ÚOHS S0944/2024/VZ – Rozšíření CDP Přerov – nová budova

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Správa železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7,

Dle bodu 1.2 a 1.3 dílu 1 „Požadavky a podmínky pro zpracování nabídky“ části 2 „Pokynů pro dodavatele“ ze dne 12. 8. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě předmětné veřejné zakázky jedná o sektorovou veřejnou zakázku na stavební práce.

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 4.2 zadávací dokumentace „výstavb[a] nové budovy CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční dopravy na území Moravy a Slezska a umístění technologického zařízení pro systémy řízení. S tím souvisí i vybudovaní nového energocentra pro zálohované napájení obou technologických budov. Dále budou vybudovány nové garáže a parkoviště jak pro služební vozy tak i pro vozy zaměstnanců.

Z čl. 5.3 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel nesdělil výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak stanovil nejvyšší přípustnou nabídkovou cenu ve výši 2 346 410 943 Kč bez DPH.

Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem nejprve stanovena do 13. 9. 2024 10:00 hod.

Zadavatel obdržel dne 21. 10. 2024 námitky navrhovatele – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Freyova 91/6, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 11. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 15. 11. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, konkrétně proti údajně diskriminačně nastavenému technickému požadavku na spojku vznětového motoru náhradního zdroje elektrické energie DUPS1 (dále také jen „DUPS“), který má zvýhodňovat konkrétního výrobce. Navrhovatel uvádí, že v České republice dochází stejným způsobem k omezování hospodářské soutěže opakovaně, a to od roku 2020.

Navrhovatel v úvodu návrhu vysvětluje, že součástí náhradního zdroje elektrické energie je spojka, která může být dvojího druhu – mechanická a elektromagnetická. Zařízení se spojkou mechanickou vyrábí na celém světe pouze společnost Hitec Power Protection BV a jejím českým dodavatelem je navrhovatel. Zařízení s elektromagnetickou spojkou pak vyrábí pouze společnost Rolls-Royce Solution Liege S.A. a jejím jediným českým distributorem je společnost

Zadavatel v předmětné veřejné zakázce požaduje využití spojky elektromagnetické, navrhovatel je však přesvědčen, že přes konstrukční odlišnost jsou obě řešení z hlediska funkce, kvality, bezpečnosti a spolehlivosti zcela rovnocenná. Řešení s elektromagnetickou spojkou je však dvakrát dražší.

V rámci reakce na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace navrhovatel obdržel od zadavatele vyjádření, že umožňuje dodání stejného nebo technicky a kvalitativně lepšího řešení splňujícího požadavky zadávací dokumentace, avšak neakceptuje jiné plnění než elektromagnetickou spojku. Dle navrhovatele z právě uvedeného plyne, že zadavatel ve skutečnosti rovnocenné řešení neakceptuje.

Navrhovatel je přesvědčen o rovnocennosti mechanické a elektromagnetické spojky a odmítá technické argumenty zadavatele, které jsou podle něj nesprávné. Za technicky nesprávné označuje navrhovatel také závěry, ke kterým dospěl Úřad v rozhodnutí č. j. ÚOHS16076/2021/500/AIv ze dne 14. 5. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ. Závěry v cit. rozhodnutí byly dle navrhovatele učiněny na základě nekvalifikovaných podkladů a je třeba je zrevidovat.

Zadavatel dle navrhovatele stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti, zákazu diskriminace a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 5 zákona a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020-720 ze dne 27. 1. 2021,

Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel může stanovit zadávací podmínky v souladu se svými potřebami, nicméně tím nesmí omezovat hospodářskou soutěž. Dále uvádí, že zadavatel musí své požadavky definovat jejich účelem (výkonem a funkcí), nikoliv konkrétním způsobem provedení. V předmětném případě by tedy zadavatel měl „ponechat zcela stejně definované funkce náhradního zdroje energie, resp. požadavky na funkci spojky, ale neměl by autoritativně stanovit, že k realizaci je možné využít pouze jedno konkrétní řešení (elektromagnetickou spojku), lze-li realizace, při zachování funkcí, dosáhnout i jinými řešeními.“.

Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel svým požadavkem na elektromagnetickou spojku nepřímo odkázal na jediného výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A., resp. jediného dodavatele pro český trh společnost PRONIX, a bezdůvodně tím omezil hospodářskou soutěž.

K argumentaci zadavatele vyšší spolehlivostí a minimální údržbou elektromagnetické spojky navrhovatel uvádí, že tato nemá reálný podklad. Co se týče údajné vyšší spolehlivosti elektromagnetické spojky, žádná kapacita v oboru nic takového doposud nepotvrdila a v praxi s tímto řešením není na českém trhu dostatek zkušeností. Jediná společnost Škoda Auto a.s.,

Navrhovatel nesouhlasí s postupem zadavatele, který zavrhuje dodání mechanické spojky generálně, ačkoliv co se týče spolehlivosti spojky, vždy záleží na konkrétním technickém řešení a konstrukci.

Pokud zadavatel dále argumentuje tím, že je jeho provoz významnou stavbou dopravní infrastruktury a objektem strategického významu, navrhovatel (aniž by popíral strategický význam předmětného plnění) trvá na tom, že v případě stanovení zadávacích podmínek je vždy nutné stanovit účel, který má řešení naplnit, a nikoliv určovat konkrétní způsob řešení.

Navrhovatel dále v návrhu reaguje na rozhodnutí zadavatele o námitkách.

Zadavatel požaduje funkci nouzového mechanického startu motoru, pokud dojde k selhání standardního elektrického startu náhradního zdroje elektrické energie, tedy požaduje záložní systém záložního systému. Navrhovatel ve svém řešení poskytuje záložní systém záložního systému, a navíc nabízí i třetí záložní systém pro nouzový mechanický start motoru pomocí akumulovaného stlačeného vzduchu. Navrhovatel upozorňuje, že elektromagnetická spojka není záložním systémem záložního systému, neboť používá stejné zařízení pro oba starty a v případě selhání mechanické či elektrické funkce elektromagnetické spojky nedojde ani k základnímu ani k záložnímu startu. Nadto se porucha elektrického systému obou startů projeví až v momentě aktivace. Mechanická spojka oproti tomu funguje pouze na principu mechaniky bez přítomnosti elektrického systému a její případná porucha se projeví při běžném provozu.

Navrhovatel uvádí, že kromě společnosti Škoda Auto, která má s oběma typy zařízení zkušenost minimálně po dobu 7 let, těmito zkušenostmi disponuje také nizozemská společnost Rabobank (která má obě zařízení v provozu 17 let) a belgická společnost Luminus

Navrhovatel dodává, že společnost Škoda Auto si zařízení od výrobce Hitec Power Protection

Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že zahraniční praxe je pro praxi v České republice irelevantní. U nadlimitních veřejných zakázek by zadavatel neměl opomíjet minimálně praxi v rámci Evropské unie.

K zadavatelem tvrzené bezúdržbovosti elektromagnetické spojky navrhovatel uvádí, že je absurdní si myslet, že by nějaké zařízení bylo bezúdržbové. U elektromagnetické spojky dochází zejména při užití pro start motoru k nežádoucím momentovým rázům (důvodem je rozdílná rychlost mezi roztočeným alternátorem a stojícím motorem) a v jejich důsledku k opotřebení elektromagnetické spojky. Elektromagnetická spojka tedy údržbu potřebuje a navrhovatel to dokládá přiložením manuálu k zařízení výrobce „Maintenance Chart for NoBreak KS® 11513004AN“ (v anglickém jazyce), ve kterém je uvedeno, že je třeba pravidelně kontrolovat povrch spojovacích disků pro možnou frikci, elektrické napájení spojky (cívku) a také kontrolovat a nastavit správnou vzdálenost mezi disky spojky. Navrhovatel dodává, že potřebu údržby u elektromagnetické spojky potvrzují také servisní pracovníci.

Navrhovatel souhlasí se zadavatelem, že DUPS nemůže přes mechanickou spojku nouzově nastartovat dieselagregát, nicméně tvrdí, že použití mechanické spojky zvyšuje spolehlivost zařízení minimálně ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že mechanická spojka na rozdíl od elektromagnetické nepotřebuje pro svou funkci elektrický systém, jehož případná porucha vede k nepřipojení motoru. Druhým důvodem je absence nežádoucích momentových rázů, které mohou poškodit motor. V souvislosti s momentovými rázy navrhovatel odkazuje na vyjádření Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, které si navrhovatel nechal zpracovat. V důsledku interních předpisů univerzity však ještě ve chvíli podání návrhu nebyla připravena oficiální podepsaná verze uvedeného vyjádření. Navrhovatel dodává, že vyjádření Úřadu předloží, jakmile jej bude mít k dispozici.

Zadavatel požaduje nouzový mechanický start motoru v případě selhání elektrického startovacího systému, a to pouze elektromagnetickou spojkou. Dle navrhovatele si v tomto zadavatel protiřečí. Elektromagnetická spojka je pouze druhý startér motoru, který stejně jako redundantní startovací systém Hitec Power Protection BV využívá energii kinetického modulu, avšak s nežádoucím momentovým rázem. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že není důležité, zda je start redundantní, elektrický nebo mechanický, zadavatel požaduje pouze záložní start s elektromagnetickou spojkou.

Dle navrhovatele není zařízení s elektromagnetickou spojkou záložním systémem záložního systému, jak tvrdí zadavatel, neboť elektromagnetická spojka je kritické nezálohované zařízení, jehož porucha způsobí nefunkčnost zařízení. Vyšší komplexnost elektromagnetické spojky je spíše nevýhodou.

Pokud zadavatel tvrdí, že za účelem zajištění maximální spolehlivosti požaduje zařízení pracující co nejvíce na fyzikálních principech a dále maximální jednoduchost spojenou s omezením počtu mechanických částí, které mohou selhat, navrhovatel uvádí, že mechanická spojka využívá neelektrické fyzikální principy a je absolutně autonomní. Oproti tomu elektromagnetická spojka je kromě mechanického také elektrické zařízení, tedy není autonomní, a může selhat hned ve dvou částech – mechanické i elektrické.

Zadavatel požaduje mechanický záložní start pomocí elektromagnetické spojky, která je stejně jako základní startér, který mechanicky roztáčí hřídel motoru, elektro mechanickým zařízením.

Dle navrhovatele na trhu neexistují kromě výrobce Rolls-Royce Solution Liege S.A. další výrobci zařízení s elektromagnetickou spojkou, jak tvrdí zadavatel. Výrobce Hitzinger Power Solutions

Navrhovatel se dále vyjadřuje k odkazu zadavatele na správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ, v rámci kterého se Úřad otázkou elektromagnetické a mechanické spojky již zabýval. Navrhovatel upozorňuje na to, že se Úřad v cit. rozhodnutí předmětnou otázkou zabýval pouze obiter dictum, nikoli meritorně, a navíc jsou jeho závěry nesprávné. Úřad totiž závěry dovodil na základě stanovisek Vysokého učení technického

Navrhovatel dále v návrhu specifikuje újmu, která mu postupem zadavatele vzniká. Je jí nemožnost nabídnout své plnění (mechanickou spojku pro vznětové motory záložního zdroje) generálnímu dodavateli předmětu veřejné zakázky, a realizovat tak zisk z poddodavatelského plnění. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že je aktivně legitimován k podání námitek i jako poddodavatel a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ. Navrhovatel upozorňuje na to, že hodnota jeho plnění dosahuje hodnoty až 75 mil. Kč bez DPH, a jedná se tedy o nezanedbatelnou částku.

Navrhovatel v závěru navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil, a současně Úřad žádá o nařízení předběžného opatření, kterým by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel a o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 11. 2024.

Dne 25. 11. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a téhož dne byla Úřadu zpřístupněna dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

Zadavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že sice námitky navrhovatele v zájmu transparentnosti meritorně vypořádal, nicméně dle jeho názoru navrhovatel není způsobilý ucházet se o veřejnou zakázku, a není tedy ani aktivně legitimován k podání námitek.

Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce značného rozsahu (přes 2 mld. Kč), přičemž dodávka náhradního zdroje elektrické energie, proti jejímž zadávacím podmínkám navrhovatel brojí, není součástí hlavního předmětu veřejné zakázky a tvoří pouze zlomek její předpokládané hodnoty (navrhovatelem uváděná hodnota jeho plnění činí 75 mil. Kč).

Navrhovatel se zabývá dodávkami a službami v oblasti záložních zdrojů UPS, baterií apod. a není dodavatelem stavebních prací, nedisponuje žádným oprávněním požadovaným pro prokázání profesní způsobilosti, a zadavatel pochybuje taktéž o naplnění podmínek ekonomické i technické kvalifikace. Zadavatel k vyjádření jako důkaz přikládá výpis

Zadavatel je toho názoru, že návrh proti postupu zadavatele může podat pouze dodavatel, tj. nikoliv poddodavatel. Přitom navrhovatel ani netvrdí, že má zájem podat nabídku společně s jinými dodavateli, svoji újmu definuje výhradně jako nemožnost realizovat zisk z poddodavatelského plnění. Smlouva s poddodavatelem je uzavírána mimo zadávací řízení a nemůže být podle zákona chráněna.

Zadavatel dodává, že žádný z tzv. generálních dodavatelů schopných podat nabídku na celý předmět plnění předmětnou zadávací podmínku za problematickou nevnímal.

K argumentaci navrhovatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ zadavatel uvádí, že se v případě odkazovaného rozhodnutí nejednalo o skutkově srovnatelnou situaci. V uvedeném rozhodnutí šlo o zcela podstatnou poddodávku, která byla svým významem a rozsahem zásadní pro plnění celé veřejné zakázky.

Zadavatel uzavírá, že je z jeho pohledu „nepřípustné, aby se zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku s hodnotou v řádech miliard korun mohli úspěšně domáhat poddodavatelé dílčích zařízení představujících svojí hodnotou zlomky hodnoty veřejné zakázky.“.

Zadavatel dále osvětluje, že požaduje mj. elektromagnetickou spojku vznětového motoru

Zadavatel uvádí, že důvody, proč uvedené technické řešení požaduje, podrobně popsal v rozhodnutí o námitkách, proto Úřad na tomto místě předkládá také argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.

Zadavatel stanovení předmětné zadávací podmínky v rozhodnutí o námitkách odůvodňuje s ohledem na citlivou povahu pracoviště zadavatele potřebou maximální spolehlivosti. Jedná se o požadavek týkající se zařízení fungujícího jako záložní systém záložního systému, jehož selhání je nepřijatelné.

Zadavatel stanovil zadávací podmínku pro větší spolehlivost spojky fungující na elektromagnetickém principu oproti spojce mechanické, přičemž předpoklad spolehlivosti obou řešení vyplývá již se samotné konstrukce a způsobu fungování obou řešení.

Výhoda řešení s elektromagnetickou spojkou spočívá ve skutečnosti, že se jedná o bezúdržbové řešení, jež nevyžaduje žádné další zařízení a žádnou další obsluhu.

Nevýhoda mechanické spojky pak spočívá v tom, že tato neumožňuje přenos točivého momentu oběma směry, a proto přes ni není možné nouzově nastartovat dieselagregát, což vede k nutnosti instalace dalšího zařízení, které může potenciálně selhat, instalace další přenosové soustavy (pro stlačený vzduch), která může selhat, vzniku dalších provozních nákladů na servis a revize těchto dodatečných zařízení a nutnosti prostorového navýšení pro tato další zařízení.

Zadavatel z uvedených důvodů nepovažuje řešení s mechanickou spojkou za rovnocenné.

Zadavatel je toho názoru, že „požadavek na použití DUPS s elektromagnetickou spojkou má svoji oporu v povaze veřejné zakázky a vychází z legitimních potřeb zadavatele.“.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu k tomuto dále uvádí, že není v pravomoci Úřadu posoudit, které z řešení je objektivně lepší. U každého z řešení lze totiž identifikovat výhody a nevýhody a důležité je, v čem spatřuje výhody zadavatel s ohledem na své legitimní potřeby. Zadavatel tedy musí být schopen své požadavky logicky odůvodnit s odkazem na své oprávněné potřeby.

Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že nepřipustil technicky rovnocenné řešení. V prvé řadě zadavatel upozorňuje na to, že navrhovatel své řešení vůbec nepředložil, nepodal nabídku a ani v rámci námitek a návrhu své řešení nepopsal. Není proto možné jeho technickou rovnocennost posoudit. Pokud pak jde o řešení, které navrhovatel naznačil v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, jeho popis je zcela nekonkrétní a zadavatel v obecné rovině konstatuje, že jej za rovnocenné nepovažuje (přičemž důvody navrhovateli sdělil již ve „Vysvětlení/změny/doplnění zadávací dokumentace č. 5“ ze dne 19. 9. 2024 a v rozhodnutí o námitkách).

Zadavatel je o nerovnocennosti přesvědčen především z toho důvodu, že pokud je záložní start prováděn sekundárním startérem za pomoci stlačeného vzduchu, není takový systém redundantní. Sekundární startér totiž pracuje do stejného ozubí věnce motoru jako primární startér a pokud by došlo k poruše pastorku nebo vylomení zubu v ozubí, došlo by k vyřazení obou startérů. Zadavatel však požaduje maximální redundanci obou startů, aby porucha při jednom z nich nemohla ovlivnit funkci druhého z nich. Zadavatelem požadované řešení umožňuje nouzový start i v případě poruchy komponent používaných při základním startu (tj. ozubení věnce motoru, pastorek apod.). Dle zadavatele vysoká míra spolehlivosti vyžaduje co největší redundanci základního a záložního startu.

Dalším důvodem je skutečnost, že systém s mechanickou spojkou potřebuje pro nouzový start dieselagregátu další zařízení (akumulovaný vzduch, další startér), zatímco systém se spojkou elektromagnetickou pracuje při základním i nouzovém startu bez dalšího zařízení. Záložní systém tedy vyžaduje dodání celého nového zařízení – soustavy se stlačeným vzduchem.

K argumentaci navrhovatele úspěšnými instalacemi náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou zadavatel uvádí, že se jedná o instalace v zahraničí, které jsou mimo postupy běžné u kritické infrastruktury v České republice. V případě zkušeností společnosti

Dle zadavatele se navrhovatel v rámci své argumentace vyhýbá hlavní technické podmínce zadavatele, kterou je požadavek na funkci nouzového (záložního) startu přímo mechanicky.

Zadavatel dále podrobněji předestírá své potřeby a popisuje způsob, jakým došel ke stanovení předmětného technického požadavku.

Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel potřebuje zajistit pracoviště CDP Přerov proti výpadkům či kolísání napájení s maximální technicky realizovatelnou mírou spolehlivosti. Proto zadavatel požaduje instalaci záložního dynamického zdroje DUPS, který bude v okamžiku selhání napájení ze sítě nastartován. Vzhledem k tomu, že může dojít k selhání startu DUPS, projektant navrhl řešení, kdy je možné DUPS nastartovat dvěma způsoby využívajícími dvou zcela nezávislých fyzikálních principů.

Základní způsob startu motoru je klasickým elektrickým startérem, který energií z olověných akumulátorů roztočí elektromotor a vysunutý pastorek do ozubeného věnce motoru roztočí hřídel, čímž dojde k překonání komprese válců a zažehnutí paliva. Záložní způsob je energií setrvačníku, která je přenesena přes vzduchovou mezeru elektromagnetického akumulátoru přímo do hřídele statoalternátoru a sepnutím elektromagnetu spojky dojde přes styčné plochy spojky k roztočení hřídele motoru, překonání komprese válců a k jeho zažehnutí. Tento druhý záložní způsob startu nesdílí s prvním základním způsobem žádné stejné díly, aby nemohlo dojít k selhání startu oběma způsoby ze společné příčiny. Aby bylo možné tento záložní způsob startu využít, je nutné, aby spojka umožňovala přenos momentu kinetického akumulátoru oběma směry (tedy nejen z motoru do setrvačníku s alternátorem, ale také ze setrvačníku do motoru).

Zadavatel požaduje, aby řešení naplňovalo dva základní principy – záložní start bude využívat co nejméně částí, dílů a systémů, neboť vyšší počet komponent zvyšuje pravděpodobnost selhání celku, a redundanci obou startovacích systémů, které nebudou sdílet žádné společné části a budou na sobě nezávislé.

Z uvedených důvodů zadavatel stanovil, že spojka vznětového motoru má být „[e]lektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby.“. Zadavatel dále stanovil, že „[v] případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově nastartován přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě havárie startérů, startovacích

Zadavatel dodává, že vycházel ze svých zkušeností s požadovaným technickým řešením v budově CDP Praha, kde je toto řešení řadu let provozováno a úspěšně prošlo zkušebním provozem. Uvedené zadavatel dokládá dokumentem „Závěrečné vyhodnocení zkušebního provozu náhradního zdroje DRUPS EURO-DIESEL“ ze dne 9. 3. 2019. Z něho vyplývá, že ověřovací provoz na CDP Praha probíhal od 7. 3. 2016 do 8. 3. 2019 a že „[p]o celou dobu ověřovacího provozu zařízení nevykazovalo žádné závady (…).“.

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se selhání elektromagnetické spojky projeví až v momentě aktivace. O případném selhání by byl zadavatel informován bezprostředně ze systému řízení (zadavatel požaduje diagnostiku soustrojí s dálkovým přenosem) již v běžném provozu.

Pokud navrhovatel uvádí, že v případě poruchy mechanického nebo elektrického systému elektromagnetické spojky nedojde ani k základnímu ani k záložnímu startu, jedná se o zavádějící tvrzení, neboť v takovém případě sice dojde k selhání celého soustrojí, nicméně to platí také pro spojku mechanickou, i porucha mechanické spojky způsobí nefunkčnost celého soustrojí.

K navrhovatelem zpochybňované bezúdržbovosti elektromagnetické spojky zadavatel uvádí, že požaduje spojku vznětového motoru „bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“ a je na dodavatelích uvedený požadavek splnit. Zadavatel je toho názoru, že mezi oběma řešeními je podstatný rozdíl z pohledu údržby a její náročnosti.

K tvrzení navrhovatele o nežádoucím momentovém rázu pojícím se s použitím elektromagnetické spojky zadavatel uvádí, že v rámci CDP Praha, kde je zadavatelem provozováno shodné zařízení s elektromagnetickou spojkou, takový efekt nezaznamenal.

Zadavatel je toho názoru, že všechny jeho požadavky jsou požadavky na výkon a funkci, a to včetně požadavku na elektromagnetickou spojku, neboť se jedná o vyjádření fyzikálního principu funkce spojky.

Elektromagnetická spojka není druhý startér motoru, jak tvrdí navrhovatel, ale je spínacím prvkem.

K námitce navrhovatele ohledně existence pouze jediného výrobce elektromagnetické spojky na světe zadavatel uvádí, že v době přípravy technických podmínek veřejné zakázky, tedy v roce 2018, vycházel z toho, že existují nejméně dva další výrobci – společnost Hitzinger

Zadavatel je přesvědčen, že pokud jsou jeho požadavky legitimní a technicky zdůvodněné, může být soutěž omezena i na jediného dodavatele. V předmětném případě navíc jde o zařízení představující zlomek plnění veřejné zakázky, žádný z kvalifikovaných generálních dodavatelů předmětnou zadávací podmínku nevnímal jako diskriminační a jedinou alternativou je zařízení navrhovatele, které nenaplňuje potřeby zadavatele.

Zadavatel uvádí, že nejde pouze o spolehlivost samotné spojky, ale o vyšší spolehlivost systému záložního startu, který umožňuje spojka.

Zadavatel označuje argumentaci navrhovatele za vnitřně rozpornou, neboť navrhovatel tvrdí, že neexistují data pro posouzení spolehlivosti obou systémů, avšak současně odkazuje na studii Českého vysokého učení technického v Praze údajně prokazující nižší spolehlivost systému s elektromagnetickou spojkou.

Zadavatel je přesvědčen, že závěr o spolehlivosti celkového řešení lze učinit již na základě samotného konstrukčního řešení.

K postupu Úřadu v rámci řízení vedených před Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-P0419/2021/VZ, zadavatel uvádí, že si je vědom skutečnosti, že Úřad v jejich rámci o požadavku na elektromagnetickou spojku meritorně nerozhodl, nicméně požadavkem se zabýval, shromáždil podklady (odborná vyjádření VUT v Brně a ČVUT v Praze) a získané informace interpretoval. Dle zadavatele z těchto informací a jejich interpretace Úřadem plyne, že se „jedná o technickou podmínku přinejmenším důvodnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o ideální, resp. nejlepší možné technické řešení (což ostatně není [Ú]řad oprávněn posuzovat).“

Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítnul jako podaný neoprávněnou osobou nebo jako nedůvodný.

Dne 28. 11. 2024 Úřad obdržel od navrhovatele dokument „Znalecký posudek startovacích systémů DUPS“, jehož autorem je pan doc. Ing. Pavel Mindl, CSc. působící na Katedře elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „odborné vyjádření ČVUT“), v němž se uvádí: „Porovnání vlastností startovacích systémů s elektromagnetickou spojkou a volnoběžnou spojkou mezi spalovacím motorem a zbývajícími částmi systémů nepřetržitého napájení (DUPS)

Systém s volnoběžnou spojkou

Systém s elektromagnetickou spojkou

Rozhodnutím ze dne 29. 11. 2024 Úřad zamítl návrh navrhovatele ze dne 15. 11. 2024 na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Usnesením ze dne 5. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 10. 12. 2024 se Úřad obrátil na České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, Katedru elektrických pohonů a trakce, IČO 68407700, se sídlem Technická

Dne 17. 12. 2024 Úřad v reakci na cit. žádost obdržel doplňující vyjádření doc. Ing. Pavla

K názoru ‚stěžovatele‘ na rovnocennost elektromagnetické a mechanické odstředivé spojky:

K požadavku ‚zadavatele‘ na potřebu maximální spolehlivosti vlastní spojky.

Redundance startovacích systémů

Další elektrický startér s nezávislým napájením z pomocného generátoru, který je součástí

Použít startovací systém se stlačeným vzduchem, který nastartuje spalovací motor nezávisle na elektrickém startéru.

Náročnost na údržbu

Závěr

Rozhodnutím ze dne 31. 12. 2024 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usnesením ze dne 7. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž zadavatel

Dne 7. 1. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, kterým reagoval na odborná vyjádření ČVUT, se kterými se zadavatel seznámil nahlédnutím do správního spisu (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 7. 1. 2025“).

Zadavatel úvodem uvádí, že dle jeho názoru nejsou odborná vyjádření ČVUT znaleckým posudkem, přestože jsou tak nazvána a jsou tak označována také navrhovatelem. Uvedená vyjádření postrádají všechny formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Na základě prvotního seznámení s odbornými vyjádřeními ČVUT je zadavatel přesvědčen, že uvedená vyjádření potvrzují jeho hlavní argumentaci ve vztahu ke spolehlivosti obou řešení, a tou je skutečnost, že slabinou řešení navrhovatele je využití stejného ozubí pro základní i záložní start motoru.

Dle zadavatele však odborná vyjádření vykazují obsahové nedostatky a některé formulace závěrů mohou být zavádějící. Za vadu odborných vyjádření zadavatel označuje nedostatek vstupních informací, v důsledku čehož se ČVUT vyjadřuje k oběma řešením pouze v obecné rovině, nikoli ve vztahu ke konkrétním potřebám zadavatele, resp. konkrétnímu předmětu plnění, či k parametrům řešení navrhovatele (zejména k soustavě se stlačeným vzduchem).

V této souvislosti zadavatel opět podotýká, že navrhovatel své údajně technicky rovnocenné řešení nijak technicky nepopsal.

Zadavatel dále upozorňuje na rozdílné vnímání pojmu „redundance“. ČVUT totiž zjevně užívá tento pojem ve smyslu prostého zdvojení funkce systému, avšak zadavatel jej užívá ve smyslu (maximální možné) nezávislosti dvou systémů se stejnou funkcí, tj. primárního a záložního.

Zadavatel je přesvědčen, že z procesního hlediska by mu měl být v této chvíli poskytnut prostor pro reakci na předložená odborná vyjádření. Zadavatel se proto v tuto chvíli s předmětnými odbornými vyjádřeními ČVUT podrobně seznámí, zkonzultuje je se svými technickými útvary, projektantem stavby, popř. výrobcem zařízení s elektromagnetickou spojkou, a následně navrhne doplnění odborného vyjádření o vypořádání dotazů formulovaných zadavatelem.

Zadavatel v závěru svého vyjádření navrhuje, aby Úřad podkladem rozhodnutí učinil také odborná vyjádření ČVUT a Vysokého učení technického v Brně opatřená v rámci řízení vedených před Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0341/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-P0419/2021/VZ, na jejichž základě Úřad dospěl ve vztahu k totožné otázce ke konkrétním závěrům.

Dne 14. 1. 2025 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, kterým reagoval na usnesení

96.

Jelikož navrhovatel doposud své údajně technicky rovnocenné řešení nepředložil, neuvedl žádné jeho konkrétní parametry a jeho podobu pouze naznačil (přičemž ani není zřejmé, zda by bylo možné zařízení umístit do vymezených prostor, neboť náhradní zdroj elektrické energie má být instalován ve velmi stísněném prostoru), zadavatel může na dotaz Úřadu reagovat pouze výše uvedeným obecným způsobem.

Zadavatel na základě takto obecných podkladů vyhodnotil, že řešení navrhovatele nenaplňuje cíle a potřeby zadavatele, kterými obecně jsou minimální údržba a maximální spolehlivost, a proto se nejedná o technicky rovnocenné řešení. Dle zadavatele je za účelem posouzení z hlediska § 89 odst. 5 a 6 zákona nutné požadovat, aby navrhovatel své řešení popsal v míře podrobnosti umožňující technické posouzení a je to navrhovatel, komu by měla být uložena povinnost se k předmětnému dotazu Úřadu vyjádřit.

Vzhledem k tomu, že zadavatel je pouze uživatelem předmětného zařízení a nezná technické detaily, obrátil se na projektanta stavby (který se podílel také na stanovení požadavků na náhradní zdroj elektrické energie) a dále na společnost PRONIX, jakožto dodavatele náhradního zdroje elektrické energie s elektromagnetickou spojkou, a Krajskou nemocnici

Ve vyjádření společnosti PRONIX zadavatel upozorňuje zejména na informace týkající se údržby samotné DUPS, tedy nikoliv tlakové soustavy, ke které primárně směřuje argumentace zadavatele. Z vyjádření dle zadavatele vyplývá, že u mechanické spojky je vyžadována výměna z důvodu opotřebení asi jednou za pět let, zatímco spojku elektromagnetickou není nutné po celou dobu životnosti (25 let) měnit. V mechanické spojce se dále nachází olej, a proto musí probíhat jeho periodická kontrola a výměna. Už tím, že zařízení s mechanickou spojkou a druhým startem obsahuje větší počet komponent, je údržba podstatně náročnější.

Zadavatel souhlasí s názorem společnosti PRONIX ohledně navrhovatelem předloženého důkazu – soupisu nároků na údržbu elektromagnetické spojky, kdy dle společnosti PRONIX z předloženého soupisu vyplývá, že elektromagnetická spojka vyžaduje pouze pravidelné vizuální kontroly, nikoliv údržbu či výměnu opotřebených komponent (je zde uvedeno slovo „check“, nikoliv „change“).

Závěrem zadavatel upozorňuje na skutečnost, že postup údržby zařízení s elektromagnetickou spojkou nemá žádnou vypovídací hodnotu, pokud není porovnán s postupem údržby zařízení se spojkou mechanickou. Tento postup by však musel předložit navrhovatel. Dle zadavatele by se následně ukázalo, že nároky na údržbu zařízení navrhovatele jsou podstatně vyšší.

K žádosti Úřadu o uvedení konkrétních výrobců/dodavatelů, kteří vyrábí/dodávají náhradní zdroj elektrické energie s elektromagnetickou spojkou, zadavatel uvádí, že v době projekční přípravy předmětné veřejné zakázky, která předcházela přípravě zadávacích podmínek, měl za to, že konkurencí výrobce společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. je společnost Hitzinger

Přestože z listin předložených navrhovatelem má vyplývat, že společnost Hitzinger Power

Dle zadavatele se s přihlédnutím k tomu, že se jedná o velmi specifické zařízení (kdy navíc počet instalací v České republice nedosahuje ani dvou desítek3) a vzhledem k tomu, že na trhu těchto zařízení je zapojení výrobců a výrobních řetězců i mimo Evropskou unii běžné, nemůže v předmětném případě jednat o nepřiměřené omezení hospodářské soutěže.

Zadavatel se dále vyjadřuje k odbornému vyjádření ČVUT, přičemž vychází z informací od projektanta stavby, vlastních odborných útvarů, společnosti PRONIX, Krajské nemocnice

Zadavatel je přesvědčen, že odborné vyjádření ČVUT „pomíjí řadu relevantních technických otázek, popř. na ně odpovídá pouze ve zcela obecné (či teoretické) rovině bez zohlednění konkrétních technických parametrů jednotlivých DUPS.“

Odborné vyjádření ČVUT označuje za jediné negativum elektromagnetické spojky značný momentový ráz, kterému je spojka při přenosu záběrového momentu vystavena. Ačkoliv tento problém v obecné rovině pravděpodobně existuje, z informací, které má zadavatel k dispozici, vyplývá, že se jej výrobcům těchto zařízení podařilo konstrukčně překonat. A tím už se odborné vyjádření nezabývá.

Zadavatel získal od Krajské nemocnice Liberec vyjádření společnosti Rolls-Royce Solutions

Zadavatel dále od společnosti PRONIX získal dokument společnosti Rolls-Royce Solutions Liege

Zadavatel je tedy toho názoru, že momentový ráz jako jediné negativum elektromagnetické spojky je v odborném vyjádření ČVUT značně přeceňován. Z vyjádření výrobce je zjevné, že za desítky let nedošlo k selhání žádného z více než 1000 vyrobených zařízení, proto byl dle

Zadavatel dodává, že momentovému rázu je vystavena také mechanická spojka.

Zadavatel dále uvádí, že se odborné vyjádření ČVUT nevěnuje pro zadavatele podstatnému aspektu havarijního startu DUPS, a tím je rychlost startu. Zařízení zadavatele jsou totiž citlivá na kolísání napětí v síti (zejména pokles), a proto pro zadavatele není podstatné pouze to, že ke startu vždy dojde, ale také to, jak rychle k němu dojde. Elektromagnetická spojka se při havarijním startu v případě poklesu otáček kinetického motoru sepne, energie je přenesena zpět na dieselmotor a ten je nastartován okamžitě, resp. jak vyplývá z výše cit. dokumentu výrobce v řádu cca 2 sekund.

Zadavatel upozorňuje na další výhodu elektromagnetické spojky, která se projeví při opakovaných řetězených výpadcích/poklesech napětí. V situaci, kdy se motor dotáčí při ukončeném výpadku a následně dojde k dalšímu výpadku, je možné v případě zařízení s elektromagnetickou spojkou motor opět připojit a zatížit jej. V případě zařízení s mechanickou spojkou je nejprve nutné dokončit vypínání dieselmotoru, pak jej nastartovat, srovnat otáčky motoru a kinetické části a pak teprve obě části propojit mechanickou spojkou.

Zadavatel shledává nedostatek odborného vyjádření ČVUT v jeho obecnosti a teoretické povaze, když se nijak nevěnuje četnosti poruch způsobených momentovým rázem. Odborné vyjádření sice identifikuje slabá místa obou řešení, avšak nijak nekvantifikuje a neporovnává, jaká je pravděpodobnost, že tato slabá místa prakticky způsobí selhání systému. Důsledkem je vyvolání dojmu, že slabá místa obou řešení mají stejný význam a závažnost.

Slabým místem zařízení s mechanickou spojkou je skutečnost, že oba startéry (hlavní i havarijní) se pastorkem zapojují do stejného ozubí, v důsledku čehož se nemůže jednat o redundantní záložní systém. Jedná se o konstrukční nedostatek označovaný zkratkou SPOF, tj. single point of failure, kdy selhání konkrétní komponenty způsobí selhání celého systému.

Zadavatel je proto toho názoru, že odborné vyjádření ČVUT srovnává nesrovnatelné. Nelze poměřovat momentový ráz v případě elektromagnetické spojky (kterému je vystavena i spojka mechanická), v jehož důsledku za několik desítek let nedošlo k jedinému selhání, a sdílený ozubený věnec obou startérů systému s mechanickou spojkou, kde k selháním v praxi dochází.

ČVUT by se dle zadavatele mělo s předloženými argumenty zadavatele a technickými aspekty obou řešení vypořádat a své odborné vyjádření doplnit. Nicméně vzhledem k tomu, že ČVUT nemá dostatek informací a odborné vyjádření ČVUT není znaleckým posudkem, považuje zadavatel za praktičtější a ekonomičtější, aby Úřad namísto doplňování odborného vyjádření provedl průzkum trhu mezi uživateli obou řešení – DUPS s elektromagnetickou a mechanickou spojkou – a vyžádal si odůvodnění volby toho kterého řešení, tedy z jakých důvodů a s ohledem na jaké potřeby dané řešení zvolili. Dle vyjádření společnosti PRONIX by se mělo jednat o 9 subjektů. Jedním z nich je zadavatel, dále společnost Škoda Auto, Ředitelství silnic

Dne 17. 1. 2025 obdržel Úřad přípis navrhovatele ze dne 14. 1. 2025 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 14. 1. 2025“).

Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k argumentaci zadavatele ohledně údajně chybějící aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek a návrhu. Navrhovatel považuje tuto argumentaci vznesenou až v rámci vyjádření k návrhu za čistě účelovou, neboť navrhovatel již v námitkách popsal újmu, jež mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí, přičemž zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách konstatoval, že formální podmínky pro podání námitek byly splněny a námitkami se věcně zabýval.

Pro úplnost navrhovatel opakuje, že jako poddodavatel dílčí části plnění aktivně legitimován k podání námitek je, neboť hodnota tohoto dílčího plnění se pohybuje v řádech vyšších desítek milionů korun. Jelikož se jedná o veřejné prostředky, zadavatel nemůže bagatelizovat rozsah tohoto dílčího plnění jen proto, že předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky je vyšší.

Navrhovatel dále zadavateli vytýká, že posuzuje pouze jím nabízenou spojku a nikoli řešení navrhovatele jako celek.

Navrhovatel zdůrazňuje, že předmětem sporu je otázka, zda jsou obě řešení shodně spolehlivá, nikoli určení toho, která spojka je spolehlivější.

K argumentaci zadavatele oprávněnými potřebami navrhovatel uvádí, že zadavatel doposud nebyl schopen své požadavky s odkazem na své oprávněné potřeby odůvodnit.

Navrhovatel se ztotožňuje s obsahem odborných vyjádření ČVUT.

Navrhovatel je toho názoru, že každý uživatel předmětného zařízení požaduje maximální spolehlivost, a to bez ohledu na to, o jaký provoz se jedná. Proto tvrzení zadavatele o větší důležitosti zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu zadavatele oproti provozu nejdelšího železničního tunelu světa či letového provozu považuje navrhovatel za účelové.

Navrhovatel také nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že se jedná o rozdílné produkty s množstvím rozdílných vlastností a parametrů, obě zařízení naplňují požadavek na zajištění bezvýpadkového spolehlivého napájení nepřetržitých provozů citlivých i na pouhé výkyvy napětí včetně redundantního startu motoru.

V předmětném případě jde dle navrhovatele o porovnání dvou principů – systému záložního startu a redundance základního a záložního startu. Jak vyplývá z odborného vyjádření ČVUT, oba systémy disponují nezávislým záložním startem a redundancí základního a záložního startu. Zadavatel se však obecnými argumenty vytrženými z kontextu (např. argumentem, že selhání jedné komponenty způsobí selhání celého systému, přitom však uvedený argument aplikuje pouze na řešení s mechanickou spojkou, přestože platí i pro řešení se spojkou elektromagnetickou) snaží dokázat, že systém s elektromagnetickou spojkou je spolehlivější.

Navrhovatel s odkazem na přednášku ČVUT o spolehlivosti7 uvádí, že existují dva způsoby, jimiž se dá určit spolehlivost zařízení, a to analýzou nebo syntézou. Z cit. přednášky navrhovatel upozorňuje na sdělení, že často jedinou metodou určení spolehlivosti je stanovení spolehlivosti z údajů o provozu zařízení – analýzou provozu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel doložil vyjádření společností Luminus Solution SA a Škoda Auto, které provozují oba systémy, je dle navrhovatele shodná spolehlivost analýzou provozu prokázána. Co se týče druhé z metod, syntézy, ta je založena na analýze spolehlivosti systému na základě spolehlivosti jeho jednotlivých komponent. K tomu navrhovatel dokládá studii „Reliability Calculations

Při posuzování spolehlivosti tedy nelze porovnávat jednotlivé izolované komponenty. I podle

Navrhovatel dále uvádí, že u jím nabízeného řešení s mechanickou spojkou může ke startu motoru dojít třemi způsoby. Základní start probíhá standardně prostřednictvím elektrického startéru, záložní start prostřednictvím druhého nezávislého elektrického startéru a v případě, že by měl zadavatel zájem, nabízí navrhovatel další záložní start prostřednictvím stlačeného vzduchu. Řešení navrhovatele tedy splňuje požadavky zadavatele, a navíc nabízí i druhý záložní start.

Co se týče redundantnosti, ta tedy spočívá v případě zařízení s mechanickou spojkou v druhém elektrickém startéru (což je také uvedeno v odborném vyjádření ČVUT), a tímto je plně vyrovnána redundantnost elektromagnetické spojky, kterou má dle zadavatele elektromagnetická spojka přímo v sobě. Právě uvedené odpovídá odbornému vyjádření ČVUT, které k redundantnosti elektromagnetické spojky uvádí, že elektromagnetická spojka představuje na rozdíl od spojky mechanické redundantní řešení, ale pouze z pohledu přenosu energie oběma směry. Při poruše elektromagnetické spojky je redundantnost tohoto řešení eliminována.

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že porucha pastorku jednoho startéru v případě záložního startu zařízení s mechanickou spojkou vyřadí z funkce oba startéry. Druhý startér není při poruše pastorku prvního startéru vyřazen z funkce, jelikož oba startéry jsou fyzicky oddělené.

V případě poruchy spočívající ve vylomení zubu v ozubení věnce je situace jiná. S věncem se totiž pojí například měření rychlosti otáček motoru, které je v případě vylomení zubu

Další podstatnou skutečností ve vztahu k poruše ozubení věnce je dle navrhovatele to, že se jedná o velmi neobvyklou poruchu, k níž naposledy došlo před 25 lety v důsledku chyby při opravě motoru. Navíc byla tato porucha identifikována hned při zkušebním startu, proto neměla vliv na provoz.

Navrhovatel dodává, že jsou často používána dvě redundantní zařízení (a je tomu tak i v případě předmětné veřejné zakázky), jelikož jedině tak je možné zajistit stoprocentní redundantnost.

Usnesením ze dne 21. 1. 2025 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání sdělení, v němž navrhovatel podrobně a srozumitelně objasní, jaké činnosti zahrnuje údržba náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou (přičemž navrhovatel se v souvislosti s uvedeným vyjádří také k argumentaci zadavatele týkající se údržby náhradního zdroje elektrické energie s mechanickou spojkou, popř. údržby řešení nabízeného navrhovatelem), a uvedené taktéž doloží relevantními podklady.

Dne 28. 1. 2025 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne, kterým reagoval na usnesení

K náročnosti údržby uvádí navrhovatel následující.

Navrhovatel údržbu provádí v souladu s doporučením výrobce dle normy „CP9803 Standard

Údržba se provádí jednou ročně, a to nejen na zařízení DUPS, ale i všech pomocných zařízeních (palivové hospodářství, ventilace, chlazení motoru, elektrická zařízení atd.). Údržba se provádí na odstaveném zařízení a zahrnuje především výměnu oleje a filtrů motoru DUPS, výměnu oleje volnoběžné spojky (tato výměna zabere méně než 20 minut, je jednoduchá a provádí se současně s olejovým servisem diesel motoru), výměnu zemnících kartáčů generátoru a kinetického modulu, vizuální kontrolu konkrétních částí zařízení vč. volnoběžné spojky, diagnostiku zařízení, případně update softwaru. V případě opotřebení některého komponentu je naplánována jeho výměna či oprava (odvíjí se od provozních podmínek, způsobu provozu zařízení a údajů z monitoringu dlouhodobého sledování parametrů). Údržba na jednom stroji

Norma dále definuje kontroly i pro půlroční interval, přičemž tyto jsou pro DUPS prakticky shodné s měsíční kontrolou a provádí se v rámci měsíční kontroly.

Měsíční kontroly probíhají po dohodě s uživatelem a zahrnují vizuální kontrolu a zkušební start motoru. Provádí se v běžném provozu bez vlivu na provoz a trvají cca 60 minut.

Týdenní kontroly se pak provádí automaticky za pomoci monitorovacího systému. Monitoring zahrnuje např. hodnoty vibrací a teplot ložisek, hodnoty vibrací a teploty volnoběžné spojky.

Po deseti letech provozu přichází generální oprava DUPS. Ta zahrnuje výměnu ložisek kinetického modulu a generátoru a dalších částí zařízení na základě stavu a po dohodě se zákazníkem a v rámci ní je také repasována volnoběžná spojka (navrhovatel uvedené dokládá potvrzením výrobce v anglickém jazyce). Standardní životnost ložisek je 10 let u obou výrobců spojek, a není tedy pravdou, že se volnoběžná spojka mění po 5 letech.

Zařízení Hitec Power Protection BV je konstrukčně lépe uzpůsobené k rychlosti a efektivitě servisu, jelikož jednotlivé komponenty jsou uloženy pevně na rámu, který je oddělen od podlahy antivibračními podložkami, a jednotlivé komponenty jsou spojeny přírubovou spojkou a bezpečnostní spojkou.

Navrhovatel se nemůže vyjádřit k údržbě během generální opravy a otázce životnosti elektromagnetické spojky, ale může potvrdit, že také na zařízení Rolls-Royce Solutions Liege

Navrhovatel dále odkazuje na knihu „Data Centre Power Systems“, kde autor popisuje své zkušenosti s infrastrukturou napájení datových center. Datová centra jsou největším uživatelem technologie DUPS. Publikace popisuje (v kapitolách 7.9.3, 7.9.4, 7.9.5 a 7.9.6 – navrhoval dokládá pouze část kapitoly 7.9.5 v anglickém jazyce) DUPS, přičemž popisy a závěry se dle navrhovatele prakticky shodují se závěry ČVUT. Publikace dále obsahuje srovnání údržby volnoběžné mechanické a elektromagnetické spojky: při standardním startu motoru a následném sepnutí spojky nedochází ani u mechanické ani u elektromagnetické spojky k momentovému rázu, při častém spínání spojky vyžaduje volnoběžná spojka, pokud je správně mazána, méně údržby než elektromagnetická s třecími plochami. Autor publikace se zmiňuje také o nežádoucích mechanických rázech u elektromagnetické spojky při záložním startu, neuvádí ale, zda se jedná o rázy při redundantním startu při zatížení do 50 % nebo nad

Navrhovatel uvádí, že i zařízení s elektromagnetickou spojkou podléhá potřebě pravidelné údržby, zadavatel se ale účelově vyjadřuje pouze k jedné části zařízení – spojce, nikoli k zařízení jako celku. Je třeba srovnávat srovnatelné, proto by měl zadavatel také předložit popis údržby celé DUPS tak, jak to učinil navrhovatel v rámci tohoto vyjádření.

V další části vyjádření navrhovatel reaguje na vyjádření zadavatele ze dne 14. 1. 2025.

Navrhovatel nejprve vyvrací tvrzení zadavatele o existenci několika výrobců DUPS. Společnost

Z dokumentů obou výrobců (Rolls-Royce Solutions Liege S.A. i Hitec Power Protection BV) vyplývá, že zařízení DUPS je obecně vysoce spolehlivé zařízení. Společnost Rolls-Royce

Dle navrhovatele z vyjádření společnosti Rolls-Royce Solutions Liege S.A. ze dne 4. 9. 2023 doloženého zadavatelem vyplývá, že k selhání motoru v důsledku poruch základního startovacího systému u všech zařízení DUPS nedochází. Základní startovací systém je u DUPS s mechanickou a elektromagnetickou spojkou stejný. U výrobce mechanické spojky je navíc doplněn záložním napájením pro možný pokles napětí baterií (což je jediná možná porucha základního startovacího systému). Základní i záložní start jsou navrženy tak, aby záložní start nebyl v plné míře použit. Záložní start pomocí elektromagnetické spojky prakticky pomáhá při snížení napětí a výkonu baterií základního startu, k jiným situacím (např. k úplnému selhání základního startovacího systému) nedochází. Záložní start, kdy je základní start úplně vypnutý, se provádí ve výrobě, a to jen na polovinu zátěže.

Navrhovatel zadavateli vytýká, že se snaží prokázat, že záložní start je pouze u výrobce RollsRoyce Solutions Liege S.A. spolehlivý nebo plně redundantní. Přitom dle vyjádření společnosti

Zadavatel upřednostňuje elektromagnetickou spojku a argumentuje společností Hitzinger

K technické argumentaci zadavatele navrhovatel uvádí, že je zavádějící a většinou nepravdivá.

Navrhovatel opakuje, že k předmětnému omezování soutěže dochází pouze u případů veřejných zakázek v České republice, neboť vysoká spolehlivost DUPS obou výrobců je známá.

Navrhovatel spolehlivost doložil metodou analýzy předložením vyjádření společností provozujících systémy obou výrobců a také metodou syntézy.

Zadavatel dle navrhovatele argumentuje tak, že vytváří komplikovaná nepravdivá tvrzení o zařízení navrhovatele. Příkladem je zadavatelem tvrzená výhoda elektromagnetické spojky, kdy údajně v případě opakovaných řetězených výpadků je možné motor opět hned připojit a zatížit jej, o které navrhovatel uvádí, že je smyšlená.

Dalším z nich je také tvrzení zadavatele o poruše ozubeného setrvačníku motoru. Zadavatel tento argument používá pouze v neprospěch zařízení s mechanickou spojkou, nicméně uvedená porucha je spojená se základním startem, který je u zařízení s mechanickou spojkou i zařízení s elektromagnetickou spojkou stejný. V případě této poruchy tedy ani záložní start u zařízení s elektromagnetickou spojkou nepomůže a motor bude také vyřazen z provozu.

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že nemohl nabídnout jako technicky rovnocenné řešení prostou DUPS. Navrhovatel již od počátku zadávacího řízení považuje za diskriminační požadavek zadavatele na „havarijní mechanický start motoru“, a proto v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace navrhl jako třetí start (zálohu již zálohovaného startu) mechanický start pomocí stlačeného vzduchu. Řešení navrhovatele je v základní podobě redundantního startu rovnocenným řešením a doplňkové zařízení se stlačeným vzduchem navrhovatel nad rámec tohoto řešení doplnil pouze proto, aby mohl své řešení do zadávacího řízení nabídnout.

Usnesením ze dne 17. 2. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Dne 21. 2. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí8. Dne 25. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel ve vyjádření shrnuje svoji dosavadní argumentaci.

Uvádí, že zadavatel užitím spojky mechanické může dosáhnout stejného účelu, výsledku a funkce při zachování kvality, bezpečnosti provozu a spolehlivosti jako při užití spojky elektromagnetické. Navrhovatel dále uvádí, že tvrdil a prokázal, že jediným výrobcem DUPS s elektromagnetickou spojkou je společnost Rolls-Royce Solutions Liege S.A. a jediným českým distributorem je společnost PRONIX. Navrhovatel taktéž předložil potvrzení společností

Navrhovatel dále upozorňuje na to, že se zadavatel místo posuzování řešení jako celku věnuje pouze jednomu rozdílnému konstrukčnímu prvku – mechanické spojce. Tvrzení zadavatele o nevýhodách mechanické spojky jsou dle navrhovatele často technicky nesprávná, přičemž řešení s elektromagnetickou spojkou má často stejné nevýhody jako řešení se spojkou mechanickou.

Dle navrhovatele se zadavatel vyhýbá vyjádření k náročnosti údržby zařízení se spojkou elektromagnetickou, ačkoli k tomu byl Úřadem vyzván. Dále tvrzení, že mechanická spojka údržbu vyžaduje a elektromagnetická je bezúdržbovým řešením, není pravdivé. Navrhovatel prokázal, že náročnost údržby obou zařízení je časově i finančně srovnatelná.

Na závěr navrhovatel Úřadu sděluje, že bylo zahájeno další zadávací řízení se shodným diskriminačním požadavkem, čímž upozorňuje na to, že se jedná v České republice o plošný problém a výsledek předmětného správního řízení je zásadní i pro budoucí veřejné zakázky.

Zadavatel trvá na svém názoru, že navrhovatel není aktivně legitimován k podání návrhu, ačkoliv je zadavateli zřejmé, že se Úřad podaným návrhem meritorně zabýval.

Zadavatel upozorňuje, že v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-05216/2022/500 ze dne 10. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0333/2021/VZ, ve kterém Úřad dovodil, že i poddodavatel může být aktivně legitimován k podání námitek, se oproti šetřenému případu jednalo o klíčovou poddodávku mající mimořádný význam pro plnění veřejné zakázky. Poddodavatel byl navíc součástí funkčně propojeného trhu s generálními dodavateli veřejné zakázky.

V šetřeném případě se však jedná o dodávku záložního zdroje elektrické energie, která je pouze dílčím doplňkovým plněním. Jedná se sice o plnění nezbytné (přičemž nezbytnou je v zásadě jakákoliv dodávka vč. nejzákladnějších stavebních materiálů), avšak ne podstatné, neboť se nejedná o zařízení zajišťující primární funkci. Podstatou veřejné zakázky jsou stavební práce a instalace sdělovacích zařízení k řízení drážního provozu. Předmětné plnění není podstatné ani z hlediska finančního objemu.

Zadavatel uvádí, že je nereálné, aby se zadavatel (projektant) zabýval každým technickým požadavkem či prověřoval počet výrobců každé technologie až do úrovně poddodávek tvořících zlomky předmětu plnění veřejné zakázky.

Zadavatel v této souvislosti upozorňuje, že bude-li v důsledku nepřiměřeně extenzivního výkladu umožněno, aby byly technické podmínky rozsáhlých staveb v řádech miliard korun napadány kterýmkoliv poddodavatelem jakékoliv technologie do takových staveb umisťované, bude to mít destruktivní vliv na zadavatelskou praxi a právní jistotu zadavatelského prostředí. Mohlo by např. dojít k situaci, kdy bude stavba v hodnotě miliard korun zrušena na základě námitek dodavatele sanitární techniky nespokojeného s technickými požadavky na umyvadla.

Zadavatel tedy uzavírá, že aktivní legitimace by měla být v případě poddodavatelů přiznána pouze poddodavatelům zcela klíčového plnění, které má zásadní význam pro plnění veřejné zakázky.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepřipustil technicky rovnocenné řešení, zadavatel „shrnuje, že - výslovně připustil dodání technicky rovnocenného řešení, - žádné takové nebylo zadavateli předloženo; nelze tedy zadavateli vytýkat, že je nepřipustil, - žádné takové nebylo zadavateli odpovídající mírou podrobnosti ani popsáno (ani v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 56), a - žádné takovéto technicky rovnocenné řešení není v tomto správní řízení ani procesně relevantním způsobem tvrzeno; navrhovatel se v tomto směru omezuje pouze na obecné proklamace, a - o tom, že by tímto technicky rovnocenným řešením bylo dodání samotné DUPS s mechanickou spojkou (jak tvrdí navrhovatel v návrhu) lze mít značné pochybnosti již

Co se týče sporného technického požadavku, zadavatel pouze shrnuje nosné body jeho argumentace. Uvádí, že je to zadavatel, kdo zná své potřeby, a je to vždy zadavatel, který má volnost pro rozhodnutí, jakým konkrétním způsobem chce, aby byly jeho potřeby uspokojeny.

V další části vyjádření zadavatel shrnuje výhody řešení s elektromagnetickou spojkou ve vztahu ke spolehlivosti a údržbě a upozorňuje na nevýhody řešení se spojkou mechanickou, nicméně se jedná o skutečnosti již v průběhu správního řízení tvrzené, proto je Úřad na tomto místě neopakuje.

Co se týče počtu výrobců zařízení s elektromagnetickou spojkou, zadavatel trvá na tom, že existují dva světoví výrobci, přičemž uvedené zadavatel doložil. I pokud by Úřad dospěl k závěru, že existuje pouze jeden výrobce, nepovažuje to zadavatel vzhledem k tomu, že se jedná o velmi specifické a raritní zařízení (na které jsou navíc kladeny velmi náročné požadavky zadavatele plynoucí z jeho potřeb), za zásadní omezení hospodářské soutěže.

Dne 6. 3. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel Úřad opakovaně upozornil na další zadávací řízení se shodným diskriminačním požadavkem. Navrhovatel v uvedeném zadávacím řízení požádal zadavatele (odlišného od zadavatele v předmětném zadávacím řízení) v souvislosti s tímto požadavkem o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž obdržel shodnou technicky nesprávnou argumentaci jako v předmětném zadávacím řízení. Ačkoliv si je navrhovatel vědom, že postup jiného zadavatele v jiném zadávacím řízení je pro předmětné správní řízení irelevantní, považuje za důležité na tento zjevně systémový problém upozornit.

Dne 14. 3. 2025 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0944/2024/VZ, č. j. ÚOHS09715/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž rozhodl o ve výroku I. napadeného rozhodnutí o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když v technické zprávě „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace stanovil požadavek na spojku vznětového motoru, jež má být „[e]lektromagnetická umožňující přenos hnacího momentu oběma směry, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby“, aniž by zadavatel cit. požadavek odůvodnil skutečnostmi, které by byly přiměřené jeho potřebám a zásadnímu omezení okruhu potenciálních

Co se týče odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí, Úřad posuzoval, zda zadavatel prokázal, že požadavek na náhradní zdroj elektrické energie s elektromagnetickou spojkou je z pohledu zajištění jeho potřeb odůvodněný, tj. zda bylo prokázáno, že by jeho potřeby nebylo možno naplnit také zařízením vybaveným spojkou mechanickou. Úřad posuzoval jednotlivé zadavatelem uvedené důvody pro stanovení předmětného požadavku – vyšší spolehlivost zařízení s elektromagnetickou spojkou, rychlejší start a lepší vlastnosti při opakovaných výpadcích, nižší nároky na údržbu a limitaci prostorem. Po provedeném posouzení Úřad dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by bylo možné systém s elektromagnetickou spojkou označit za spolehlivější a odolnější vůči selhání než systém se spojkou mechanickou. Ve vztahu k údržbě Úřad uzavřel, že v případě samotné spojky neshledal podstatné rozdíly v údržbě, přičemž u dodatečného zařízení se stlačeným vzduchem zadavatel netvrdil, ani nedoložil, že by údržba dalšího zařízení znamenala nepřiměřené náklady či obtíže. Potřebou rychlého startu se Úřad nezabýval, neboť tento zadavatel neuvedl dříve v zadávacím řízení, ani později ve správním řízení v rámci koncentrační lhůty. V případě tvrzené limitace prostorem pak zadavatel netvrdil ani nedoložil, že je zásadně prostorově omezen. Podle Úřadu tedy nebyla předmětná zadávací podmínka dostatečně odůvodněna s přihlédnutím k zásadnímu omezení hospodářské soutěže.

Dne 1. 4. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“). Zadavatel je přesvědčen, že je napadené rozhodnutí nezákonné, založené na nesprávném právním posouzení věci a nesprávném zjištění skutkového stavu věci.

Úvodem zadavatel upozorňuje, že se napadené rozhodnutí zcela odchyluje od ustálené rozhodovací praxe, z níž vyplývá, že zadavatel má právo na volbu zadávacích podmínek v návaznosti na své odůvodněné potřeby. Úřad se v rámci napadeného rozhodnutí pasoval do role, v níž určuje, které řešení je pro zadavatele vhodné a naplňuje jeho objektivní provozní potřeby. Náhradní zdroj elektrické energie s elektromagnetickou spojkou lépe vyhovuje potřebám zadavatele, přičemž řešení se spojkou mechanickou nemůže potřeby zadavatele rovnocenně uspokojit.

Za věcně nesprávné pak zadavatel označuje posouzení otázky aktivní legitimace navrhovatele.

Co se týče předmětného požadavku na elektromagnetickou spojku, zadavatel zdůrazňuje, že

Co se týče údržby, elektromagnetická spojka představuje pro zadavatele menší zátěž, jelikož nevyžaduje jako mechanická spojka pravidelnou údržbu a výměnu po pěti letech (dle navrhovatele po deseti letech). Elektromagnetická spojka také s sebou nese nižší riziko omezení provozu, neboť při výměně spojky a dále také například při výměně oleje nemůže být náhradní zdroj elektrické energie v provozu a tím se zvyšuje riziko výpadku.

K odborným vyjádřením ČVUT zpracovaným doc. Mindlem zadavatel uvádí, že tato obsahují pouze obecné odpovědi na obecné dotazy, přičemž Úřad postavil napadené rozhodnutí na uvedených vyjádřeních a zároveň zcela opomenul vyjádření z obdobných řízení sp. zn. ÚOHSS0341/2020/VZ a ÚOHS-P0419/2021/VZ obsahujících odlišné závěry. Zadavatel dále považuje postup Úřadu spočívající v oslovení pana doc. Mindla za účelem zpracování odborného vyjádření za věcně nesprávný. Úřad se měl dle zadavatele v případě pochybností technického rázu obrátit na nestranného odborníka nebo nechat vypracovat znalecký posudek (zadavatel dále v rámci vyjádření navrhuje konkrétní odborné dotazy).

Závěry Úřadu o srovnatelné spolehlivosti obou řešení považuje zadavatel za zcela nepřiléhavé.

Dále zadavatel namítá nesprávnost postupu Úřadu ve vztahu k argumentaci zadavatele výhodou elektromagnetické spojky spočívající v rychlém startu záložního systému. Dle názoru zadavatele tato jeho argumentace není opožděná, neboť jí zpochybňoval věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, a to konkrétně odborného vyjádření ČVUT.

Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-18570/2025/162 ze dne

Předseda Úřadu se v rámci druhostupňového rozhodnutí nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace navrhovatele, přičemž se v této věci plně ztotožnil se závěry napadeného rozhodnutí, tedy že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu.

Dále se předseda Úřadu věnoval těm námitkám rozkladu, u nichž se taktéž plně ztotožnil se závěry napadeného rozhodnutí, a až následně přistoupil k odůvodnění zrušení napadeného rozhodnutí.

Ve vztahu k otázce spolehlivosti spojek předseda Úřadu dospěl k závěru, že shromážděné podklady podporují závěr napadeného rozhodnutí, tedy že nebylo prokázáno, že by jedno z možných řešení bylo méně spolehlivé. Z pohledu spolehlivosti jsou tedy obě zařízení rovnocenná. Námitku nesprávného posouzení opožděnosti tvrzeného důvodu týkajícího se požadavku na rychlost startu a řešení opakovaných výpadků předseda Úřadu také neměl za důvodnou, neboť argumentace zadavatele nijak nezpochybňovala věrohodnost odborného vyjádření ČVUT, pouze rozporovala závěry v něm uvedené. Stejně tak se předseda Úřadu ztotožnil se závěrem napadeného rozhodnutí, že zadavatel netvrdil a nedoložil, že je prostorově zásadně limitován a ani v zadávacích podmínkách prostorové omezení nikterak blíže nespecifikoval.

Ke zrušení napadeného rozhodnutí předseda Úřadu přistoupil z důvodu nesprávného vyhodnocení pokladů rozhodnutí Úřadem ve vztahu k tvrzené potřebě bezúdržbovosti. Závěry

Předseda Úřadu uzavřel, že zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal, že předmětný požadavek na elektromagnetickou spojku sleduje zájem zadavatele na bezúdržbovosti spojky, tento zájem je zcela oprávněný a zařízení s mechanickou spojkou není schopné potřebu zadavatele spočívající v bezúdržbovosti naplnit rovnocenným způsobem.

Bližší odůvodnění předsedy Úřadu týkající se jednotlivých závěrů Úřad uvádí dále v textu tohoto rozhodnutí.

Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 28. 5. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 30. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a dne 6. 6. 2025 obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel nesouhlasí s postupem a závěrem předsedy Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí, kdy jediným důvodem zrušení napadeného rozhodnutí byla údajná bezúdržbovost elektromagnetické spojky, která má zajistit nepřerušený provoz náhradního zdroje elektrické energie. Bezúdržbovost elektromagnetické spojky nebyla v průběhu správního řízení prokázána a předseda Úřadu navíc otázku bezúdržbovosti nesprávně považoval za nespornou.

Otázka údržby spojek byla řešena již v řízení před Úřadem (viz vyjádření navrhovatele ze dne

Navrhovatel odkazuje na své vyjádření ze dne 28. 1. 2025, v němž uvedl, že generální oprava

Navrhovatel dále uvádí, že u mechanické spojky dochází k pravidelné údržbě a u spojky elektromagnetické k pravidelným kontrolám, v rámci nichž je provedena údržba toho, co je potřeba. V obou případech tedy dochází k údržbě spojky, název prováděných úkonů není důležitý.

Navrhovatel dále odkazuje na knihu „Data Centre Power Systems“ (kterou citoval i v rámci svého vyjádření ze dne 28. 1. 2025), v níž byly zmíněny tzv. třecí lamely elektromagnetické spojky. V této souvislosti navrhovatel předkládá servisní manuál elektromagnetické spojky typu Stromag použité u výrobce DUPS s elektromagnetickou spojkou, v němž je popsán postup při výměně zmíněných třecích lamel. Z právě uvedeného tedy dle navrhovatele vyplývá, že i elektromagnetická spojka obsahuje komponenty, které je třeba v průběhu životnosti DUPS vyměnit, čímž dojde přinejmenším k dočasnému odstavení zařízení z provozu. Z předloženého manuálu plyne, že sice nelze předem stanovit interval potřebných kontrol, údržby či oprav, avšak je zřejmé, že jsou vyžadovány. Z manuálu dále plyne, že při nich musí dojít k přerušení provozu, jelikož vyžadují uvolnění nebo úplné odmontování některých součástí elektromagnetické spojky.

Navrhovatel upozorňuje, že popis údržby elektromagnetické spojky ve srovnání obou variant spojek byl minimálně od 28. 1. 2025 součástí správního spisu a navrhovatel výše uvedený servisní manuál předkládá pouze za účelem poukázání na již dříve tvrzenou skutečnost.

Navrhovatel konstatuje, že závěry předsedy Úřadu týkající se náročnosti údržby jsou nesprávné, a dále popisuje typy odstávek, ke kterým u obou typů zařízení dochází. V prvé řadě se jedná o odstávky spojené s pravidelnou údržbou zařízení, které u mechanické spojky

Roční pravidelná odstávka se provádí u obou typů zařízení z důvodu roční předepsané údržby dieselového motoru, který je součástí obou DUPS. V rámci této odstávky pak dochází u zařízení s mechanickou spojkou k výměně oleje, a zařízení tak nemusí být odstavováno z provozu speciálně kvůli výměně oleje. U zařízení s elektromagnetickou spojkou pak dochází k odstávce dvakrát ročně z důvodu ručního mazání vnitřních ložisek kinetického modulu, přičemž při obou odstávkách se ručně (nikoliv automaticky) měří vzduchová mezera mezi disky elektromagnetické spojky ve dvou polohách a pokud je mimo toleranci, musí se znovu ručně nastavit. Ke změně velikosti vzduchové mezery navíc dochází vždy v závislosti na počtu sepnutí spojky (což je zase dáno vnějšími podmínkami, zejména kvalitou napájení veřejné sítě).

Generální oprava DUPS prováděná jednou za 10 let trvá u výrobce Hitec Power Protection BV přibližně jeden týden, přičemž navrhovatel uvádí, že trvá mnohem kratší dobu než u zařízení s elektromagnetickou spojkou společnosti Rolls-Royce Solution Liege S.A. V rámci generální opravy dochází k repasování mechanické spojky, což trvá pouze cca 2 hodiny. Navrhovatel uvádí, že mechanická spojka má za splnění podmínek předepsané údržby a repase předepsaných částí (včetně spojky pod 10 letech) životnost minimálně 25 let. V tomto se tedy zařízení obou výrobců neliší. Generální oprava zařízení s elektromagnetickou spojkou vyžaduje úplné vyřazení z provozu a zahrnuje vyjmutí komponent na diagnostiku, čištění, výměnu třecích lamel, dále oproti mechanické spojce činnost spojenou s řídícím členem a elektrickou napájecí součástí elektromagnetické spojky.

Dle navrhovatele tedy ani jedna spojka nezajistí zcela nepřerušený provoz a závěr předsedy

Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že disponuje zahraničními referencemi z projektů kritické infrastruktury, což svědčí o tom, že jeho řešení je dostatečně spolehlivé a údržba mechanické spojky žádným způsobem neohrožuje jeho fungování.

Navrhovatel dále opětovně zdůrazňuje, že dodatečné zařízení se stlačeným vzduchem není součástí mechanické spojky ani zařízení, které měl navrhovatel zájem zadavateli nabídnout.

Navrhovatel v rámci správního řízení prokázal, že elektromagnetická spojka není bezúdržbovým řešením. Obě řešení jsou z hlediska údržby stejně náročné, a proto není možné návrh navrhovatele zamítnout s tím, že zadavatel obhájil zadávací podmínku bezúdržbovosti elektromagnetické spojky.

Zadavatel konstatuje, že vzhledem k tomu, že do spisu nebyly po rozhodnutí předsedy Úřadu doplněny žádné další podklady, nedošlo ke změně skutkových okolností a Úřad je vázán právním názorem předsedy Úřadu, není jiná možnost než návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítnout.

Zadavatel nicméně konstatuje, že považuje posouzení jeho ostatních námitek za věcně nesprávné a v rozporu se zákonnou úpravou.

Co se týče otázky aktivní legitimace navrhovatele, je zadavatel přesvědčen, že i přes extenzivní výklad pojmu dodavatele pro účely aktivní legitimace by mělo být přihlíženo k podílu předmětného plnění na celkové hodnotě veřejné zakázky. Z argumentace Úřadu a předsedy

Zadavatel je přesvědčen, že poklady ve spise již teď svědčí o jednoznačném závěru, že elektromagnetická spojka je z odlišných důvodů vhodnějším řešením než spojka mechanická.

Zadavatel také nesouhlasí s posouzením námitky týkající se znevěrohodnění podkladu pro vydání rozhodnutí (konkrétně odborného vyjádření ČVUT). Zadavatel uvádí, že „[j]estliže v rámci odborného vyjádření doc. Mindla je zjednodušeně řečeno, že neshledává v rámci mechanické a elektromagnetické spojky žádné rozdíly, tak tvrzení zadavatele v rámci doplňujícího vyjádření k vyjádření k odbornému vyjádření ČVUT, v rámci kterého uvádí konkrétní dopady rozdílů v obou řešení spojek DÚPS, je zcela zjevným zpochybněním odborného vyjádření doc. Mindla, neboť jasně poukazuje, že jeho závěry jsou neúplné, nesprávné, a tudíž je nelze jako podklad pro rozhodnutí použít, neboť opomenul zcela zásadní rozdíl.“.

Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, odborných vyjádření, vyjádření účastníků správního řízení a dalších podkladů předložených účastníky správního řízení rozhodl o zamítnutí návrhu.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 4.2 zadávací dokumentace „výstavb[a] nové budovy CDP Přerov za účelem dálkového řízení provozu železniční dopravy na území Moravy a Slezska a umístění technologického zařízení pro systémy řízení. S tím souvisí i vybudovaní

Předmět plnění je v podrobnostech patrný ze soupisu prací s výkazem výměr, přičemž sporný požadavek se týká objektu „D.1.3 Silnoproudá technologie včetně DŘT - PS 35 Náhradní zdroj elektrické energie“ (v tabulce zvýrazněn):

V kapitole 3 technické zprávy „Náhradní zdroj elektrické energie“ v díle 3 „Projektová dokumentace stavby (Výkresy)“ zadávací dokumentace zadavatel uvádí: „CDP Přerov zajišťuje dálkové řízení vlakového provozu na území Moravy a Slezska. Pracoviště, technologie a technické zázemí je od roku 2011 v budově CDP, Tovární 3286/12c, 750 02