalifikace dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona, kdy požadoval, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje.

V čl. 6 odst. 6.1. bodě 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace zadavatel stanovil podmínky technické kvalifikace a způsob jejího prokázání, přičemž jakožto minimální úroveň kvalifikace stanovil požadavek, aby dodavatel za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení dokončil minimálně 1 stavební práci, jejímž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem

V čl. 8 odst. 8.1. bodě 8.1.1. zadávací dokumentace zadavatel požadoval, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu ve výši 200 000 Kč.

Dle čl. 15 odst. 15.2. bodu 15.2.1. zadávací dokumentace končila lhůta pro podání nabídky dne

V čl. 18 zadávací dokumentace zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek, přičemž v odst. 18.2. zadávací dokumentace zvolil metodu vyhodnocení, na základě které má být ekonomická výhodnost nabídek hodnocena bodovým systémem dle kritéria č. 1 představující nabídkovou cenu v Kč bez DPH s vahou kritéria 50 %, a dle kritéria č. 2 představující počet realizovaných zakázek s vahou kritéria rovněž 50 %.

V čl. 18. odst. 18.2. bodě 18.2.3. zadávací dokumentace pak zadavatel specifikoval požadavky hodnotícího kritéria č. 2 (počet realizovaných zakázek), přičemž toto rozdělil ještě na dvě bodovaná subkritéria, kdy ke každému z nich mohl dodavatel doložit až 4 realizované zakázky a za každou z těchto zakázek získat 1 bod, maximálně tedy v rámci jednoho bodovaného subkritéria bylo možné získat 4 body, a celkem tak 8 bodů za obě bodovaná subkritéria v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Jednotlivé realizované zakázky přitom měly být uvedeny v dokumentu „hodnotící kritérium č. 2“, který je přílohou č. 5 zadávací dokumentace. První bodové subkritérium přitom mělo stanovenou podmínku, a to následovně: „[p]očet dokončených zakázek v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení – stavebních prací, jejichž předmětem nebo součástí byla výstavba nebo rekonstrukce (obnova) povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 5 529 m2 s umělým trávníkem III. generace, které splňuje požadavky pro vydání atestace FAČR dle Prováděcího pokynu FAČR k atestacím hřišť s umělými trávníky nové 3. generace pro hřiště min. III. kategorie [dle doporučení komise pro stadiony

V čl. 20 odst. 20.2. bodě (iii) zadávací dokumentace požadoval zadavatel po vybraném dodavateli předložení mj. čestného prohlášení ve vztahu k ruským a běloruským subjektům.

Z přílohy č. 4 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu smlouvy o dílo.

Dále dle čl. 2 smlouvy se zhotovitel zavazuje, že pro objednatele (coby zadavatele) na své náklady a na své nebezpečí provede dílo způsobem a v rozsahu stanoveným v této smlouvě a v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Dle čl. 3 smlouvy je předmět a rozsah díla vymezen zadávacími podmínkami veřejné zakázky, zejména pak studií „Výměna UT3G Bílovec“ pro zadání stavby metodou D&B zpracovanou objednatelem (coby zadavatelem). Dle čl. 5 smlouvy se pak tato řídí rovněž zvláštními a všeobecnými podmínkami smlouvy, které tvoří přílohy č. 4a a č. 4b zadávací dokumentace.

Z přílohy č. 4a zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala obchodní podmínky coby zvláštní podmínky smlouvy. Z čl. 1 odst. 1. 10 uvedených zvláštních podmínek smlouvy pak

Z přílohy č. 6 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala studii „Výměna UT3G Bílovec“ pro zadání stavby metodikou D&B. Z uvedené studie pak Úřad mj. zjistil, že tuto zadavatel zpracoval pro stavbu nazvanou jako „Výměna UT3G – Bílovec“, kdy v této vymezil mj. základní údaje o stavbě a provozu, předmětu veřejné zakázky včetně technických řešení, a jejíž součástí je rovněž výkresová část. V čl. 2 odst. 2.4. studie je mj. uvedeno, že stávající fotbalové hřiště o celkovém rozměru 108 x 68 m disponuje umělým povrchem, který je značně

Z přílohy č. 9b zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala předlohu čestného prohlášení o profesní způsobilosti, ve kterém měl daný dodavatel mj. stvrdit oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, označeném jako „projektová činnost ve výstavbě“.

Z přílohy č. 10 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že tato obsahovala čestné prohlášení, ve kterém měl vybraný dodavatel prohlásit, že ve vztahu k předmětné veřejné zakázce on ani kterýkoli z jeho poddodavatelů či jiných osob, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky, nebo kterákoli z osob, jejichž kapacity bude dodavatel využívat, a to v rozsahu více než 10 % nabídkové ceny, a) není ruským státním příslušníkem, fyzickou či právnickou osobou nebo subjektem či orgánem se sídlem v Rusku, b) není z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněn některým ze subjektů uvedených v písmenu a), ani nejedná jménem nebo na pokyn některého ze subjektů uvedených v písmenu a) nebo b). Dále měl vybraný dodavatel prohlásit, že není osobou uvedenou v sankčním seznamu v příloze nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (ve znění pozdějších aktualizací) nebo nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vůči prezidentu Lukašenkovi a některým představitelům Běloruska (ve znění pozdějších aktualizací), a rovněž, že žádné finanční prostředky, které obdrží za plnění veřejné zakázky, přímo ani nepřímo nezpřístupní fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným nebo v jejich prospěch uvedeným v sankčním seznamu v příloze uvedeného nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 nebo rovněž uvedeného nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006.

Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 16. 10. 2023 Úřad zjistil, že do zadávacího řízení na veřejnou zakázku podali nabídku dva účastníci, přičemž tito podali nabídky za nabídkové ceny 7 854 000 Kč a 11 895 383,06 Kč.

Z prováděcího pokynu FAČR Úřad zjistil, že pro dosažení atestačního osvědčení, které opravňuje používat hřiště pro soutěžní utkání FAČR (ve všech soutěžích včetně profesionálních) platí kritéria a specifikace tam uvedená, která vycházejí nejen z předpisu FIFA, ale i ze zkušeností z provádění atestací. Pro kontrolu kvality a dosažení atestačního osvědčení pověřil výkonný výbor prováděním atestací příslušnou odbornou komisi asociace, kterou je komise pro stadiony a hrací plochy FAČR (dále jen „komise“).

Z doporučení komise (v rámci projektu komise ve spolupráci s pravidlovou komisí FAČR pro neprofesionální soutěže) Úřad zjistil, že komise navrhla od 1. 7. 2013 zavést minimální rozměry nově budovaných fotbalových hřišť a bezpečných výběhových zón, jakož i doporučené

Ještě předtím, než Úřad přistoupí k meritu věci, je pro další postup nezbytné vypořádat se nejprve s námitkou navrhovatele týkající se tvrzené nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, respektive jeho odůvodnění, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda je součástí uvedeného rozhodnutí odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

Úřad tedy při posouzení rozhodnutí o námitkách vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo podstatu podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

Z námitek navrhovatele vyplynulo, že jejich obsahem a podstatou je otázka transparentnosti zadávacího řízení na veřejnou zakázku v kontextu zadávání jiných veřejných zakázek, dále požadavku na metodu D&B, požadavku na profesní způsobilost v části „projektová činnost ve výstavbě“, požadavků na technickou kvalifikaci dle bodu 6.1.3. písm. a) zadávací dokumentace, zvoleného způsobu hodnocení nabídek, výše předpokládané hodnoty, požadavku na čestné prohlášení ve vztahu k ruským/běloruským subjektům, a délky stanovené lhůty pro podání nabídek. Z doručenky datové zprávy pak vyplynulo, že navrhovatel předmětné námitky doručil zadavateli dne 16. 10. 2023 (v 8:54:41 hodin).

Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z tohoto je zcela zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje stanovené zadávací podmínky a svůj postup v zadávacím řízení na veřejnou zakázku

Úřad tak uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními argumenty navrhovatele způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

Úřad nejprve přistoupil k posouzení části návrhu navrhovatele směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem

Aktivní legitimace k podání návrhu na přezkum postupu zadavatele k Úřadu dle § 250 odst. 1 zákona se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Jak bylo uvedeno výše, podle § 241 odst. 1 zákona může podat námitky „dodavatel, kterému postupem zadavatele při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen ‚stěžovatel‘)“. Ze zákonného vymezení pojmu stěžovatel vyplývá, že právo podat zadavateli zdůvodněné námitky je vázáno na splnění několika zákonných předpokladů. Z hlediska řešeného případu je podstatné, že stěžovatelem (tedy tím subjektem, který je oprávněn podat zadavateli námitky podle § 241 odst. 1 zákona) se dodavatel stává právě tehdy, kdy mu v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma.

Úřad dodává, že ne každé porušení zákona zadavatelem má nutně za následek vznik nebo hrozbu újmy dodavateli. Zhodnocení, zda domnělé porušení zákona úkonem zadavatele mělo či nemělo způsobilost vyvolat újmu či alespoň hrozbu újmy na právech dodavatele, musí vždy vycházet z konkrétních okolností případu.

V šetřeném případě navrhovatel v podaném návrhu i námitkách v kontextu stanovených podmínek technické kvalifikace mj. uvedl, že tyto nedůvodně eliminují dodavatele a jejich nabídky, a bezdůvodně tak vytváří překážky hospodářské soutěže, kdy konkrétně brojil proti požadavku zadavatele stanoveného v čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace na doložení zkušenosti dodavatele s výstavbou/obnovou povrchu fotbalového hřiště s minimální plochou o výměře 7 140 m2 s umělým trávníkem III. generace s atestací FAČR. Právě z důvodu uvedeného požadavku na referenční stavbu o dané výměře navrhovatel shledává svou újmu spočívající kromě jiného v nemožnosti účastnit se otevřené soutěže všem potencionálním dodavatelům, respektive v upření možnosti podat nabídku, a účastnit se tak zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Současně však navrhovatel ve svém sdělení ze dne

V intencích české právní úpravy pro podání námitek podle § 241 zákona (a potažmo i návrhu dle § 250 zákona) je s ohledem na výše uvedené v tomto konkrétním případě podstatné to, že navrhovatel podmínky zadavatele na technickou kvalifikaci fakticky splňuje, resp. disponuje referenční zakázkou splňující požadavky dle čl. 6 odst. 6.1. bodu 6.1.3. zadávací dokumentace, díky čemuž se fakticky mohl zadávacího řízení účastnit, aniž by mohl být pro nesplnění daného požadavku na prokázání technické kvalifikace ze zadávacího řízení vyloučen.

Úřad uvádí, že ve světle zjištěných skutečností, relevantní právní úpravy a rozhodovací praxe

Ničeho na tom nemění ani skutečnost, kterou v souvislosti se vznikem či hrozbou újmy navrhovatel uvádí, totiž že použití referenční zakázky v rámci hodnocení vylučuje její použití v rámci prokázání podmínek technické kvalifikace. Úřad v této souvislosti připomíná, že zadavatel v rámci podmínek technické kvalifikace požaduje doložení pouze jediné referenční zakázky, a to zjednodušeně řečeno takové, která zahrnuje zkušenost s fotbalovým hřištěm o výměře min. 7 140 m2. Je pravdou, že podle zadávací dokumentace takto uplatněnou referenční zakázku v rámci prokázání technické kvalifikace již není možné použít i pro účely hodnocení, nicméně v takovém případě je nutno poukázat i na tu skutečnost, že v rámci hodnocení zadavatel umožňuje doložit až 8 referenčních zakázek, zjednodušeně řečeno takových, které zahrnují zkušenost s fotbalovým hřištěm o výměře min. 5 529 m2, přičemž přesně polovinu z nich, tj. 4 měly představovat referenční zakázky realizované metodou D&B a zbylé 4 referenční zakázky neobsahovaly požadavek na předmětnou metodu, a to s následkem možného dosažení více bodů pro účely hodnocení nabídky, resp. její kvality.

Úřad je toho názoru, že není pravdou, že by nastavením zadávacích podmínek zadavatel znemožnil navrhovateli prokázat technickou kvalifikaci, jelikož navrhovatel nebyl objektivně donucen použít zakázku prokazující zkušenost s hřištěm o výměře 7 140 m2 pro účely hodnocení. Úřad k tomu uvádí, že za skutečnost, že navrhovatel nedisponuje vícero referenčními zakázkami pro účely získání více bodů v rámci hodnocení nabídky nemůže nést odpovědnost ani zadavatel či jakýkoli jiný subjekt, když toto je ve sféře dispozice právě navrhovatele. I kdyby požadavek na minimální plochu v rámci technické kvalifikace byl zadavatelem stanoven níže (např. výměrou 4 050 m2 plochy fotbalového hřiště), nic by to neměnilo na tom, že každý z dodavatelů, který se bude účastnit zadávacího řízení, vždy jednu referenci „vyčerpá“ pro prokázání technické kvalifikace, neboť tuto již nebude moci užít pro účely hodnocení. V této souvislosti se Úřad nemůže ztotožnit ani s argumentací nabízenou navrhovatelem, že pokud by zadavatel nastavil hranici minimálního rozměru hřiště v rámci hodnotícího kritéria níže, navrhovatel by mohl pro potřeby hodnocení využít i jiné zakázky, a svou „jedinou větší“ referenci využít v rámci technické kvalifikace. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel není povinen nastavit hranice hodnotících kritérií na nejnižší možnou úroveň výměry fotbalového hřiště ve prospěch všech dodavatelů, tedy aby co nejvíce dodavatelů bylo schopno předložit pokud co možno nejvyšší počet referenčních zakázek, ale již z principu a účelu nastavení a navázání hodnocení nabídek na kvalitativní kritéria je vhodné a zcela logické, aby zadavatel nastavil její hranici právě tak, aby tato odpovídala určité vyšší úrovni zkušenosti, která bude odrážet zadavatelem požadovanou kvalitu daného dodavatele, tedy dodavatele, jenž bude v rámci hodnocení kvalitativních kritérií disponovat vícero takovými referencemi coby zkušenostmi vyšší úrovně. Zadavatel však v šetřeném případě nastavil hranici pro hodnocení ještě níže než u technické kvalifikace.

Úřad s ohledem na uvedené uzavírá, že ke vzniku újmy ani hrozbě jejího vzniku pro navrhovatele v souvislosti s nastavením podmínek technické kvalifikace v kontextu požadavku na v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR tak nedochází ani v případě navrhovatelem namítané provázanosti technické kvalifikace na způsob hodnocení nabídek.

Otázku vzniku možné (hrozící) újmy ostatních dodavatelů, kteří by nesplňovali podmínky technické kvalifikace, coby „vstupenky“ do zadávacího řízení, přitom nelze zohledňovat v rámci návrhu navrhovatele, jenž podmínky technické kvalifikace splnil, neboť má sloužit

Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že jelikož navrhovateli ve vztahu k uvedené napadené zadávací podmínce nevznikla ani nehrozila žádná újma, nebyly naplněny základní předpoklady pro to, aby Úřad mohl návrh v předmětné části věcně přezkoumat.7 Ve vztahu k osobě navrhovatele proto nejsou dány výše zmíněné kumulativní podmínky, které zákon předpokládá pro způsobilost podat námitky dle § 241 zákona, tedy ani návrh na přezkum postupu zadavatele ve smyslu § 250 zákona, a na základě této skutečnosti musí Úřad konstatovat, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou, a proto obligatorně přistoupil k zamítnutí návrhu v části směřující proti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, spočívajících v doložení 1 referenční stavební práce na výstavbu/obnovu povrchu fotbalového hřiště o ploše min. 7 140 m2 s umělým trávníkem III. gen. s atestací FAČR podle ustanovení § 265 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Další navrhovatelem uvedená argumentace v kontextu napadených skutečností týkajících se požadavku na technickou kvalifikaci týkající se rovinatosti plochy a dalších parametrů, pokládky na již hotové podloží, totožné technologie výměny UT3G pro hřiště atestované FAČR bez ohledu na velikost hřiště, totožných podmínek prováděcího pokynu FAČR včetně podkladních vrstev pro jednotlivá hřiště atestovaná FAČR, jakož i argumentace navrhovatele, že požadavek zadavatele na minimální plochu 7 140 m2 nepředpokládá dle navrhovatele tomu přiměřené technické, materiální a personální zabezpečení a nedokládá schopnost plnit veřejnou zakázku řádně a včas odlišně od realizace fotbalového hřiště o menší ploše, je s ohledem na výše uvedený nedostatek aktivní legitimace navrhovatele bezpředmětná, a proto se jí Úřad dále nezabýval. Ze stejného důvodu (nedostatek aktivní legitimace navrhovatele) je pak v tomto kontextu rovněž nadbytečné zabývat se závěry Úřadu ohledně minimální velikosti plochy hřiště stanovené v rámci požadavků na technikou kvalifikaci, které byly vysloveny ve sdělení o výsledku šetření podnětu č. j. ÚOHS-41868/2022/536 ze dne

Z výše uvedených důvodů tak Úřad neprovedl navrhovatelem navrhovaný důkaz spočívající ve znaleckém posudku soudního znalce v oboru stavebnictví k prokázání, že zkušenost s realizací fotbalového hřiště atestovaného FAČR s UT3G o ploše menší než 7 140 m2 je dostačující k prokázání zkušeností realizovat veřejnou zakázku, zejména pak zkušenosti k pokládce UT3G, dále že technologie pokládky je totožná včetně technického, materiálního a personálního zabezpečení, jako u fotbalových hřišť s menší plochou, a že zkušenost realizovat veřejnou zakázku lze prokázat také stavbou např. ragbyového hřiště s UT3G, na které byla vydána příslušná certifikace ragbyové asociace, neboť tento by na rozhodnutí

Navrhovatel v další části návrhu brojí proti samotné formě zadání veřejné zakázky, kdy poukazuje na neopodstatněnost požadavku zadavatele na realizaci předmětu plnění metodou

Obecně k podmínkám užití metody D&B Úřad uvádí, že ze zákona nevyplývají žádná omezení ani podmínky, které bylo nutné v případě zájmu zadavatele o využití uvedené metody, splnit.

Co se týče zásady přiměřenosti, ta vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. V souladu se zásadou zákazu diskriminace je pak zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají