ÚOHS S0802/2024/VZ – Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na

Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7

Spisová značka: ÚOHS-S0802/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-47916/2024/510

Brno 11. 12. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 10. 2024 na

návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava, ve

správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 10. 2024 společností Fiala, Tejkal a

partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole,

613 00 Brno,

•

navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava,

ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 společností MT Legal

s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00

Brno,

•

vybraný dodavatel – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova

781/9, 370 04 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní

obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ v

otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve

Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších oprav, a

v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších

oprav,

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

rozhodl takto:

při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území

Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno

k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod

ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024

pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění

rozhodnutí ze dne 26. 9. 2024 o námitkách navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se

sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava – jež byly zadavateli doručeny dne 11. 9. 2024, podrobně

a srozumitelně nevyjádřil

•

k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného

dodavatele – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9,

370 04 České Budějovice – mimořádně nízká z důvodu možného porušování právních

předpisů ve vztahu k řidičům, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze

zajistit řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí

navrhovatel, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle

§ 113 odst. 6 písm. a) citovaného zákona;

•

k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž je nabídková cena jmenovaného vybraného

dodavatele mimořádně nízká z důvodu, že jmenovanému vybranému dodavateli byla

poskytnuta neoprávněná veřejná podpora ve formě účasti jmenovaného dodavatele v cash

poolingu navázaném na veřejné prostředky Rakouské republiky a ve formě záruky za bankovní

úvěr poskytnuté vybranému dodavateli z veřejných prostředků Rakouské republiky, což je

důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6

písm. b) citovaného zákona,

čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 26. 9. 2024 o námitkách citovaného navrhovatele stalo

nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro

ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných

zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 26. 9. 2024 o námitkách

navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava –

vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou

linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož

oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek

dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské

unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších oprav.

§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

2

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské

soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S802/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ICOM transport a.s.,

IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava – ze dne 7. 10. 2024 na zahájení

správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu

v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou

dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 7“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož

oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek

dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské

unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších oprav.

předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Kraj Vysočina,

IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Jihlava – obsažené v návrhu ze dne 7. 10. 2024 o přerušení správního řízení vedeného u Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0802/2024/VZ se nevyhovuje.

Jihlava – obsažené v návrhu ze dne 7. 10. 2024 o vrácení částky 7 863 521 Kč, kterou jmenovaný

navrhovatel složil na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v souvislosti s podáním

návrhu ze dne 7. 10. 2024 na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné

zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od

roku 2024 - oblast č. 7“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5.

2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění

pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve

znění pozdějších oprav, se nevyhovuje.

ODŮVODNĚNÍ

Pole, 613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1

písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

(dále jen „zákon“), zahájil dne 2. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení

k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní

3

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast

č. 7“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek

6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020277, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku

Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 266786-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen

„zadávací řízení“).

IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04 České Budějovice (dále jen „vybraný

dodavatel“).

1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 11.

2024 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka

2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti

oznámení o výběru 1 (dále jen „námitky 1“).

10. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne

(dále jen „návrh“).

4

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

na formální odmítnutí námitek bez věcného vypořádání relevantních argumentů

navrhovatele.

5

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

k tomu, že vybraný dodavatel takové čestné prohlášení následně učinil, nemohl jinak, než

námitku navrhovatele odmítnout a svůj předchozí procesní postup potvrdit.

2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek, a zákona, z nichž dle jeho

názoru vyplývá, že zadavatel má pravomoc učinit si vlastní úsudek o vazbě mimořádně nízké

nabídkové ceny na nedovolenou veřejnou podporu, a v případě pochybností je povinen

účastníka zadávacího řízení vyzvat, aby prokázal, že v jeho případě znaky nedovolené

veřejné podpory naplněny nejsou. Zákon ani směrnice přitom dle navrhovatele

nepředpokládají, že by k prokázání neexistence nedovolené veřejné podpory postačovalo

automaticky toliko čestné prohlášení vybraného dodavatele o tom, že příjemcem

nedovolené veřejné podpory není. Vybraný dodavatel musí zadavateli naopak poskytnout

taková vysvětlení a důkazní prostředky, která vyvrátí zadavatelem formulované

pochybnosti o existenci či slučitelnosti veřejné podpory.

6

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

velmi dobré podmínky úvěrování. Dle jeho názoru obě opatření mají minimálně nepřímý

dopad na rozpočet Rakouské republiky.

Appraisal, s.r.o.

7

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

autobusového dopravce úzce svázaného s jedním členským státem Evropské unie na trh

jiného členského státu Evropské unie, přičemž koncoví uživatelé služeb těchto dopravců (tj.

cestující) jsou zpravidla taktéž příslušníky různých členských států Evropské unie.

8

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

36 řidičů. Za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny

dovolené (tj. zákonné minimum) a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost, vybraný

dodavatel bude pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 41,4 řidičů. Pokud tedy bude

vybraný dodavatel kalkulovat menší množství řidičů než 41,4 řidičů, svědčí to o rozporu

s platnými a účinnými právními předpisy (zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních

přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků).

9

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

nástroj pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality a podrobné vysvětlení dílčích

nabídkových cen vybraného dodavatele, dopustil porušení zásady transparentnosti, když

v oznámení o výběru neuvedl, jakým způsobem vybraný dodavatel upravil nástroj pro

zpracování nabídkové ceny.

Konkrétně u významné služby č. 1 dle navrhovatele nevyplývá, jaký objem kilometrů byl

vybraným dodavatelem ujet za období posledních tří let před zahájením zadávacího řízení,

a u významné služby č. 2 zadavatel dle navrhovatele uvedl vnitřně rozporné údaje ohledně

oblastí, v nichž byla významná služba poskytována.

10

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Nevyhoví-li Úřad návrhu navrhovatele dle předchozího odstavce, navrhovatel navrhuje, aby

Úřad zrušil zadávací řízení.

Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo

odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne

6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku

Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 267906-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen

„veřejná zakázka 2“).

11

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

•

vybraný dodavatel.

Vyjádření zadavatele k návrhu

12

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona; naopak, ze zdůvodnění

mimořádně nízké nabídkové ceny zadavateli vyplývalo, že vybraný dodavatel při plnění

veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících

se k předmětu veřejné zakázky, jakož i z pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv

vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Zadavatel

tak nebyl oprávněn vyloučit vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona, neboť

pro vyloučení nebyly naplněny důvody.

V takovém případě by musel vybraný dodavatel dle zadavatele prokazovat, že veřejná

podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie. Aby byl zadavatel oprávněn

vybraného dodavatele vyloučit, muselo by tak dojít ke kumulativnímu naplnění dvou

podmínek: ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny by vyplývalo, že nabídková

cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a vybraný dodavatel by nebyl schopen

na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy

Evropské unie. K šetřenému případu pak zadavatel dodává, že nebyla naplněna podmínka

č. 1, a tedy podmínka č. 2 není ani relevantní.

Objednatelem významných služeb je Jihočeský kraj, přičemž je zcela irelevantní, v jaké

oblasti vybraný dodavatel tyto služby poskytoval. Co se týče rozsahu významných služeb,

jedná se o služby poskytované pravidelně podle zveřejněných jízdních řádů k zajištění

dopravní obslužnosti, tj. jsou poskytovány každý den. Zadavatel uvádí, že přestože vybraný

dodavatel uvedl delší časové období, než požadoval zadavatel, tak s ohledem na to, že

povaha služeb vyžaduje, aby byly poskytovány pravidelně, lze dle zadavatele nepochybně

posoudit, zda v období od 2. 5. 2021 do 11. 6. 2022 najel vybraný dodavatel více než

požadovaný počet kilometrů dle jízdních řádů, neboť pokud vybraný dodavatel za cca 18

měsíců najel cca 10 mil. km, tak jednoduchým výpočtem lze dospět k závěru, že za cca 13

měsíců najel cca 7,2 mil. km.

13

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

k Úřadu podal. Dle zadavatele se tak jedná o ryze „doplňkový“ argument, jehož cílem je

nanejvýš zdržet uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.

Další průběh správního řízení

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

Taktéž se obsáhle vyjádřil k počtu řidičů a k jejich předpokládané mzdě, k technickému

zázemí, nákladům na dispečerské a technické služby, objasnil kalkulovanou pořizovací cenu

vozidel jednotlivých kategorií, dobu odepisování vozidel a obnovu vozového parku,

technické zázemí pro plnění veřejné zakázky a taktéž potvrdil, že při plnění veřejné zakázky

zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu

veřejné zakázky, jakož i všech pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících

se na zaměstnance podílející se na plnění této zakázky, a že neobdržel žádnou

neoprávněnou veřejnou podporu, která by mohla ovlivnit jeho nabídku. Vybraný dodavatel

tak dle svých slov splnil svou povinnost zdůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu

v souladu s § 113 odst. 5 zákona a potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona.

14

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

čerpány plně v souladu s právními předpisy, a proto nebylo důvodu považovat je za

nedovolenou veřejnou podporu.

Úřadu č.j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBR ze dne 10. 9. 2019.

Další průběh správního řízení

15

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

Dále k tomu zadavatel odkazuje na svou argumentaci vedenou ve vyjádření k návrhu.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

Rakouské republiky a poskytnutí bezúplatné záruky vybranému dodavateli z prostředků

veřejného podniku, které jsou přičitatelné Rakouské republice, zakládají veřejnou podporu.

Navrhovatel se následně u každého z těchto opatření věnuje jednotlivým znakům veřejné

podpory a podrobně vysvětluje, proč jsou dle jeho názoru naplněny, a dochází k závěru, že

obě uvedená opatření představují veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy

o fungování EU. Následně navrhovatel vysvětluje, proč dle jeho názoru tato veřejná

podpora nebyla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie.

16

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Relevantní ustanovení zákona

Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je

stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

17

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

navrhovatele se komise na svém třetím jednání dne 14. 8. 2024 usnesla na tom, že námitky

1 obsahují informace, které ji vedou k pochybnostem, zda nabídka vybraného dodavatele

obsahuje veškeré náklady ve vztahu k personálním nákladům, a to v návaznosti na

povinnost dodržovat pracovně právní předpisy. Dále je uvedeno, že si komise v návaznosti

na to vyžádala od vybraného dodavatele informace k počtu uvažovaných řidičů a jejich

mezd. Dále si komise vyžádala informace o výši pořizovacích cen vozidel jednotlivých

kategorií, o době odepisování pořizovaných vozidel a předložení plánu obnovy vozidel.

Následně je v záznamu o posouzení MNNC uvedeno, že zadavatel dne 15. 8. 2024 obdržel

od navrhovatele přípis ohledně neoprávněné veřejné podpory, kterou dle navrhovatele

obdržel vybraný dodavatel, a v návaznosti na to nechal zadavatel provést posouzení

relevantnosti uváděných informací svým zástupcem; současně zadavatel vyzval vybraného

dodavatele, aby se k tvrzením navrhovatele vyjádřil. Dle záznamu o posouzení MNNC

vybraný dodavatel ve svém vyjádření poskytl komisi vyžádané informace, potvrzení dle

§ 113 odst. 4) písm. a) a b) zákona a detailní vyjádření jak k problematice mimořádně nízké

nabídkové ceny, tak k problematice údajného obdržení neoprávněné veřejné podpory. Dle

záznamu o posouzení MNNC byl součástí objasnění nabídky i upravený nástroj pro

zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality ve smyslu § 46 odst. 3 zákona, úpravou nebyla

dotčena celková nabídková cena.

Účastník ČSAD ČB tak dle komise odstranil jakékoli pochybnosti o tom, zda jeho nabídka

obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu stran části odměňování pracovníků (účastník

ČSAD ČB rovněž poskytl informace o uvažovaných počtech dispečerů a dalších pracovníků

a jejich odměňování).

(…)

Komise rovněž posoudila obsah přípisu účastníka ICOM k neoprávněné veřejné podpoře,

vyjádření zástupce zadavatele a vyjádření účastníka ČSAD ČB. Účastník ICOM dovozuje

neoprávněnou veřejnou podporu účastníka ČSAD ČB z jeho účasti v cash poolu spolu se

svými mateřskými společnostmi, které jsou vlastněné Rakouskou republikou. Při posouzení

této problematiky komise vycházela z odborných zdrojů, a to konkrétně z Metodiky

k vyhodnocení naplnění definičních znaků veřejné podpory (dále jen „Metodika“), dostupné

na oficiálních stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), ze

Sdělení komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování

Evropské unie a dále z odborné publikace Veřejná podpora v příkladech a poznámkách od

autora Michaela Kincla.

Dle komise nedošlo k naplnění nejméně dvou znaků veřejné podpory ve smyslu Metodiky,

když první znak spočívá v přímém či nepřímém zatížení veřejného rozpočtu. Skutečnost, že

hlavní, mateřská společnost účastníka ČSAD ČB, ÖBB-Holding AG, je vlastněna ze 100 %

Rakouskou republikou a že dodavatel je součástí její širší korporátní struktury neznamená

18

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

bez dalšího, že prostředky Rakouské republiky byly využity k financování cash poolu, do

kterého je účastník ČSAD ČB zapojen. Jak uvádí Úřad v Metodice: „Pro naplnění tohoto

definičního znaku je nezbytné, aby došlo k zatížení státních/veřejných rozpočtů. Dopad na

rozpočet poskytovatele může být jak přímý, tak nepřímý. Pod přímým zatížením rozpočtu je

třeba chápat výdej finančních prostředků. Tuto podmínku naplňují především dotace.

Naopak nepřímé zatížení rozpočtu znamená nevybrání/vzdání se finančních prostředků, na

které vzniká nárok na základě obecně závazných právních předpisů nebo na základě tržních

vztahů (např. prominutí plateb či odvodů, které by měly být veřejné instituci uhrazeny,

daňové úlevy, prodeje majetku veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní, promíjení pokut

a peněžních sankcí či udělení zvláštních práv nebo výlučných práv bez odpovídající finanční

odměny).“ K přímému zatížení státního rozpočtu by došlo v případě, že by z něj byla

poskytnuta např. přímá dotace k financování cash poolu. O tomto však komise nemá

informace.

Výše uvedené komise doplňuje vyjádřením účastníka ČSAD ČB: „Vlastnická struktura spol.

ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. je v souladu s běžnými tržními principy a v žádném

případě automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory. Skutečnost, že dopravce je

součástí širší korporátní struktury, nijak nesvědčí o čerpání veřejné podpory.“ Veřejná moc

musí dle odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné

podpory. Jinými slovy, dle názoru komise neexistuje důkaz mezi poskytnutím veřejných

prostředků a financováním cash poolu, jehož je společnost ČSAD Autobusy České Budějovice

a.s. členem.

Jako druhý znak popisuje Úřad v Metodice zvýhodnění určitého podniku ve srovnání s jeho

konkurenty na trhu. Účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být,

jakkoliv ve své pozici vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn. Dále vzhledem k tomu,

že tuto „výhodu“ si mohou sjednat i ostatní dodavatelé, ať již jsou, či nejsou navázáni na

veřejné prostředky, neshledává komise důvod považovat účast v cash poolu za naplnění

tohoto znaku veřejné podpory.

Výše uvedený závěr podporuje i vyjádření účastníka ČSAD ČB: „Cash pooling je běžně

využívaný finanční nástroj, který umožňuje efektivní správu likvidity v rámci skupiny

podniků, a to jak v soukromém, tak v korporátním sektoru. Naše společnost využívá cash

pooling za tržních podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých cash pooling probíhá,

odpovídají běžným tržním podmínkám dostupným na trhu. Účast v tomto nástroji

nepředstavuje žádné čerpání veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný

i v soukromých společnostech, bez jakékoliv státní intervence.“ Z toho vyplývá, že nedošlo

ke zvýhodnění účastníka ČSAD ČB vůči ostatním dodavatelům a tím pádem ani k naplnění

druhého znaku veřejné podpory.

Komise nevylučuje, že by ostatní znaky veřejné podpory nemohly být naplněny, a to však

proto, že se jejich posuzování nevěnovala, neboť k naplnění znaků veřejné podpory musí

dojít kumulativně. Komise má však za to, že již první dva znaky naplněny nejsou a další

posuzování je tak z logiky věci bezpředmětné. Komise má tak za to, že účastník ČSAD ČB

neobdržel (neoprávněnou) veřejnou podporu. Tento závěr je podložen tím, že účast v cash

poolu s mateřskými společnosti nesplňuje všechny definiční znaky veřejné podpory.

19

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

S ohledem na to, že přípis účastníka ČSAD ČB je ve své podstatě velmi obecný a nejsou v něm

uvedeny konkrétní informace k obdržení neoprávněné veřejné podpory a celý konstrukt

účastníka ICOM je vystavěn na tom, že vlastníci účastníka ČSAD ČB jsou vlastněni Rakouskou

republikou, a tedy musí docházet k obdržení (neoprávněné) veřejné podpory.

S ohledem na to, že pro vydání rozhodnutí o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení

musí mít zadavatelé obecně postaveno na jisto, že pro vyloučení existují zákonné důvody,

tak komise konstatuje, že na základě všech shromážděných podkladů nejen že nemá

postaveno na jisto, že by pro vyloučení účastníka ČSAD ČB existoval zákonný důvod

(neoprávněně čerpaná veřejná podpora, která zapříčiňuje mimořádně nízkou nabídkovou

cenu). Nad rámec tohoto komise dodává, že nemá v tomto směru ani domněnku o existenci

zákonného důvodu pro vyloučení účastníka ČSAD ČB z účasti v zadávacím řízení.«

Dle zadávacích podmínek veřejné zakázky (zejména jízdních řádů) je minimální potřebný

denní počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky 36 řidičů. Za předpokladu, že bude

vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené (tj. zákonné minimum) a bude

mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost (což odpovídá průměrné nemocnosti v České

republice), vybraný dodavatel bude pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 41,4 řidičů.

Pokud tedy bude vybraný dodavatel kalkulovat menší množství řidičů než 41,4 řidičů, taková

kalkulace vybraného dodavatele zjevně bude v rozporu s platnými a účinnými právními

předpisy (zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či

denních/týdenních odpočinků).

Stěžovatel je přesvědčen, že hodnotící komise (resp. zadavatel) neprovedla řádné posouzení

výše personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení, když si

zjevně nenechala od vybraného dodavatele předložit relevantní dokumenty o dodržování

bezpečnostních přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků.

Za zcela absurdní a irelevantní stěžovatel považuje způsob určení mimořádně nízké

nabídkové ceny při porovnání personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků

zadávacího řízení. V případě, že zadavatel nepovažuje za mimořádně nízkou nabídkovou

cenu hodnotu až o 25 % nižší, než je průměr zaslaných nabídek, takové hodnoty zásadně

neodpovídají ani aktuální výši mezd řidičů v místě plnění veřejné zakázky, ani minimálním

požadavkům vyplývajícím z platných a účinných právních předpisů.

(…).“

20

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Stěžovatel s výše uvedenými závěry zásadně nesouhlasí a trvá na tom, že s nižším počtem

řidičů, než kalkuluje stěžovatel, nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky. Dle výpočtu

stěžovatele je nejnižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, jímž lze zajistit splnění

veškerých zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost práce, 41,4 řidičů (tj. 36 řidičů

pro provozní potřebu a 5,4 řidičů na pokrytí čerpání dovolených a nemocnosti řidičů).

Pro úplnost stěžovatel zdůrazňuje, že si nechal výše uvedený počet řidičů stěžovatele

potvrdit u externího odborníka pro oblast dopravy, přičemž tento odborník konstatoval, že

za dodržení veškerých zákonných požadavků vč. požadavků bezpečnosti práce nelze zajistit

řádné plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů než je 41,4 řidičů.

Pokud tedy vybraný dodavatel sdělil zadavateli, že zajistí plnění veřejné zakázky s nižším

počtem řidičů, než výše uvádí stěžovatel, taková informace je zjevně nepravdivá a zakládá

jednoznačný závěr o tom, že vybraný dodavatel nebude v rámci plnění veřejné zakázky

dodržovat právní předpisy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Jediným zákonem předvídaným důsledkem výše uvedeného zjištění je dle stěžovatele

vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení veřejné zakázky v souladu s § 113

odst. 6 písm. a) ZZVZ z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a)

ZZVZ.

(…)

Vysočina 7 %.“

21

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

zadavatel (resp. ani jeho externí odborník) objektivně nebyl schopen provést řádné

posouzení počtu řidičů uvedeného vybraným dodavatelem v zadavatelem uvedeném čase

a že zadavatel (resp. ani jeho externí odborník) zjevně nezohlednil při posouzení výše

uvedené skutečnosti uvedené stěžovatelem, zadavatel (resp. jeho hodnotící komise) zjevně

postupoval při posouzení počtu řidičů vybraného dodavatele nedostatečně, neodborně

a v rozporu se ZZVZ.“

V úvodu čl. VII.7 námitek navrhovatel rozebírá vlastnickou strukturu vybraného dodavatele

až po jeho napojení na společnost ÖBB-Holding AG, která je dle jeho slov 100 % vlastněna

Rakouskou republikou. Následně navrhovatel rozebírá naplnění definičních znaků veřejné

podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného dodavatele v cash poolingu.

K naplnění prvního znaku uvádí následující:

»Ad 1) - Podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků

Jak bylo výše uvedeno, předmětná veřejná podpora je poskytována státem – Rakouskou

republikou a je tedy poskytována z veřejných prostředků. O splnění tohoto definičního znaku

není sporu, neboť právě stát, jako veřejnoprávní korporace s veřejnými prostředky přímo

nakládá.

Stěžovatel se zásadně neztotožňuje s argumentací zadavatele o tom, že tento znak veřejné

podpory nebyl splněn, když se nejedná o přímé či nepřímé zatížení veřejného rozpočtu.

Argumentaci zadavatele k nesplnění tohoto definičního znaku veřejné podpory stěžovatel

považuje za zjevně účelovou, když je dle jeho názoru zřejmé, že k zatížení veřejného rozpočtu

skutečně docházelo a docházet i nadále bude.

(…)

V první řadě stěžovatel zdůrazňuje, že veřejná podpora poskytovaná vybranému dodavateli

má přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. Vzhledem k tomu, že je vybraný dodavatel

dlouhodobě ve ztrátě, bez jeho účasti na cash-poolingu s finančními prostředky rakouského

státu by vybraný dodavatel zjevně neměl dostatek finančních prostředků na svou činnost.

V rámci předmětného cash-poolingu si totiž vybraný dodavatel může za výhodných

úrokových sazeb fakticky půjčit peníze Rakouské republiky, a to za podmínek, které jsou

podstatně výhodnější než nabízí finanční instituce jiným soukromým investorům.

V druhé řadě stěžovatel zdůrazňuje, že i kdyby veřejná podpora poskytovaná vybranému

dodavateli neměla přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky, není pochyb o tom, že

předmětná podpora má nepřímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. I kdyby totiž

Rakouská republika nevkládala nové finanční prostředky z jejího rozpočtu do předmětného

cash-poolingu a v rámci cash-poolingu by bylo manipulováno pouze s finančními prostředky

„vydělanými“ členy cash-pooling (tedy subjekty ve vlastnictví Rakouské republiky), i tak by

tyto finanční prostředky náležely rakouskému státu jakožto jedinému vlastníkovi

a skutečnému majiteli těchto subjektů. Rakouský stát by v takovém případě byl oprávněn si

tyto finanční prostředky vybrat a využít je k jiným účelům. Tím, že rakouský stát k tomuto

22

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

kroku nepřistoupil, vyvolal tak nepřímé zatížení jeho rozpočtu, neboť si nevybral finanční

prostředky, na které mu vzniká nárok na základě obecně závazných předpisů dle výše

uvedené Metodiky a o něž mohl navýšit příjmy státního rozpočtu.

K zadavatelem citovanému tvrzení vybraného dodavatele o tom, že vlastnická struktura

vybraného dodavatele je v souladu s běžnými tržními principy, stěžovatel zdůrazňuje, že

přímé napojení vybraného dodavatele na finanční prostředky rakouského státu a s tím

související zvýhodnění rozhodně nepovažuje za běžný tržní princip. Ba naopak, takové

jednání dle názoru stěžovatele naplňuje znaky zásadního narušení řádné hospodářské

soutěže a konkurenčního prostředí o veřejnou zakázku.

Uvádí-li vybraný dodavatel, že jeho vlastnická struktura automaticky nezakládá čerpání

veřejné podpory, stěžovatel s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí a považuje takové tvrzení

za nelogické a nepravdivé. Pokud by totiž účast vybraného dodavatele v cash-poolu

nepřinášela vybranému dodavateli žádný užitek a ostatní členové tohoto cash-poolingu by

ze zapojení vybraného dodavatele rovněž nikterak neprofitovali (což se dá očekávat

vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel dlouhodobě generuje ztrátu), zapojení vybraného

dodavatele v cash-poolingu by bylo zcela zbytečné a neúčelné. Tomu však stěžovatel odmítá

uvěřit.

Opírá-li zadavatel svou argumentaci o nesplnění předpokladu, že veřejná moc musí dle

odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory

(ačkoliv taková odborná literatura nebyla zadavatelem citována), stěžovatel s tímto

závěrem nesouhlasí a trvá na tom, že daný předpoklad byl v případě cash-poolingu

vybraného dodavatele splněn. Veřejná moc (tedy rakouská vláda) zjevně rozhoduje, zda si

rakouský stát vybere z jím vlastněných společností generované finanční prostředky či

nikoliv. Pokud by přitom k výběru takových finančních prostředků došlo, v cash-poolu by

nebyly obsaženy finanční prostředky pro naplnění samotné podstaty tohoto institutu, tedy

poskytování výhod při financování činnosti zúčastněných subjektů. Samotným

rozhodováním rakouské vlády o tom, zda budou finanční prostředky z cash-poolingu

vybrány či nikoliv, rakouská vláda přímo vykonává vliv na rozhodnutí, zda bude veřejná

podpora v podobě finančních prostředků v cash-poolingu poskytována či nikoliv. Ani tento

argument zadavatele tak nelze považovat za relevantní.

Na základě výše uvedeného proto stěžovatel trvá na tom, že tento definiční znak veřejné

podpory byl v případě vybraného dodavatele jednoznačně splněn.«

K druhému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 2) - Podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní

Předmětná veřejná podpora zjevně zvýhodňuje vybraného dodavatele, jakožto jednoho ze

soutěžitelů o veřejné zakázky v oblasti dopravní obslužnosti. Tato veřejná podpora je

selektivní, když zvýhodňuje pouze jediného účastníka zadávacích řízení veřejných zakázek

na území České republiky, a to právě vybraného dodavatele. Navíc účast vybraného

dodavatele v cash-poolingu s veřejnými prostředky ve vlastnictví státu zjevně představuje

takovou výhodu, jaké nemůže za běžných podmínek dosáhnout soukromý investor obdobné

23

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

velikosti jako vybraný dodavatel. I tento definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně

splněn.

Argumentuje-li zadavatel, že účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel

může být vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn, stěžovatel s tímto závěrem opět

zásadně nesouhlasí a trvá na tom, že se i v tomto případě jedná o pouhý další účelový pokus

zadavatele o to znevěrohodnit jednoznačné závěry o neoprávněné veřejné podpoře na

straně vybraného dodavatele. Samotné napojení vybraného dodavatele na finanční

prostředky rakouského státu poskytuje vybranému dodavateli podstatnou výhodu oproti

jiným soukromým dopravcům, neboť je zřejmé, že:

Naproti tomu rakouský stát finanční prostředky z cash-poolu nevybírá a nechává tak tyto

finanční prostředky k dispozici mimo jiné i vybranému dodavateli k tomu, aby mohl této

výhody využívat v jeho obchodní činnosti.

Odůvodňuje-li zadavatel nečerpání veřejné podpory vybraným dodavatelem z prohlášení

vybraného dodavatele o tom, že cash-pooling probíhá za tržních podmínek, tento postup

zadavatele svědčí pouze o absurdnosti a nedostatečnosti činnosti zadavatele při ověřování

mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Z logiky věci je zřejmé, že takto

závažné skutečnosti nelze prostým prohlášením vybraného dodavatele považovat za

prokázané, ale je třeba, aby vybraný dodavatel takové tvrzení prokázal konkrétními

doklady. Samotná skutečnost, že si zadavatel takové doklady od vybraného dodavatele

nevyžádal a vystačil si pouze s čestným prohlášením, svědčí o tom, že zadavatel rezignoval

na řádný přezkum mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a jeho jedinou

snahou je brzké uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (byť by takový postup byl ve

zjevném rozporu se ZZVZ).“

K třetímu definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 3) – Je ovlivněn obchod mezi členskými státy

Poskytování předmětné veřejné podpory zjevně ovlivňuje obchod mezi členskými státy

Evropské unie, zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Je zřejmé,

že předmětná veřejná podpora není poskytována pouze lokálně, ale na úrovni členských

států Evropské unie (zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou), a

že příjemci veřejnou podporou podporovaných služeb pocházejí z více členských států

Evropské unie (zejména z České republiky a Rakouské republiky, kde jsou veřejné služby v

přepravě cestujících výše uvedenými subjekty poskytovány). I tento definiční znak veřejné

podpory je tak jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že předchozí dva znaky veřejné podpory byly v případě vybraného

dodavatele splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně

nízké nabídkové ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak

24

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

učinil, zjevně by musel dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční

znak veřejné podpory byl splněn.“

Ke čtvrtému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 4) - Je narušena nebo hrozí narušení soutěže

V důsledku neoprávněné veřejné podpory na straně vybraného dodavatele je vybraný

dodavatel zvýhodněn v zadávacích řízeních veřejných zakázek tím, že získal objem financí

vč. zvýhodněných úrokových sazeb, kterým by bez veřejné podpory nedisponoval. Tyto

finanční výhody narušují řádnou hospodářskou soutěž o veřejné zakázky tím, že je vybraný

dodavatel v důsledku přijetí veřejné podpory z cash-poolingu schopen nabídnout nižší

nabídkovou cenu, než jakou by nabídnul bez přijetí této veřejné podpory a než jakou mohou

nabídnout ostatní soukromí dodavatelé. Navíc stěžovatel zdůrazňuje, že naplnění tohoto

znaku veřejné podpory je v rozhodovací praxi Soudního dvora fakticky presumován. I tento

definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že první tři znaky veřejné podpory byly v případě vybraného dodavatele

splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně nízké

nabídkové ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak učinil,

zjevně by musel dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční znak

veřejné podpory byl splněn.“

Následně navrhovatel uzavírá, že na základě výše uvedených skutečností je přesvědčen, že

výše uvedené finanční výhody vybraného dodavatele splňují definiční znaky veřejné

podpory a současně objemy takto poskytované zjevně překračují limity veřejné podpory de

minimis. Poskytování takové veřejné podpory nespadá dle něj pod žádnou blokovou

výjimku a taková veřejná podpora nebyla ani dle informací stěžovatele notifikována

Evropské komisi. Pokud tedy vybraný dodavatel v rámci písemného zdůvodnění způsobu

stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 4 zákona prohlásil, že

neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, zjevně uvedl dle navrhovatele nepravdivé

údaje. Navrhovatel následně zadavatele vyzval, aby vyzval vybraného dodavatele

k prokázání, že se o neoprávněnou podporu nejedná, a v případě, kdy to vybraný dodavatel

nebude schopen prokázat, tak aby vyloučil vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b)

zákona.

Závěrem tohoto námitkového bodu se pak navrhovatel podrobně vyjadřuje k postupu

zadavatele při přezkumu jeho přípisů týkajících se neoprávněné veřejné podpory na straně

vybraného dodavatele, se závěrem, že zadavatel se s podněty stěžovatele vypořádal pouze

formálně, bez skutečného zájmu na řádném prověření věci.

25

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

»Zakázanou veřejnou podporu může v obecné rovině představovat i poskytnutí záruky,

která konkrétnímu podniku umožní získání výhodnějšího bankovního financování, než jaké

by mohl získat bez poskytnutí takové záruky, předpokladem takového závěru je však

naplnění všech shora uvedených znaků veřejné podpory.

Veřejnou podporou je předně pouze taková podpora, která je poskytována z veřejných

prostředků. Je-li podpora poskytována státem nebo územně samosprávnými celky (obce,

kraje), není o naplnění této podmínky sporu, neboť tyto veřejnoprávní korporace s veřejnými

prostředky přímo nakládají. Veřejná podpora musí být dále přičitatelná státu.

Druhým znakem veřejné podpory, jehož naplnění je třeba důkladně zkoumat, je, zda

posuzované opatření představuje hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních

podmínek (tj. bez zásahu státu) dotčený podnik nemohl získat.

Podle práva veřejné podpory přitom ke zvýhodnění určitého podniku nedochází, pokud by

za podobných okolností provedl totožnou hospodářskou transakci i soukromý investor

srovnatelné velikosti působící za běžných tržních podmínek. Tento princip, který se postupně

vyvinul v rozhodovací praxi Soudního dvora, je nazýván „zásada investora v tržním

hospodářství“.

Pro usnadnění posuzování otázky, zda by soukromý investor v tržním hospodářství poskytl

konkrétnímu podniku (např. své dceřiné společnosti) záruku za jeho finanční závazky, bylo

přitom vydáno i samostatné sdělení o zárukách, ve kterém Komise na podkladě rozhodovací

praxe Soudního dvora stanovila určité podmínky dostačující k vyloučení existence podpory.

U individuálních záruk, tj. záruk poskytnutých konkrétně určenému podniku, lze podle

Komise vyloučit existenci veřejné podpory pouze při kumulativním splnění následujících

podmínek:

Následně navrhovatel cituje závěry ze Sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o

ES na státní podpory ve formě záruk (2008/C 155/02) k maximálnímu rozsahu záruky a

odměny za poskytnutí záruky.

Dále pak navrhovatel pokračuje následujícím:

»Z nesplnění výše uvedených podmínek bez dalšího vyplývá, že poskytnutá záruka

představuje nedovolenou veřejnou podporu, a to zvláště není-li splněno více shora

uvedených podmínek. V takovém případě je na příjemci (tedy v tomto případě na vybraném

dodavateli), aby prokázal opak, tj. že soukromý investor v tržním prostředí by za obdobných

okolností obdobnou záruku své dceřiné společnosti také poskytl.

Nebude-li prokázáno, že záruka principu investora v tržním hospodářství vyhovuje, má se za

to, že přináší dlužníkovi hospodářskou výhodu a při naplnění všech ostatních znaků veřejné

podpory představuje zakázanou veřejnou podporu. Za tento prvek veřejné podpory přitom

Komise považuje v principu rozdíl mezi příslušnou tržní cenou záruky a její skutečně

26

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

uhrazenou cenou. Není-li pro záruku k dispozici tržní cena (např. proto, že na trhu se

neposkytují záruky pro příslušný typ transakce), je třeba dle Komise „prvek podpory

vypočítat stejným způsobem jako grantový ekvivalent zvýhodněné půjčky, a sice jako rozdíl

mezi zvláštní tržní úrokovou mírou, které by pro danou společnost platila bez záruky,

a sazbou získanou na základě státní záruky po odečtení zaplacené prémie.“

Třetí znak veřejné podpory, tj. alespoň možnost ovlivnění hospodářské soutěže, úzce souvisí

se selektivitou podpory, v rozhodovací praxi Soudního dvora je však tento znak fakticky

presumován (srov. např. rozsudek Soudního dvora ve věci C-156/98 Německo vs. Komise,

kde soud konstatoval, že „jakákoliv podpora, jejímž účelem je odlehčit určitému podniku od

nákladů, které by za normálního běhu okolností byl nucen vynaložit, v principu narušuje

hospodářskou soutěž“. Pokud je tedy dlužník poskytnutím záruky z veřejných prostředků

zbaven nákladů, které by na získání takové záruky musel vynaložit za běžných tržních

podmínek (viz výše), taková záruka narušuje i hospodářskou soutěž a dochází tedy i ke

splnění třetího znaku veřejné podpory.

Posledním z vyžadovaných znaků veřejné podpory je ovlivnění obchodu mezi členskými

státy. Podle ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora však k ovlivnění obchodu nedochází

pouze tehdy, pokud předmětné opatření působí ryze lokálně (regionálně) či příjemci

podporovaných služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu, ve všech ostatních

případech judikatura naplnění kritéria „ovlivnění obchodu mezi členskými státy“ v zásadě

spojuje s výše uvedenou „možností ovlivnění hospodářské soutěže“, resp. de facto

presumuje naplnění obou těchto znaků.«

Navrhovatel následně dovodil, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou podporu

poskytovanou z veřejných prostředků; předmětná podpora může narušit hospodářskou

soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Dále se navrhovatel zabývá tím, zda je

poskytnutí záruky přičitatelné rakouskému státu a zda představuje poskytnutí záruky

hospodářskou výhodu, kterou by jinak vybraný dodavatel na trhu nezískal, k čemuž uvádí

následující:

»K přičitatelnosti Záruky rakouskému státu

Společnost Postbus lze označit za „pravnučku“ rakouského státu, neboť jejím jediným

akcionářem je společnost Personenverkehr, kterou ze 100 % ovládá Holding, jehož jediným

akcionářem je přímo rakouský stát.

Stěžovatel při přezkumu této záležitosti dospěl k závěru, že poskytnutí Záruky je přičitatelné

rakouskému státu, neboť kromě výše uvedeného příbuzenského vztahu identifikoval i další

(dodatečné) skutečnosti, které ukazují na úzkou vazbu společnosti Postbus k rakouskému

státu, a to zejména následující skutečnosti:

Holdingu, jehož jediným akcionářem je přímo rakouský stát;

27

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

ÖBB, jež vychází z rakouského zákona o spolkové železnici, podle něhož může činit

i veškerá opatření vhodná a potřebná pro dosažení tohoto cíle;

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k jednoznačnému závěru o tom,

že poskytnutí Záruky je přičitatelné rakouskému státu.

K získání hospodářské výhody v souvislosti s poskytnutím Záruky

Při posuzování toho, zda vybraný dodavatel získal poskytnutím Záruky hospodářskou

výhodu, kterou by na trhu jinak nezískal, stěžovatel vycházel ze skutečnosti, že Záruka byla

vybranému dodavateli poskytnuta bezúplatně (jak nepřímo vyplývá z výroční zprávy

vybraného dodavatele). Sama tato skutečnost představuje velmi silnou indikaci, že Záruka

obsahuje prvek zakázané veřejné podpory.

Stěžovatel je v této souvislosti přesvědčen, že by soukromý investor v tržním hospodářství

v obdobném postavení neposkytl své dceřiné společnosti bez dalších podmínek bezúplatnou

záruku za její finanční závazky. Takový postup by pro soukromého investora představoval

nepřiměřené riziko, které by soukromý investor (i s ohledem na jeho odpovědnost

k vlastníkům společnosti) nemohl podstoupit. Žádný takový případ se stěžovateli nepodařilo

dohledat ani v praxi, a to i přesto, že provedl důkladnou a rozsáhlou rešerši veřejně

dostupných zdrojů.

Další významnou skutečností, jež by svědčila pro závěr o existenci nedovolené veřejné

podpory, je případ, kdy by rozsah Záruky překročil hranici 80 % Úvěru. Podle sdělení Komise

o zárukách sice ani záruka převyšující tuto hranici nemusí nutně představovat nedovolenou

veřejnou podporu, stát by však v takovém případě měl neexistenci zvýhodnění „náležitě

dokázat, kupříkladu na základě uspořádání celé transakce, a oznámit ji Komisi, aby ta mohla

záruku řádně zhodnotit s ohledem na její případný charakter státní podpory.“ Podle

informací dostupných stěžovateli však poskytnutí Záruky Komisi notifikováno nebylo.

Vzhledem k tomu, že informace o rozsahu záruky ve vztahu k výši Úvěru z veřejně

dostupných informací o vybraném dodavateli nevyplývá, stěžovatel tímto vyzývá

zadavatele, aby k doložení této skutečnosti relevantními doklady vyzval vybraného

dodavatele.

Ačkoliv rozsah Záruky není stěžovateli v době sepisu těchto námitek znám, ze skutečností

uváděných v sektorové a ekonomické analýze dle stěžovatele s vysokou pravděpodobností

28

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

(hraničící s jistotou) vyplývá, že Záruka překročila výše uvedenou hranici 80 % Úvěru, a to

zejména s ohledem na mimořádně výhodné podmínky Úvěru, který je touto Zárukou

zajištěn. V této souvislosti stěžovatel odkazuje na výše uvedené podklady, ze kterých

vyplývá, že:

Podnikání se zapojením většiny cizích zdrojů ve formě bankovního

financování minimem vlastního kapitálu je přitom velice výhodné, protože náklady

na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na bankovní financování. Společnost je tak

ekonomicky zvýhodněna oproti ostatním společnostem na trhu“;

V takovém případě by nepožadoval žádný nebo minimální výnos, protože by

neinvestoval žádné prostředky do rizikového vlastního kapitálu. Naopak soukromý

investor by byl nucen investovat vlastní kapitál, za což by požadoval adekvátní

výnos, tedy jím vlastněná společnost by musela dosahovat zisku, aby se mu investice

vyplatila.“

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel byl

schopen získat bankovní financování ve významně vyšším rozsahu, než je na srovnatelném

trhu obvyklé, a to za nestandardně nízkou úrokovou sazbu. Důvodem jsou právě mimořádně

výhodné podmínky Záruky, které jiné autobusové společnosti působící na tomto trhu nejsou

schopny získat, neboť jejich akcionáři a společníci, jednající v souladu s principem

soukromého investora v tržním hospodářství, nejsou ochotni takto velkorysé záruky

vystavovat. Jinak si lze totiž stěží vysvětlit tak výrazný rozdíl v zadluženosti vybraného

dodavatele a soukromých autobusových dopravců působících na stejném trhu.

29

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

K tomu stěžovatel zdůrazňuje, že možnosti poskytnutí obdobně vysokého úvěru sám

prověřoval u několika předních bankovních institucí působících na území České republiky,

přičemž ve všech případech se dozvěděl, že instituce nejsou schopny soukromému

investorovi poskytnout úvěr v obdobné velikosti za obdobných úrokových sazeb, a v několika

případech se stěžovatel dokonce dozvěděl, že by instituce úvěr v takové velikosti

s obdobným vlastním kapitálem vybranému dodavateli vůbec neposkytla (bez ohledu na

výši úrokové sazby).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti stěžovatel trvá na tom, že výše uvedené argumenty

jednoznačně odůvodňují závěr o tom, že poskytnutím Záruky byl vybraný dodavatel

nepřípustně zvýhodněn, neboť je schopen financovat rozvoj svého podnikání za podmínek,

které jsou pro ostatní (soukromé) autobusové společnosti působící na stejném trhu

nedostupné.«

Vybraného dodavatele konfrontoval s informacemi uvedenými Stěžovatelem. Zároveň si

Zadavatel k uvedenému nechal zpracovat vlastní posouzení, které vyznělo tak, že hodnoty

předložené Vybraným dodavatelem jsou reálné a neměly by být v rozporu s požadavkem na

řádné plnění předmětu Veřejné zakázky. Stěžovatel rovněž uvádí, že ono posouzení není

možné za méně než deset dní, přičemž to demonstruje na faktu, že „převod dat mezi

formáty zabere spoustu času“. Zadavatel k tomuto uvádí, že tento problém lze nepochybně

řešit tím, že na uvedeném převádění dat bude prostě pracovat více lidí. Nad to Zadavatel

uvádí, že k tomuto posouzení oslovil více subjektů, přičemž jeden z oslovených by byl

schopen Zadavateli výsledek dodat do několika dní s tím, že pro převod dat budou

vyžadovány 4 člověkodny. Uvedený subjekt následně však spolupráci se Zadavatelem odřekl

z důvodu obchodní spolupráce na jiných projektech se Stěžovatelem.«

Pokud zadavatel identifikuje v nabídce účastníka zadávacího řízení MNNC, je povinen

tohoto účastníka vyzvat k objasnění MNNC. Součástí této výzvy k objasnění je i obligatorní

část, ve které má zadavatel požadovat čestné prohlášení ve vztahu k § 113 odst. 4 písm. a)

a b) zákona. Tímto vyžádáním si čestného prohlášení o neobdržení neoprávněné veřejné

podpory jsou však povinnosti zadavatele ve vztahu k (neoprávněné) veřejné podpoře téměř

vyčerpány.

30

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Na tomto místě Zadavatel uvádí, že se při řešení této problematiky se nabízí jako vodítko

s ohledem na neexistenci rozhodovací praxe Úřadu využití rozhodovací praxe k obdobnému

institutu. Zadavatel při zadávání veřejné zakázky s názvem Zajištění dopravní obslužnosti

veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 obdržel proti Oznámení

o výběru (kterým oznamoval účastníkům zadávacích řízení výběr Stěžovatele a jeho

koncernové společnosti na všech částech veřejné zakázky) námitky a následně podnět od

jednoho z účastníků.

V tomto podnětu účastník zadávacího řízení mimo jiné upozorňoval na neshodu údajů

zapsaných v Evidenci skutečných majitelů s faktickým stavem, kdy skutečnou ovládající

osobou Stěžovatele a jeho koncernových společností neměla být osoba v Evidenci

skutečných majitelů zapsána, ale držitel speciální akcie, a ta údajně neměla být ani

zaknihovaná.

Úřad podnět posoudil a rozhodl se se Zadavatelem správní řízení nezahájit. Své rozhodnutí

odůvodnil ve sdělení výsledku šetření P0385/2022/VZ ze dne 22.11.2022,

č.j.: ÚOHS41435/2022/536, následovně:

„Úřad uvádí, že dle § 122 odst. 4 věta první a druhá zákona zadavatel u vybraného

dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle

zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) z evidence

skutečných majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné

údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení.

Podle § 127 odst. 7 písm. a) zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, je-li českou

právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 4 možné

zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu

zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení

dodavatele se nepřihlíží.

Úřad konstatuje, že zadavatel v souladu s § 122 odst. 4 zákona zjistil z evidence skutečných

majitelů skutečného majitele, kterým je dle citované evidence Kateřina Kratochvílová.

Zadavatel tudíž dostál předmětné zákonné povinnosti. Zároveň tak ani zadavatel nebyl

oprávněn vyloučit vybraného dodavatele z důvodu dle § 127 odst. 7 písm. a) zákona, neboť

údaj o skutečném majiteli bylo možné z evidence skutečných majitelů zjistit.

Úřadu ve vztahu k námitce nesprávně zjištěné osoby skutečného majitele vybraného

dodavatele konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.“

Z uvedeného plyne, že pokud zadavatelé naplní požadavky zákona, není nutné, aby činili

kroky nad jeho rámec. Obdobně i u veřejné podpory je rozsah činností, která je zadavatelům

uložen poměrně jasně specifikován. Zadavatel si má při pochybnostech o MNNC v nabídce

účastníka zadávacího řízení vyžádat čestné prohlášení o tom, že neobdržel neoprávněnou

veřejnou podporu. Zadavatel zdůrazňuje fakt, který ostatně reflektuje i Stěžovatel v

Námitkách, že orgánem oprávněným rozhodovat o oprávněnosti či neoprávněnosti veřejné

podpory je Evropská komise. Stěžovatel fakticky požaduje, aby Zadavatel vyloučil

Vybraného zadavatele na základě tvrzení Stěžovatele, přestože Vybraný dodavatel splnil

požadavky stanovené zákonem.

31

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Zbylá povinnost Zadavatele ve vztahu k veřejné podpoře je definována v § 113 odst. 6 písm.

b) a c) zákona. Jde o obligatorní důvody vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel

může konstatovat, že písm. c) uvedeného ustanovení nebylo aktivováno, když objasnění

potenciální mimořádně nízké nabídkové ceny obsahovalo potvrzení Vybraného dodavatele,

že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu (a rovněž i potvrzení ke skutečnosti dle § 113

odst. 4 písm. a) zákona“.

Zadavatel následně cituje znění ustanovení § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Pak uvádí

následující:

„Zadavatel k tomuto uvádí, že posoudil objasnění předpoložené účastníkem, tak jak

požaduje zákon a konstatoval, že ze zdůvodnění potenciální mimořádné nízké nabídkové

ceny nevyplývá, že by účastník obdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Z uvedeného je tak zřejmé, že i tato zákonná povinnost Zadavatele stran veřejné podpory

nebyla aktivována. Stěžovatel sice Zadavateli prezentoval svůj pohled na způsob podnikání

Vybraného dodavatele, který Zadavatel apriori nesdílí, viz Oznámení o výběru, ve kterém se

Zadavatel vyjádřil k problematice veřejné podpory i po obsahové stránce (opět nad rámec

svých povinností).

Stěžovatel v Námitkách dále uvádí, že svou domněnku uplatní rovněž u Evropské komise,

aby měl Zadavatel postaven na jisto, že k přidělení neoprávněné veřejní podpory dochází.

Tuto formulaci Zadavatel považuje rovněž za podstatnou, neboť Stěžovatel „trefil hřebíček

na hlavičku“, neboť je to právě Evropská komise, na kterou se musí v případě takového

podezření obrátit, nikoliv Zadavatel.

Z ustálené rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že zadavatelé musí mít postaveny důvody pro

vyloučení na jisto. Zadavatel má za to, že v tomto případě je takovou jistotou pouze:

a. odůvodnění MNNC ze strany Vybraného dodavatele tím, že obdržel veřejnou podporu

a následné neprokázání, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské

unie (případně absence reakce na tuto výzvu), a

b. závazné rozhodnutí Evropské komise.

Zadavatel ani jedním však v tuto chvíli nedisponuje a vyloučení Vybraného dodavatele by

tak nebylo opřeno o podklad, který by na jisto stanovil, že Vybraný dodavatel má být ze

zadávacího řízení veřejné zakázky vyloučen. K tomuto Zadavatel dodává, že nemusí a dle

jeho názoru ani nemůže být „soudcem“ sporu o to, jestli neoprávněná veřejná podpora byla

či nebyla poskytnuta s ohledem na to, že tato pravomoc přísluší Evropské komisi, na což

Zadavatel poukazoval již výše. Zákon po Zadavateli nevyžaduje, aby tuto komplikovanou

otázku posuzoval, což je také zcela logické, protože Zadavatel nemá ani nástroje, jak se ke

všem relevantním informacím dostat a jedná se o problematiku veřejného, nikoli

soukromého práva, kterým zadávání veřejných zakázek je. Zadavatel proto má v souladu se

zákonem vycházet z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem

zadávacího řízení. Pokud by Zadavatel měl přezkoumávat věcně veškeré možné statusové

otázky dodavatelů nebo veškeré otázky veřejného práva, bylo by zadávání veřejných

zakázek zcela paralyzováno. Zadavatelé by tak mohli například přezkoumávat spáchání

trestných činů i v případě, že by nebyl v rejstříku trestů uveden žádný záznam apod. Takový

výklad je však třeba jako absurdní odmítnout.

32

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Zadavatel tak opakuje, že ve vztahu k veřejné podpoře od Vybraného dodavatele obdržel

prohlášení, že Vybraný účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu a nad rámec

toho ještě obdržel další vyjádření Vybraného účastníka, přičemž Zadavatel v tuto chvíli

nemá ani podezření na to, že by Vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou

podporu.

Zadavatel tak ohledem na výše uvedené odmítá i tuto námitku, neboť Zadavatel naplnil

požadavky zákona, když při podezření na MNNC v nabídce Vybraného dodavatele tohoto

účastníka zadávacího řízení vyzval k objasnění MNNC, to obsahovalo potvrzení skutečností

dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a z objasnění nevyplývala skutečnost dle § 113 odst. 6

písm. b) zákona.«

Právní posouzení

33

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh

k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě

svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho

tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby

zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom

musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl)

opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí

navrhovatelem složené kauce státu).

34

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

zakázky, jímž lze zajistit splnění veškerých zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost

práce, je 41,4 řidičů, tj. 36 řidičů pro provozní potřebu a 5,4 řidičů na pokrytí čerpání

dovolených a nemocnosti řidičů. Navrhovatel v této souvislosti v námitkách uvádí

skutečnosti, které je při výpočtu dle jeho názoru potřeba zohlednit. Úřad tedy shrnuje, že

podstata této námitky spočívá v navrhovatelově tvrzení o tom, že pro řádné plnění veřejné

zakázky je potřeba minimálně 41,4 řidičů, a že pokud vybraný dodavatel ve své nabídce

uvádí nižší počet řidičů, svědčí to o tom, že jeho mimořádně nízká nabídková cena může

být způsobena porušováním právních předpisů ve vztahu k řidičům, což je obligatorní

důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

35

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

Úřadu, z níž dovozuje, že pokud zadavatel naplní požadavky zákona, nemusí činit kroky nad

jeho rámec. Zadavatel zdůrazňuje, že orgánem oprávněným rozhodovat o oprávněnosti či

neoprávněnosti veřejné podpory je Evropská komise.

Zadavatel konstatuje, že ani jedním nedisponuje a nemá tedy podklad, na základě něhož

byl mohl vybraného dodavatele vyloučit. Zadavatel následně uzavírá, že dle jeho názoru

nemůže rozhodovat o tom, zda neoprávněná veřejná podpora byla či nebyla poskytnuta.

36

Č.j.: ÚOHS-47916/2024/510

V oznámení o výběru se totiž zadavatel vyjadřoval k tvrzením navrhovatele, která

navrhovatel ve vztahu k možné neoprávněné podpoře poskytnuté vybranému dodavateli

vznesl dříve v průběhu zadávacího řízení (tj. před vydáním oznámení o výběru). V námitkách

však navrhovatel svou předchozí argumentaci o neoprávněné veřejné podpoře doplnil

o reakci na tvrzení zadavatele uvedená právě v oznámení o výběru. Navrhovatel

mj. podrobně vysvětlil, proč se neztotožňuje s argumentací zadavatele o tom, že

v souvislosti s účastí vybraného dodavatele v cash poolingu nedochází k přímému či

nepřímému zatížení veřejného rozpočtu. V této souvislosti se navrhovatel mj. vyjádřil

k zadavatelem citovanému tvrzení vybraného dodavatele o tom, že jeho vlastnická

struktura automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory a vysvětlil, proč je považuje za

nelogické a nepravdivé. Dále navrhovatel vysvětlil, proč nesouhlasí s tvrzením zadavatele,

že v daném případě nebyl splněn předpoklad, že veřejná moc musí přímo vykonávat vliv na

rozhodnutí při poskytování veřejné podpory. Navrhovatel v námitkách reagoval i na závěr

zadavatele uvedený v oznámení o výběru, podle něhož není naplněn znak veřejné podpory

spočívající ve zvýhodnění určitého podniku ve srovnání s jeho konkurenty na trhu, kdy