ÚOHS S1001/2024/VZ – Rekonstrukce pavilonu gynekologie včetně vybudování 6. centr

centrálního operačního sálu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje,

Dle článku 2.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „kompletní rekonstrukce stávajícího gynekologicko-porodnického pavilonu (pavilon G) (…), včetně provedení přístavby stávajícího 4 NP a nástavby 5 NP (…) Rovněž bude vybudován nový operační sál č. 6. (…)

Zadavatel dne 18. 11. 2024 obdržel námitky navrhovatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, se sídlem Libušina třída 826/23, 623 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne

Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh procesu podání námitek a jejich následného odmítnutí rozhodnutím zadavatele ze dne 21. 11. 2024. Navrhovatel se v návaznosti na zmíněné rozhodnutí domnívá, že jím podané námitky nebyly náležitě posouzeny, a to po věcné ani po právní stránce.

Předně se navrhovatel vyjadřuje k námitce nerozdělení předmětu dotčené veřejné zakázky na části. Navrhovatel je přesvědčen, že je zcela irelevantní, že z hlediska předpokládané hodnoty jsou převažujícím plněním veřejné zakázky stavební práce a nerozdělení zakázky není tímto způsobem možné obhajovat, neboť stále dochází k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona a narušování hospodářské soutěže.

Dále se navrhovatel v návrhu vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ohledně předmětu veřejné zakázky „na klíč“. Navrhovatel uvádí, že argumentace metodou „design and build“, která spočívá v realizaci stavby způsobem, při kterém zadavatel vymezí pouze účel a rozsah plnění a zhotovitel následně zajistí projektovou dokumentaci spolu s realizací stavby, je v daném případě zcela nepřiléhavá, jelikož dotčená zakázka touto metodou zadávána není a argumentace zadavatele tak působí zmatečně. Navrhovatel současně dodává, že ani případné využití této metody by zadavatele neopravňovalo k nedovolenému slučování nesouvisejících plnění. Stavba na klíč nadto typicky zahrnuje pouze přípravu díla (domu), nikoli jeho kompletní vybavení nábytkem či elektronickými spotřebiči.

Navrhovatel dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, a to z důvodu jeho stručného zpracování. Zadavatel se zde dle navrhovatele omezil na obecné fráze a nikoli konkrétní a technický popis existence funkčního celku, který by opravňoval rozsah stanovení předmětu. Rozhodnutí o námitkách současně podle navrhovatele nereaguje na rozhodovací praxi Úřadu ani na judikaturu soudů, kterou navrhovatel v námitkách citoval.

Navrhovatel poté uvádí, že žádné subjektivní pohnutky zadavatele, tj. pohodlnost či provozní výhodnost, jej nezbavují povinnosti postupovat v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek a zákonem obecně, přičemž zadavatel musí udělat vše pro to, aby neomezoval

K argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách ohledně potenciálních průtahů a složitější koordinace rekonstrukce při soutěžení jednotlivých částí samostatně navrhovatel dodává, že zadavatel může tyto části soutěžit rovněž souběžně tak, aby nedocházelo k porušování zákona a zároveň, aby bylo docíleno efektivní realizace plnění předmětu dotčené veřejné zakázky. K zadavatelovu tvrzení o ekonomické výhodnosti poté navrhovatel uvádí, že jej považuje za liché, neboť v případě, kdy zadavatel cíleně omezuje hospodářskou soutěž, tj. neumožňuje dodavatelům podávat nezávislé nabídky, a tyto subjekty jsou nuceny ke společnému spojení, jedná se o postup ekonomicky nevýhodný a diskriminační.

Veřejná zakázka má být dle navrhovatele rozdělena přinejmenším do 4 různých částí, a to na část provádění stavebních prací, dodávky kuchyňského vybavení, dodávku kancelářského vybavení a dodávku lékařských technologií, neboť na trhu nepůsobí subjekt, který by byl schopen dodat předmět plnění jako celek, aniž by využil poddodavatele. K výše uvedenému navrhovatel uvádí demonstrativní výčet jednotlivých položek výkazu výměr, které by dle jeho názoru měly být od stávajícího předmětu veřejné zakázky vyděleny do citovaných kategorií, a to zejména vybavení místností, tj. např. „PC vč. LCD monitoru vč. přísl. (klávesnice, myš)“, „trouba mikrovlnná“, „televizor LCD vč. nástěnného držáku (ve výšce 150cm)“ či „konvice varná“ nebo položky lékařské technologie, tedy kupříkladu „přístroj anesteziologický vč. monitoru“, „přístroj elektrochirurgický vč. 6x pinzeta + kabel bipol.“, „instrumentárium k císařskému řezu“, „přístroj ultrazvukový diagnostický“ či „uroflowmetr vč. křesla“.

Navrhovatel poté konstatuje, že na základě vlastních zkušeností může potvrdit, že dodávky zdravotnických a jiných zařízení, včetně jejich instalace a montáže do stavebních konstrukcí (zdí, podlah, stropu), jsou běžně na trhu poptávány samostatně, nikoliv společně se stavebními pracemi. Navrhovatel rovněž dodává, že na základě výše uvedeného není odborníkem na zdravotnické prostředky a s dodavateli tohoto vybavení ani nespolupracuje, ale přesto má za to, že ani případné zadávání všech zdravotnických prostředků a souvisejících dodávek v jedné zakázce by nebylo souladné se zákonnými ustanoveními, neboť jednotlivé zdravotnické prostředky a související dodávky poskytují rozdílné okruhy dodavatelů/výrobců.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k zadavatelem stanovené délce lhůty pro podání nabídek, k čemuž uvádí následující. Zadavatel stanovil původní lhůtu pro podání nabídek do dne

Závěrem navrhovatel shrnuje, že zadavatel svým jednáním porušil nejméně § 6 zákona, tj. zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace a § 36 odst. 1 zákona, když zadávací podmínky stanovil takovým způsobem, že bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 29. 11. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 12. 2024.

Ve dnech 6. a 9. 12. 2024 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu spolu s přístupovými údaji do certifikovaného elektronického nástroje.

Zadavatel nejprve ve svém vyjádření ze dne 9. 12. 2024 rekapituluje, co má být předmětem dotčené veřejné zakázky, k čemuž uvádí, že úkolem vybraného dodavatele bude realizace dodávky „na klíč“, tj. předání zrekonstruovaného gynekologicko-porodnického pavilonu včetně vybavení k jeho bezprostřednímu užívání. Dále zadavatel shrnuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 360 mil. Kč, přičemž z podkladů zadavatele vyplývá, že stavební práce činí 265 mil. Kč, čisté prostory (operační sály) 14 mil. Kč, lékařské technologie 62 mil. Kč, nábytek 16,5 mil. Kč, z čehož činí 2,3 mil. Kč nelékařský nábytek a interiér v chodbách a recepci

Zadavatel vyjádřil nesouhlas s tvrzením navrhovatele ohledně oddělení jednotlivých částí veřejné zakázky, neboť cílem zadavatele je rekonstrukce celého pavilonu včetně zajištění nového vybavení. Zadavatel je přesvědčen, že svým jednáním neporušil ani základní zásady uvedené v § 6 zákona, ani navazující ustanovení § 15 a § 35 zákona, když předmětem veřejné zakázky stanovil současně stavební práce, dodávky i služby.

Při stanovení předmětu veřejné zakázky zadavatel vycházel ze svých zkušeností s výstavbou pavilonů v rámci nemocnice, kdy jeho postup nebyl napaden, ale naopak umožnil otevřít stavbu dříve, než bylo v zadávací dokumentaci předpokládáno, a také ze zkušeností ostatních nemocnic. Dále zadavatel podotýká, že zákon nikde nestanoví výslovnou povinnost rozdělení předmětu veřejné zakázky, nýbrž rozdělení stanoví jako fakultativní a vázané na zohlednění dopadů veřejné zakázky na hospodářskou soutěž a na soulad se zásadami zadávání veřejných zakázek, které zadavatel v daném případě posoudil a zohlednil. Jak stavební práce, tak dodávka lékařského vybavení totiž tvoří podle zadavatele jeden funkční celek, bez jehož kompletního dodání není možné pavilon gynekologie provozovat, a existuje zde tudíž věcná, místní i časová souvislost, neboť se předmět veřejné zakázky týká jednoho pavilonu a dodávka proběhne v jeden okamžik.

Dále zadavatel poukazuje na nabídky jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jichž zadavatel obdržel 13 a z nichž dle zadavatele vyplývá, že dodávka stavebních prací včetně dodání vybavení, resp. lékařských technologií, není neobvyklá. K uvedenému zadavatel odkazuje na konkrétní referenční zakázku „Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH,

Zadavatel se rovněž domnívá, že pokud by části dotčené veřejné zakázky soutěžil jednotlivě, neobdržel by více nabídek, naopak by mohla nastat situace, kdy obdrží pouze cca 3 až 5 nabídek na lékařskou technologii, přičemž by se současně vystavoval riziku, že pokud by byla lékařská technologie dále rozdělena na jednotlivé druhy, nebylo by možno lékařské vybavení vysoutěžit vůbec, nebo s významnou časovou prodlevou, a zároveň by mohlo dojít ke zvýšení konečné celkové ceny za lékařské vybavení kvůli účasti tzv. „kompletátora“. Zadavatel dále uvádí, že efektivní hospodářskou soutěž dokazuje jak množství podaných nabídek, tak množství žádostí o podání vysvětlení a současně dodává, že nikdo z účastníků nenamítal příliš široce vymezený předmět plnění. Zadavatel rovněž podotýká, že skutečnost, že navrhovatel dle svého vyjádření není odborníkem na zdravotnické prostředky a s dodavateli těchto prostředků ani nespolupracuje, nemůže jít k tíži zadavatele.

Dále zadavatel uvádí, že vybraný způsob vymezení předmětu plnění dotčené veřejné zakázky umožní brzké plné obnovení funkčnosti gynekologicko-porodnického pavilonu, přičemž bez dodání lékařského vybavení a nábytku by nemohl pavilon řádně fungovat. Významná část nábytku a přístrojů je přitom spojena se samotnou stavbou, kdy podstatná část nábytku je

Zadavatel se ve svém vyjádření rovněž zabývá nově uplatněnými skutečnostmi oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a to konkrétně námitkou stanovení krátké lhůty pro podání nabídek v délce trvání 29 dnů. Zadavatel předně uvádí, že k tvrzením navrhovatele nelze přihlížet, neboť uvedenou námitku mohl navrhovatel uplatnit vůči zadavateli již při podání námitek, avšak takto neučinil. Nad rámec však zadavatel dodává, že lhůta stanovená pro podání nabídek byla stanovena řádně, a to i při zohlednění prohlídky místa plnění.

Závěrem svého vyjádření zadavatel shrnuje, že je přesvědčen o tom, že k omezení hospodářské soutěže z jeho strany nedošlo a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 11. 12. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

Usnesením ze dne 16. 12. 2024 Úřad určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů:

Dne 18. 12. 2024 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele k návrhu obsahující návrh důkazu prostřednictvím referenční zakázky České Budějovice, z níž dle zadavatele vyplývá, že jejím předmětem byly obdobně jako v šetřené věci stavební práce současně s dodávkami zdravotnického nábytku a lékařských technologií.

Dne 30. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k výše uvedenému usnesení ze dne

Zadavatel se ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2024 vyjadřuje zejména ke čtyřem kategoriím předmětu plnění dotčené veřejné zakázky, a to k poptávaným medicinálním plynům, čistým prostorám, nábytkovému vybavení a lékařské technologii, přičemž přikládá oceněné rozpočty, resp. výkaz výměr, těchto částí.

Ve vztahu k rozvodům medicinálních plynů, které se na technologie a přístroje napojují, zadavatel uvedl, že je považuje jako součást stavby a jsou s ní tudíž nedílně spojeny.

Co se týče čistých prostor, tj. operačních sálů, zadavatel uvádí, že jsou fakticky stavebními vestavbami pevně spojenými se zbytkem stavby, jejichž součástmi jsou mj. stěnové systémy, prosklení stěnových systémů, dveře, podlahy, vzduchotechnické komponenty ad. Zadavatel poté shrnuje, že čisté prostory jsou se stavbou spojeny jak prostřednictvím samotné stavby, tak prostřednictvím sítí a technologií, k čemuž dále uvádí jejich cenové vyčíslení v návaznosti na poskytnuté oceněné výkazy výměr: - spojeno se stavbou (modře označené) - součet:

155 817,52 Kč bez DPH

K části předmětu plnění dotčené veřejné zakázky související s dodávkou lékařských technologií zadavatel uvádí, že lékařské technologie, které jsou považovány za spojené se stavbou (v doloženém výkazu výměr označeno modře), jsou přikotveny ke zdem, či stropu, a naopak lékařské technologie napojené na medicinální plyny a technologie zapojené prostřednictvím „prostých zástrček“ (v doloženém výkazu výměr nezvýrazněno) za spojené se stavbou nepovažuje, k čemuž rovněž dokládá shrnutí ocenění rozpočtu lékařské technologie: „Rozpočet lékařské technologie: - modře označené - součet:

Zadavatel shrnuje, že stavební práce včetně čistých prostor, dodávky nábytku i lékařských přístrojů a technologií tvoří jeden funkční celek, u kterého existuje věcná, místní i časová souvislost, neboť tyto části mají být dodány v jeden okamžik a týkají se jednoho pavilonu, a jejich rozdělení by působilo značné komplikace při koordinaci plnění předmětu veřejné zakázky.

Závěrem zadavatel uvádí, že případné rozdělení dodávek lékařských technologií do vyššího počtu zakázek či částí by znamenalo delší dobu realizace rekonstrukce pavilonu, přičemž časové hledisko je pro zadavatele, s ohledem na poskytování lékařské péče, významné.

Rozhodnutím ze dne 14. 1. 2025 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usnesením ze dne 28. 1. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 3. 2. 2024 obdržel Úřad vyjádření účastníků řízení k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel ve svém vyjádření opětovně shrnuje, že stavební práce i dodávka vybavení, včetně dodávky lékařských technologií a přístrojů tvoří jeden komplexní celek a je žádoucí, aby byla

Zadavatel současně žádá Úřad o stanovisko a vyjasnění, do kolika veřejných zakázek či částí má být předmět veřejné zakázky, v případě zrušení zadávacího řízení, dělen. Zadavatel v návaznosti na potenciální dělení předmětu plnění vyjadřuje obavy ohledně rizika nevysoutěžení jednotlivých částí, či případných prodlev, kterým chtěl svým postupem ve věci zamezit.

Navrhovatel ve svém vyjádření zejména reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu, k čemuž uvádí, že zadavatel žádným způsobem nerozporuje, že přistoupil k poptání na sobě nezávislých plnění, přičemž minimálně lékařské vybavení o předpokládané hodnotě přes 60 mil. Kč bez

Navrhovatel poté dodává, že zadavatelem odkazovaná praxe, nebo obdobná veřejná zakázka, ať už jeho, či jiného subjektu, žádným způsobem nezhojuje nezákonnost jeho aktuálního postupu. Současně ani počet obdržených nabídek nevypovídá o zákonnosti jednání zadavatele, neboť je logické, že velké stavební firmy mají zájem se účastnit zakázek obdobného charakteru a velikosti. Zároveň navrhovatel podotýká, že ani nebylo garantováno, zda byly splněny veškeré podmínky účasti subjektů, které v šetřeném případě podaly nabídku, neboť zadavatel posuzoval pouze ekonomickou výhodnost nabídek. Navrhovatel poté shrnuje, že zadavatel znemožnil účast jak stavebním dodavatelům, kteří nemohou zajistit spolupráci s vyšším množstvím poddodavatelů, s nimiž nemají zavedené obchodní vztahy, tak účast potenciálních specializovaných dodavatelů jednotlivých dílčích zakázek – např. lékařské technologie.

K argumentaci zadavatele ohledně potenciálně nižšího počtu (3 až 5) obdržených nabídek v případě, kdy by lékařské technologie soutěžil samostatně, navrhovatel uvádí, že od konkrétních dodavatelů lékařských technologií zadavatel neobdržel nabídku žádnou, protože tito dodavatelé s ohledem na koncipování předmětu plnění šetřené veřejné zakázky nemohli podat nabídky a tímto byli de facto vyřazeni z hospodářské soutěže, když jsou závislí na generálním dodavateli stavby. Lékařské vybavení se proto fakticky nesoutěží a může zvítězit i takový dodavatel, který předloží nejdražší lékařské vybavení, pokud generální dodavatel stavby sníží ceny v jiných částech veřejné zakázky. Pokud by mezi sebou soutěžili specializovaní dodavatelé, mohly by být náklady projektu nižší.

Ke spojení vybavení se stavbou navrhovatel uvádí, že samotné „přidělání ke zdi“ automaticky neznamená pevné a neoddělitelné spojení se stavbou. Může se jednat o prostou montáž, přičemž k danému tvrzení navrhovatel odkazuje kupříkladu na dodávku gastrotechnologií, které jsou sice „přidělány ke zdi“, ale jsou soutěženy samostatně. Navrhovatel dále upozornil, že zadavatel sice ve svém dřívějším vyjádření uvádí, že významné části lékařských technologií jsou spojeny se stavbou, později však upřesňuje, že touto významnou částí myslí zhruba pouhých 10 % těchto technologií, čímž jednoznačně potvrzuje nezákonnost svého postupu.

Navrhovatel podotýká, že nesouhlasí ani s argumentací zadavatele ohledně poskytování zdravotní péče, neboť zákon ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb nestanovuje žádné výjimky, a i tyto subjekty jsou tak povinny postupovat v souladu se základními zásadami uvedenými v zákoně. Navrhovatel také dodává, že právě efektivní vynakládání veřejných prostředků povede ke zvyšování úrovně zdravotní péče pro pacienty.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí, k čemuž uvádí následující.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

V čl. 3. zadávací dokumentace se uvádí, že lhůta pro podání nabídek „končí dne 20. listopadu

V dokumentu „[v]ysvětlení zadávací dokumentace č. 6 Sdělení zadavatele o prodloužení lhůty k podání nabídek“ ze dne 6. 11. 2024 (dále jen „sdělení o prodloužení lhůty“) zadavatel uvádí, že prodlužuje lhůtu pro podání nabídek do 22. listopadu 2024 do 8:00 hod.

Dne 18. 11. 2024 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne. V předmětných námitkách navrhovatel brojil proti široce vymezenému předmětu plnění dotčené veřejné zakázky.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

V podaném návrhu navrhovatel mj. namítá, že zadavatel jednal v rozporu s § 6 zákona ve spojení s § 35 odst. 5 a § 57 zákona, když stanovil délku lhůty pro podání nabídek kratší, než jakou předpokládá zákon. Zadavatel ve vyjádření k návrhu upozornil, že toto tvrzení navrhovatele nebylo součástí námitek a Úřad by se jím proto neměl zabývat.

Po porovnání obsahu námitek ze dne 18. 11. 2024 s obsahem návrhu ze dne 29. 11. 2024 Úřad zjistil, že tvrzení navrhovatele ohledně délky lhůty pro podání nabídek je uvedeno pouze v návrhu, nikoli v námitkách navrhovatele. Úřad k tomu podotýká, že ze zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne

Úřad konstatuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem.

Úřad ve vztahu k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o uvedené části návrhu (viz výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“.

Pro úplnost Úřad dodává, že v reakci na tvrzení navrhovatele v návrhu, že se jedná o natolik závažné pochybení, že by se jím měl Úřad zabývat z úřední povinnosti, zaevidoval namítané skutečnosti týkající se délky lhůty pro podání nabídek pod sp. zn. ÚOHS-P0055/2025/VZ jako podnět k zahájení řízení z moci úřední dle § 42 správního řádu.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace je předmětem plnění:

patro (2NP) – gynekologie – lůžková část - COS + zázemí

patro (3NP) – porodnice - sekční zákrokový sál + zázemí

patro (4NP) – 6 ti nedělí – lůžková část - novorozenecké oddělení

patro (5NP) – TZB - lékařské pokoje se zázemím - šatny (…)

Článek 2.4. zadávací dokumentace stanoví následující klasifikaci předmětu veřejné zakázky: „1) 45000000-7 Stavební práce

Podle čl. 4.1. zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 360 mil. Kč bez DPH.

Dle čl. 4.3. zadávací dokumentace budou na úhradu ceny díla poskytnuty finance z investičních prostředků Středočeského kraje.

V čl. 5.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že doba realizace díla včetně dodávky vybavení je 23 kalendářních měsíců od podpisu smlouvy o dílo oběma stranami.

Podle čl. 5.3. zadávací dokumentace je místem plnění díla areál Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Článek 8.5. zadávací dokumentace stanoví, že k prokázání technické kvalifikace zadavatel požaduje: „min. 3 stavební práce obdobného charakteru, za které jsou považovány stavební práce spočívající ve výstavbě nebo rekonstrukci objektů pozemních staveb, z nichž bude min. 1 stavba ve finančním objemu min. 150 mil. Kč bez DPH, a další 2 stavby ve finančním objemu minimálně

Výkaz výměr, který je součástí projektové dokumentace šetřené veřejné zakázky se skládá z následujících částí: „REKAPITULACE NÁKLADŮ STAVBY (…) Stavební část - budova

V Seznamu vybavení po místnostech, který je součástí výkazu výměr, je mj. uveden následující seznam položek:

V dokumentu „Sdělení zadavatele – neprodloužení lhůty pro podání nabídek“ ze dne

V příloze vyjádření zadavatele ze dne 30. 12. 2024 zadavatel doložil oceněné výkazy výměr, které mj. obsahovaly následující:

61 977 475,90“

Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, když vymezil předmět plnění veřejné zakázky natolik široce, že omezil možnost účasti dodavatelům, kteří by byli schopni dodat jen některá z požadovaných plnění. V dotčeném případě je navrhovatel přesvědčen, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky definovaného v zadávací dokumentaci jsou minimálně 4 oddělitelné oblasti – a to provedení stavebních prací, dodávka kuchyňského vybavení, dodávka kancelářského vybavení a dodávka lékařských přístrojů a technologií.

Úřad nejprve k otázce vymezení předmětu veřejné zakázky v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 1821 ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č.

V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af

Jak dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části podle § 98 ZVZ, pokud to její povaha připouštěla (a zároveň rozdělení nebrání ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ). Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku judikoval, že ačkoli ZVZ explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělit, je povinností zadavatele využít všechny možnosti, které mu ZVZ (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. Soud v citovaném rozsudku ve vztahu k jím řešené věci taktéž uvedl, že je „nezbytné vycházet z charakteru a fáze trhu a z počtu dodavatelů, kteří jsou schopni se samostatně o plnění v každém z obou segmentů ucházet. (…) postup, který se na jednom trhu může jevit jako přiměřený a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter (…); třeba je totiž zohlednit i to, že podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných zakázek (…)“. Úřad doplňuje, že není sporu o tom, že zákonodárce tento základní princip zachoval i v zákoně, tj. právním předpise, který nahradil ZVZ. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 337/2018-84 ze dne 19. 11. 2020 dále k projednávané problematice uvedl, že „zadavatel bude povinen [rozdělit veřejnou zakázku na části] za situace, kdy to povaha předmětu zakázky umožňuje, a kdy by zároveň nerozdělení veřejné zakázky na části mohlo mít v důsledku omezení konkurence mezi dodavateli vliv na výběr nejvhodnější nabídky. [44] Pokud tedy zadavatel přistoupí ke spojení souvisejících plnění do jedné veřejné zakázky, jako tomu bylo v posuzované věci, musí se zároveň zabývat tím, zda v rámci této veřejné zakázky není nutno využít možnosti k jejímu rozdělení na dílčí části, a to tak, aby vymezený rozsah předmětu plnění nepřiměřeně nezužoval okruh potenciálních dodavatelů. Požadavek na rozdělení veřejné zakázky na dílčí části zpravidla vyvstane u plnění, která jsou v obchodní praxi běžně dodávána samostatně, čímž bude otevřena možnost i pro nabídky těch dodavatelů, kteří nemohou dodat všechna plnění. Naopak u plnění, u nichž je dána vzájemná podmíněnost, provázanost či závislost, takový požadavek zpravidla nevyvstane, neboť by to nebylo účelné z důvodu zjevné nevhodnosti či potenciální nefunkčnosti plnění.“

Obecně lze tedy shrnout, že zadavatel má povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části za splnění těchto předpokladů: • předmět veřejné zakázky bude vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může takto v souhrnu dodávat pouze omezený počet

Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra limitace volnosti zadavatele na straně jedné, resp. dodavatele na straně druhé, je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována konkrétními ustanoveními zákona, zejména zásadami zakotvenými v § 6 zákona.

Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je pak povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost vymezit předmět veřejné zakázky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pro posouzení, zda zadavatel postupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je tedy třeba také posoudit, zda lze vymezení předmětu veřejné zakázky, jímž zadavatel pro určité dodavatele vytvořil výhodu, odůvodnit objektivními skutečnostmi na straně zadavatele.

Ve světle shora uvedených tezí Úřad přezkoumal vymezení předmětu veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení. Úřad se tudíž zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (v tomto případě stavební práce, dodávky vybavení a lékařských přístrojů a technologií) zadavatelem zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo na místě s ohledem na povinnost dodržování zásady zákazu diskriminace umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky.

Z obsahu zadávacích podmínek, zejména pak čl. 2.1. zadávací dokumentace, vyplývá, že předmět veřejné zakázky byl zadavatelem koncipován jako stavební práce spočívající ve stavebních, montážních a řemeslných úpravách objektu sloužícího pro zdravotní péči, ale také v dodávkách vybavení prostor a dodávkách lékařských přístrojů a technologií. Ze zadávací dokumentace dále plyne, že zadavatel nedělil veřejnou zakázku na části ve smyslu § 35 zákona, a dodavatelé tak mohli podávat nabídky výlučně na souhrn celého plnění veřejné zakázky, tedy jak ve vztahu k stavebním pracím, tak i k požadovaným dodávkám. Z uvedení rozdílných CPV kódů v bodu 2.4. zadávací dokumentace, tj. kódů „45000000-7 Stavební práce, 45215100-8

V návaznosti na výše uvedené Úřad předesílá, že v šetřeném případě nepovažuje pro posouzení věci za nezbytné zodpovězení otázky, zda všechna plnění obsažená v rámci předmětu plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek či více funkčních celků. Ačkoli v šetřeném případě jsou dány významné indicie (kdy součástí předmětu šetřené veřejné zakázky jsou plnění věcně značně rozdílná), že by předmět veřejné zakázky mohl obsahovat spíše více funkčních celků než jen jeden, a to zejména s ohledem na skutečnost, že stěží mohou jeden funkční celek představovat plnění, která jsou věcně nesouvisející a jsou běžně dodávána rozdílným okruhem dodavatelů, nemá uvedená otázka vliv na posouzení, zda v šetřeném případě došlo k porušení zásady zákazu diskriminace či nikoliv.

V souvislosti s otázkou, zda v daném případě došlo k takovému vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, kterým mohlo dojít k rozporu se zásadou diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona a tudíž k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, Úřad přihlédl k tomu, že jednou z namítaných oddělitelných částí předmětu dotčené veřejné zakázky jsou dodávky lékařských přístrojů a technologií, u nichž nejmarkantněji vyvstává otázka rozdílného charakteru plnění a rozdílného okruhu relevantních dodavatelů ve srovnání s částí veřejné zakázky týkající se stavebních prací.

Jak již bylo předestřeno výše, z bodu 2.1. zadávací dokumentace vyplývá, že součástí předmětu plnění dotčené veřejné zakázky zadavatel stanovil vedle stavebních prací také „dodávk[u] lékařských technologií, přístrojů, mobiliáře a vybavení jmenovitě uvedeného v projektové dokumentaci a výkazu výměr (…)“, a to v jednotlivých patrech rekonstruovaného pavilonu, tj. od prvního nadzemního podlaží s ambulancemi, až po páté nadzemní podlaží zahrnující mj. lékařské pokoje se zázemím. Jednotlivé položky poptávaného lékařského vybavení poté zadavatel ve výkazu výměr rozdělil podle jejich umístění v areálu nemocničního zařízení.

Úřad k obdrženým informacím předně uvádí, že a priori nelze považovat za položky spojené se stavbou veškeré vybavení, které je dle zadavatele „přikotveno ke zdem či stropu“, neboť toto označení nemusí automaticky znamenat, že objekty jsou skutečně pevně spojeny se stavbou ve smyslu stavebně-technickém, tj. např. v návaznosti na jejich demontáž, kdy jejich oddělení od stavby vyžaduje zvýšené úsilí a nejedná se kupříkladu o jejich prosté odpojení, nebo jejich oddělení od stavby způsobí podstatné narušení její konstrukce. Ačkoli pouhé slovní označení zadavatelem tedy nemůže být považováno za určující pro posouzení charakteru položek, z oceněného výkazu výměr plyne, že sám zadavatel značnou většinu lékařských přístrojů a technologií za spojenou s objektem ani neoznačuje. Z oceněného výkazu výměr vyplývá, že celková předpokládaná hodnota lékařských přístrojů a technologií činí

Z citovaného oceněného výkazu výměr Úřad taktéž zjistil, že mezi neukotvené položky, tj. zdravotnické zařízení nespojené se stavbou, zadavatel řadí mj. „přístroj anesteziologický vč. monitoru“ v předpokládané hodnotě 864 090 Kč bez DPH, „přístroj anesteziologický (transportní – pro porodní boxy)“ v předpokládané hodnotě 821 000 Kč bez DPH, nebo „přístroj ultrazvukový diagnostický“, jehož předpokládaná hodnota činí 1 370 000 Kč bez DPH.

S ohledem na výše uvedená zjištění se proto Úřad dále zaměřil na informace o situaci na trhu se zejména ultrazvukovými přístroji a okruhu relevantních dodavatelů těchto lékařských přístrojů.

Z veřejně dostupných informací o veřejných zakázkách na dodávku ultrazvukových diagnostických přístrojů Úřad zjistil, že tyto bývají realizovány nejen v rámci veřejných zakázek s rozděleným předmětem plnění, tj. jako součást širší dodávky zdravotnického vybavení, ale také jako samostatné veřejné zakázky zaměřené výhradně na pořízení ultrazvukových přístrojů. Úřad se přitom zaměřil na veřejné zakázky, které byly zadány subjektem, které vlastní totožný akcionář4 jako je zadavatele (tj. Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem

Tyto zakázky poté obsahují části předmětu plnění označené například jako „[u]ltrazvuk pro

Nadto Úřad uvádí, že ačkoli se ve své argumentaci omezil výlučně na veřejné zakázky týkající se ultrazvukových přístrojů, ani zadávání částí jiného lékařského vybavení (které bylo zároveň součástí předmětu plnění šetřené veřejné zakázky) jako samostatně oddělitelných kategorií není výjimkou, jak dokládají kupříkladu i následující veřejné zakázky, které byly realizovány samotným zadavatelem: • veřejná zakázka malého rozsahu s názvem „Přístroje EKG“, na profilu zadavatele uvedená pod systémovým číslem P23V00248480, na jejíž plnění uzavřel zadavatel dne 24. 8. 2023 smlouvu s vybraným dodavatelem POLYMED medical CZ, a.s., IČO 27529053, se sídlem

Z poslední citované veřejné zakázky, tj. zakázky „Laboratorní přístroje“ je přitom patrné, že zadavatel již v minulosti rozlišoval i jednotlivé druhy lékařských přístrojů, když v dotčeném případě požadoval „dodávk[u] 1 ks univerzální stolní centrifugy chlazené a 1 ks univerzální stolní centrifugy ventilované“ v první části zakázky a „dodávk[u] 5 ks chladicích boxů stojanových, 1 ks mrazicího boxu a 4 ks chladících transportních boxů“ v části druhé.

Úřad rovněž poukazuje na další veřejné zakázky zadávané samotným zadavatelem, v rámci nichž byly ultrazvukové přístroje poptávány jako výlučný a samostatný předmět plnění; konkrétně se jedná např. o nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Ultrazvukový systém“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-011613, či veřejnou zakázku s názvem „Ultrazvukové přístroje“, na jejíž plnění zadavatel uzavřel dne 4. 5. 2022 „Kupní smlouvu č. j. R03/12-2022“ s vybraným dodavatelem Z TECHNIK s.r.o., IČO 04115490, se sídlem Lochotínská

Na základě uvedených informací Úřad identifikoval samostatný okruh dodavatelů, kteří se účastnili některých shora uvedených zadávacích řízení a zabývají se dodávkou

V uvedené souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že dodavatelé na trhu s lékařským vybavením, potažmo ultrazvukovými přístroji, se sdružují v profesních a zájmových organizacích, jako jsou např. Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků5 nebo

Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že je možné rozlišit široké spektrum dodavatelů, kteří působí na trhu zabývajícím se stavebními pracemi (nástavbou, přístavbou, rekonstrukcí) ať už nemocničních či jiných budov, a taktéž samostatný okruh dodavatelů, kteří se zabývají dodávkou lékařských přístrojů a technologií, resp. ultrazvukových diagnostických přístrojů. Segment trhu s lékařským vybavením se nadto od odvětví stavebnictví liší kupříkladu způsobem regulace a certifikace, neboť každé z odvětví podléhá jiným regulačním požadavkům (ISO normy, normy ČSN ad.), požadavky na odbornost a konkrétní znalosti, obchodními modely, dodavatelskými řetězci či způsoby financování. V praxi tedy dodavatelé působí zpravidla buď v jednom, nebo druhém segmentu.

Úřad proto považuje za nepochybné, že na stavebním trhu existují dodavatelé, kteří realizují pouze stavební práce (a nedodávají lékařské přístroje) a na druhé straně na trhu s lékařskými přístroji působí dodavatelé, kteří nerealizují stavební práce. V situaci, kdy zadavatel jako součást stavební veřejné zakázky (tj. veřejné zakázky, v rámci níž převažují stavební práce v předpokládané hodnotě 265 mil. Kč bez DPH) určil (kromě jiného) lékařské přístroje zahrnující mj. ultrazvukové přístroje, je zřejmé, že se vybraným dodavatelem veřejné zakázky mohl stát pouze dodavatel, který je schopen jak realizovat stavební práce, tak i dodat potřebné vybavení (mj. ultrazvukové přístroje). Úřad vzal při posouzení věci v úvahu, že zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky tak, že se o ni mohli ucházet v podstatě jen stavební firmy

Zadavatel v šetřeném případě neumožnil dodavatelům podávat nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky, přičemž dodavatel, který nebyl schopen zajistit realizaci stavebních prací a současně dodávek lékařského vybavení se nemohl šetřeného zadávacího řízení účastnit vůbec, nebo pouze ve spolupráci s poddodavateli či jinými dodavateli, aniž je to např. na trhu lékařských přístrojů běžné. Pokud by zadavatel v zadávacím řízení umožnil dodavatelům podávat nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky, mělo by více dodavatelů z různých oblastí jejich působnosti šanci mezi sebou soutěžit, což by se také mohlo projevit v jejich nabídkových cenách, tj. v předložení ekonomicky výhodnějších nabídek na jednotlivé části předmětu plnění.

Za situace, kdy zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky takovým způsobem, že určitému okruhu dodavatelů znemožnil účast v zadávacím řízení, nelze jeho diskriminační účinek zhojit skrze možnost plnění předmětu veřejné zakázky poddodavatelem. V případě, kdy je široce koncipovaný předmět veřejné zakázky možné plnit pouze ve spolupráci s poddodavateli, není zajištěna žádaná a efektivní hospodářská soutěž, neboť ta může být efektivní pouze v případě, kdy dodavatelé mohou soutěžit nezávisle na sobě, a jsou tak zároveň vystaveni působení konkurenčního prostředí. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí, že „pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat

Úřad tedy shrnuje, že postupem zadavatele došlo nejen k diskriminaci dodavatelů působících na stavebním trhu, kteří však běžně nenavazují obchodní vztahy s dodavateli specializovaných lékařských přístrojů (v rámci své běžné podnikatelské činnosti k tomu nemají důvod) a pro účely šetřené veřejné zakázky by museli sjednat poddodávky (příp. dodavatele, s nímž podají společnou nabídku), ale i k diskriminaci dodavatelů specializovaných lékařských přístrojů (minimálně těch ultrazvukových), kteří nemají možnost reagovat na přímou poptávku zadavatele o dodávku přístrojů, nýbrž pouze se spoléhat na to, že si je vytipuje a vybere pro poddodávky některá ze stavebních firem, která má zájem realizovat předmětnou rekonstrukci budovy. Nelze přitom přehlížet, že takový postup zadavatele může mít negativní dopad na možnost soutěžit o realizaci dodávek specializovaných přístrojů, když tito dodavatelé o dané dodávky mezi sebou reálně nesoutěží či nemusí reálně soutěžit, rozhodne-li se stavební firma pro určitý konkrétní výrobek, a pokud by o realizaci dodávek měli zájem, pak by museli navazovat obchodní vztahy se stavebními firmami, což nelze s ohledem na povahu jejich podnikatelské činnosti považovat za běžné.

S ohledem na výše uvedené Úřad shledal, že zadávání šetřené veřejné zakázky na části je v daném případě s ohledem na rozsah a různorodost jednotlivých částí plnění nikoliv pouze možné, ale navíc rovněž žádoucí. Skutečnost, že stavební práce a dodávka lékařských přístrojů a technologií směřují k témuž cíli, nedokládá, že by byly natolik provázané, že by nebylo možné, aby zadavatel rozdělil předmětnou veřejnou zakázku na části a umožnil tak uvedeným postupem v konkrétních částech plnění účast vyššího počtu dodavatelů. Přestože zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné veřejné zakázky shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem tak významně omezil hospodářskou soutěž na trzích mimo trh stavebních prací. Vzhledem k tomu, že zvoleným postupem zadavatele došlo k porušení jedné ze základních zásad zákona, nemohl zadavatel takového postupu využít, naopak měl nalézt takový postup, který by byl v souladu se zákonem, tj. měl využít institut rozdělení veřejné zakázky na části podle ustanovení § 35 zákona.

Přestože lze souhlasit, že v daném případě byl podán relativně vysoký počet nabídek (13), nemění to ničeho na tom, že postupem zadavatele došlo k diskriminaci nejen dodavatelů zdravotnických přístrojů (čímž dochází k pokřivování trhu), ale i dodavatelů stavebních prací, kteří jsou nuceni hledat poddodavatele lékařských přístrojů. V případě, kdy by zadavatel rozdělil předmět plnění na samostatné části, mohl být počet obdržených nabídek ještě vyšší právě v návaznosti na nezávislou účast dodavatelů z obou citovaných segmentů trhu (s tím, že i kdyby zadavatel obdržel například méně nabídek na část týkající se lékařských přístrojů, nelze vyloučit, že by současně obdržel více nabídek od stavebních firem, které by nebyly nuceny navazovat obchodní vztahy s dodavateli charakterově zcela odlišného plnění – tj. s dodavateli lékařského vybavení). Není přitom možné ignorovat fakt, že nelze považovat za obvyklé, aby stavební firmy, jež provádí rozsáhlou rekonstrukci budovy běžně nakupovaly vysoce specializované lékařské přístroje, jež by měly v dané budově sloužit svému účelu, aniž by byly stavebně propojeny se stavbou. Jiná situace by mohla eventuelně nastat v případě plnění, jež je zcela běžně dostupné na trhu (tj. lze je snadno koupit v běžné veřejné obchodní síti – v domácích potřebách, drogerii či prodejnách s elektronikou apod.), nicméně takový případ neodpovídá dané situaci minimálně ve vztahu k lékařským přístrojům. Specializované

Z oznámení o výběru dodavatele poté plyne, že sám vybraný dodavatel doložil v rámci své nabídky seznam jednotlivých poddodavatelů jak ve vztahu k technické instalaci či zařízení vzduchotechniky, tak v souvislosti s dodávkou lékařských přístrojů a technologií. Z uvedeného je tudíž zřejmé, že ani vítězný dodavatel by nebyl schopen vlastními silami dodat celý předmět plnění dotčené veřejné zakázky a byl by odkázán na externí subjekty, aby extenzivní požadavky na předmět plnění veřejné zakázky zadavatele naplnil. Tato skutečnost tak rovněž podporuje závěry o odděleném úseku trhu s dodavateli lékařského vybavení, kterým v důsledku široce vymezeného předmětu plnění bylo znemožněno účastnit se zadávacího řízení (aniž by se pro účely tohoto zadávacího řízení spojili s dalšími dodavateli, tj. subjekty zabývajícími se stavebními pracemi).

K odkazu zadavatele na referenční zakázku Nemocnice České Budějovice (kterou podle oznámení o výběru dodavatele ve své nabídce doložil vybraný dodavatel), jejímž prostřednictvím zadavatel demonstruje, že spojení stavebních prací s dodávkami vybavení, resp. lékařských technologií, není neobvyklé, Úřad nejprve připomíná, že je třeba každé zadávací řízení posuzovat individuálně. Skutečnost, že v některém případě nemusí být určitý postup zadavatele napaden a posléze sankcionován neznamená, že obdobné jednání nebude v průběhu jiného zadávacího řízení napadeno a označeno za nezákonné, neboť okolnosti každého případu jsou specifické a závěry z jednoho případu nelze bez dalšího aplikovat na případ druhý. Předně má Úřad za to, že na určité zvyklosti v zadávání veřejných zakázek lze stěží usuzovat na základě jediného zadávacího řízení; zadavatel přitom na žádnou jinou veřejnou zakázku kromě referenční zakázky Nemocnice České Budějovice neodkazuje. K dané referenční zakázce nicméně Úřad uvádí, že jejím předmětem bylo dle bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení „uzavření smlouvy o dílo na zhotovitele stavby Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice, a.s., a to podle projektové dokumentace (…) a neoceněným výkazem výměr“, přičemž podle CPV kódů uvedených v bodu

Již z prvotního porovnání s položkami lékařských přístrojů poptávanými zadavatelem v šetřeném případě je evidentní značný rozdíl jak v celkovém počtu položek lékařských přístrojů ve výkazu výměr, tak jejich variabilitě. Již z pouhého popisu poptávaných položek v první místnosti výkazu výměr, označené jako „Ambulance 1 - sono (+ 1.06 Kabinka - sono +

Z osvědčení objednatele, které zadavatel předložil v příloze doplnění vyjádření k návrhu ze dne

Na základě uvedeného tedy Úřad nepovažuje uvedená zadávací řízení jakkoli srovnatelná, a má za to, že ze způsobu vymezení předmětu referenční zakázky Nemocnice České

Ve vztahu k důvodům pro zadání šetřené veřejné zakázky v jednom celku (tedy nikoli na části), jimiž argumentuje zadavatel, Úřad uvádí následující. Ohledně názoru, že by zadavatel neobdržel více nabídek, pokud by části veřejné zakázky soutěžil jednotlivě, že by lékařské vybavení nebylo možno vysoutěžit vůbec (příp. s výraznou časovou prodlevou), „i pokud by zadavatel zakázku rozdělil (…) by další cenovou úsporu za celek nezaznamenal“ a že by mohlo dojít k navýšení celkové ceny kvůli účasti „kompletátora“ za prostou spekulaci, jak je již Úřad uvedl výše. Úřad daná tvrzení zadavatele považuje jen za jím vyslovené obavy,

Úřad nezpochybňuje, že součástí požadovaného vybavení mohou být i některé části, které jsou nezbytné ke kolaudaci (jak argumentuje zadavatel), nicméně minimálně ve vztahu k části požadovaných lékařských přístrojů (ultrazvukové přístroje) lze takovou možnost vyloučit.

Ohledně časových důvodů, souvisejících s potřebou co nejkratší doby realizace plnění veřejné zakázky Úřad uvádí, že takové důvody nemohou odůvodňovat nedodržování základních zásad zadávání veřejných zakázek. Časové hledisko zadání veřejné zakázky nemůže být v šetřeném případě považováno za ospravedlnění široce vymezeného předmětu plnění, jelikož jak v případě samostatné části veřejné zakázky na stavební práce, tak v případě oddělené části veřejné zakázky na dodávku lékařského vybavení, zadavatel má možnosti jejich vzájemné koordinace. Úřad je přitom toho názoru, že důkladnou koordinací lze docílit i právě co nejdřívějšího dokončení realizace plnění veřejné zakázky. Nadto Úřad dodává, že riziko prodlevy v dodání části předmětu plnění nezaniká ani v případě, kdy bude dodavatelem vysoutěžen celý předmět plnění „vcelku“, neboť i tehdy může dojít k prodlení ze strany poddodavatele lékařského, či jiného, vybavení.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že nebyly shledány žádné objektivní a legitimní důvody, které by odůvodňovaly široké vymezení předmětu plnění zahrnující i některá dílčí plnění, která jinak běžně samostatně na trhu poskytuje rozdílný okruh dodavatelů.

Úřad v dané souvislosti podotýká, že problematika nezákonného jednání v důsledku široce vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky způsobujícího bezdůvodné omezení hospodářské soutěže již byla opakovaně řešena např. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS30803/2023/5007 ze dne 18. 8. 2023 potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS43843/2023/163 ze dne 6. 11. 2023, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-10178/2023/500 ze dne

Nadto Úřad dodává, že ačkoli si je vědom, že předmět plnění veřejné zakázky zahrnuje skutečně různorodé plnění – kromě lékařských přístrojů a technologií a komplexních stavebních prací i dodávky spotřebičů (mikrovlnná trouba, varná konvice, chladnička), počítačového vybavení (tiskárny, PC s LCD monitorem, data projektor, projekční plátno), lůžek pro pacienty a další vybavení místností (např. nádoby na odpad, zásobníky papírových ručníků, dávkovače mýdla a dezinfekce) – s ohledem na zásadu procesní ekonomie Úřad přistoupil k posouzení otázky oddělitelnosti u pouze vybrané části plnění (tj. lékařské přístroje), u níž shledal již na první pohled markantní odlišnost oproti hlavnímu účelu veřejné zakázky (tj. stavebním pracím), mj. s ohledem na okruh možných dodavatelů, a získal největší pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem. Dalšími namítanými potenciálně oddělitelnými částmi předmětu plnění se tedy Úřad dále nezabýval, neboť prokázání nezákonného spojení již dvou částí předmětu plnění, tj. spojení stavebních prací a dodávek lékařských přístrojů a technologií, postačuje k učinění závěru o porušení zákona, aniž by bylo nutné analyzovat případnou nezákonnost i ve vztahu k dalších potenciálních částem plnění veřejné zakázky. Stejně tak Úřad považoval za nadbytečné zkoumat oddělitelnost každé jednotlivé položky lékařských přístrojů a technologií, neboť na základě vybraných částí plnění (tj. zejména ultrazvukových přístrojů) bylo prokázáno porušení zákona, jak je patrno z odůvodnění tohoto rozhodnutí výše. Nadto Úřad zdůrazňuje, že ačkoli se ve své argumentaci omezil právě výlučně na problematiku oddělení dodávek lékařského vybavení od ostatních částí předmětu plnění dotčené veřejné zakázky, nikterak tímto nevylučuje, že by s ohledem na zásadu zákazu diskriminace a otázku možného nedůvodného omezení hospodářské soutěže další části plnění nebylo možné oddělit. V návaznosti na požadavek zadavatele ohledně stanoviska Úřadu týkajícího se dalšího postupu zadavatele v případném navazujícím zadávacím řízení a definování počtu částí, na které by měl být předmět veřejné zakázky dělen,

Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel tedy v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když předmět veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo provedení stavebních prací i dodání lékařských přístrojů a technologií, čímž vymezil předmět veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nadbytečné zabývat se dalším v návrhu namítaným pochybením, tj. nedostatečným vypořádáním argumentace v rámci rozhodnutí o námitkách, které mělo vést k nepřezkoumatelnosti tohoto rozhodnutí, jehož se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit, neboť jeho šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existujeli alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

Podle § 263 odst. 3 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, jak uvedl ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud zadavatel nedodrží zákon již při formulaci zadávacích podmínek, Úřad podle § 263 odst. 3 zákona rozhodne o zrušení zadávacího řízení vždy, aniž by musel zkoumat, zda vada zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na výběr dodavatele.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše uvedené ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na dotčenou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

JUDr. Martin Vychopeň, advokát, Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno