ÚOHS S0873/2025/VZ – Zpevněná plocha – Šonov KD

Zadavatel – obec Šonov, IČO 00273112, se sídlem Šonov 318, 549 71 Šonov (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 16. 2. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Silnice Svoboda a.s., IČO 05438187, se sídlem

Předmětem veřejné zakázky je dle smlouvy realizace díla „Zpevněná plocha – Šonov KD“.

Dne 12. 6. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“), jehož předmětem bylo navýšení ceny díla.

Dne 21. 6. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“), jehož předmětem bylo navýšení ceny díla.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)1, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv, e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 16. 2. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Podle čl. IV. smlouvy činila celková cena plnění 880 101,40 Kč bez DPH.

Dne 12. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1.

Dne 21. 6. 2024 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2.

Z profilu zadavatele2 vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 19. 2. 2024.

Z profilu zadavatele dále vyplývá, že dodatek č. 1 na něm byl uveřejněn dne 11. 11. 2024.

Z profilu zadavatele rovněž vyplývá, že dodatek č. 2 na něm byl uveřejněn dne 28. 2. 2025.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto ohledu promítá zásada transparentnosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona.

Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Uvedené pravidlo dopadá logicky i na přílohy smlouvy, pokud je zadavatel učiní součástí smlouvy; v opačném případě by bylo možné předmětné pravidlo obcházet. Pod písm. a) až e) téhož ustanovení zákona je potom taxativně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv (resp. jejich dodatků a změn) na profilu zadavatele nevztahuje.

Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy (resp. jejich změny a dodatky), příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 12. 6. 2024, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit dle § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 12. 7. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 11. 11. 2024, tj. po uplynutí lhůty stanovené zákonem. Tímto postupem tedy obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 12. 6. 2024 a dodatku č. 2 ze dne 21. 6. 2024 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatky neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 12. 7. 2024 a dne 22. 7. 2024, přičemž předmětný dodatek č. 1 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 11. 11. 2024. Dodatek č. 2 obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 28. 2. 2025.

Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 přestupkového zákona uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že se jednalo o první pochybení zadavatele v souvislosti s neuveřejněním dodatků ke smlouvě.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (pozn.: Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení a dočasnému omezení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že dodatek č. 1 zadavatel na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, ačkoli až dne 11. 11. 2024, a že dodatek č. 2 zadavatel na profilu zadavatele nakonec taktéž uveřejnil, ačkoli až dne 28. 2. 2025. Nelze tudíž konstatovat, že by obviněný na svou povinnost rezignoval zcela; negativní dopady jeho jednání tedy byly do určité míry eliminovány a kontrola ze strany veřejnosti nebyla zmařena zcela.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena ve znění dodatku č. 2 činí

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, příp. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016

Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Liberci zřízený u České národní banky číslo 3754-27727461/0710, variabilní symbol –