ÚOHS S0786/2025/VZ – Park Velké lázně

Zadavatel – město Náchod, IČO 00272868, se sídlem Masarykovo náměstí 40, 547 01 Náchod (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 20. 6. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Park

Z čl. 2 zadávací dokumentace ze dne 20. 6. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

Dne 14. 8. 2025 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele veřejné zakázky, kterým se stala společnost STAKO Červený Kostelec s.r.o., IČO 45536422, se sídlem Lhota za Červeným

Dne 29. 8. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, Předměstí, 412 01 Litoměřice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „námitky č. 1“) proti rozhodnutí o výběru č. 1.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 12. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitky č. 1 odmítl.

Dne 12. 9. 2025 zadavatel opakovaně rozhodl o výběru dodavatele veřejné zakázky, kterým se opět stal vybraný dodavatel. Toto rozhodnutí o výběru dodavatele zadavatel zaznamenal do oznámení o výběru dodavatele ze dne 12. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru č. 2“), které téhož dne odeslal účastníkům zadávacího řízení.

Dne 26. 9. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky č. 2“) proti rozhodnutí o výběru č. 2.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitky č. 2 odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za souladné se zákonem, podal dne 20. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Podaným návrhem navrhovatel brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když vydal rozhodnutí o výběru dodavatele č. 2, aniž by nejdříve zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele č. 1, čímž zapříčinil současnou existenci dvou rozhodnutí v téže věci, čímž se mělo stát rozhodnutí o výběru č. 2 nicotným či neplatným právním úkonem.

Navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí o výběru č. 2 je nepřezkoumatelné, přičemž tuto nepřezkoumatelnost odvozuje ze tří konkrétních skutečností. Zadavatel do rozhodnutí o výběru č. 2 nevtělil své úvahy ve věci mimořádně nízké nabídkové ceny, dále zadavatel opomněl uvést konkrétní závazek konkrétního plnění, které budou za vybraného dodavatele realizovat jeho poddodavatelé, a specifikovat jej ve vztahu ke každému z nich, a zadavatel v rozhodnutí o výběru č. 2 dle navrhovatele neuvedl jména konkrétních osob, které se podílely na hodnocení nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k rozhodnutí o výběru č. 2. V daném kontextu navrhovatel rovněž namítá, že se zadavatel nedostatečně vypořádal s jeho námitkou, když v rozhodnutí o námitkách č. 2 odkázal na obsah rozhodnutí o námitkách č. 1. Tato námitka nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o výběru č. 2 je pak doplněna o další námitky týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a nedostatečně konkrétní vymezení poddodavatelských závazků, jejichž obsahem je následující.

Návrh poukazuje na porušení ustanovení § 113 zákona zadavatelem, který neposoudil otázku mimořádně nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele a nevyzval jej ke zdůvodnění způsobu jejího stanovení, ačkoli se jednalo o cenu výrazně pod hranicí předpokládané hodnoty i výrazně nižší než nabídkové ceny ostatních účastníků zadávacího řízení a zadavatel nemohl mít postaveno najisto, že vybraný dodavatel nezískal možnost nabídnout takto nízkou nabídkovou cenu z důvodu porušování povinností, které mu stanoví právní předpisy vztahující se k předmětu plnění či že tento neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Současně navrhovatel poukazuje na skutečnost, že s námitkou navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 vůbec nevypořádal, když tento uvedl: „Jelikož se Zadavatel k mimořádně nízké nabídkové ceně a k náležitostem Oznámení o výběru (…) již vyjadřoval v Rozhodnutí o námitce č. 1, nebude se dále více vyjadřovat, neboť si trvá na svém rozhodnutí uvedeném v Rozhodnutí o námitce č. 1, které je neměnné. (…)“

Dále navrhovatel namítá nezákonnost způsobu vymezení závazků poddodavatelů, jejichž prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval splnění požadavků technické kvalifikace na referenční zakázky, tj. obchodní společnosti Trees s.r.o., IČO 08885532, se sídlem Mrkvičkova

Další bod návrhu se vztahuje k přesvědčení navrhovatele, že zadavatel pochybil, když dopustil, aby vybraný dodavatel po lhůtě pro podání nabídek změnil svou nabídku v rozsahu kvalifikačního požadavku, jelikož vybraný dodavatel nahradil vlastní referenční zakázku referenční zakázkou poddodavatele STRABAG a.s. (který se stal nově kvalifikačním poddodavatelem), kterou prokazoval, že v minulosti realizoval „min. 1 stavební práci obdobného charakteru jako je předmět plnění této veřejné zakázky, tj. stavební práce spočívající ve výstavbě nového, rekonstrukci nebo revitalizaci veřejného prostranství (či jiné venkovní plochy), parku či zahrady či jiné plochy zeleně v min. finančním objemu 30 mil. Kč bez

Navrhovatel se domnívá, že poddodavatel Trees s.r.o. nemá odpovídající živnostenské oprávnění pro jím prokazované plnění stran technické kvalifikace. Konkrétně se jedná o část předmětu týkající se „realizace nebo rekonstrukce veřejného osvětlení“, přičemž tento poddodavatel pro takové plnění nemá nezbytné živnostenské oprávnění, není tedy vůbec oprávněn jej realizovat. Z prokazování kvalifikace prostřednictvím poddodavatele by mělo vycházet i samotné plnění veřejné zakázky v dotčené části (ke které cílí prokázání zkušeností), tj. závazek poddodavatele, že předmětné plnění sám uskuteční. Je přitom zcela nepřípustné, aby kvalifikaci prokazovala Trees s.r.o., ale samotné stavební práce provedl někdo jiný.

Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru č. 2.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 20. 10. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 22. 10. 2025.

Dne 27. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“), v němž vybraný dodavatel zejména upozorňoval na části své nabídky, v nichž je ve vztahu k dokumentům týkajícím se jedné z referenčních

Dne 30. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení, přičemž tímtéž podáním zadavatele byl Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajištěn přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu konstatuje, že s návrhem nesouhlasí a navrhuje, aby jej

K navrhovatelem poukazované současné existenci dvou rozhodnutí o výběru dodavatele zadavatel uvádí, že rozhodnutí o výběru č. 2 splňuje všechny náležitosti dle § 123 zákona a bylo doručeno všem účastníkům zadávacího řízení. Vzhledem ke svým konkrétním krokům v této věci má tak zadavatel za to, že nedošlo ke zkrácení práv účastníků zadávacího řízení a zásady transparentnosti a rovného zacházení byly plně zachovány.

Ve vztahu k námitce týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že dle rozhodovací praxe Úřadu se jedná o institut sloužící k ochraně zadavatele, nikoli konkurenčních dodavatelů, a že zadavatel není povinen uvádět své úvahy týkající se takového posouzení v oznámení o výběru, pokud mu nevznikly žádné pochybnosti v tomto směru.

K údajné nedostatečnosti poddodavatelských závazků pak zadavatel konstatuje, že oba splňují požadavky dle § 83 zákona a obsahují konkrétní závazky k plnění, přičemž rozsah odpovídá jejich podílu na veřejné zakázce a rozsahu prokazované kvalifikace. Současně rozhodnutí o výběru č. 2 splňuje všechny požadavky dle zákona a veškeré rozhodné údaje (včetně technické kvalifikace) jsou uvedeny v tabulce, která tvoří přílohu č. 2 rozhodnutí o výběru č. 2.

S tvrzením o neuvedení jmen osob podílejících se na hodnocení nabídky vybraného dodavatele v rámci rozhodnutí o výběru č. 2 zadavatel nesouhlasí, neboť jména hodnotitelů jsou uvedena ve zprávě o hodnocení nabídek, která je rovněž součástí rozhodnutí o výběru č. 2, přičemž tyto osoby podepsaly v souladu se zákonem čestná prohlášení o nepodjatosti.

Zadavatel k námitce materiální změny nabídky konstatuje, že pouze využil postup podle § 46 zákona, a nejednalo se tak o nedovolenou změnu nabídky ve smyslu zákona, nýbrž o pouhé doplnění nehodnocených údajů, které je aprobováno mj. rozhodovací praxí Úřadu.

V návaznosti na tvrzení navrhovatele o chybějícím živnostenském oprávnění poddodavatele

Usnesením ze dne 31. 10. 2025 Úřad zadavateli určil lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 13. 11. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Vybraný dodavatel se k podkladům ve lhůtě k tomu stanovené ani později nevyjádřil.

Dne 19. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel konstatoval, že trvá na tom, co sdělil již ve vyjádření k návrhu, přičemž ani po seznámení se s podklady rozhodnutí nepovažuje za podstatné toto měnit.

Dne 20. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel obdobně jako zadavatel uvádí, že trvá na svém návrhu a odkazuje na svou dosavadní argumentaci. Výslovně navrhovatel konstatuje, že trvá na tom, že poddodavatelský závazek Trees ani poddodavatelský závazek STRABAG neobsahují konkrétní závazek konkrétního plnění ve smyslu § 83 zákona. Rozhodnutí o výběru č. 2 neobsahuje vymezení takového konkrétního závazku a informace o tom, jaká konkrétní plnění bude který poddodavatel realizovat. Ze seznamu poddodavatelů, které Úřad zařadil jako jeden z podkladů rozhodnutí, jednoznačně plyne, že Trees s.r.o. bude realizovat pouze zahradnické a sadové práce, zatímco dodávky mobiliáře zajistí společnost mmcité a.s. a stavební elektropráce bude realizovat společnost ELTYM Hronov spol. s r.o.; toto plnění tak nebude realizovat Trees s.r.o. Nadto Trees s.r.o. nedisponuje konkrétním živnostenským oprávněním řemeslné živnosti, proto by mohla figurovat pouze jako formální „mezičlánek“.

Dále navrhovatel poukazuje na přílohu poddodavatelského závazku Trees, která je tvořena tabulkou se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb Trees s.r.o. Zpochybňuje věrohodnost této přílohy na základě skutečnosti, že tato příloha byla zadavateli doručena e-mailem, nikoli certifikovaným elektronickým nástrojem, a proto nelze ověřit termín skutečného doručení ani její skutečný obsah. Předmětná příloha navíc sice obsahuje položky stavebních prací, ty ale nejsou žádným způsobem oceněny, uvedena je pouze jejich souhrnná cena, a proto navrhovatel namítá, že uvedená souhrnná cena je fiktivní a neodpovídá věcnému rozsahu uváděného plnění. Není tak prokázáno, že Trees s.r.o. bude realizovat plnění v minimálně takovém rozsahu, v jakém prokazovala kvalifikaci.

Navrhovatel rovněž namítá, že v podkladech pro rozhodnutí jsou zařazeny dvě smlouvy uzavřené mezi vybraným dodavatelem a STRABAG a.s. (poddodavatelský závazek STRABAG ze dne 11. 9. 2025 a další smlouva ze dne 8. 9. 2025), přičemž není zřejmé, která z nich je platná a závazná. Smlouva ze dne 8. 9. 2025 odpovídá seznamu poddodavatelů, proto navrhovatel považuje za závaznou právě ji; předmětem plnění je dle jejího znění výlučně pokládka asfaltových vrstev. To dle navrhovatele neodpovídá tvrzení zadavatele, že by STRABAG a.s. prokázala a měla plnit i něco dalšího krom pokládky asfaltových vrstev. Rovněž seznam referenčních zakázek z nabídky vybraného dodavatele neobsahuje jinou referenční zakázku poddodavatele STRABAG a.s.; žádný jiný seznam stavebních prací není mezi podklady

S ohledem na vymezení poddodavatelských závazků Trees i STRABAG není zřejmé, kterou část plnění bude realizovat který z těchto poddodavatelů. V příloze poddodavatelského závazku

Mlatové plochy jsou specifikovány výlučně v „SO 03 – komunikace a zpevněné plochy“, plnění komunikací a zpevněných ploch je ale v celém rozsahu bez omezení uvedeno v poddodavatelském závazku STRABAG ze dne 11. 9. 2025. Není tak zřejmé, kdo bude realizovat mlatové plochy (a v jakém rozsahu). Navrhovateli není zřejmé, jak by mohla

Obdobně tomu je u poddodavatele Trees s.r.o., jehož poddodavatelský závazek se bez jakéhokoli omezení týká plnění celé části „SO 11 Konečné terénní a sadové úpravy“.

Nabídka vybraného dodavatele tak dle navrhovatele vyvrací dodatečná tvrzení a argumentaci zadavatele stran rozsahu plnění poddodavatelů Trees s.r.o. a STRABAG a.s. Pokud existuje rozpor mezi seznamem poddodavatelů jakožto zadavatelem požadovanou součástí nabídky a tvrzeními zadavatele, je zřejmé, že vybraný dodavatel neprokázal splnění zadávacích podmínek, resp. zadavatel nemůže mít takové splnění postavené najisto.

Rozhodnutím ze dne 5. 12. 2025 Úřad zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

Dne 8. 12. 2025 (tj. po uplynutí lhůty pro vyjádření se k podkladům) byl Úřadu od zadavatele doručen přípis „Doplnění vyjádření zadavatele v návaznosti na obsah vyjádření navrhovatele k podkladům pro vydání rozhodnutí“ z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření zadavatele“), v němž zadavatel reaguje na argumentaci navrhovatele obsaženou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona platí, že zadavatel musí ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou pro účely tohoto zákona rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit jako podmínky účasti v zadávacím řízení a) podmínky kvalifikace, b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku, c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Dle § 39 odst. 1 zákona platí, že zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 73 odst. 2 zákona zadavatel v nadlimitním režimu a) musí s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona a b)

může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona.

Podle § 77 odst. 1 zákona dodavatel prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje.

Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují.

Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 83 odst. 1 zákona dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

Podle § 83 odst. 2 zákona prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Podle § 83 odst. 3 zákona se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) musí splňovat požadavky podle odstavce 2.

Podle § 83 odst. 5 zákona se na kvalifikaci jiné osoby, jejímž prostřednictvím je prokazována kvalifikace, vztahují pravidla stanovená tímto zákonem nebo zadávacími podmínkami pro kvalifikaci dodavatele, za kterého je kvalifikace prokazována.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 2 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek stanovit a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede a) identifikaci zadávacího řízení, b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení, c) seznam hodnocených nabídek a d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

Podle § 123 odst. 1 zákona oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita.

seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce, jejichž cílem je obnova lázeňského parku, který je součástí systému veřejných prostranství města Náchod a kostrou lázeňské krajiny, jejichž rozsah je dle čl. 8. zadávací dokumentace následující: „zpevněné a nezpevněné plochy, sadové úpravy, drobné stavby doplňující funkci veřejného prostranství. Jedná se o otevřenou formu lázeňského pavilonu a obnovu stavby kapličky (prameníku) Jakub, které jsou součástí navržené nábřežní promenády. Program lázeňského parku je doplněn o umístění dvou vodních prvků s dynamickou a klidnou vodou. Nedílnou součástí záměru obnovy lázeňského parku jsou rozvody inženýrských sítí.“ Dle čl. 7. zadávací dokumentace není předmět veřejné zakázky rozdělen na části.

Zadavatel stanovil v čl. 10. zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 72 644 464,33 Kč bez DPH.

V pododstavci 12.2.2. zadávací dokumentace se stanoví, že profesní způsobilost dodavatel prokáže: „a) dle § 77 odst. 1 zákona splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje, b) dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona prokáže splnění profesní způsobilosti předložením dokladu, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují, tj. předložení oprávnění k podnikání v oboru: -

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“

Zadavatel požaduje min. 1 stavební práci obdobného charakteru jako je předmět plnění této veřejné zakázky, tj. stavební práce spočívající ve výstavbě nového, rekonstrukci nebo revitalizaci veřejného prostranství (či jiné venkovní plochy), parku či zahrady či jiné plochy zeleně v min. finančním objemu 30 mil. Kč bez DPH za zakázku.

Zadavatel požaduje min. 2 stavební práce obdobného charakteru jako je předmět plnění této veřejné zakázky, tj. stavební práce spočívající ve výstavbě nového, rekonstrukci nebo revitalizaci veřejného prostranství (či jiné venkovní plochy), parku či zahrady či jiné plochy zeleně v min. finančním objemu 10 mil. Kč bez DPH za zakázku, a to včetně 2 osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, za každou stavbu ze seznamu.

Dle pododstavce 12.2.3. písm. c) zadávací dokumentace prokazuje dodavatel technickou kvalifikaci dle § 72 odst. 2 písm. d) zákona osvědčením o vzdělání a odborné kvalifikaci osob (členů realizačního týmu), které se budou podílet na plnění veřejné zakázky na pozicích hlavní stavbyvedoucí, odpovědný arborista (stromolezec) a hlavní zahradník.

Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 7. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem čtyři nabídky. Vybraný dodavatel předložil nabídku s nejnižší nabídkovou cenu, a to ve výši 59 747 649,49 Kč bez DPH. Nabídkové ceny zbylých tří účastníků zadávacího řízení se pohybují mezi 65 936 913,23 Kč bez DPH a 84 032 780,08 Kč bez DPH.

Navrhovatel svým návrhem brojí mj. proti poddodavatelským závazkům STRABAG a Trees, které dle jeho tvrzení „neobsahují konkrétní závazek konkrétního plnění ve smyslu § 83 ZZVZ“, jelikož to není zřejmé z rozhodnutí o výběru č. 2, resp. z jeho přílohy č. 2 „Tabulka č. 1 –

S ohledem na výše uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval při posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, konkrétně kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v souladu se zákonem, přičemž se v prvém kroku zaměřil na poddodavatelský závazek STRABAG.

Ve vztahu k prokazování technické kvalifikace jinou osobou Úřad v obecné rovině uvádí, že ust. § 83 odst. 1 písm. d) zákona stanoví, že dodavatel, který prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby (zejm. poddodavatele), je povinen předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

Podle § 83 odst. 3 zákona platí, že požadavek podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. To však neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci musí splňovat požadavky podle § 83 odst. 2 zákona, v němž se uvádí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odst. 1 písm. d) citovaného ustanovení zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se

Smlouva nebo jiné potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, pak musí naplňovat určité náležitosti tak, aby byl naplněn základní účel předkládání tohoto závazku, a sice aby měl zadavatel jistotu, že část veřejné zakázky, na které se bude podílet osoba odlišná od dodavatele, který v tomto rozsahu zpravidla nedisponuje příslušnými zkušenostmi, bude plněna osobou kvalifikovanou. Je tedy nezbytné, aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky, dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis. Jinými slovy řečeno, zadavatel musí mít na základě vymezeného závazku jednoznačně postaveno najisto, v jakých částech plnění, jakým způsobem a do jaké míry se bude tato jiná osoba podílet na plnění předmětu veřejné zakázky.

Judikatura správních soudů se opakovaně zabývala nároky na vymezení závazku poddodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. Např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014 vyplývá, že aby poddodavatelská smlouva vyhověla požadavku na vymezení obsahu i rozsahu závazku dostatečně určitě, musel by z ní plynout „konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem.“ Dále Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku uvedl, že „je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele, jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde.“ Závazek musí být podle citovaného soudu „dostatečně konkretizován, aby zadavatel na jeho základě mohl posoudit rozsah skutečné participace subdodavatele na veřejné zakázce (ať už v jakékoli smysluplné formě).“ Dle citovaného soudu pak „(o)becnými formulacemi, z nichž nemůže být postaveno najisto, jaké konkrétní plnění nebo jaké věci či práva mají být poskytovány, nemůže být prokázán žádný jejich konkrétní obsah ani rozsah, a tedy takové obecné formulace nevyhovují požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ.“ K citovanému Úřad doplňuje, že ačkoliv se rozsudek týká předchozí právní úpravy, lze závěry v něm vyjádřené z pohledu Úřadu plně aplikovat i na případ řešený tímto rozhodnutím, neboť v rámci nyní účinného zákona nedošlo oproti předchozí právní úpravě k zásadním změnám stran prokazování kvalifikace.

Tabulka rozhodných údajů č. 2 ve své poslední části „Poddodavatel – jiná osoba“ uvádí mj. následující: „2. STRABAG a.s., IČ: 60838744 - doložen Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ke dni 21.7.2025, čímž je prokázána základní způsobilost a profesní způsobilost Výpis z obchodního rejstříku, doložena Smlouva o spolupráci ze dne 11.9.2025 s uvedením smluvního závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění VZ, a to v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele, konkr. ze smlouvy vyplývá, že se poddodavatel zavazuje podílet na stavebních pracích v rozsahu komunikací, zpevněných ploch a krajinářských úprav, což plně odpovídá požadovanému rozsahu kvalifikace“.

Dle čl. I odst. 1.2 poddodavatelského závazku STRABAG se tento poddodavatel zavazuje „k prokázání splnění části Technické kvalifikace dle Zadávací dokumentace, a to v doložení další stavební práce v min. finančním objemu 30 mil. Kč bez DPH (dále jen „Část kvalifikace“), k tomu se zavazuje Poddodavatel v souladu s ustanovením § 83 odst. 2 ZZVZ k plnění podle odst. 2.1 Smlouvy“.

Poddodavatelský závazek STRABAG v čl. II odst. 2.1 stanoví, že se STRABAG a.s. „za účelem prokázání Části kvalifikace zavazuje: a) ke společné a nerozdílné odpovědnosti za plnění Veřejné zakázky společně s Dodavatelem; b) poskytnout Dodavateli veškeré doklady prokazující splnění technické způsobilosti

Podle čl. II. odst. 2.2 poddodavatelského závazku STRABAG platí: „Poddodavatel se nově zavazuje podílet na stavebních pracech v rozsahu komunikací, zpevněných ploch a krajinářských úprav v části rozsahu odpovídajícímu požadované kvalifikaci. Přesná specifikace plnění bude uvedena v samostatné Smlouvě o dílo mezi dodavatelem a poddodavatelem“.

Než se Úřad zaměří na posouzení obsah poddodavatelského závazku, považuje za vhodné se vyjádřit k námitce navrhovatele, podle níž není zřejmé, která ze smluv předložených poddodavatelem STRABAG a.s. představuje platný a účinný závazek, a že referenční zakázka

Současně Úřad podotýká, že při posouzení věci nezohlednil doplnění vyjádření zadavatele, neboť stanovisko zadavatele obsažené v tomto vyjádření bylo doručeno po uplynutí lhůty stanovené pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Úřad posoudil poddodavatelský závazek STRABAG v souladu s východisky uvedenými výše, přičemž zdůrazňuje, že podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona musí písemný závazek poddodavatele, jehož prostřednictvím dodavatel prokazuje část kvalifikace, obsahovat konkrétní a dostatečně určitý závazek vztahující se alespoň k takovému plnění, které odpovídá rozsahu kvalifikace, již poddodavatel prokazuje. Závazek formulovaný pouze obecně nebo odkazem na budoucí specifikaci ve smlouvě o dílo neumožňuje posoudit, zda technická kvalifikace, která byla zadavateli prokázána, bude skutečně v realizaci veřejné zakázky fakticky uplatněna tím subjektem, který kvalifikaci kryje.

Úřad po posouzení poddodavatelského závazku STRABAG dospěl k závěru, že na jeho základě nelze bezpečně určit, jaké konkrétní plnění bude STRABAG a.s. v rámci předmětné veřejné zakázky realizovat. Písemný závazek dotčeného poddodavatele v posuzovaném případě obsahuje toliko obecný odkaz na zajištění plnění „alespoň v rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci za Dodavatele podle požadavků Zadavatele“ a že se bude jednat o stavební práce „v rozsahu komunikací, zpevněných ploch a krajinářských úprav v části rozsahu odpovídajícímu požadované kvalifikaci“, přičemž konkrétní obsah tohoto plnění, jeho věcné vymezení a rozsah, zůstávají neurčité. Závazky formulované pomocí frází typu jako např. „v rozsahu kvalifikace“ či „v rozsahu potřebném ke splnění předmětu veřejné zakázky“ nemohou být považovány za dostatečně určité a konkrétní ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, neboť neupřesňují, které konkrétní činnosti či práce budou poddodavatelem realizovány.

Úřad tedy uzavírá, že zadavatel pochybil, když učinil závěr, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti, konkrétně podmínku technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanovenou v pododstavci 12.2.3. písm. a) bodu 1. zadávací dokumentace, a sice doložení referenční zakázky na stavební práce spočívající ve výstavbě nového, rekonstrukci nebo revitalizaci veřejného prostranství (či jiné venkovní plochy), parku či zahrady či jiné plochy zeleně v min. finančním objemu 30 mil. Kč bez DPH na zakázku, a když následně rozhodnutím o výběru č. 2 rozhodl o výběru tohoto dodavatele, aniž by tento – vzhledem k obsahu poddodavatelského závazku STRABAG – dostatečně prokázal splnění předmětné podmínky technické kvalifikace. Takovým postupem zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona ve spojení s 39 odst. 4, § 83 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 2 zákona.

S ohledem na výše uvedené tedy Úřad rozhodl o návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V návrhu1 navrhovatel poukazuje na postup zadavatele, který rozhodnutím o námitkách č. 1 odmítl námitky č. 1, avšak na jejich základě zjevně přistoupil k novému posuzování doplněné nabídky vybraného dodavatele a v rámci rozhodnutí o výběru č. 2 opakovaně rozhodl o jeho výběru pro plnění veřejné zakázky. Rozhodnutí o výběru č. 2 je ale podle názoru navrhovatele nicotným, popř. neplatným právním úkonem, jehož prostřednictvím zadavatel opětovně rozhodl o výběru dodavatele, aniž by nejdříve zrušil rozhodnutí o výběru č. 1. V zadávacím řízení nemohou současně existovat dvě rozhodnutí o výběru, tedy dvě rozhodnutí v téže věci, aniž by bylo dřívější z nich zrušeno. Takový postup má přímý dopad na zadání veřejné zakázky, stejně jako na procesní i hmotná práva účastníků zadávacího řízení, a zcela narušuje transparentnost zadávacího řízení. Účastníci zadávacího řízení nemají postaveno najisto, zda již došlo k neměnnému výběru dodavatele a zda mohou tito účastníci v zadávacím řízení činit právní kroky, resp. zda zadávací řízení pokračuje a v jaké fázi se nachází.

Dále navrhovatel uvádí, že z postupu zadavatele je zřejmé, že rozhodnutí o výběru č. 1 nemohlo na základě nabídky vybraného zadavatele obstát (nebylo prokázáno splněních všech podmínek účasti) a že vybraný dodavatel nebyl vybrán po právu. Současně z toho plyne, že námitky č. 1 byly oprávněnými a důvodnými. Pokud je zadavatel odmítl a současně činil kroky směřující k umožnění změny nabídky vybraného dodavatele, jednalo se o postup zjevně nezákonný a netransparentní, který se navíc jeví jako snaha o prosazení preferovaného dodavatele i za cenu porušení zákona a základních zásad zadávání veřejných zakázek.

Úřad uvádí, že se zadavatel k výše namítané problematice vyjádřil již v rozhodnutí o námitkách č. 1, ze kterého je patrné, že zadavatel nevyhověl všem námitkám navrhovatele. Zadavatel tak postupoval zcela v souladu se zákonem, když námitky odmítl, jelikož dle § 245 odst. 2 se za odmítnutí námitek považuje také postup zadavatele, který námitkám vyhoví pouze částečně a současně provede jiné opatření k nápravě, než jakého se navrhovatel námitkami domáhal.

Zadavatel rozhodnutí o výběru č. 2 vč. jeho příloh zaslal všem účastníkům zadávacího řízení s následujícím průvodním textem: „zadavatel provedl opatření k nápravě, na základě kterého

Úřad se velmi podobné situaci věnoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-16609/2024/500 ze dne

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 mj. předestřel, že u něj přetrvávaly pochybnosti týkající se toho, zda jedna referenční zakázka dostatečně prokazuje naplnění požadavku technické kvalifikace, k němuž byla předložena, a proto tuto spornou referenční zakázku při dalším posuzování kvalifikace nebude zohledňovat. Současně zde zadavatel uvedl, že provedl opatření k nápravě spočívající ve vydání nového/doplněného oznámení o výběru, tj. rozhodnutí o výběru č. 2, dle kterého byl předmětný požadavek technické kvalifikace prokázán nově doplněnou referenční zakázkou od poddodavatele STRABAG a.s. Na základě uvedeného i na základě průvodní zprávy k rozhodnutí o výběru č. 2 muselo být navrhovateli (i ostatním účastníkům zadávacího řízení) dostatečně zřejmé, že rozhodnutí o výběru č. 1 bylo

Úřad proto vyhodnotil, že ve vztahu ke skutečnostem uvedeným v této námitce zadavatel nepostupoval v žádném případě vzorově, ale vzhledem k absenci újmy navrhovatele na jeho právech se nejednalo ani o postup v rozporu se zákonem.

V návrhu navrhovatel brojí proti způsobu, jakým se zadavatel k otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vyjádřil v obou rozhodnutích o námitkách, současně navrhovatel poukazuje na to, že ani jedno z rozhodnutí o výběru neobsahuje informace týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dále dle názoru navrhovatele zůstává zadavatelem přehlížena zásadní část námitek, jelikož se zadavatel nijak věcně nevypořádal s námitkou, že „[v]ybraný dodavatel nedodržuje povinnosti pro něj vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, nebo případně obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Uvedené zadavatel ani neposuzoval, ani nemůže mít postaveno najisto“.

V námitkách č. 2 (které jsou dle textace návrhu jeho součástí) navrhovatel namítá, že za nabídkovou cenu vybraného dodavatele nelze předmět plnění řádně realizovat, a že tato nemůže reálně obsahovat veškeré reálné náklady a přiměřený zisk vybraného dodavatele.

Navrhovatel v podstatě totožnou námitku jako v námitkách č. 2 vznesl již v rámci námitek č. 1, zadavatel se jí tedy zabýval již v rozhodnutí o námitkách č. 1, kde uvedl následující. Tvrzení navrhovatele odmítá, jelikož svou povinnost posoudit nabídkovou cenu vybraného dodavatele splnil. Neřídil se při tom jen porovnáním s nabídkovými cenami ostatních účastníků, nabídkovou cenu posoudil na základě vztahu ceny k předmětu veřejné zakázky v souladu s § 28 odst. 1 písm. o) zákona. Rozdíly mezi nabídkovými cenami jednotlivých účastníků mohou při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny sloužit pouze jako určité vodítko, nelze z nich a priori vyvozovat existenci mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel porovnal jednotlivé položky uvedené v rozpočtu projektanta a v nabídce vybraného dodavatele, přičemž nedošel k závěru, že by byla nabídková cena vybraného dodavatele v jakékoli z položek mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Závěr o tom, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal, uvedl zadavatel rovněž ve svém interním dokumentu „protokol o posouzení nejvýhodnější nabídky“ ze dne 7. 8. 2025 (dále jen „protokol o posouzení“). Zadavatel tak neměl povinnost postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a požádat vybraného dodavatele o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Současně podle rozhodovací praxe Úřadu platí, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nemusí podrobně odůvodňovat, proč příslušné položky nepovažuje za mimořádně nízké. Své argumenty zadavatel podložil citací rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0278/2021/VZ, č. j. ÚOHS33814/2021/500/AIv ze dne 7. 10. 2021.

Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 uvedl, že není povinnosti zadavatele otázku mimořádně nízké nabídkové ceny vypořádat v rámci oznámení o výběru dodavatele, jelikož v souladu se zákonem nejde o povinnou součást oznámení o výběru dodavatele nebo zprávy

V rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel uvedl, že zvážil veškerá rizika spojená s nabídnutou cenou při plnění veřejné zakázky, ovšem mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal. Dále pouze odkázal na své vyjádření k problematice obsažené v rozhodnutí o námitkách č. 1.

Ve svém vyjádření k návrhu pak zadavatel trvá na svých argumentech uvedených v rozhodnutí o námitkách č. 1. Nabídkovou cenu vybraného dodavatele řádně posoudil, přičemž neshledal, že by se jednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, proto neměl povinnost vyžadovat od vybraného dodavatele žádné další odůvodnění v tomto směru. Nadto zadavatel uvádí, že tvrzení zadavatele jsou velmi vágní a nepodložená žádnými konkrétními důkazy.

Úřad po vyhodnocení tvrzení účastníků správního řízení i dalších podkladů uvádí následující.

Komentářová literatura v tomtéž duchu uvádí, že „smyslem samotného institutu mimořádně nízké nabídkové ceny má být ochrana zadavatele před situacemi, kdy účastník zadávacího řízení ve své nabídce nabídne takovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat. Pokud by v takovém případě zadavatel uzavřel s tímto účastníkem zadávacího řízení smlouvu na plnění veřejné zakázky, mohlo by to teoreticky vést k následnému navyšování původní nabídkové ceny

Předseda Úřadu se k požadavkům na identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-28319/2024/163 ze dne 24. 7. 2024, sp. zn. ÚOHS-R0104/2024/VZ, ve kterém konstatoval, že „[p]o zadavateli nelze požadovat, aby dokazoval, že nabídková cena určitého účastníka zadávacího řízení skutečně není mimořádně nízká. Z legální definice tohoto institutu obsažené v § 28 odst. 1 písm. o) zákona se jedná o kategorii subjektivní, neboť mimořádně nízkou je taková nabídková cena, která se jako taková jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o institut v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a sloužící zejména k ochraně jeho budoucí investice“. V tomtéž rozhodnutí předseda Úřadu uvedl následující: »přezkoumal jsem uvedené závěry z hlediska zákonnosti a dospěl jsem k závěru, že zadavatel svým postupem neporušil zásadu transparentnosti, jelikož zadavatel v souladu s § 113 odst. 1 zákona provedl posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru, přičemž neidentifikoval, že by nabídková cena vybraného dodavatele MNNC obsahovala. Tento postup zadavatel také transparentně zachytil v příslušné dokumentaci o zadávacím řízení, přičemž nebyl povinen toto své rozhodnutí dále odůvodňovat a zároveň z ničeho nevyplývá, že by zadavatel měl mít důvodnou pochybnost, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje

Na základě výše uvedeného lze shrnout, že ačkoli se zadavatel v souladu s § 113 odst. 1 zákona musí vždy před oznámením odeslání o výběru dodavatele zabývat posouzením, zda některá z obdržených nabídek neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je v zásadě pouze na uvážení zadavatele (pochopitelně v limitech dodržení základních zásad § 6 zákona), jestli některou z nabídkových cen označí za mimořádně nízkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona.

Pro přezkoumání odůvodnění zadavatele po materiální stránce považuje Úřad za nutné zdůraznit, v jaké rovině má možnost přezkoumávat úvahy zadavatele. Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009–100, konstatoval, že „z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek […]. Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti

Součástí dokumentace o zadávacím řízení je protokol o posouzení nabídek ze dne 7. 8. 2025 obsahující mj. následující text zadavatele (resp. komise): „Zadavatel u posuzované nabídky posoudil nabídkovou cenu a konstatuje, že v jednotlivých položkách neshledal mimořádně nízkou nabídkovou cenu“, z čehož je dle Úřadu zřejmé, že se zadavatel již před odesláním rozhodnutí o výběru č. 1 věnoval zákonem vyžadovanému posouzení a v případě nabídky vybraného dodavatele neidentifikoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel sice brojí proti skutečnosti, že neměl možnost jakkoli ověřit, že zadavatel tuto svou povinnost neopominul (protokol o posouzení je interním dokumentem zadavatele, s jehož obsahem se navrhovatel nemohl seznámit). Úřad k tomuto konstatuje, že ačkoli takový postup zadavatele sice nelze označit za zcela příkladný, nelze v něm ani automaticky spatřovat porušení zásady transparentnosti či zákona obecně. Jak poukazuje komentářová literatura, „[z]adavateli dále není stanovena povinnost, aby v některém z dokumentů v rámci zadávacího řízení zachytil svůj postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, nicméně z hlediska dodržení zásady transparentnosti je nanejvýš vhodné, aby tento postup byl v některém z těchto dokumentů zachycen. Může tomu tak být například v rámci protokolu o posouzení nabídek. Zákon též nestanoví, že je zadavatel povinen posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvést v oznámení o výběru dodavatele, tedy zadavatel není povinen o posouzení mimořádné nízké nabídkové ceny u vybraného dodavatele informovat všechny účastníky zadávacího řízení.“ 3

V kontextu uvedeného je tedy po zadavateli vyžadováno, aby v dokumentaci o zadávacím řízení zachytil, že z jeho strany došlo k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru. Zadavatel toto v protokolu o posouzení nabídek ze dne

Úřad nepovažuje zadavatelův postup v dané věci za zcela příkladný, jelikož by nepochybně bylo ku prospěchu transparentnosti zadávacího řízení, pokud by zadavatel výsledek či celé odůvodnění jím provedeného posouzení zahrnul do oznámení o výběru či jiného uveřejňovaného dokumentu. Rovněž odůvodnění svého závěru o neidentifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny v protokolu o posouzení pojal zadavatel značně minimalisticky, avšak zejména ve spojení s odůvodněním uvedeným v rozhodnutí o námitkách č. 1 se Úřadu jeví za dostatečně zřetelné, co zadavatele vedlo k jeho závěrům, přičemž zadavatelovu argumentaci považuje za logickou, rozumně podanou a v souladu se současným primárním účelem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Jestliže by v důsledku nesprávného posouzení absence mimořádně nízké nabídkové ceny nebyl předmět plnění veřejné zakázky řádně realizován, dopady by pocítil především sám zadavatel, který by prostřednictvím závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku vynaložil finanční prostředky, aniž by (ať už částečně či vůbec) došlo k uspokojení potřeb, pro které zadávací řízení zahájil. Dle nyní účinného zákona není primárním úkolem zadavatele při úvahách nad otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny zvažovat, zda se nejedná o tzv. dumpingovou cenu, případně zda vybranému dodavateli vznikne dostatečný zisk, jak ostatně zadavatel podrobně popsal v rozhodnutí o námitkách č. 1.

Z dokumentace o zadávacím řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by indikovaly, že nabídková cena vybraného dodavatele reálně mohla být stanovena v dané výši z důvodů, které by měly vést k obligatornímu vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Současně navrhovatel v námitkách ani v návrhu nesdělil žádné konkrétní indicie v tomto směru, pouze obecně uváděl, že dle jeho zkušeností požadované plnění nelze uskutečnit natolik zásadně odlišnou technologií, aby umožnila o tolik nižší nabídkovou cenu vybraného dodavatele oproti nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení i oproti předpokládané hodnotě. S tím souvisí také navrhovatelem tvrzené nevypořádání námitky, že „[v]ybraný dodavatel nedodržuje povinnosti pro něj vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, nebo případně obdržel neoprávněnou veřejnou podporu“, což zadavatel dle navrhovatele „ani neposuzoval, ani nemůže mít postaveno najisto“.

Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, dle něhož „[n]ení možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými

Textace údajně nevypořádané části námitek představuje téměř doslovný opis § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, kterou navrhovatel nedoplnil o žádné konkrétní skutečnosti, které by tomuto jeho tvrzení nasvědčovaly. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 konstatoval, že v rámci posouzení nabídky vybraného dodavatele neidentifikoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž v něm také popsal, jak k tomuto závěru dospěl. Jak Úřad shledal výše, zadavatel tak splnil svou primární povinnost vyžadovanou ust. § 113 odst. 1 zákona.

Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že postup, kdy zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách č. 2 v podstatě v celém rozsahu námitky týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny odkázal na rozhodnutí o námitkách č. 1, v daném případě nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách č. 2. Rozhodnutí o námitkách č. 1 bylo navrhovateli řádně doručeno, proto je měl ve své dispozici, a tedy se mohl plně seznámit se zde uvedenými argumenty zadavatele, na které dostatečně srozumitelným způsobem odkazovalo rozhodnutí o námitkách č. 2 . Přesto Úřad nepovažuje takový způsob vypořádání se s námitkami za vzorový, nepochybně by bylo přehlednější, jestliže by navrhovatel do rozhodnutí o námitkách č. 2 např. zkopíroval předmětnou část rozhodnutí o námitkách č. 1. Současně i v případě použití odkazu platí, že navrhovatel byl oprávněn svým návrhem opětovně brojit proti odkazované argumentaci zadavatele v jejím plném znění. Z toho vyplývá, že v tomto směru nedošlo k žádné újmě na právech navrhovatele.

Pochybení zadavatele spatřuje navrhovatel rovněž v tom, že v rozporu s § 119 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel neuvedl konkrétní jména osob, které se podílely na hodnocení nabídky vybraného dodavatele ve vztahu k rozhodnutí o výběru č. 2, čímž bylo znemožněno případně vznést námitku podjatosti (střetu zájmů) takových osob.

Úřad k tomuto konstatuje následující.

Rozhodnutí o výběru č. 2, které zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení, zahrnuje samotné rozhodnutí, resp. oznámení o výběru a dvě jeho přílohy. Samotné oznámení o výběru skutečně neobsahuje jména osob, které se podílely na hodnocení nabídky vybraného dodavatele, avšak jednu z příloh tvořila zpráva o hodnocení nabídek ze dne 24. 7. 2025, ve které jsou tyto osoby výslovně uvedeny. Jedná se o zcela totožnou zprávu o hodnocení nabídek, jakou zadavatel odeslal již v rámci rozhodnutí o výběru č. 1, to ovšem vzhledem k průběhu zadávacího řízení nepředstavuje pochybení zadavatele.

Navrhovatelem odkazované ust. § 119 odst. 2 písm. b) zákona stanoví, že zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení. Toto ustanovení je systematicky zařazeno pod část čtvrtou zákona, hlavu X Hodnocení nabídek v nadlimitním režimu, což pouze utvrzuje, co je zcela zřejmé z jeho textace – že se týká výhradně hodnocení nabídek, tj. nikoli posuzování splnění požadavků kvalifikace či jiných zadávacích podmínek. Zadavatel se v době mezi odesláním rozhodnutí o výběru č. 1 a rozhodnutí o výběru č. 2 hodnocením nabídek již znovu nezabýval, proto ani nebyl povinen vyhotovit novou písemnou zprávu o hodnocení nabídek, a nepostupoval tak v rozporu s § 119 odst. 2 písm. b) zákona. Zákon přitom nevyžaduje, aby v oznámení o výběru dodavatele (či jiném dokumentu, který byl součástí rozhodnutí o výběru č. 2) zadavatel uváděl fyzické osoby, které se podílely na posuzování prokazování kvalifikace či obecně na posuzování splnění zadávacích podmínek [srov. § 123 odst. 2 písm. b) zákona], zadavatel se tedy nedopustil ani jiného pochybení v tomto směru.

Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel v době odeslání rozhodnutí o výběru č. 1 nesplňoval požadavky technické kvalifikace (a proto měl být vyloučen), a že zadavatel v rozporu se zákonem umožnil materiální změnu nabídky vybraného dodavatele, když připustil, aby tento dodatečně prokázal naplnění kvalifikace prostřednictvím předložení referenční zakázky od nově uvedeného (kvalifikačního) poddodavatele STRABAG a.s.

Tato námitka se týká konkrétně požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci vyjádřeného v pododstavci 12.2.3. písm. a) bodu 1 zadávací dokumentace, podle kterého dodavatel prokazuje technickou kvalifikaci „dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona seznamem stavebních prací obdobného charakteru jako je předmět plnění této veřejné zakázky poskytnutých (dokončených) za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. Zadavatel definuje stavby obdobného charakteru následovně: 1. Zadavatel požaduje min. 1 stavební práci obdobného charakteru jako je předmět plnění této veřejné zakázky, tj. stavební práce

Z rozhodnutí o výběru č. 1, resp. z jeho přílohy č. 2 „Tabulka rozhodných údajů – dokladů kvalifikace a způsobu jejich prokázání“ (dále jen „tabulka rozhodných údajů č. 1“) vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce ze dne 23. 7. 2025 jako referenční zakázku ke splnění předmětného kvalifikačního požadavku uvedl zakázku „Rekreační objekt se zelenou střechou a zahradou - Špindlerův Mlýn“ (dále jen „původní referenční zakázka“), kterou realizoval on sám.

Navrhovatel odeslal zadavateli dne 20. 8. 2025 (tj. po rozhodnutí o výběru č. 1 a před námitkami č. 1) neformální žádost, v níž zadavatele mj. upozorňoval, že se mu jeví nepravděpodobné, že by původní referenční zakázka s ohledem na rozsah a charakter prací, které údajně zahrnovala, splňovala požadavky stanovené zadávací dokumentací.

Zadavatel následně výzvami k objasnění nebo doplnění údajů dle § 46 zákona ze dne

Zadavatel v rozhodnutí o výběru č. 2, resp. v jeho příloze – tabulce rozhodných údajů č. 2 uvedl, že výše specifikovaný požadavek technické kvalifikace byl vybraným dodavatelem naplněn prostřednictvím referenční zakázky STRABAG (původní referenční zakázka zmíněna není).

Navrhovatel následně v námitkách č. 2 brojil proti tomuto postupu zadavatele, který dle jeho názoru pochybil, když nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, ačkoli vybraný dodavatel v době odeslání rozhodnutí o výběru č. 1 zjevně nesplňoval technickou kvalifikaci. Zároveň zadavatel dle navrhovatele narušil hospodářskou soutěž, jelikož akceptací referenční zakázky STRABAG po uplynutí lhůty pro podání nabídek umožnil materiální změnu nabídky.

Úřad k námitkám navrhovatele týkajícím se referenční zakázky STRABAG konstatuje následující.

Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Pro další posouzení, zda v šetřeném případě došlo k zakázané změně nabídky, je nezbytné vymezit, co se za takovou změnu považuje. Na tomto místě Úřad také odkazuje na konstantní rozhodovací praxi Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30166/2022/500, sp. zn. ÚOHSS0287/2022/VZ ze dne 31. 8. 2022 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS38488/2022/162, sp. zn. ÚOHS-R0128/2022/VZ ze dne 2. 11. 2022), podle níž je přípustné, aby účastník zadávacího řízení v rámci doplnění a objasnění nabídky vyměnil svého poddodavatele, kterým prokazuje kvalifikaci, za předpokladu, jestliže tím nedojde k zásahu do hodnocených součástí nabídky. V takovém případě nejde o tzv. materiální změnu nabídky, ani pokud taková změna nastane po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Nejvyšší správní soud se k této problematice vyjádřil v rozsudku č. j. 5 As 346/2022-34 ze dne

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že účastník zadávacího řízení může vyměnit nejen referenční zakázku k prokázání kvalifikace, nýbrž i poddodavatele, kterým prokazuje kvalifikaci, pokud se tato změna nedotýká hodnoticích kritérií, a nejedná se tak o změnu nepřípustnou, tj. materiální změnu nabídky. Stejný přístup je pak namístě i v případě, že je nově doplněn poddodavatel, který dosud v nabídce dotčeného dodavatele uveden nebyl, rozhodovací praxe

Co se týče tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel vybraného dodavatele vyloučit již v době rozhodnutí o výběru č. 1 pro nesplnění kvalifikace, Úřad uvádí následující.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vybraného dodavatele vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Z dokumentace zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel měl v okamžiku odeslání rozhodnutí o výběru č. 1 za to, že vybraný dodavatel v plném rozsahu splňuje zadávací podmínky, a proto neměl ani důvod vybraného dodavatele vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Z tabulky rozhodných údajů č. 1 je zřejmé, že zadavatel původní referenční zakázku akceptoval jako souladnou s požadavky technické kvalifikace. Po neformálním upozornění navrhovatele, že tomu tak pravděpodobně není, přistoupil v souladu s § 46 odst. 1 zákona k objasňování nabídky vybraného dodavatele v tomto směru. Jelikož zjevně i poté přetrvávaly pochybnosti o splnění požadavku technické kvalifikace prostřednictvím původní referenční zakázky, v rámci rozhodnutí o výběru č. 2, konkrétně v tabulce rozhodných údajů č. 2 zadavatel původní referenční zakázku již nezohledňoval, ale akceptoval doplnění kvalifikačních dokumentů od vybraného dodavatele, který ji nahradil v tomto směru referenční zakázkou STRABAG, kterou dle zadavatele došlo k naplnění sporovaného požadavku technické kvalifikace. Popsaný průběh zadávacího řízení dle Úřadu nenasvědčuje tomu, že by zadavatel zvýhodnil vybraného dodavatele tím, že by prodlužoval lhůtu pro podání nabídek, jak ve své námitce tvrdí navrhovatel, který poukazuje na to, že „nelze fakticky prodlužovat lhůtu pro podání nabídek či dodatečné sestavování členů uskupení subjektů podílejících se kvalifikačně na předkládané nabídce“.

Vyloučení ze zadávacího řízení představuje závažný zásah do práv účastníka zadávacího řízení a zadavatel k němu tak může přistoupit pouze tehdy, jestliže si je bez pochybností vědom, že prokazatelně existují důvody pro takové vyloučení, přičemž tyto důvody musí uvést rovněž v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení tak, aby s nimi byl dodavatel řádně seznámen. Proto je vyloučení účastníka zadávacího řízení namístě až v okamžiku, kdy má zadavatel postaveno najisto, že dotčený účastník nesplňuje požadavky stanovené zákonem nebo zadávací dokumentací; v případě řešeném tímto rozhodnutím by se jednalo o situaci, kdy by si byl zadavatel jist, že vybraný dodavatel nesplňuje technickou kvalifikaci, popř. ani k výzvě zadavatele nedoložil určité dokumenty a požadované tak neprokázal. Pokud zadavatel postupoval dle § 46 zákona a umožnil vybranému dodavateli objasnit nejasnosti týkající se prokázání kvalifikace, umožnil mu tak i doplnění nové referenční zakázky. Z postupu zadavatele lze dovodit, že v okamžiku odeslání výzvy k objasnění neměl jistotu, že dotčený dodavatel splňuje požadavky technické kvalifikace, avšak nelze konstatovat, že by bylo v tentýž okamžik postaveno najisto, že vybraný dodavatel bez jakýchkoli pochybností nesplňuje, tj. že je v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, resp. s § 48 odst. 8 zákona dán obligatorní důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení (a nemohlo tak ani dojít k porušení těchto ustanovení). Úřad podotýká, že i na tomto místě se ukazuje nevhodnost postupu zadavatele, když nezrušil rozhodnutí o výběru č. 1. Pokud by tak totiž učinil, z pohledu zákona by v mezidobí mezi takovým zrušením a nově učiněným rozhodnutím o výběru č. 2 v zadávacím řízení nefiguroval vybraný dodavatel, tudíž by navrhovatel následně nemohl poukazovat na pochybení týkající se § 48 odst. 8 zákona. Odmítnutí gramatického výkladu ustanovení § 48 odst. 8 zákona, k němuž směřuje navrhovatel, přibližuje rozhodnutí předsedy

Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že poddodavatel vybraného dodavatele Trees s.r.o. nedisponuje odpovídajícím oprávněním pro plnění odpovídající jím prokazované technické kvalifikaci, kdy má tento poddodavatel realizovat plnění v rozsahu „IS 01 Silnoproudé rozvody, osvětlení, hromosvod“, avšak nemá k tomuto potřebné živnostenské oprávnění „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“, potažmo ani oprávnění TIČR4. Proto nemůže

Zadavatel na tuto námitku navrhovatele reagoval v rozhodnutí o námitkách č. 2 následujícím způsobem. Zadávací dokumentace neobsahovala požadavek, dle kterého by museli účastníci prokazovat kvalifikaci spočívající v oprávnění k podnikání vztahující se k plnění předmětu týkajícího se realizace „IS 01 Silnoproudé rozvody, osvětlení, hromosvod“, resp. jak uvádí navrhovatel, živnostenského oprávnění pro montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Dle zadavatele by naopak bylo pochybením, jestliže by předložení takového oprávnění požadoval, jelikož by se jednalo o nepřiměřený a diskriminační požadavek, který v důsledku omezuje dodavatele v možnosti ucházet se o veřejnou zakázku. Vybraný dodavatel má zapsané živnostenské oprávnění „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ a z povahy této multiprofesní živnosti je oprávněn provádět prostřednictvím odborně způsobilých osob i činnosti, které jsou samostatně předmětem jiných zvláštních živností. Proto by se požadavek na prokázání profesní způsobilosti kumulující živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ s dalšími dílčími živnostmi stal překážkou v účasti v zadávacím řízení. Nadto může být dle zadavatele sporovaná činnost vyřešena i postupem, kdy si vybraný dodavatel zajistí pracovníka prostřednictvím dohody o provedení práce nebo dohody o dočasném přidělení zaměstnance.

Úřad ověřil, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval pouze předložení oprávnění k podnikání v oboru „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku předloženého v nabídce vybraného dodavatele pak vyplývá, že Trees s.r.o. má mj. živnostenské oprávnění na předmět podnikání „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, u něhož je jako odpovědný zástupce uveden

Poddodavatelský závazek Trees ve znění dodatku č. 1 ze dne 31. 7. 2025 uvádí, že se budoucí zhotovitel zavazuje k prokázání splnění části technické kvalifikace dle zadávací dokumentace, a to doložením referenčních zakázek, kterými bude mj. prokázána realizace nebo rekonstrukce veřejného osvětlení. V čl. III. odst. 4 poddodavatelského závazku Trees je pak mj. zakotven závazek, že Trees s.r.o. bude vykonávat stavební práce a služby, ke kterým se prokazované kritérium vztahuje. Z přílohy č. 1 poddodavatelského závazku Trees – soupisu prací pak vyplývá, že se Trees s.r.o. zavázala k realizaci položek zařazených pod objekt „IS 01 –

Úřad v prvé řadě předesílá, že jestliže by se navrhovatel domníval, že zadavatel pochybil při stanovování zadávacích podmínek (např. právě absencí požadavku na předložení určitého oprávnění), mohl proti tomuto brojit námitkami zaslanými zadavateli pouze před uplynutím lhůty pro podání nabídek, což ovšem neučinil. K posouzení tvrzení navrhovatele, že Trees s.r.o., tj. poddodavatel vybraného dodavatele není způsobilý k plnění veřejné zakázky ve výše specifikovaném rozsahu, pak Úřad uvádí následující.

Příloha č. 2 nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností č. 278/2008 Sb. ze dne

Příloha č. 1 nařízení vlády pak u živnosti „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“ uvádí následující obsahovou náplň: montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických technických zařízení určených pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie (zejména elektráren, transformačních stanic, rozvoden, trakčního vedení, rozvodů elektrické energie, zařízení napájecích a spínacích stanic a pevných zařízení elektrické trakce), elektrické instalace (zejména provádění, montážní dozor a ověřovací zkoušky navržených soustav, sítí, obvodů a instalací) a zařízení určených k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny (hromosvodů a zařízení na ochranu proti přepětí, vodivých a elektrostaticky vodivých podlah a stěn). Údržba veřejného osvětlení. V rámci živnosti lze dále provádět základní a dokončovací práce související s prováděním elektroinstalatérských prací.

Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 As 111/2014 – 47 ze dne 24. 7. 2014 konstatoval, že »[p]okud zájemce disponuje živnostenským oprávněním pro „provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování“, lze vycházet z toho, že tato živnost zahrnuje veškeré odborné práce v rozsahu uděleného oprávnění. Byť lze obecně konstatovat, že doklad osvědčující odbornou způsobilost osoby, jejímž prostřednictvím dodavatel odbornou způsobilost zabezpečuje, lze v zadávacím řízení požadovat, v souzené věci se tak nestalo«.

Na základě uvedených právních předpisů a rozhodovací praxe Úřad konstatuje, že ačkoli Trees s. r. o. není držitelem živnostenského oprávnění „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“, disponuje oprávněním „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, na jehož základě je oprávněna realizovat plnění veřejné zakázky v rozsahu „IS 01 Silnoproudé rozvody, osvětlení, hromosvod“. Předmětné živnostenské oprávnění tomuto poddodavateli trvá ode dne 27. 8. 2020, přičemž referenční zakázka „Obnova parku A. B. Svojsíka Červený

Nad rámec uvedeného pak Úřad upozorňuje na své rozhodnutí č. j. ÚOHS-43055/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0733/2023/VZ, ze dne 1. 11. 2023, v němž uzavřel, že požadavky zadavatele na profesní způsobilost, dle nichž měli dodavatelé prokázat, že disponují jak „multiprofesním“ živnostenským oprávněním „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, tak samostatným živnostenským oprávněním „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, je nepřiměřený, jelikož předmětná „multiprofesní“ živnost opravňuje dodavatele k provádění činností zahrnutých pod předmětnou samostatnou živnost, čímž se tyto požadavky dublují a vytváří bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Argumentace, kterou zadavatel použil v rámci rozhodnutí o námitkách, tak odpovídala rozhodovací praxi Úřadu, přičemž ani Úřad při posouzení šetřené věci nemá důvod se od této odchýlit.

Navrhovatel rovněž brojí proti obsahu poddodavatelských závazků Trees a STRABAG, které dle jeho tvrzení „neobsahují konkrétní závazek konkrétního plnění ve smyslu § 83 ZZVZ“, jelikož to není zřejmé z rozhodnutí o výběru č. 2, resp. z tabulky rozhodných údajů č. 2. Ačkoli zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 vypořádal tuto námitku relativně obsáhle, dle navrhovatele se zcela odklonil od vznesené námitky a postupoval netransparentně a nepřiměřeně, když odmítl navrhovateli předložit příslušné smlouvy obsahující poddodavatelské závazky.

Zadavatel k této námitce konstatoval, že rozhodnutí o výběru č. 2 splňuje veškeré zákonné náležitosti a že navrhovateli nemůže předložit předmětné poddodavatelské závazky, jelikož tyto tvoří část nabídky vybraného dodavatele, která je neveřejná. Zadavatel rovněž uvedl, že poddodavatelské závazky řádně posoudil a došel k závěru, že splňují požadavky mj. dle § 83 zákona i dle rozhodovací praxe Úřadu.

S ohledem na výše uvedené se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel postupoval při posouzení splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, konkrétně kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) a písm. d) zákona v souladu se zákonem. Úřad při tomto posouzení ve vztahu k poddodavatelskému závazku Trees čerpal z týchž východisek, na jejichž základě učinil ve výroku I. tohoto rozhodnutí závěr stran poddodavatelského závazku STRABAG, které jsou použitelné rovněž ve vztahu k § 79 odst. 2 písm. d) [tj. nejen k § 79 odst. 2 písm. a), které bylo řešeno ve vztahu k poddodavatelskému závazku STRABAG].

Součástí rozhodnutí o výběru č. 2 byla tabulka rozhodných údajů č. 2, která ve své poslední části „Poddodavatel – jiná osoba“ uváděla mj. následující: „1. Trees s.r.o., IČ: 08885532 - (…) doložena podepsaná Smlouva o budoucí smlouvě o dílo ze dne 21.7.2025 - prokázání technické kvalifikace týkající se doložení min. 2 zakázek, jejich předmětem byla stavební práce spočívající ve výstavbě nového, rekonstrukci nebo revitalizaci veřejného prostranství, parku či zahrady či jiné plochy zeleně, každá v min. hodnotě 10 mil. Kč bez DPH, dále realizace mlatových komunikací či ploch, vegetační/sadové úprav, realizace nebo rekonstrukce VO, dodávka a montáž vnějšího/venkovního mobiliáře, dále hlavní zahradník a odpovědný arborista