ÚOHS S0892/2025/VZ – VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Česk

VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu

Spisová značka: ÚOHS-S0892/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-03531/2026/500

Brno 27. 1. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 11. 2025

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2,

•

navrhovatel – Algotech, a. s., IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00

Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2025 Mgr. Lukášem

Zahrádkou, advokátem, ev. č. ČAK 12022, společnosti GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO

08464715, se sídlem Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4,

•

vybraný dodavatel – České Radiokomunikace a. s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1,

Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne

26. 11. 2025 společností INDOC s. r. o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice,

160 00 Praha 6

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření

rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“,

jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných

zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne

19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025,

rozhodl takto:

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8 – ze dne 21. 11. 2025 na zahájení správního řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12,

120 00 Praha 2 – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody

„VZ5_2025 – Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo

odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025

pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 5403812025, se v části týkající se nastavení zadávacích podmínek citovaného zadávacího řízení podle

§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Praha 8 – ze dne 21. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Český

rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 – učiněných v otevřeném

řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „VZ5_2025 – Cloudové služby pro online

distribuci obsahu Českého rozhlasu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 8. 2025

a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním

věstníku Evropské unie dne 19. 8. 2025 pod ev. č. 540381-2025, se s výjimkou té části, ve vztahu ke

které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona

č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly

zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 (dále

jen „zadavatel“) – zahájil dne 18. 8. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení

k uveřejnění podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání rámcové dohody „VZ5_2025 –

Cloudové služby pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu“, přičemž oznámení

o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2025

pod ev. č. Z2025-045961 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 5403812025 (dále jen „zadávací řízení“).

18. 9. 2025 do 11:00 hodin.

IČO 24775487, se sídlem Sokolovská 668/136d, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení

zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 11. 2025 Mgr. Lukášem Zahrádkou, advokátem,

ev. č. ČAK 12022, společnosti GT Legal, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 08464715, se sídlem

Pujmanové 1753/10a, Nusle, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) a nabídku

2

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

dodavatele – České Radiokomunikace a. s., IČO 24738875, se sídlem Skokanská 2117/1,

Břevnov, 169 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne

26. 11. 2025 společností INDOC s. r. o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, Dejvice,

160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“).

Rozhodnutí o námitkách navrhovatel považuje za věcně nesprávné, nesrozumitelné

a nepřezkoumatelné. Úvodem svého návrhu navrhovatel též uvádí, že nemá přístup

k dokumentaci o zadávacím řízení, a nemůže tedy ověřit, jaké úkony zadavatel provedl, což

omezuje možnost posoudit, zda jsou závěry zadavatele podloženy relevantní dokumentací.

Navrhovatel uvádí, že ačkoliv nabídka vybraného dodavatele vykazovala zjevné indicie MNNC,

zejména výraznou cenovou odchylku od předpokládané hodnoty rámcové dohody a od

ostatních nabídek, zadavatel tuto skutečnost neidentifikoval a nespustil formální postup dle

§ 113 odst. 4 zákona. Zadavatel se dle navrhovatele omezil na dílčí objasnění vybraných

položek, aniž by komplexně prověřil, zda celková nabídková cena pokrývá veškeré náklady na

plnění předmětu rámcové dohody. Zadavatel dle navrhovatele rovněž nevyhodnotil, zda

nebyly naplněny podmínky pro povinné vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6

zákona, přičemž závěr o tom, že se o MNNC nejedná, nijak konkrétně a přezkoumatelně

neodůvodnil.

3

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

nemusí na migraci dat vynaložit žádné prostředky, kdežto vybraný dodavatel by musel

komplexní a nákladnou migraci dat zahrnout do nabídky, a nabídkovou cenu tak musí tato

položka výrazně navyšovat; nabídková cena vybraného dodavatele je však významně nižší.

Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 98/2023-82 ze dne 27. 9. 2024, kde soud konstatoval, že

zadavatel nemůže považovat nabídku za reálnou jen na základě svého subjektivního dojmu

nebo pouhého mechanického srovnání s ostatními nabídkami, a dále že v případě podezření

na MNNC je zadavatel povinen provést konkrétní šetření, vyžádat si od uchazeče podrobné

vysvětlení a důkladně analyzovat jednotlivé nákladové položky nabídky. Dále navrhovatel

odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne 14. 9. 2017,

kde měl soud uvést, že obecné konstatování bez řádného odůvodnění v situaci, kdy existuje

reálné podezření na MNNC, je nedostatečné, nepřezkoumatelné a v rozporu se zákonem

a zásadou transparentnosti. Navrhovatel pak odkazuje na metodiku Centrální harmonizační

jednotky Ministerstva financí č. 3, verze 2.0 (dále jen „metodika CHJ“), která zadavatelům

ukládá povinnost provést analýzu nákladů nabídky, vyžádat si vysvětlení od uchazeče

a případně obstarat odborný posudek, pokud vznikne podezření na MNNC.

MNNC. Sám zadavatel tak dle navrhovatele identifikoval podezření na MNNC, ale přesto

nepostupoval podle § 113 odst. 4 zákona, a neobdržel tak od vybraného dodavatele písemné

zdůvodnění všech složek nabídkové ceny ani potvrzení podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

4

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

MNNC, nicméně tento výklad nelze dle navrhovatele akceptovat, neboť je nepřiléhavý

a vytržený z kontextu. Dle navrhovatele uvedené platí pouze za situace, kdy žádná z nabídek

objektivně nevzbudí podezření na MNNC, což však není šetřený případ. V této souvislosti

navrhovatel odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi správních soudů i Úřadu, která se sice

vztahuje k předchozí právní úpravě (zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), avšak její

závěry zůstávají dle názoru navrhovatele platné a relevantní i v rámci současného zákona

(např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013–61, rozsudek Krajského soudu

v Brně č. j. 62 Af 28/2011– 334 a rozhodnutí Úřadu sp. zn. S 541/2014) a jednoznačně

konstatují, že v případech, kdy okolnosti zadávacího řízení poskytují konkrétní indicie

o existenci MNNC, je zadavatel povinen vyžádat si její zdůvodnění.

199/2021-71, z něhož vyplývá, že ačkoliv je cenotvorba ve fázi vytváření ceny v kompetenci

dodavatele, nelze přistoupit na tvrzení, že není rolí zadavatele, aby do této kompetence

vstupoval a nehodnotil ji. Naopak, právě důkladné hodnocení nabídkových cen je zárukou

spravedlivého rozhodování a základním předpokladem naplnění zásad rovnosti

a transparentnosti veřejných zakázek. Zadavatel dle navrhovatele neprokázal, že by při

posouzení nabídky vybraného dodavatele postupoval s odbornou péčí a zásadami

transparentnosti, přiměřenosti a rovného zacházení, jak mu ukládá zákon. Naopak, zůstaly

zcela nezodpovězeny zásadní otázky týkající se reálnosti, úplnosti a udržitelnosti nabídkové

ceny. Navrhovatel proto setrvává na stanovisku, že zadavatel svým postupem porušil zákon

a že tato pochybení mohla mít zásadní vliv na výběr dodavatele. Zadavatel byl dle

navrhovatele povinen postupovat podle § 113 zákona, provést důkladné posouzení, vyžádat

si vysvětlení ceny od vybraného uchazeče a ve zprávě o hodnocení nabídek uvést podrobné

odůvodnění svého rozhodnutí. Zadavatel se měl dle navrhovatele zejména zaměřit na to, zda

nabídková cena vybraného dodavatele není bezdůvodně podhodnocena a umožní mu

dlouhodobě řádné a kvalitní plnění předmětu rámcové dohody. Žádné takové posouzení však

dle navrhovatele zadavatel dle zprávy o hodnocení nabídek ze dne 6. 10. 2025 neprovedl

a spokojil se pouze s obecným konstatováním: „Komise při posuzování nabídky s nejnižší

nabídkovou cenou ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka

neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Toto tvrzení však dle navrhovatele

neodpovídá realitě (i s ohledem na jednání samotného zadavatele) a nebylo nijak odůvodněno

ani podloženo konkrétními zjištěními.

5

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

levnější nabídka neobsahuje MNNC, způsobenou, mimo jiné, restriktivním výkladem

zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.

Není jasné, jakou výkonnostní úroveň má dodavatel garantovat. Požadavek je tak formulován

neúplně, což mohlo vést k rozdílným předpokladům účastníků a k ovlivnění nabídkových cen.

Dále navrhovatel uvádí specifikaci úložiště v článku 2.2 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy,

kde je požadováno „úložiště o kapacitě 20 TB“, avšak bez jakéhokoli upřesnění typu,

výkonových parametrů a rychlosti úložiště; různé technologie úložišť se přitom dle

navrhovatele zásadně liší jak z hlediska pořizovací ceny, tak z hlediska provozního výkonu.

Navrhovatel pak zmiňuje další články zadávací dokumentace s tím související (článek 5.2, 5.3

Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy) a uvádí, že slovní popis výkonových kategorií úložiště

jako „standardní“, „vysoká“ či „špičková“ rychlost čtení/zápisu dat je zcela nedostačující pro

účely objektivního hodnocení nabídek. Tyto pojmy nejsou dle navrhovatele v zadávací

dokumentaci číselně definovány, neobsahují žádné konkrétní metriky, ani referenční scénáře,

přičemž zadavatel tím fakticky ponechal na dodavatelích, jakou úroveň výkonu nabídnou,

ačkoliv právě to mělo být jednoznačně určeno zadávací dokumentací. Závěrem navrhovatel

zmiňuje nekonzistentní úroveň certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé úrovně

certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, a to např. v článcích 2.2, 5.2, 6.3 a 6.11

Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy; není tak zřejmé, jaký standard dostupnosti je

požadován, přičemž tato nekonzistence mohla dle navrhovatele vést k rozdílným výkladům a

kalkulacím.

6

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Nejvyšší správní soud konstatoval, že princip transparentnosti je narušen, pokud zadávací

podmínky obsahují prvky vzbuzující pochybnosti o jasnosti a správnosti postupu zadavatele.

Dále navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0040/2021/VZ ze dne 13.9.2021, kde

Úřad konstatoval porušení § 36 odst. 3 zákona a zásady transparentnosti v důsledku

nejednoznačných pokynů zadavatele, které způsobily nejistotu ohledně rozsahu nákladových

položek, jež měli uchazeči zahrnout do nabídkové ceny, a dále na rozsudek Krajského soudu

v Brně č.j. 30 Af 75/2020-151 ze dne 14. 12. 2022, kde soud potvrdil, že pokud zadavatel

neposkytne dostatečně podrobné podklady, takže si dodavatelé nemohou učinit

jednoznačnou představu o předmětu plnění, jedná se o porušení zákona.

MNNC, kdy tato nejasnost dále zvyšuje potřebu řádného postupu dle § 113 odst. 4 zákona

k ověření, zda je nabídková cena vybraného dodavatele stanovena v souladu se zadavatelem

zamýšleným rozsahem rámcové dohody.

Vyjádření zadavatele k návrhu

7

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

aktuální nabídce navrhovatele – o více než 20 % vyšší; dle zadavatele je tedy otázkou, zda

naopak stávající cena navrhovatele není „mimořádně vysoká“. Dle zadavatele není důvodné

dovozovat indicie o MNNC z odchylky od předpokládané hodnoty ani od dosavadní ceny

navrhovatele. S ohledem na shora uvedené snížení ceny navrhovatele oproti aktuální smlouvě

se jeví jako zcela neopodstatněná argumentace navrhovatele, že v odvětví cloudových služeb

v současnosti dochází k výraznému růstu nákladů; pokud by tato skutečnost byla univerzálně

platná, muselo by to mít za následek i zvýšení ceny navrhovatele, což se nestalo. Zadavatel

dodává, že ceny licencí VMware vCloud Director, na které se prostřednictvím článků o jejich

zvýšení navrhovatel významně odvolává, zároveň dle znalostí zadavatele ani netvoří

rozhodující složku celkové nabídkové ceny.

Zadavatel pak upřesňuje, že nabídka vybraného dodavatele vyšší náklady na zřízení

infrastruktury a migraci dat oproti nabídce navrhovatele skutečně obsahuje, přičemž celkový

rozdíl nabídkové ceny pak vyplývá z nižší ceny vybraného dodavatele v dalších položkách. Dle

zadavatele není v rozporu se zákonem ani zadávacími podmínkami, že dodavatelé přistupují

k nacenění komplexních cloudových služeb navzájem odlišným způsobem. Zadavatel uvádí, že

pokud vybraný dodavatel garantoval realizovatelnost plnění za jím nabízenou cenu a doložil

detailní popis způsobu plnění, zadavatel neshledává důvod ani další otázky, které by měl při

posouzení jeho nabídky přezkoumávat.

29. 9. 2025. Zadavatel akcentuje, že o prověření skutečností dle § 113 odst. 4 zákona byl

navrhovatel informován v rozhodnutí o námitkách.

10. 9. 2019, č. j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr).

8

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění. Zadavatel pak má za to, že vybraný dodavatel je

rovněž natolik významným dodavatelem na relevantním trhu, že hodnota rámcové dohody

(dle nabídky vybraného dodavatele 16 127 840 Kč za 4 roky) nepředstavuje zásadní položku

vůči celkovému objemu jeho zakázek. Obavy, že by vybraný dodavatel nebyl pro svou

nabídkovou cenu s to ekonomicky dostát svým závazkům ze smlouvy, jsou tak dle zadavatele

nanejvýš hypotetické.

27. 9. 2024, ze kterého navrhovatel dovozuje, že „zadavatel nemůže považovat nabídku za

reálnou jen na základě svého subjektivního dojmu nebo pouhého mechanického srovnání

s ostatními nabídkami“, zadavatel uvádí, že dle jeho názoru jsou však závěry Nejvyššího

správního soudu v odkazovaném rozsudku opačné, tzn. zadavatelé musí své závěry o existenci

MNNC postavit na objektivních důvodech, tj. nemohou je založit na pouhých indiciích

(k tomuto zadavatel cituje část odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne

18. 5. 2023, č. j. 29 Af 45/2020-266, který byl Nejvyšším správním soudem potvrzen –

konstatování o existenci MMNC musí být „opřen[o] o hmatatelné podklady umožňující bez

dalšího shledat konstatovanou MNNC“). Navrhovatel dle zadavatele nepředložil žádné

argumenty ani indicie nad rámec přezkoumání již provedeného zadavatelem, které by jakkoli

odůvodňovaly potřebu rozšířit rozsah posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele.

9

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

platí, že i kdyby zadavatel na základě zjištěných skutečností při objasňování nabídky

identifikoval, že nabídková cena vybraného dodavatele představuje MNNC, fakultativního

postupu podle § 48 odst. 4 zákona by nevyužil, neboť vybraný dodavatel svou cenovou

nabídku zdůvodnil a zadavatel nemá pochybnosti o její realizovatelnosti.

Český rozhlas, coby zadavatele, nebude ve významné míře vztahovat, pročež zadavatel

nepovažoval za nutné specifikovat v zadávací dokumentaci podrobnější požadavky v této

oblasti, jelikož technická specifikace dle jeho názoru stanoví dostatečné parametry zajišťující

kybernetickou bezpečnost nabízeného řešení. Zadavatel dodává, že přesto postupoval při

posuzování nabídky obezřetně a v rámci žádosti o vysvětlení nabídky po vybraném dodavateli

(nad rámec nezbytné potřeby zadavatele) požadoval i uvedení způsobu, jakým budou

naplněny požadavky vyplývající ze směrnice NIS 2, přičemž vybraný dodavatel k tomuto

požadavku poskytl dostatečné vysvětlení. K námitce týkající se požadavku na výkon virtuálních

CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy, konkr. požadavku na

„4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře Intel kompatibilní“, zadavatel uvádí, že cílem

zadavatele nebylo zajištění specifického hardware, ale zajištění služeb poskytovaných na

infrastruktuře, která zvládne zátěž za daných podmínek. K navrhovatelem tvrzené nejasnosti

specifikace úložiště (kapacita, typy a výkonové úrovně) zadavatel cituje konkrétní pasáže

dotčených kapitol technické specifikace a uvádí, že jádrem této námitky navrhovatele je

tvrzená neurčitost výkonových kategorií úložiště. Navrhovatel nicméně dle zadavatele

opomíjí, že pro kritické části infrastruktury (databáze, statický obsah) jsou výkonnostní

parametry úložiště definovány konkrétně pomocí IOPS a propustnosti (MiB/s). Kategorizace

standardní/vysoká/špičková je navázána na účel (archivace, běžné aplikace, business-critical

DB) a slouží jako obecné rozdělení tříd výkonu pro dané potřeby. Tvrzení navrhovatele, že

zadavatel „fakticky ponechal na dodavatelích, jakou úroveň výkonu nabídnou,“

nekoresponduje s požadavky technické specifikace, která odráží potřeby zadavatele na plnění

10

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

rámcové dohody. K nekonzistentní úrovni certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé

úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, zadavatel uvádí, že tyto technické

požadavky vymezil spolu s odkazem na klasifikaci, která je dodavatelům na relevantním trhu

obecně známá.

Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného

opatření, eventuálně v části směřující proti zadávacím podmínkám správní řízení zastavil,

neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Další průběh správního řízení

11

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

12

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Právní posouzení

Obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém

porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmínkám pak musí být v souladu s § 242 odst. 4

zákona zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek. Jestliže přitom

návrhu nepředchází řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené

řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení

zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany

dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy

dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými

zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

Obdobně se vyjádřil také Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 2019,

č. j. 7 As 131/2019 – 31, kde uvedl, že: „Z právní úpravy plyne, že pokud dodavatel námitky

nepodá (případně tyto podá opožděně), není následně oprávněn brojit proti postupu

zadavatele u stěžovatele1. Námitky jsou tudíž podmínkou sine qua non následného podání

návrhu u stěžovatele. V této souvislosti přitom není rozhodné, zda k podání návrhu a k zahájení

přezkumného správního řízení u stěžovatele skutečně dojde, či nikoliv.“.

1

Myšleno Úřadu – pozn. Úřadu

13

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

ustanovení zadávací dokumentace, která byla dle jeho názoru nejasná a umožňující rozdílný

výklad, a to

•

•

•

•

•

požadavek na vyhrazené servery dle čl. 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného návrhu

smlouvy, konkr. ustanovení, že „(…) výpočetní prostředky serveru (CPU, RAM) jsou

vyhrazené pouze pro zadavatele.“,

požadavek na výkon virtuálních CPU v článcích 2.2, 4.2.6 a 4.2.7 Přílohy č. 6 závazného

návrhu smlouvy, konkr. požadavek na „4 jádra o taktu 3 GHz na 64 bitové architektuře

Intel kompatibilní“,

požadavek na specifikaci úložiště v článku 2.2 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy,

kde je požadováno „úložiště o kapacitě 20 TB“, avšak bez jakéhokoli upřesnění typu,

výkonových parametrů a rychlosti úložiště, přičemž navrhovatel pak zmiňuje další

články zadávací dokumentace s tím související (článek 5.2, 5.3 Přílohy č. 6 závazného

návrhu smlouvy) a uvádí, že slovní popis výkonových kategorií úložiště jako

„standardní“, „vysoká“ či „špičková“ rychlost čtení/zápisu dat je zcela nedostačující pro

účely objektivního hodnocení nabídek,

požadavek zadavatele na úroveň certifikace, kdy se v dokumentaci objevují různé

úrovně certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, a to např. v článcích 2.2, 5.2,

6.3 a 6.11 Přílohy č. 6 závazného návrhu smlouvy,

zadávací dokumentace neobsahuje výslovný požadavek na splnění podmínek nové

právní úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti.

18. 9. 2025 do 11:00 hodin (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž námitky proti

rozhodnutí o výběru (jiné námitky navrhovatel nepodal) byly zadavateli doručeny až dne

27. 10. 2025, tzn. prokazatelně po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

25. 1. 2011).2

2

Ačkoli se uvedená judikatura vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, k zákonu č. 137/2006

Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze uvedené závěry analogicky aplikovat i na v současnosti

účinnou zákonnou úpravu, neboť princip podání námitek a jejich přezkumu zůstal v zásadě zachován.

14

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

jednalo o skutečnosti, které snad vyšly najevo až po podání nabídek, popř. po rozhodnutí

zadavatele o výběru dodavatele, neboť navrhovatel odkazuje na konkrétní ustanovení

zadávací dokumentace, která byla v zadávací dokumentaci v navrhovatelem namítaném znění

obsažena od počátku uveřejnění zadávací dokumentace, a pokud je navrhovatel považoval za

nejasné, popř. umožňující rozdílný výklad, měl se bránit právě podáním námitek proti

zadávacím podmínkám. Např. skutečnost, že v zadávací dokumentaci se objevují různé úrovně

certifikace datacentra, a to „TIER III“ a „TIER III+“, musela být navrhovateli naprosto zřetelná

již při studiu zadávací dokumentace. Ke stejným závěrům lze poté dospět v případě ostatních

námitek týkajících se absence přesnějšího vymezení některých požadavků, promítnutí právní

úpravy zákona o kybernetické bezpečnosti do zadávacích podmínek či popisu výkonových

kategorií úložiště. Navrhovateli nic nebránilo podat proti těmto částem zadávací dokumentace

námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona. Samotný fakt, že až po provedení hodnocení

nabídek, v návaznosti na tvrzení o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele,

navrhovatel namítá, že zadávací podmínky mohly nebo měly být ze strany zadavatele

stanoveny jiným způsobem, přitom neopravňuje navrhovatele k podání námitek proti

zadávacím podmínkám po uplynutí lhůty dle ust. § 242 odst. 4 zákona.

Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze

o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího

soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: »O zrušení rozsudku soudu

prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá

z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani

v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223

o.s.ř. stanovena forma rozsudku.«“ S ohledem na právě uvedené Úřad rozhodl o zastavení

řízení v relevantní části tímto rozhodnutím.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

15

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké

nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností

uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení

není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu

s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu,

informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

cloudových služeb pro online distribuci obsahu Českého rozhlasu včetně podpory, rozvoje,

úpravy cloudové platformy, pronájmu infrastruktury, workshopů a školení. (…) Podrobný popis

plnění je uveden v příloze č. 6a – Technická specifikace a v příloze č. 6b – Soupis serverů a

cloudů této Zadávací dokumentace (…). (…). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí

26.000.000,- Kč (slovy: dvacet šest milionů korun českých) bez DPH.“.

16

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Pro zpracování nabídkové ceny účastník použije „Tabulku pro vypočet nabídkové ceny“ (příloha

č. 5 této ZD), koncipovanou jako souhrnný položkový rozpočet, kde účastník nacení všechny

požadované položky. (…)

Pokud účastník ocení kteroukoliv část nabídkové ceny nulovou nebo mimořádně nízkou

nabídkovou cenou, bude požádán o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké

nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ, případně o objasnění údajů dle § 46 ZZVZ.«.

Zadavatel má v zadávací dokumentaci v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ vyhrazeno právo na

písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny či písemné zdůvodnění způsobu

stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, pokud účastník ocení kteroukoli část nabídkové

ceny nulovou položkou. Zadavatel tímto žádá účastníka o písemné zdůvodnění způsobu

stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny těch položek, které dodavatel ocenil nulovou

hodnotou a to konkrétně:

• provoz infrastruktury (dle MP včetně zálohování, logování, monitoringu a dalších položek

neuvedených níže)

• cloudová technologie (hypervisor)

• statická IPv4 adresa

• statická IPv6 adresa

V rámci zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel v souladu s ustanovením

§ 113 odst. 4 ZZVZ požaduje rovněž potvrzení, že

• účastník při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních

předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů

a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné

zakázky, a

• neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

17

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

„• účastník při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních

předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů

a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné

zakázky, a

• neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

Dne 30. 09. 2025 jsme obdrželi Vaše doplnění nabídky (…). (…)

Zadavatel by Vás rád v souladu se zadávacími podmínkami a §113 ZZVZ požádal o další

doplnění zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a to tak, že jednoznačně uvedete, do

kterých konkrétních položek uvedených v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny byla hodnota

nulových položek započtena, resp. rozpuštěna. Povinnost pro objasnění výše zmíněného

explicitně vychází z §113 ZZVZ.

Jedná se konkrétně o tyto položky:

• provoz infrastruktury (dle MP včetně zálohování, logování, monitoringu a dalších položek

neuvedených níže)

• cloudová technologie (hypervisor)

• statická IPv4 adresa

statická IPv6 adresa“.

Cenové rozdíly v položkách, do nichž byly nulové položky rozpuštěny, v porovnání s nabídkou

účastníka druhého v pořadí nevykazují žádné zásadní odchylky. Komise se nezabývala logickým

či technickým propojením mezi nulovými položkami a položkami, do kterých byla jejich cena

alokována, neboť tato skutečnost náleží do oblasti obchodní strategie jednotlivých uchazečů,

a komise není oprávněna takovéto skutečnosti posuzovat.

18

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Komise rovněž provedla základní kontrolní propočet s cílem ověřit, zda rozpuštění nulových

položek nemůže v případě budoucí změny počtu objednaných dílčích položek způsobit

znatelnou změnu výsledné ceny, která by mohla znevýhodnit jiné uchazeče nebo významně

navýšit celkovou nabídkovou cenu vybraného dodavatele. Na základě dostupných údajů nebylo

zjištěno žádné takové riziko.

5) Komise po posouzení druhého Objasnění nabídky účastníka konstatovala, že Objasnění již

splňuje požadavky zadavatele a komise následně dokončila posouzení splnění podmínek účasti

účastníka, který se umístil na prvním místě se závěrem, že vybraný dodavatel splnil zadávací

podmínky.“

Zadavatel při hodnocení nabídek nevyhodnotil celkovou nabídkovou cenu vybraného

dodavatele jako MNNC, avšak z důvodu řádného ověření způsobu stanovení ceny požadoval

její objasnění u položek uvedených v příloze č. 5 – Tabulka pro výpočet nabídkové ceny, které

byly oceněny nulovou hodnotou, a to v souladu se zadávací dokumentací (…)

Dne 3. října 2025 zadavatel obdržel od vybraného dodavatele podrobné objasnění způsobu

stanovení cen položek, které byly oceněny nulovou hodnotou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že tvrzení stěžovatele, dle něhož zadavatel nepostupoval v souladu

s § 113 ZZVZ, je mylné. Zadavatel v souladu se ZZVZ vyzval vybraného dodavatele ke

zdůvodnění způsobu stanovení ceny a provedl důkladné posouzení nabídkové ceny, aby ověřil,

zda zohlednil veškeré náklady na realizaci plnění. (…)

Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že provedl posouzení MNNC v souladu s § 113 ZZVZ a cenovou

nabídku vybraného dodavatele nevyhodnotil jako nabídku s MNNC. (…)

Pro vyvrácení pochybností nesprávného postupu zadavatel doplňuje, že v rámci objasňování

položek oceněných vybraným dodavatelem nulovou hodnotou, si zadavatel nechal pro jistotu

vybraným dodavatelem potvrdit skutečnosti dle § 113 odst. 4 ZZVZ, čímž nebyly naplněny

podmínky povinného vyloučení dle odst. 6 zmíněného ustanovení ZZVZ.

Za této situace, kdy byly nulové položky vybraným dodavatelem dostatečně vysvětleny,

nabízené technické řešení bylo dostatečně objasněno pro soulad se zadávacími podmínkami

a kdy celková nabídková cena s ohledem na tyto skutečnosti a přijatelný rozdíl oproti

nabídkové ceně stěžovatele, dospěl zadavatel, resp. hodnotící komise k názoru, že takovou

19

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

nabídkovou cenu jako celek nelze považovat za mimořádně nízkou, která by mohla ovlivnit

kvalitu poskytovaného plnění, natož přimět zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele

z účasti v zadávacím řízení.«

Právní posouzení

Director, který je zadavatelem vyžadován, což musí rozdíl mezi současnou cenou těchto služeb

dle aktuálně uzavřené smlouvy a nabídkovou cenou vybraného dodavatele též výrazně

navyšovat; na základě právě uvedeného měl zadavatel dle navrhovatele přistoupit k posouzení

nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké a zahájit postup dle § 113

zákona. Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel pojal

pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele a opakovaně ho žádal o dílčí objasnění

jeho nabídky; takový postup však navrhovatel považuje za nedostatečný a zadavatel měl dle

navrhovatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a zahájit řádné posouzení MNNC.

24. 7. 2024) a další rozhodovací praxe soudů (např. rozsudek Krajského soudu v Brně

č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023). Právě s ohledem na primární charakter institutu

MNNC jakožto ochranného nástroje zadavatele jsou stanovena i práva a povinnosti zadavatele

a účastníků zadávacího řízení s tím související a taktéž do jisté míry omezená přezkumná

pravomoc Úřadu (jak bude blíže rozvedeno dále).

3

Např. PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon

o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ.

Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X..

20

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

V takovém případě je povinností zadavatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat

si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které

musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník

zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících

z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních

předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění

veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze

zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem

nedodržování právních předpisů, nebo že účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou

veřejnou podporu, případně písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje

potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen podle § 113 odst. 6

zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle

§ 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka

zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako

mimořádně nízkou, a to i v případě, že tento svou MNNC zdůvodnil nedostatečně. Zadavatel

však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4

zákona. Jinými slovy, zadavatele váže povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze

v zákonem konkrétně vyjmenovaných případech, tzn. – zjednodušeně řečeno – pokud je

nabídková cena mimořádně nízká z důvodu, že dodavatel při plnění veřejné zakázky nezajistí

dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, nebo z důvodu obdržení

neoprávněné veřejné podpory (pro úplnost je vhodné dodat, že to vše navíc platí pouze

v rámci zadávacích postupů, na které dopadá § 113 zákona).

21

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

nabídkové ceny, a to tak, že jednoznačně uvedete, do kterých konkrétních položek uvedených

v Tabulce pro výpočet nabídkové ceny byla hodnota nulových položek započtena, resp.

rozpuštěna.“.

Z právě uvedeného zcela explicitně vyplývá, že se zadavatel nabídkovou cenou vybraného

dodavatele z hlediska její výše (zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou) seriózně zabýval

a že ve výsledku považoval vysvětlení vybraného dodavatele za dostatečné a MNNC za

zdůvodněnou.

Právě uvedené potvrzuje i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2025 sp.zn. 30 Af

5/2024, ve kterém soud – právě k otázce posuzování MNNC – uvedl, že jeho úkolem (stejně

jako úkolem Úřadu) není zabývat se otázkou, zda nabídka vůbec obsahuje MNNC nebo zda

měl zadavatel považovat poskytnuté zdůvodnění MNNC za dostatečné; jak Úřad, tak správní

soudy se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel odůvodnil svůj postup transparentním

a přezkoumatelným způsobem, tj. zda postupoval racionálně, logicky, bezrozporně, resp.

objektivně (k tomu srov. bod 56 odkazovaného rozsudku).

S ohledem na to, že zadavatel identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele (přestože

ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že předložená nabídka neobsahuje MNNC, k tomu

22

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

podrobněji viz dále), tento postupoval zákonem předvídaným způsobem, když přistoupil ke

druhé fázi posuzování MNNC, tedy ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele

o zdůvodnění nabídkové ceny, resp. jejích jednotlivých částí shledaných zadavatelem jakožto

obsahující MNNC prostřednictvím žádostí o objasnění 1 a 2. Z předmětných žádostí

o objasnění 1 a 2 je zřejmé, že tyto mj. směřují ke zjištění, zda nabídková cena vybraného

dodavatele splňuje obligatorní zákonné požadavky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b)

zákona. V rámci objasnění 1 a 2 vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že zajistí dodržování

povinností podle citovaného ustanovení zákona, přičemž z obsahu těchto objasnění ani

z jiných částí dokumentace o zadávacím řízení neplyne žádná indicie o tom, že by tomu tak být

nemělo, resp. že by měla být nabídková cena vybraného dodavatele MNNC právě z důvodu

porušování těchto povinností (ostatně je třeba zdůraznit, že uvedené neplyne ani z úvah

navrhovatele). Zadavatel tedy neměl povinnost vybraného dodavatele vyloučit ve smyslu

§ 113 odst. 6 zákona, kdy bylo následně pouze na jeho uvážení, zda vyhodnotí zdůvodnění jako

relevantní a „přijme“ jej, tedy vybraného dodavatele ponechá v zadávacím řízení, či nikoliv.

S ohledem na zákonný rámec institutu MNNC tak nelze dovodit, že by se zadavatel při

posouzení nabídkové ceny z pohledu MNNC u vybraného dodavatele dopustil porušení

zákona, resp. že by k posouzení MNNC fakticky vůbec nepřistoupil, jak uvedl navrhovatel

v námitkách.

23

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

kde zadavatel uvedl, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu

ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou

nabídkovou cenu.“. Tu musí Úřad konstatovat, že takové vyjádření zadavatele je právně

chybné a zejména neodpovídá skutkovému stavu, neboť zadavatel naopak prokazatelně

shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele, když tuto objasňoval a fakticky tak postupoval

podle § 113 zákona. Citovaná formulace je tudíž velmi nepřesná, zavádějící a lze též uvést, že

touto formulací zadavatel mohl ohrozit transparentnost zadávacího řízení; uvedený závěr

o MNNC v nabídce vybraného dodavatele měl být v předmětné zprávě o hodnocení

formulován v tom smyslu, že zadavatel shledal MNNC v nabídce vybraného dodavatele,

provedl úkony vyžadované zákonem, když vybraného dodavatele požádal o vysvětlení MNNC

a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, přičemž vysvětlení vybraného dodavatele

přijal a obdržel zákonem vyžadované potvrzení; taková formulace by odrážela skutečný stav

věci. S ohledem na popsaný postup zadavatele se Úřad podrobně zabýval otázkou, zda tímto

postupem skutečně nedošlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení (a narušení

práv navrhovatele) v takové míře, že by to bylo důvodem ke zrušení úkonů zadavatele

souvisejících s posuzováním a hodnocením nabídky vybraného dodavatele.

20. 7. 2023, kde bylo výslovně uvedeno následující: „Důležité je, zda je takové vysvětlení

srozumitelné a uvěřitelné pro zadavatele. Objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny není

samostatným procesem, v němž má uchazeč ke všem svým tvrzením předkládat důkazy a má

obstát při kontrole svého vysvětlení ostatními uchazeči. Pokud je pro zadavatele vysvětlení

přesvědčivé, žádný předpis mu neukládá, že musí požadovat též důkazy pro ověření takového

vysvětlení. Je na něm, jak obezřetný bude.“). Úřad v této souvislosti akcentuje, že i přes velmi

strohé a zmatečné vyjádření zadavatele ve zprávě o hodnocení nabídek byl o postupu

zadavatele a závěrech týkajících se posouzení MNNC vybraného dodavatele navrhovatel

vyrozuměn v rámci rozhodnutí o námitkách, a to v návaznosti na jím vznesené námitky

ohledně ukazatelů pro MNNC v nabídce vybraného dodavatele, kdy v tomto rozhodnutí

zadavatel navrhovatele zcela konkrétně a srozumitelně informoval o tom, jakým způsobem

postupoval, tzn., že „(…) vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny

a provedl důkladné posouzení nabídkové ceny, aby ověřil, zda zohlednil veškeré náklady na

realizaci plnění.“, dále že posouzení provedl v souladu s § 113 zákona, když si od vybraného

dodavatele vyžádal i potvrzení dle § 113 odst. 4 zákona, a že tudíž nebyly naplněny podmínky

24

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona. Veškeré tyto informace

byly v rozhodnutí o námitkách obsaženy a navrhovatel se tak dozvěděl všechny stěžejní

informace ohledně posouzení MNNC vybraného dodavatele.

MNNC pro navrhovatele by bylo vhodné, pokud by zadavatel k uvedenému sdělil více

skutečností, nelze i s ohledem na výše uvedené zkonstatovat, že by to, zejména pak ve spojení

s rozhodnutím o námitkách, činilo celý proces posouzení MMNC zcela nečitelným

a netransparentním. Ostatně je třeba rozlišovat situace, kdy stěžovatel namítá, že zadavatel

měl shledat MNNC a tato shledána nebyla, kdy se zadavatel vypořádá s důvody, proč tvrzení

stěžovatele nesvědčí dle něj pro shledání MNNC a „nastartování“ celého procesu

zdůvodňování MNNC, a situace, kdy zadavatel potvrzuje, že MNNC shledána byla a byl řádně

proveden celý postup dle § 113 zákona. I přes výše uvedené konstatování zadavatele uvedené

ve zprávě o hodnocení nabídek, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou

ve smyslu ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje

mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“, je třeba s ohledem na skutkový stav, o kterém byl

navrhovatel prokazatelně informován v rozhodnutí o námitkách, konstatovat, že se v šetřené

věci jedná právě o tuto situaci. Zadavatel v tomto případě de facto ve shodě se stěžovatelem

fakticky identifikuje MNNC (přestože zpráva o hodnocení nabídek zmatečně uvádí něco

jiného), kdy pak je (s výjimkou důvodů dle § 113 odst. 6, o nichž však nejsou v šetřeném

případě indicie) čistě na zadavateli, zda zdůvodnění této MNNC ze strany daného dodavatele

přijme či nikoliv, přičemž tedy jakákoliv úvaha stěžovatele o dostatečnosti zdůvodnění MNNC

a otázce jejího přijetí zadavatelem nemá v kontextu posuzování dodržení zákonných pravidel

ze strany zadavatele relevanci. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 98/2023-82 ze

dne 27. 9. 2024, na který navrhovatel odkazuje, je tak v šetřené věci nepřiléhavý, neboť ten se

vztahuje právě na situaci, kdy zadavatel žádné šetření a objasňování MNNC vůbec neprováděl.

Ani rozsudek č. j. 7 As 199/2021-71 ze dne 17. 8. 2021 zmíněný navrhovatelem není v šetřené

věci zcela přiléhavý, neboť ten se týká situace, kdy byl dodavatel kvůli MNNC neoprávněně

vyloučen, přičemž tu je zřejmé, že takové odůvodnění musí být vůči vyloučenému dodavateli

velmi podrobné. Další judikatura a rozhodnutí Úřadu uváděné navrhovatelem (rozsudek

Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 103/2013–61, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62

Af 28/2011– 334 a rozhodnutí Úřadu sp. zn. S541/2014) pak dle názoru Úřadu není, přestože

se vztahují k předchozí právní úpravě, s výše uvedenými závěry Úřadu v rozporu, neboť

předmětné prameny navrhovatel zmiňuje z toho důvodu, že v nich Nejvyšší správní soud

a Úřad uvádí indicie, které mají zadavatele vést k tomu, aby si vyžádal zdůvodnění MNNC, což

zadavatel, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení i z rozhodnutí o námitkách,

prokazatelně učinil.

25

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

Zákon též nestanoví, že je zadavatel povinen posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny uvést

v oznámení o výběru dodavatele, tedy zadavatel není povinen o posouzení mimořádné nízké

nabídkové ceny u vybraného dodavatele informovat všechny účastníky zadávacího řízení.“ 4.

K odkazu navrhovatele na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 180/2016-32 ze dne

14. 9. 2017, na který navrhovatel v souvislosti s netransparentností zprávy o hodnocení

nabídek odkazuje, a podle kterého je zadavatel povinen transparentně uvést výsledek šetření

MNNC ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že ten se vztahuje k již

neaktuální právní úpravě, a nelze ho tak v šetřené věci aplikovat, což potvrzuje i rozhodnutí

Úřadu sp. zn. S0324/2019/VZ ze dne 29. 10. 2019, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp.

zn. R0214/2019 ze dne 29. 1. 2020, kde předseda Úřadu výslovně uvedl, že „(…) pro účely

současné právní úpravy zprávy o hodnocení nabídek již nejsou použitelné závěry učiněné

v komentáři k bývalému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (…), ani v rozsudku

č. j. 5 As 180/2016 – 32 ze dne 14. 9. 2017. Výčet informací, které je zadavatel povinen ve

zprávě o hodnocení nabídek obsáhnout (respektive byl za účinnosti předchozího zákona

povinen obsáhnout ve zprávě o posouzení a hodnocení), byl totiž novou právní úpravou zúžen,

a jak uvádí správně Úřad v napadeném rozhodnutí, obsahem této zprávy je nyní povinně pouze

hodnocení nabídek, do nějž posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nespadá.“.

1 a 2 zejm. např. v protokolech o jednání komise I. – III.), pouze se pak zmatečně vyjádřil

o identifikaci MNNC v nabídce vybraného dodavatele a o „přijetí“ jejího zdůvodnění ve zprávě

o hodnocení nabídek, kdy však samotný postup zadavatele při identifikaci a posuzování MNNC

v nabídce vybraného dodavatele nejeví žádné známky nečitelnosti, neférovosti či zastřenosti

– právě naopak, když zadavatel řádně provedl posouzení nabídkové ceny vybraného

dodavatele a po identifikaci MNNC v rámci této ceny se řádně tohoto dodavatele dotázal na

její objasnění se všemi náležitostmi takové žádosti, a nakonec se opětovně dotazoval i na tam

identifikovaná rizika, přičemž své výsledné vyhodnocení získaných informací a podkladů řádně

4

PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon

o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-6]. ASPI_ID KO134_2016CZ.

Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

26

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

zaznamenal. Pokud by zadavatel nepostupoval při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce

vybraného dodavatele v souladu se zákonem, případně pokud by veškerý jeho postup v tomto

kontextu nebyl přezkoumatelný z dokumentace o zadávacím řízení, pak by samozřejmě

nemohl obstát. Taková situace však v šetřeném případě nenastala. Současně je podstatné, že

navrhovatel je kromě vybraného dodavatele jediným dalším účastníkem zadávacího řízení,

přičemž v návaznosti na jím vznesenou námitku ohledně otázky identifikace MNNC v nabídce

vybraného dodavatele v námitkách zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele

informoval o tom, že postupoval dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel MNNC

objasnil a zadavatel toto objasnění přijal. Zadavatelovo vyjádření ve zprávě o hodnocení

nabídek, ve smyslu, že „Komise při posuzování nabídky s nejnižší nabídkovou cenou ve smyslu

ustanovení § 113 ZZVZ dospěla k závěru, že předložená nabídka neobsahuje mimořádně nízkou

nabídkovou cenu.“, tak lze považovat spíše za jakousi nešikovnost a zřejmé nepochopení

zákonné úpravy průběhu posouzení MNNC zadavatelem, nikoliv však jako snahu zadavatele

o neférový postup, nebo postup, který by vzbuzoval pochybnosti o pravých důvodech

jednotlivých kroků zadavatele, a to zejména ve spojení s rozhodnutím o námitkách, které vůči

navrhovateli celý postup zadavatele při objasňování MNNC osvětlilo.

27

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

zavádějící a neodpovídající informacím, kterými navrhovatel před podáním návrhu

prokazatelně disponoval, když mu zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela explicitně

potvrdil, že si vyžádal podrobné objasnění způsobu stanovení ceny a provedl důkladné

posouzení nabídkové ceny a zároveň že si vyžádal i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4

zákona, tzn. navrhovatel věděl o tom, jakým způsobem zadavatel postupoval, a disponoval

všemi informacemi, na základě kterých mohl zvážit a kvalifikovaně posoudit, zda zadavatel

v souvislosti s posouzením MNNC postupoval zákonem požadovaným způsobem.

Úřadu přezkoumatelné, srozumitelné a obsahuje poměrně podrobné a srozumitelné

odůvodnění skutečností, pro které byly námitky odmítnuty; zároveň se zadavatel vyjádřil ke

všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Je přitom třeba uvést, že ani

navrhovatel neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které považuje rozhodnutí o námitkách za

nepřezkoumatelné, a toto tvrzení tak zůstává ve zcela obecné rovině. Naopak situace, kdy

navrhovatel se závěry uvedenými v rozhodnutí o námitkách na mnoha místech návrhu věcně

polemizuje, spíše svědčí o tom, že rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné je. Úřad má za to,

že zadavatel v rozhodnutí o námitkách řešil a přezkoumatelně odůvodnil všechny sporné body

předestřené navrhovatelem v podaných námitkách a funkce námitek spočívající ve vyřešení

„sporných otázek“ mezi zadavatelem navrhovatelem, tu zejm. otázky postupu zadavatele při

posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, tak byla splněna, když

se navrhovatel dozvěděl všechny podstatné skutečnosti, a přestože informace tu uvedené

zcela nereflektoval, nelze tvrdit, že by z toho důvodu bylo rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Úřadu vypracováno v souladu se zákonem a Úřad neshledal důvod k jeho zrušení.

28

Č.j.: ÚOHS-03531/2026/500

zadávacího řízení, která by mohla být důvodem pro zrušení úkonů zadavatele, a to zejména

s ohledem na skutečnost, že relevantní informace navrhovatel obdržel v rozhodnutí

o námitkách.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu

pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –

Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad

proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí

nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná

v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové

schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

29