ÚOHS S0955/2025/VZ – PD

Zadavatel – Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 3. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „PD, dozor projektanta, koordinátor BOZP po dobu přípravy stavby a inženýrská činnost pro stavbu: ‚PD Silnice II/451 - Povodňová škoda na silnici II/451 Vidly – Vrbno, CRR 142185‘ – II.“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-048859 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 9. 2025 pod ev. č. 577314-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

Podle čl. I. Zadávací dokumentace ze dne 3. 9. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na služby zadávanou podle pravidel v nadlimitním režimu. Podle čl. III. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 15 000 000 Kč bez DPH.

Podle čl. III zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky zpracování projektové dokumentace ve stupni dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o povolení záměru a projektové dokumentace stavby, která bude použita pro výběr zhotovitele a pro provádění stavby na akci „PD Silnice II/451 - Povodňová škoda na silnici II/451 Vidly – Vrbno,

Lhůta pro podání nabídek byla v čl. II. zadávací dokumentace stanovena do 6. 10. 2025 do 8:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 4 nabídky, mj. i nabídku dodavatele

Dne 3. 11. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli Rozhodnutí o vyloučení účastníka v rámci veřejné zakázky ze dne 30. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), jímž zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Dne 13. 11. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž navrhovatel brojil proti rozhodnutí o vyloučení. Rozhodnutím o námitkách ze dne

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 5. 12. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 5. 12. 2025.

Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí o vyloučení, jež považuje za nesprávné, učiněné v rozporu se zákonem, zejména pak se zásadami transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení. Návrhem navrhovatel brojí též proti rozhodnutí o námitkách, když se zadavatel dle něj řádně nevypořádal s jím podanými námitkami.

Navrhovatel uvedl, že podle čl. X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace požadoval mj. minimálně 1 osobu v pozici hlavního projektanta, která bude mít zkušenosti v pozici hlavního projektanta při realizaci minimálně

Navrhovatel dále sdělil, že zadavatel mu zaslal v průběhu zadávacího řízení výzvu k objasnění nabídky. V ní požadoval nejen objasnění, jakým způsobem stanovil v rámci dílčího kritéria hodnocení lhůtu plnění pro projekční práce v délce 210 dnů, ale též požadoval objasnění některých jím předložených referenčních zakázek. Z obsahu předmětné výzvy nabyl navrhovatel přesvědčení, že zadavatel jí de facto požadoval objasnění rozporů pouze u referenčních zakázek „Modernizace silnice II/337 Nasavrky-Louka“ a „Modernizace silnice

K jednotlivým zadavatelem rozporovaným referencím uvádí navrhovatel následující.

U referenčních zakázek „Modernizace silnice II/337 Nasavrky-Louka“ a „Modernizace silnice

Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel nepožadoval k referenční zakázce „II/368 RovenskoH. Studénky-Štíty“ žádné objasnění. Zjištění zadavatele se v tomto případě týkala pouze toho, že není průkazná hodnota realizačních nákladů. V rozhodnutí o vyloučení však zadavatel uvedl, že tato referenční zakázka nebyla akceptována, protože byla v jejím případě podána žádost o prodloužení lhůty k plnění ze strany navrhovatele, kterou objednatel odmítl, přičemž navrhovatel podal žádost o stavební povolení, kdy řízení o vydání stavebního povolení je přerušeno s výzvou k doplnění. To dle zadavatele nesvědčí o prokázání splnění kvalifikace danou referencí navrhovatele. Zadavatel tedy dle navrhovatele postupoval v rozporu se základními zásadami, když pro některé skutečnosti požadoval objasnění nabídky a pro jiné nikoli, přesto pak takové skutečnosti následně užil jako důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Pokud na straně zadavatele vyvstaly určité pochybnosti, měl si dle něj vyžádat jejich objasnění.

Navrhovatel sdělil, že podle zadavatele z výše uvedených důvodů neprokázal splnění podmínek technické kvalifikace, avšak své vyloučení z tohoto důvodu nepovažuje za správné.

Navrhovatel považuje rozhodnutí o vyloučení za nesprávné a nezákonné i ve vztahu k dílčímu kritériu hodnocení, v rámci nějž dokládal délku projekčních prací 210 dnů. Navrhovatel je přesvědčen, že tato lhůta je reálná, když vychází z jeho zkušeností z jiných obdobných akcí.

Podle navrhovatele zadavatel považuje délku projekčních prací 210 dnů za nereálnou zejména s ohledem na délku 30 dnů pro provedení průzkumů. K tomu navrhovatel sdělil, že netvrdil, že průzkumy budou trvat pouze 30 dnů, předpokládá, že se činnosti budou překrývat a probíhat současně. Doba 30 dnů pro průzkumy je dle něj stanovena v rámci lhůty 210 dnů jako mající vliv na celkovou délku projekčních prací, o kterou tuto celkovou dobu prodlužuje.

Navrhovatel dále poukázal na to, že sám zadavatel u 3 ze 4 bodů průzkumů uvádí jejich možnou délku 4 týdny, tedy i dle zadavatele je teoreticky možné realizovat většinu průzkumů do 30 dnů. Zadavatelem poukazované vyhlášky dle navrhovatele nestanovují délky trvání průzkumů a ani zkoušky dle nich netrvají 30 dnů. Ani v dalších zadavatelem poukazovaných dokumentech nejsou dle navrhovatele stanoveny délky trvání zkoušek a průzkumů, resp. jednotlivých činností, přičemž se dle něj ani většina z nich pro daný případ nepoužije.

Zadavatel se dle navrhovatele rovněž nevypořádal s jeho námitkami, když v rozhodnutí o námitkách jen v podstatě zopakoval svá tvrzení z rozhodnutí o vyloučení, a to jak ve vztahu k referenčním zakázkám pro splnění technické kvalifikace, tak i k objasnění doložené délky projekčních prací. Navrhovatel uvedl, že v námitkách upozorňoval na to, že splnil podmínky technické kvalifikace nezpochybňovanými referencemi, zadavatel se tím ale nezabýval, tuto skutečnost nevypořádal a jen v rozhodnutí o námitkách uzavřel, že technickou kvalifikaci

Navrhovatel s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o námitkách a v rámci hodnocení nabídek byla hodnocena i jeho nabídka.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 5. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 12. 2025.

Usnesením ze dne 8. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 11. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele ze dne

Zadavatel je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, když prověřil seznam referenčních zakázek navrhovatele. I rozhodovací praxe předsedy Úřadu dle zadavatele dokládá, že má plné právo využít při posouzení referenčních zakázek veřejně dostupné zdroje i oslovit jednotlivé objednatele. Zadavatel uvedl, že v rámci prověřování seznamu referencí využil veřejně přístupný registr smluv a rovněž elektronické nástroje a profily zadavatelů.

U referencí „Modernizace silnice II/337 Nasavrky-Louka“ a „Modernizace silnice II/337

Objednatel reference „II/368 Rovensko-H. Studénky-Štíty“ dle zadavatele uvedl, že navrhovatel odevzdal projektovou dokumentaci pro realizaci této stavby ve stupni dokumentace pro stavební povolení (DSP) v rozsahu dokumentace pro provádění stavby (PDPS) včetně soupisu prací a podal žádost o stavební povolení. Akceptována pak nebyla žádost navrhovatele o prodloužení termínu pro dodání projektové dokumentace. Rovněž rozsah projektové dokumentace, kterou navrhovatel odevzdal, byl dle zadavatele ze strany objednatele rozporován, a i v tomto případě byl objednán nezávislý znalecký posudek.

Zadavatel též konstatoval, že se příslušných dvou objednatelů dotázal, zda byly vůči navrhovateli uplatněny sankce v rámci uzavřených smluvních vztahů, kdy od jednoho dosud odpověď neobdržel a druhý z nich mu sdělil, že sankce uplatněna nebyla, ale byl využit institut pozastávky platby do vydání stavebního povolení.

Zadavatel podotkl, že navrhovatel předložil ve své nabídce seznam 5 referenčních zakázek, z nějž zadavatel identifikoval 3 reference, které se oprávněně jeví jako neprokázané. Zadavatel se domnívá, že není-li možné pokračovat v projektování dle dokumentací DÚR a jejich rozsah zpracování je posuzován nezávislým soudním znalcem, není možné považovat referenci za plnohodnotnou. Akceptovat referenci je dle zadavatele možné v případě, kdy nezávislý znalec potvrdí správnost odevzdaných dokumentací DÚR.

Zadavatel dále uvedl, že svou žádost o objasnění nabídky navrhovatele směřoval i ke stanovené délce projekčních prací, kdy požadoval podrobné objasnění, jakým způsobem bylo určeno, že tyto potrvají 210 kalendářních dnů. Vzhledem k tomu, že v navrhovatelem předloženém návrhu smlouvy o dílo bylo uvedeno, že celková doba zpracování projektové dokumentace činí 210 dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy, a to včetně podání žádosti o vydání stavebního povolení (nejdéle však 05/2027), nejsou z pohledu zadavatele rozhodné údaje o dílčích lhůtách realizací v rámci jednotlivých etap, tedy hodnoceno bylo dle něj správně 210 kalendářních dnů. A to bez ohledu na skutečnost, že navrhovatel v rámci dílčí lhůty pro zaměření, DSS a průzkumy uvedl 90 kalendářních dnů. Zadavatel pak po navrhovatelem předloženém objasnění nabídky konstatoval, že nebyla plnohodnotně objasněna.

Zadavatel sdělil, že ve vztahu ke stanovení délky projekčních prací uvedl průměrnou dobu trvání jednotlivých průzkumů, kdy vycházel jak ze znalostí kvalifikovaných zaměstnanců, tak i z předpisů upravujících postupy při realizaci těchto průzkumů. Přestože jednotlivé technické postupy, normy ČSN, prováděcí vyhlášky a zákony platné na území ČR nestanovují přesný časový úsek, za který má být každý z průzkumů realizován, je dle něj možné si i tak poměrně přesně dovodit jejich dobu trvání. Zadavatel konstatoval, že nerozporoval však jen dobu provádění průzkumů a diagnostiky, ale věnoval pozornost i navrhovatelem uvedeným

Rovněž se zadavatel ohradil proti tvrzení, že v případě prodlení navrhovatele s termínem pro odevzdání projektové dokumentace by byla tato skutečnost pro zadavatele výhodná. Podle

Zadavatel je i nadále přesvědčen o správnosti svých rozhodnutí ve vztahu k navrhovateli, a proto žádá, aby Úřad potvrdil správnost jeho postupu, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona a když odmítl jeho námitky.

Usnesením ze dne 29. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se ve lhůtě stanovené

Dne 19. 1. 2026 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0955/2025/VZ.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 39 odst. 1 věty první zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky.

Podle § 39 odst. 2 písm. a) a c) zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení nabídek.

Podle § 39 odst. 4 zákona může zadavatel, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona nemůže být po uplynutí lhůty pro podání nabídek nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 8 zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) zákona nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

V čl. III zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „[t]ermín odevzdání projektové dokumentace a podání žádosti o vydání stavebního povolení se předpokládá do konce 05/2027 a účastník uvede celkovou lhůtu plnění ve dnech v návrhu smlouvy o dílo (hodnotící kritérium).“

Podle čl. X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovil požadavek na doložení „osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracím, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům: min. 1 osoba:

Podle čl. XVIII. odst. 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil „dílčí hodnotící kritéria v pořadí dle významnosti následovně:

Podle čl. III odst. 2 bodu 2.2. návrhu obchodních podmínek – smlouvy o dílo jsou částí díla mj. i průzkumy, kdy „[p]ředmětem této části díla budou veškeré průzkumy potřebné pro zpracování projektové dokumentace. Bude se jednat o tyto průzkumy (v závislosti dle potřeby): • stavebně-technický průzkum, • kamerový průzkum,

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 22. 9. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace“) zadavatel v odpovědi č. 9 uvedl následující: „Předpokládáme, že požadavek průzkumů je tak široký, že další nebudou potřeba, pokud tato situace nastane, upozorňujeme na část textu: zhotovitel po dohodě s objednatelem. Rozsah průzkumů si určuje zpracovatel dle své potřeby, aby byl schopen vytvořit PD, která povede ke stavbě bezpečných a stabilních staveb. Pokud se některý z požadovaných průzkumů považujete ke své práci za zbytečný, naceňte položku 1 Kč.“

Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel v odpovědi č. 12 uvedl, že „[ú]častník chápe hodnotící kritérium nabídková cena správně – oceněny budou všechny etapy a jejich dílčí stupně PD, vč. výkonu činnosti KOOBOZP, inženýrské činnosti, 1 návštěvy dozoru projektanta a 1 hodiny kancelářských prací. Ve věci hodnotícího kritéria lhůta plnění, zadavatel sjednocuje údaj uvedený v návrhu obchodních podmínek s přílohou s názvem Krycí list nabídky, správné údaje pro hodnocení bude konečný termín – v návrhu obchodních podmínek uveden ‚Celková doba zpracování projektové dokumentace činí …………….dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy, a to včetně podání žádosti o vydání stavebního povolení (nejdéle však 05/2027)‘ – tedy všech etap.“

Navrhovatel ve své nabídce podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku za účelem prokázání splnění podmínky technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona doložil seznam realizací, v nichž uvedl následující zkušenosti hlavního projektanta a projektanta: „Poř. č.

II/368 Rovensko - H. Studénky Štíty

Modernizace silnice II/337

III/4501 Sobotín - Vernířovice

II/444 kř. R 35 Mohelnice - Úsov

54.

V čl. IV. odst. 1 návrhu smlouvy o dílo, který navrhovatel předložil součástí své nabídky podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, navrhovatel shodně ke všem 5 etapám výstavby uvedl následující rozpis doby plnění: „a) zaměření, DSS a průzkumy dle čl. III odst. 2 bod 2.1 – 2.2 této smlouvy (1. část díla) do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy; b)

V žádosti o objasnění nabídky č. 1 ze dne 9. 10. 2025 (dále jen „žádost o objasnění“ nebo „žádost o objasnění nabídky navrhovatele“) zadavatel uvedl následující: „S ohledem na rozsah projektové dokumentace je kvalifikovaný odhad zadavatele ve věci délky realizace projekčních prací v rozmezí 300 až 365 dnů (pro splnění výše uvedené podmínky – zpracování kompletní projektové dokumentace a podání žádosti (nebo žádostí) o stavební povolení pro všechny uvedené etapy).

V žádosti o objasnění zadavatel rovněž uvedl následující:

Ve vysvětlení údajných nesrovnalostí nabídky ze dne 14. 10. 2025 (dále jen „vysvětlení nabídky“) navrhovatel v reakci na žádost o objasnění uvedl: „1)

Technická kvalifikace a.

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl následující: „Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky tímto rozhoduje v souladu s ust. § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů o vyloučení účastníka JACKO, p&v s.r.o., se sídlem Jasmínová 427/8, 746 01 Opava-Jaktař,

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavateli je dána povinnost řídit se v průběhu vedeného zadávacího řízení základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona. Mezi zásady zakotvené v § 6 zákona spadá mj. i zásada transparentnosti. Úřad připomíná, že zásadou transparentnosti se již rozsáhle zabývala judikatura soudů3 a jednoznačně dovodila, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Úkolem zásady transparentnosti je tak zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek a současně aby bylo možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, pročež porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.

Povinnost řídit se zásadami dle § 6 zákona, ale rovněž dalšími ustanoveními zákona a neméně tak stanovenými zadávacími podmínkami je zadavateli dána pro všechny fáze zadávacího řízení, tj. včetně úkonů souvisejících se samotným výběrem, popř. vyloučením dodavatele.

V případě existence pochybností ohledně úplnosti či správnosti předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, jež vyvstanou v průběhu vedeného zadávacího řízení, by je pak zadavatel měl s ohledem na zásadu transparentnosti odstranit a postavit na jisto, zda dodavatel, jenž má být vybrán pro účely realizace poptávaného předmětu plnění, skutečně splňuje předpoklady stanovené zadávacími podmínkami a zákonem. Zákonem předvídaným způsobem odstranění pochybností zadavatele jsou přitom výše uvedené postupy, tedy zejména institut objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů upravený v § 46 zákona nebo možnost získání informací a podkladů přímo zadavatelem dle § 39 odst. 5 zákona.

Lze též připomenout, že zákon stanovuje základní výčet skutkových podstat, při jejichž naplnění je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení. Základním pravidlem přitom je, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze v případech, které výslovně uvádí zákon. Důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s předkládáním údajů, dokladů, vzorků nebo modelů v zadávacím řízení, jimiž by mělo být prokázáno splnění zadávacích podmínek, upravuje ustanovení § 48 odst. 2 zákona. Oprávnění vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky či modely nesplňují zadávací podmínky či pokud nebyly ve stanovené lhůtě doloženy, dává ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona. V případě, že tyto nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, je dána možnost jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Tento obecně fakultativní postup při vylučování účastníků zadávacího řízení je pak ve vztahu k vybranému dodavateli prolamován, neboť jeho je naopak zadavatel povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení v případě, že u něj jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona [srov. § 48 odst. 8 zákona].

Pokud pak zadavatel konstatuje, že příslušný účastník zadávacího řízení nesplňuje zadávací podmínky veřejné zakázky či neprokázal jejich splnění, resp. shledá důvody pro vyloučení příslušného účastníka zadávacího řízení, musí být též s ohledem na zásadu transparentnosti v rozhodnutí (či oznámení) o vyloučení řádně zachyceno, na základě jakých skutečností a myšlenkových úvah k tomuto závěru zadavatel dospěl a z jakých dokladů přitom vycházel.

V nyní šetřeném případě je předmětem sporu rozhodnutí o vyloučení, jímž zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel shledal naplnění podmínek pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, kdy konkrétně byly dle něj tyto důvody vyloučení dány ve dvou rovinách. Kritérium technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovené v čl. X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace nebylo naplněno v rámci dokladů předložených navrhovatelem v podané nabídce a nedošlo také k jejich objasnění ve smyslu § 46 zákona a navrhovatel věrohodně neobjasnil jím stanovenou délku projekčních prací. Důvody vyloučení navrhovatele se tak zde týkají dvou oblastí, a to splnění podmínky technické kvalifikace a skutečností ve vztahu k dílčímu kritériu hodnocení ve smyslu dokládané lhůty plnění, přičemž Úřad postupně přezkoumal obojí zadavatelem tvrzené.

Úřad považuje za vhodné ve vztahu k dotčené podmínce technické kvalifikace předně připomenout znění její rozhodné části. Podle ní zadavatel požadoval minimálně jednu osobu na pozici hlavního projektanta i projektanta. Doložení zkušenosti pro hlavního projektanta spočívalo doslovně v předložení „zkušenosti v pozici hlavního projektanta při realizaci min.

Z předložené nabídky navrhovatele vyplývá, že splnění předmětné podmínky technické kvalifikace dokládal prostřednictvím celkem 5 referencí. Zadavatel následně vyjma jedné tyto zmínil v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, k nimž uvedl určité pochybnosti a požadoval objasnění některých skutečností. Navrhovatel mu na to ve stanovené lhůtě doložil své vysvětlení nabídky společně s dalšími doklady k dotčeným referencím. Zadavatel si současně též sám z veřejných zdrojů (podle svého vyjádření zejména z registru smluv a profilů objednatelů) dohledal některé informace k těmto navrhovatelem dokládaným referencím a na určité skutečnosti se doptal i vybraných objednatelů (podrobnosti k uvedenému viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Zadavatel následně v souvislosti s výše uvedeným rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Ze samotného rozhodnutí o vyloučení, jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, předně vyplývá, že byť se jedná svým obsahem o poměrně rozsáhlý dokument, z podstatné části jej tvoří především přepisy dosavadního průběhu zadávacího řízení. Zadavatel zde z většiny zopakoval, i co uvedl již ve své žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, stejně jako jakou odpověď mu navrhovatel na ni předložil. K vybraným odpovědím od navrhovatele ohledně dokládaných referencí zde sice doplnil další své poznámky, resp. konstatování ve smyslu možných nedostatků těchto zkušeností, to však značně úsporně na to, aby bylo z obsahu rozhodnutí o vyloučení jednoznačně zřejmé, jak tyto skutečnosti reálně vedly s ohledem na stanovené zadávací podmínky k jejich nesplnění, popř. jak konkrétně došlo k neobjasnění navrhovatelem

Jinými slovy řečeno, z celého obsahu rozhodnutí o vyloučení není jednoznačně zřejmé, co vše ke kterým referencím zadavatel ve výsledku neuznává a jak, resp. v čem konkrétně tyto reference nesplňují zadavatelem stanovené podmínky a kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona tak nemohla být naplněna, což již samo o sobě zakládá netransparentnost rozhodnutí o vyloučení.

Úřad připomíná, že odůvodnění rozhodnutí o vyloučení musí být učiněno tak, aby z jeho obsahu bylo jasné, z jakého konkrétního důvodu (příp. důvodů) zadavatel daného účastníka ze zadávacího řízení vylučuje a jak konkrétně tento byl (tyto byly) v daném případě naplněn(y), tedy jaké konkrétní relevantní skutečnosti k danému kroku vedly, kdy takové zdůvodnění nelze později doplňovat. Ze zadavatelem učiněného odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ovšem nelze srozumitelně shledat objektivní naplnění podmínek pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zde podmínek dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a proto i jen z tohoto důvodu nelze akceptovat rozhodnutí o vyloučení jako učiněné v souladu se zásadou transparentnosti. I přes uvedené však Úřad ke konkrétním skutečnostem ze zadavatelem učiněného odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí následující.

Jak již Úřad podotkl výše, navrhovatel za účelem prokázání splnění dotčené podmínky technické kvalifikace týkající se zkušeností hlavního projektanta a projektanta předložil celkem

Co se týká reference „III/4501 Sobotín – Vernířovice“ (jež měla představovat dokumentaci stupně DSP/DPS), ač informace k ní byly uvedeny v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele a v předloženém vysvětlení nabídky (podrobnosti k uvedenému viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel k ní v rozhodnutí o vyloučení již dále více neuvádí, resp. ji zde dále nezpochybňuje, a tedy ji zjevně po objasnění nabídky ze strany navrhovatele „přijal“, což ani zadavatel nijak nerozporuje.

Zadavatel tedy nic nenamítal proti referenci „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“, u níž navrhovatel v nabídce uvedl 2 stupně realizované dokumentace (DSP a DPS), a dále již nijak nerozporoval ani referenci „III/4501 Sobotín – Vernířovice“ (ve stupni DSP/DPS). Na tomto místě lze připomenout znění dotčené zadavatelem stanovené podmínky, a to že měly být doloženy zkušenosti při realizaci min. 3 akcí, kde v rámci jedné akce byly uznatelné max. 2 stupně dokumentace. V tomto kontextu vyvstává otázka, zda již uvedenými referencemi tedy navrhovatel neprokázal splnění dotčené části technické kvalifikace, bylo-li by možné referenci „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“ počítat za dvě akce s ohledem na

U reference „II/368 Rovensko-H. Studénky-Štíty“ zadavatel v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele poukazoval na to, že není zřejmé, zda byla projektová dokumentace převzata objednatelem, a není realizována veřejná zakázka na stavební práce, tedy není známa hodnota investičních nákladů a reference je neprůkazná. Navrhovatel ve svém vysvětlení nabídky na dané reagoval tím, že projektová dokumentace byla odevzdána, k čemuž se odkázal na jím k tomuto vysvětlení doložený předávací protokol se záznamy komunikace ohledně předání dokumentace. K tomu dodal, že momentálně jsou relevantní podklady „zamrzlé“ v portálu stavebníka, kde se nejde k tomuto záměru dostat. Důkaz o splnění rozpočtované ceny dle něj dokládá jím k vysvětlení nabídky přiložený rozpočet (soupis prací) k dané stavbě.

V rozhodnutí o vyloučení, kde zadavatel zopakoval jak relevantní část své žádosti o objasnění, i část z vysvětlení nabídky, se zadavatel dále se sdělením navrhovatele ani s doloženými skutečnostmi blíže nevypořádal a oproti žádosti o objasnění nabídky navrhovatele zde pouze dále uvedl, že nebyl předložen referenční list, ve kterém by objednatel potvrdil, že projektová dokumentace byla odevzdána v rozsahu stanoveném uzavřenou smlouvou o zpracování projektové dokumentace. V žádosti o objasnění přitom výslovně ani takový referenční list nepožadoval, kdy i samotná dotčená zadávací podmínka počítala s předložením referenčního listu objednatele jen jako s jednou možností, jak referenci dokládat. V rozhodnutí o vyloučení dále zadavatel uvedl informace, jež se dozvěděl od objednatele dané reference. Z tohoto zadavatelem uvedeného přitom vyplývá, že sám objednatel zadavateli sdělil výši rozpočtových nákladů (254,3 mil. Kč vč. DPH) i informace, z nichž plyne, že projektová dokumentace skutečně byla ve výsledku odevzdána. Ani s touto skutečností se zadavatel však nijak blíže nevypořádal. Dále zde bylo v rámci odpovědi objednatele zachyceno, že rozsah odevzdané projektové dokumentace byl ze strany objednatele rozporován a v souvislosti s tím byl objednán nezávislý audit. Zadavatel ani k tomu svůj konkrétní závěr, jak naložil s danou

K referencím „Modernizace silnice II/337 Nasavrky-Louka“ a „Modernizace silnice II/337 Louka – Skuteč“ zadavatel v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele shodně uvedl, že byla zpracována pouze dokumentace pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, nikoli vyšší stupně projektové dokumentace, a že v rámci dokumentace pro územní rozhodnutí nebyly zpracovány položkové rozpočty pro stanovení finančních nákladů stavby. Rovněž podotkl, že objednatelem byla v obou případech vystavena objednávka na zpracování soudního znaleckého posudku (na stanovení rozsahu zpracování projektové dokumentace). K tomu zadavatel uvedl, že má pochybnosti, zda dané referenční zakázky jsou věrohodné, když je zřejmé, že projektové dokumentace nebyly zpracovány a předány v souladu s uzavřenými smlouvami. Na uvedenou žádost mu navrhovatel v rámci vysvětlení nabídky k oběma referencím mj. sdělil informace o tom, že byl dokončen stupeň dokumentace DÚR vč. vydání územního rozhodnutí, a důvody, proč následně došlo k vypovězení smluv. Jako důkaz k prokázání zkušenosti se navrhovatel v obou případech odkázal na vydaná územní rozhodní, jež zadavateli společně s ním předložil. K oběma referencím navrhovatel též uvedl své přesvědčení, že rozpočtová cena byla nad 25 mil. Kč a jak k tomuto závěru dospěl.

Úřad opakuje, že zadavatel se s obdrženou odpovědí navrhovatele ani u těchto dvou referencí de facto nijak nevypořádal a bez bližšího objasnění všech popsaných skutečností uzavřel, že jsou dány důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Jinými slovy řečeno, poukazuje-li kupř. zadavatel na to, že byla zpracována jen dokumentace pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, nikoli vyšší stupně projektové dokumentace, z dokumentace o zadávacím řízení, ani ze samotného rozhodnutí o vyloučení aktuálně nevyplývá, jak tato skutečnost mohla přispět k závěru o nesplnění stanovené podmínky technické kvalifikace, tj. v čem, potažmo jak tato reference nesplnila z uvedeného důvodu stanovené zadávací podmínky (z hlediska dokládaného stupně dokumentace). Míří-li pak zadavatel sdělením, že nebyly zpracovány položkové rozpočty pro stanovení finančních nákladů stavby na finanční hledisko těchto referencí, navrhovatel mu k tomuto parametru ve svém vysvětlení nabídky poskytl odpověď i k výši investičních nákladů (a jak k nim dospěl). Ohledně referenčního listu

K výše uvedeným referencím tak lze shrnout, že v souhrnu z textu rozhodnutí o vyloučení nevyplývají jednoznačné závěry o tom, které všechny konkrétní informace a skutečnosti a jakým způsobem ve výsledku vedly k závěru o naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele, resp. o splnění podmínek dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Zadavatel zde de facto bez podrobnějších závěrů a vypořádání se se zjištěnými skutečnostmi vypsal obsah svých dotazů z žádosti o objasnění nabídky navrhovatele, zjištěné informace a krátce nové poznámky k těmto referencím uvedené. Z textu rozhodnutí o vyloučení tedy není jednoznačně zřejmé, pro jaké důvody zadavatel uvádí které informace, tj. které z nich a jak konkrétně dle něj ve výsledku naplnily dotčené předpoklady pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Současně je třeba s ohledem na výše uvedené konstatovat, že dílčí úvahy předestřené zadavatelem jako určité možné aspekty pro neuznání daných referencí nemohou obstát ani věcně. Ke zbylým 3 navrhovatelem dokládaným referencím tak Úřad akcentuje, že i ve vztahu k nim lze shledat příhodné, aby (pokud nebude řešená kvalifikační podmínka naplněna prozatím zadavatelem nezpochybněnými referencemi) zadavatel tyto komplexně posoudil, a to i s ohledem na způsob stanovení dané podmínky technické kvalifikace, tj. s ohledem na to, jaké nároky na dokládanou zkušenost zadavatel textem dané podmínky skutečně stanovil.

Úřad s ohledem na uvedené shrnuje, že tvrzený důvod pro vyloučení navrhovatele, spočívající v tom, že kritérium technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovené v čl. X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace nebylo naplněno v rámci dokladů předložených navrhovatelem v podané nabídce a nedošlo také k jejich objasnění ve smyslu § 46 zákona, nebyl naplněn, když zadavatel nedostatečně a nesprávně vyhodnotil navrhovatelem předložené údaje a doklady.

Důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pak zadavatel shledal i v souvislosti s dílčím kritériem hodnocení v podobě lhůty plnění.

Co se týče podmínky dílčího kritéria hodnocení lhůty plnění, k ní zadavatel v zadávací dokumentaci odkazem na čl. IV smlouvy o dílo stanovil, že při jejím hodnocení je rozhodná její celková délka ve dnech uvedená v návrhu smlouvy o dílo. Zadavatel k tomu dále výslovně uvedl, že nestanovuje minimální délku plnění, avšak upozorňuje účastníky na skutečnost, že předpokládaný termín pro odevzdání projektové dokumentace je stanoven na 05/2027 s tím,

Navrhovatel ve své nabídce jako hodnotu dílčího kritéria hodnocení uvedl lhůtu plnění v délce

Zadavatel již v žádosti o objasnění nabídky navrhovatele uvedl, že jeho kvalifikovaný odhad ve věci délky realizace projekčních prací je v rozmezí 300 až 365 dnů, a že navrhovatelem stanovená délka plnění se mu v tomto kontextu jeví jako krátká a obtížně splnitelná. Zadavatel tak požádal navrhovatele o podrobné objasnění, jakým způsobem bylo určeno, že projekční práce potrvají 210 kalendářních dnů. Více se k tomu navrhovatele nedoptával. Navrhovatel mu v reakci na to v rámci vysvětlení nabídky sdělil, že při kalkulaci uvažoval, že činnosti budou postupovat najednou na všech úsecích, k čemuž předložil i přehled jednotlivých činností s časovou náročností (mj. k průzkumům vč. diagnostiky a v případě inženýrské činnosti uvedl k obojímu délku 30 dnů – blíže opět viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel společně s většinou z výše uvedeného pak konstatoval, že odborným odhadem se mu jeví jako nereálné zejména stanovení 30denní realizace průzkumů vč. diagnostiky, a to zejména s ohledem na průměrnou délku průzkumů, které byly specifikovány v návrhu obchodních podmínek. U konkrétních druhů průzkumů a ve vztahu k diagnostice vozovky v rozhodnutí o vyloučení zadavatel předložil svůj odhad průměrné délky jejich trvání. K tomu sdělil, že již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že předpokládá nutnost provést všechny uvedené průzkumy. Zadavatel pak již bez dalšího konstatoval, že v souvislosti s výše uvedeným má pochybnost ve vztahu mj. k délce

K výše uvedenému odůvodnění pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku uvádí Úřad následující. Rozhodnutí o vyloučení se i ve vztahu k navrhovatelem stanovené lhůtě plnění v rámci dílčího kritéria hodnocení vyznačuje nedostatky. Předně není v kontextu zadávacích podmínek zřejmé, jakou podmínku měl ve vztahu k ní navrhovatel porušit či nedodržet, resp. v čem konkrétně neměla být stanovená délka projekčních prací věrohodně objasněna v návaznosti na dotaz zadavatele a jak se to promítlo do naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Zadavatel zde činí závěr, že navrhovatel věrohodně neobjasnil stanovenou délku projekčních prací 210 kalendářních dnů, kdy k tomuto odkazuje na svůj kvalifikovaný odhad (minimální) doby plnění, jež zjevně nebyl v rámci zadávacích podmínek ani stanoven, a zmiňuje zde dále nijak blíže nepopsanou a nedefinovanou pochybnost ve vztahu k dílčímu termínu pro inženýrskou činnost (projednání) s jednotlivými dotčenými orgány, stejně jako pochybnost ohledně délky plnění pro provedení průzkumů a diagnostiky, k níž se odkazuje jen na možné průměrné délky trvání jednotlivých průzkumů a diagnostiky. Ve výsledku i zde zadavatel zůstává přinejmenším u závěrů neúplných, jež jsou již dále nedozjištěné a setrvávají jen v rovině pochybností, přičemž zadavatel zjevně nemá ani nijak prokázáno, že řešení navrhovatele by bylo v předkládaném časovém hledisku objektivně nerealizovatelné, resp. že navrhovatelem dokládané lhůty jsou objektivně nerealizovatelné.

K tomu je nutné akcentovat, že ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by zadavatel lhůtu plnění jakkoli omezil na její spodní hranici, tedy že by stanovil minimální limit pro její délku.

Zadavatel pak primárně řeší délku pro provedení průzkumů a diagnostiky a pro inženýrskou činnost (projednání) s dotčenými orgány, přičemž z vysvětlení nabídky vyvozuje, že navrhovatel stanovil 30 dnů pro každou z činností. Zde však nelze pominout, že v samotné nabídce v čl. IV. odst. 1 návrhu smlouvy o dílo byla jednoznačně uvedená informace, že plnění spočívající v realizaci zaměření, „DSS“ a průzkumů bude uskutečněno do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy, kdy tedy takový je závazek navrhovatele, což zadavatel nikterak nereflektuje (k tomu ve svém vyjádření k návrhu jen podotýká skutečnosti o tom, že správně hodnotil celou předkládanou dobu plnění v délce 210 dnů s ohledem na stanovené zadávací podmínky). Nadto, i pokud by byla brána v úvahu délka 30 dnů pro každou z uvedených činností, zadavatel i při zpochybnění této délky setrvává jen v rovině dohadů a pochybností.

Úřad tak shrnuje, že zadavatel v rámci závěrů ohledně neobjasnění délky plnění 210 dnů zůstal jen u nepodložených odhadů, kdy z rozhodnutí o vyloučení ani nijak nevyplývá, že by zadavatel měl prokázáno, že objektivně je lhůta předložená navrhovatelem nerealizovatelná a zadavatel zde ani jednoznačný závěr o skutečné nerealizovatelnosti plnění za navrhovatelem stanovenou dobu nepředkládá. Navrhovatel zadavateli na jeho žádost o objasnění ve stanovené lhůtě předložil svou odpověď, na základě jakých skutečností dospěl k závěru o délce plnění 210 dnů. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o vyloučení zopakoval svůj závěr z žádosti o objasnění, že se stanovená lhůta jeví jako krátká a obtížně splnitelná, resp. uzavřel, že navrhovatel lhůtu věrohodně v kontextu odhadu zadavatele v rozmezí 300 až 365 dnů neobjasnil. Lze jen pro úplnost doplnit, že navrhovatel ve své nabídce akceptoval předpoklad zadavatele o nejzazším termínu plnění, tj. nejdéle do 05/2027.

Úřad pak doplňuje, že již jen skutečnost, že se zadavateli něco jeví (jako obtížně splnitelné) nebo má o něčem pochybnosti, popř. se něčeho obává, i když nemá prokázáno, že skutečně mohou být tyto jeho obavy naplněny, nemůže zastoupit existenci reálného pochybení účastníka zadávacího řízení, resp. reálných nedostatků jeho nabídky, popř. jejího objasnění, jež je teprve možné spojovat s naplněním důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení.

K tvrzení zadavatele, že se může pouze domnívat, že by navrhovatel s ohledem na předpokládaný rozsah projekčních prací postupoval nyní obdobně jako v případě objednatele Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, kde dva dny před termínem pro odevzdání projektové dokumentace požádal o jeho prodloužení, lze pro úplnost dodat, že nelze předjímat takové jednání navrhovatele, resp. předem dovozovat neschopnost plnění navrhovatele dle ujednaných podmínek. Nelze totiž rezignovat na zásadu presumpce poctivosti a dobré víry obsaženou v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zejména nemá-li zadavatel aktuálně zjevně žádné objektivní indicie, že by se jednalo zde o termín, resp. lhůtu ze strany navrhovatele ve výsledku nerealizovatelnou nebo že by navrhovatel vědomě uváděl zadavatele nyní v omyl.

S ohledem na výše uvedené tak nelze shledat odůvodnění rozhodnutí o vyloučení jako transparentní a věcně opodstatněné ani ve vztahu ke lhůtě plnění, kdy nejen že zadavatel nemá věcně dořešeno, zda nelze lhůtu stanovenou navrhovatelem skutečně akceptovat (i s ohledem na způsob stanovení zadávacích podmínek), ale ani samotný text rozhodnutí o vyloučení přezkoumatelně nepředkládá objektivní naplnění podmínek dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve vztahu ke lhůtě plnění.

Závěrem Úřad k celému postupu zadavatele v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení uvádí, že lze jistě, v případě, vyvstanou-li na straně zadavatele pochybnosti o splnění stanovených podmínek účastníkem zadávacího řízení, shledat více než vhodné, aby zadavatel tyto skutečnosti na základě dostupných informací posoudil, případně požadoval jejich objasnění, doplnění, či k posouzení naplnění stanovených zadávacích podmínek využil i vlastní zjištěné skutečnosti (ať již z veřejných zdrojů či kupř. od objednatelů referenčního plnění), aby bylo možné učinit výběr dodavatele plnění v souladu se zákonem a stanovenými zadávacími podmínkami. Zadavateli tedy nelze nic vytknout, rozhodne-li se v případě pochybností či nejasností využít dostupných nástrojů a zdrojů pro jejich rozptýlení. Současně však platí, že nelze stavět důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení již jen na existenci obav a pochybností, resp. nedozjištěného stavu. Pro vyloučení účastníka zadávacího řízení musí být objektivně dány relevantní důvody a tyto musí být transparentně zachyceny v rozhodnutí o vyloučení tak, aby nebylo pochyb, že skutečně existují takové relevantní důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení.

Jen pro úplnost Úřad doplňuje, že u některých zadavatelem uvedených skutečností (ať již ve smyslu obavy, zda by i v případě veřejné zakázky nedošlo stejně jako v jiném případě k žádosti navrhovatele o prodloužení termínu, resp. lhůty plnění či poukazuje-li na to, že byly objednány znalecké posudky [nezávislý audit] na posouzení některých referenčních dokumentací navrhovatele a další okolnosti v souvislosti s tím zjištěné), by se mohlo jevit, že zadavatel je k plnění nyní nabízenému navrhovatelem opatrný i s ohledem na pochybnost, zda předchozí jeho plnění u jiných objednatelů netrpěla nedostatky. Taková tvrzení spíše směřují k možnému důvodu vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, nikoliv k důvodu vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Byť zadavatel dané v rozhodnutí o vyloučení nestaví jako důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, lze připomenout, že v případě postupu dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, je nezbytné, aby zadavatel byl schopen prokázat naplnění takových důvodů pro vyloučení, kdy nestačí i jen pochybnost zadavatele o řádnosti plnění (např. s ohledem na objednání znaleckého posudku či nezávislý audit), ale

S ohledem na vše výše uvedené Úřad shrnuje, že aktuálně nelze z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení shledat, že by zde byly jednoznačně a srozumitelně zachyceny skutečnosti, na základě nichž by bylo možné učinit závěr o zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, resp. z nichž by bylo zřejmé objektivní naplnění podmínek pro takový úkon zadavatele. Nelze shledat, pro jaké skutečnosti zadavatel ve výsledku učinil závěr o naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele, ani zda takové předpoklady byly v kontextu zadavatelem uvedeného reálně naplněny. Je nutné, aby se zadavatel řádně zabýval zjištěnými skutečnostmi a předloženými podklady, tyto v kontextu způsobu stanovení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku objektivně posoudil, přičemž pokud dospěje k závěru o naplnění důvodů pro rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, musí rozhodné skutečnosti v rozhodnutí o vyloučení transparentně uvést, a to tak, aby bylo bez dalších pochyb zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti a jakým způsobem reálně vedly k závěru o naplnění podmínek pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Úřad k tomu připomíná, že důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení musí být transparentně zachyceny právě již v rozhodnutí o vyloučení. Z toho, jak nyní zadavatel vyhotovil rozhodnutí o vyloučení, však nelze přezkoumatelně dospět k tomu, že navrhovatel nesplnil stanovené zadávací podmínky, resp. že jím doložené údaje a doklady neobjasnil, tedy že byly dány důvody pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Úřad tak uzavírá, že s ohledem na výše uvedené nelze shledat rozhodnutí o vyloučení jako souladné se zásadou transparentnosti ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, když není z jeho obsahu zřejmé, že objektivně došlo a jakým konkrétním způsobem k naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, respektive když zadavatelem tvrzené důvody vyloučení navrhovatele nebyly naplněny, neboť zadavatel nesprávně a nedostatečně vyhodnotil navrhovatelem předložené údaje a doklady.

Úřad závěrem uvádí, že pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona postačí, pokud jednání zadavatele, jímž porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, by bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Současně postačuje, aby Úřad v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo k ovlivnění výběru dodavatele dojít.

Úřad pak uvádí, že výše uvedený postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem nezákonně vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Ke zbylým namítaným skutečnostem uvedeným v návrhu (poukazujícím zejména na to, že zadavatel si měl v případě vzešlých pochybností vždy vyžádat objasnění ze strany navrhovatele a že v rozhodnutí o námitkách uvádí nové skutečnosti ve vztahu k důvodům pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení) Úřad uvádí, že jejich bližší posouzení považuje v současné chvíli za neúčelné, neboť šetření těchto dalších skutečností (rovněž souvisejících s učiněným rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku) by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu v předmětném případě žádný vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření, v šetřeném případě spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení (jakož i všech na to navazujících úkonů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku), je nadbytečné, existuje-li pro něj alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení předmětného nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existuje, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení (jakož i všech na to navazujících úkonů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku).

Úřad nadto pro úplnost rovněž dodává, že nepřehlédl, že navrhovatel svým návrhem brojí i proti zadavatelem vyhotovenému rozhodnutí o námitkách, kdy namítá, že se v něm zadavatel nevyjádřil ke konkrétním námitkám poukazujícím na to, že nebyly dány důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Úřad k tomu s odkazem na výše uvedené závěry ohledně existence důvodů pro zrušení rozhodnutí o vyloučení konstatuje, že zákon v § 263 odst. 5 zákona mj. stanoví, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Z uvedeného ustanovení zákona tedy vyplývá, že uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách je ve své podstatě zakotveno jako fakultativní rozhodnutí Úřadu v rámci šetření postupu zadavatele, jež má své opodstatnění zejména v případech, kdy řádné nevypořádání námitek může mít zjevný vliv na rozhodování stěžovatele o tom, zda je v dané věci důvodné přistoupit k podání návrhu k Úřadu, resp. kdy bez řádného (chybějícího) vyjádření zadavatele nelze s určitostí podané námitky objektivně přezkoumat (a zjistit tak skutkový stav věci). V nyní šetřeném případě lze přisvědčit tomu, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s některými námitkami navrhovatele nevypořádal, když kupř. nereagoval na tvrzení navrhovatele, že již zadavatelem uznanými referencemi splňuje předmětné podmínky technické kvalifikace. Vzhledem k tomu, že preferovaným postupem jak ze strany Úřadu, tak i účastníků správního řízení je věcné prošetření namítaných skutečností, kdy i navrhovatel v návrhu požaduje zejména prošetření rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení, a jelikož bylo možné k tomuto věcnému prošetření v tomto případě přistoupit, Úřad

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy,

Současně platí, že Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakožto i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

Při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je tak Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že zadavatel se dopustil v šetřeném případě pochybení v průběhu zadávacího řízení, když učinil rozhodnutí o vyloučení v rozporu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad dospěl k závěru, že nápravu lze zjednat zrušením konkrétního úkonu, popř. úkonů zadavatele. Úřad proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o vyloučení, tj. úkonu, při němž zadavatel porušil zákon, a všech na to navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech na to navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech na to navazujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace,

JUDr. Oldřich Beneš, advokát, Mojmírovců 805/41, 709 00 Ostrava