ÚOHS S1028/2024/VZ – Pojišťovací makléř

Zadavatel – Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816, se sídlem Pekařská 664/53,

Dle bodu 3.2 zadávací dokumentace je veřejná zakázka zadávaná v otevřeném řízení v nadlimitním režimu dle ustanovení § 55 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Dle bodu 4.1.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky »(…) zajištění poskytování služeb pojišťovacího zprostředkovatele (makléře) pro Zadavatele a zároveň dalších souvisejících služeb. Předmět plnění zahrnuje zejména (nikoliv však výlučně): i. zpracování analýzy pojistitelných rizik a zpracování zprávy o riziku pro Zadavatele, ii. zpracování pojistného programu,

Bod 4.1.2 zadávací dokumentace stanoví, že »[p]opis a rozsah Služeb, včetně technických podmínek v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky jsou specifikovány ve smlouvě o poskytování služeb pojišťovacího makléře (dále jen „Smlouva“) a v přílohách této Smlouvy.«1

Bod 19.1 zadávací dokumentace stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Z bodu 19.2.2 zadávací dokumentace je zřejmé, že jediným hodnoceným kritériem bude kvalitativní kritérium „Koncepce poskytování služeb“, přičemž lépe bude hodnocena nabídka s vyšším počtem dosažených bodů. Kritérium „Koncepce poskytování služeb“ je blíže vysvětleno v bodě 19.3 zadávací dokumentace, který v bodě 19.3.1. stanoví, že »[v] rámci tohoto kritéria budou předmětem hodnocení koncepce poskytování služeb (dále jen „koncepce“), které budou rozděleny do jednotlivých témat (viz níže). Jednotlivé koncepce budou představovat podrobnější popis způsobu poskytování služeb. Koncepce vybraného dodavatele se pak stane nedílnou součástí smlouvy na veřejnou zakázku. Koncepce nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy ani s minimálními požadavky na služby vymezenými v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, který tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace.«

Bod 19.3.2 zadávací dokumentace dále stanoví, že „[p]ři hodnocení bude Zadavatel ke koncepci přistupovat s následujícími preferencemi: a) nejlépe bude hodnocena taková koncepce, která povede k naplnění účelu Veřejné zakázky dle čl. 4. této ZD nejlepším možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, b) chtějí-li dodavatelé dosáhnout maximálního počtu bodů, musí jejich koncepce obsahovat stručný, ale výstižný popis všech uvedených témat a povinností, ke kterým se dodavatel zavazuje.“.

V bodu 19.3.3 zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že „(…) koncepce předložená účastníkem zadávacího řízení, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, se následně stane součástí Smlouvy jako její příloha č. 1. Koncepce proto musí být formulována jako jednoznačný závazek či požadavek a tak, aby mohla tvořit přílohu smlouvy s definicí předmětu plnění.“

V bodu 19.3.4 zadávací dokumentace je stanoveno, že každé jednotlivé téma koncepce bude hodnoceno dle následující bodové stupnice:

Dle bodu 19.3.5 zadávací dokumentace „(…) komise zpracuje slovní hodnocení, v němž uvede zdůvodnění bodování nabídek v jednotlivých parametrech. Nabídka tedy může v tomto kritériu hodnocení získat maximálně 600 bodů (6 témat krát 100 bodů).“.

Bod 19.3.6 zadávací dokumentace stanoví, že hodnocení dle tohoto kritéria následně proběhne tak, že počet dílčích bodů v hodnocené nabídce se vydělí počtem dílčích bodů v nabídce s nejvyšším počtem dílčích bodů a výsledek se vynásobí stem.

Bod 19.3.7.1 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] zájmu zajištění maximální objektivity hodnocení Zadavatel požaduje, aby dodavatel dokumenty s jednotlivými tématy koncepce zpracoval zcela anonymně; dodavatel nesmí identifikovat sebe, své členy realizačního týmu a ani jiné klíčové pracovníky. Koncepce bude zpracována bez jakéhokoliv loga, nebo designu dodavatele, ze kterého by bylo možné určit, o jakého dodavatele se jedná.“.

V bodu 19.3.7.4 zadávací dokumentace zadavatel deklaruje, že oddělení koncepcí od dalších částí nabídky bude provádět osoba, která se nebude podílet na hodnocení nabídek a která bude vázaná mlčenlivostí.

Dle bodu 19.3.8 zadávací dokumentace dále platí, že „Formulář zadání pro zpracování

V bodu 19.3.10 zadávací dokumentace zadavatel stanovil celkový maximální rozsah odpovědí na každé téma maximálním počtem znaků včetně mezer, a to u jednotlivých témat v počtu

Bod 19.5.2 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě shodného bodového výsledku více nabídek bude pořadí těchto nabídek určeno losem za přítomnosti účastníků, kteří podali nabídku se shodným počtem bodů. O termínu losování budou účastníci informováni tři (3) pracovní dny předem.“.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 5 nabídek včetně nabídky navrhovatele – Eurovalley s.r.o., IČO 29368324, se sídlem

Z „Protokolu o hodnocení a posouzení nabídek“ ze dne 11. 10. 2024 vyplývá, že zadavatel provedl hodnocení a posouzení nabídek účastníků zadávacího řízení již dříve, přičemž dne

Dne 30. 10. 2024 zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámil výběr dodavatele – SATUM

Proti výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 11. 11. 2024, které byly zadavateli doručeny téhož dne (dále jen „námitky“).

Rozhodnutím o námitkách ze dne 26. 11. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 12. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

Navrhovatel svými námitkami brojí zejména proti zadavatelem provedenému hodnocení jeho nabídky, které považuje za nesprávné, nereflektující její obsah, netransparentní a v rozporu se zákonem.

Konkrétně navrhovatel svými námitkami brojí proti zadavatelem provedenému hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 navrhovatelem předložené koncepce, u nichž v obou případech dosáhl toliko 75 bodů namísto plného počtu bodů (plný počet představuje 100 bodů za každé jednotlivé téma koncepce). Navrhovatel v námitkách nejprve rekapituluje zadavatelem přidělené slovní hodnocení k těmto tématům a dále se podrobněji vyjadřuje k jednotlivým bodům (odrážkám) tohoto hodnocení.

Zadavatel v rámci slovního hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 – řízení, organizace a koordinace realizačního týmu uvedl, že „Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika“. Navrhovatel považuje v této části hodnocení postup zadavatele za rozporný se zadávací dokumentací, neboť zastává názor, že zadavatel uvedení složení realizačního týmu v koncepci nevyžadoval. Dále navrhovatel poukazuje na to, že přehled konkrétních pozic realizačního týmu neuvedl ve své koncepci záměrně, neboť tyto skutečnosti byly uvedeny v jiné části jeho nabídky. S ohledem na právě uvedené a s ohledem na znění zadávací dokumentace, ze které dle navrhovatele vyplývá požadavek na předložení seznamu členů realizačního týmu jako součást nabídky, je navrhovatel přesvědčen, že zadavateli muselo být zřejmé, že když navrhovatel v koncepci hovoří o „realizačním týmu“ má na mysli právě tyto osoby specifikované v jiné části jeho nabídky. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že s ohledem na omezení rozsahu textu, který mohli účastníci zadávacího řízení k tématu č. 1 v souladu s podmínkami zadávací dokumentace uvést, považoval opětovné uvádění členů realizačního za kontraproduktivní. Dále navrhovatel sděluje, že kompletní výčet a popis pozic členů realizačního týmu v koncepci neuvedl rovněž s ohledem na v zadávací dokumentaci specifikovaný požadavek na anonymizaci předložených koncepcí.

Navrhovatel dále nesouhlasí se závěrem zadavatele, že se navrhovatel v předložené koncepci zabývá jen okrajově popisem řízení, organizace a koordinace realizačního týmu, a namísto toho se zabývá otázkou dostupnosti a zastupitelnosti v rámci týmu. Tento závěr dle navrhovatele neodpovídá obsahu textu uvedeného k tématu č. 1 koncepce, nedá se z něj dovodit, a proto navrhovatel považuje hodnocení provedené zadavatelem v této části za netransparentní.

Konkrétně je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel v provedeném hodnocení nezohlednil, že v bodě 1.2 k tématu č. 1 své koncepce navrhovatel výslovně popisuje, jakým způsobem (a k jakým výsledkům) bude řízení a organizace realizačního týmu prováděna. Zadavatel uvedené dle názoru navrhovatele nesprávně označuje pouze za řešení otázky dostupnosti

Dále zadavatel ve slovním hodnocení uvádí, že na základě koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 1 je pro něj „obtížné utvořit si komplexní představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb“. S tímto hodnocením navrhovatel rovněž nesouhlasí, naopak je přesvědčen, že se ve své koncepci dostatečně věnuje obecným principům vztahujícím se ke způsobu poskytování služeb.

Dalším bodem, který zadavatel ve slovním hodnocení nabídky navrhovatele uvedl je, že: »Ve vztahu k dostupnosti účastník používá obecné pojmy jako „maximální operativní dostupnost“, „v řádu desítek minut“, „v co nejkratším časovém rámci“; což znesnadňuje tvorbu představy o případné budoucí spolupráci.«. Rovněž proti tomuto bodu hodnocení navrhovatel bojuje svými námitkami, ve kterých uvádí, že z výše uvedeného slovního hodnocení (ani ze shrnutí uvedeného v dalších bodech slovního hodnocení tohoto tématu koncepce) nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo do hodnocení tohoto dílčího tématu a nakolik je toto konstatování ve vztahu k popisu činností v rámci tématu řízení, organizace a koordinace realizačního týmu vhodným či nevhodným způsobem naplňování účelu veřejné zakázky, resp. jakou přidanou hodnotu pro zadavatele má či nemá ve vztahu k řízení, organizaci a koordinaci realizačního týmu navrhovatele. Takové slovní hodnocení nabídky navrhovatele je tak dle navrhovatele nepřezkoumatelné a nelze jej vyhodnotit ani ve vztahu k ostatním nabídkám.

V rámci hodnocení koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 5, které se týká spolupráce při likvidaci, zadavatel provedl výklad následujícího textu navrhovatele: „Když bude

S ohledem na výše uvedené, je navrhovatel je přesvědčen, že z textu uvedeného k tématu č. 5 koncepce nelze závěry učiněné zadavatelem dovodit a tyto nereflektují skutečný obsah této koncepce. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že pouze tato dílčí část byla zadavatelem hodnocena negativně, ostatní body obsažené ve slovném hodnocení k tématu č. 5 koncepce byly buď hodnoceny neutrálně nebo pozitivně, i přesto navrhovatel nedostal plný počet bodů. Proto je navrhovatel přesvědčen, že bodové hodnocení jeho nabídky v této části neodpovídá hodnocení slovnímu, a proto je netransparentní a tudíž i nezákonné.

Navrhovatel dále vznáší námitky proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že z hodnocení nabídek (tj. především ze slovního hodnocení) není přezkoumatelným (a tedy transparentním) způsobem možné jednoznačně seznat, jak byla ta která nabídka hodnocena ve vztahu k zadavatelem stanoveným podmínkám hodnocení.

Dále navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost provedeného hodnocení spatřuje v tom, že zadavatel neuvádí u konkrétních slovních hodnocení, jimiž okomentoval jednotlivá témata koncepcí, jaký mají vliv, resp. v jaké míře budou mít dopad, na efektivitu plnění veřejné zakázky, případně jakou úroveň přidané hodnoty pro zadavatele mají a proč, tj. proč přidal nebo odebral příslušný počet bodů při hodnocení toho kterého tématu. Dle navrhovatele proto není například zřejmé, zda v případě, že část nabídky bude mít pro zadavatele vysokou přidanou hodnotu a část nabídky u téhož tématu bude naopak podle zadavatele snižovat efektivitu plnění veřejné zakázky, jaký bude výsledný dopad na hodnocení příslušného tématu hodnocené koncepce.

Navrhovatel v závěru svých námitek zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise. Navrhovatel zejména poukazuje na to, že slovní hodnocení je velmi podobné slovnímu hodnocení koncepcí účastníků, které tvořilo přílohu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 30. 7. 20243, i přesto, že se na hodnocení podílely odlišné osoby.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje své přesvědčení, že při hodnocení nabídek postupoval v souladu se zadávací dokumentací a se zákonem. Dle názoru zadavatele námitky navrhovatele pramení z nepochopení konceptu hodnocení nabídek v této veřejné zakázce.

K námitkám navrhovatele proti slovnímu hodnocení tématu č. 1 zadavatel v rozhodnutí o námitkách zejména poukazuje na to, že hodnotící komise při hodnocení nabídek vychází pouze z předložených koncepcí, nikoliv z celých nabídek účastníků zadávacího řízení.

Zadavatel dále zdůrazňuje, že koncept hodnocení spočívá mj. v tom, že zadavatel uvedl, za jakých podmínek získá nabídka nejvyšší počet bodů, zároveň je na jednotlivých účastnících, aby při vložení vlastní invence a zkušeností předložili takové zpracování koncepce, ze kterého je zřejmé, že mají dostatek zkušeností na to, aby byli schopni identifikovat, co v nabídkách uvést, aby tyto byly hodnoceny nejlépe. Skutečnost, že zadavatel výslovně v zadávací dokumentace neuvedl požadavek, aby účastníci do svých koncepcí zahrnuli složení realizačního týmu, byla dána tím, že pokud by zadavatel přesně vymezil, jaké skutečnosti by měly být v rámci koncepce uvedeny, mohl by obdržet v podstatě shodné nabídky a nebyl by tak žádný pozitivní prvek, který by zadavatel mohl hodnotit.

Zadavatel na tomto místě rozhodnutí o námitkách zejména poukazuje na to, že ve formuláři pro zpracování koncepce v zadání tématu č. 1 jasně vymezil, že účastníci musejí v této části povinně zpracovat „(…) slovní popis činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým, jejich vzájemných vztahů a odpovědnosti v rámci realizačního týmu.“ Dle názoru zadavatele se navrhovatel předmětným otázkám ve své koncepci věnoval nedostatečně, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že netvrdí, že se navrhovatel daným tématům nevěnoval vůbec nebo že by se navrhovatelem rozebraná témata (dostupnost a zastupitelnost) do koncepce nehodila. Zadavatel pouze konstatuje, že jim nepřidával vyšší váhu než tématům, jejichž zpracování výslovně vyžadoval. Zadavatel ohodnotil zapracování tématu č. 1 navrhovatele 75 body, což je druhé nejvyšší množství bodů, které bylo možné udělit. Na základě uvedeného je dle názoru zadavatele zřejmé, že s ohledem na bodovou stupnici obsaženou v zadávací dokumentaci dospěla hodnotící komise k závěru, že řešení předložené navrhovatelem v rámci koncepce k tématu č. 1 vedlo k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, čemuž odpovídá přidělený počet bodů. Zadavatel proto trvá na tom, že slovní hodnocení

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že zadávací dokumentace výslovně požaduje, aby koncepce předložená účastníky byla formulována jako jednoznačný závazek či požadavek, aby mohla tvořit přílohu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel má za to, že v rámci zpracování tématu č. 1 se navrhovatel ve své koncepci často uchyluje k používání obecných frází a pojmů, které nemají pro zadavatele žádnou výpovědní hodnotu a nijak neosvětlují, jak by vypadala případná budoucí spolupráce na plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel zastává názor, že pokud navrhovatel zapracoval nějakou skutečnost do tématu č. 1, měl to udělat takovým způsobem, aby výsledný text dodal koncepci přidanou hodnotu, kterou by mohl zadavatel reflektovat, a blíže osvětlil způsob, jak bude navrhovatel případně postupovat při poskytování plnění. Zadavatel je přesvědčen, že určité části navrhovatelovy koncepci tento požadavek neplní, naopak z nich nabývá dojmu, že navrhovatel nemá jasnou představu o tom, jak bude služby konkrétně poskytovat.

K argumentu navrhovatele, že z některých bodů zadavatelova slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele nelze dovodit, jakým způsobem, případně zda vůbec, se toto konstatování promítlo do hodnocení tohoto dílčího tématu, zadavatel v rozhodnutí o námitkách zdůrazňuje, že v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, jak budou jednotlivá témata v předložených koncepcích bodově ohodnocena a v rámci bodové stupnice osvětlil, co jaký počet bodů znamená. Konkrétně zadavatel uvádí následující: „Zjednodušeně řečeno, čím vyšší počet bodů byl tématu udělen, tím víc dle Zadavatele povede k efektivnímu naplnění účelu Veřejné zakázky či k jeho naplnění s určitou přidanou hodnotou.

K tvrzení navrhovatele, že výklad provedený zadavatelem v rámci slovního hodnocení tématu č. 5 navrhovatelovy koncepce je nesprávný zadavatel uvádí následující. Zadavatel zejména poukazuje na to, že navrhovatel měl danou informaci vztahující se k dostupnosti likvidátora jasně a srozumitelně vyjádřit již v rámci nabídky, v námitkách již nelze nabídku dotvářet.

K argumentu navrhovatele, že přesto, že jeho koncepce byla v této části hodnocena spíše pozitivně, neobdržel plný počet bodů zadavatel uvádí následující. V rámci tématu č. 5 nabídl

Zadavatel je přesvědčen, že hodnocení nabídek bylo provedeno zcela v souladu se zákonem i pravidly, které si nastavil v zadávací dokumentaci. Zadavatel trvá na tom, že prostřednictvím slovního hodnocení dostatečně objasnil myšlenkové pochody, které jej, resp. hodnotící komisi vedly k udělení daného počtu bodů. Zároveň zadavatel poukazuje na to, že není povinen vyjádřit se doslova ke každému sdělení či informaci obsažené v koncepci účastníka zadávacího řízení. Dle názoru zadavatele je podstatné, aby z hodnocení bylo zřejmé, jak byly určité části zpracovaných témat ohodnoceny a proč.

Zadavatel k pochybnostem navrhovatele o personálním zajištění hodnocení nabídek uvádí, že textace obou slovních hodnocení4, resp. přepis hodnocení členů hodnotící komise má totožné autory, přičemž se jedná o zástupce administrátora, kteří byli přítomni na jednáních hodnotící komise. Zadavatel trvá na tom, že předmětné osoby neměly na výsledné hodnocení žádný vliv, když hodnotící komise vyslovila závěry, které jsou uvedeny ve slovních hodnoceních nabídek účastníků a zástupci administrátora je pouze zapsali, resp. převedli ústní hodnocení do písemné podoby. Skutečnost, že závěry komise byly věrně zachyceny do slovních hodnocení, byla dle zadavatele členy komise verifikována. Zadavatel je přesvědčen, že výše popsaný postup není netransparentní ani rozporný se zákonem.

Návrh navrhovatele směřuje především proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti provedeného hodnocení nabídky navrhovatele zachyceného ve zprávě o hodnocení nabídek zejm. její příloze č. 1 „Slovní hodnocení koncepcí účastníků“. Navrhovatel je konkrétně přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 jím předložené koncepce je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky je v rozporu se zákonem. Navrhovatel rovněž brojí proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, jelikož usuzuje, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem. V závěru svého návrhu navrhovatel zpochybňuje transparentnost procesu slovního hodnocení s ohledem na personální složení hodnotící komise. Navrhovatel ve svém návrhu z velké části vychází se skutečností popsaných v námitkách a dále na několika místa reaguje na argumenty zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách.

Navrhovatel rovněž vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel v zadávacích podmínkách dostatečně nevymezil pravidla pro hodnocení nabídek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvedl, že

Zadavatel v rozhodnutí námitkách dále uvedl, že „Při koncipování způsobu hodnocení nabídek v rámci Veřejné zakázky se Zadavatel rozhodl, že v zadávací dokumentaci pevně stanoví, co očekává od výsledného plnění, a že hodnotit bude to, co mu účastníci nabídnou nad rámec jeho požadavků.“. Navrhovatel je přesvědčen, že takový způsob hodnocení nabídek ze zadávacích podmínek nevyplývá. Hodnocení nabídek takto zadavatelem provedené dle navrhovatele proto nemělo oporu v zadávacích podmínkách, dále neumožňovalo účastníkům zadávacího řízení řádně a v souladu se zákonem připravit své nabídky, a zatížilo celý proces hodnocení nabídek zadavatelem netransparentností nepřípustnou pro rozpor s § 6 zákona.

V závěru svého návrhu pak navrhovatel Úřad mj. žádá, aby zrušil zadávací řízení, pokud by dospěl k závěru, že na základě zadavatelem v rozhodnutí o námitkách uvedených skutečností o tom, jak bylo hodnocení nabídek prováděno seznal, že v souladu s takto nastaveným kritériem hodnocení není v žádném případě možné dosáhnout hodnocení nabídek souladného se zákonem.

Navrhovatel trvá na svých argumentech obsažených v námitkách, které doplňuje následovně.

Navrhovatel rovněž trvá na tom, že zadavatel v rámci slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele neuvedl, jakým způsobem se skutečnost, že koncepce neobsahuje konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, projevila na efektivitě nebo přidané hodnotě (a jak se tato skutečnost konkrétně projevila na bodovém hodnocení) navrhovatelovy koncepce. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že provedené hodnocení neodpovídá požadavkům na hodnocení vyplývajícím ze zadávací dokumentace, je nepřezkoumatelná a netransparentní.

Rovněž v této části návrhu navrhovatel vychází z argumentů obsažených v námitkách a dále reaguje na tvrzení zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, dle kterého se navrhovatel určitým otázkám vztahujícím se k řízení a organizaci realizačního týmu ve své koncepci

Navrhovatel dále poukazuje na to, že ve své koncepci nabídl rovněž doplnění a „customizaci“ předloženého řešení na míru zadavatele prostřednictvím interního pokynu, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že si zadavatel tuto skutečnost účelově vykládá jako znesnadňující představu o tom, jak by řízení, organizace a koordinace probíhala, namísto přidělení jí vysoké míry přidané hodnoty pro zadavatele.

Navrhovatel nesouhlasí s hodnocením zadavatele, že na základě navrhovatelem předložené koncepce je obtížné si vytvořit představu o tom, jak by probíhalo řízení, organizace a koordinace realizačního týmu v jednotlivých fázích poskytování služeb. Naopak navrhovatel trvá na tom, že v této části zahrnul závazek k obecnému přístupu v rámci organizace a koordinace činnosti členů realizačního týmu. Z rozhodnutí o námitkách by dle navrhovatele „(…) bylo možné nabýt dojmu, že každá část koncepce má být koncipována tak, aby představovala zcela určitý, jednoznačný a zřejmě i vymahatelný závazek účastníka řízení. Jak se ale podává z celého hodnocení nabídek, na takto striktním výkladu sám Zadavatel při hodnocení nabídek v ostatních případech (dalších tématech Koncepce) netrval. Z požadavků

Navrhovatel je přesvědčen, že jeho koncepce zahrnuje obecné principy a filozofii organizace, řízení a koordinace činností a realizačního týmu, tedy právě to, co zadavatel v citované části hodnocení uvádí, že v této části koncepce absentuje. Navrhovatel nesouhlasí s tím, aby mu bylo přičítáno k tíži, že ve své koncepci uvedl i výrazy, jimiž obecně vyjádřil svůj přístup k poskytování plnění, aniž by přitom uvedl konkrétnější a specifické lhůty a termíny svého plnění, neboť je přesvědčen, že veškeré pro plnění podstatné termíny byly zahrnuty v jiných částech koncepce. Navrhovatel proto zastává názor, že tím, že zadavatel negativně hodnotil jeho nabídku v této části v rozporu s jejím obsahem a smyslem a zároveň ani neuvedl, jakým způsobem se takové hodnocení projevilo co do efektivity naplnění účelu veřejné zakázky nebo přidané hodnoty pro zadavatele, zatížil zadavatel hodnocení nepřezkoumatelností a netransparentností.

Navrhovatel je přesvědčen, že závěry zadavatele obsažené ve slovním hodnocení koncepce předložené navrhovatelem k tématu č. 5 nelze z textu koncepce dovozovat. Navrhovatel zdůrazňuje, že v rámci popisu uvedeného v koncepci nabízí nejen možnost kontaktování likvidátora prostřednictvím telefonu i mimo pracovní dobu, ale nadto i další komunikační kanál

Argument zadavatele, dle kterého se dostupnost likvidátora řídí kvalifikovaným vyhodnocením situace ze strany zadavatele, považuje navrhovatel za nelogický. Navrhovatel konstatuje, že zda zadavatel bude potřebovat okamžitou podporu či ne, si zadavatel nepochybně v každém jednotlivém případě bude automaticky vyhodnocovat sám. Kdyby zadavatel nepociťoval potřebu okamžité podpory, tak by se logicky dle navrhovatele ani na likvidátora neobracel, resp. by zřejmě s řešením situace vyčkal na pracovní dobu likvidátora. Dále k tomu navrhovatel dodává následující: „Pokud by Zadavatel cítil potřebu okamžité podpory, mohl by se obrátit na likvidátora, který by případně sám (a v podstatě v rámci poskytované okamžité podpory) mohl kvalifikovaně vyhodnotit, že situace Zadavatele není natolik akutní, aby vyžadovala ze strany Zadavatele nebo navrhovatele okamžité kroky, a že je možné záležitost komplexně řešit až v pracovní době. Takové kvalifikované vyhodnocení už je samo o sobě logickou součástí okamžité podpory poskytované navrhovatelem.“

Navrhovatel tak má za to, že hodnocení tématu č. 5 jím předložené koncepce bylo stiženo vadou spočívají v nesprávném a zcela absurdním výkladu části jím předložené koncepce, čímž zadavatel učinil takové hodnocení netransparentní a nepřezkoumatelné.

Navrhovatel rovněž trvá na svých námitkách proti celkovému způsobu hodnocení nabídek, neboť je přesvědčen, že hodnocení nabídek jako celek a ve vztahu ke všem nabídkám bylo zadavatelem provedeno v rozporu se zadávací dokumentací, netransparentně a v rozporu se zákonem.

Navrhovatel je přesvědčen, že popis hodnocení nabídek, který uvedl zadavatel v rozhodnutí o námitkách je v rozporu se zadávací dokumentací. Zadavatel totiž v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Zjednodušeně řečeno, čím vyšší počet bodů byl tématu udělen, tím víc dle

Nad rámec výše uvedeného navrhovatel podotýká, že zadavatel tím, že v rámci zvoleného způsobu hodnocení stanovil, že maximální počet 100 bodů dostane taková nabídka, která bude nejlepším možným způsobem naplňovat účel veřejné zakázky nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, lze předpokládat, že zadavatel kromě výše uvedeného standardu plnění vytvořil i model optimální, se kterým pak nabídky porovnával. Navrhovatel dále uvažuje, že nejlepší možný způsob nebo maximální přidaná hodnota u té které nabídky mohla vycházet nikoliv z nějakého optimálního obsahu plnění, ale ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou. Takový postup hodnocení by dle navrhovatele dával větší smysl než vymýšlení teoretického optimálního modelu. V takovém případě by ale odůvodnění hodnocení muselo popisovat logické úvahy zadavatele o přidělování bodů (resp. vyhodnocování efektivity a přidané hodnoty) ve vztahu k ostatním nabídkám.

Navrhovatel trvá na tom, že hodnocení nabídek provedené zadavatelem bylo provedeno netransparentně a v rozporu se zákonem, neboť hodnoticí komise, které byly dle zadavatele složeny ze zcela odlišných osob, dospěly ke slovním hodnocením5, jež jsou jak svým obsahem, tak svojí formulací velmi podobné. Takové míry shody podle navrhovatele není možné dosáhnout v případě, že druhé hodnocení nabídek probíhalo způsobem popsaným zadavatelem, ani při zohlednění zadavatelem v rozhodnutí o námitkách uvedené skutečnosti, že zápis z jednání hodnoticích komisí prováděly stejné osoby.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 12. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne

Dne 16. 12. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“ či „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

V úvodu svého vyjádření zadavatel popisuje zvolený způsobu hodnocení nabídek, neboť má za to, že navrhovatel způsob hodnocení v námitkách i v návrhu interpretuje nesprávně.

Dále se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým výhradám navrhovatele obsaženým v návrhu, přičemž zastává názor, že v rozhodnutí o námitkách argumentaci navrhovatele dostatečně vypořádal a v plném rozsahu na toto rozhodnutí odkazuje, přičemž své závěry doplňuje následovně.

K argumentu navrhovatele spočívajícím v tom, že u jednotlivých bodů (odrážek) obsažených ve slovním hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 není výslovně uvedeno, jakým způsobem se jednotlivé skutečnosti projevily na efektivitě nebo přidané hodnotě (a jak se tato skutečnost konkrétně projevila na bodovém hodnocení) navrhovatelovy koncepce, zadavatel sděluje následující. Zadavatel je přesvědčen, že ve svém hodnocení dostatečně zdůvodnil, proč učinil závěr, že navrhovatelem předložená koncepce povede k dosažení účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem, když důvody svého hodnocení podrobně uvedl v jednotlivých odrážkách tohoto hodnocení i v rámci jeho shrnutí, které stručně, nicméně výstižně rekapituluje stěžejní úvahy zadavatele. Z uvedeného zadavatel dovozuje, že i když v rámci shrnutí hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele výslovně neuvedl některou z hodnocených skutečností a nedoplnil ji závěrem, zda za ni byla navrhovateli udělena „srážka“ bodů či naopak, nemůže taková skutečnost být na újmu transparentnosti zprávy o hodnocení nabídek. Zda je dle navrhovatele taková srážka přiměřená či nikoliv, je podle zadavatele irelevantní, když se jedná o legitimní bodové hodnocení v kontextu stanovených zadávacích podmínek, proti kterým navrhovatel v průběhu zadávacího řízení nevznesl námitky. V této souvislosti zadavatel rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, ze které dovozuje, že posouzení míry naplnění hodnocených aspektů (v daném případě míry efektivního naplnění účelu veřejné zakázky) je na úvaze zadavatele, a to za podmínky, že zadavatel postupuje dle stanovených pravidel hodnocení a dále za podmínky, že svůj postup řádně odůvodní.

K argumentu navrhovatele, že ze zadávacích podmínek nevyplývá požadavek, aby popis konkrétních pozic v týmu či komplexní popis struktury týmu byl povinnou součástí tématu č. 1 koncepce zadavatel uvádí, že s tímto částečně souhlasí, nicméně uvedené dle názoru zadavatele nevylučuje, aby účastníci zadávacího řízení tyto skutečnosti do koncepce zahrnuli v rámci přidané hodnoty svého zpracování. Jak zadavatel opakovaně zdůraznil, „(…) hodnocení zpracovaných témat bylo vztaženo k otázce míry efektivního naplnění účelu Veřejné zakázky.

K argumentu navrhovatele, že ve své koncepci užívá pojem realizační tým, který je definován v jiné části jeho nabídky, zadavatel uvádí, že toto tvrzení nerozporuje, nicméně trvá na tom, že zpracování tématu č. 1 v koncepci navrhovatele, ve kterém se hovoří pouze o „členech realizačního týmu“, aniž by bylo zároveň specifikováno, zda se v daném případě jedná o všechny členy daného týmu, nebo zda kromě členů realizačního týmu z nabídky navrhovatele budou do plnění veřejné zakázky zapojeni i jiní členové týmu, jejichž kvalifikace nebyla stanovena, kdo jsou či budou členové stínového týmu, nevede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou.

K argumentu navrhovatele spočívající v tom, že minimální standard, který zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci musel zahrnovat rovněž realizační tým, který je definován v jiných částech navrhovatelovy nabídky, zadavatel opakovaně vysvětluje koncept jím zvoleného způsobu hodnocení, přičemž konkrétně zdůrazňuje, že úkolem účastníků zadávacího řízení bylo jednotlivá témata zpracovat tak, aby pokud možno v co největší míře vedla k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky. Zadavatel je proto přesvědčen, že v situaci, kdy navrhovatel v rámci koncepce mluví o členech realizačního týmu bez dalšího (tedy i bez rozlišení vedoucího týmu, struktuře podřízenosti a odpovědností atd.) představuje takový postup pro zadavatele nižší míru zajištění efektivnosti plnění veřejné zakázky oproti popisu, který s pozicemi (rolemi) členů týmu pracuje. Uvedenému potom dle názoru zadavatele odpovídá i provedený způsob bodového a slovního hodnocení.

K tvrzení navrhovatele, že hodnocení této části koncepce neodpovídá obsahu textu uvedenému navrhovatelem v koncepci a nedá se z něj ani dovodit, zadavatel uvádí, že při hodnocení nabídek vycházel z předložených koncepcí, které byly hodnoceny anonymně a odděleně od ostatních částí nabídek. Skutečnost, že zadavatel v popisu hodnocení neuvedl veškeré body, které navrhovatel a potažmo ostatní účastníci zadávacího řízení v rámci zpracovaných koncepcí uvedli nezpůsobuje dle názoru zadavatele netransparentnost či rozpornost hodnocení nabídek.

K odkazu navrhovatele na interní pokyn uvedenému v této části koncepce zadavatel uvádí, že interní pokyn by byl případně vypracován až v rámci plnění smlouvy, proto je zadavatel

Zadavatel trvá na tom, že své úvahy o nejednoznačném zpracování a vágních pojmech užitých v textu k tématu č. 1 koncepce navrhovatele ve zprávě o hodnocení srozumitelně popsal a dostatečně odůvodnil. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že jím uvedený popis zahrnuje obecné principy a filozofii organizace, řízení a koordinace činností a realizačního týmu. Navrhovatel totiž ne vždy uvádí, jak bude postupovat, ale jak by postupovat mohl, což je dle názoru zadavatele rozdíl. Zadavatel je proto přesvědčen, že postupoval v souladu se zadávacími podmínkami, když za nejvíce efektivní nepovažoval nabídku navrhovatele, která v rámci předložené koncepce k tématu č. 1 neobsahovala jednoznačný, konkrétní, a tedy i vynutitelný závazek, nýbrž pouhé přísliby.

Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou nepřispěl nejasný a do jisté míry i zmatečný popis dostupnosti likvidátora, což s ohledem na zaměření tématu č. 5 považoval zadavatel za klíčové. Zadavatel nicméně trvá na svém výkladu provedeném v hodnocení nabídek, přičemž je přesvědčen, že z textu navrhovatele k tématu č. 5 lze dovodit, že pakliže zadavatel nebude potřebovat okamžitou podporu, nebude likvidátor dostupný na mobilním telefonu i mimo pracovní dobu a zadavatel se bude muset obrátit na další kontaktní osobu. Uvedené dle názoru zadavatele znamená, že bude muset učinit kvalifikovanou úvahu, jakou osobu na straně dodavatele je třeba kontaktovat namísto toho, aby se obrátil na předem určenou osobu, která jeho požadavek případě předá na jiného člena týmu, pakliže vyhodnotí, že úvaha zadavatele nebyla zcela správná.

Zadavatel opakovaně poukazuje na to, že provedl hodnocení na základě navrhovatelem předložených dokumentů a nemohl si určité skutečnosti domýšlet, pokud v koncepci navrhovatele nebyly výslovně uvedeny. Zadavatel zastává názor, že pokud z koncepce navrhovatele výklad provedený navrhovatelem v námitkách či v návrhu nevyplýval (a zadavatelem jmenovaná komise k takovému závěru nedospěla), nelze přičítat zadavateli k tíži, že obsah koncepce v rámci tématu č. 5 posoudil tak, jak je zachyceno ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by nabídka navrhovatele (resp. jeho koncepce) byla vykládána ve zlé víře, neboť členové komise nevěděli, čí je hodnocená koncepce ani kteří dodavatelé vůbec nabídku do zadávacího řízení podali. Komise tak dle názoru zadavatele neměla žádný důvod některou z koncepcí hodnotit optikou dobré či zlé víry.

Zadavatel ve svém vyjádření dále poukazuje na to, že navrhovateli v rámci hodnocení nevytýká, že likvidátor nebude nepřetržitě dostupný, nýbrž to, že z jím předloženého popisu není zřejmé, na koho se má zadavatel v určité situaci obracet. V této souvislosti zadavatel zdůrazňuje, že účelem poskytování služeb v rámci veřejné zakázky je zajištění maximálně ekonomicky výhodné, efektivní a komplexní správy pojištění zadavatele. Avšak zadavatel je

Zadavatel k napadenému způsobu hodnocení nabídek sděluje, že stanovený způsob hodnocení nabídek nebyl ve lhůtě pro podání nabídek navrhovatelem ani jiným dodavatelem rozporován ani namítán. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci transparentně a srozumitelně uvedl, co a jakým způsobem bude hodnotit. Uvedené tak bylo navrhovateli od počátku známo a nemůže být pro něj překvapivé, pokud zadavatel dospěl k odůvodněnému závěru, že jím předložená nabídka v rámci některého ze zpracovaných témat nebyla zpracována v takové míře, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Zadavatel trvá na tom, že stanovil způsob hodnocení nabídek v souladu se zákonem a rovněž samotné hodnocení bylo provedeno v souladu se zákonem, s pravidly vymezenými v zadávací dokumentaci a rovněž s rozhodovací praxí Úřadu či soudů, na kterou ve svém vyjádření na několika místech odkazuje.

Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že by se v rámci hodnocení nabídek odchýlil od stanoveného způsobu hodnocení, resp. že by nabídky hodnotil dle předem vytvořeného optimálního modelu či ze vzájemného porovnání nabídek mezi sebou.

Zadavatel v této části plně odkazuje na své argumenty uvedené v rozhodnutí o námitkách, jakož i na dokumentaci k veřejné zakázce. Zadavatel je přesvědčen, že první i druhé hodnocení provedla komise v odlišném složení, a to za účelem zajištění anonymity hodnocení koncepcí, přičemž hodnocení se rovněž účastnili zástupci administrátora, kteří převedli ústní hodnocení do písemné podoby (obě slovní hodnocení mají tedy stejné autory).

Usnesením ze dne 27. 12. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 21. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-02523/2025/500 ze dne 22. 1. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení vedeného Úřadem.

Dne 28. 1. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém odkazuje na svá dřívější vyjádření, přičemž trvá na tom, že zvolený způsob hodnocení nabídek, jeho popis v zadávacích podmínkách, jakož i samotné hodnocení a popis hodnocení nabídek, resp. koncepcí v rámci zprávy o hodnocení nabídek obstojí požadavkům

Navrhovatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé cit. ustanovení zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Podle § 37 odst. 1 správního řádu podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu.

Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Navrhovatel v návrhu mj. konstatuje, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení, tj. pravidla pro hodnocení nabídek jsou v rozporu se zásadou transparentnosti. Dle navrhovatele je povinností zadavatele uvést v zadávací dokumentaci, co přesně má být předmětem hodnocení, aby mohli účastníci zadávacího řízení připravit své nabídky tak, aby co

Z ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu vyplývá, že podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. Správní orgán vždy zkoumá obsah podání a podle toho s podáním nakládá. Úřad proto posoudil obsah návrhu a dospěl k závěru, že návrh ve výše citovaném rozsahu, kde navrhovatel zadavateli vytýká netransparentní stanovení pravidel pro hodnocení, napadá zákonnost zadávacích podmínek. Úřad tak konstatuje, že návrh v této části směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

Dne 11. 11. 2024 podal navrhovatel námitky, kterými brojí proti rozhodnutí o výběru, zejména pak proti zadavatelem provedenému hodnocení jeho nabídky, jenž považuje za nesprávné, nereflektující její obsah, netransparentní a v rozporu se zákonem. Po posouzení obsahu těchto námitek a obsahu návrhu Úřad zjistil, že výše popsané výhrady navrhovatele proti zadávacím podmínkám, nejsou v námitkách ze dne 11. 11. 2024 obsaženy.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, přistoupil Úřad k posouzení, zda výše popsané výhrady navrhovatele proti stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek lze považovat za pouhé rozšíření argumentace obsažené v námitkách nebo se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti. Výše citovanými výhradami sice navrhovatel do jisté míry reagoval na tvrzení zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách, nicméně se jednalo o tvrzení, v jejichž rámci zadavatel toliko popisoval a vysvětloval zvolený způsob hodnocení, který vychází ze stanovených zadávacích podmínek. Pokud tedy navrhovatel chtěl uplatnit výhrady proti zadavatelem stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek, mohl tak nepochybně učinit již v námitkách, neboť tato pravidla vyplývají ze zadávacích podmínek, nikoliv ze skutečností uvedených zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, a to nadto v námitkách podaných ve lhůtě k tomu určené (v podrobnostech viz dále). Úřad je proto přesvědčen, že v daném případě se nejedná o pouhé rozšíření argumentace.

K výše uvedenému je nutné doplnit, že podle § 242 odst. 4 zákona musí být námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

Úřad tedy uzavírá, že výše uvedené části návrhu, kterou navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, resp. proti stanoveným pravidlům pro hodnocení nabídek, nepředcházely řádně a včas podané námitky. V důsledku této skutečnosti Úřad rozhodl o zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona v uvedené části, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad pro úplnost dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení,

Podle § 116 odst. 1 zákona, platí, že pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede a) identifikaci zadávacího řízení, b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení, c) seznam hodnocených nabídek a d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

Podle § 123 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel odešle zadavatel oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Úřad uvádí, že návrh navrhovatele směřuje především proti výběru dodavatele, resp. proti nepřezkoumatelnosti a netransparentnosti provedeného hodnocení nabídky navrhovatele, které je zachyceno ve zprávě o hodnocení nabídek, resp. zejm. v její příloze č. 1. Navrhovatel je konkrétně přesvědčen, že zadavatelem provedené hodnocení tématu č. 1 a tématu č. 5 jím předložené koncepce je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky je v rozporu se zákonem.

K uvedenému Úřad předně v obecnosti konstatuje, že požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně [dále jen „KS v Brně“] č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne

K transparentnosti samotného procesu hodnocení nabídek tedy Úřad uvádí, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. Z § 119 odst. 2 písm. d) zákona pak vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající zadavatelem vymezeným kritériím hodnocení, popis hodnocení těchto údajů z nabídek, kdy tento popis se musí vztahovat ke všem kritériím hodnocení, na jejichž základě zadavatel provedl samotné hodnocení, dále srovnání jednotlivých nabídek na základě provedeného hodnocení dle jednotlivých kritérií hodnocení a konečně samotný výsledek hodnocení.

K tomu Úřad dodává, že v rozsudku č. j. 55 Af 2/2022-108 ze dne 22. 4. 2024 KS v Brně shrnul, že „NSS8 […] v rozsudku ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009-100 […] konstatoval, že pravomoci žalovaného9 končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek‘. Podle rozsudku NSS ze dne 16. 3. 2004, č. j. 2 A 9/2002-62, platí, že přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch zadavatelových činností, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady; totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl‘. Žalovaný tedy není oprávněn vstupovat do úvah hodnotící komise o tom, jak která nabídka splnila dané dílčí

V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil jediné kritérium hodnocení, a to kvalitativní kritérium „Koncepce poskytování služeb“. V rámci tohoto kritéria zadavatel hodnotil koncepce poskytování služeb10 předložené jednotlivými uchazeči, které obsahují podrobnější popis způsobu poskytování služeb a jsou rozděleny do 6 témat. Zadavatel stanovil, že nejlépe bude hodnocena taková koncepce, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky dle čl. 4 zadávací dokumentace nejlepším možným (z pohledu nároků kladených na zadavatele nejvíce efektivním) způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou. Účel veřejné zakázky byl popsán především v čl. 4 zadávací dokumentace a rovněž ve smlouvě o poskytování služeb pojišťovacího makléře (tj. smlouvě na plnění veřejné zakázky, která tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace) a jejích přílohách. Zadavatel rovněž požadoval, aby koncepce jednotlivých uchazečů obsahovaly stručný, ale výstižný popis všech uvedených témat a povinností, ke kterým se uchazeč jakožto dodavatel předmětu plnění veřejné zakázky zavazuje. Vzhledem k tomu, že koncepce předložená účastníkem zadávacího řízení, jehož nabídka bude vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, se následně stane součástí smlouvy na veřejnou zakázku jako její příloha č. 1, trval zadavatel na tom, aby byla koncepce formulována jako jednoznačný závazek či požadavek. Zadání pro zpracování koncepce k jednotlivým tématům je obsaženo v příloze č. 5 zadávací dokumentace – „Formulář zadání pro zpracování koncepce poskytování služeb“ (dále jen „formulář“), ve kterém zadavatel definoval určité požadavky na způsob poskytování služeb, přičemž požadoval, aby účastníci zadávacího řízení způsob poskytování služeb doplnili a vložili tak do svého řešení svou odbornost, své zkušenosti a určitou míru inovací a nabídli tak zadavateli nejvhodnější řešení, které povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem. Formulář následně bude tvořit přílohu č. 1 smlouvy a vymezuje rozsah poskytovaných služeb ve smyslu čl. II. smlouvy.

Zadavatel v zadávací dokumentaci rovněž vymezil bodovou stupnici pro hodnocení jednotlivých témat koncepce, která se rozpadá do pěti stupňů11. V rámci každého stupně zadavatel uvedl jak slovní, tak i bodové ohodnocení, které koncepce v rámci daného tématu získá, a to podle míry, jakou koncepce v konkrétním tématu povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky a úrovně přidané hodnoty při naplnění účelu veřejné zakázky. Uvedené znamená, že pokud dané téma koncepce povede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem s maximální přidanou hodnotou bude ohodnocena 100 body (plným počtem bodů). V jednotlivých stupních pak dochází ke snížení o 25 bodů, kdy 75 bodů získá nabídka, která povede k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, přičemž nejnižší hodnocení, kterého může koncepce dosáhnout je 0 bodů. Z uvedeného tedy vyplývá, že nabídka může v rámci zvoleného

Dříve než se Úřad bude zabývat jednotlivými argumenty, kterými navrhovatel v návrhu brojí proti konkrétním skutečnostem uvedeným zadavatelem v rámci slovního hodnocení koncepce navrhovatele, považuje za nezbytné blíže osvětlit zadavatelem stanovený způsob hodnocení.

Ve vztahu k uvedenému Úřad v obecnosti podotýká, že zadavatel je oprávněn stanovit pro hodnocení nabídek kvalitativní kritéria hodnocení, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto ani objektivně měřitelná. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 85/2020 - 38 ze dne 16. 9. 2020 „(…) není nezbytné stanovovat kritéria kvality tak, aby hodnocení nabídek bylo vždy výsledkem matematického výpočtu či jednoznačného měření.

V kontextu uvedeného se Úřad s ohledem na obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí zabýval tím, zda lze ze zprávy o hodnocení identifikovat, jakým konkrétním

Úřad předně shrnuje, že ve formuláři jsou obsaženy předem definované minimální povinnosti, přičemž účastníci zadávacího řízení měli tento formulář vyplňovat na místech k tomu určených, ve kterých měli rozpracovat v rámci jednotlivých témat svou strategii pro poskytování služeb zadavateli. Dle tohoto formuláře je téma č. 1 nadepsáno „Řízení, organizace a koordinace realizačního týmu Makléře“, přičemž konkrétní zadání pro vypracování koncepce k tomuto tématu je následující: „Makléř v této části povinně zpracuje slovní popis činností a kompetencí jednotlivých pozic tvořících realizační tým, jejich vzájemných vztahů a odpovědnosti v rámci realizačního týmu.“

Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise udělila navrhovateli za zpracování koncepce k tématu č. 1 75 dílčích bodů, přičemž slovní hodnocení je obsaženo v příloze zprávy o hodnocení, ze které vyplývá níže citované slovní hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele: ▪ »Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika; ▪

Navrhovatel v návrhu k jím zpracované koncepci k tématu č. 1, resp. k hodnocení této koncepce ze strany zadavatele zachycenému v příloze zprávy o hodnocení konstatuje, že provedené hodnocení je nesprávné, nereflektuje obsah jeho nabídky a je v rozporu se zákonem. Navrhovatel se ve svém návrhu dále blíže zabývá jednotlivými body výše cit. hodnocení, přičemž u řady z nich zaujímá postoj, že zadavatel tím, že u jednotlivých bodů výslovně neuvedl, jakým způsobem se jednotlivé skutečnosti projevují na efektivitě nebo přidané hodnotě navrhovatelem předložené koncepce (a jak se konkrétně projevují na bodovém hodnocení) učinil své hodnocení nepřezkoumatelným, netransparentním a neodpovídajícím požadavkům vymezeným v zadávací dokumentaci.

Úřad po přezkoumání obsahu zprávy o hodnocení předně konstatuje, že z celého slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele a z jeho shrnutí ve spojení s bodovou stupnicí obsaženou v zadávací dokumentaci je zřejmé, že zadavatel hodnotil navrhovatelem předloženou koncepci v této části v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, tj. hodnotil ty skutečnosti, které si v zadávací dokumentaci vymezil, že hodnotit bude. Úřad zjistil, že navrhovatel obdržel za koncepci předloženou k tématu č. 1 75 dílčích bodů, přičemž dle zadávacích podmínek, konkrétně dle bodu 19.3.4 zadávací dokumentace, odpovídá tento počet bodů následující kvalitě předložené koncepce: „Nabídka povede k naplnění účelu

Zadavatel ve zprávě o hodnocení k tématu č. 1 koncepce navrhovatele shrnuje, že „Zpracování tématu č. 1 se namísto uvedení věcného složení realizačního týmu a kompetencí jeho jednotlivých členů zaměřuje spíše na dílčí otázky zastupitelnosti a dostupnosti, které nejsou zpracovány jednoznačně a obsahuje značné množství obecných a vágních obratů a formulací (viz výše); nicméně jako vysokou přidanou hodnotu zadavatel hodnotí začlenění Specialisty a správce pojištění vozidel.“. Za zpracování tohoto tématu tedy bylo navrhovateli uděleno 75 dílčích bodů. Úřad má za to, že z uvedeného ve spojení s jednotlivými body slovního hodnocení tématu č. 1 navrhovatelovy koncepce je zřejmé, resp. jasně seznatelné, že dle zadavatele povede koncepce zpracovaná navrhovatelem k tématu č. 1 k naplnění účelu veřejné zakázky velmi dobrým či efektivním způsobem nebo způsobem s vysokou přidanou hodnotou, přičemž současně jsou zřejmé i důvody, proč tomu tak dle zadavatele je. Jestliže tedy zadavatel navrhovateli přidělil 75, a nikoliv plných 100 bodů, provedl dle Úřadu předmětnou bodovou srážku v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami. Zadavatel ve slovním hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele jednoznačně popsal, jaké jsou „nedostatky“ této části koncepce, když popsal, že se navrhovatel namísto uvedení věcného složení realizačního týmu a kompetencí jeho jednotlivých členů zaměřil spíše na dílčí otázky zastupitelnosti a dostupnosti, které navíc nejsou zpracovány jednoznačně, a rovněž koncepce obsahuje značné množství obecných a vágních obratů a formulací, pod nimiž si nelze představit konkrétní a jednoznačný obsah. Tyto závěry zadavatele jednoznačně vyplývají z jednotlivých bodů slovního hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele. K tomu Úřad doplňuje, že jestliže zadavatel považuje za důležité (resp. efektivní s ohledem na účel veřejné zakázky), aby v koncepci k tématu č. 1 bylo uvedeno složení realizačního týmu a aby uvedená koncepce byla jednoznačná a neobsahovala vágní pojmy [což lze ostatně dovodit z požadavku na „stručný ale výstižný popis“ stanoveného v bodu 19.3.2 zadávací dokumentace pod písm. b)], pak je dle

Navrhovatel má rovněž za to, že z některých výše citovaných bodů (odrážek) obsažených v zadavatelem vytvořeném slovním hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele nelze jednoznačně dovodit, zda byly zde popsané skutečnosti hodnoceny pozitivně či negativně, resp. jaký vliv mají na míru, ve které koncepce povede k naplnění účelu veřejné zakázky, přičemž právě v tomto spatřuje navrhovatel netransparentnost a nepřezkoumatelnost zprávy o hodnocení. S tímto argumentem Úřad nesouhlasí z následujících důvodů. Úřad nezpochybňuje, jak bylo nastíněno výše, že v případech, kdy zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek kvalitativní nepočitatelná kritéria hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v těchto kritériích, aby bylo hodnocení nabídek transparentní natolik, aby nebyl vyloučen zpětný rámec přezkumu postupu při hodnocení nabídek. Uvedené však neznamená, že je zadavatel nezbytně povinen u všech skutečností obsažených ve zprávě o hodnocení, resp. u každé jednotlivé z nich detailně popsat jakou měrou se tyto skutečnosti projevily na výsledném hodnocení, tj. aby explicitně rozebíral veškeré skutečnosti, které účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách uvedli, nebo podrobně uváděl, jaký konkrétní vliv měla každá jednotlivá skutečnost na celkový výsledek hodnocení. Takový požadavek by byl nejen zjevně nepřiměřený, ale mnohdy i fakticky nerealizovatelný. Ve zprávě o hodnocení by měly být zahrnuty myšlenkové pochody zadavatele takovým způsobem, aby bylo zřejmé na základě jakých skutečností byla nabídka ohodnocena, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Jak Úřad konstatoval výše v tomto rozhodnutí, ze slovního hodnocení koncepce navrhovatele k tématu č. 1 obsaženého v příloze zprávy o hodnocení lze jednoznačně dovodit, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že koncepce navrhovatele nepovede k naplnění účelu veřejné zakázky nejlepším možným způsobem nebo způsobem s maximální přidanou hodnotou, nýbrž „pouze“ způsobem velmi dobrým či efektivním. Úřad je tak vzhledem k výše uvedenému přesvědčen, že není v rozporu se zásadou transparentnosti, když zadavatel u všech bodů uvedených v rámci slovního hodnocení této části koncepce navrhovatele neuvedl, jaký konkrétně vliv mají jednotlivé nedostatky nebo pozitiva zde popsané na výslednou přidanou hodnotu či efektivitu předložené koncepce. Úřad uzavírá, že z myšlenkových pochodů zadavatele zaznamenaných ve zprávě o hodnocení bylo možné zpětně ověřit, z jakých důvodu, tj. s ohledem na jaké údaje uvedené v koncepci k tématu č. 1, byl navrhovateli přidělen příslušný počet bodů.

Úřad tak shrnuje, že ve vztahu k hodnocení tématu č. 1 koncepce navrhovatele zadavatel nepochybil, když ve zprávě o hodnocení, resp. její příloze transparentně popsal, jak hodnotil téma č. 1 koncepce navrhovatele s ohledem na míru, jakou koncepce povede k efektivnímu naplnění účelu veřejné zakázky a zadavatelem vytvořené závěry jsou dostatečně popsány ve slovním hodnocení, přičemž v rámci tohoto kritéria hodnotil, co dle zadávacích podmínek měl, a zadavatelem provedenou srážku 25 bodů, tj. nejnižší možnou srážku (toliko o jeden stupeň od nejvyššího možného hodnocení), nelze považovat za rozpornou se stanovenými zadávacími podmínkami (a s ohledem na výše popsané ani za nijak nepřiměřenou).

Zadavatel v rámci slovního hodnocení navrhovatelem předložené koncepce k tématu č. 1 uvedl, že „Účastník neuvádí konkrétní pozice v týmu ani komplexní popis struktury týmu, a to ani odkazem na jinou část jeho nabídky, ani neuvádí, že tým bude složen ze specialistů pro jednotlivá rizika“. Samo uvedené konstatování navrhovatel fakticky nerozporuje, nicméně v této části hodnocení považuje postup zadavatele za rozporný se zadávací dokumentací,

Jak Úřad uvedl již výše, u tématu č. 1 „Řízení, organizace a koordinace realizačního týmu

Lze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že složení realizačního týmu je obsaženo v jiné části nabídky (a to konkrétně v seznamu členů realizačního týmu, jehož vzor tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace), nicméně konkrétní sestavení realizačního týmu (nad rámec minimálních požadavků zadavatele) bylo na úvaze dodavatelů, přičemž zadavatel legitimně mohl při hodnocení nabídek brát v úvahu, zda mu dodavatelé v rámci složení realizačního týmu poskytli přidanou hodnotu například tím, že mu nabídnou specialistu na určité činnosti apod. a tyto skutečnosti se zadavatel mohl dozvědět právě z koncepce k tématu č. 1. Z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, že hodnotící komise nabídky hodnotila výlučně na základě koncepcí předložených dodavateli k jednotlivým tématům, přičemž neměla k dispozici jiné části nabídek. Pokud tedy dodavatelé chtěli nabídnout určitou přidanou hodnotu ve spojení se složením realizačního týmu, museli tuto skutečnost uvést v rámci předložené koncepce za současného zachování požadavku na anonymitu předložených koncepcí. Je zřejmé, že hodnotící komise nemohla hodnotit skutečnosti, které navrhovatel obsáhl v jiné části nabídky, resp. ani k těmto skutečnostem nemohla přihlížet.

Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem zadavatele, že se navrhovatel v předložené koncepci zabývá jen okrajově popisem řízení, organizace a koordinace realizačního týmu, a namísto toho se zabývá otázkou dostupnosti a zastupitelnosti v rámci týmu. Tento závěr dle navrhovatele neodpovídá obsahu textu uvedeného k tématu č. 1 koncepce, nedá se z něj ani dovodit, a proto navrhovatel považuje hodnocení provedené zadavatelem v této části za netransparentní. Navrhovatel dále poukazuje na to, že ve své koncepci nabídl rovněž uzpůsobení nabídnutého řešení na míru zadavatele prostřednictvím interního pokynu,