ÚOHS S0884/2023/VZ – Dodávka

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17,

Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 2.1 zadávací dokumentace ze dne 18. 5. 2023 (dále jen „zadávací dokumentace“) vývoj a dodání aplikace Evidence ovocných sadů (dále jen „EOS“) včetně zajištění služeb provozu a rozvoje.

Podle bodu 2.4 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 23 100 000

Podle záznamu z certifikovaného elektronického nástroje zadavatel v zadávacím řízení obdržel ve stanovené lhůtě celkem 4 nabídky, včetně nabídky navrhovatele – InQool, a.s., IČO

Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 9. 2023 plyne, že zadavatel vybral k uzavření smlouvy navrhovatele.

V oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 10. 2023 (dále jen „původní oznámení o zrušení zadávacího řízení“) je uvedeno, že se zadavatel rozhodl v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušit zadávací řízení na zadání veřejné zakázky (dále jen „původní rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).

Přípisem „Zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 15. 11. 2023 zadavatel zrušil původní rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

V oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 23. 11. 2023 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) je uvedeno, že zadavatel se rozhodl v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušit zadávací řízení na zadání veřejné zakázky (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“).

Zadavatel obdržel dne 8. 12. 2023 námitky navrhovatele proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách nesouhlasil, doručil

Úvodem návrhu navrhovatel popisuje dosavadní průběh zadávacího řízení.

Navrhovatel je přesvědčen, že oznámení o zrušení zadávacího řízení ani původní oznámení o zrušení zadávacího řízení neobsahovaly podrobné a dostatečné zdůvodnění důvodů hodných zvláštního zřetele, jejichž výskyt by aproboval možnost postupu podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Dále je navrhovatel přesvědčen, že okolnosti, které zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl, nespadají pod důvody hodné zvláštního zřetele, které by zadavateli bránily pokračovat v zadávacím řízení. Podle navrhovatele nejsou tyto okolnosti tak závažné a jsou zvrátitelné nebo odstranitelné.

Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel porušil zásady nediskriminace, transparentnosti a proporcionality, přičemž dle navrhovatele zmařil jeho možnost úspěšně se ucházet o zakázku v okamžiku, kdy jeho nabídka již byla označena jako vítězná.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k prvnímu z důvodů, pro něž zadavatel zadávací řízení zrušil, tj. k údajné nemožnosti naplnění zásady transparentnosti při hodnocení nabídek. Navrhovatel uvádí, že souhlas se zveřejněním typové úlohy pro ostatní účastníky neudělil z jasně definovaného důvodu, kterým je ochrana obchodního tajemství. Požadavku na dostatečné zdůvodnění zprávy o hodnocení nabídek lze dle navrhovatele dostát i jiným způsobem, než jen samotným zveřejněním typové úlohy. Argumentace zadavatele se navrhovateli jeví jako obstrukční a netransparentní.

Zadavatel je dle navrhovatele povinen respektovat nejen princip transparentnosti, ale také právo účastníka na ochranu důvěrných informací. Zadavatel je tedy povinen pokusit se o řešení, které vyhoví principu transparentnosti prostřednictvím sdělení relevantních informací ostatním účastníkům zadávacího řízení, jež jim případně umožní namítat nesprávnost vyhodnocení vítězné nabídky, přičemž však současně nesdělí informace, které mohou být zneužity anebo využity v rozporu s legitimními zájmy vítěze. Z postupu zadavatele je však dle navrhovatele zřejmé, že se o to ani nepokusil a zadávací řízení rovnou zrušil. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že zadavatel měl řádně posoudit skutečnosti tvrzené navrhovatelem ohledně informací důvěrné povahy a tam, kde to je potřebné, měl vykonat opatření na jejich ochranu. Podle navrhovatele zadavatel mohl a měl zbylé informace sdělit v rámci plnění své publikační povinnosti.

Dále navrhovatel cituje rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ve věci

Navrhovatel je vzhledem k výše uvedenému přesvědčen, že postup zadavatele v zadávacím řízení je zcela nepochopitelný. Místo toho, aby se pokusil vlastními slovy popsat své úvahy, které jej vedly k přidělení příslušného počtu bodů navrhovatelovu řešení, a vyčkal, zda taková informace bude napadena ze strany ostatních účastníků zadávacího řízení, se zadavatel rozhodl zakázku rovnou zrušit.

Dále navrhovatel uvedl, že pokud je zadavatel přesvědčen, že zpřístupnění zpracování praktické úlohy nijak nenarušuje důvěrné informace účastníků zadávacího řízení, a tedy, že navrhovatelem označené informace (nebo jejich část) ve skutečnosti důvěrné nejsou, v zásadě mu nic nebrání tyto informace na vlastní odpovědnost zveřejnit. Za vyhodnocení, zda se jedná,

Navrhovatel shrnuje, že dle jeho názoru nebyly naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení spočívající v tom, že zadavatel není schopen z důvodu potřeby ochrany důvěrných informací zajistit základní transparentnost vůči ostatním účastníkům zadávacího řízení. Podle navrhovatele je navíc paradoxní, že zadavatel se při zrušení řízení odvolává na povinnost dodržet zásadu transparentnosti, ale samotné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je této zásadě vzdáleno, a to jak z hlediska jeho obsahu, tak i rozsahu.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k druhému důvodu zrušení zadávacího řízení, který souvisí s digitalizační platformou. Zadavatel dle navrhovatele v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl, že při zahájení zadávacího řízení předpokládal, že evidence ovocných sadů bude integrována s digitalizační platformou, jejíž vznik a provoz není v jeho gesci, ale jiné organizace, avšak v současné době je zřejmé, že tato digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku evidence ovocných sadů dostatečně připravena na integraci, což dle zadavatele podstatně mění podmínky vývoje evidence ovocných sadů. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení tyto své úvahy blíže nerozvedl, ale omezil se na pouhé konstatování, že v současné době není schopen postavit najisto, jaké jsou relevantní požadavky na evidenci ovocných sadů a jak by vzhledem k tomu probíhal vývoj evidence ovocných sadů. Argumentaci zadavatele uvedenou v oznámení o zrušení zadávacího řízení navrhovatel považuje za skromnou, a navíc i nelogickou.

Navrhovatel je přesvědčen, že podrobnosti ohledně integrace na digitalizační platformu nejsou v zadávací dokumentaci blíže uvedeny. V zadávací dokumentaci jsou dle navrhovatele uvedeny pouze obecné podmínky a požadavky týkající se skutečnosti, že fáze 5 plnění bude zaměřena na integraci s průřezovými provozními službami. Navrhovatel uvedl, že z toho, že v zadávací dokumentaci se zadavatel zmiňoval o potřebě integrace a konkrétních požadavcích jenom obecně, lze vyvozovat, že integrace nepředstavovala pro zadavatele a pro plnění předmětu zakázky skutečnou prioritu. Z požadavků na dílo dle navrhovatele vyplývá, že předpokladem pro jeho existenci není existence samotné digitalizační platformy nebo její připravenost na integraci. Navrhovatel se tak domnívá, že dílo, které má vzniknout na základě této veřejné zakázky, představuje samostatný celek schopný své vlastní existence. Navrhovatel se dále domnívá, že dílo lze budovat s ohledem na základní požadavky pro integraci na digitalizační platformu a dle potřeby ho případně později snadno přizpůsobit modifikovaným požadavkům na integraci na rozšiřující se digitalizační platformu. V krajním případě je dle navrhovatele možné využít jednoduché změnové požadavky.

Dále se navrhovatel vyjadřuje k bodu 1.3 přílohy č. 1 návrhu smlouvy, kde je popsán základní koncept logické architektury řešení. Ze zde uvedeného obrázkového schématu je dle navrhovatele patrné, že hlavním zadáním jsou samostatné komponenty architektury (modré buňky). Z textu, který je u tohoto obrázkového schématu uveden, dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel předpokládal, že model implementovaného řešení může být ze strany dodavatele ve velké míře přizpůsobován. Z obrázkového schématu dle navrhovatele rovněž plyne, že požadovaný předmět plnění by měl být vůči digitalizační platformě schopen nezávislé existence, jinak by musely být nefunkční i stávající systémy zadavatele.

Podle navrhovatele je tak zřejmé, že skutečnost, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku evidence ovocných sadů dostatečně připravena na integraci, rozhodně nezakládá podmínky pro zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel považuje argumentaci zadavatele za obstrukční a účelovou. Postup zadavatele je dle navrhovatele netransparentní, nepřiměřený a diskriminační.

Navrhovatel poukazuje na to, že zásada transparentnosti musí být dodržována mj. i v oznámení o zrušení zadávacího řízení, které musí být kvalifikované a přezkoumatelné; k tomu navrhovatel cituje rozhodovací praxi Úřadu a rozhodnutí Úradu pre verejné obstarávanie č. j. 96086000/2019-OD ze dne 6. 8. 2019.

Navrhovatel považuje odůvodnění zrušení zadávacího řízení poskytnuté zadavatelem za věcně nedostatečné, což ve svém důsledku způsobuje vadnost postupu zadavatele a nepřezkoumatelnost oznámení o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že zákonné důvody pro zrušení zadávacího řízení nejsou naplněny nejen z právního, ale ani z materiálního hlediska.

Dále se navrhovatel vyjádřil k některým skutečnostem uvedeným zadavatelem v rozhodnutí o námitkách.

Závěrem svého návrhu se navrhovatel domáhá „zrušení rozhodnutí Zadavatele o zrušení

Úřad obdržel předmětný návrh dne 22. 12. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu tentýž den.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel, • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 12. 2023.

Dne 2. 1. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne.

Zadavatel nejprve uvedl, že setrvává na svém stanovisku, které vyjádřil v rozhodnutí o námitkách a které dále v reakci na návrh navrhovatele dále rozvádí.

K tvrzení navrhovatele, že by uveřejněním zpracované typové úlohy došlo k vyzrazení jeho obchodního tajemství, zadavatel uvádí, že navrhovatel nijak nekonkretizoval, která informace z dokumentu, jehož obsahem je dle zadavatele pouhé zpracování úloh, v nichž měli účastníci osvědčit své základní znalosti a dovednosti v oblasti návrhu informačních systémů veřejné správy, notace ArchiMate, Národního architektonického rámce a modelovacího nástroje Sparx

Navrhovatel dle zadavatele ve svém podání nijak neprokázal, že jeho zpracování typové úlohy naplňuje definiční znaky obchodního tajemství dle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Zadavatel tak považuje navrhovatelovu argumentaci, že nemohl povolit uveřejnění jeho zpracování typové úlohy, za zcela irelevantní. Zadavatel je přesvědčen, že je to právě navrhovatel, kdo brání nastavení rovných nediskriminačních podmínek pro všechny účastníky, čehož mělo být dle zadavatele zajištěno právě uveřejněním zpracování typové úlohy. Podle zadavatele je proto zcela namístě, že byla veřejná zakázka zrušena.

Z námitek a návrhu navrhovatele i z námitek podaných dalším účastníkem zadávacího řízení je dle zadavatele zcela zřejmé, že zadavatel byl nucen zrušit zadávací řízení právě z důvodu možného konfliktu mezi zásadou transparentnosti a právy dodavatelů, kteří neudělili souhlas s poskytnutím zpracovaných typových úloh ostatním účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel tedy trvá na svém závěru, že nezpřístupnění zpracovaných typových úloh by mohlo narušit transparentnost zadávacího řízení, na základě čehož byl nucen zadávací řízení zrušit.

Dále zadavatel uvedl, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že informace o digitalizační platformě jsou v oznámení o zrušení zadávacího řízení velmi stručné. Podle zadavatele není účelné opisovat v oznámení o zrušení zadávacího řízení zadávací dokumentaci, proto pouze odkázal na její relevantní ustanovení. Podle zadavatele je tedy odůvodnění rozhodnutí o zrušení dostatečně podrobné a konkrétní.

Zadavatel je toho názoru, že digitalizační platforma obsahuje komponenty, bez nichž nemůže

Zadavatel rovněž uvádí, že vytváření EOS za současného stavu by znamenalo plýtvání veřejnými prostředky.

Zadavatel dále uvádí, že přestože dle jeho názoru je zadávací dokumentace srozumitelná a jednoznačná, z tvrzení navrhovatele plyne, že části zadávací dokumentace týkající se digitalizační platformy nejsou sepsány jednoznačně a dodavatelé by si je mohli vyložit různými způsoby. Zadavatel se proto domnívá, že v důsledku toho by mohl obdržet neporovnatelné nabídky. Podle zadavatele je i tato skutečnost důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

Závěrem svého vyjádření zadavatel shrnuje, že postupoval při zrušení zadávacího řízení zcela v souladu s relevantní zákonnou úpravou, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Dne 12. 1. 2024 Úřad obdržel doplnění vyjádření zadavatele z téhož dne. Úvodem tohoto doplnění zadavatel uvádí, že jím ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona doplňuje své vyjádření k návrhu ze dne 2. 1. 2024 týkající se digitalizační platformy.

Zadavatel uvádí, že digitalizační platforma bude souborem sdílených komponent, které budou využity napříč nově tvořenými informačními systémy, a to především pro následující oblasti: -

Dále zadavatel uvádí, že využití těchto komponent jako integrální součásti řešení vyplývá z kapitoly 1.3 Logická architektura řešení Přílohy č. 1 návrhu smlouvy, kde je uvedeno, že tyto komponenty musí být v řešení využity ve všech případech, kde je jejich použití možné. Ze zde uvedeného schématu a popisu je dle zadavatele zřejmé, že komponenty digitalizační platformy tvoří výrazně nadpoloviční součást celého řešení. Podle zadavatele digitalizační platforma tvoří nezastupitelnou a rozsahem zásadní součást celého řešení. Zadavatel je přesvědčen, že pokud by z jejího využití ustoupil, pak by: - nekonal s péčí řádného hospodáře, neboť by případným nevyužitím digitalizační platformy v rámci EOS duplikoval funkcionalitu, kterou hodlá zajistit jednotně na centrální úrovni a opakovaně jí využívat. Do budoucna by zároveň vytvářel heterogenní prostředí, které bude nákladnější na rozvoj, provoz i správu. - významně změnil zadání a okruh potenciálních dodavatelů, neboť v zadávací dokumentaci využití digitalizační platformy požadoval, což je spojeno se znalostí využitých technologií. Pokud by tedy nebyla znalost těchto technologií požadována, byl by dle zadavatele okruh dodavatelů nepochybně jiný. - „znevalidnil“ nabídky uchazečů, neboť ti předkládali svou cenovou nabídku dle zadání, které využití digitalizační platformy požadovalo.

Zadavatel shrnuje, že z jeho předchozího i nynějšího vyjádření vyplývá, že postupoval zcela v souladu se zákonem, když zadávací řízení zrušil.

Úřad usnesením ze dne 16. 1. 2024 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.

Úřad usnesením ze dne 25. 1. 2023 stanovil zadavateli dodatečnou lhůtu k zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, příp. k jejímu zpřístupnění dle § 262a odst. 1 zákona.

Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-ÚOHS-05287/2024/500 ze dne 5. 2. 2024 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Úřad usnesením ze dne 6. 2. 2024 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se účastníci řízení k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

V bodě 4. „PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Pro účely hodnocení nabídek zadavatel stanovil tato kritéria hodnocení:

Nabídková cena váha 60 %

Řešení typové úlohy váha 40 %

V bodě 4.2 „Řešení typové úlohy“ zadávací dokumentace je uvedeno: „V rámci tohoto kritéria hodnocení bude zadavatel hodnotit praktickou úlohu, kterou budou ověřeny základní znalosti a dovednosti členů realizačního týmu v oblasti návrhu ISVS dle požadavků stanovených v zadání a jejich formalizovaného zachycení notací ArchiMate s využitím modelovacího nástroje Sparx

V dokumentu „Zadání praktické úlohy“ je uvedeno, že „(p)ředmětem hodnocení bude zpracování návrhu řešení části řešení týkající se podání a úplného zpracování hlášení o sklizni“.

Přílohu č. 1 zadávací dokumentace tvoří závazný návrh smlouvy. Přílohu č. 1 závazného návrhu smlouvy tvoří dokument „Specifikace evidence ovocných sadů a poskytovaných Služeb“, kde je v bodě 1.3 Logická architektura řešení uvedeno následující: „Logická architektura definuje základní logickou dekompozici řešení a jeho zasazení do aplikační architektury MZe. Schéma obsahuje 3 typy komponent (dle jejich barevného označení): •

V bodě 1.4 Požadavky na architekturu řešení závazného návrhu smlouvy je uvedena následující tabulka:

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 13. 6. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) je uvedeno: „Otázka č. 4

V oznámení o výběru dodavatele ze dne 15. 9. 2023 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) je uvedeno, že pro plnění veřejné zakázky byl vybrán navrhovatel. Přílohu oznámení o výběru tvoří zpráva o hodnocení nabídek. V příloze č. 1 zprávy o hodnocení nabídek je uveden slovní popis hodnocení praktické úlohy.

Proti oznámení o výběru dodavatele obdržel zadavatel dne 2. 10. 2023 námitky společnosti O2

Dne 4. 10. 2023 zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení žádost o souhlas se zveřejněním typové úlohy zpracované jednotlivými účastníky. V žádosti je uvedeno: „(…) dne 2. 10. 2023 jsme obdrželi námitku v předmětném zadávacím řízení. V rámci této námitky stěžovatel namítá, že účastníci neobdrželi řešení typové úlohy zpracované všemi účastníky zadávacího řízení. Tímto se na Vás obracíme se žádostí, zda je možné poskytnout řešení Vámi zpracované typové úlohy ostatním účastníkům zadávacího řízení“.

V odpovědi společnosti Aricoma Digital s.r.o. ze dne 4. 10. 2023 je uvedeno, že souhlasí s poskytnutím řešení typové úlohy ostatním účastníkům zadávacího řízení.

V odpovědi společnosti Tender Systems s.r.o. ze dne 4. 10. 2023 je uvedeno, že nesouhlasí s poskytnutím řešení typové úlohy ostatním účastníkům zadávacího řízení.

V odpovědi společnosti O2 IT Services s.r.o. ze dne 5. 10. 2023 je uvedeno, že souhlasí s poskytnutím jí zpracovaného řešení typové úlohy.

V odpovědi navrhovatele ze dne 5. 10. 2023 je uvedeno, že nesouhlasí se zveřejněním jím zpracované typové úlohy ostatním účastníkům, neboť by tím došlo k porušení jeho práva jako dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Dále je zde uvedeno, že informace obsažené v řešení typové úlohy navrhovatel považuje za jeho know-how. Řešení dle navrhovatele obsahuje specifické poznatky, které jsou výsledkem jeho dlouhodobých zkušeností v oblasti návrhu a vývoje informačních systémů a představují unikátní řešení, přičemž se dle navrhovatele jedná o konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti.

V oznámení o zrušení zadávacího řízení je uvedeno, že se zadavatel rozhodl v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušit zadávací řízení. Jako důvody pro zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl: a) „Na základě podaných námitek dospěl zadavatel v průběhu zadávacího řízení k závěru, že nemůže zcela při realizaci zadávacího řízení naplnit zásadu transparentnosti, neboť není schopen zajistit, aby součástí zprávy o hodnocení byly relevantní hodnocené údaje z typových úloh jednotlivých účastníků zadávacího řízení, neboť souhlas s takovým postupem neudělili zadavateli všichni účastníci zadávacího řízení. b) Digitalizační platforma je souhrnné označení pro sdílené prvky aplikační infrastruktury

Navrhovatel v návrhu namítá nezákonnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení.

Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady

Z toho plyne, že aby oznámení o zrušení zadávacího řízení splnilo požadavek transparentnosti, musí být odůvodnění takového zrušení objektivně přezkoumatelné, tj. musí být možné podrobit ho kontrole, přičemž skutečnosti, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, musí být objektivně ověřitelné.

K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst.

Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne

Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele, něž nelze po zadavateli požadovat pokračování v zadávacím řízení. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení

Úřad rovněž zdůrazňuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil předseda Úřadu např. ve svém rozhodnutí sp. zn. R074/2023/VZ, ve kterém uvádí: „Při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je pak třeba právě s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně v oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí. Právě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je totiž předmětem přezkumu, nikoliv případné následné rozhodnutí o námitkách, neboť rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je úkonem, které zadavatel zveřejňuje a tím předkládá veřejnosti“.

Ačkoliv tedy zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, zastává Úřad s ohledem na povinnost dodržení zásady transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy je uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány všechny důvody hodné zvláštního zřetele, kterých se zadavatel v souvislosti se zrušením zadávacího řízení dovolává, a sdělení musí obsahovat též určení okamžiku, od něhož zadavatel výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele odvozuje. Účelem povinnosti zadavatele odeslat do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě proti němu brojit námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.

V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, přičemž o zrušení zadávacího řízení účastníky zadávacího řízení informoval oznámením o

V oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel identifikoval dva důvody, pro které nemohl v zadávacím řízení pokračovat. Jako první důvod zadavatel uvedl skutečnost, že na základě podaných námitek dospěl k závěru, že nemůže při realizaci zadávacího řízení naplnit zásadu transparentnosti, neboť není schopen zajistit, aby součástí zprávy o hodnocení byly relevantní hodnocené údaje z typových úloh jednotlivých účastníků zadávacího řízení, neboť souhlas s takovým postupem neudělili zadavateli všichni účastníci zadávacího řízení. Jako druhý důvod zadavatel uvedl skutečnost, že digitalizační platforma, se kterou měla být EOS integrována, nebude v době předpokládaného vzniku EOS dostatečně připravena na integraci, což dle zadavatele podstatně mění podmínky vývoje EOS a požadavky na EOS. Úřad se nejprve zabýval prvním důvodem pro zrušení zadávacího řízení, ke kterému uvádí následující.

Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny jednak podle nabídkové ceny, a jednak podle řešení praktické úlohy, kterou účastníci zadávacího řízení zpracovávali po uplynutí lhůty po podání nabídek v sídle zadavatele dle jednotného zadání. Na základě stanoveného způsobu hodnocení byla jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka vybrána nabídka navrhovatele.

Zadavatel obdržel proti rozhodnutí o výběru dodavatele námitky O2, ve kterých bylo namítáno, že není možné přezkoumat postup zadavatele při hodnocení nabídek, neboť zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje relevantní hodnocené údaje z typových úloh jednotlivých účastníků odpovídající slovnímu hodnocení. Na základě těchto námitek zadavatel oslovil účastníky zadávacího řízení se žádostí o poskytnutí souhlasu ke zveřejnění jimi zpracovaných typových úloh. Od dvou účastníků zadávacího řízení souhlas obdržel, avšak navrhovatel a jeden další účastník zadavateli souhlas neposkytli. Navrhovatel k tomu konkrétně uvedl, že nesouhlasí se zveřejněním jím zpracované typové úlohy ostatním účastníkům, neboť by tím došlo k porušení jeho práva jako dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Informace obsažené v řešení typové úlohy navrhovatel považuje za svoje know-how. Řešení dle navrhovatele obsahuje specifické poznatky, které jsou výsledkem jeho dlouhodobých zkušeností v oblasti návrhu a vývoje informačních systémů a představují unikátní řešení, přičemž se dle navrhovatele jedná o konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti.

Zadavatel následně rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Jako jeden z důvodů zrušení zadávacího řízení zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl, že nemůže při realizaci zadávacího řízení naplnit zásadu transparentnosti, neboť není schopen zajistit, aby součástí zprávy o hodnocení byly relevantní hodnocené údaje z typových úloh jednotlivých účastníků zadávacího řízení, neboť souhlas s takovým postupem neudělili zadavateli všichni účastníci zadávacího řízení. Zadavatel však k tomuto důvodu vyloučení neuvedl v oznámení o zrušení zadávacího řízení nic dalšího, tedy nijak blíže nevysvětlil, z jakého důvodu považuje za nutné,

Povinnost zadavatele uvést ve zprávě o hodnocení nabídek hodnocené údaje z nabídek je explicitně uvedena v § 119 odst. 2 písm. d) zákona, podle kterého musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Tato povinnost je projevem zásady transparentnosti.

V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že jedním z kritérií hodnocení bude řešení praktické úlohy. Účastníkům řízení tedy muselo být již dopředu zřejmé, že hodnocené údaje z jimi řešených typových úloh budou muset být v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona uvedeny ve zprávě o hodnocení nabídek, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v typových úlohách. Jen v takovém případě může zadavatel dostát zásadě transparentnosti. Podle Úřadu tak není zřejmé, z jakého důvodu zadavatel po obdržení námitek jednoho z účastníků zadávacího řízení požadoval po účastnících souhlas se zveřejněním relevantních hodnocených údajů z typových úloh. Pokud účastníci podali do zadávacího řízení svou nabídku, souhlasili tak s podmínkami zadávacího řízení, mimo jiné i s podmínkami pro hodnocení nabídek, a muselo jim tak být zřejmé, že pokud jedním z kritérií hodnocení je řešení typové úlohy, pak musí být v souladu s § 119 odst. 2 písm. d) zákona součástí zprávy o hodnocení nabídek i hodnocené údaje z těchto typových úloh. To, proč zadavatel pro dosažení své povinnosti dle § 119 odst. 2 písm. d) zákona (povinnost uvést ve zprávě o hodnocení nabídek hodnocené údaje z typových úloh) potřeboval dodatečný souhlas jednotlivých účastníků zadávacího řízení, zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení nijak nevysvětlil. Zadavatel současně nevysvětlil ani to, proč právě v důsledku neudělení tohoto souhlasu nemůže zajistit, aby relevantní hodnocené údaje z typových úloh jednotlivých účastníků zadávacího řízení byly součástí zprávy o hodnocení nabídek.

Nadto Úřad považuje za nutné zdůraznit, že sám zadavatel ve svém vyjádření k návrhu poukazoval na to, že navrhovatel nijak nekonkretizoval, která informace z dokumentu zachycujícího zpracování typové úlohy by měla obsahovat obchodní tajemství, a že tedy není zřejmé, proč navrhovatel nesouhlasí se zveřejněním své typové úlohy. Podle zadavatele nebylo zadání typové úlohy takového charakteru, aby zpracované typové úlohy mohly obsahovat obchodní tajemství. Současně i sám zadavatel ve vyjádření k návrhu výslovně uvedl, že navrhovatel neprokázal, že jeho zpracování typové úlohy obsahuje definiční znaky obchodního tajemství.

Úřad konstatuje, že právě popsanými tvrzeními uvedenými ve vyjádření k návrhu zadavatel sám přiznal, že informace obsažené v řešení typové úlohy zpracované navrhovatelem za obchodní tajemství nepovažuje. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu tedy vůbec požadoval od navrhovatele udělení souhlasu se zveřejněním hodnocených údajů z řešených typových úloh, resp. proč neudělením tohoto souhlasu zdůvodňuje zrušení zadávacího řízení. Pokud sám zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že řešení typové úlohy navrhovatele žádné obchodní tajemství neobsahuje, pak de facto popírá existenci jím uváděného důvodu pro zrušení zadávacího řízení.

Úřad tak k prvnímu důvodu pro zrušení zadávacího řízení uzavírá, že jeho vymezení v oznámení o zrušení zadávacího řízení nepovažuje za dostatečně jednoznačné a srozumitelné, neboť z oznámení o zrušení nijak nevyplývá, proč zadavatel považuje za nutné, aby mu účastníci zadávacího řízení dali souhlas ke zveřejnění relevantních hodnocených údajů z typových úloh, a proč tedy neudělení tohoto souhlasu znamená neschopnost zadavatele zajistit, aby relevantní hodnocené údaje z typových úloh byly součástí zprávy o hodnocení nabídek. Na základě takto formulovaného důvodu je fakticky znemožněno přezkoumat, zda se jedná o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Dále se Úřad zabýval druhým důvodem zrušení zadávacího řízení uvedeným v oznámení o zrušení zadávacího řízení, kterým je skutečnost, že digitalizační platforma, se kterou měla být

Zadavatel tedy v oznámení o zrušení zadávacího řízení nejprve uvedl, že skutečnost, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku evidence ovocných sadů připravena na integraci, mění podmínky vývoje EOS. Zadavatel však nijak blíže nevysvětlil, jak konkrétně nepřipravenost digitalizační platformy na integraci podmínky vývoje EOS ovlivňuje, resp. které konkrétní podmínky vývoje EOS musejí být v důsledku skutečnosti, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku EOS připravena na integraci, změněny, a jak konkrétně se tato skutečnost promítne do zadávacího řízení.

Zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení dále v souvislosti s tvrzenou nepřipraveností digitalizační platformy na integraci uvedl, že v současné době není schopen postavit najisto, jaké jsou relevantní požadavky na EOS a jak by vzhledem k tomu probíhal vývoj EOS, nijak blíže ale nevysvětlil, jak konkrétně nepřipravenost digitalizační platformy na integraci mění požadavky na EOS, resp. jaké konkrétní požadavky na EOS musejí být změněny, a jak konkrétně se tato skutečnost promítne do zadávacího řízení. Zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení pouze uvedl, že je za dané situace nucen přepracovat požadavky na EOS, aby odpovídaly reálné situaci, nijak blíže ale nevysvětlil, které konkrétní požadavky na EOS uvedené v zadávací dokumentaci neodpovídají aktuálnímu stavu a musejí tak být změněny.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že účastníci řízení se z oznámení o zrušení zadávacího řízení dozvěděli pouze to, že důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku evidence ovocných sadů připravena na integraci, což má za následek změnu podmínek vývoje EOS a nejistotu zadavatele ohledně požadavků na EOS, resp. nutnost jejich přepracování. Z takto formulovaného odůvodnění zrušení zadávacího řízení však neplyne, jaký konkrétní dopad má tato skutečnost na zadávací řízení, resp. zda a případně jak konkrétně tato skutečnost mění podmínky vývoje EOS a požadavky na EOS, které byly vymezeny v zadávací dokumentaci. Ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona stanovuje jako jednu z podmínek pro zrušení zadávacího řízení to, že se musí jednat o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Úřad podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 2. 1. 2024 a v doplnění vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2024 uvedl podrobnější popis digitalizační platformy včetně vysvětlení, proč je pro funkčnost EOS digitalizační platforma podstatná, avšak v oznámení o zrušení zadávacího řízení nic takového uvedeno není. Úřad ve své rozhodovací praxi ustáleně a opakovaně upozorňuje, že nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o zrušení není možné následně doplňovat či dovysvětlovat, tj. všechny důvody pro zrušení zadávacího řízení musí být jasně, srozumitelně a přezkoumatelně popsány již v oznámení o zrušení zadávacího řízení zaslaném účastníkům zadávacího řízení, což se v šetřeném případě nestalo. Navíc je Úřad toho názoru, že ani z výše uvedených vyjádření zadavatele ve správním řízení neplyne, jaké konkrétní požadavky na EOS musejí být změněny. Zadavatel ve svém doplnění vyjádření ze dne 12. 1.

Zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl, že v době zahájení zadávacího řízení předpokládal, že EOS bude integrována s digitalizační platformou, a že v současné době je zřejmé, že tato digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku evidence ovocných sadů na integraci dostatečně připravena (což je zadavatelem prezentovaný důvod pro zrušení zadávacího řízení). Zadavatel však v oznámení o zrušení zadávacího řízení nespecifikoval, v jakém okamžiku a na základě čeho se o této skutečnosti dozvěděl. Jak Úřad uvedl výše, jednou z podmínek pro možnost zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 zákona je časová podmínka, tj. důvody pro zrušení se musejí vyskytnout v průběhu zadávacího řízení. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Zadavatel však v oznámení o zrušení zadávacího řízení okamžik, kdy se dozvěděl o skutečnosti, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku

Úřad tak ke druhému důvodu zrušení zadávacího řízení shrnuje, že jeho vymezení v oznámení o zrušení zadávacího řízení nepovažuje za dostatečně konkrétní, jednoznačné a určité, neboť na základě takto formulovaného důvodu je fakticky znemožněno ověřit, jaký konkrétní dopad má skutečnost, že digitalizační platforma nebude v době předpokládaného vzniku EOS dostatečně připravena na integraci, na podmínky vývoje EOS a na požadavky na EOS, resp. jaký konkrétní dopad má tato skutečnost na zadávací řízení, a zda se důvod pro zrušení zadávacího řízení vyskytl v průběhu zadávacího řízení.

Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť ve vztahu k oběma zadavatelem prezentovaným důvodům zrušení zadávacího řízení platí, že nejsou v oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny. Úřad se tak ztotožňuje s názorem navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení neobsahuje podrobné a dostatečné zdůvodnění důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, které bylo oznámeno oznámením o zrušení zadávacího řízení, včetně tohoto oznámení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku včetně oznámení o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení včetně tohoto oznámení o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

JUDr. Miroslav Cák, Sokolovská 663/136c, 186 00 Praha