ÚOHS S0847/2024/VZ – Komunikace a inženýrské sítě Kramolín

Zadavatel – obec Kramolín, IČO 00377970, se sídlem Kramolín 10, 675 77 Kramolín (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 31. 8. 2023 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00

Předmětem plnění je dle čl. II. smlouvy provedení díla „Komunikace a inženýrské sítě

Dne 14. 12. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2024 podnět s žádostí mj. o prošetření postupu zadavatele při uveřejňování výše uvedené smlouvy a dodatku ke smlouvě.

Na základě uvedeného podnětu si Úřad přípisem ze dne 20. 8. 2024 vyžádal od zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků, a dále vyjádření obviněného k obsahu podnětu.

Dne 6. 9. 2024 a dne 10. 9. 2024 obdržel Úřad od obviněného vyjádření k obsahu podnětu a smlouvu i dodatek na veřejnou zakázku.

Dne 13. 9. 2024 obdržel Úřad od obviněného Potvrzení o uveřejnění zakázky na profilu zadavatele.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 31. 8. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu a dne 14. 12. 2023 dodatek ke smlouvě, kterým došlo ke změně termínu provedení díla.

Podle čl. III. odst. 2. smlouvy činila celková cena plnění 4 070 000 Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), resp. 4 924 700 Kč vč. DPH.

Z potvrzení o uveřejnění zakázky na profilu zadavatele, které Úřad obdržel od zadavatele dne

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad rovněž nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv (resp. jejich změn a dodatků) na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 31. 8. 2023, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 10. 20232. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 6. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Dále z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek uzavřen dne 14. 12. 2023, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 15. 1. 20243. Obviněný nicméně tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 20. 6. 2024, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu došlo dne 3. 10. 2023, resp. dne 16. 1. 2024, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku na profilu zadavatele. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, a to mj. i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 2 zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za přísněji trestný ze spáchaných přestupků. V daném případě je proto nutné uložit pokutu pouze za závažnější ze spáchaných přestupků a k dalšímu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

V šetřeném případě Úřad posoudil jako závažnější přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, a proto uložil sankci za tento přestupek, a to zejm. s ohledem na skutečnost, že neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky je možno pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností. Rovněž je třeba akcentovat, že smlouva jakožto prvotní právní titul je zásadním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek ke smlouvě. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu tedy vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že cena ze smlouvy činila 4 070 000 Kč bez DPH, tj. jedná se o částku více než osmkrát vyšší, než činí limit pro povinné uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele (500 000 Kč bez DPH). Zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků přitom stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

Jako přitěžující okolnost Úřad při stanovení výše pokuty shledal skutečnost, že obviněný se dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku konstatovaného ve výroku

Ve prospěch obviněného pak Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu i dodatek na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 20. 6. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu o dílo a dodatek na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

Dále Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl též k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní (tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem), a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.