ÚOHS S0998/2025/VZ – Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického pr

Zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem

Podle bodu 2.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „poskytnutí služby: komplexní servis prádla spojený s jeho pronájmem, praním a ostatními souvisejícími službami jako jsou opravy, žehlení, mandlování a logistika (tj. odvoz, dovoz a rozvoz na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště) zadavatele, vč. zajištění prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece), a to vše v souladu s obecně závaznými právními předpisy a příslušnými hygienickými normami, zejména (nikoliv však výlučně) vyhláškou č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.“

Dle bodu 2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 124 000 000 Kč bez DPH (za 4 roky).

Ze seznamu přijatých zpráv (dostupného v rámci dokumentace o zadávacím řízení, která byla

Zadavatel obdržel dne 4. 12. 2025 od navrhovatele – Prádelna Kyselý, a.s., IČO 26723883, se sídlem Vlasákova 333, 258 01 Vlašim (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody pro odmítnutí námitek, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 22. 12. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Návrh navrhovatele ze dne 22. 12. 2025 směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

Nezákonnost postupu zadavatele navrhovatel spatřuje předně v požadavku na technickou kvalifikaci spočívajícím v prokázání, že v posledních 3 letech dodavatel poskytl alespoň 3 služby odpovídající předmětu veřejné zakázky, soustavně po dobu 12 po sobě následujících měsíců, se souhrnným finančním objemem alespoň 25 mil. Kč bez DPH za poskytnuté 3 služby celkem, a to z důvodu vyloučení dodavatelů, kteří mají dostatečnou kapacitu, avšak poskytují obdobné služby u 4, 5 nebo 6 odběratelů. Uvedený počet služeb pak dle názoru navrhovatele nepředstavuje reálnou rozlišovací informaci o zkušenostech dodavatele.

Navrhovatel tak považuje předmětný požadavek zadavatele za rozporný s rozhodovací praxí

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky pak dle navrhovatele představuje přibližně 10 % z tržeb navrhovatele, z čehož navrhovatel dovozuje, že nepřichází v úvahu, že by při dostatečné přípravě nebyl schopen službu zajistit v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací.

Navrhovatel má dále za to, že v návrhu smlouvy uvedené oprávnění smluvních stran písemně vypovědět smlouvu, a to i bez udání důvodu, po uplynutí 1 roku od nabytí účinnosti smlouvy s výpovědní dobou 6 měsíců, je excesivní a vnáší do vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem právní nejistotu. Tato nejistota se dle navrhovatele promítá již do zadávacích podmínek, neboť dodavatelé při tvorbě svých nabídek a cenových kalkulací nemohou mít jistotu o rozsahu plnění, které bude na základě smlouvy skutečně poskytnuto především v návaznosti na výši konkrétních investic. Předmětné smluvní ustanovení pak dle navrhovatele umožňuje i značnou svévoli zadavatele vůči jednotlivým dodavatelům, neboť jeho uplatnění není závislé na skutečnosti, kterou by mohli dodavatelé kvalifikovaně odhadnout či svým vlastním jednáním ovlivnit.

Navrhovatel dále konstatuje následující: „Smluvní ujednání o možnosti ukončit smluvní vztahy po jednom a půl roce i před sjednanou dobou trvání je evidentně ekonomicky nevýhodné a riskantní pro dodavatele, který musí pro své plnění na počátku smluvního vztahu masivně investovat do pořízení nového prádla, na rozdíl od současného dodavatele, který jako jediný

Navrhovatel dále namítá také porušení zásady zákazu diskriminace spočívající v tom, že „návrh smlouvy, pokud jde o její ukončení, jednoznačně zvýhodňuje nejen ekonomicky silnější podnikatelské subjekty, ale i současného dodavatele. Zadávací podmínky je nutno zkoumat z hlediska nepřiměřenosti ve vztahu k ekonomickému výsledku, k němuž směřují. Poskytování komplexního servisu prádla v situaci, kdy každý uchazeč s výjimkou současného dodavatele musí logicky poskytnout zadavateli zcela nové prádlo (vysoce specifikované dle zadávacích kritérií), je vysoce diskriminační. Poskytnutí nového prádla totiž představuje investici přesahující 15 mil. Kč a dodavatel je současně vystaven riziku, že zadavatel smluvní vztah ukončí v libovolném okamžiku (odstoupení od smlouvy a výpověď po 18 měsících), tedy i před sjednanou dobou trvání, a to bez uvedení důvodu. Takové riziko nezávislé na kvalitě uchazečova plnění vnáší do zadávacího řízení právní nejistotu.“

V případě uvedené výpovědi pak smlouva dle navrhovatele neobsahuje ani případný odkup údajně vysoce specifikovaného prádla dle zadávací dokumentace před uplynutím doby trvání smlouvy (čtyř let), načež nelze reálně stanovit nabídkovou cenu, která se u předmětu veřejné zakázky odvíjí mimo jiné od výše investic a délky trvání smlouvy, a proto zadavatel neformuloval zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele.

Zadavatel dále dle navrhovatele umožnil poskytovat předmět plnění formou použitého prádla bez zohlednění dané skutečnosti v hodnotících kritériích, čímž vytvořil diskriminační předpoklad, a tedy i nerovné zacházení ve prospěch současného dodavatele, jelikož na trhu neexistuje obdobný potenciální dodavatel, který disponuje použitým prádlem dle podrobné specifikace požadované zadavatelem a v objemu uvedeném v zadávací dokumentaci.

Současný dodavatel je tak automaticky zvýhodněn, a to z toho důvodu, že „[n]ehrozí, že prádlo nebude k dispozici ke dni zavedení služby (např. z důvodu vyšší moci), a v případě vypovězení služby ve lhůtě jeden a půl roku mu nevznikne taková škoda jako dodavateli, který musí pořídit prádlo nové.“

Navrhovatel je dále také toho názoru, že zadavatel stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro zavedení služby. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na správní řízení vedená před

Navrhovatel na tomto místě upozorňuje také na nesoulad mezi zadavatelem uvedeným počtem zaměstnanců, které je třeba předmětným prádlem vybavit, v zadávací dokumentaci (2 799 osob) a v rozhodnutí o námitkách (1 845 osob). Veřejná zakázka tak byla dle navrhovatele i z tohoto pohledu vypsána netransparentně, jelikož zásadní informace tak dle navrhovatele byla zveřejněna až po lhůtě pro podání nabídek.

Navrhovatel namítá také údajné účelové zatajení objemu prádla potřebného ke komplexnímu poskytování služby, jelikož v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel konstatoval, že nedisponuje množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení. Pokud by však zadavatel množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení nedisponoval, byla by služba dle navrhovatele již nyní prováděna v rozporu se smlouvou, která předpokládá inventarizaci majetku na roční bázi, přičemž objem/stav/evidence prádla je dále základní předpoklad k provádění inventur a následného vyúčtování. Podstatná část systémového prádla je pak dle navrhovatele dle zadávací dokumentace označena čipem, který musí obsahovat velikost, barvu, datum poslední expedice na konkrétní oddělení apod.

Navrhovatel na tomto místě upozorňuje také na 50 % absenci údajů týkajících se počtu lůžek a počtu zaměstnanců u vybraných položek v rámci stanovení požadavků na systémové prádlo, načež je navrhovatel toho názoru, že zadavatel tedy ani z tohoto hlediska nedodržel povinnost formulovat zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

Navrhovatel je tedy toho názoru, že na jednu stranu zadavatel striktně určuje a požaduje dodržet lhůty pro zavedení komplexního servisu, na druhou stranu však neříká, kolik prádla je zapotřebí k zabezpečení dané služby konkrétního zařízení, přestože musí mít tuto informaci k dispozici.

Na závěr navrhovatel zdůrazňuje, že je nutné chápat výše učiněné námitky ve vzájemném kontextu a dodává, že ze všech výše uvedených důvodů nemohl podat nabídku, jelikož není objektivně možné stanovit celkovou nabídkovou cenu.

Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 22. 12. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS­49952/2025/536 ze dne 23. 12. 2025.

Dne 2. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na argumentaci učiněnou již v rozhodnutí o námitkách, načež k jednotlivým námitkám navrhovatele dále uvádí následující.

Uvedenému požadavku se zadavatel dle svého vyjádření věnoval již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, v němž zdůraznil, že předpokládaná hodnota plnění přezkoumávané veřejné zakázky činí 124 mil. Kč bez DPH za čtyři roky, tj. přibližně 31 mil. Kč bez DPH ročně, a že smyslem technické kvalifikace je ověření schopnosti dodavatele realizovat plnění v odpovídajícím rozsahu. Zadavatel v této souvislosti uvedl, že připustil-li by prokazování minimálního požadovaného objemu plnění referencemi, jejichž jednotlivý rozsah zjevně neodpovídá předpokládanému rozsahu plnění, postrádala by takto nastavená technická kvalifikace jakýkoliv smysl, neboť by neprokazovala schopnost vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu.

Požadavek na doložení tří referenčních služeb se souhrnným finančním objemem alespoň

Zadavatel dále konstatoval, že „jakožto jeden z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, při vymezení požadavků na technickou kvalifikaci vycházel z rozsahu a provozní náročnosti plnění. Tomu odpovídá i požadavek na prokázání zkušeností s realizací služeb srovnatelného objemu. Argumentace navrhovatele, podle níž by bylo postačující doložit více menších zakázek, jejichž součet by odpovídal požadovanému objemu, neodpovídá smyslu technické kvalifikace. Skutečnost, že dodavatel realizoval větší počet služeb menšího rozsahu, sama o sobě nevypovídá o jeho schopnosti realizovat jedno plnění značného rozsahu, které je předmětem plnění této veřejné zakázky.“

Zadavatel je tak přesvědčen, že požadavek na technickou kvalifikaci stanovil přiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti veřejné zakázky. Požadavek na doložení tří referenčních služeb v souhrnném objemu alespoň 25 mil. Kč bez DPH tedy dle zadavatele odpovídá rozsahu poptávaného plnění, jeho provozní náročnosti i předpokládané hodnotě veřejné zakázky a nelze jej považovat za zjevně nepřiměřený či diskriminační.

Zadavatel předně upozorňuje na omezenou přezkumnou pravomoc Úřadu ve vztahu k obchodním podmínkám, načež konstatuje, že má za to, že v návrhu smlouvy uvedené oprávnění smluvních stran písemně vypovědět smlouvu, a to i bez udání důvodu, není nikterak excesivní.

Zadavatel dále odmítá tvrzení, že by při stanovení možnosti výpovědi smlouvy postupoval v rozporu se zákonem a že by se dopustil porušení povinnosti vymezit zadávací podmínky v rozsahu nezbytném pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

Dle zadavatele je pak z předmětného smluvního ustanovení zřejmé, že podmínky uplatnění výpovědi jsou vymezeny jednoznačně, srozumitelně a transparentně. Předmětné ustanovení

Ukončení smluvního vztahu při využití předmětného ustanovení smlouvy nemůže dle zadavatele představovat z jeho strany samoúčelný ani nahodilý postup. K tomu zadavatel dodává, že poptávané plnění je pro něj nezbytné k zajištění řádného chodu jeho činnosti a kontinuity poskytovaných zdravotnických služeb. Jakékoli předčasné ukončení smlouvy by proto bylo spojeno s nutností zajištění náhradního plnění prostřednictvím nového zadávacího řízení, což s sebou nese časovou, administrativní i finanční zátěž. Z těchto důvodů je dle zadavatele zřejmé, že nemá objektivní motivaci ukončovat smluvní vztah v situaci, kdy je plnění poskytováno řádně a v souladu se smlouvou, a nelze tak dovozovat, že by napadené ustanovení zakládalo prostor pro libovolné či svévolné jednání zadavatele.

Navrhovatel pak dle zadavatele ve své argumentaci pomíjí skutečnost, že napadené smluvní ustanovení nezakládá výpovědní oprávnění výlučně zadavateli, nýbrž je koncipováno symetricky a umožňuje za stejných podmínek vypovědět smlouvu rovněž dodavateli.

Zadavatel zároveň ve svém vyjádření konstatoval, že „[s]mlouva současně stanoví, že výpověď může být uplatněna nejdříve po uplynutí jednoho roku od nabytí její účinnosti, přičemž je sjednána výpovědní doba v délce šesti měsíců. I v případě uplatnění výpovědi tak může dojít k ukončení smlouvy nejdříve až po uplynutí 18 měsíců jejího trvání, tj. po době značně přesahující jednu čtvrtinu celkové předpokládané doby trvání smlouvy. Dodavatel má proto zajištěn dostatečný časový prostor pro zajištění řádné realizace plnění a rovněž zajištěnu návratnost svých investic, které navrhovatel odhaduje na částku ve výši 15 mi. Kč.

Zadavateli pak dle jeho názoru nelze vytýkat ani to, že nevyhověl návrhu dodavatele na zakotvení odkupu prádla a z takového rozhodnutí zadavatele tudíž nelze dojít k závěru, že by porušil zákon. Naopak je dle zadavatele na dodavateli, aby posoudil, zda za zadavatelem stanovených podmínek je schopen plnění realizovat a zvážil, jak se tyto podmínky promítnou do jeho nabídky a případně do dalších aspektů plnění vyplývajících ze zadávacích podmínek, přičemž takovou odpovědnost pak nelze přenášet na zadavatele.

Zadavatel na tomto místě dále v souvislosti s aprobováním možnosti výpovědi smlouvy bez uvedení důvodu ze strany Úřadu odkazuje na argumentaci učiněnou v rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0488/2023/VZ ze dne 25. 9. 2023.1

Zadavatel je tak přesvědčen, že „je nezbytné odmítnout námitku navrhovatele, podle které by stanovení možnosti výpovědi smlouvy po jednom roce jejího trvání, s výpovědní dobou šest měsíců a bez uvedení důvodu, představovalo porušení zásad ZZVZ, zejména pak zásady transparentnosti a rovného přístupu. Zadavatel je přesvědčen, že ve shora výše uvedeného veškeré námitky navrhovatele odrážejí běžná provozní rizika, která nelze přičítat k tíži

K této námitce zadavatel předně uvádí, že „v rámci veřejné zakázky poptává servis a pronájem zdravotnického prádla, které je definováno v příloze č. 4. Zadavatel přitom nestanovil požadavek pouze na dodávku nového prádla, a připustil tak i použité prádlo, pokud splňuje zadavatelem stanovené parametry. Tento postup byl blíže vysvětlen ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 18. 11. 2025.“

Zadavatel odmítá, že by svým postupem úmyslně zvýhodňoval současného dodavatele.

Zadavatel má přitom za to, že stanovení požadavku výlučně na nové prádlo by mohlo představovat nepřiměřenou překážku hospodářské soutěže, neboť uvedený požadavek by byl stanoven na úkor výše uvedených principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti a evidentně by nevycházel z objektivně odůvodnitelných potřeb zadavatele a mohl by tak mít diskriminační dopad na dodavatele, kteří mají k dispozici již použité prádlo splňující stanovené parametry.

Zadavatel je tedy přesvědčen, že „stanovení takto flexibilních parametrů plnění je legitimní, odůvodnitelné pro zajištění řádného a efektivního plnění zakázky. Ustanovení nevede k diskriminaci ani k umělému zvýhodnění stávajícího dodavatele, neboť každý dodavatel má rovný přístup k podmínkám a stejnou možnost nabídnout plnění ve shodě se stanovenými parametry.“

Ve vztahu k údajnému zvýhodnění současného dodavatele je zadavatel toho názoru, že „[p]řirozené zvýhodnění stávajícího dodavatele je však stavem objektivním, jak již ostatně zadavatel zdůraznil ve svém rozhodnutí o námitkách. Po zadavateli přitom nelze požadovat, aby ‚novým dodavatelům‘ kompenzoval jejich konkurenční nevýhodu diskriminací stávajícího dodavatele. Zadavatel je přesvědčen, že i v případě připuštění již používaného prádla se jedná o takovou konkurenční výhodu, která je legitimní a nediskriminační.“

Navrhovatel se pak ve svém návrhu dle zadavatele snaží účelově navodit dojem, že zadavatel užívá prádlo, které je zásadně odlišné od prádla běžně používaného v jiných zdravotnických zařízeních. Takové tvrzení však zadavatel odmítá s konstatováním, že „[p]rádlo specifikované v příloze č. 4 zadávací dokumentace je standardně užíváno i v jiných zdravotnických zařízeních.

Zadavateli je rovněž známo, že prádlo splňující jím stanovené technické parametry je běžně dostupné na trhu a je dodáváno mimo jiné i soukromou společností AGEL, a.s., což dle zadavatele potvrzuje, že stanovené požadavky nejsou diskriminační ani nepřiměřené.

Zadavatel je tedy přesvědčen, že neporušil základní zákonné zásady, když umožnil plnění prostřednictvím použitého prádla. Zadavatel je dále přesvědčen, že byl-li by postup opačný (tj. požadoval-li by zadavatel výlučně nové prádlo), mohl by vést k neefektivnímu využití veřejných prostředků, omezení hospodářské soutěže a nepřípustné diskriminaci dodavatelů disponujících již použitým prádlem splňujícím parametry stanovené zadavatelem v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel proto považuje za souladné se zákonem připuštění plnění i skrze použité prádlo, pokud toto splňuje stanovené parametry a kritéria kvality.

Zadavatel trvá na svém závěru učiněném v rozhodnutí o námitkách, že jím stanovená lhůta pro plnění veřejné zakázky je přiměřená, k čemuž dodává, že „[h]armonogram stanovený zadavatelem vychází z oprávněného požadavku na zavedení komplexního servisu prádla v rozumné a přiměřené době, přičemž z hlediska zásady hospodárnosti je jeho cílem minimalizovat dobu, po kterou bude servis poskytován stávajícím i novým dodavatelem.

Vzhledem k údajné netransparentnosti týkající se uvedení odlišného údaje ohledně počtu zaměstnanců, pro které bude prádlo pořizováno, a to údaje 2 799 osob v rámci přílohy č. 4 zadávací dokumentace a údaje 1 845 osob v rámci rozhodnutí o námitkách, zadavatel uvádí, že navrhovatel účelově směšuje různé informace poskytnuté zadavatelem v odlišných souvislostech.

Zadavatel pak údajný rozpor vysvětluje tak, že „v příloze č. 4 zadávací dokumentace je uveden celkový počet zaměstnanců, avšak příslušná buňka tabulky zároveň obsahuje komentář, který přesně vymezuje počet jednotlivých zaměstnanců, kteří budou předmětné prádlo skutečně používat, což představuje prvek zadávací dokumentace, který vede k vyšší transparentnosti zadávacího řízení, neboť zadavatel uvádí předpokládaný počet osob, jež budou dané prádlo používat.“

K právě uvedenému však zadavatel dodává, že „samotná informace o celkovém počtu zaměstnanců nemá z hlediska přípravy nabídky pro dodavatele zásadní význam.

Závěrem k této námitce zadavatel shrnuje, že setrvává na svém závěru o přiměřenosti stanovené lhůty pro zavedení služby a považuje ji pro odborně a technicky kvalifikovaného dodavatele za zcela přiměřenou. Současně pak dle jeho názoru není možné vyhovět ani námitce týkající se netransparentnosti zadávacího řízení, jelikož je naopak přesvědčen, že veškeré podstatné informace byly v zadávací dokumentaci poskytnuty jasně, srozumitelně a v rozsahu umožňujícím řádnou přípravu nabídky.

Zadavatel ve vztahu k této námitce předně odkazuje na přílohu č. 1 zadávací dokumentace, která obsahuje předpokládaný celkový objem prádla rozčleněný dle jednotlivých druhů, s tím, že dle jeho názoru tedy není pravdou, že by odmítl informovat o objemu prádla.

Pokud jde o objem prádla v oběhu na jednotlivých odděleních, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém údajně vysvětlil, že tyto údaje nemá k dispozici a nelze je proto poskytnout dodavateli. Dle názoru zadavatele ale tato skutečnost neznamená, že by zadávací podmínky nebyly stanoveny v potřebné míře podrobností pro účast dodavatelů.

Zadavatel pak s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0142/2023/VZ ze dne

Zadavatel rovněž odmítá také námitku navrhovatele, že nedostatek informací o oběhu prádla je zavádějícím tvrzením a v rozporu s § 29 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva, jejíhož znění se navrhovatel dovolává, totiž dle vyjádření zadavatele stanovuje ve svém článku XII. povinnost provádět inventarizaci za účelem řešení ztrát systémového prádla, přičemž právě tomuto vymezení odpovídá rozsah a způsob prováděné inventury. Z uvedeného ustanovení smlouvy je tak zjevné, že „inventarizace je zaměřena pouze na identifikaci ztrát systémového prádla oproti naposledy evidovanému stavu. Cílem inventarizace tak není zjištění celkového množství prádla, jak mylně uvádí navrhovatel. Ostatně ani povinnost provádět takovou inventarizaci ze smlouvy nikterak nevyplývá a prováděná inventura je navázána na účel a je prováděna pouze v omezeném rozsahu.“

S ohledem na výše uvedené je tedy dle názoru zadavatele nezbytné odmítnout tvrzení navrhovatele, že by zadávací podmínky nebyly formulovány v rozsahu a podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadavatel je naopak přesvědčen, že zadávací dokumentace obsahuje všechny podstatné informace týkající se předmětu plnění, jeho rozsahu, technických a obchodních podmínek, jakož i dalších skutečností relevantních pro zpracování nabídky, na základě kterých je dodavatel schopen učinit kvalifikované rozhodnutí o své účasti v zadávacím řízení, řádně vyhodnotit ekonomická a technická rizika spojená s plněním veřejné zakázky, stanovit nabídkovou cenu odpovídající zadávacím podmínkám a podat vzájemně porovnatelnou nabídku.

Ze všech výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením č. j. ÚOHS-09595/2026/500 ze dne 19. 1. 2026 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, tj. poskytnutí stanoviska (resp. sdělení informací a doložení dokladů) k následujícím otázkám:

Dne 3. 2. 2026 obdržel Úřad od zadavatele stanovisko z téhož dne k výše citovanému usnesení.

Zadavatel v návaznosti na výše citované otázky Úřadu uvedl k jednotlivým bodům následující.

Zadavatel dle svého vyjádření při stanovení požadavku na technickou kvalifikaci podle čl. 6.4 zadávací dokumentace vycházel z veřejně dostupných informací, které získal prostřednictvím průzkumu trhu. Konkrétně se pak dle zadavatele jednalo o (i) registr prádelen dostupný

Zadavatel na základě uvedeného průzkumu trhu dovodil, že požadavek na technickou kvalifikaci jsou schopni splnit minimálně tito dodavatelé: „a) SALESIANER MIETTEX CHEMUNG s.r.o., se sídlem Kralupy nad Vltavou, Vodárenská 1161,

K výše uvedenému výčtu dodavatelů dále zadavatel doplnil, že tento představuje minimální okruh dodavatelů identifikovaných na základě veřejně dostupných informací, přičemž si nečiní nárok na úplnost či na to, že by se jednalo o vyčerpávající seznam všech dodavatelů na relevantním trhu, kteří by byli schopni předmětnou část technické kvalifikace splnit.

Již samotná identifikace několika konkrétních dodavatelů je však dle přesvědčení zadavatele dostatečnou indicií (a v kontextu dané věci i důkazem), že na relevantním trhu existuje reálný a dostatečný okruh dodavatelů schopných požadavek technické kvalifikace splnit, a že tudíž na trhu existuje dostatečná míra hospodářské soutěže.

Zadavatel v souvislosti s touto otázkou předně uvádí, že „údaje o počtu zaměstnanců a o počtu lůžek na jednotlivých klinikách/odděleních mají v zadávacích podmínkách toliko informativní (podpůrný) charakter. Tyto údaje jsou zároveň ze své povahy proměnlivé (v čase se průběžně mění jak personální stav, tak lůžková kapacita v důsledku organizačních změn).“

Nabídková cena se pak dle zadavatele stanovuje „jednoznačně dle přílohy č. 1 a přílohy č. 2 zadávací dokumentace, tj. na základě jednotkových cen jednotlivých položek prádla a předpokládaného počtu kusů/rok. Počty zaměstnanců (ani počty lůžek) do způsobu výpočtu nabídkové ceny nevstupují, a tudíž nejsou pro zpracování nabídky určujícími údaji. I pokud by zadávací dokumentace neobsahovala žádné údaje o počtu zaměstnanců, neznamenalo by to, že zadávací podmínky jsou neúplné či že dodavatelé nejsou schopni stanovit nabídkovou cenu, pokud jsou současně poskytnuty předpokládané počty položek prádla (kusy/rok) a požadavek na jednotkové ceny. Dodavatelé tak mají explicitně stanoveno, co konkrétně mají v rámci přílohy č. 1 a přílohy č. 2 zadávací dokumentace oceňovat, zatímco konečné hodnocení jednotlivých nabídek je postaveno právě na násobku jednotkové ceny za daný kus prádla a předpokládaného počtu kusů za rok vynásobeného počtem let. Počet zaměstnanců ani počet lůžek do nabídkové ceny nikterak nezasahuje.“

K požadavku Úřadu na sdělení konkrétního počtu zaměstnanců a počtu lůžek na jednotlivých klinikách, které jsou předmětem plnění v každé etapě harmonogramu zavedení služby, zadavatel uvádí, že „pevné (fixní) údaje ‚pro jednotlivé etapy‘ nelze považovat za věcně stabilní, protože harmonogram je časový plán zavádění služby a personální/lůžkové stavy se v jeho průběhu mohou dynamicky měnit. Je tomu tak i z čistě provozních důvodů, dle kterých nelze v zadávací dokumentaci předem přesně stanovit konkrétní počty kusů jednotlivých položek

K uvedení rozporných údajů stran počtů zaměstnanců pak zadavatel konstatuje následující: „a. údaj 2 799 uvedený v příloze č. 4 zadávací dokumentace ve sloupci ‚počet lůžek/počet zaměstnanců‘ představuje celkový počet všech zaměstnanců zadavatele. b. údaj 2 514 uvedený v komentářích příslušných buněk v excelové verzi dokumentu odpovídá součtu zaměstnanců jednotlivých klinik a oddělení, a to včetně THP zaměstnanců 2, kteří však prádlo nevyužívají. c. údaj 1 845 uvedený v rozhodnutí o námitkách odpovídá počtu zdravotnického personálu.

2

Současně však zadávací dokumentace dle názoru zadavatele „poskytuje dodavatelům veškeré rozhodné údaje potřebné pro zpracování nabídky a pro porovnatelnost nabídek, neboť rozsah plnění je pro účely nabídky vyjádřen jednoznačně prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů jednotlivých položek v příloze č. 1 a příloze č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na uvedení jednotkových cen. Nabídková cena se konstruuje právě z těchto údajů (jednotkové ceny × předpokládané kusy/rok). Naopak počty zaměstnanců ani jejich rozpad po klinikách či po etapách do výpočtu nabídkové ceny nevstupují. Harmonogram zavedení služby dle přílohy č. 5 smlouvy je tedy implementačním plánem postupného zavedení služby, nikoli samostatným cenotvorným parametrem, od něhož by se měla odvíjet konstrukce nabídkové ceny nebo její porovnatelnost napříč jednotlivými dodavateli.“

Zadavatel dále uvádí, že na základě dotazů vznesených v průběhu zadávacího řízení doplnil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 přílohu č. 5 návrhu smlouvy tak, aby jednotlivé etapy zavedení byly z hlediska celkového objemu dotčených pracovišť a předpokládané zátěže zavádění služby přibližně vyvážené. Z tohoto důvodu lze dle zadavatele „rámcový (orientační) objem pro jednotlivé etapy dovozovat z celkových předpokládaných ročních kusových objemů uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 jednoduchým aritmetickým postupem, typově jako přibližně třetinu celku, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že jde o orientační rámec pro účely organizace náběhu služby, nikoli o závazné kusové limity pro konkrétní kliniky a položky v jednotlivých etapách.“

Zadavatel doplňuje, že „uvedený závěr o orientačním rámcovém objemu jednotlivých etap a o tom, z jakých údajů má dodavatel při plánování náběhu služby vycházet, zároveň implicitně vyplývá i z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, konkrétně z odpovědi na dotaz č. 1, v níž zadavatel výslovně uvedl, že služby rozdělil do tří fází zejména proto, aby bylo zavádění služby pro dodavatele jednodušší, přičemž jednotlivé fáze dle přílohy č. 5 smlouvy jsou v podobném objemu a jedná se vždy o cca třetinové množství prádla. Zadavatel současně v téže odpovědi uvedl, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace (‚Oceňovací tabulka pro KS systémového prádla‘) je uveden předpokládaný počet kusů jednotlivých sortimentů dodaných za 1 rok, z čehož může dodavatel při stanovení objemu prádla vycházet, a zároveň sdělil, že nemá k dispozici množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení. Tím zadavatel jednoznačně vymezil, že rozhodným podkladem pro určení rozsahu (a tedy i pro plánování náběhu služby) jsou roční kusové objemy dle přílohy č. 1, zatímco členění ‚po odděleních/klinikách‘ není k dispozici a v zadávací dokumentaci se závazně nestanoví.“

Otázku, z jakých údajů vyplývá rámcový objem pro etapy zavádění, nelze dle názoru zadavatele hodnotit izolovaně pouze podle příloh zadávací dokumentace, ale ve vazbě na vysvětlení zadávací dokumentace (zejména vysvětlení zadávací dokumentace č. 2), v němž zadavatel údajně výslovně objasnil, že etapy jsou nastaveny objemově přibližně stejně (cca třetiny) a že dodavatelé mají při stanovení objemu vycházet z ročních kusových objemů uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace. K tomu zadavatel uvádí, že „[p]rávě tímto veřejně sděleným vysvětlením, které je součástí zadávacích podmínek a musí být vykládáno ve vzájemné souvislosti s ostatními částmi zadávací dokumentace, zadavatel jednoznačně doplnil výkladový rámec k etapizaci zavedení služby, aniž by bylo nutné (a současně objektivně možné) stanovit detailní rozpad kusů na úrovni ‚klinika × položka × etapa‘.“

Dodavatelé schopní tuto veřejnou zakázku plnit jsou navíc dle konstatování zadavatele odborníci v daném oboru (profesionální poskytovatelé komplexního servisu a pronájmu

K předmětnému nesouladu mezi přílohou č. 1 zadávací dokumentace a přílohou č. 4 zadávací dokumentace došlo dle vyjádření zadavatele administrativním pochybením při zpracování zadávací dokumentace. K uvedenému pochybení dále zadavatel konstatuje, že „[k]onkrétně položka ‚šortky‘ (poř. č. 17) je uvedena v příloze č. 1, kde je zároveň stanovena s předpokládaným objemem 60 000 ks/rok a je součástí oceňovací tabulky, tj. dodavatelé ji měli povinnost nacenit jednotkovou cenou a promítnout do celkové nabídkové ceny, avšak tato položka byla opomenuta v příloze č. 4, která obsahuje technické požadavky na jednotlivé položky. Zadavatel zdůrazňuje, že z hlediska rozsahu předmětu plnění a povinnosti dodavatelů podat srovnatelnou nabídku nemohla vzniknout pochybnost o tom, že ‚šortky‘ jsou součástí předmětu veřejné zakázky, neboť rozhodující oceňovací příloha č. 1 tuto položku jednoznačně obsahovala a vyžadovala její ocenění; dodavatelé tedy měli všechny podstatné údaje pro stanovení nabídkové ceny v části rozhodné pro hodnocení. Zadavatel současně uvádí, že žádný z dodavatelů v průběhu zadávacího řízení neuplatnil k této položce žádost o vysvětlení zadávacích podmínek, ačkoli z obsahu přílohy č. 1 bylo zřejmé, že jde o položku, která má být dodána/poskytována v rámci plnění a která je cenotvorně zahrnuta do nabídky.“

Pokud jde o otázku, jakým způsobem ze zadávací dokumentace vyplývají požadované vlastnosti položky „šortky“, zadavatel uvádí, že „v důsledku uvedené administrativní chyby nejsou technické parametry této jediné položky explicitně popsány v příloze č. 4. Toto pochybení však samo o sobě nečiní zadávací podmínky neurčitými v rozsahu, který by bránil podání nabídky či porovnatelnosti nabídek, neboť (i) položka byla jednoznačně identifikována v oceňovací tabulce a (ii) dodavatelé v daném oboru jsou profesionálními subjekty, které standardně pracují s typovými položkami daného prádla a v případě potřeby využívají institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Ten v této části využit nebyl. Zadavatel přitom trvá na tom, že předmětem plnění je položka ‚šortky‘ v rozsahu uvedeném v příloze č. 1, a pro účely stanovení nabídkové ceny bylo rozhodné její nacenění dle této přílohy.“

Zadavatel dále ve vztahu k předmětné otázce Úřadu uvádí, že „[p]okud by měl Úřad pochybnosti o tom, že se jedná o minimální vadu zadávacích podmínek, která však nemá vliv na schopnost podat nabídku v zadávacím řízení, pak zadavatel navrhuje, aby Úřad oslovil dodavatele na relevantním trhu objektivně schopné splnit předmět veřejné zakázky, aby tvrzení zadavatele aprobovali.“

Dále zadavatel uvádí, že rozpor mezi údajem o předpokládaném počtu kusů položky „prostěradlo napínací“ (poř. č. 2) v příloze č. 1 zadávací dokumentace (11 000 ks/rok) a v příloze č. 4 zadávací dokumentace (9 031 ks/rok) je rovněž administrativní chybou.

K předmětné otázce Úřadu zadavatel konstatuje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 „správně konstatoval, že nedisponuje informací týkající se konkrétního množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení/kliniky. Tento závěr je objektivním popisem skutečného stavu na straně zadavatele. Zadavatel nevede vlastní detailní operativní evidenci prádla na úrovni jednotlivých oddělení v takové podobě, aby z ní bylo možné bezprostředně odvodit ‚potřebu prádla‘ pro každé oddělení, a takovou evidencí ve své dispozici ani nedisponuje.“

Zadavatel dále uvádí, že „[s]kutečnost, že stávající dodavatel (CHRIŠTOF, spol. s r.o.) je při poskytování služby vybaven manažerským/softwarovým systémem, prostřednictvím něhož je možné v rámci jeho provozního modelu sledovat tok prádla na odděleních, není s uvedeným tvrzením zadavatele v rozporu. Tyto informace mohou být součástí interních provozních dat stávajícího dodavatele vznikajících při realizaci služby a při využívání jeho vlastních nástrojů.

Zadavatel také doplňuje, že „případná informační výhoda stávajícího dodavatele plynoucí z toho, že službu dlouhodobě poskytuje, provozuje k ní vlastní procesy a nástroje a v průběhu plnění získává provozní data, představuje přirozenou výhodu vyplývající z jeho postavení dosavadního dodavatele daného plnění. Taková výhoda je v obdobných situacích typická a sama o sobě neznamená rozpor v zadávací dokumentaci ani neimplikuje povinnost zadavatele disponovat stejnou operativní evidencí, resp. povinnost stávajícího dodavatele taková interní data zadavateli zpřístupnit, který by je následně zveřejnil všem dodavatelům.“

Stran údajné přirozené výhody stávajícího dodavatele zadavatel konstatuje, že „stávající dodavatel plnění (službu) reálně dlouhodobě poskytuje, a proto si v rámci běžného výkonu plnění vybudoval infrastrukturní a procesní zázemí a disponuje provozními daty vznikajícími až za běhu služby (tok prádla, zvyklosti a potřeby jednotlivých pracovišť, režimy obměny, logistické parametry apod.). Právě tato provozní data a pravděpodobně lepší znalost potřeb zadavatele jsou přímým důsledkem dosavadního poskytování služby a představují přirozenou konkurenční výhodu dosavadního dodavatele (…). Zároveň jde o službu svou povahou závislou na konkrétním prostředí a provozu (oddělení/kliniky, jejich režim, personální a provozní

Z výše uvedených důvodů není dle zadavatele rozpor v tvrzení, že zadavatel takovou detailní evidencí prádla nedisponuje, i když ji může mít stávající dodavatel, přičemž se dle zadavatele jedná o neodstranitelnou asymetrii plynoucí z kontinuity plnění, kterou nelze klást k tíži zadavatele a jejíž kompenzace by ve svém důsledku znamenala umělé znevýhodnění stávajícího dodavatele.

Zadavatel proto uvádí, že nemůže sdělit aktuální evidenci prádla na jednotlivých dotčených odděleních/klinikách v požadované detailnosti, neboť takovou evidenci ve své dispozici nemá s tím, že pokud existuje, je součástí interních provozních dat stávajícího dodavatele v jeho manažerském systému.

Zadavatel však v závěru svého vyjádření zdůrazňuje, že „absence této informace neměla a nemá vliv na možnost dodavatelů podat nabídku ani na schopnost stanovit nabídkovou cenu, jelikož zadávací dokumentace stanovila rozsah plnění pro účely ocenění prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů položek v přílohách č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na jejich jednotkové ceny. Detailní operativní evidence prádla na úrovni jednotlivých oddělení není vstupem do cenového modelu nabídky ani podmínkou pro její zpracování a porovnání.“

Usnesením č. j. ÚOHS-05598/2026/536 ze dne 10. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 17. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel ve svém vyjádření předně odkazuje na argumentaci učiněnou v rozhodnutí o námitkách, vyjádření zadavatele k návrhu a vyjádření zadavatele ze dne 3. 2. 2026 k usnesení

K předmětné námitce navrhovatele zadavatel doplňuje, že „požadavky navrhovatele na pevné určení ‚kolik zaměstnanců bude vybaveno v etapě 1/2/3‘ a následné dovozování kolik prádla má být v etapách zavedeno, pomíjí provozní realitu zdravotnického zařízení. Spotřeba a rotace prádla jsou v praxi významně ovlivněny ročním obdobím (teplá/chladná část roku), aktuální obsazeností a počtem pacientů včetně délky hospitalizace a dále organizačními změnami v provozu. Tyto proměnné se v čase mění a nelze je ex ante spolehlivě fixovat do závazných kusových limitů po jednotlivých klinikách a etapách, aniž by takový údaj měl povahu odhadu, který může být v krátké době neaktuální a potenciálně zavádějící.“

Zadavatel proto setrvává na závěru, že harmonogram zavedení služby je přiměřený pro odborně a technicky způsobilého dodavatele a že zadávací podmínky poskytují dodavatelům dostatek informací pro plánování náběhu služby, a to na základě ročních kusových objemů a etapizace zavedení.

Vzhledem ke smlouvám z dřívějších veřejných zakázek na obdobný předmět plnění u téhož zadavatele má zadavatel za to, že „tyto smlouvy naopak podporují závěr o standardnosti zvoleného modelu, neboť cenotvorba byla v alespoň jedné z dřívějších smluv založena obdobně na kusových jednotkových cenách a náběh služby byl rovněž koncipován jako proces zavedení služby do provozu, nikoli jako jednorázová povinnost zafixovaná rigidními kusovými limity po odděleních.“

Ve vztahu k námitce navrhovatele spočívající v neuvedení, kolik prádla je zapotřebí při současném požadavku na dodržení lhůt zavedení služby, zadavatel zdůrazňuje, že tato námitka vychází z nesprávného předpokladu, že zadávací dokumentace měla stanovit (a mohla stanovit) detailní potřebu prádla po jednotlivých odděleních a současně přepočítat tuto potřebu do kusových objemů pro etapy zavedení služby. Zadavatel dle svého názoru dostál povinnosti stanovené v § 36 odst. 3 zákona, neboť předpokládaný rozsah plnění pro účely nabídky a jejího ocenění vyjádřil prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů položek v přílohách č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na jednotkové ceny.

Zadavatel také vysvětluje, proč zadávací dokumentace nestanoví a ani nemá stanovovat detailní rozpad „klinika × položka × etapa“. Takový rozpad by dle názoru zadavatele byl spolehlivý pouze při existenci dlouhodobě stabilních a průběžně verifikovaných vstupních údajů ve struktuře odpovídající reálným uživatelům prádla na jednotlivých pracovištích, které by bylo možné převést do závazných kusových objemů pro konkrétní etapy. Zadavatel však údajně takovou strukturou nedisponuje. Personální a provozní údaje jsou dle zadavatele proměnlivé a fixace kusových limitů po odděleních by měla povahu odhadu, který by mohl být rychle neaktuální a zavádějící.

Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele týkající se údajné nutné dispozice údajem o objemu prádla na straně zadavatele opět směšuje odlišné roviny, a to roviny (i) účetní inventarizace majetku účetní jednotky, (ii) operativní evidence toku čipovaných kusů v rámci služby poskytované dodavatelem a (iii) potřeba prádla jako logistická veličina. K tomu zadavatel dodává, že předmětem plnění je komplexní servis spojený s pronájmem prádla, přičemž v takovém modelu je typické, že operativní data o toku kusů vznikají primárně v interních systémech poskytovatele služby, nikoli jako vlastní datový sklad zadavatele použitelný jako závazný soutěžní parametr.

K tomu zadavatel konstatuje, že „v dřívější smluvní úpravě na obdobné plnění byla dodavateli uložena povinnost zavést a provozovat systém elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla (software), opatřit prádlo čipy, zajistit kontrolní technické prostředky a poskytovat výpisy ze systému (mj. v členění po dodacích místech/klinikách) pro účely kontroly a fakturace. Tato smluvní povinnost byla ze strany dodavatele plněna, neboť

Zadavatel však zdůrazňuje, že „ani tato praxe neznamená, že by zadavatel disponoval množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení ve smyslu dlouhodobě konsolidovaného, metodicky jednotného a strukturálně stabilního datového skladu, z něhož by bylo možné spolehlivě a závazně odvozovat optimální zásobu prádla v oběhu po odděleních, natož ‚klinika × položka × etapa‘. Poskytované výpisy a interní kontrolní evidence měly transakční a kontrolní charakter (co bylo v daném období objednáno/dodáno/vráceno a jaké podklady byly použity k fakturaci), nikoli charakter stabilního analytického vstupu pro budoucí parametr v rámci zadávacího řízení. Ostatně i z předložených výstupů (kontrolních tabulek systémového a nesystémového prádla a celkových ) je patrné, že odběr prádla po jednotlivých klinikách v konkrétních fakturačních obdobích významně kolísá (včetně situací, kdy některá pracoviště v dílčím období neodebrala žádné kusy), což ilustruje proměnlivost provozu a nevhodnost mechanického přepočtu dílčích transakcí na potřebu prádla jako stabilní veličinu bez metodického očištění a bez zohlednění sezónnosti a dalších provozních faktorů.“

K uvedenému pak zadavatel doplňuje, že „pro účely nastavení zadávacích podmínek této veřejné zakázky a pro porovnatelnost nabídek je objektivně nejpřesnějším a současně nejférovějším podkladem právě celkový roční kusový objem jednotlivých položek, který přirozeně vyhlazuje krátkodobé výkyvy mezi klinikami i mezi fakturačními obdobími. Proto byly pro soutěžní a cenotvorné účely použity roční souhrnné počty kusů, jak vyplývá z tabulek pro systémové a nesystémové prádlo za rok 2025, zatímco detailní transakční přehledy byly využívány primárně ke kontrole poskytování služby a fakturace, nikoli jako závazný parametr pro stanovení kusových limitů po odděleních či pro detailní rozpad etap náběhu.“

Zadavatel nad rámec uvedeného zdůrazňuje, že z dikce § 36 odst. 3 zákona, ani z žádného jiného zákonného ustanovení, dle jeho názoru nevyplývá povinnost zadavatele ex post vytvářet nové analytické podklady nebo metodicky zpracovávat a konsolidovat dílčí transakční výstupy do podoby, kterou zadavatel sám pro řízení služby objektivně nepotřebuje, a to pouze proto, aby určitý dodavatel (resp. navrhovatel) měl komfortnější start plnění předmětu veřejné zakázky. Požadavek navrhovatele tedy dle zadavatele ve skutečnosti směřuje k tomu, aby zadavatel přetavil operativní kontrolní přehledy (objednávky/dodávky/vratky v jednotlivých obdobích) do potřeby prádla po odděleních a do detailního rozpisu pro etapy náběhu plnění. K tomu zadavatel konstatuje, že „[t]akový výstup však není existující evidencí zadavatele, nýbrž nově vytvořeným konstruktem závislým na zvolených metodických předpokladech (např. režim obměny, rezervy, servisní úroveň, sezónní korekce, obsazenost a provozní výkyvy). Zadavatel je přitom jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, a tomu odpovídá i předpoklad, že dodavatelé schopní plnit tuto veřejnou zakázku jsou profesionálové, kteří standardně umí nastavit logistický model a náběh služby na základě ročních kusových objemů, režimu obměny a implementačního harmonogramu.

Z přehledů, které zadavatel v rámci předmětného vyjádření předložil, dále současně dle jeho názoru plyne, že „transakční odběry jsou významně sezónní a závisí mj. na tom, v jaké části roku začne být plnění fakticky realizováno (typicky odlišný režim v zimních měsících oproti

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, uloží Úřad nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V článku 2. „Předmět veřejné zakázky“, bodu 2.1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel specifikoval: „Předmětem této veřejné zakázky je poskytnutí služby: komplexní servis prádla spojený s jeho pronájmem, praním a ostatními souvisejícími službami jako jsou opravy, žehlení, mandlování a logistika (tj. odvoz, dovoz a rozvoz na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště) zadavatele, vč. zajištění prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece), a to vše v souladu s obecně závaznými právními předpisy a příslušnými hygienickými normami, zejména (nikoliv však výlučně) vyhláškou č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 v odpovědi na dotaz č. 2 ve znění: „Ze zadávací dokumentace a ani ze smlouvy není patrné, jestli úzce specifikované prádlo, které je požadované v příloze č. 4 (Požadavky na systémové prádlo) musí být nové nebo nikoliv,“ zadavatel odpověděl následovně: „Zadavatel nepožaduje nové prádlo. Prádlo však musí splňovat zadávací podmínky veřejné zakázky, zejména pak podmínky uvedené v čl. VIII odst. 4 a 7 a čl. XI odst. 3 návrhu smlouvy.“

Zadavatel v rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 26. 11. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) na dotaz č. 1 ve znění: „V příloze č. 5 návrhu Smlouvy o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla, která je přílohou č. 5

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel v reakci na dotaz č. 2 ve znění: „Ze zadávací dokumentace není zřejmé, jestli v průběhu zavedení služby (60 dnů – T+30 až T+90) bude: a) zadavatel využívat na plnění služby dva dodavatele (nového a stávajícího), b) nebo bude nový uchazeč prát prádlo stávajícího dodavatele a komplexní servis (vč. pronájmu) bude zavádět etapově,“ uvedl následující: „V průběhu zavádění služby bude zadavatel využívat služby dvou dodavatelů. Tedy v prvním termínu započne nový dodavatel s plněním na dodacích místech spadajících pod první část (dle Přílohy č. 5 v termínu T+1. měsíc), ostatní dodací místa budou obsluhována současným dodavatelem. Obdobně pak po měsíci v čase T+2. měsíc.

Zadavatel v příloze č. 1 „Oceňovací tabulka pro KS3 systémového prádla“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 1 návrhu smlouvy) vymezil výčtem jednotlivé druhy požadovaného systémového prádla (celkem 25 položek), přičemž u každé položky uvedl údaj o „předpokládaném počtu kusů za rok“. Dle této přílohy měli také dodavatelé stanovit nabídkovou cenu za 1 kus, cenu celkem za rok a následně cenu celkem za 4 roky plnění veřejné zakázky.

Příloha č. 3 „Seznam dodacích míst a mapa“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č.3 návrhu smlouvy) obsahuje mj. seznamy dodacích míst pro dodávku čistého prádla a svozových míst pro špinavé prádlo, a to v rozdělení podle jednotlivých klinik a pavilonů.

Zadavatel v příloze č. 4 „Požadavky na systémové prádlo“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 6 návrhu smlouvy) specifikoval vlastnosti jednotlivých druhů (celkem 24 položek) požadovaného systémového prádla (název, rozměr v cm, popis, barva, materiálové složení – PES/Ba, plošná hmotnost) včetně opět uvedení jejich předpokládaného počtu kusů

Zadavatel v návrhu smlouvy, která tvoří přílohu č. 5 „Smlouva o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů“ zadávací dokumentace, v článku V. „Doba trvání smlouvy“ stanovil, že „[t]ato smlouva se sjednává na dobu určitou v trvání 4 let počínaje dnem nabytí její účinnosti.“

Zadavatel v rámci článku II. „Vymezení pojmů“, bodu 1. návrhu smlouvy specifikoval, že komplexním servisem je myšlen „komplexní servis nemocničního prádla a ve vztahu k systémovému prádlu současně i jeho pronájem Objednateli (nesystémové prádlo zůstává ve vlastnictví Objednatele a Dodavatel ve vztahu k nesystémovému prádlu zajišťuje ostatní dílčí činnosti spadající pod KS vyjma jeho pronájmu), a to za podmínek stanovených touto smlouvou. Komplexní servis nemocničního prádla zahrnuje komplexní celek všech činností spojených s praním, čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí, žehlením a mandlováním, opravami, skládáním, balením a označováním nemocničního prádla, vč. nakládání s rizikovým prádlem (infekční prádlo apod.), a dalšími souvisejícími službami včetně nastavení kontrolních mechanizmů předcházení ztrátám, elektronického objednávání a vykazování dodávek, členění nákladů na jednotlivá dodací místa Objednatele, nastavení kontrolních systémů kvality praní a kvality pronajímaného prádla včetně kvantitativního zajištění prádla. Komplexní servis nemocničního prádla zahrnuje dále logistické služby, tj. odvoz, dovoz a rozvoz nemocničního prádla na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště Objednatele), a to vč. zajištění veškerých prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece, potřebná motorová vozidla včetně nákladního automobilu s čelem/nakládací rampou s vlastním pohonem.“

V čl. II bodu 2. návrhu smlouvy je definován pojem „systémové prádlo“: „[P]rádlo ve vlastnictví

Zadavatel v rámci článku II. bodu 5. návrhu smlouvy specifikoval, že dodacím místem je „blíže určené místo plnění u Objednatele, kde probíhá přejímka a dodávka prádla. Jedná se o jednotlivé kliniky a pracoviště Objednatele, jejichž seznam včetně umístění je uveden v Příloze č. 3 této smlouvy – Seznam dodacích míst a mapa, která tvoří nedílnou součást této smlouvy.“

Zadavatel v článku VI. „Způsob plnění předmětu smlouvy“ v bodech 4., 5., 9. a 11. návrhu smlouvy uvedl, že „požaduje plynulé zásobování prádlem dle požadavků (objednávek) z jednotlivých dodacích míst; požadavky na dodávku prádla budou určovat pověření zaměstnanci jednotlivých dodacích míst Objednatele. Schvalovat veškeré objednávky systémového prádla bude za Objednatele náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči a řízení

Dle článku VII. „Harmonogram zavedení KS“ návrhu smlouvy je dodavatel „povinen zahájit postupně plnění podle této smlouvy počínaje dnem nabytí její účinnosti v souladu s harmonogramem uvedeným v Příloze č. 5, která tvoří nedílnou součást této smlouvy.“

Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 5. a 8. návrhu smlouvy se dodavatel zavazuje „dodávat prádlo čisté, vyprané, vyžehlené a mandlované, nepoškozené (případně opravené), včetně zachování barev, složené a zabalené, a ve stavu způsobilém k užívání dle jeho určení. (…) Dodavatel se zavazuje dodržovat barevné rozlišení systémového prádla.

Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bod 10. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen zajistit provoz systému elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla (software) a jeho zpřístupnění Objednateli. Objednatel požaduje, aby tento systém (software) umožňoval zejména: a. provádění elektronických objednávek KS prádla, b. možnost nastavení kategorií uživatelů s různou mírou oprávnění dle požadavků

Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 12., 13. a 14. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen systémové prádlo opatřit čipem, který zajistí elektronickou evidenci a kontrolu pohybu systémového prádla. Z evidence musí být v kterýkoliv okamžik patrné, kde se určitý konkrétní kus systémového prádla má u Objednatele nacházet – na kterém dodacím místě. Každý úkon týkající se tohoto prádla (dodávka, odvoz, vyřazení apod.) musí být zachycen pro účely tvorby přehledových sestav a analýz.

Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 15. a 16. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen provozovat centrální sklad prádla v areálu Objednatele. Centrální sklad prádla má

Dle čl. X. „Cena, placení, fakturace“, bodů 1., 4. a 5. návrhu smlouvy je stanoveno: „Cena za KS dle jednotlivých druhů prádla je uvedena v Příloze č. 1 a 2, které jsou nedílnou součástí této smlouvy. (…) Cenu za řádně poskytnuté služby KS hradí Objednatel na základě jednotlivých daňových dokladů – faktur (dále jen ‚faktura‘), které budou Dodavatelem vystavovány 2 x měsíčně, a to k 15. a k poslednímu dni v měsíci. Přílohou každé faktury musí být vždy potvrzené jednotlivé dodací listy, potvrzené pověřeným zaměstnancem Objednatele (rovněž elektronickou formou), za každé dodací místo a každou dodávku prádla a současně i souhrnný dodací list za fakturované období. Dodavatel je povinen vystavovat faktury za KS, a to samostatně za systémové prádlo a samostatně za nesystémové prádlo na jednotlivá dodací místa v příslušném fakturačním období. (…)“

V článku XII. „Způsob řešení ztrát systémového prádla“ v bodě 3. návrhu smlouvy zadavatel stanovil následující: „Dodavatel se zavazuje tolerovat 12 % roční ztrátovost systémového očipovaného prádla z celkového objemu systémového očipovaného prádla potřebného pro zajištění předmětu této smlouvy. Jelikož není možné přesně určit objem systémového očipovaného prádla potřebný pro zajištění předmětu této smlouvy, považuje se za tento objem množství systémového očipovaného prádla dodané Objednateli během jednoho běžného kalendářního týdne. Toto množství dodaného systémového očipovaného prádla za týden bude určeno jako podíl systémového očipovaného prádla dodaného za posledních 12 měsíců poskytování služby vydělené 52; případně, pokud je služba poskytována kratší dobu než 12 měsíců, bude množství systémového očipovaného prádla dodaného za týden určeno jako podíl celkového množství dodaného systémového očipovaného prádla od začátku poskytování služby a počtu týdnů od začátku poskytování služby. Ztrátovost dle výše uvedeného postupu bude vyhodnocena pro každý sortiment samostatně.“

Dle článku XIII. „Sankční ujednání“, bodu 1., 2. a 3. návrhu smlouvy zadavatel stanovil: „Pro případ prodlení Dodavatele s termínem dodávky prádla nebo s termínem svozu špinavého prádla, je Objednatel oprávněn účtovat Dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za jednotlivý případ prodlení, jestliže Dodavatel písemně nebo e-mailem neupozornil

V článku XIV. „Ukončení smlouvy“, bodě 4. návrhu smlouvy je stanoveno“: „Objednatel je oprávněn od smlouvy písemně odstoupit z důvodu jejího podstatného porušení Dodavatelem.

Zadavatel v příloze č. 5 „Harmonogram plnění“ návrhu smlouvy stanovil časový harmonogram zavedení služby, který byl rozdělen na 3 etapy dle v každé etapě vymezeného počtu

Úřad na tomto místě připomíná, že návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek předmětného zadávacího řízení. Navrhovatel mimo jiné tvrdí, že zadavatel porušil zákon tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 36 odst. 3 zákona, tedy povinnost formulovat zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl tak odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele, a to konkrétně z toho důvodu, že zadavatel údajně účelově zatajuje objem prádla potřebného ke komplexnímu poskytování služby (tedy k realizaci předmětu plnění), když konstatoval, že nedisponuje množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení. Z právě uvedeného pak navrhovatel dovozuje, že zadavatel sice požaduje dodržet lhůty pro zavedení předmětu plnění, avšak neuvádí, kolik prádla je zapotřebí k zabezpečení předmětné služby u konkrétních oddělení, přestože musí mít tuto informaci k dispozici. Porušení zákonné povinnosti stanovené v § 36 odst. 3 zákona dále navrhovatel spatřuje také v absenci údajů týkajících se počtu lůžek a počtu zaměstnanců u vybraných položek v rámci stanovení požadavků na systémové prádlo, přičemž dále upozorňuje také na údajný rozpor údajů týkajících se zadavatelem uvedeného počtu zaměstnanců, které je třeba předmětným prádlem vybavit. Mimo jiné z právě uvedených důvodů pak navrhovatel konstatoval, že nemohl podat v rámci předmětného zadávacího řízení nabídku pro nedostatečnost stanovených zadávacích podmínek.

Úřad k tomu předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou zadávacího řízení účastnit, a zadávací dokumentace je podkladem pro sestavení nabídky dodavatele a relevantní nacenění předmětu plnění.

Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne již z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně pak tento požadavek zákonodárce promítnul do § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavky zadavatele musí být tedy stanoveny dostatečně podrobně a jednoznačně, tj. musí obsahovat všechny podstatné informace.

Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se ostatně vyjadřuje konstantně jak rozhodovací praxe Úřadu, tak soudů.5 Stejně tak relevantní judikatura konstantně zastává názor, že není přípustné, aby zadavatel uvedl

Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Platí totiž, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Není nutně vyžadován popis předmětu plnění do všech myslitelných podrobností, neboť zadavatel je oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností relevantních dodavatelů, jak ostatně zadavatel v rámci svých vyjádření argumentuje, avšak zároveň platí, že právo zadavatele vymezit obsah předmětu plnění není bezbřehé a zadavatel musí nastavit své požadavky na poptávané plnění nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona a relevantním očekáváním dodavatelů. Úřad uznává, že v některých případech může být pro zadavatele ať už technicky či organizačně komplikované vymezit předmět plnění zcela detailně, avšak ani za těchto okolností nemůže zadavatel na dostatečně určité stanovení zadávacích podmínek rezignovat a musí pro definování svých požadavků na předmět plnění vyvinout maximální úsilí tak, aby potenciálním dodavatelům poskytl dostatečně jasné informace o charakteru jím požadovaného plnění a dalších skutečnostech s tím souvisejících.

V souvislosti s vymezením obsahu předmětu plnění lze také odkázat na aktuální rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0181/2025/VZ ze dne 6. 2. 2026, ve kterém předseda

V intencích výše uvedeného Úřad přistoupil k samotnému předmětu tohoto správního řízení, kterým je mimo jiné posouzení otázky, zda zadavatel vymezil předmět plnění dostatečně konkrétně v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, popř. zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, tj. mimo jiné otázky, zda vymezil zadávací podmínky včetně předmětu plnění v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Konkrétně Úřad posuzoval, zda zadavatel poskytl potenciálním dodavatelům dostatečně podrobné relevantní informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění, a další informace s tím související, na jejichž základě by si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, jakým způsobem mají nabídku zpracovat či aby byli schopni kvalifikovaně posoudit, zda je v jejich možnostech za stanovených podmínek, tzn. především stanovených dodacích lhůt, předmět plnění veřejné zakázky realizovat, a tudíž, zda se mohou o veřejnou zakázku ucházet či nikoliv.

V případě přezkoumávaného zadávacího řízení zadavatel relevantní část předmětu plnění týkající se podmínek zajištění servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů vymezil v rámci zadávací dokumentace a jejích příloh č. 1, č. 2, č. 4 a č. 5, přičemž některé další informace doplnil též prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 2 (viz relevantní body odůvodnění tohoto rozhodnutí obsažené výše v kapitole Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení). Předmětem plnění veřejné zakázky je pak jak

Úřad na tomto místě považuje předně za důležité shrnout, jakým způsobem má být předmětná služba v prostředí zadavatele realizována. Z předmětných ustanovení návrhu smlouvy (viz body 114. až 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá mimo jiné následující.

Z právě uvedeného tedy vyplývá, že objednávky na skladbu požadovaných kusů jednotlivých druhů prádla vytváří dle potřeb zadavatele určení pracovníci na konkrétních dodacích místech zadavatele, tedy jednotlivých odděleních/klinikách zadavatele, jejichž seznam byl specifikován v příloze č. 3 „Seznam dodacích míst a mapa“ zadávací dokumentace. Součástí plnění je též zajištění detailního evidenčního a kontrolního systému tak, aby mohl zadavatel mít podrobný přehled o rozdělení množství dodaného prádla. Ke každému dodacímu místu a objednávce se též vztahují unikátní dodací listy s podrobným seznamem dodávaného prádla, které je dodavatel povinen přikládat ke každé faktuře, přičemž každý dodací list musí být odsouhlasen pracovníky zadavatele.

Úřad poznamenává, že veškerý zde uvedený popis průběhu plnění zcela totožně platí též pro stávající závazek poskytování předmětné služby, který je realizován na základě Smlouvy o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů uzavřené dne

Úřad tedy již z tohoto pohledu nemůže přisvědčit argumentu zadavatele, že „detailní informace o spotřebě a potřebách nevznikají automaticky na straně zadavatele, ale typicky právě u poskytovatele služby v jeho interních systémech“, jelikož přímo z příslušného znění smlouvy vyplývá, že požadavky vznikají jednoznačně na straně zadavatele (objednávky vytvářejí pracovníci zadavatele), a nadto i samotná smlouva (stávající i navrhovaná) dává zadavateli množství dalších evidenčních a kontrolních mechanismů o skutečném a reálném detailním průběhu plnění.

K tomu Úřad zdůrazňuje, že pokud se tedy jedná o službu, která je ze své podstaty závislá na konkrétním prostředí a provozní proměnnosti jednotlivých oddělení/klinik zadavatele, jak ve své argumentaci opakovaně tvrdí zadavatel, je o to podstatnější, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatečné množství potřebných informací o reálném provozu zadavatele, a tedy i možném předmětu zadávané služby. Jak totiž popisuje sám zadavatel (viz body 70.,

Úřad opakuje, že navrhovatel ve svém návrhu brojí mimo jiné proti skutečnosti, že zadavatel pod hrozbou sankce dle článku XIII. „Sankční ujednání“, bodu 3. návrhu smlouvy požaduje dodržet v příloze č. 5 návrhu smlouvy stanovený časový harmonogram zavedení služby (který byl zadavatelem rozdělen na 3 etapy na základě v každé etapě předem vymezeného určitého počtu jednotlivých klinik zadavatele, u kterých zadavatel vyžaduje zavedení služby v časovém horizontu 60, 90 a 120 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy), aniž by uvedl, jaký objem prádla je zapotřebí k zabezpečení předmětné komplexní služby jako celku, natož na jednotlivé zadavatelem vymezené etapy. Úřad doplňuje, že dle bodu 1. téhož článku návrhu smlouvy je zadavatel oprávněn též účtovat smluvní pokutu dodavateli v případě prodlení s termínem dodávky prádla nebo s termínem svozu špinavého prádla za každý jednotlivý případ prodlení, a rovněž je zadavatel dle návrhu smlouvy za určitých podmínek oprávněn z důvodu prodlení s plněním předmětu smlouvy na straně dodavatele odstoupit od smlouvy.

V „Žádosti navrhovatele o dodatečné informace k veřejné zakázce“ ze dne 19. 11. 2025 (signováno dne 20. 11. 2025) pak navrhovatel zadavatele konfrontoval se skutečností, že zadavatel na základě stávajícího objednávkového systému zajisté disponuje soupisem objemu prádla a jednotlivých druhů na jednotlivá oddělení, čímž chtěl zadavatele mimo jiné upozornit na skutečnost, že je pro zabezpečení rovné soutěže nutné zajistit, aby měli všichni uchazeči včetně současného dodavatele rovné podmínky s tím, že je tedy nutné, aby zadavatel

Zadavatel následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že rozdělil zahájení poskytování služeb do třech fází právě zejména z toho důvodu, aby bylo zavádění služby pro dodavatele jednodušší, načež dále doplnil informaci, že jednotlivé tři fáze harmonogramu mají být z hlediska objemu prádla obdobné a jedná se tak vždy cca o třetinové množství prádla.

Shodně je pak zadavatelem [a to jak ve vyjádření zadavatele k návrhu, tak také v později učiněných vyjádřeních zadavatele, tedy ve vyjádření zadavatele k bodu 4) usnesení Úřadu a ve vyjádření zadavatele k podkladům] opakovaně zdůrazňováno, že je tedy pro dodavatele rozhodující zejména údaj o předpokládaném počtu kusů prádla za rok, jelikož je zadavatel přesvědčen, že „[p]rávě tento údaj poskytuje dodavatelům dostatečný a jednoznačný podklad pro posouzení rozsahu plnění a pro řádné nacenění nabídky“ (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad předně k zadavatelem odkazovanému parametru „předpokládaný počet kusů/rok“, který byl stanoven v předmětné příloze č. 1 zadávací dokumentace, upřesňuje, že z výše popsaného způsobu plnění předmětné služby vyplývá, že se jedná o údaj určující kolikrát za rok lze předpokládat, že dodavatel bude povinen dodat čistý kus jednotlivého druhu prádla na dané dodací místo, tedy o údaj o (předpokládané) průměrné roční spotřebě,6 avšak nelze z něj (a jak bude dále vysvětleno ani z ničeho jiného) dovodit, v jakém rozsahu lze očekávat jaké množstevní objemy jednotlivých kusů prádla mohou být zadavatelem požadovány současně ve vztahu ke konkrétním dle harmonogramu stanoveným obdobím, tedy např. při zavádění služby v rámci prvního týdne první etapy. Z návrhu smlouvy vyplývá, že dodavatel bude povinen dodat veškeré kusy prádla, které budou na daných dodacích místech požadovány (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak z daných zadavatelem uvedených ročních předpokládaných průměrných množstevních objemů není vůbec zřejmé, v jakém množstevním rozsahu se mohou v konkrétním provozním prostředí zadavatele každodenní požadavky na dodání prádla reálně pohybovat, přičemž takováto skutečnost je pro potenciální dodavatele o to závažnější, pokud se mají podanou nabídkou zavázat k bezproblémovému zavedení a následnému plnění služby ve striktně stanovených lhůtách dle jednotlivých etap harmonogramu, resp. takováto situace potenciálním dodavatelům ani neumožňuje přesné posouzení, zda jsou stanovené podmínky v tomto smyslu, tedy především stanovené lhůty pro zavedení služby, vůbec realizovatelné a z tohoto pohledu přiměřené. Je tedy dle Úřadu zjevné, že si dodavatelé nemohou s pouhým údajem o předpokládaném počtu kusů za rok vystačit, jelikož si pouze na základě této informace nelze udělat představu o rozsahu zadávané služby, tedy předpokládaném odběru prádla při zavedení služby, a jejím reálném (nikoliv toliko zprůměrovaném) průběhu během roku.

Zadavatel pak sice, jak bylo výše uvedeno, v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 upřesnil, že se má na každou ze tří etap jednat o přibližně třetinové množství prádla, načež v rámci vyjádření k bodu 4) usnesení Úřadu tuto informaci doplnil tak, že lze „rámcový (orientační) objem pro jednotlivé etapy dovozovat z celkových předpokládaných ročních kusových objemů uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 jednoduchým aritmetickým postupem, typově jako přibližně třetinu celku, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že jde o orientační rámec pro účely organizace náběhu služby, nikoli o závazné kusové limity pro konkrétní kliniky a položky v jednotlivých etapách,“ čímž však nanejvýše dodavatelům poskytl informaci ohledně ročního předpokládaného průměrného počtu kusů u daného souboru klinik zadavatele zahrnutých do jednotlivých etap dle předmětného harmonogramu, tedy se opět jednalo pouze o roční celkový průměrný údaj o požadované frekvenci praní, nikoliv o údaj o možném (průměrném či především maximálním) množstevním rozsahu prádla, který může za určité bližší kratší období (např. jednoho týdne) být požadováno objednávkami na konkrétních dodacích místech. Úřad má tedy za to, že touto informací zadavatel dodavatelům neposkytl dostatečné konkrétnější informace o podmínkách zavedení služby v požadovaných lhůtách. Zadavatelem poskytnutý údaj tak nevypovídá o skutečném požadovaném množství prádla, tj. objemu/počtu kusů prádla potřebného pro zavedení služby ve stanovené lhůtě/etapě a není tedy opět vůbec jasné, jaké množství jednotlivých druhů prádla bude pravděpodobně požadováno z jednotlivých dodacích míst po začátku plnění, resp. jaké množství jakého prádla ve stanovené dodací lhůtě mají dodavatelé připravit tak, aby byli schopni dostát požadavkům pro zavedení služby v dané etapě.

V této souvislosti Úřad konstatuje, že není ani jasné, jaké množství jednotlivých druhů prádla může být pravděpodobně požadováno z jednotlivých dodacích míst z hlediska jednotlivých období roku, a to i vzhledem k již výše uvedené argumentaci zadavatele, že z provozních důvodů nelze v zadávací dokumentaci předem přesně stanovit konkrétní počty kusů jednotlivých položek prádla pro jednotlivé etapy zavádění služby, neboť reálná spotřeba a obrat prádla jsou v průběhu roku významně ovlivněny ročním obdobím a aktuálním počtem pacientů, resp. délkou jejich hospitalizace, přičemž tyto faktory mají přímý dopad na frekvenci výměn a potřebný oběh prádla a mohou způsobovat krátkodobé výkyvy v požadovaných množství v jednotlivých obdobích (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že takový objektivní stav, kdy zadavatel sám připouští, že vstupní údaje nejsou dlouhodobě stabilní a je třeba znát údaje odpovídající reálným uživatelským požadavkům, však dále zpochybňuje přesvědčivost názoru zadavatele, který má za to, že si dodavatelé vystačí pouze s údajem o průměrných ročních kusových objemech. Úřad je naopak přesvědčen, že o to důležitější je pro dodavatele znát nejen údaje o předpokládaném počtu vypraných kusů za celý rok, ale také skutečné provozní informace, tedy údaje ohledně rozsahu, v jakém může být reálně služba provozována, co lze očekávat po zahájení plnění a jak se mohou dané požadavky vyvíjet v průběhu roku.

Zadavatel však veškeré údaje uváděné v zadávací dokumentaci vztahuje pouze k průměrné situaci za celý rok, avšak úplně opomíjí, že všichni potenciální dodavatelé, kromě dodavatele stávajícího, musí při přípravě nabídky řešit otázku splnitelnosti náběhu zavedení služby v harmonogramem stanových lhůtách, k čemuž jednoduše zadavatel nedává bez objektivních důvodů žádné bližší dostatečné informace, avšak z podstaty věci jimi musí disponovat.

Úřad je proto shodně s navrhovatelem toho názoru, že již z prosté logiky věci vyplývá, že z uvedeného údaje o předpokládaném počtu kusů v průměru za rok (ani z žádného dalšího údaje obsaženého v zadávací dokumentaci, viz níže) není v současné době objektivně možné dovodit nezbytné informace pro to, aby byli dodavatelé schopni sestavit řádným způsobem nabídku.

Úřad tedy v souvislosti se vším výše uvedeným nesouhlasí s argumentem zadavatele, který ve vyjádření k návrhu uvádí, že jsou dodavatelé schopni učinit informované rozhodnutí o své účasti v zadávacím řízení, jelikož je dle něj rozhodující, že si dodavatelé mohou na základě dostupných informací vytvořit jasnou představu o celkovém objemu plnění prádla v oběhu s tím, že považuje dodavatele, kteří jsou schopni předmět plnění veřejné zakázky plnit, za odborníky na relevantním trhu, pro které musí být jednoznačně dostačující předpokládaný počet potřebného prádla za rok pro to, aby byli schopni podat nabídku.

Úřad pak s odkazem na výše učiněná obecná východiska rovněž zdůrazňuje, že by měl být zadavatel v rámci aktivního úsilí o dosažení co nejvyšší úrovně transparentnosti zadávacího řízení a také co nejširší hospodářské soutěže ochoten poskytnout konkrétnější informace ohledně předmětných objemů prádla, kterými zadavatel rámcově na jednotlivých klinikách disponuje, a to alespoň v takovém rozsahu, aby si dodavatelé mohli udělat představu ohledně předmětného obsahu a rozsahu předmětu veřejné zakázky, tedy o aktuálním a předpokládaném požadovaném počtu kusů systémového prádla tak, aby dodavatelé mohli vyhodnotit, zda je z hlediska jejich kapacit možné zajistit, a vzhledem k případnému uplatnění sankce v případě prodlení také garantovat, dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového harmonogramu plnění.

Zadavatel se však snaží bránit argumentací, že žádnými bližšími konkrétními daty nedisponuje, a i pokud by nějakými daty disponoval, nedá se na ně spolehnout, nic z nich nevyplývá a ani on není schopen je jakkoliv použitelně zpracovat. Pokud bychom měli vzít danou argumentaci doslova v potaz jako přesný obraz reality, vytvářela by skutečně těžko uvěřitelný příběh o reálném fungování takto velké zdravotnické organizace, ve které zadavatel vůbec neeviduje údaje o svém reálném provozu, nekontroluje vynakládání veřejných prostředků za poskytování stávající služby, ani žádnou takovou ambici ve skutečnosti nemá. I za takové situace stále ale platí, že za tuto situaci plně odpovídá jen zadavatel, jelikož pouze on má odpovědnost za úplné a dostatečné vymezení zadávacích podmínek. K tomu Úřad dále dodává, že když není schopen si o svém reálném provozu a svých potřebách udělat bližší přehled ani sám zadavatel, nelze objektivně a legitimně požadovat, aby toho byli schopni z vnějšku potenciální dodavatelé při přípravě svých nabídek, byť by se jednalo o profesionály na slovo vzaté.

Úřad nadto z tohoto hlediska považuje argumentaci zadavatele učiněnou ve vyjádření k otázce bodu 6) usnesení Úřadu, a to takovou, že zadavatel „nevede vlastní detailní operativní evidenci prádla na úrovni jednotlivých oddělení v takové podobě, aby z ní bylo možné bezprostředně odvodit ‚potřebu prádla‘ pro každé oddělení, a takovou evidencí ve své dispozici ani nedisponuje“, za nepravdivou, a to z již výše popsaných důvodů (viz body 140. až 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že již přímo z příslušného znění smlouvy vyplývá, že

Zadavatel také konstatováním, že „reálná spotřeba a obrat prádla jsou v průběhu roku významně ovlivněny ročním obdobím“, sám připouští a naznačuje, že určité povědomí o reálné spotřebě prádla a jejích změnách v čase má, i když zároveň na jiném místě tvrdí, že žádnými reálnými čísly údajně nedisponuje. O to více nevěrohodně pak působí argumentace zadavatele, že žádná reálná data nemůže ani získat. Nadto takový stav nevědomosti, absence kontroly a evidence o vlastním provozu, si lze stěží představit jako věrohodný popis skutečnosti, a to již z důvodu nutnosti dodržení postupů péče řádného hospodáře. Nemůže tak být dle názoru Úřadu úplnou pravdou, že pokud určité agregované informace o objemech jednotlivých druhů prádla na konkrétních odděleních zadavatele existují, má je k dispozici pouze a jen současný dodavatel v rámci svých interních provozních systémů, ke kterým nemá zadavatel žádný přístup, ani zadavatel tato data nemůže získat žádným jiným způsobem.